ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95eba1f0-661b-11dc-b12a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 98, place 72, org 10, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
28. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 237.
5 article
umí vlastnímu prospěchu. Nedávno byla zalo žena česká záložna v Duchcově, aby byla oporou českých menšin a posilou školství místního zvláště, ale mimo Duchcovsko málokde Čechove za členy záložny se přihlásili. Nyní utvořilo s v Duchcově Družstvo pro stavbu dělnickýeh domků, ale dělňíci sami málo zájmu k vlast- nímu podniku jevl. Pan Vaněk z Lomu mluví o tamní škole, která, ač má přes 600 dětí, jest již třet rok pouze dvoutřídní. Děti kupí se na hromadě. mnozí rodičové nechtějí do takové školy děti po silati. Obec nečiní přípravy k otevření nových tříd, proto žádá řečník, aby příslušné kruhy obec ke konání povinnosti donutily. Též jevíse potřeba české skoly měsťanské v Lomu. Řeční uvádí, že Lom s 8000 obyvateli má nejméně dvě třetiny Čechů, ale tito chovali se netečně, když byli vyzváni, aby při obecních volbách české kandidáty volili. Tak se stalo, že jsme opět padl.
Čechov Vaněk Čecho Duchcov Duchcovsko Lom
6 article
Pan JUDr. Horlivý, advokát z Mo- stu, žádá, aby české menšiny postavily se n stanovisko svépomoci, na jiného nespoléhaly snažily se, hospodářsky sesíliti. Nechť spořl. zakupují se zde Čechové, pak budou vyhledá- váni a Němci nebudou jich moci vypovídati. Žádá, aby znovu stal se pokus se založením menšinového fondu, když první kroky se ztrosko- taly o netečnosť vůděích kruhů. Řečník omlouvá Mostecko, že k záložně duchcovské chová se netečně; jedná tak z mlst ního patriotismu, neboť uvažuje se o zřízení české záložny v Mostě. Pan dr. Horlivý jest rovněž proti návrhu, aby zdejší Čechové při volbách do sněmu samo- statně se sčítacími kandidáty vystoupili. Jest zde málo těch, kdož mají volební právo a počet n ještě klesne, když odečteme voliče odvislé, kteří z obavy k volhě nepůjdou, a sociálně demokra- tické. S návrhem by souhlasil, kdyby sociální domokratě s námi se spojili, nedoufá ale, že se tak stane. Za to přimlouvá se za návrh, aby české strany společně kandidovaly v některém českém okresu volebním některého Čecha ze zněmčeného území.
JUDr Čecho Němec Most
7 article
Pan V. Dvořák, horník, předsed odboru N. J. S. z Ledyic, ostrými slovy bičuje nelečnost české veřejnosti k českým men- šinám a k Národním jednotám, které pak ne- mohou dostáti svým povinnoslem. Když jieh žádáme za větší obnos na školské potřehy če- ských menšin nebo za podporu k jiným účelům, odpoví se nám, že pokladna jest prázdná. Řečník žádá, aby české menšiny své české školy střehly jako oko v hlavě, aby se přičinily o hojnou návštěvu. Nechť není jednoho horníka, dělníka českého vůbec, aby své dítky posílal do školy německé. Vytýká českým stranám nehybnost k menšinám. Nebude lépe, dokud se nedomů- žeme českého státního práva. Horlí proti so- ciálním demokratům, kteří českou věc poškozují podrobně líčí nepěkné zjevy v bratrské pokladně, na niž dělnictvo vlivu nemá a důrazně, pro- vázen bourlivým souhlasem, žádá, aby čeští p- slanci se přičinili, aby nepřátelé dělnictva v této pokladně nerozhodovali, ale tatáž dostala se do správy skutečných dělníků. Pan Koutek, předseda odbor N. J. S. z Hostomic žádá rovněž, aby české menšiny na nikoho nespolehaly, ale saniy na vlastní nohy se postavily a svým. poža- davkům hleděly platností získati. Zejmena jesl nutno, aby lid zdejší jiným způsobem než dosud se dálo a opravdověji byl vychováván zejmena nabádán, aby všech voleb pod českým praporem samostaíně se zúčastnil. Dejme li dobré základy. Založme pro české menšiny zvíáštní čazopis. Pan Koutek mluví dále o škole hosto- mické, která, ač má přes 400 dětí a pře dávnou dobou bylo zemskou školní radou na řízeno, aby se stala veřejnou, stále jest ve správě Matice. Diví se, proč tak liknavě se po- slupuje, když Čechům kousek práva má se do- stati a žádá, aby Ústřední Matice školská zá- ležitost tuto snažila se popohnati.
V Dvořák Koutek Čecho Ledyice Hostomice Matica
8 article
Děbatv účastní se pp. Čihal z Dl u ch- cova, Lukeš z Čouše, Maleček z Kopist, který podobný případ uvádí z této obce. Zde má škola matiční přes 500 dítek, v říjnu r. 1898 konalo se šetření v příčině zřízení veřejné školy, toto pro naši stranu pří- znivě dopadlo, ale akta někde uvízla. Zemská školní rada po tři léta neměla času rozhodnouti a zřízení veřejné školy v Kopistech naříditi. A Matice klidně nese veliké břímě dále, aniž by se snažila zhaviti se ho a ušelřené v Ko- pistech peníze věnovati na zřízení školy nové. Pan Pokrupa z Trnovan: Jsme sami vinní své malomoci. Mnoho se zde žádá od dělnictva; my zde nasazujeme vlastní exi- stenci za národní věc a co po dlouhé době útrapách nesnesitelných vybojujeme, to jiní ničí. Řečník s rozhorlením, stálým souhlasem provázen, uvádí, jak liknavě jedná se o zřízení veřejných škol. V Trnovanech má česká škola na 700 dítek, před třemi lely čeští rodičové vydali zde v šane vlastní existenci, dali se vy- povídat z práce a bytů, chicanovat, ale přece nepovolili; při výslechu, přejí-li sí české školy, většinou vytrvali. Měli jsme radost — dí pan Pokrupa — že neústupnosti vybojovali jsmesi veřejnou školu, Matici ulevili, aby zase jinde školu zříditi mohla. Ale nyní po třech lelech jsme pořáde tam, kde byli jsme na počátku Škola posud zřízena není, my nevíme, na čem jsme, kde jsou akta o výslechu rodičů, pro otáli zemská školní rada s rozhodnutim Jedná-li se o německou školu, jest nařízen přes noc, ale na českou školu nestačí tři léta.
Lukeš Čouš Maleček Kopist Pokrupa ko Trnovany Matica
9 article
Řečník dotýká se případů podobných v Ko- pistech, v Hostomicích a trpce vytýká Ústřední Matici, že v té věci nezakroči, ač jest to také její zájem, ale vše ponechává do vůle boží. Tak nikdy nie nesvedeme. Na Matici stále stále se nalehá, aby nové školy zaliládala, kde jest sta ditek, ale tato odpovídá, že není peněz na školy nové. Kdyby Matice rázně věci se ujala, hleděla zbavíti se řady vícetřídních škol jako v Hostomicích, Trnovanech, Kopistech, Záluží, Kosťanech a j., měla by rázem mnoho tisíc po ruce na školy nové. Lid jest rozhořčen, když vidí v Praze netečnost a pak nemáme chuti k další práci. Na jedné straně se šetrí, na druhé oknem vyhazuje. Dále žádá p. Pokrupa, aby zdejší Čeii všech voleb, zvláště sněmovních, vždy se zúčastnili. Napneme-li stly, nebude výsledek tak chabý, jak myslí p. dr. Stejskal. Postavme vlastní kandidáty české, agitujme od muže k muži, aby každý Čech šel k volbě. Tíms otužíme a hlasů nám stále bude přibývat. Každy počátek bývá těžký. Páni Gabriel a Král z Horního Li- vínova mluví o tamní veřejné škole. Byla ote- vřena loni jako jednotžidka, dětí se přihlásilo, ač zápis pozdě se konal, na poprve 150. Al obec ani paralelku zříditi nechtěla a nařídila vyučování polodenní. Českých dilek jest zde asi 500 a není vidět přípravy k otevření druh třídy. Potrvá-li dosavadní stav, nebudou rodičové dětí do české školy posílati. Tato zúmyslně umístěna na nevhodném místě, kde jest porážk dobytka C), tak že ve škole pro puch ani okn otevírati se nemohou. Mluví dále pp. Horák, dr. S tejs k al dr. Horlivý, Pokrupa a j. o školství o povznesení menšin, o volbách do snému, pr čemž náhledy se různí.
Pokrupa doktor Stejskal Gabriel Král Al ko Hostomice Trnovany Kopist Záluží Praha Čechy Matica Lido
10 article
Pan Bohusla v, předseda odboru N. J.S. a starosta »Sokola« z Ervěnie, žádá, aby urych- lilo se založení české školy v Ervěnicích, kde jest 150 českých dítek. Dále činí různé dotazy v záležitostech Nár. jednoty severočeské. Ostatní řečníci pro pokročilost času musil se vzdáti slova. Na to p. K. Macháček z Dol. Litvínova navrhl k přijetí tuto resoluci: Čechové z okresu mosteckého, jirkovského. chomutovského, bílinského, duchcovského teplického, shromáždění 25. srpna 1901 ve schůzi v Mostě, porokovavše o tužbách nedostatcích českých menšin v Podrudohoři. zvláště na Mostecku, žádají Aby české strany národní, jež ve svůj program pojaly ochranu a podporu českých menšin, konečně přikročily od slov ke skut- kům, ač-li nemáme stále býti utiskováni, prá zbaveni a krásná slova i sliby, obsažené v programech těch kterých stran, za planá, parádní, agitační hesla nemáme považovati. Potřebujeme zvláště mravní posily v boji tak dlouho trvajícím, krutém a nerovněm, v němž tolik českých existencí hyne a živořl, avšak té posily dostává se nám stále skrovnou měrou jako léku a to pouze v úvodníh článcích a lokálkách časopiseckých. Z čelných, vlivuplných osohností všech českých stra zřídka kdy někdo mezi nás zavítá, aby naše postavení osobně seznal, přání naše vyslechl a pak snažil se průchodu jim získati. Četná místa, kde žije tisíce Čechů a kde z českých dílek, postrádajících vyučován v řeči mateřské, vychovávají se čeští janičáři, potřebují nevyhnulelně českých škol. Ústředn Matice školská, přetížená staršími břemeny. nemůže je zříditi a cesta k dosažení veřej- ných škol jest daleká a trnitá. Matiční školy. jež vykazují až 700 ditek, jako v Kopistech.
Bohuslo K Macháček Čecho Ervěnice Dolo Litvínov Most Kopist odbor N . J Sokol
11 article
Košťanech, Záluží, Hostomicích, Trnovanech a j. stále nestávají se veřejnými, ačkoliv še- tření v té věci namnoze dávno se konalo to s výsledkem pro nás příznivým, ale z po- volaných kruhů snad nikdo se nestará, aby vyšetřil, proč otázka převzetí těchto škol do správy veřejné dosud není rozhodnuta. Voláme po rovnoprávnosti v úřadech, na dráhách, na poštách, v chrámu páně, avšak volání naše nedolehá na místa příslušná když tyto žádosti, opatřené řádnýmí doklady, zašleme po druhé, po třetí, vyřízení se ne- dočkáme. Jsme zde jak ti psanci práv zba- veni, ochrany nikde dovolati se nemůžeme, spravedlnosti jakoby pro české menšiny ne- bylo. A česká veřejnost bez rozdílu stran nemá pro nás leč sliby, slzy, slova útěchy nějaký groš — jiné pomoci od ní dovolati se nemůžemo.
Košťany Záluží Hostomice Trnovany
12 article
Voláme po českém kapitálu, aby se umísti v krajinách národně smíšených a ohroženýc a my se vymanili ze jha kapitálu nepřátelského. jenž náš dusí, volnosti v jednání nám nepo- skytuje. Voláme k zámožným kruhům českým. žádáme stále české peněžní ústavy, hledáme stále lidi dobré vůle, kteří by českou věe v zněmčeném území hmotně a mravně pod- pořili — kéž hlas náš v národě konečně jest vyslyšán — než bude pozdě a my pod tlakem germánským nezhynemel Zároveň žádáme, aby české strany politick při volbách do sněmu král. českého svorně kandidovaly za poslance v některém českém okresu volebním některého Čecha v zněm- čeném území žijíeího, jenž poměry českých menšin důkladně zná, s českými menšinami jest v stálém styku, aby jako poslanec a zá- stupce českých menšin ve sněmu král. če- ského (užby těchto mohl tlumočiti. Resoluce přijata byla jedno- hlasně. Slova chápe se p. Kukaň, aby odpovědě na četné dotazy. Rozhovořil se v delší řeči o českém školství v Podrudohoří, o menšinovém časopise, o agitatoru menšinovém, o volbách do sněmu, o svépomoci atd. a slíbil na opětovne žádosti, všecky stesky zde pronesené na při- slušných místech předněsti.
Čecho
13 article
Ku přání přítomných zahájen znovu roz- hovor o volbách do sněmu zemského a po důrazných řečích pp. Pokrupy, Horáka, Staňk z Mostu a j. usneseno, voleb činně se zúčastniti a se samostatnými kandidáty českými vystoupiti a to jak ve městech, takli v obcích venkov- ských, kde voličové poprvé přímo budou voliti. Zároveň zmocněn Politický spolek »Baráke pro Teplice a okolí, aby přípravné kroky v celém Podrudohoří v té věc učinil. Když p. Fel. Nový z Louky přednes ještě dotaz ohledně české školy v Louce, byl sehůze pozdě po poledni skončena. Politické zprávy domácí. Těšínská porada Poláků proti Čechům. Porada polská proti Čechům, svolaná Liso- číkem Frydlem na neděli dne 24. t. m. do Te sína, skutečně se konala. Varovného hlasu »Glosu Narodu«, jenž radil ke svolání společné konfe- rence česko-polské, neuposlechnuto. Porada byla důvěrná, přístup měli pouze pozvaní hosté ze všech zemí polských. Sjelo se jich 75. Polské zprávy naříkají na nedostatečné účastenství. Naopak, toto účastenství dlužno nazvati neoby- čejně hojným. Nejvíc účastníků bylo ze samého Těšínska, mezi nimi zástupci tamního polského tišku : kněz Fr. Michejda z Návsi, prof. kněa
Pokrupa Staňk Fel Čecho Lisa Michejda profesor Most Teplice Těšínsko Francie
14 article
Lodzin, redaktor Frydel, prof. Kukuč a prok. Farník z Těšína, dr. Věluch z Těšína a j. Po- měrně dosti mnoho osob dostavilo se z ruského Polska. Z Haliče přijeli: Edm. Libanský za je- den z denníků Ivovských, Řehoř Smolský z »Novou Reformu« a několik jiných žurnalistů, předseda školského spolku krakovského prof. dr. Arnosť Bandrovský a tajemník toho spolku No- vický. Mezi účastníky bylo také několik paní ze Slezska a z ruského Polska. Za předsedu schůze zvolen byl prof. Bau- drovský, jenž udělil slovo referentovi. Referent vyložil nejprve, proč bylo třeba poradu svolati. Myšlenka ta vznikla v lůně mladé strany, kupící se kolem »Glosu ludu slaskiego«, po schůzí slezské v Zakopaném. »Gtos ludu« vyzval ke společné akcí »Gwiazdku Tésínskou« a »Přeglond političný« v Návsi. Tyto tři lísty nivořily svolavací komitét. Ale již v lůně toho komitétu ukázala se nesjednocenost jak co do účelu porady, tak i co do resoluce, jaká by měla poradě předložena býti ke schválení. Zá- stupči »Glosu ludu« stáli na stanovisku krajním, jehož se ten list drží několik let, veda na Frý- štácku vzteklý boj naproti. Čechům. Druhé da listy vedly si mírněji. Představitelé jejich byl pro to, aby boj s Čechy omazil se na jedno- tlivá místa a obce tak, aby ani nejostřejší místné spory nenabyly povahy velké války Poláků s Čechy, neboť Poláci nesmějí zapomínati, ze Češi přece jsou přirozenými spojenci Poláků na- proti odvěkému nepříteli Němci.
Frydel profesor kukuč Farník doktor Věluch Libanská Smolský Bandrovský Gwiazdka Tésínska Čecho Polák Čech Němec Těšín Polsko Halič Slezsko Bao Zakopané Frý Čechy
15 article
Ale obě strany shodly se v tom, že P- lákům v jisté části Slezska skutečně hrozí po- češtění a že je jim zapolřebí obrany pro agresaivnosti (l) české. Referent přečetl resoluci, na které se ob strany shodly a odůvodňuje ji postavil se na krajní stanovisko »Glosu ludu«. Germanisace, pravil, jest ode dávna na Slezsku a historik Šujský měl Slezsko již za ztraceno pro pol- skou národnost. Není docela tak. Poláci n Slezsku ztratili šlechtu, měšťanstvo a intelli- genci, ale zůstal jim lid. Lidi tento mluví ja- zykem polským, ale nemá duše polské. Opětné získání toho lidu pro Polsku bylo od r. 1848 myšlenkou Pavla Stalmacha a od jeho časů šíří se po Slezsku polské národní vědomí, ale nikoli tak, jak by býti mělo. Proti Něm- cům nelmů žeme ničie hio. Oni mají ka- pitál,úřady, školy, velký statek a průmysl.
Šujská Polák Pavel Stalmach Slezsko Polsko Německo
16 article
Chceme-li se štřiti, je to možn pouze na účet Čechů, kteří maj na Sřezsku silnou inte lligenc i tím jsou nám nebo z plečni, ba nebez- pečnější než sami Němci. Němcli dá vl aj zemli zevnější nátěr, ale Čelši dá- va jílidu tu duši, ktoré dosud ne- měl, dávají mu uvědomění, pře- svědčení a charakter. Tim se nám Češi stávají nepřítélem hroznějším než. Němci, hrozným jako Moskalé. Každý lékaři v po- kladně bratrské, každý inženýr v báních, každý český úřadník, kdekoli jest, počašťuje lid pol- ský. Řečník uvedl několik ž přikladů a skonči reklamou pro»Glos ludu slajskiego«i: teprve prý od jeho založení datuje se obrat. Na to přečtena resoluce, v jejímž úvodě opakuje se vylíčení boje národností ve Slezsk ze stanoviska svolavatelů. Povšimnutí zaslu- huje, že Poláky znepokojuje i to, že na Slez- sku šíří se historické vědomi české vědomí, že Slezsko je částí koruny sv. Václava. To snad by mohlo Polákům nejméně překážet. Resoluce uznává sice, že je zapotřebi společ- ného boje Polákův i Čechů proti hegemonii ně- mecké, avšak s podmínkou vzájemného šetření práv. Co se týče prostředků boje naproti do- mnělému počešťování, resoluce jich uvádí ně- kolik set. Jsou to, slovem, prostředky všecky možně. Někteří řečníci vytkli referentovi jeho krajní stanovisko, k němuž sám se přiznává. Odsou- dili lebkomyslné tvrzení, že by od Čechů hro- zilo Polákům větší nebezpečí, než od Němců, jejichž zuřivost vidíme v Poznaňsku a Prusech Západních. Ukázali na směšnost toho všeho poplachu naproti Čechům, kteří vlastně jev známky života jen v několika slezských obeích.
Čecho Němec Čelša Čech Glos Polák svatý . Václav Polákův Poznaňsko
17 article
Takový boj o jednotlivé obce byl od jakživ mezi všemi sousedními národy, proto netřeba porušovati shodu českopolskou. Shoďy té je zapotřebí i ve slezském sněmu, kde zasedaj 3 Poláci a 3 Češi, kteří dohromady mají vět- šinu v selské kurii a tím způsobem vysílají jednoho člena do zemského výboru. Dříve byl členem zemského výboru Polák, nyní Čech. Ne- zapomínejme, že i Češi mohou se spojiti Němci proti nám a to by byl spolek pro nás hrozný. Právo koruny svatováclavské Polákům nehrozí ani hroziti nemůže a než bude realiso- váno, můžeme utrpěti velké ztráty. Lid a r- presentace česká nevystupují proti nám nepřá- telsky, a proto vše nemůže býti vystupování naše proti Čechům bezohledné. Volební ruch v Haličl. »Gros Narodu« má za možnou věc, že polská národní strana v Krakově dobude pouze jednoho mandátu do zemského sněmu. Tři jiné mandáty dostanou se jak se podobá, kandidá- tům, nemajícím s polskou národní myšlenkou nic společného: Židu Leibu (Lvu) Horowitzovia Ignáci Dašinskému, kosmopolitickému internacio- nalistovi, a pak c. k. vládnímu radoví Janu Rotterovi, vídeňskému centralištovi. Teprve čtvrtý mandát může obdrželi národní Polák, nebude-li kandidátů tolik, že by se hlasy rozbíly.
Čech Polák Němec Čecho Gros Naroda Dašinský Rotter Čechy Krakov polský národní strana Polák Žid Leib
18 article
Chorvatské přímoří proti maďarsko nadvládě. My Slované, jsouce přiliš zaměst- náni národní a politickou svojí obranou, z pra- vidla snadno přehlédneme velké úspěchy sou- stavné, promyšlené a vytrvalé obchodní, finanční a hospodářské politiky vůbec, kterou naši od- půrci zajišťují si dnešní své politické a národ- nostní předáctví. Tak jsme jmenovitě přehlédli houževnatou maďarskou politiku, kterou si z Pešti dovedli pojistiti již převládající vliv na Kvarneru a na celém Adriatickém moři. V té své poiitice používají maďarští státníci chytrácké diplomacie, brdého sebevědomí a brutální drzost zároveň. Jeden z jejich diplomatických čínův jest utvoření uhersko-chorvatské paroplavební společ ností, nazývané stručně »Ungaro-Croatá«. eUngaro-Croata« sestává z parniků býva lých dvou ryze chorv a ts kýc ho spoleě ností (společnosti senjské a společnosti. Krajsě a spol.). Zároveň celý personál na parnícich jest přirozeně výlučně chorvatský. Duševní hmotný kapitál »Ungaro-Croaty« jest tedy vý- bradně chorvatský. Maďarská vláda svěřila spo- lečnosti (jako společná vláda uhersko-chorvatská) poštovní dopravu, a přiřkla ji značnou roční subvenci ze společných prostředkův uhersko- chorvatských. Za obojí dobrodiní »Ung. -Croatae má se státi společností ryze maďarskou.
Slovan Kvarner Pešť UngaroCroatý
19 article
Cestující Maďaři žádali na parnících po- sluhu madarskou, pročež nejednou přišlo asi k takovýmu výstupu: Cestující volá kapitána, aby si mu stěžoval na sklepníka, že neumí madarsky. Kapitán začne mluviti chorvalsky, potom italsky, polom anglicky, polom fra- couzsky a konečně začne lámati němčinu před udiveným Maďarem, který s rostoucím roz- hořčením poslouchá kapilánovu produkci ve všech řečech, vyjma Arpadovu. Poněvadž se mu asi něco podobného stalo se sklepníkem, píše ihned rozhorlený dopis do maďarských novin a ličí věc tak, že nikdo maďarsky nechice mluviti i když umí, poněvadž prý před chor- vatským terrorismem nikdo si to netroufá a při- pojuje k tomu, že sloužící personál jest vůbee nevzdělaný a neschopný domluviti se jináče než chorvatsky. Podobné »informace« dosti přispěly k tomu, že ústřední pešťská vláda »přitáhla úzdu« »Ungaro Croaty«, že totiž od ní žádala, aby se všude representovala jako maďarská společnost. A tak »Uogaro Croata« dle nového kursu vyvěsila 20. t. m. na svátek sv. Štépána krále pouze maďarské prapory, což. se jmenovitě stalo na parníku »Velebit«, z něhož na prvém stožáru vlál prapor ma- darský, kdežto po chorvatském praporu nebylo ani stopy. To bylo již příliš. Positivní zákony naprosto vylučují totiž každý jiný prapor z ce- lého chorvatského území, vyjma prapor červeno- bělo-modrý (chorvatský), takže hr. Khuen-Héder- váry po známém spáleni maďarského praporu r. 1895 zákonnost jeho »nedovedl hájiti než zák. čl. XXI. z r. 1848, ač právě zákony z r. 1848 přivedly k roztržce a k válce mezi Uhry a Chorvats kem.
Maďar Arpadův Uogaro svatý . Štépat král Khuen Velebit Uhry Ungaro Croata Héder
20 article
Ale přece povolní Chorvaté spokojili se s maďarským a chorvatským praporem zároven. Vidonc však, jak se k Senji přibližuje oblibený parník »Velebit«, propuklo množství v bouřl vou demonstraci, která se stupňovala tím více čím určitěji každý věděl, že týmž parníkem přijel poslanec senjský, na chorvatském a uher- sko-chorvatském sněmu Ladislav šl. Krajaez (l. který jest zároveň podpředsedou »Ungaro-Cro- aty«. Když »lídový poslanec« objevil se na břehu, uvítali jej s takovou ovací, která zna- mená úplnou porážku maďaronstva v Senji. De- monstrace zúčastnili se totiž veškeré vrstvy měšťanstva a politický její význam vzrosti úfm. že na Rěce byly maďarskými přívrženci připra- veny protidemonstrace, které po celěm chorval- ském přímoří vyvolaly velikou a přirozenou re- akci, A tak nedávná triumfální cesta rěckého guvernera, který se osmělil přijímati deputace autonomníeh chorvalských úřadův, mínula se svým účelem a chorvatské přímoří staví se jako kdysi do popředí protimaďarské opposice s tou důležitou změnou, že jeho dnešní radikalism opírá se již na hluboké uvěďomění chorvatssé a s pevným přesvědčením, že vítězství jest jisté, jen v naprosté shodě se Srby a v nejtěsnější vzájemnosti jak s ostatními jižními tak i se západními Slovany.
Chorvat šl Srba Slovan Senj Velebit Rěce Krajaez UngaroCro
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. srpna. Stoletý jubilej spojení Gruzie s Ruskenl- Za měsíc Gruzie slaviti bude stoletou pa- mátku svého dobrovolného slití s Ruskomn. Malý národ kavkazských horalů po mnohé věky hrdě třímal křesťanský prapor uprostře pohanských a mohamedánských národův okol- ních. Byly doby, kdy nerovný boj Gruzie byl požehnán úspěchem a ona měla nejen svobodu a slávu, nýbrž i sílu a moc, jsoue jediným nositelem kultury mezi Černým mořem a Kaspij- ským. Avšak politické nebe málokdy bývalo čísto a bezmračno; mnohokráte asijští pronáro- dové, divoce se deroucí z Asie do Evropy, Gruzii poplenili; ale co tito barbaři učinili mnohokrát, mohutní sousedé Gruzie, Peršanéa Turci, učinili nesčíslněkrát. Zemi pustošilia žehli, tisíce zajatcův odváděli do otroctví, gru- zinskými krasavicemi naplňovali své harémy. Malému kavkazskému národu konečně nedostalo se sil na tento věčný a beznadějný boj a tak se před sto lety rozhodl dobrovolně se vzdáti Rusku a slíti se s ohromnou carskou říší. R. 1801 jest obratníkem v gruzínských dějinách. Válečné pokřiky a řinčení zbraní ustou- pily mírné kulturné práci. Za hradbou přátel- ských bodáků nebyly Gruzinům strašny hrozby odvékých vrahův, tak že mohli zcela se věno- vati kulturné a hospodářské práci.
Turek Gruzin Praha Gruzie Asie Evropa Rusko
22 article
Ruská civilisace, opírajíc se o důvěru obyvatelstvo a jeho národní zvláštnosti, brzy za- pustila pevné kořeny ve vědomí gruzínské spo- lečnosti i národa. To je tím, že osudy gruzin- ského národa v XIX. stol. byly v rukou vladařů humanných a osvícených, chovajících vážnost k národním zvláštnostem, jazyku, historii i tra- dicím, a zakládajících svou působnosť na důvěře obyvatelstva. Tito vladaři, zavádějící v Gruzii každý pokrok, který se v Rusku osvědčil, stále pevněji přivazovali vzdálenou kavkazskou krajinu s ústředím ruského života. Zvláště ve vděčné paměti Gruzíni chovají velikého knížete Miehala Nikolajeviče, za něhož byla na Kavkaze zave- dena soudní reforma z r. 1864, městská samo- správa, osvobození sedlákův atd. Byli vladařii opačného druhu, kteří na Kavkaz přicházeli s policejní mocí a omezovali všelikou osobnou i společenskou samočinnost atd. Není divu, že za takových vladařů Gruzíni uzavírali se v sebe a chovali nedůvěru k takovým představitelům Ruska. Gruzie dostala od Ruska zemstvo (zemský sněm), porotní soudy, vyšší školy; avšak mnoho ještě zbývá, aby byla srovnána s vlastním Rus- kem co do stupně civilisace. Tak na příklad gruzinská šlechta nejednou vysílala do Petro- hradu deputace, aby jí vymohly srovnání ve právech s vlastní šlechtou ruskou, avšak místným politickým úřadům vždy se podařilo to zmařit, ačkoli vláda nebyla hlucha k tužbám šlechly gruzinské, Mysli se, že se to stane nyní a ž
Gruzín Miehal Nikolajevič Gruzie Rusko Kavkaz Petra
23 article
jubilej rusko gruzínský bude označen i zřízením kathedry gruzínské řeči a literatury při unive- sitě moskevské. Rusové mají znamenitého učence, jenž věnoval se studiu gruzínského ja- zyka. Je to A. S. Chachanov, jenž mimo jiné nedávno vydal historii gruzínské literatury ve třech objemných dílech. Gruzíni jsou starý kulturný národ. Kř- sťanství přijali ve IV. století. Ještě dlouho před tím měli obchodní a politické styky s Byzanci. Po pokřestění tyto styky byly ještě hojnějšía měly za následek hlavně vliv Byzancie na gru zinskou duchovnou literaturu i na pozdější zá- konodárství. Politické pak svazky s Byzanci dosáhly takového stupně intensivnosti, že cařice Tamara, dobivší trebizondské provincie, darovala ji byzantskému císaři Alexeji Komnenovi. Gruzie také s Italií ode dávna měla styky. Římští mnichové sepsali prvé gremmatiky gru- zínského jazyka. Náhoženský vliv Říma zůstavi stopy i v plodech gruzínské literatury. Jako Arabové, Peršané a Turci měli vliv na politické osudy Gruzie, tak literatury prvých dvou národů nezůstaly bez vlivu na literaturu gruzinskou. Tím způsobem gruzínský jazyk a literatura vzdělávaly se účinkem literatur východnícha proto studium jejich mnoho přispěje k osvětlení historie východních národů vůbec. Styky Gruzie s Ruskem začaly v stolet XVI. a v století XVII. začaly pravidelné diplo- mutické styky mezi oběma carstvy. Z téch dob chovají se v moskevských archivech přemnohé dokumenty, jež čekají na probadání. Od století XVIII. Moskva byla sídlem gruzínské dynastie, jež doma necítila se bezpečnou. Odtud datuje se její přilnutí k Rusku.
Ruska Rus A S Chachanov Gruzín Tamara Komnenův Peršan Byzanc Gruzie Řím Turec Rusko Moskva
24 article
Násilná germanisace v Poznani. Školní inspektor Winter vymyslil originálny způsob, jak nutit polské děti, aby neutíkaly ze škol před německými výklady náboženství. Ro- zeslal rodičům školních dítek polských kurendu, datovanou 12. srpna t. r. Vní hrozi, nabude-l jejich dítě pořádně navštěvovati německé hodiny náboženství, že mu bude školní povinnost pro- dloužena do patnáctého rolu Kdo jaký násilnický nápaď, byť byl zřej- mým zpoličkováním zákona, Němce uvádí a vytržení. Myšlenka inspektora Wintera zalibila se jistému hamburskému listu tak, že doporu- čuje vládě, aby si tento prostředek osvojilaa nutila jím Poláky vůbec učiti se německy a dělati v němčině pokroky. Který Polák něměinu ve škole zanedbává, ať je povinen školu navště- vovati tak dlouho, až úřady školní uznají, že se v německám jazykuo dostatečně zdokonalil, a byť to bylo do jeho 50. roku.
Winter Němec Polák Poznaň
25 article
Prine Čun. Poselstvo čínské s princom Čunem v čele, kteréž mělo v Berlině vysloviti politování nad zavražděním vyslance Kettelera a tak dovršit zadostučinění dané, stanulo v Basíleji a nejede zatím dále. Pověsti, že stalo se tak k vůli no- vým zápletkám v Čině, nelze příliš víry dáti, jelikož současně se oznamuje, že císař čínský vydal již skorem všechny edikty, podmíněně vou o mír, takže nelze mu přičítati snahu, že by nehodlal spory skoncovati. Pravděpodobnějet jeví se verse druhá, dle níž Vilém II. chtěl přijati prince Čuna způsobem, jenž nehoví dů- stojnosti jeho, pročež prý zatím o jiném způ- sobu přijetí se vyjednává. Aspoň skutečně děje se mezi Berlinem a Basilejí čilá výměna de- peší. Přes to ale, že co do dvorních obřadnost přáním prince Čuna se až posud nevyhovělo, chce dvůr berlínský při této návštěvě z pr o- kání rozvinouti lesk a nádheru, u Viléma II tolik oblíbenou. Neodvislý tisk beriinský ale po- ukazuje již k tomu, jak málo srovnává se. tento vnějši lesk s úkolem poslání prin cova. Čím méně budeme si, praví na př. »Voss. Zíg.«, prince všímati, tím lépe. Jiné listy pak varují před tm, aby nebyl princ oblehán soukromými interessenty, jako své doby Lichiunčan, slovem, aby čínský »barbar« nepoznal, s jak malou vážností pojímá civilisovaný národ třagiku bou pekinských a jich obělí!
Ketteler Vilém způsob jítpešit Čun Vilém II Voss Berlín Basilej
26 article
Kritické poměry v Kapsku. »Rh. westph. Ztg.« uveřejňuje z Kapského města zprávy, dle nichž povstání v Kapsku sa- motném a jihoafrická válka činí poměry v Kapsku přímo již kritickými. Demoralisace. v osadě neusťále roste ; obyvatelstvo opoušt hromadně zemi, role se nezorávají, censura ničí všechny cizí noviny, ano vylučuje i nepo- hodlné anglieké listy z oběhu. Také dráhy smějí dopravovati obecenstvo jen na výslovné povolení vojenských úřadů. Burské čely -lnou ale nechroženě k vůdcům svým a jsou od- hodlány země až do posledního muže hájiti. Jihoamerické zápletky. Předseda venezuelské republiky Castro dává prohlašovati tajemníkem svým, že ačkoli Ko- lumbie nepodala žádného uspokojivého vysvě- tlení o nedávném vpádu Kolumbanů do Vene- zuely, že on přes to nechce Kolumbii válku vypověděti. Venezuelská armáda soustřeďuje pr se jen k vůli obraně. Castro prý se ovšem ale obává, že revoluce v Kolumbii, denně se vzmá- hající, na konec zvítězí. Toto prohlášení Castrovo ovšem odporuje všem jeho dosavadním s kut- kům, mezi něž řaditi lze i podporování po- vstalců kolumbijských; i jest nepochybně také jen výsledkem silného tlaku, jehož Spojené státy použily, aby válku odvrátily.
Castro Castrův Kapsko ko Kolumbie
27 article
Protievropské nepokoje v Ale- xandrii. Tyto dny udály se v Alexandrii v Egyptě pouliční nepokoje, jež jasně ukazují, jaké ji- tření jest napořád v arabských kruzích prot Evropanům, representovaným tam dnes zvláště bezohlednou velitelkou Anglií a jež věští mnohá ještě nemilá pro ni překvapení v budoucnost. Arabský jeden policista byl v hádce zabit a obyvatelstvo arabské zaujalo ihned hrozivé po- stavení. Ozbrojené čety, počtem 8000 až 10. 000 mužů celkem, procházely ulicemi volajíce: »Zabili mohamedána, zabte křesťany!« Ve mno- hých ulicích krámy byly zavíráný, neboť davy počaly vytloukati okna a rozbíjeti svítilny. Hon po křesťanech počal a mnoho jieh, zbroceno krví a ztýráno, jen divokým útékem se zachrá
Evropan Alo Alexandrie Egypt Anglie