1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. ledna 1908
Praha
9
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v almnlnistra
Ba vořnl
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na štvit Lta .
za něiie . . . . . . 2 K 30
Poštout
nse . . . . . . k son
na čtvrt lsta
s dvojí zásilkou
. . : ik ei
Praha
10
title
Dnošní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
11
article
„Co tedy „Nár. Listy“ chtějí?
„Co tedy „Nár. Listy“ chtějí?
Časopis »Čas«, orgán realistické strany
pojednávaje v dnešním svém čísle o »Smi
řovačkách, konferencích, punktacích«, podi-
vuje se stanovisku, jež v této záležitosti za-
ujímají »Nár. Listy« a táže se: »Co tedy
»Nár. Listy« chtějí?« Taktika p. dra. Kra-
máře je prý nesprávná, on »mohl docela
klidně připustiti, že se o nějakou dohodu
s Němci jednati musí a bude.« Dále praví
»Pro nás ani na okamžik není pochybnosti,ž
positivní politika musí naprosto pobořel, nebude-li
předcházet jisté, aspoň částečné ujednání s Němci.
— »Splnění českých požadavků, má li být Irvalé
nemá-li se opakovali éra Badenova a Koerbrova
státi se může jen po parlamentní úmluvě s Němci
Ale tyto úmluvy »N. L.« nechtějí za nic na světě.e
»My máme za to, že teprve při takových úmluvách
s Němci poznáme bar. Becka po stránce národ
nostní.« — »Obě sporné strany, »N. L.« i dr. Kra-
mář, měly by bar. Becka vší silou nutiti, aby ko-
nečně přistoupil k řešení česko německých otázek
ať už ve formě jakékoliv. Ale k činu! Potom te-
prve poznáme, zda-li se klamal a klame dr. Kra-
mář v dobré vůli bar. Becka, anebo mají li pravdu
»Nár. L.«, když tvrdí, že bar. Beck nesplní nie
V otázce česko-německé nebude sporu mezi če-
skými poslanci bez rozdílu, vždyť jsme slyšel
i. stanovisko sociálně demokratických poslanců
Čeho se tedy bát, čemu se vyhýbat? — »Chceme
mír mužný a čestný,« řekl prof. Masaryk. A takový
mír chceme brzo, čím dřív, tím lip — ať už se
zrodl na konferencích, smiřovačkách anebo na
punktacích !e
Němec
Badenův
Koerbrův
Beck
profesor
Masaryk
S řovačky
12
article
Stanovisko »Nár. Listů« vůči smíru če-
sko-německému jest snad dosti známo a bylo
v našem listě již tolikráte objasněno, že by
nebylo třeba k němu znova se vracet, otázka
smíru česko německého jest však takové dů-
ležitosti, že nikdo z nás otázán, co o věci
soudí a co chce, nesmí váhati s přímou a upří-
mnou odpovědí. Jelikož pak časopis »Čase
táže se nás po důvodech našeho boje proti
nastávajícímu jednání o českoněmecký smír,
ať jest ve formě jakékoliv, odpovíme jasně
a určitě:
Smíru s Němci našemu národu není třeba.
Za nejprudšího boje s Němci rosteme a sílíme
hospodářsky a boj s Němci nám nepřekáží
abychom na poli osvěty kráčeli stále ke předu
a dostihovali takto nejpokročilejší národy, je-
jichž kulturní vývoj nebyl nikdy násilným
způsobem přerušen. Pouze na poli politickém
neděláme pokroků. Za posledních třiceti let
nedosáhli jsme ani úplně rovnoprávnosti, ne
učinili jsme ni kroku ke předu k dobytí sa-
mostatnosti, nedobyli jsme ani vnitřní úřadní
řeči české, ani české university na Moravě
Toho příčinou však není spor náš
s Němci, nýbrž systém národu na
šemu nepřátelský, kterým se v Ra-
kousku vládne a bude vládnout tak dlouho,
dokud národ český s ostatními slovanskými
národy bude mít trpělivost snášet jeho ústrky
a rozmary.
Němec
Ra
český univerzita na Morava
13
article
Učinímeli smír s Němci na naléhán
vlády, nezmění se tento nám nepřátelsky
systém vládních a dvorních kruhů a neod
straní se tak hlavní překážka našeho po
kroku na poli politickém.
Není pochyby, že za jistých okolností by
bylo třeba i pro nás smíru s Němci a že
o něj bychom musili jednat zejmena při
státoprávním vyrovnání — to však jest hudba
budoucnosti a za dnešního stavu politických
věcí neaktuální. Není pochyby o tom, že
usilovnou prací, cílů vědomou politikou s
připravíme půdu k státoprávnímu vyrovnání.
avšak abychom k tomu dospěli, musíme
dříve odstranit řadu velikých překážek, mu-
síme udělat množství průlomů do
pevnosti centralismu.*)
*) Dr. Ed. Grégr při posledním sjezdu důvěr
níků nár. strany svobodomyslné 1907.
Němec
Ed
Grégr
14
article
Nad veškeru pochybu jisto jest, že smír
česko-německý za dnešních poměrů prove-
dený nás nepřiblíží ani o píď k vyrovnání
státoprávnímul
Co tedy můžeme smírem získat?
Snad klid zbraní? Pravdou jest, že se
po něm v některých kruzích touží, zejmena
v kruzích obchodních a průmyslových, nebot
očekávají a právem, že za míru národnost-
ního by obchod a průmysl vzkvétal. Neroz-
pakujeme se však prohlásit, že provedením
vyrovnání česko-německého nedocílí se klidu
zbraní, nedosáhne se míru, poněvadž se tím
neodstraní hlavní příčiny boje, německá pa-
novačnost, agitace extremních živlů něme-
ckých, jež doznávají značné posily za hra-
nicemi, neodstraní se tím úsilí německé na
vyklizení tak zv. uzavřeného území od živlu
českého, práce německá na ubití českých
menšin, poněvadž zkrátka se neodčiní všecky
ty křivdy, jež Němci na národu našem spá-
chali jednak sami, jednak prostřednictvím
státu ke každému přání jich vždy velice
ochotného.
Němec
15
article
Klidu zbraní se nedosáhne proto, poně-
vadž mezi národy, z nichž jeden chce vlád-
nout, druhý však nechce býti ovládán, nen
smíru, nýbrž boj tak dlouho, až buď slabší
podlehne, anebo svou houževnatostí, svým
zápasem za myšlenku svobody docílí toho
že odpůrce vzdá se bezvýsledného boje.
Praví se však, že bychom mohli do-
sáhnout vnitřní české řeči úřadní.
Máme-li jí však dosáhnout za souhlasu
Němců — a nebudou-li Němci souhlasit, tu
jakékoliv jednání o smír musí skončit bez-
výsledně — musíme Němcům za jejich sou
hlas dát nějaké koncese, vybovět některému
z jejich důležitých požadavků. Takovými po
žadavky jsou: rozdělení sněmu království
českého na národnostní kurie, po případě
s právem veta a rozdělení země. Oba tyto
hlavní německé požadavky jsou pro nás
nepřijatelny a s menšími se Němci za český
vnitřní jazyk úřadní nespokojí. A tu se na-
skytuje otázka: máme zapotřebí k zavedení
vnitřní řeči úřadní souhlasu Němců?
Němec
16
article
Dnešní stav nebyl ustanoven žádným
zákonem, žádným nařízením a odstraněn
může být rovněž bez zvláštního zákona a
bez zvláštního nařízení. Vnitřní řeči úřadní
můžeme se domoci během nedlouhé doby
budeme-li mít dostatečný počet vlasteneckých
neohrožených soudců, kteří odvolavajíce se
na platné zákony, hájit budou právo našeho
jazyka i ve vnitřní službě. K tomu není třeba
ani označení určitých okresů, kde se má ve
vnitřní službě úřadovat česky. K tomu stačí
výklad zákona tak, jak na př. proveden byl
v jazykových nařízeních Badenových.
Úpřímných vlastenců pak máme v kruzích
soudcovských stále více. Zde jsme učinili za
posledních 20 let pokrok ohromný
Jediná obava by byla, že vláda bude
hledět persekucí zamezit tento výklad zá
kona, že bude české soudce, zavádějící
vnitřní řeč úřadní českou, disciplinárně
stíhat.
K tomu však dle odpovědi ministra
spravedlnosti na interpelaci prof. Čelakov-
ského se vláda neodhodla, neboť odpírá
disciplinární stíhání soudců, kteří jednají
přímo proti zákonu. Nemůže proto ani ny-
nější, ani kterákoliv budoucí vláda stíhat
soudce, kteří jednají v duchu zákona.
Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, že z
nynějších poměrů nám není třeba dohody
s Němci, jelikož dohodou i nejpříznivějši
pro nás bychom nezískali ničeho, co bychom
nemohli dobýt i jiným způsobem, itrvajíce na
platných zákonech a žádajíce jejich prová
dění. Zákony, o něž se opíráme, jsou § 19.
Badenův
profesor
Čelakov
Němec
17
article
stát. zákl. zákonů a kabinetní list z 8. dubna
1848. *)
Neočekáváme-li od dohody s Němci, at
se provádí ve formě jakékoliv, za nynější
situace žádných výhod pro náš národ, oba-
váme se naproti tomu důvodně, že při do-
hodě česká věc může být poškozena.
Obavy naše vyplývají se stanoviska, jež
zaujímají někteří členové české delegace
v jazykové otázce, zejmena ti, kteří na
prvém místě by mohli být povoláni k zúčast
nění se jednání o dohodu.
Zejmena předseda Národního klubu, pan
dr. K. Kramář, hájí stanovisko od našeho
zásadně odchylné. Již ve svých »Poznámkách
o české politice« přiznal se, že spolupůsob
při vydání jazykových nařízení Gautscho-
vých a nedávno orgán jemu sloužící jeho
jménem prohlásil, že p. dr. Kramář pokládá
jediné řešení na základě zásad Gautschových
nařízení za správné.
Gautschova nařízení však jsou v přímém
rozporu s kabinetním listem z r. 1848.
V § 19. kabinetního listu se praví: »O
nynějška mají v Čechách všickni úřa-
dové veřejní a všecky soudy obsazeni byti
jedině osobami obojí řeči zemske
mocnými«, kdežto § 16. Gautschových
nařízení zní:
»Co se týče jazykové způsobilosti úřad-
níků, jsou úřadové, šetříce přesně zásadních
předpisů tohoto nařízení, zavázáni, obsazo
vati jednotlivá služební místa toliko podle
potřeby skutečné.
Němec
doktor
K Kramář
Kramář
Gautschův
Čechy
národní klub
18
article
Každý úřadník bude proto povinen, míti
tolik jazykových vědomostí, kolik jich
skutečně vyžaduje služba př
úřadě, u kterého je zaměstnán.«
Toto ustanovení, jež odporuje kabinet
nímu listu z roku 1848, obsahuje již v sobě
rozdělení země. Připouští se jím, že
v některých částech království českého není
třeba, by úřadník znal česky, a v důsledku
toho Gautsch také rozdělil království české
na trojí území: české, smíšené a německé
A jako Gautsch, tak i někteří naši poli
tikové, zejména předseda Národního klubu
připouštějí již, dovolávajíce se Gautschových
nařízení jako jediného správného způsobu
řešení jazykové otázky, rozdělení země ua
trojí území a tím se již značně přibližují
přání Němců, aniž by za toto slevování ze
zásad platných zákonů docílili jakéhokoliv
ústupku od Němců.
Gautsch
Gautschův
Němec
národní klub
19
article
V jakém způsobu budou porady o česko-
německém smíru zahájeny, zdali v konferen-
cích čí v nezávazných rozhovorech mezi zá
stupci obou národů na sněmu českém, z ini
ciativy vlády či »krok za krokem, od pří-
padu k případu, od země k zemi,« jak pro-
hlásil v budžetním výboru právě včera před-
seda ministerstva, dodávaje, že »jen takto
by poměry musily býti projednávány, má-li
býti vyhlídka na úspěch,« to vše jest nejisto
Bezpečně však možno se domnívat, že podnět
k dohodě dán bude v době nedaleké a že
nemá se jednat o dohodu ve všech zemích
koruny české najednou, nýbrž pouze o do-
hodu mezi oběma národy v Čechách. Obá-
váme se pak, že tímto způsobem bude po-
rušeno zásadní naše stanovisko: »žádné do-
hody bez Moravy a Slezska, jediná úprava
jazykových poměrů pro všechny tři země
koruny české.«
Žádáli pak časopis »Čas« zahájení smiřo
*) O kabinelní list z r. 1848 se opírá cirkul
nařízení apelačního soudu ze dne 30. května 1848
vydané na základě příkazu ministerstva práv a s vý
slovným jeho svolením a uveřejněné ve sbíice pro
vinciálních zákonů. Nejvyšší soud ve svém plenisi
márním rozhodnutí ze dne 13. prosince 1898 vý
slovně uznal, že toto nařízení je ve smyslu tehdej
šího státního práva zákonem, jenž posud zrušen ne
byl. (Dr. V. Hora v Právnické jednotě. )
doktor
V Hora
Čechy
Morava
Slezsko
20
article
vacích konferencí proto, aby tak bar. Becl
byl přinucen přiznat barvu, tu myslíme, že
dosavadní zkušenosti plně postačí, bychom
nabyli přesvědčení, jakého je bar. Beck smý-
šlení.
Postačí zajisté pouhý fakt, že bar. Beck
nechce dáti jakékoliv sliby ve příčině našieh
postulátů, jejichž splnění jest naším právem
K posouzení smýšlení většiny vlády pak po
stačí projev německého ministra krajana
Peschky, že »boj bude pokračovat, a
jeden z obou národů podleh ne.
Doufejme, že — podepřeni svými soukme
novci ve všech zemích na světě, kde Něme
bydlí — budeme to my (Němci. Pozn
red.), kteří k cíli dojdou.«
Ačkoliv orgán českých realistů tento vý-
rok cituje na str. 3. svého dnešního čísla
přece na str. 1. se nás táže: »Co tedy »N
L« chlějí«. Odpověď mohl vyčísti ze slov
jimiž sám provází výrok ministra Peschky
»Ale dnes nám přichá ejí min'stři, členové
vlády, a hlásaji nezbytnost politiky krve a meč
v národních otázkách. A tito ministři jsou členy
kabinetu, jemuž naše delegace slouží a který
vztýčit hrdý programový prapor — smír rakou-
ských národů. Barbarská slova ministra Peschiky
padla jako hrom a osvětlila jako blesk naši si-
tuaci. Za těchto poměrů a za téhl
vlády bude dělat dr. Kramář positivn
politiku? Bude dobývat nové po
sice a bude řešit česko-německo
otázku?
Beck
Peschek
Němec
Peschika
Kramář
N L
21
article
Za těchto poměrů a za téte
vlády není možno řešit česko
německou otázku v náš prospěch
není možný »mír mužný a čestný«
jejž žádá prof. Masaryk, a proto jest ne
správné »nutit vší silou bar. Becka, aby
konečně přistoupil k řešení česko německých
otázek, ať už ve formě jakékoliv«, jak žádá
časopis »Čase.
Národ náš nepotřebuje smíru s Němci
Potřebují ho ti, kdož chtějí vyhovět přání
Němců. Lid náš dovede vytrvat v boji za
svá práva, byť by mu i vyhrožovali vyhube
ním pomocí všech zahraničních Němců —
rakouští ministři, členově vlády nám prý
»přátelské«l
Nedá se vyhubit, ani smiřo
vačkami jakékoliv formy -
— po
kořit.
profesor
Masaryk
Beck
Němec
22
article
Heinold a Coudenhove . . . zn
odpověd.
Heinold a Coudenhove . . . zn
odpověd.
Minulého pondělku měl J E. ministr
obchodu p. dr. Fiedler v Karlíně svou
kandidátní řeč, v níž pokusil se překvapit
veřejnost českou nenadálým šermířským vý
padem proti ustálenému její soudu, že nemě
žádný Čech vstoupiti do Beckova minister
stva bez náležitých záruk pro naši věc
a důsledně že neměla se žádná česká strana
vzdáti své neodvislosti a uvoliti se v pod
poru vlády Beckovy bez určitých garancií. —
Tato výtka hněte Jeho Excelenci jako vlastn
hříchy a proto se vrhl na ty prožluklé »zá
ruky« břitkou svou dialektikou jako smělý
toreador na tura.
»Žádná vláda, žádný minister
ský předseda nemohou nám dát
spolehlivých záruk,« horlila Jeho
Excelence, »že budou splněny poža-
davky našeho národa.« Jakým vlastně
způsobem mohou prý ve státě kon sti-
tučním a demokratickém, za jaké
proklamuje Jeho Excellence dnešní Ra-
kousko (o je! !) býti takově záruky dány ? Řada
požadavků našich národních může prý býti spl-
něna jen parlamentem vídeňskými
záruku za jejich spravedlivé splnění může
nám dáti jen parlament a nikdo j'i ny
Hleďme prý sobě tedy v tom vídeňském
Heinold
Coudenhove
doktor
Fiedler
Beckův
Karlín
Čechy
23
article
V drobném prouejie
rannl čísle o sokě . . . zs 2k
odpoladnl
Ve alialkích nal venkově
ranní čnalo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . ..
si
Inserátv
plalí se hotevě zapřel
Předplacení a lnserty přijimi admini-
strace v Marlanské ulidl č. 3.
Tam nachásejí se těl redakc
tlskársa a vapedicu „Nirudnici Listů“
Rukopisy se norrassji
24
article
parlamentě získati žádoucího vlivua
moci. — (Při tom mohutném zastoupení na-
šeho národa v obou sněmovnách !! V dolní
sněmovně jsme vedle Rusů haličských nej-
více zkrácení a v horní máme asi —
15 českých »peerů« mezi 200. Pozn. red.)
Ovšem, jsou prý také četné požadavky naše,
jež může splniti vláda sama, doznává
Jeho Excelence, »avšak její opatření« — do-
dává honem — »udrží se jen tehdy, nena-
razí-li na odpor parlamentu. Sebe slavnější
slib vlády byl by tedy lichým, kdyby si vláda
pro své zámysly nedovedla připravit souhlas
parlamentu. — Promluvte si tedy s mamá,
— či se sněmovnou dolní a panskou, po-
učuje nás pan profesor — parlament je dnes
jedinou všemohoucí a rozhodující instancí
Tento stav je nezbytnou důslednosti demo-
kratického zřízení státního. Chceme-li demo-
kratické zřízení, musíme se vpraviti i v jeho
nutné důsledky !«
Staří veledůstojní římští auguři prý se
cvičili zachovati vážnou a důstojncu tvář
při potkání se a Bismark, vrátiv se po jedné
ze svých velkých řečí z parlamentu domů,
pravil prý ke svému důvěrníku: »Kdyby ti
tam viděli, jak se umím doma smátle
Neměl také náš pan ministr potom doma
svou radost z tohoto skvostného svého obrazu
zmodernisovaného, demokraticky zřízeného
dolní sněmovna
25
article
Rakouska, v němž svrchovaným činitelem
jest vůle národů zosobněna jeho všemohou-
cím parlamentem, takže vláda nemůže bez
něho a přes jeho vůli praničeho pro nás
udělat, i kdybychom měli stokráte právoa
pravdu na své straně
A my zpozdilci v Čechách zatím pořád
mínili, že tak, jako mohla vláda Beckova
svým podpisem protokolárním dáti v Pešti
dne 8. října Maďarům slavnou záruku, že
prosadí vyrovnání s nimi právě ujednané
v obou sněmovnách parlamentu vídeňského
na puntík a na hodinu, zrovna tak
dobře mohla dáti národu českéma
pevné a slavné záruky, že prosadí ty které
spravedlivé jeho požadavky ať v parlamentě,
ať exekutivní mocí svou jistě a poctivě na
puntík a na hodinu. Vždyť musil na konec
po celé té barvosyté tiradě o všemohouchosti
parlamentu v demokratickém státu pan mi-
nistr přece jen slušně přiznat, že »má ovšem
v Rakousku vláda značný vliv na vývoj po-
měrův, majíc možnost připraviti půdu pro
své záměry . . .«, ale učinil tuto koncesi
pravdě jen proto, aby z ní vysoukal rheto-
rickou otázku: »A tu se vás tažu, ktera
vláda bude vašim požadavkům spíše
připravovat půdu, zda vláda, v níž nebu-
deme míti v rozhodných chvílích ni místa,
ni hlasu — nebo vláda, ve které spolu-
rozhodují zástupcové českého
národa?« Nuž, dobrá. To bylo dne 27.
ledna t. r. podvečer v zasedací síni radnice
karlínské.
Beckův
Maďar
Rakousko
Čechy
Pešť
26
article
A což kdyby se byl v tu chvíli tak
někdo Jeho Excelence otázal: Jak jste včera
spolurozhodoval s panem Práškem v kabi-
netě Beckově o obsazení místodržitelského
stolce pro Moravu a Slezsko. —
Ano, ironie osudu tomu chtěla, že právě
v týž den vláda Beckova po šestnáctimě-ič-
ném otálení dosadila v čelo státní pohitické
správy obou těch zemí koruny české za
místodržitele opět — — německé byro-
kraty: na Moravu dosavádního slezského
zeměsprávce barona Karla Heinolda
Udynského, do Slezska pak známého
důvěrníka moravských Promberů a d'Eivertů,
hraběte Maxe Coudenhova.
Takový jest tedy výsledek dlouhého na-
mahání našich positivních politiků i jejich
obou ministrův v kabinetě Beckově. Nove
oslyšení všeobecné vroucí
Prášek
Heinold Udynský
Coudenhove
Morava
Slezsko
moravský Promber a d ' Eivert
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 29. ledna 1908.
H. (Miss Gladys a její hrabě.
Už jsou svojí. Nejbohatší nevěsta světa miss
Gladys Vanderbiltová dostala se pod čepec. Uro-
zený ženích hrabě Ladislav Szechenyi přijel si
z Maďarie za oceán pro její ruku a její mi-
Svatba slečny Vanderbiltové s maďarským
magnátem zaměstnávala americkou veřejnost více
nežli těch pár finančních tragedií, souvisejících
s bursovním popraskem. Několik bankéřů
frustařů se postřilelo. Pár set rodin, dříve zá-
možných neb i bohatých je ožebračeno. So-
pečný záchvěv bankrotu otřásl nejpevnějšími
baštami amerického kapitálu. Ale to nepřived
Američana do rozpaků. Jeho frenetická energie
zotavuje se ze všech pohrom. Vedle trosek stavi
okamžitě nové budovy. Neohlíží se po katastro
fách a po obětech. Američan není sentimen
Ale Američan nemá též vkus. To znovu
dokázal svou směšnou historií svatby slečny
Vanderbiltové.
Američan, prohnaný a praktický, je neho-
rázný ve své dolarové zpupnosti a nebojí se
žádně směšnosti, naivnosti a nechutnosti, jen
aby okázal svou pýchu a moc peněžníka.
A tak se vyskytuje v životě smerickém
tolik komiky a nevkusu, prozrazující ještě velké
mládí té společnosti, která náhle zbohatla
chce velet světu. Rooseveltův imperialismus je
jen jistou stránkou této domýšlivosti amerického
parvenu.
Vkus, zjemnění a vybroušení ducha, jež
může vzniknouti jen na půdě starých kultur.
kde lidstvo je odchováno olegancí řecké osvěty
Gladys
Vanderbiltová
Szechenyi
Vanderbilt
Američan
Rooseveltův
Praha
Uro
so
Američan
29
article
tální.
jasnou noblesou latinskou, je cizí vlast
Yankeea, který si jej nemůže koupit za své
miliardy jako knížecí ženichy svých dcer.
To, co se tropilo v Americe s párkem
dvou mladých lidí, nežli se dostali k oltářia
do manželské ložnice, bylo vrcholem zbrklosti
a pravého amerického bluffu. Snoubenci stali
se celebritami neméně sensačními nežli hyste-
rický vrah milionář Thaw. Každé jejich slovo
a hnutí bylo zaznamenáno reportery. Na každém
kroku je provázel dav fotografů. Celý svět musi
vědět podrobnosti z výbavy slečny Gladys, její
hedvábné spodničky a krajkové košile byly spo-
čítány a popsány, všechno, co tvoří v životé
mladé dívky poesií intimních a radostných chvil
ve šťastné době před svatbou, bylo vydáno na
pospas zvědavého publika. Slečna Gladys ovšem
čerta se stará o poesii intimních chvil. Je
Američanka. A její vznešený ženich měl zcela
praktické starosti a byla-li mu americká zvěda-
vost trochu nepohodlnou, přirazil si k účtu.
který předložil pokladníkovi domu Vanderbilto
po svatbě, nějakou odměnu za vystavování sve
aristokratické osoby.
Poněvadž svatba miss Gladys s hrabětem
Ladislavem byla velkolepou komedií snobismu
neobešla se bez generální zkoušky. Celá sva-
tební ceremonie byla sehrána před slavnostním
dnem na zkoušku. Ženich přišel ve svém magnát-
ském kostymu, oddávající biskup ve svém ornátu
a dámy ve svých oslňujících toaletách. Všechny
obřady a svatební průvod byly provedeny vážně
a slavnostně a celý Nový York žasl nad tím
nápadem. Generální zkouška svatební ! To zde
ještě nebylo. Takovou švandu si mohou dovoli
jen nabobové ze země dolarů. A zdá se, že
díky této hlavní zkoušce, vše hladce šlo o sva-
tební premiéře a že ani novomanželé necitili se
stisněnými ve svých úlohách.
Yankee
Thaw
Gladys
Američanka
Ladislav
Amerika
30
article
Svatba dcery amerického miliardáře se synem
poloruinovaného uherského rodu šlechtického
jež rozčilovala celou severní Ameriku a stala se
světovou sensací, je apotheosou americké pluto-
kracie, která ve vítězné záři svého humbugu
a šariatánství přes oceán kyne zbankrotělé aristo
kracii evropské a nabízí obrození její vyžilým
rodům krvl svých dcer a zlatem jejich věn.
Hrabě Szechenyi patří mezi přečetné ty lovce
štěsti, kteří vydávají se ze svých feudálníc
hradů na dobrodružnou pouť za věnem do Ame-
riky. Za starých dob zkrachovaní šlechtici se
věnovali loupsžnictví a pirátství, aby trochu zo-
tavili své finance. Teď jezdí do Nového Yorku
a do fashionable amerických lázní Newportu
dvořiti se dceruškám bavlnářů, exportérů vepřo-
vého masa a fabrikantů podezřelých konserv
Mnozí pochodí dobře. Musí mit ovšem buď velmi
authentický erb a rodokmen, sahající až ke kři
žáckým válkám, nebo aspoň zlatem a draho
kamy se třpyticí magnátský kostým, který ne
může býti bez zázračného účinku v zemi, kde
snad nejmalebnějším krojem jest uniforma ba
sičská.
Cestu přes ocean vykonalo již mnoho členů
velkých rodů šlechtických. V Anglii jsou vzne-
šení vévodové a lordové, jejichž jména na
jdete nejen v Macaulayovi, ale i v Shakespea-
rovi, kteři neváhali obnoviti zacházející lesk svých
paláců a zámků věny demokratických dcerek
amerických. Tak vévoda of Marlborough přivezls
z Ameriky asi 50 milionů a poněkud excentrickou
manželku, jež se brzy nabažila svého chotě
grandseigneura a s lehkou myslí rozloučila s
s ním i s jeho vévodským titulem.
Podobná pohroma stihla nejelegantnějšíh
kavalíra francouzského, krále pařížského chicu.
hraběte Boni de Castellana, jenž si z dolarů
Američanky miss Gouldové postavil v avenue
de Bois du Boulogne velkolepý palác za mnohe
Szechenyi
Macaulay
Marlborough
Castellano
Gouldová
Amerika
ame
Nový York
Anglie
Bois
Boulogne
Newport
31
article
milionů a oslňoval Paříž svým rozmařilým, oká-
zalým životem.
Několik let trvala ta zářivá féerie, doku
Američanka trpělivě platila. Hrabě Castellane se
jí odměnil černým nevděkem. Měl příliš paříž
ské názory o věrnosti manželské. Dušlo k roz
vodu a brilantní hrabě Boni se octl na ho
ličkách.
A ještě před nedávnem mluvila celá Paři
o slavném velmožovi, hrdém representantu sta-
rých tradic, naději věřicích a dobře smýšlejí-
cích. Stal se hrdinou. Utkal se s vévodou Tal-
leyrandem-Saganem. Ale nebylo to ryliřské klání
v ušlechtilém kolbišti před zrakoma skvělého
panstva a ušlechtilých dam. Na ulici popadli se
oba korektní elegánové za brdlo a svalili se
na zemi. A za smíchu kočí, služek a všelijakých
plebejských zevlounů váleli se v blátě pařížské
ulice soupeři ze dvou vysokých rodů francouz-
ských. Jaké to finale do annálů těch rodů pa-
mětihodných, které daly Francii Bayarda, rytiře
bez bázně a hany a velkého Condéa !
v svav p
Svatba miliardářské dcerky s maďarským
hrabětem a generální zkouška k ní, znamená
jistou směšnost a potrhlost amerického života
nad kterou lidé zdravého rozumu útrpně pokrč
rameny, ale nemůžeme v ní viděť karakteristický
rya amerikanismu.
Amerikanismus má své půvaby a imponu-
jící vlastnosti morální, které působí svůdně na
syny starého světa. Je to ta křepká a čilá pod-
nikavost a intensivní pracovitost americká, jež
bez oddechu žene se v před, jež vytvořuje nový
typ člověka moderního, člověka snad nervosního
ale silného a smělého. Je asi cosi opojného
dráždivého v tom neklidném a štvavém tempu
amerického života. Lidé, kteří jsou pravými
zhýčkanci rafinované kultury evropské, jako
Paul Bourget a Paul Adam dovedli se nadchnou
Američanka
Castellane
Boni
Sagan
Bayard
Bourget
Paul Adam
Paříž
Tal
32
article
pro amerikanizmus. Zásady energického presi-
denta Roosevelta, autora knihy »Intensivní život«,
našly porozumění u evropské intel gence. Evro-
pané, octnuvší se v Americe, lehce a rádí se
přizpůsobují tamnímu stylu životnímu.
»Cítím, že bych nedovedl žiti nikde jinde
nežli v Americe,« psal mi kdosi po několika-
letěm pobytu ve Spojených státech, kde se mu-
sil těžce probijet nežli se dostal k poněkud
snesitelné existenci. Boj o život, »struggle fo
life« je v Americe krutější a vražednější nežli
u nás, ale též dobrodružnější, což je jeho
kouzlem, a přináší možnost velkých vílězstvl.
Dán Jacob A. Rlis, jenž se stal žurnali-
stou v Novém Yorku, vydal knihu »Jak jsemse
stal Američanem«, *) v níž trochu rozvláčně,
ale přece poutavě vypráví svou severoamerickou
odysseu.
Jeho kniha je chvalozpěvem volného
praktického života amerického, v němž obje-
vuje autor i jakýsi idealismus. Ovšem obje-
vil ho nejdřive ve svém srdci, neboť Riis je
jedním z těch žurnalistů, kteří slouží svým pé-
rem myšlence lidskosti. Riis získal si velkých
zásluh svým bezohledným vyličením poměrů
chudiny a proletariátu novo-yorského a svou
kampaní proti korupci a vyděračství plutokracie.
President Roosevelt nazval tohoto novináře »nej-
užitečnějším občanem novo-yorským«. Jacob A.
Riis píše, že Amerika učinila ho mužem, vrá-
tila mu zdraví těla i ducha, dala mu důvěru
v sebe a naději v idealy lidstra. Jeho kniha,
přes jistou naivní povídavost, je zábavná a od-
haluje nové pohledy do zvláštností americké
společnosti.
*) Jacob A. Riis: Comment je suis devenu
Americsin. Traduction de A. Baza' gelte. Paris D
Michaud.
Roosevelt
Evra
Dán
Jacob
Rlis
Američan
Riis
Comment
Paris
Michaud
Amerika
spojený stát
Nový York
Traduction jít A . Baza