1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 29. ze dne 30. ledna 1908.
7
article
Může Městská spořitelna pražská
poskytovati zápujčky obci pražske?
Píše V. K rát.
Při rozpočtové debatě ve sboru obecních
starsích král. hlavního města Prahy vysloven byl
s jedné strany dobře míněný popud, aby obee
pražská výpůjčku asanační kontrahovala u Měst-
ské spořitelny pražské, jako u ústavu, obci praž-
ské nejbližšího a nikoliv u bank. Naproti tomu
bylo uvedeno, že není možno, aby obec pražská
činila výpůjčky u Městské spořitelny pražskéa
sice z toho důvodu, že obec pražská za městskou
spořitelnu ručí. Tento názor nebyl v kolegiu
pražských obecních starších nijak vyvrácen.
Záležitost tato nemá pouze lokální význam
pro Prahu. Při významu Méstské spořitelny praž-
ské praxe u ní zavedená a názory v její správě
převládající jsou direktivou pro české spořitelny
venkovské a jsou do jisté míry aspoň ve smyslu
negativním směrodatnými i pro praxi dohlédají-
cího úřdu zoměpanského. Ukládá-li si ústav tak
význomný, jako Městská spořitelna pražská, v j-
stém směru z vlastního popudu omezení svě čin-
nosti, pak bylo by konečně zcela pochopitelno.
kdyby úřad dozorči podobné omezení ostatním
ústavům závazně předpisoval. Otázka tato jes
jak pro venkovské spořitelny tak i pro obec
ještě důležitější než pro Prahu a tím budiž omlu-
veno, zabývám-li se jí, jako úřadník spořitelny
venkovské, pro nějž má význam ryze theore-
tický.
Praha
Méstský spořitelna
8
article
Dle § 22. odst. 3. svých stanov má Městská
spořitelna pražská vkladů sobě svěřených
svého jmění vlastního užívati mimo jiné také
k zápůjěkám obcím a okresům, ma jí-li práv
uzavírati takové zápůjčky a splá-
ceti je ukládáním přirážek k daní
v oboru samostatné své působn-
stineb dostalo-li se jim zákonného
povolení k zápůjčce. Jiného omezení
stanovy Městské spořitelny pražské v tomto
oboru obchodní činnosti neznaji, nečinice
ani poskytnuti takovýchto zápůj-
ček závislým na svolení politi-
ckého úřadu zemského, jak to dle § 25.
odst. 6. stanov vzorcových předepsáno jest nyní
ve větsině stanov našich venkovských spořitelen.
Tedy dle formálního předpisu stanov není
žádně překážky, proč by Praha nemohla uzavříti
komunální výpůjčku u Městské spořitelny praž-
ské, když jen vyhoví formálním náležitostem
Pražskeho obecního řádu, za jakých lze učiniti
platné usneseni o kontrahování výpůjčky.
Praha
9
article
Šlo by tedy jen o to, jsou-li tu věené dů-
vody jež bynedovolovaly obci uzavříti výpůjčku
u spořitelny, za kterou ručí, třeba zákon resp
stanovy v tom směru překážek nečinily.
Ani tuto otázku nelze zodpověděti kladně.
Všeobecný důvod, že není to přípustno,
„protože obec za spořitelnu ruči a tudíž nemůže
býti jeji dlužnici“ je po mém názoru klamným
úsudkei, spočívají ím na nesprávné analogii. —
Ručitel, jenž jest dlužníkem toho, za koho se
zaručif, neposkytee ovšem věřiteli právě velké
jistoty, ale jen někdy a za jistých okol-
nostía sice jedině tehdy, pokud tento
ručitel a tento dlužník jsoú osoby
soukremé, po případě subjekty
soukromohospodářské a ani v to m-
to případě ne vždy, neboť kam vlastně
bychom, dospěli v úvěrních obchodech, kdyby-
chom principiálně každého, kdo potřebuje úvěru.
měli považovati za hospodářsky slabého? Roz-
hodně nelze tento případ generalisovati a vztaho-
vati analogicky na všechny případy podobné.
Roza
10
article
Především nelze prostě přehlédnouti,že
obce při řádném hospodářství přece jen z pra-
vidla neužívají úvěru spotřebného, nebo úvěru
ke krytí závazků jiných, při splatnosti nekry-
tých, nýbrž aspoň z pravidla úvěrem kryjí po-
třeby hospodářsky prospěšné a někdy dokonce
i produktivní. Ale nehledě ani k tomu — ko
nečně dnes i v hospodářství obecním shledá-
váme se někdy s velmi pochybnými operacem
úvěrními a proto na tento moment nechceme
klásti žádného důrazu — nelze přece proklame-
vali za nějakou zásadu nepřipustnost ručení
dlužníka za věřitele, jinak musila by padnouti
vlastně skoro celá úvěrní organisace svépomoe-
ná, naše záloženství, spočívající jen na základě
obmezeného neb neobmezeného ručení členů
ústavu, z pravidla jeho dlužníků z
závazky ústavu!
A ohlédneme-li se po ústavechi veřejných,
vidíme, že Zemská banka králov st ví
českého, ačkoliv země ručí za splácení a
zúročení dluhopisů jí vydaných, jest dle výslov-
ného ustanovení svého statutu povolána k tomu.
aby poskytovala zápůjčky mimo jiné také krá-
lovstvíčeskému, a že také skutečně zem-
ské výpůjčky u této banky se uzavirají — že
poštovní spořitelna, slátem zaručená
jest hlavním odběratelem státních papírů, tedy
věřitelkou státu.
Má-li tu snad býti rozhodným moment,že
vypůjčila-li by si obec od spořitelny, ručení jeji
bylo by proto slabším, byl by důvod tento zase
jen nesprávnou analogií poměrů soukromohospo-
dářských a kromě toho věcně nepochopitelný
neboť obec, neučiní-li zápůjčku u své spořitelny
nýbrž u ústavu jiného, jest stejně ručitelem za-
dluženým a nemá to tudíž na rozdíl v síle zá-
ruky její pražádného vlivu.
zemský banka
11
article
Ostatně ručení obce není hned praktické —
ručí především jmění ústavu, jeho reservní
fondy a nedosahují-li tyto fondy dosud určité
výše stanovami předepsané, garanční fond obeí
v eenných papírech složený, dále ručí po připadě
i ředitelství atd.
Při možnosti nuceného vypsání přirážek
obecních dle zákona ze dne 19. září 1883 č. 51
z. z. poskytuje záruka obce i sebe více zadlu-
žené ať u vlastního ústavu, ať u jiných, přece
jen vždy téměř absolutní jistotu a nemožnost ja-
kékoli ztráty pro vkladatele, a o to se přece je-
dině jedná.
Zemský politieký úřad v království českém
neodpírá venkovským spořitelnám povolení po-
skytnouti zápůjčku těm obeím, jež za ústav zá
půjčku, povolující ručí, též svazová revise, or-
gán zajisté povolaný, poměrů znalý a správné
praxe dbalý, nevytýká rovidovaným spořitelnám
zápůjčky poskytnuté obcím, jež je zřídily a za
ně garantují.
Dle prosté logiky jest nejen možno, ale jest
i povinností komunálních spořitelen, aby pokud
to řádné vedení obchodních záležitostí připouští,
samy opatřovaly zápůjčky obcím, jež za ně ručí,
neboť kdo v prvé řadě měl by těžiti z mírnějších
úvěrních podmínek, jež charakterisují zápůjčky
spořitelní, než ty obce, jež převzaly za ně ru-
Bylo by velmi nebezpečno, kdybychom
těchto záležitostech kuli si sami pravidla, jichž
tihu bychom později mohli těžce pociťovsti,
neboť centralistické naše úřady oklešťují beztak
samosprávu naši, kde jen mohou. My té samo
správy v záležitostech finančních máme přiliš
málo, abychom mohli s tím málem plýtvati.
12
article
Je snad možno, že některá zemská vláda
dopouští se toho omylu, že z veliké péče o
blaho spořitelen nedovoluje jim poskytovati zá-
půjčky obcím — zakladatelkám. Zemská vláda
v království našem však toho zatim nečini
narazila by určitě na krajní odpor ne-li pražské,
tedy četných a též řádně vedených spořitelen
venkovských, které by si takovou zvůli ve vý-
kladu o právech zeměpanského dozoru určitě
libiti nedaly.
Záležitost tato: opatřování komunálních zá-
půjček u spořitelen má vzbuditi náležitou po-
zornost nejen kruhů spořitelních, ale všeho po-
platnictva, neboť v každé obci je jistě dosti du-
vodů k tomu, aby si obce opatrovaly své f-
nanční potřeby co nejlaciněji a není přece
sporu o tom, že někdy (nepravíme vý
slovně, že vždy) zápůjčka komunajní opatr
se nejsnáze a nejlacinéje u vlastní spořitelny
néhledé k tomu, že tím zisk věřitelský, jejž za
praviti musí občanstvo jako poplatnicivo, za-
stává ústavu domácímu a použije se ho ku pod-
poře místních účelů.
Z příčin tuto uvedených nemůže názor pro
jevený ve schůzi sboru obecních starších král.
hlavního města Prahy býti spořitelnám venkov-
ským lhostejný, třeba, jak ve schůzi samé bylo
vysvětleno, postrádal aktuálnosti, poněvadž se
jednak nyní o kontrahování asanační výpůjčky
nejedná, jednak obec pražská již několik vý-
půjček u Městské spořitelny pražské kontraho-
vala, volic k tomu však formu vý-
půjček hypotekární ch.
Nemusím snad podotýkati, že řádky tyto
nečeli a nemohou čelití proti bankám, poskytu-
jicím komunální zápůjčky, nýbrž že účelem jich
jest pouze obhájiti úplně volnou konkurénci ko-
munálních spořitelen na tomto poli, a to i pokud
jde o výpůjčky obce, tu kterou spořitelnu ga
Praha
14
article
rantující.
Rozvoj životnho pojišťování
v zemích kornny ČesKé.
(Stručný přehled načrti Ferd. Krejč l.)
Myšlenka živolního pojišťování,“ jejíž vznešpné
cíle jsou u nás dosud nedoceněny, nabývá ve vla-
stech našich čím dále tím více, půdy.
Jest lo kus zdravého pokroku na českém poli n
rodohospodářském a pokrok teh tím spíše vynikné
když poohlédneme se zpět. na počátky životního po
jisťování u ná s.
Až do roku 1869 nebylo v zemích koruny če
ské zádného demácího, ani českého, ani němnockého
ústavu pojišťovacího a působila tu v tomto důležitém
odvětví hospodářském pouze zaslupitelstva cizích
ústavů pojišťovacích: vídeňských, terstských, říšsko-
německých a mn. j. Působnost těchto, lidu našemu
naprosto cizích ústavů nepřispívala valně k rozší-
ření myšlenky živolního pojišťování, neboť promlou-
valy tyto ústavy k českému obecenstvu namnoze řeč
mu nesrozumitelnou, nebo aspoň nesympatickou
lid náš český čemu nerozuměl, také přirozeně ne-
Teprve v r 1869, kdy prozíravými muži český
mi, jako byli JUDr. Jul. Grégr, dr. Jak. Škarda, dr
Kaizl. dr. Klaudy, dr. Meznik, prof. dr. Studnička.
dr. Sladkovský, Wohanka a mn. j. založena byla
naše nejstarší česká pojišťovna životní „Praha“a
po ní ještě v témž roce též pojišťovací banka „Sla-
via“, obě v Praze, počalo se porozumění pro my-
šlenku živolního pojišťování u nás probouzeti. Ob
tyto naše první české ústavy pojišťovací založeny
byly na základě vzájemnosti, poněvadž, právě
vzájemnost zdála se zakladatelům nejpřirozenějšum
podkladem k provezování životního pojišťování,v
němž uplatňuje se tak skvělým způsobem humanní
zásada „Jeden za všechny a všichni za jednoho.
Krejč
JUDr
Jula
Grégr
doktor
Jaca
Kaizl
Klauda
Meznik
profesor
Studnička
Sladkovský
Wohanka
Praha
15
article
V roce následujícím 1870 vznikla pak ještě ně
mecká liberecko-brněnská pojištovna „Conc o
dia“, rovněž na podkladě vzájemnosti.
Přihlédneme-li nyní k tomu, s jakými výsled-
ky tyto tři ve vlastech našich domác
ústavy pracovaly, shledáváme, že na př. r. 189
stav pojišténých kapitálů obnášel u spo
leč. v mil. kor.
»Prahae
»Slavia-
. . . . . . . . . . . 53.3
obě české pojišťovny . . .
německá »Concordla«
Celkový stav pojištěných kap-
tálů u domácích ústavů v zem ích
koruny české . . . . . . . . . 91.9
Prahae
Slavia
17
article
V desetiletí od r. 1896 do r. 1906 nasla
však v životním pojišťování v zemích českých one
ulěšený rozmach, který v rostoucí síle dosud trvá.
Tak v r. 1899 založena v Praze nová pojišťovn
živolní, tentokráte na podkladě akciovém pol
finnou „První česká akciová společnos
pro pojišťování na život.“ Nebyl sice tent
úslav založen českým kapitálem samostatně, nýbrž
za pomoci cizí pojišťovny „Assicurazioni Generali“
avšak přibyl jím na půdě domácí nový činitel, kter
živolní pojišťování snaživě propaguje ve všech vrst-
vách našeho českého lídu.
Po „První české akciové“ následovalo v r. 190
zsložení „Zivotní pojišťovny markrab-
ství moravského“ v Brně, kleráž vzhledem
k tomu, že k založení jejímu přispěl moravský zem
Praha
Brno
Assicurazioň Generali
Zivotní pojišťovna
18
article
ský výbor, nazývá se též „zemskou“. Ústav tento
má ráz utrakvistický a je založen opět na v zájem-
nosti.
Máme tedy nyní v zemích koruny české pě
domácích pojišťovacích ústavů, klero
koncem roku 1906 vykazovaly následující s tav
pojištěných kapitálů:
»Slavia« . . . . . . . . . . . . . . »1.7
»Praha«
První česká akciová ..
. . . 11.7
Moravská
1252
německá »Concordia«
t tem . . . 7.0
91.9
A proti roku 1896 . . . .
Znamenitý pokroko . . . . . 195 1
Zejména naše dvě ryze české pojišťovny vzájem
né „Praha“ a „Slavia“ mají na tomto vítězném po-
stupu krásné myšlenky životního pojišťování lví po-
díl, neboť vykazují zvláště v posledních dvou letech
výslodky kromobyčejně úspěšně; v roce 1907
každá z nich měsíčně průměrně 2 milio ny
pojištěného kapitálu vyřízených pojistek.
Obrovskou, statistickému přehledu se vymyka
jící jest suma kapitálů, pojištěných obyvatelstvem ze-
mí koruny české u cizích ústavů. Úslavy ty vzhledem
k sidlu a rázu svých správ ukládkaijí pak našim do-
mšcím lidem placené pojistné v hodnotách, našemu
lidu českému cizich a tudíž bezprospěšných. Jak ji-
nak by bylo, kdyby obecenstvo naše při pojišťování
na život volilo vždy jeden z našich českých do-
mácích ústavů a podporovalo tak samo nejvy-
datněji jich srahu, omeziti odtok našich pe
něz do cizinyí
Praha
Slavia
Concordia
moravský
19
article
Z trhů peněžních. (29. ledna.) Praha. N
Z trhů peněžních. (29. ledna.) Praha. N
dnešní burse převládalo opět smýšlení klidné, ale
hodnoly ukládací braly se szněrem vzestupným a po-
dáváno za 4% zákl. úpisy České zem. banky K 99.—
až K 100.—, pak kom., mel, a želez. úpisy České
zemské hanky K 97.35 až K 98.35 a za posledné
jmenované zaplaceno dnes K 97.60 (tudíž o 25 hal
vice). Jinak kladeno zza akcie! První české tov. orient
cukrov. K 250.—, Prvníprážské zastavárny K 460.—
První české akc. pojišť. na život K 270.—, Kolinse
tov. kávov. náhrazků K 660.—, pivovaru v Česk
Budějovicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.—
České banky „Union“ K 238.—, České spol. pr
prům cukerní K 151.—, strojirny Daňkovy K 465.—.
Pružské úvěrní banky K 526.—, Hlospod. úvěrní ban-
ky K 381.—, České prům. banký K 414.—. Podolské
cememtárny K 200.—, Zajišťovaci banky K 140.—.
Daňkův
Praha
Česk Budějovice
Český země
první český akciový
Český banka
Český společenský
Zajišťovac banka
20
article
Akc. továrny na vyrábění uměl. hmnojiv v Kolině k
420.—. První, českomoravské strojírny K 850. —
Královéhradeckého úvérního ústavu K 449. — peníze-
Vídeň Pevná tendence na začáteční burse vy-
stoupila zjevněji, přoluže v cizině se záznamy ve-
směs zlopšily.- Také pěněžní poměry v Berlině
v Aměrice poskytly v tom směru dobrý podničt. Ka
polední burse příznivá disposice potrvala, ačkoliv
z Berlína nedošly zvláštní podněty. V popředí zájmu
byly v kulise kreditky k alpinky, které ziskaly kon-
treminami. Pevné smýšlení trhu ukládacího bylo
rovněž oporou tendenci, takže bursa přes stoupnuli
diskonta v Berlíně končila celkem pevnou náladou
Kromě krednek zvláště uherské bankovní papiry
byly značně vyšší. Akoie Bankovního spolku a Uher
ské zemské banky měly poptávku, akcie stštní dráhy
lombardy, severní dráhy a buštěhradské dráhy měly
vyšší kurs. Paroplavehni po včeresi hause byly pro
dávány. Železářské papíry a uhelnodolné měly l pe-
ptávku. Z rent byly blokové renty a uherské papiry
hledány. Ruské pupiry měly hausu na základě pa-
řížských nákupů. Na eskomptním trhu peníze ne
změněny, 47/1e—1/4 .
Vídeň
Berlín
Aměrice
Uhry
21
article
Berlín. Na burse berlinské nebylo ani dnes
větších obralů, nebereme-li zřetel na pevně zůroči
telné hodnoty ruské, na akcie domácích benk, z nichž
Diskontní. Německá, banka a Obchodní společntost
nad jiné vynikly a na akcie ruské banky, kteréžte
jmnenované hodnoty docilily při vyšších kursechi po-
měrne většího počtu obratů. Šazby peněz ve volnem
obchodu, až na soukromý diskont, který zvýšeno
14, v ničem se nezměnily. Abundace peněžní trvá
dále a podporuje vydatně kursy říšských půjček
jiných ukládacích papírů německých. Z průmyslo
vých titrů větší oblibě těšily se jedině harponské
a kurs těchže nepatrně zvýšen. Souk romý diokon
41/4%. Denní penize 32%. Akcie Rakouského úvěr-
ního ústavu vlivem pevných záznamů vídeňských
doznaly podotatného zlopšení.
Berlín
ruský banka
22
article
Tulipánové hnutí a staniční poplatky. V poslední
době snaží se řada uherských kapuceláří pro rekla-
mace dopravného, aby obdržela do zukou nákladní
listy o zásilkách zboží z Rakoucka do Uher. Kan-
celáře ty zasťlají rakouským vývozcům dopisy,v
nichž stibují, že zakročí u uherských soudů proli
oprávnění rakouských drah vybírali staničeí poplat-
ky a že polovinu ziskaného vpřípadně obnosu vráti
rakouským zasílatelům. Taktovým způsobem podařilo
se ziskati kalcelářím množství nákladních listů.
Sojčusně však seznán překvapující zjev, že vůdí
střediska tulipánového hnutí měla náhle bohatý
adresní materiál- oněch uherských obchodníků k dis-
posici, kteří z Rakouska zboží odebírají. Jest prolo
dosti oprávněná domněnka, že zmíněné kancelkře
předávaji získané nákladní listy vůdcům tulipánového
hnutí, kleré, jak známo, hlásá naprostý boykot všeh
rakouskébo. Vzhledem k tomu je na místě, zúčast-
něné kruhy na to upozorniti, neboť pochybná naděje
na vrácení poloviny staničních poplatků daleko ne-
vyváži skufečnou škodu, čterá působením tulipáno-
véhe hnutí vzniká.
Uhry
Rakousko
23
article
Nové rozdšlení lihového kontingentu. Předevčí-
rom konána byla schůze odboru Svazu rak. průmysl-
níků pro průmyslové lihovary, na niž jednáno bylo
o otázce rozdělení lihového kontingentu. Referát
přednesl c. r. Kraus, který na základě číselného ma-
teriálu snažil se vyvrátiti tvrzení a výtky zástupců
zemědělských lihovarů. Na to přijata byla tate re-
soluce:-Členově lihovarského odboru Svazu rak. prů-
myslníků vyslovují své politování nad útoky, čině-
nými na ně se strany Spolku malolihovarů, které
jsou nespravedlivy a zakládají se zvlášlě na libo-
volně seslavené slatistice. Odbor průmyslových liho-
varů klade oproti tomu a sice v zájmu celého prů-
myslu tyto požadavky: 1. aby kmenové kontingenty
byly uznány za majetkový předmět, 2. aby byla
povolena převoditelnost kontingentů, 3. aby minister-
stvo financí v případě, že kontingenty budou použity
k rozdělení na zemědělské lihovary, tyto náležite
vykoupilo, a konečné 4. aby rozpjetí daňové mez
konlingentem a exkontingentem bylo ponecháno v do-
savadní výši.
Kraus
Členův
PředevčíROM
24
article
Z Ústřední jednoty českých hospodářských spo-
lečensiev. Během roku 1907 bylo v českých krajich
království českého založeno 108 nových spořitelních
x záložních spolků dle soustavy Kampelíkovy a Raií-
leisenovy. Koncem roku 1907 bylo jich soustředěno
v Ústřední jednotě 1143. Deset dalších spolků při-
stoupilo k jednotě v první polovici měsíce ledna 1908
Mimo to jsou členy Ústřední jednoly: 3 záložny, 17
družstev obilních skladišť, 3 obilní skladiště s mlýny,
26 nákupních družstev, dva družstevní mlýny, 40
mlékáren a sýráren, 9 rolnických družstevních liho-
varů, 6 družstev na zpracování ovoce, 1 družstvo n
prodej zeleniny. 17 družstev pro zvelebení chovu do-
bytka a vedení knih stádních, 12 družstev lnářských,
2 družstva na kysané zelí, 22 družstev na sušení če-
kankových kořenů, jedno družstvo tkalcovské, 108
družstev strojních, jedna družstevní škrobárna a5
družstev jiných a konečně jedna ústřední organisace
družstevní Celkem tedv 276 družstev Vedle toho je
Kampelíkův
Raie
25
article
členy jednoty 23 osob fysických. V roce 1907 pro-
vedla Ústřední jednota 713 zákonných revisí a mimo
to 81 informačních cest. Všech revisí od počátku čin-
nosti své provea jednota 3973. Jako zvlášt účinná
kontrolní opatření jsou tak zvané senerální revise.
které jednola zavedla. Pro konverse hypotečních dlu-
hů zřízena byla zvláštní kancolář. K usnadnění jicl
provádějí se hromadné odhady usedlostí, takže odha
přijde pro jednotlivce nlzko. To, co se při konversích
uspoří ,obrací rolnictvo na starobní pojištění u Zem-
ského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I.
pro nějž jsou kampeličky čestnými agenturami a
sběrnami vkladů. Spořivost podporuje se v kampeli
čkách úspornými listky, domácími střádankami, škol-
ními spohtelnami, výběrčími posly. V kampeličkách
je značným procentem zastoupen venkovský stav ře-
meslnický a živnostenský. Na správě společenstev
běřou účast všecky venkovské stavy. Je samozřejmo.
že bez ohledu na příslušnost k jednotlivým stranám
politickým, neboť jednota s kampeličkami a družstvy
je erganisací hospodářskou. Družstva podléhají tak
revisi Zemského výboru král. českého. Ústřední jed-
nota podléhá revisi Zemského výboru král, českého
a Všeobecného svazu ve Vídni. Zakládání kampeli-
ček a družstev zúčastní se jednota svými zástupci
Vídeň
František Josef I
všeobecný svaz
26
article
Ve všech věcech společenstevního života jest jedno a
orgánem poradným činovníkům. V odboru nákupním
Ústřední jednety lze pozorovati stálý vzrůst. Také ve
směru odbytovém bylo se systematickou činností ze-
jména co se týče dodávek vojsku, započato. Arcit.
nejsou ještě všichni rolníci ve družstvech, takže neni
mozno vždy zásobiti vojsko jen z rolnických skladišt
a bylo nutno to, co skladiště dodal nemohla, ukoupiti
částečně jinde. Je zapotřebí, aby rolníci při svých
družstvech pevně stáli a jen prostřednictvím druž-
stev a jednoty prodávali. Společným orgánem kam-
peliček a družstev jsou „Zemědělské Listy“ a „Věst-
ník Ústřední jednoty“. Potřebné informace v záležite-
stech družstevních udílí Ústřední jednota a společný
orgán v Praze, Hybernská ul. č. 20.
Praha
hybernský ulice
27
article
Poltendoriská přádelna bavlny a nifárna vykáže
letos značně vyšší zisk. Části ze zvýšeného zisku
bude použito k sesílení reserv, části ke zvýšení divi-
dendy o 1 až 2 proc.
Obchodní smlouva se Srbskem. Ve včerejší po-
radě rakousko-uherských a srbských zástupců ne-
došlo ještě k úplné dohodě. Trvající rozpory týka í
se cla z prasat a několika ustanovení o veterinářské
souvě. Srbští delegáti vyžádali si telegraficky de-
finitivní instrukce za účelem konečného uzavření
smlouvy. To očekává se jak v naší říši tak v Srbsku
co nejdřive a v Srbsku dějí se již přípravy pro mož-
nou smlouvu.
Subvenční smlouva s dunajsko-paroplavební spo-
ločností. Předevčirem konána byla znovu porada
mezi zástupci vlády a dunajsko-paroplavební spo-
lečností. V dosavadních poradách odstraněny byly
pouze rozpory vedlejšího rázu, kdežto hlavní olázky
zůstávají nerozřešeny. Společnost žádá značné zvý-
šení subvence. Tato však bude stanovena teprve
tohdy, až docíleno bude dohody o výkonech, jež na
potečnosti budou žádány. Praví se, že společnosti
má býli přiznána dosavadní subvence 1.2 mil. K
že však její zástupci žádají 1.6 mil. až 1.7 mil. K.
Srbsko
28
article
Společnost prohlašuje, že provozování vyžaduje zvý-
oných nákladů a že nad to žádá se na společnost
více než dříve.
K problému zahraničního stěhování. Býv. uher-
ský postanec a vystéhovalecký komisař bar. L. Le
vay vydal nedávno zajinavou brožuru „Vystě
hování a úprava městských finaneí“
Ve spisku poukazuje na dnešní vítanou příležitost.
ady lisice dělnictva vrací se z Amoriky a lze snadno
pristnupiti k provedení jeho návrhů, aby komuny
ulerské svůj nemovitý majetek rozparcelovaly a p-
stoupily vrálivším se emigrantům. Autor podává nej-
prve statistiku vázané tržby pozemků, z niž válkí
cásť, ve výměřo 5,590.144 jiter, j. ve vlastnictví měs
a obcí. Pozvolnou parcelací tohoto obecního ma jetku
ukojil by se hlad po půdě v lidu uherském a mohl; b
ovent i nastati zpětný příliv vystěhovalců. Nevy-
ozijerli se dnešní chvile, pospíší si Kanada, kd
panuje obrovský nedostatek zdatných sil pracovnícl
a Uhry vykažou ztráty trvalé. Půda, nalézající se
ve vlastrictví obci, hodí se výborně ke vnitřní. kolp-
nisaci a ideu tu akceptovala již i vláda uherská úslv
minjstra orby, Darmye Lévay ukazuje pakz
výhody finanční, jež by obcím ze zpeněžení řečených
městských pozemků vzešly. Theoreticky vycházejí
mu číshce velice slušné; obce by nejen zaplatily své
dluhy, ale zbyla by jim i hezká čásť na hotovosti.
Návrhy své shrnuje v toto: Budiž inaugurována velká
národní politika pozemková a ukojen hlad po půdě.
hování
Něva
Kanada
Uhry
29
article
Parcelováním pozemků měst a obcí byly by upra-
veny otřesené jich poměry materiální a byl by zaji-
štěn zdravý a mocný rozvoj dotyčných měst, nesne-
sitelné přirážky byly by buď úplně zrušeny, dílen
značně snženy a tak usnadněna břemena poplatni-
ctva. Vyhlídka moci získati za normální cenu půdy
a úleva velejných břemen jsou nejlepší prostředky
jimiž se dá zabrániti vystěhování a podporovati ná-
vrat vystěhovalců. Autor vytyčuje pak i povinnose
vlády a finančních ústavů, ve věci interesovaných
Bude zajímavo sledovati, jakého výsledku se po-
dobné snahy uherské dodělají — už právě proto, že
vzhledem ke krisi americké je návrat vystěhovalců
skutečně mimořádně hromadný. Myšlenka, postaviti
obce do služeb politiky kolonisační, není nová —
i u nás nejednou již přovedena dokonce v dále sá-
hající formě, že obce samy jakožto nositelky zdatnější
finanční sily kupovaly velkostatky, aby je rozparce-
lovaly. Ovšem, jako každá vnitřní kolonisace, má
řchystaná uherská své — „ale“ a rozhodně se i vý-
znam její značně přecěňuje
Harpenská spoločnost a Hibernia. Harpenská důl-
ní společnost docílila ve čtvrtém čtvrileti 1907 pře
bytku 5.250.000 mk. oproti 5.882.000 mk. v přede
šlém čtvrtlelí a 4.146.000 mk. v roce minulém. Hi
bornia docílila ve 4. čtvrtletí 1907 přebytku
3.801.500 mk oproli 4.002.278 mk. v předešlém čivrt
letí a 3,312.681 mk. v roce minulém.
Emise Fozemkového úvěrního ústavu. Jak „B
B. C.“ z Vídně oznamuje, zamýšl! Pozemkový úvěrní
ústav vydati čásť akciř Rak, horní a hutní společnosti
Vývoz českého uhlí. V týdnu od 19. do 25. t. m
(5 pracovních dní) dopraveno bylo na saských stát-
ních drahách 110.653 tun českého hnědého uhlí
Harpenský důl
Vídeň
B B
31
article
V témže týdnu roku minulého (6 prac. dní) činila do-
prava 100. 408 tun.
Čoská banka v Praze zahájila dnes svou činnost
Směnárna a pokladny nalézají se na Václavskén
nám. č. 32 (nárožní dům „u Stýblů“) a jsou otevřeny
od 9 do 121/2 hod. v poledne a od 3 do 5 hod. od
poledne. Rteditelství a ostatní úřadovny jsou v I. po-
schodí.
První česká diskontní společnost v Praze pře
sídlila na Václavské náměstí č. 32 (nárožní dům pu
Stýblů“), kde ve společných místnostech s Českou
bankou bude likvidalura, účtárna a eskont, v I. po-
schodí pak ředitelství a dopisovna.
Jihočeské sdružení rybářské (odbor rybníkářský
v Č. Budějovicích koná výroční valnou hromadu
v neděli dne 9. února v 10 hodin dopol. v sále hoteiu
„Slunce“ v Českých Budějovicích.
Česká průmyslová banka. Disponentu filiálky
v Brně panu Josefu Hauskovi udělena byla pro tuto
filiálku kolektivní prokura.
Práce Ústřední jednoty českých hospodářských
spolučenstev jest uznávána slovanskými národy v Ra-
kousku i cizině; tou dobou jsou dva Slovinci p
JUC. Meža a agronom J. Ralaj u Jednoty v prax
a tyto dny navštívil kanceláře Jednoty člen ruské vlá-
dy p. Pavel šl. Merislavovič-Lempickij, aby si zjednal
informace o zřízení družstev svépomocných v Če-
chách a jejich ústředí, vyžádav si stanovy všech
společenstev jak úvěrních a nákupních, tak i odby-
tových a výrobních, stanovy a výroční zprávy Jed-
noty a když mu veškerá žádaná vysvětlení byla
podána, vyslovil se co nejpochvalněji o celém zaři-
zení tomto,
Hauska
Slovinec
J Ralaj
Pavel šl
Praha
Václavskény já
Václavský náměstí
Č . Budějovice
Český Budějovice
Brno
Čoský banka
sdružený rybářský
Český průmyslový banka
Jednota
32
article
rhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 29 ledna. Oficiální záznamy znějí;
Zástavní listy české hyp. banky 590
Základní úpisy české zem. banky 4 0
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 9%
„ . . . . (v K) 4 0
Mel, úpisy . . » (ve zl.)
. . . v K)
Žel. . . . .
Zákl, dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor, spořitelny
4 1 0
41/2
* hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . .
Železnič. . . . .
Zást. listy Hal. akc, byp. banky 41.
. . Rak.sxherské- banky
k o
. . Dolnorak. byp. ústavu
31/r
Kom. dl. ůp..
. „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0
Prior. obl. spol, rak. misl. drah 3 0
Ruská stát. půjčka z r. 1906 2 %
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2
4.340
(ve stř.)
Dubnová , .
Květnová . . (v pan.)
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renla- .. .. . .
korunova renla ..
3 n
investiční.
ake.
Čsská eskontní banka . . ..
Česka banka Unton . . . . .
Česká průmyslova banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodařska úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka ..
Pražska úvěrní Danka
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ustav v Hradci Kralove
Živnostenska banka
Hasčska akc. hypoteční bauka.
Rakousko-uherska banka . ..
Českomoravská strojtrna . . . .
Dankova strojtrna . . . . . . . . .
Rustonova strojirna. .. .. . .
Česka společnost cukernl . .
Česky pivovar v C. Budějovicích
Kolinska tovarna chemicka . ..
Podolska cementarua . . ..
Poluina hut
Prazska zetezařska společnost
Prvni ceska rad. v Mlodranech
* tov. orteni. cugrov.
Prior
Dubnová
Dankův
Rustonův
Praha
29 leden
Zala
Hradec
Rakousko
Česko
C . Budějovice
Český průmyslový
Hal . akciový
Česko banka
Unton
Český průmyslov banka
Český zajišťovací banka
Hospodařsko úvěrní banka
eskontní banka
Živnostensko banka Hasčsko akciový
4.340
úvěrní Danka první český akciový
33
article
Renty
tprocentní papírová květnová ..
42procentní » únorová ..
4procentní stříbrná lednova. . . .
4.2procentní . dubnová . .
4procentní zlatá rakouska . ..
tprocentní korunová rakouská ..
31/zprocantní korunevá (invest.).
4procentní zlata uherska-. . ..
4proceniní korunova uherská . .
3zprocentní kor. (invest.) uher. .
ruska půjčka . . . . . . .
Losy':
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
pětiny
34
article
Zástavní listya
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
34zproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
Banky
Česká průmyslova . . . . ..
. »Union« . . . . . . .
Hospodářska úvěrní pro Čechy
Živnostenská . . . . . . . .
moravska eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouska . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnar. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní . ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňska bankovní jednota . ..
vídeňska banka »Union« . . ..
všeobecna depositní banka . ..
Dopravní podniky
Buštěhradská dráha lit. A .
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-zapadní dráha . .
Polabská dráha
Pardubicka (Jiho-sev.-něm. spoj.)
Pražsko duchcovska dráha kmen..
Pražsko duchc. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovicka dráha . . .
Státní dráha . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köhlašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost
Severočeska uhlářská společnost
Západočeska
Poldina hut
Pražská železářská společnosť ..
Alpská báňska
Rýmavsko-muráňská želez. spol. .
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Ferdinandův
Daňkův
Čechy
Pardubicko
Štyrsko
ústřední banka
vídeňsko banka
depozitní banka
Český cukerní společnost
Severočesko uhlářský společnost
Západočesko Poldin
Rýmavský
35
article
Penize] Zboží.
102.—
103.—
99 40
100.—
98 30
98 35
98 35
98 35
98 3.
36
article
98 40
97 35
97 35
97 35
97 35
97 35
39
article
93 50
100.—
100.30
98 30
101.50
97.65
101.05
95 90
95 6
95.60
99.70
95.75
99.10
96 25
88 25
81.4
91.—0
100.—
100.—
97 75
97 70
116.40
97. 65
85 60
239.—
415.—
150 —
333.—
530.—
274.—
460.—
240.—
568.—
870.—
465.—
154.—
805.—
204.—
447.—
2433
270. —
40
article
1U3 z5
37.3.
4 1 0
100.50
95 65
34 9
34 60
42
article
34 75
98 10
97 25
87.25
96.50
80.4)
93 80
93 8
97.5
97 5
116 20
97 45
88.4
238.—
414 —
581 —
43
article
1143.—
526 —
270.—
149 —
433.—
967 —
850.—
465.—
151.—
805.—
420.—
200.—
443 —
45
article
Vídeňská bursa.
46
article
Závěrečné kursy
29. ledna 28. ledna
97.55 97 50
99.80 99 80
97 45 97.50
99.80 99. 80
116.20 116.25
97.50 97.40
8840 88.30
112.25 112 30
4 10 93.95
83 90 83 00
90.50
153.—
153.—
215 50
263 —
458.—
508.—
151.25
187 50
47
article
214.50
263.—
508.—
458.—
152 85
187. 60
97.35
97.35
98 50
190.—
48
article
97.15
97 15
98.45
100.—
414.—
238.—
381.—
1772.—
304.—
422.—
567. —
604.—
642.—
773 50
1049.—
534 50
551.—
49
article
414 —
384.—
238.—
1771.—
304.—
421.25
570.—
606.—
644 75
779 50
1052.—
536 75
554.—
462 —
51
article
1098.—
377.—
542.—
434.—-
425.—
404.—
217.50
265.—
2430.—
5370.—
570.—
679 50
146.75
494.—
1028.—
408.—
52
article
1091.—
434.—
423 50
404. —
285.—
2420.—
5340.—
677.75
146.50
492.—
1026.—
409.—
152.—
2072.—
465.—
962.—
753.50
379.—
443.—
2443.—
610.90
532. 50
960.—
53
article
154.—
2040.—
465.50
957.—
748.—
379. 50
438.—
2435.—
607.—
529.—
955.—
512.—
960.—
960.—
516.—
554.—
553.—