ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 95bfe870-738c-11dc-95f7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 53 celkem · entity: place 41, org 36, person 31, work 4
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obchod
4 masthead
Prtnysl
5 masthead
Finaněnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 29. ze dne 30. ledna 1908.
7 article
Může Městská spořitelna pražská poskytovati zápujčky obci pražske? Píše V. K rát. Při rozpočtové debatě ve sboru obecních starsích král. hlavního města Prahy vysloven byl s jedné strany dobře míněný popud, aby obee pražská výpůjčku asanační kontrahovala u Měst- ské spořitelny pražské, jako u ústavu, obci praž- ské nejbližšího a nikoliv u bank. Naproti tomu bylo uvedeno, že není možno, aby obec pražská činila výpůjčky u Městské spořitelny pražskéa sice z toho důvodu, že obec pražská za městskou spořitelnu ručí. Tento názor nebyl v kolegiu pražských obecních starších nijak vyvrácen. Záležitost tato nemá pouze lokální význam pro Prahu. Při významu Méstské spořitelny praž- ské praxe u ní zavedená a názory v její správě převládající jsou direktivou pro české spořitelny venkovské a jsou do jisté míry aspoň ve smyslu negativním směrodatnými i pro praxi dohlédají- cího úřdu zoměpanského. Ukládá-li si ústav tak význomný, jako Městská spořitelna pražská, v j- stém směru z vlastního popudu omezení svě čin- nosti, pak bylo by konečně zcela pochopitelno. kdyby úřad dozorči podobné omezení ostatním ústavům závazně předpisoval. Otázka tato jes jak pro venkovské spořitelny tak i pro obec ještě důležitější než pro Prahu a tím budiž omlu- veno, zabývám-li se jí, jako úřadník spořitelny venkovské, pro nějž má význam ryze theore- tický.
Praha Méstský spořitelna
8 article
Dle § 22. odst. 3. svých stanov má Městská spořitelna pražská vkladů sobě svěřených svého jmění vlastního užívati mimo jiné také k zápůjěkám obcím a okresům, ma jí-li práv uzavírati takové zápůjčky a splá- ceti je ukládáním přirážek k daní v oboru samostatné své působn- stineb dostalo-li se jim zákonného povolení k zápůjčce. Jiného omezení stanovy Městské spořitelny pražské v tomto oboru obchodní činnosti neznaji, nečinice ani poskytnuti takovýchto zápůj- ček závislým na svolení politi- ckého úřadu zemského, jak to dle § 25. odst. 6. stanov vzorcových předepsáno jest nyní ve větsině stanov našich venkovských spořitelen. Tedy dle formálního předpisu stanov není žádně překážky, proč by Praha nemohla uzavříti komunální výpůjčku u Městské spořitelny praž- ské, když jen vyhoví formálním náležitostem Pražskeho obecního řádu, za jakých lze učiniti platné usneseni o kontrahování výpůjčky.
Praha
9 article
Šlo by tedy jen o to, jsou-li tu věené dů- vody jež bynedovolovaly obci uzavříti výpůjčku u spořitelny, za kterou ručí, třeba zákon resp stanovy v tom směru překážek nečinily. Ani tuto otázku nelze zodpověděti kladně. Všeobecný důvod, že není to přípustno, „protože obec za spořitelnu ruči a tudíž nemůže býti jeji dlužnici“ je po mém názoru klamným úsudkei, spočívají ím na nesprávné analogii. — Ručitel, jenž jest dlužníkem toho, za koho se zaručif, neposkytee ovšem věřiteli právě velké jistoty, ale jen někdy a za jistých okol- nostía sice jedině tehdy, pokud tento ručitel a tento dlužník jsoú osoby soukremé, po případě subjekty soukromohospodářské a ani v to m- to případě ne vždy, neboť kam vlastně bychom, dospěli v úvěrních obchodech, kdyby- chom principiálně každého, kdo potřebuje úvěru. měli považovati za hospodářsky slabého? Roz- hodně nelze tento případ generalisovati a vztaho- vati analogicky na všechny případy podobné.
Roza
10 article
Především nelze prostě přehlédnouti,že obce při řádném hospodářství přece jen z pra- vidla neužívají úvěru spotřebného, nebo úvěru ke krytí závazků jiných, při splatnosti nekry- tých, nýbrž aspoň z pravidla úvěrem kryjí po- třeby hospodářsky prospěšné a někdy dokonce i produktivní. Ale nehledě ani k tomu — ko nečně dnes i v hospodářství obecním shledá- váme se někdy s velmi pochybnými operacem úvěrními a proto na tento moment nechceme klásti žádného důrazu — nelze přece proklame- vali za nějakou zásadu nepřipustnost ručení dlužníka za věřitele, jinak musila by padnouti vlastně skoro celá úvěrní organisace svépomoe- ná, naše záloženství, spočívající jen na základě obmezeného neb neobmezeného ručení členů ústavu, z pravidla jeho dlužníků z závazky ústavu! A ohlédneme-li se po ústavechi veřejných, vidíme, že Zemská banka králov st ví českého, ačkoliv země ručí za splácení a zúročení dluhopisů jí vydaných, jest dle výslov- ného ustanovení svého statutu povolána k tomu. aby poskytovala zápůjčky mimo jiné také krá- lovstvíčeskému, a že také skutečně zem- ské výpůjčky u této banky se uzavirají — že poštovní spořitelna, slátem zaručená jest hlavním odběratelem státních papírů, tedy věřitelkou státu. Má-li tu snad býti rozhodným moment,že vypůjčila-li by si obec od spořitelny, ručení jeji bylo by proto slabším, byl by důvod tento zase jen nesprávnou analogií poměrů soukromohospo- dářských a kromě toho věcně nepochopitelný neboť obec, neučiní-li zápůjčku u své spořitelny nýbrž u ústavu jiného, jest stejně ručitelem za- dluženým a nemá to tudíž na rozdíl v síle zá- ruky její pražádného vlivu.
zemský banka
11 article
Ostatně ručení obce není hned praktické — ručí především jmění ústavu, jeho reservní fondy a nedosahují-li tyto fondy dosud určité výše stanovami předepsané, garanční fond obeí v eenných papírech složený, dále ručí po připadě i ředitelství atd. Při možnosti nuceného vypsání přirážek obecních dle zákona ze dne 19. září 1883 č. 51 z. z. poskytuje záruka obce i sebe více zadlu- žené ať u vlastního ústavu, ať u jiných, přece jen vždy téměř absolutní jistotu a nemožnost ja- kékoli ztráty pro vkladatele, a o to se přece je- dině jedná. Zemský politieký úřad v království českém neodpírá venkovským spořitelnám povolení po- skytnouti zápůjčku těm obeím, jež za ústav zá půjčku, povolující ručí, též svazová revise, or- gán zajisté povolaný, poměrů znalý a správné praxe dbalý, nevytýká rovidovaným spořitelnám zápůjčky poskytnuté obcím, jež je zřídily a za ně garantují. Dle prosté logiky jest nejen možno, ale jest i povinností komunálních spořitelen, aby pokud to řádné vedení obchodních záležitostí připouští, samy opatřovaly zápůjčky obcím, jež za ně ručí, neboť kdo v prvé řadě měl by těžiti z mírnějších úvěrních podmínek, jež charakterisují zápůjčky spořitelní, než ty obce, jež převzaly za ně ru- Bylo by velmi nebezpečno, kdybychom těchto záležitostech kuli si sami pravidla, jichž tihu bychom později mohli těžce pociťovsti, neboť centralistické naše úřady oklešťují beztak samosprávu naši, kde jen mohou. My té samo správy v záležitostech finančních máme přiliš málo, abychom mohli s tím málem plýtvati.
12 article
Je snad možno, že některá zemská vláda dopouští se toho omylu, že z veliké péče o blaho spořitelen nedovoluje jim poskytovati zá- půjčky obcím — zakladatelkám. Zemská vláda v království našem však toho zatim nečini narazila by určitě na krajní odpor ne-li pražské, tedy četných a též řádně vedených spořitelen venkovských, které by si takovou zvůli ve vý- kladu o právech zeměpanského dozoru určitě libiti nedaly. Záležitost tato: opatřování komunálních zá- půjček u spořitelen má vzbuditi náležitou po- zornost nejen kruhů spořitelních, ale všeho po- platnictva, neboť v každé obci je jistě dosti du- vodů k tomu, aby si obce opatrovaly své f- nanční potřeby co nejlaciněji a není přece sporu o tom, že někdy (nepravíme vý slovně, že vždy) zápůjčka komunajní opatr se nejsnáze a nejlacinéje u vlastní spořitelny néhledé k tomu, že tím zisk věřitelský, jejž za praviti musí občanstvo jako poplatnicivo, za- stává ústavu domácímu a použije se ho ku pod- poře místních účelů. Z příčin tuto uvedených nemůže názor pro jevený ve schůzi sboru obecních starších král. hlavního města Prahy býti spořitelnám venkov- ským lhostejný, třeba, jak ve schůzi samé bylo vysvětleno, postrádal aktuálnosti, poněvadž se jednak nyní o kontrahování asanační výpůjčky nejedná, jednak obec pražská již několik vý- půjček u Městské spořitelny pražské kontraho- vala, volic k tomu však formu vý- půjček hypotekární ch. Nemusím snad podotýkati, že řádky tyto nečeli a nemohou čelití proti bankám, poskytu- jicím komunální zápůjčky, nýbrž že účelem jich jest pouze obhájiti úplně volnou konkurénci ko- munálních spořitelen na tomto poli, a to i pokud jde o výpůjčky obce, tu kterou spořitelnu ga
Praha
14 article
rantující. Rozvoj životnho pojišťování v zemích kornny ČesKé. (Stručný přehled načrti Ferd. Krejč l.) Myšlenka živolního pojišťování,“ jejíž vznešpné cíle jsou u nás dosud nedoceněny, nabývá ve vla- stech našich čím dále tím více, půdy. Jest lo kus zdravého pokroku na českém poli n rodohospodářském a pokrok teh tím spíše vynikné když poohlédneme se zpět. na počátky životního po jisťování u ná s. Až do roku 1869 nebylo v zemích koruny če ské zádného demácího, ani českého, ani němnockého ústavu pojišťovacího a působila tu v tomto důležitém odvětví hospodářském pouze zaslupitelstva cizích ústavů pojišťovacích: vídeňských, terstských, říšsko- německých a mn. j. Působnost těchto, lidu našemu naprosto cizích ústavů nepřispívala valně k rozší- ření myšlenky živolního pojišťování, neboť promlou- valy tyto ústavy k českému obecenstvu namnoze řeč mu nesrozumitelnou, nebo aspoň nesympatickou lid náš český čemu nerozuměl, také přirozeně ne- Teprve v r 1869, kdy prozíravými muži český mi, jako byli JUDr. Jul. Grégr, dr. Jak. Škarda, dr Kaizl. dr. Klaudy, dr. Meznik, prof. dr. Studnička. dr. Sladkovský, Wohanka a mn. j. založena byla naše nejstarší česká pojišťovna životní „Praha“a po ní ještě v témž roce též pojišťovací banka „Sla- via“, obě v Praze, počalo se porozumění pro my- šlenku živolního pojišťování u nás probouzeti. Ob tyto naše první české ústavy pojišťovací založeny byly na základě vzájemnosti, poněvadž, právě vzájemnost zdála se zakladatelům nejpřirozenějšum podkladem k provezování životního pojišťování,v němž uplatňuje se tak skvělým způsobem humanní zásada „Jeden za všechny a všichni za jednoho.
Krejč JUDr Jula Grégr doktor Jaca Kaizl Klauda Meznik profesor Studnička Sladkovský Wohanka Praha
15 article
V roce následujícím 1870 vznikla pak ještě ně mecká liberecko-brněnská pojištovna „Conc o dia“, rovněž na podkladě vzájemnosti. Přihlédneme-li nyní k tomu, s jakými výsled- ky tyto tři ve vlastech našich domác ústavy pracovaly, shledáváme, že na př. r. 189 stav pojišténých kapitálů obnášel u spo leč. v mil. kor. »Prahae »Slavia- . . . . . . . . . . . 53.3 obě české pojišťovny . . . německá »Concordla« Celkový stav pojištěných kap- tálů u domácích ústavů v zem ích koruny české . . . . . . . . . 91.9
Prahae Slavia
17 article
V desetiletí od r. 1896 do r. 1906 nasla však v životním pojišťování v zemích českých one ulěšený rozmach, který v rostoucí síle dosud trvá. Tak v r. 1899 založena v Praze nová pojišťovn živolní, tentokráte na podkladě akciovém pol finnou „První česká akciová společnos pro pojišťování na život.“ Nebyl sice tent úslav založen českým kapitálem samostatně, nýbrž za pomoci cizí pojišťovny „Assicurazioni Generali“ avšak přibyl jím na půdě domácí nový činitel, kter živolní pojišťování snaživě propaguje ve všech vrst- vách našeho českého lídu. Po „První české akciové“ následovalo v r. 190 zsložení „Zivotní pojišťovny markrab- ství moravského“ v Brně, kleráž vzhledem k tomu, že k založení jejímu přispěl moravský zem
Praha Brno Assicurazioň Generali Zivotní pojišťovna
18 article
ský výbor, nazývá se též „zemskou“. Ústav tento má ráz utrakvistický a je založen opět na v zájem- nosti. Máme tedy nyní v zemích koruny české pě domácích pojišťovacích ústavů, klero koncem roku 1906 vykazovaly následující s tav pojištěných kapitálů: »Slavia« . . . . . . . . . . . . . . »1.7 »Praha« První česká akciová .. . . . 11.7 Moravská 1252 německá »Concordia« t tem . . . 7.0 91.9 A proti roku 1896 . . . . Znamenitý pokroko . . . . . 195 1 Zejména naše dvě ryze české pojišťovny vzájem né „Praha“ a „Slavia“ mají na tomto vítězném po- stupu krásné myšlenky životního pojišťování lví po- díl, neboť vykazují zvláště v posledních dvou letech výslodky kromobyčejně úspěšně; v roce 1907 každá z nich měsíčně průměrně 2 milio ny pojištěného kapitálu vyřízených pojistek. Obrovskou, statistickému přehledu se vymyka jící jest suma kapitálů, pojištěných obyvatelstvem ze- mí koruny české u cizích ústavů. Úslavy ty vzhledem k sidlu a rázu svých správ ukládkaijí pak našim do- mšcím lidem placené pojistné v hodnotách, našemu lidu českému cizich a tudíž bezprospěšných. Jak ji- nak by bylo, kdyby obecenstvo naše při pojišťování na život volilo vždy jeden z našich českých do- mácích ústavů a podporovalo tak samo nejvy- datněji jich srahu, omeziti odtok našich pe něz do cizinyí
Praha Slavia Concordia moravský
19 article Z trhů peněžních. (29. ledna.) Praha. N
Z trhů peněžních. (29. ledna.) Praha. N dnešní burse převládalo opět smýšlení klidné, ale hodnoly ukládací braly se szněrem vzestupným a po- dáváno za 4% zákl. úpisy České zem. banky K 99.— až K 100.—, pak kom., mel, a želez. úpisy České zemské hanky K 97.35 až K 98.35 a za posledné jmenované zaplaceno dnes K 97.60 (tudíž o 25 hal vice). Jinak kladeno zza akcie! První české tov. orient cukrov. K 250.—, Prvníprážské zastavárny K 460.— První české akc. pojišť. na život K 270.—, Kolinse tov. kávov. náhrazků K 660.—, pivovaru v Česk Budějovicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.— České banky „Union“ K 238.—, České spol. pr prům cukerní K 151.—, strojirny Daňkovy K 465.—. Pružské úvěrní banky K 526.—, Hlospod. úvěrní ban- ky K 381.—, České prům. banký K 414.—. Podolské cememtárny K 200.—, Zajišťovaci banky K 140.—.
Daňkův Praha Česk Budějovice Český země první český akciový Český banka Český společenský Zajišťovac banka
20 article
Akc. továrny na vyrábění uměl. hmnojiv v Kolině k 420.—. První, českomoravské strojírny K 850. — Královéhradeckého úvérního ústavu K 449. — peníze- Vídeň Pevná tendence na začáteční burse vy- stoupila zjevněji, přoluže v cizině se záznamy ve- směs zlopšily.- Také pěněžní poměry v Berlině v Aměrice poskytly v tom směru dobrý podničt. Ka polední burse příznivá disposice potrvala, ačkoliv z Berlína nedošly zvláštní podněty. V popředí zájmu byly v kulise kreditky k alpinky, které ziskaly kon- treminami. Pevné smýšlení trhu ukládacího bylo rovněž oporou tendenci, takže bursa přes stoupnuli diskonta v Berlíně končila celkem pevnou náladou Kromě krednek zvláště uherské bankovní papiry byly značně vyšší. Akoie Bankovního spolku a Uher ské zemské banky měly poptávku, akcie stštní dráhy lombardy, severní dráhy a buštěhradské dráhy měly vyšší kurs. Paroplavehni po včeresi hause byly pro dávány. Železářské papíry a uhelnodolné měly l pe- ptávku. Z rent byly blokové renty a uherské papiry hledány. Ruské pupiry měly hausu na základě pa- řížských nákupů. Na eskomptním trhu peníze ne změněny, 47/1e—1/4 .
Vídeň Berlín Aměrice Uhry
21 article
Berlín. Na burse berlinské nebylo ani dnes větších obralů, nebereme-li zřetel na pevně zůroči telné hodnoty ruské, na akcie domácích benk, z nichž Diskontní. Německá, banka a Obchodní společntost nad jiné vynikly a na akcie ruské banky, kteréžte jmnenované hodnoty docilily při vyšších kursechi po- měrne většího počtu obratů. Šazby peněz ve volnem obchodu, až na soukromý diskont, který zvýšeno 14, v ničem se nezměnily. Abundace peněžní trvá dále a podporuje vydatně kursy říšských půjček jiných ukládacích papírů německých. Z průmyslo vých titrů větší oblibě těšily se jedině harponské a kurs těchže nepatrně zvýšen. Souk romý diokon 41/4%. Denní penize 32%. Akcie Rakouského úvěr- ního ústavu vlivem pevných záznamů vídeňských doznaly podotatného zlopšení.
Berlín ruský banka
22 article
Tulipánové hnutí a staniční poplatky. V poslední době snaží se řada uherských kapuceláří pro rekla- mace dopravného, aby obdržela do zukou nákladní listy o zásilkách zboží z Rakoucka do Uher. Kan- celáře ty zasťlají rakouským vývozcům dopisy,v nichž stibují, že zakročí u uherských soudů proli oprávnění rakouských drah vybírali staničeí poplat- ky a že polovinu ziskaného vpřípadně obnosu vráti rakouským zasílatelům. Taktovým způsobem podařilo se ziskati kalcelářím množství nákladních listů. Sojčusně však seznán překvapující zjev, že vůdí střediska tulipánového hnutí měla náhle bohatý adresní materiál- oněch uherských obchodníků k dis- posici, kteří z Rakouska zboží odebírají. Jest prolo dosti oprávněná domněnka, že zmíněné kancelkře předávaji získané nákladní listy vůdcům tulipánového hnutí, kleré, jak známo, hlásá naprostý boykot všeh rakouskébo. Vzhledem k tomu je na místě, zúčast- něné kruhy na to upozorniti, neboť pochybná naděje na vrácení poloviny staničních poplatků daleko ne- vyváži skufečnou škodu, čterá působením tulipáno- véhe hnutí vzniká.
Uhry Rakousko
23 article
Nové rozdšlení lihového kontingentu. Předevčí- rom konána byla schůze odboru Svazu rak. průmysl- níků pro průmyslové lihovary, na niž jednáno bylo o otázce rozdělení lihového kontingentu. Referát přednesl c. r. Kraus, který na základě číselného ma- teriálu snažil se vyvrátiti tvrzení a výtky zástupců zemědělských lihovarů. Na to přijata byla tate re- soluce:-Členově lihovarského odboru Svazu rak. prů- myslníků vyslovují své politování nad útoky, čině- nými na ně se strany Spolku malolihovarů, které jsou nespravedlivy a zakládají se zvlášlě na libo- volně seslavené slatistice. Odbor průmyslových liho- varů klade oproti tomu a sice v zájmu celého prů- myslu tyto požadavky: 1. aby kmenové kontingenty byly uznány za majetkový předmět, 2. aby byla povolena převoditelnost kontingentů, 3. aby minister- stvo financí v případě, že kontingenty budou použity k rozdělení na zemědělské lihovary, tyto náležite vykoupilo, a konečné 4. aby rozpjetí daňové mez konlingentem a exkontingentem bylo ponecháno v do- savadní výši.
Kraus Členův PředevčíROM
24 article
Z Ústřední jednoty českých hospodářských spo- lečensiev. Během roku 1907 bylo v českých krajich království českého založeno 108 nových spořitelních x záložních spolků dle soustavy Kampelíkovy a Raií- leisenovy. Koncem roku 1907 bylo jich soustředěno v Ústřední jednotě 1143. Deset dalších spolků při- stoupilo k jednotě v první polovici měsíce ledna 1908 Mimo to jsou členy Ústřední jednoly: 3 záložny, 17 družstev obilních skladišť, 3 obilní skladiště s mlýny, 26 nákupních družstev, dva družstevní mlýny, 40 mlékáren a sýráren, 9 rolnických družstevních liho- varů, 6 družstev na zpracování ovoce, 1 družstvo n prodej zeleniny. 17 družstev pro zvelebení chovu do- bytka a vedení knih stádních, 12 družstev lnářských, 2 družstva na kysané zelí, 22 družstev na sušení če- kankových kořenů, jedno družstvo tkalcovské, 108 družstev strojních, jedna družstevní škrobárna a5 družstev jiných a konečně jedna ústřední organisace družstevní Celkem tedv 276 družstev Vedle toho je
Kampelíkův Raie
25 article
členy jednoty 23 osob fysických. V roce 1907 pro- vedla Ústřední jednota 713 zákonných revisí a mimo to 81 informačních cest. Všech revisí od počátku čin- nosti své provea jednota 3973. Jako zvlášt účinná kontrolní opatření jsou tak zvané senerální revise. které jednola zavedla. Pro konverse hypotečních dlu- hů zřízena byla zvláštní kancolář. K usnadnění jicl provádějí se hromadné odhady usedlostí, takže odha přijde pro jednotlivce nlzko. To, co se při konversích uspoří ,obrací rolnictvo na starobní pojištění u Zem- ského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. pro nějž jsou kampeličky čestnými agenturami a sběrnami vkladů. Spořivost podporuje se v kampeli čkách úspornými listky, domácími střádankami, škol- ními spohtelnami, výběrčími posly. V kampeličkách je značným procentem zastoupen venkovský stav ře- meslnický a živnostenský. Na správě společenstev běřou účast všecky venkovské stavy. Je samozřejmo. že bez ohledu na příslušnost k jednotlivým stranám politickým, neboť jednota s kampeličkami a družstvy je erganisací hospodářskou. Družstva podléhají tak revisi Zemského výboru král. českého. Ústřední jed- nota podléhá revisi Zemského výboru král, českého a Všeobecného svazu ve Vídni. Zakládání kampeli- ček a družstev zúčastní se jednota svými zástupci
Vídeň František Josef I všeobecný svaz
26 article
Ve všech věcech společenstevního života jest jedno a orgánem poradným činovníkům. V odboru nákupním Ústřední jednety lze pozorovati stálý vzrůst. Také ve směru odbytovém bylo se systematickou činností ze- jména co se týče dodávek vojsku, započato. Arcit. nejsou ještě všichni rolníci ve družstvech, takže neni mozno vždy zásobiti vojsko jen z rolnických skladišt a bylo nutno to, co skladiště dodal nemohla, ukoupiti částečně jinde. Je zapotřebí, aby rolníci při svých družstvech pevně stáli a jen prostřednictvím druž- stev a jednoty prodávali. Společným orgánem kam- peliček a družstev jsou „Zemědělské Listy“ a „Věst- ník Ústřední jednoty“. Potřebné informace v záležite- stech družstevních udílí Ústřední jednota a společný orgán v Praze, Hybernská ul. č. 20.
Praha hybernský ulice
27 article
Poltendoriská přádelna bavlny a nifárna vykáže letos značně vyšší zisk. Části ze zvýšeného zisku bude použito k sesílení reserv, části ke zvýšení divi- dendy o 1 až 2 proc. Obchodní smlouva se Srbskem. Ve včerejší po- radě rakousko-uherských a srbských zástupců ne- došlo ještě k úplné dohodě. Trvající rozpory týka í se cla z prasat a několika ustanovení o veterinářské souvě. Srbští delegáti vyžádali si telegraficky de- finitivní instrukce za účelem konečného uzavření smlouvy. To očekává se jak v naší říši tak v Srbsku co nejdřive a v Srbsku dějí se již přípravy pro mož- nou smlouvu. Subvenční smlouva s dunajsko-paroplavební spo- ločností. Předevčirem konána byla znovu porada mezi zástupci vlády a dunajsko-paroplavební spo- lečností. V dosavadních poradách odstraněny byly pouze rozpory vedlejšího rázu, kdežto hlavní olázky zůstávají nerozřešeny. Společnost žádá značné zvý- šení subvence. Tato však bude stanovena teprve tohdy, až docíleno bude dohody o výkonech, jež na potečnosti budou žádány. Praví se, že společnosti má býli přiznána dosavadní subvence 1.2 mil. K že však její zástupci žádají 1.6 mil. až 1.7 mil. K.
Srbsko
28 article
Společnost prohlašuje, že provozování vyžaduje zvý- oných nákladů a že nad to žádá se na společnost více než dříve. K problému zahraničního stěhování. Býv. uher- ský postanec a vystéhovalecký komisař bar. L. Le vay vydal nedávno zajinavou brožuru „Vystě hování a úprava městských finaneí“ Ve spisku poukazuje na dnešní vítanou příležitost. ady lisice dělnictva vrací se z Amoriky a lze snadno pristnupiti k provedení jeho návrhů, aby komuny ulerské svůj nemovitý majetek rozparcelovaly a p- stoupily vrálivším se emigrantům. Autor podává nej- prve statistiku vázané tržby pozemků, z niž válkí cásť, ve výměřo 5,590.144 jiter, j. ve vlastnictví měs a obcí. Pozvolnou parcelací tohoto obecního ma jetku ukojil by se hlad po půdě v lidu uherském a mohl; b ovent i nastati zpětný příliv vystěhovalců. Nevy- ozijerli se dnešní chvile, pospíší si Kanada, kd panuje obrovský nedostatek zdatných sil pracovnícl a Uhry vykažou ztráty trvalé. Půda, nalézající se ve vlastrictví obci, hodí se výborně ke vnitřní. kolp- nisaci a ideu tu akceptovala již i vláda uherská úslv minjstra orby, Darmye Lévay ukazuje pakz výhody finanční, jež by obcím ze zpeněžení řečených městských pozemků vzešly. Theoreticky vycházejí mu číshce velice slušné; obce by nejen zaplatily své dluhy, ale zbyla by jim i hezká čásť na hotovosti. Návrhy své shrnuje v toto: Budiž inaugurována velká národní politika pozemková a ukojen hlad po půdě.
hování Něva Kanada Uhry
29 article
Parcelováním pozemků měst a obcí byly by upra- veny otřesené jich poměry materiální a byl by zaji- štěn zdravý a mocný rozvoj dotyčných měst, nesne- sitelné přirážky byly by buď úplně zrušeny, dílen značně snženy a tak usnadněna břemena poplatni- ctva. Vyhlídka moci získati za normální cenu půdy a úleva velejných břemen jsou nejlepší prostředky jimiž se dá zabrániti vystěhování a podporovati ná- vrat vystěhovalců. Autor vytyčuje pak i povinnose vlády a finančních ústavů, ve věci interesovaných Bude zajímavo sledovati, jakého výsledku se po- dobné snahy uherské dodělají — už právě proto, že vzhledem ke krisi americké je návrat vystěhovalců skutečně mimořádně hromadný. Myšlenka, postaviti obce do služeb politiky kolonisační, není nová — i u nás nejednou již přovedena dokonce v dále sá- hající formě, že obce samy jakožto nositelky zdatnější finanční sily kupovaly velkostatky, aby je rozparce- lovaly. Ovšem, jako každá vnitřní kolonisace, má řchystaná uherská své — „ale“ a rozhodně se i vý- znam její značně přecěňuje Harpenská spoločnost a Hibernia. Harpenská důl- ní společnost docílila ve čtvrtém čtvrileti 1907 pře bytku 5.250.000 mk. oproti 5.882.000 mk. v přede šlém čtvrtlelí a 4.146.000 mk. v roce minulém. Hi bornia docílila ve 4. čtvrtletí 1907 přebytku 3.801.500 mk oproli 4.002.278 mk. v předešlém čivrt letí a 3,312.681 mk. v roce minulém. Emise Fozemkového úvěrního ústavu. Jak „B B. C.“ z Vídně oznamuje, zamýšl! Pozemkový úvěrní ústav vydati čásť akciř Rak, horní a hutní společnosti Vývoz českého uhlí. V týdnu od 19. do 25. t. m (5 pracovních dní) dopraveno bylo na saských stát- ních drahách 110.653 tun českého hnědého uhlí
Harpenský důl Vídeň B B
30 article
v mil
31 article
V témže týdnu roku minulého (6 prac. dní) činila do- prava 100. 408 tun. Čoská banka v Praze zahájila dnes svou činnost Směnárna a pokladny nalézají se na Václavskén nám. č. 32 (nárožní dům „u Stýblů“) a jsou otevřeny od 9 do 121/2 hod. v poledne a od 3 do 5 hod. od poledne. Rteditelství a ostatní úřadovny jsou v I. po- schodí. První česká diskontní společnost v Praze pře sídlila na Václavské náměstí č. 32 (nárožní dům pu Stýblů“), kde ve společných místnostech s Českou bankou bude likvidalura, účtárna a eskont, v I. po- schodí pak ředitelství a dopisovna. Jihočeské sdružení rybářské (odbor rybníkářský v Č. Budějovicích koná výroční valnou hromadu v neděli dne 9. února v 10 hodin dopol. v sále hoteiu „Slunce“ v Českých Budějovicích. Česká průmyslová banka. Disponentu filiálky v Brně panu Josefu Hauskovi udělena byla pro tuto filiálku kolektivní prokura. Práce Ústřední jednoty českých hospodářských spolučenstev jest uznávána slovanskými národy v Ra- kousku i cizině; tou dobou jsou dva Slovinci p JUC. Meža a agronom J. Ralaj u Jednoty v prax a tyto dny navštívil kanceláře Jednoty člen ruské vlá- dy p. Pavel šl. Merislavovič-Lempickij, aby si zjednal informace o zřízení družstev svépomocných v Če- chách a jejich ústředí, vyžádav si stanovy všech společenstev jak úvěrních a nákupních, tak i odby- tových a výrobních, stanovy a výroční zprávy Jed- noty a když mu veškerá žádaná vysvětlení byla podána, vyslovil se co nejpochvalněji o celém zaři- zení tomto,
Hauska Slovinec J Ralaj Pavel šl Praha Václavskény já Václavský náměstí Č . Budějovice Český Budějovice Brno Čoský banka sdružený rybářský Český průmyslový banka Jednota
32 article
rhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 29 ledna. Oficiální záznamy znějí; Zástavní listy české hyp. banky 590 Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 9% „ . . . . (v K) 4 0 Mel, úpisy . . » (ve zl.) . . . v K) Žel. . . . . Zákl, dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor, spořitelny 4 1 0 41/2 * hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . . Železnič. . . . . Zást. listy Hal. akc, byp. banky 41. . . Rak.sxherské- banky k o . . Dolnorak. byp. ústavu 31/r Kom. dl. ůp.. . „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0 Prior. obl. spol, rak. misl. drah 3 0 Ruská stát. půjčka z r. 1906 2 % Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 4.340 (ve stř.) Dubnová , . Květnová . . (v pan.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renla- .. .. . . korunova renla .. 3 n investiční. ake. Čsská eskontní banka . . .. Česka banka Unton . . . . . Česká průmyslova banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodařska úvěrní banka .. Moravská eskontní banka .. Pražska úvěrní Danka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ustav v Hradci Kralove Živnostenska banka Hasčska akc. hypoteční bauka. Rakousko-uherska banka . .. Českomoravská strojtrna . . . . Dankova strojtrna . . . . . . . . . Rustonova strojirna. .. .. . . Česka společnost cukernl . . Česky pivovar v C. Budějovicích Kolinska tovarna chemicka . .. Podolska cementarua . . .. Poluina hut Prazska zetezařska společnost Prvni ceska rad. v Mlodranech * tov. orteni. cugrov.
Prior Dubnová Dankův Rustonův Praha 29 leden Zala Hradec Rakousko Česko C . Budějovice Český průmyslový Hal . akciový Česko banka Unton Český průmyslov banka Český zajišťovací banka Hospodařsko úvěrní banka eskontní banka Živnostensko banka Hasčsko akciový 4.340 úvěrní Danka první český akciový
33 article
Renty tprocentní papírová květnová .. 42procentní » únorová .. 4procentní stříbrná lednova. . . . 4.2procentní . dubnová . . 4procentní zlatá rakouska . .. tprocentní korunová rakouská .. 31/zprocantní korunevá (invest.). 4procentní zlata uherska-. . .. 4proceniní korunova uherská . . 3zprocentní kor. (invest.) uher. . ruska půjčka . . . . . . . Losy': Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . .. vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . pětiny
34 article
Zástavní listya 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 34zproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 % Banky Česká průmyslova . . . . .. . »Union« . . . . . . . Hospodářska úvěrní pro Čechy Živnostenská . . . . . . . . moravska eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouska . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnar. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . .. všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňska bankovní jednota . .. vídeňska banka »Union« . . .. všeobecna depositní banka . .. Dopravní podniky Buštěhradská dráha lit. A . Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-zapadní dráha . . Polabská dráha Pardubicka (Jiho-sev.-něm. spoj.) Pražsko duchcovska dráha kmen.. Pražsko duchc. dráha prioritní Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovicka dráha . . . Státní dráha . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köhlašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . .. Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost Severočeska uhlářská společnost Západočeska Poldina hut Pražská železářská společnosť .. Alpská báňska Rýmavsko-muráňská želez. spol. . Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Ferdinandův Daňkův Čechy Pardubicko Štyrsko ústřední banka vídeňsko banka depozitní banka Český cukerní společnost Severočesko uhlářský společnost Západočesko Poldin Rýmavský
35 article
Penize] Zboží. 102.— 103.— 99 40 100.— 98 30 98 35 98 35 98 35 98 3.
36 article
98 40 97 35 97 35 97 35 97 35 97 35
37 article
100 —
39 article
93 50 100.— 100.30 98 30 101.50 97.65 101.05 95 90 95 6 95.60 99.70 95.75 99.10 96 25 88 25 81.4 91.—0 100.— 100.— 97 75 97 70 116.40 97. 65 85 60 239.— 415.— 150 — 333.— 530.— 274.— 460.— 240.— 568.— 870.— 465.— 154.— 805.— 204.— 447.— 2433 270. —
40 article
1U3 z5 37.3. 4 1 0 100.50 95 65 34 9 34 60
42 article
34 75 98 10 97 25 87.25 96.50 80.4) 93 80 93 8 97.5 97 5 116 20 97 45 88.4 238.— 414 — 581 —
43 article
1143.— 526 — 270.— 149 — 433.— 967 — 850.— 465.— 151.— 805.— 420.— 200.— 443 —
44 article
2143 250 —
45 article
Vídeňská bursa.
46 article
Závěrečné kursy 29. ledna 28. ledna 97.55 97 50 99.80 99 80 97 45 97.50 99.80 99. 80 116.20 116.25 97.50 97.40 8840 88.30 112.25 112 30 4 10 93.95 83 90 83 00 90.50 153.— 153.— 215 50 263 — 458.— 508.— 151.25 187 50
47 article
214.50 263.— 508.— 458.— 152 85 187. 60 97.35 97.35 98 50 190.—
48 article
97.15 97 15 98.45 100.— 414.— 238.— 381.— 1772.— 304.— 422.— 567. — 604.— 642.— 773 50 1049.— 534 50 551.—
49 article
414 — 384.— 238.— 1771.— 304.— 421.25 570.— 606.— 644 75 779 50 1052.— 536 75 554.— 462 —
51 article
1098.— 377.— 542.— 434.—- 425.— 404.— 217.50 265.— 2430.— 5370.— 570.— 679 50 146.75 494.— 1028.— 408.—
52 article
1091.— 434.— 423 50 404. — 285.— 2420.— 5340.— 677.75 146.50 492.— 1026.— 409.— 152.— 2072.— 465.— 962.— 753.50 379.— 443.— 2443.— 610.90 532. 50 960.—
53 article
154.— 2040.— 465.50 957.— 748.— 379. 50 438.— 2435.— 607.— 529.— 955.— 512.— 960.— 960.— 516.— 554.— 553.—