ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95a35fc0-738c-11dc-b840-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 32, person 78, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
a vodono
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. ledna 1908
Praha
4 masthead
1e olro
5 masthead
sh nim vd
6 masthead
nnnne
7 masthead
odáj l a
8 masthead
Číslo 29.
9 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v almnlnistra Ba vořnl na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na štvit Lta . za něiie . . . . . . 2 K 30 Poštout nse . . . . . . k son na čtvrt lsta s dvojí zásilkou . . : ik ei
Praha
10 title
Dnošní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
11 article „Co tedy „Nár. Listy“ chtějí?
„Co tedy „Nár. Listy“ chtějí? Časopis »Čas«, orgán realistické strany pojednávaje v dnešním svém čísle o »Smi řovačkách, konferencích, punktacích«, podi- vuje se stanovisku, jež v této záležitosti za- ujímají »Nár. Listy« a táže se: »Co tedy »Nár. Listy« chtějí?« Taktika p. dra. Kra- máře je prý nesprávná, on »mohl docela klidně připustiti, že se o nějakou dohodu s Němci jednati musí a bude.« Dále praví »Pro nás ani na okamžik není pochybnosti,ž positivní politika musí naprosto pobořel, nebude-li předcházet jisté, aspoň částečné ujednání s Němci. — »Splnění českých požadavků, má li být Irvalé nemá-li se opakovali éra Badenova a Koerbrova státi se může jen po parlamentní úmluvě s Němci Ale tyto úmluvy »N. L.« nechtějí za nic na světě.e »My máme za to, že teprve při takových úmluvách s Němci poznáme bar. Becka po stránce národ nostní.« — »Obě sporné strany, »N. L.« i dr. Kra- mář, měly by bar. Becka vší silou nutiti, aby ko- nečně přistoupil k řešení česko německých otázek ať už ve formě jakékoliv. Ale k činu! Potom te- prve poznáme, zda-li se klamal a klame dr. Kra- mář v dobré vůli bar. Becka, anebo mají li pravdu »Nár. L.«, když tvrdí, že bar. Beck nesplní nie V otázce česko-německé nebude sporu mezi če- skými poslanci bez rozdílu, vždyť jsme slyšel i. stanovisko sociálně demokratických poslanců Čeho se tedy bát, čemu se vyhýbat? — »Chceme mír mužný a čestný,« řekl prof. Masaryk. A takový mír chceme brzo, čím dřív, tím lip — ať už se zrodl na konferencích, smiřovačkách anebo na punktacích !e
Němec Badenův Koerbrův Beck profesor Masaryk S řovačky
12 article
Stanovisko »Nár. Listů« vůči smíru če- sko-německému jest snad dosti známo a bylo v našem listě již tolikráte objasněno, že by nebylo třeba k němu znova se vracet, otázka smíru česko německého jest však takové dů- ležitosti, že nikdo z nás otázán, co o věci soudí a co chce, nesmí váhati s přímou a upří- mnou odpovědí. Jelikož pak časopis »Čase táže se nás po důvodech našeho boje proti nastávajícímu jednání o českoněmecký smír, ať jest ve formě jakékoliv, odpovíme jasně a určitě: Smíru s Němci našemu národu není třeba. Za nejprudšího boje s Němci rosteme a sílíme hospodářsky a boj s Němci nám nepřekáží abychom na poli osvěty kráčeli stále ke předu a dostihovali takto nejpokročilejší národy, je- jichž kulturní vývoj nebyl nikdy násilným způsobem přerušen. Pouze na poli politickém neděláme pokroků. Za posledních třiceti let nedosáhli jsme ani úplně rovnoprávnosti, ne učinili jsme ni kroku ke předu k dobytí sa- mostatnosti, nedobyli jsme ani vnitřní úřadní řeči české, ani české university na Moravě Toho příčinou však není spor náš s Němci, nýbrž systém národu na šemu nepřátelský, kterým se v Ra- kousku vládne a bude vládnout tak dlouho, dokud národ český s ostatními slovanskými národy bude mít trpělivost snášet jeho ústrky a rozmary.
Němec Ra český univerzita na Morava
13 article
Učinímeli smír s Němci na naléhán vlády, nezmění se tento nám nepřátelsky systém vládních a dvorních kruhů a neod straní se tak hlavní překážka našeho po kroku na poli politickém. Není pochyby, že za jistých okolností by bylo třeba i pro nás smíru s Němci a že o něj bychom musili jednat zejmena při státoprávním vyrovnání — to však jest hudba budoucnosti a za dnešního stavu politických věcí neaktuální. Není pochyby o tom, že usilovnou prací, cílů vědomou politikou s připravíme půdu k státoprávnímu vyrovnání. avšak abychom k tomu dospěli, musíme dříve odstranit řadu velikých překážek, mu- síme udělat množství průlomů do pevnosti centralismu.*) *) Dr. Ed. Grégr při posledním sjezdu důvěr níků nár. strany svobodomyslné 1907.
Němec Ed Grégr
14 article
Nad veškeru pochybu jisto jest, že smír česko-německý za dnešních poměrů prove- dený nás nepřiblíží ani o píď k vyrovnání státoprávnímul Co tedy můžeme smírem získat? Snad klid zbraní? Pravdou jest, že se po něm v některých kruzích touží, zejmena v kruzích obchodních a průmyslových, nebot očekávají a právem, že za míru národnost- ního by obchod a průmysl vzkvétal. Neroz- pakujeme se však prohlásit, že provedením vyrovnání česko-německého nedocílí se klidu zbraní, nedosáhne se míru, poněvadž se tím neodstraní hlavní příčiny boje, německá pa- novačnost, agitace extremních živlů něme- ckých, jež doznávají značné posily za hra- nicemi, neodstraní se tím úsilí německé na vyklizení tak zv. uzavřeného území od živlu českého, práce německá na ubití českých menšin, poněvadž zkrátka se neodčiní všecky ty křivdy, jež Němci na národu našem spá- chali jednak sami, jednak prostřednictvím státu ke každému přání jich vždy velice ochotného.
Němec
15 article
Klidu zbraní se nedosáhne proto, poně- vadž mezi národy, z nichž jeden chce vlád- nout, druhý však nechce býti ovládán, nen smíru, nýbrž boj tak dlouho, až buď slabší podlehne, anebo svou houževnatostí, svým zápasem za myšlenku svobody docílí toho že odpůrce vzdá se bezvýsledného boje. Praví se však, že bychom mohli do- sáhnout vnitřní české řeči úřadní. Máme-li jí však dosáhnout za souhlasu Němců — a nebudou-li Němci souhlasit, tu jakékoliv jednání o smír musí skončit bez- výsledně — musíme Němcům za jejich sou hlas dát nějaké koncese, vybovět některému z jejich důležitých požadavků. Takovými po žadavky jsou: rozdělení sněmu království českého na národnostní kurie, po případě s právem veta a rozdělení země. Oba tyto hlavní německé požadavky jsou pro nás nepřijatelny a s menšími se Němci za český vnitřní jazyk úřadní nespokojí. A tu se na- skytuje otázka: máme zapotřebí k zavedení vnitřní řeči úřadní souhlasu Němců?
Němec
16 article
Dnešní stav nebyl ustanoven žádným zákonem, žádným nařízením a odstraněn může být rovněž bez zvláštního zákona a bez zvláštního nařízení. Vnitřní řeči úřadní můžeme se domoci během nedlouhé doby budeme-li mít dostatečný počet vlasteneckých neohrožených soudců, kteří odvolavajíce se na platné zákony, hájit budou právo našeho jazyka i ve vnitřní službě. K tomu není třeba ani označení určitých okresů, kde se má ve vnitřní službě úřadovat česky. K tomu stačí výklad zákona tak, jak na př. proveden byl v jazykových nařízeních Badenových. Úpřímných vlastenců pak máme v kruzích soudcovských stále více. Zde jsme učinili za posledních 20 let pokrok ohromný Jediná obava by byla, že vláda bude hledět persekucí zamezit tento výklad zá kona, že bude české soudce, zavádějící vnitřní řeč úřadní českou, disciplinárně stíhat. K tomu však dle odpovědi ministra spravedlnosti na interpelaci prof. Čelakov- ského se vláda neodhodla, neboť odpírá disciplinární stíhání soudců, kteří jednají přímo proti zákonu. Nemůže proto ani ny- nější, ani kterákoliv budoucí vláda stíhat soudce, kteří jednají v duchu zákona. Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, že z nynějších poměrů nám není třeba dohody s Němci, jelikož dohodou i nejpříznivějši pro nás bychom nezískali ničeho, co bychom nemohli dobýt i jiným způsobem, itrvajíce na platných zákonech a žádajíce jejich prová dění. Zákony, o něž se opíráme, jsou § 19.
Badenův profesor Čelakov Němec
17 article
stát. zákl. zákonů a kabinetní list z 8. dubna 1848. *) Neočekáváme-li od dohody s Němci, at se provádí ve formě jakékoliv, za nynější situace žádných výhod pro náš národ, oba- váme se naproti tomu důvodně, že při do- hodě česká věc může být poškozena. Obavy naše vyplývají se stanoviska, jež zaujímají někteří členové české delegace v jazykové otázce, zejmena ti, kteří na prvém místě by mohli být povoláni k zúčast nění se jednání o dohodu. Zejmena předseda Národního klubu, pan dr. K. Kramář, hájí stanovisko od našeho zásadně odchylné. Již ve svých »Poznámkách o české politice« přiznal se, že spolupůsob při vydání jazykových nařízení Gautscho- vých a nedávno orgán jemu sloužící jeho jménem prohlásil, že p. dr. Kramář pokládá jediné řešení na základě zásad Gautschových nařízení za správné. Gautschova nařízení však jsou v přímém rozporu s kabinetním listem z r. 1848. V § 19. kabinetního listu se praví: »O nynějška mají v Čechách všickni úřa- dové veřejní a všecky soudy obsazeni byti jedině osobami obojí řeči zemske mocnými«, kdežto § 16. Gautschových nařízení zní: »Co se týče jazykové způsobilosti úřad- níků, jsou úřadové, šetříce přesně zásadních předpisů tohoto nařízení, zavázáni, obsazo vati jednotlivá služební místa toliko podle potřeby skutečné.
Němec doktor K Kramář Kramář Gautschův Čechy národní klub
18 article
Každý úřadník bude proto povinen, míti tolik jazykových vědomostí, kolik jich skutečně vyžaduje služba př úřadě, u kterého je zaměstnán.« Toto ustanovení, jež odporuje kabinet nímu listu z roku 1848, obsahuje již v sobě rozdělení země. Připouští se jím, že v některých částech království českého není třeba, by úřadník znal česky, a v důsledku toho Gautsch také rozdělil království české na trojí území: české, smíšené a německé A jako Gautsch, tak i někteří naši poli tikové, zejména předseda Národního klubu připouštějí již, dovolávajíce se Gautschových nařízení jako jediného správného způsobu řešení jazykové otázky, rozdělení země ua trojí území a tím se již značně přibližují přání Němců, aniž by za toto slevování ze zásad platných zákonů docílili jakéhokoliv ústupku od Němců.
Gautsch Gautschův Němec národní klub
19 article
V jakém způsobu budou porady o česko- německém smíru zahájeny, zdali v konferen- cích čí v nezávazných rozhovorech mezi zá stupci obou národů na sněmu českém, z ini ciativy vlády či »krok za krokem, od pří- padu k případu, od země k zemi,« jak pro- hlásil v budžetním výboru právě včera před- seda ministerstva, dodávaje, že »jen takto by poměry musily býti projednávány, má-li býti vyhlídka na úspěch,« to vše jest nejisto Bezpečně však možno se domnívat, že podnět k dohodě dán bude v době nedaleké a že nemá se jednat o dohodu ve všech zemích koruny české najednou, nýbrž pouze o do- hodu mezi oběma národy v Čechách. Obá- váme se pak, že tímto způsobem bude po- rušeno zásadní naše stanovisko: »žádné do- hody bez Moravy a Slezska, jediná úprava jazykových poměrů pro všechny tři země koruny české.« Žádáli pak časopis »Čas« zahájení smiřo *) O kabinelní list z r. 1848 se opírá cirkul nařízení apelačního soudu ze dne 30. května 1848 vydané na základě příkazu ministerstva práv a s vý slovným jeho svolením a uveřejněné ve sbíice pro vinciálních zákonů. Nejvyšší soud ve svém plenisi márním rozhodnutí ze dne 13. prosince 1898 vý slovně uznal, že toto nařízení je ve smyslu tehdej šího státního práva zákonem, jenž posud zrušen ne byl. (Dr. V. Hora v Právnické jednotě. )
doktor V Hora Čechy Morava Slezsko
20 article
vacích konferencí proto, aby tak bar. Becl byl přinucen přiznat barvu, tu myslíme, že dosavadní zkušenosti plně postačí, bychom nabyli přesvědčení, jakého je bar. Beck smý- šlení. Postačí zajisté pouhý fakt, že bar. Beck nechce dáti jakékoliv sliby ve příčině našieh postulátů, jejichž splnění jest naším právem K posouzení smýšlení většiny vlády pak po stačí projev německého ministra krajana Peschky, že »boj bude pokračovat, a jeden z obou národů podleh ne. Doufejme, že — podepřeni svými soukme novci ve všech zemích na světě, kde Něme bydlí — budeme to my (Němci. Pozn red.), kteří k cíli dojdou.« Ačkoliv orgán českých realistů tento vý- rok cituje na str. 3. svého dnešního čísla přece na str. 1. se nás táže: »Co tedy »N L« chlějí«. Odpověď mohl vyčísti ze slov jimiž sám provází výrok ministra Peschky »Ale dnes nám přichá ejí min'stři, členové vlády, a hlásaji nezbytnost politiky krve a meč v národních otázkách. A tito ministři jsou členy kabinetu, jemuž naše delegace slouží a který vztýčit hrdý programový prapor — smír rakou- ských národů. Barbarská slova ministra Peschiky padla jako hrom a osvětlila jako blesk naši si- tuaci. Za těchto poměrů a za téhl vlády bude dělat dr. Kramář positivn politiku? Bude dobývat nové po sice a bude řešit česko-německo otázku?
Beck Peschek Němec Peschika Kramář N L
21 article
Za těchto poměrů a za téte vlády není možno řešit česko německou otázku v náš prospěch není možný »mír mužný a čestný« jejž žádá prof. Masaryk, a proto jest ne správné »nutit vší silou bar. Becka, aby konečně přistoupil k řešení česko německých otázek, ať už ve formě jakékoliv«, jak žádá časopis »Čase. Národ náš nepotřebuje smíru s Němci Potřebují ho ti, kdož chtějí vyhovět přání Němců. Lid náš dovede vytrvat v boji za svá práva, byť by mu i vyhrožovali vyhube ním pomocí všech zahraničních Němců — rakouští ministři, členově vlády nám prý »přátelské«l Nedá se vyhubit, ani smiřo vačkami jakékoliv formy - — po kořit.
profesor Masaryk Beck Němec
22 article Heinold a Coudenhove . . . zn odpověd.
Heinold a Coudenhove . . . zn odpověd. Minulého pondělku měl J E. ministr obchodu p. dr. Fiedler v Karlíně svou kandidátní řeč, v níž pokusil se překvapit veřejnost českou nenadálým šermířským vý padem proti ustálenému její soudu, že nemě žádný Čech vstoupiti do Beckova minister stva bez náležitých záruk pro naši věc a důsledně že neměla se žádná česká strana vzdáti své neodvislosti a uvoliti se v pod poru vlády Beckovy bez určitých garancií. — Tato výtka hněte Jeho Excelenci jako vlastn hříchy a proto se vrhl na ty prožluklé »zá ruky« břitkou svou dialektikou jako smělý toreador na tura. »Žádná vláda, žádný minister ský předseda nemohou nám dát spolehlivých záruk,« horlila Jeho Excelence, »že budou splněny poža- davky našeho národa.« Jakým vlastně způsobem mohou prý ve státě kon sti- tučním a demokratickém, za jaké proklamuje Jeho Excellence dnešní Ra- kousko (o je! !) býti takově záruky dány ? Řada požadavků našich národních může prý býti spl- něna jen parlamentem vídeňskými záruku za jejich spravedlivé splnění může nám dáti jen parlament a nikdo j'i ny Hleďme prý sobě tedy v tom vídeňském
Heinold Coudenhove doktor Fiedler Beckův Karlín Čechy
23 article
V drobném prouejie rannl čísle o sokě . . . zs 2k odpoladnl Ve alialkích nal venkově ranní čnalo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . .. si Inserátv plalí se hotevě zapřel Předplacení a lnserty přijimi admini- strace v Marlanské ulidl č. 3. Tam nachásejí se těl redakc tlskársa a vapedicu „Nirudnici Listů“ Rukopisy se norrassji
24 article
parlamentě získati žádoucího vlivua moci. — (Při tom mohutném zastoupení na- šeho národa v obou sněmovnách !! V dolní sněmovně jsme vedle Rusů haličských nej- více zkrácení a v horní máme asi — 15 českých »peerů« mezi 200. Pozn. red.) Ovšem, jsou prý také četné požadavky naše, jež může splniti vláda sama, doznává Jeho Excelence, »avšak její opatření« — do- dává honem — »udrží se jen tehdy, nena- razí-li na odpor parlamentu. Sebe slavnější slib vlády byl by tedy lichým, kdyby si vláda pro své zámysly nedovedla připravit souhlas parlamentu. — Promluvte si tedy s mamá, — či se sněmovnou dolní a panskou, po- učuje nás pan profesor — parlament je dnes jedinou všemohoucí a rozhodující instancí Tento stav je nezbytnou důslednosti demo- kratického zřízení státního. Chceme-li demo- kratické zřízení, musíme se vpraviti i v jeho nutné důsledky !« Staří veledůstojní římští auguři prý se cvičili zachovati vážnou a důstojncu tvář při potkání se a Bismark, vrátiv se po jedné ze svých velkých řečí z parlamentu domů, pravil prý ke svému důvěrníku: »Kdyby ti tam viděli, jak se umím doma smátle Neměl také náš pan ministr potom doma svou radost z tohoto skvostného svého obrazu zmodernisovaného, demokraticky zřízeného
dolní sněmovna
25 article
Rakouska, v němž svrchovaným činitelem jest vůle národů zosobněna jeho všemohou- cím parlamentem, takže vláda nemůže bez něho a přes jeho vůli praničeho pro nás udělat, i kdybychom měli stokráte právoa pravdu na své straně A my zpozdilci v Čechách zatím pořád mínili, že tak, jako mohla vláda Beckova svým podpisem protokolárním dáti v Pešti dne 8. října Maďarům slavnou záruku, že prosadí vyrovnání s nimi právě ujednané v obou sněmovnách parlamentu vídeňského na puntík a na hodinu, zrovna tak dobře mohla dáti národu českéma pevné a slavné záruky, že prosadí ty které spravedlivé jeho požadavky ať v parlamentě, ať exekutivní mocí svou jistě a poctivě na puntík a na hodinu. Vždyť musil na konec po celé té barvosyté tiradě o všemohouchosti parlamentu v demokratickém státu pan mi- nistr přece jen slušně přiznat, že »má ovšem v Rakousku vláda značný vliv na vývoj po- měrův, majíc možnost připraviti půdu pro své záměry . . .«, ale učinil tuto koncesi pravdě jen proto, aby z ní vysoukal rheto- rickou otázku: »A tu se vás tažu, ktera vláda bude vašim požadavkům spíše připravovat půdu, zda vláda, v níž nebu- deme míti v rozhodných chvílích ni místa, ni hlasu — nebo vláda, ve které spolu- rozhodují zástupcové českého národa?« Nuž, dobrá. To bylo dne 27. ledna t. r. podvečer v zasedací síni radnice karlínské.
Beckův Maďar Rakousko Čechy Pešť
26 article
A což kdyby se byl v tu chvíli tak někdo Jeho Excelence otázal: Jak jste včera spolurozhodoval s panem Práškem v kabi- netě Beckově o obsazení místodržitelského stolce pro Moravu a Slezsko. — Ano, ironie osudu tomu chtěla, že právě v týž den vláda Beckova po šestnáctimě-ič- ném otálení dosadila v čelo státní pohitické správy obou těch zemí koruny české za místodržitele opět — — německé byro- kraty: na Moravu dosavádního slezského zeměsprávce barona Karla Heinolda Udynského, do Slezska pak známého důvěrníka moravských Promberů a d'Eivertů, hraběte Maxe Coudenhova. Takový jest tedy výsledek dlouhého na- mahání našich positivních politiků i jejich obou ministrův v kabinetě Beckově. Nove oslyšení všeobecné vroucí
Prášek Heinold Udynský Coudenhove Morava Slezsko moravský Promber a d ' Eivert
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 29. ledna 1908. H. (Miss Gladys a její hrabě. Už jsou svojí. Nejbohatší nevěsta světa miss Gladys Vanderbiltová dostala se pod čepec. Uro- zený ženích hrabě Ladislav Szechenyi přijel si z Maďarie za oceán pro její ruku a její mi- Svatba slečny Vanderbiltové s maďarským magnátem zaměstnávala americkou veřejnost více nežli těch pár finančních tragedií, souvisejících s bursovním popraskem. Několik bankéřů frustařů se postřilelo. Pár set rodin, dříve zá- možných neb i bohatých je ožebračeno. So- pečný záchvěv bankrotu otřásl nejpevnějšími baštami amerického kapitálu. Ale to nepřived Američana do rozpaků. Jeho frenetická energie zotavuje se ze všech pohrom. Vedle trosek stavi okamžitě nové budovy. Neohlíží se po katastro fách a po obětech. Američan není sentimen Ale Američan nemá též vkus. To znovu dokázal svou směšnou historií svatby slečny Vanderbiltové. Američan, prohnaný a praktický, je neho- rázný ve své dolarové zpupnosti a nebojí se žádně směšnosti, naivnosti a nechutnosti, jen aby okázal svou pýchu a moc peněžníka. A tak se vyskytuje v životě smerickém tolik komiky a nevkusu, prozrazující ještě velké mládí té společnosti, která náhle zbohatla chce velet světu. Rooseveltův imperialismus je jen jistou stránkou této domýšlivosti amerického parvenu. Vkus, zjemnění a vybroušení ducha, jež může vzniknouti jen na půdě starých kultur. kde lidstvo je odchováno olegancí řecké osvěty
Gladys Vanderbiltová Szechenyi Vanderbilt Američan Rooseveltův Praha Uro so Američan
29 article
tální. jasnou noblesou latinskou, je cizí vlast Yankeea, který si jej nemůže koupit za své miliardy jako knížecí ženichy svých dcer. To, co se tropilo v Americe s párkem dvou mladých lidí, nežli se dostali k oltářia do manželské ložnice, bylo vrcholem zbrklosti a pravého amerického bluffu. Snoubenci stali se celebritami neméně sensačními nežli hyste- rický vrah milionář Thaw. Každé jejich slovo a hnutí bylo zaznamenáno reportery. Na každém kroku je provázel dav fotografů. Celý svět musi vědět podrobnosti z výbavy slečny Gladys, její hedvábné spodničky a krajkové košile byly spo- čítány a popsány, všechno, co tvoří v životé mladé dívky poesií intimních a radostných chvil ve šťastné době před svatbou, bylo vydáno na pospas zvědavého publika. Slečna Gladys ovšem čerta se stará o poesii intimních chvil. Je Američanka. A její vznešený ženich měl zcela praktické starosti a byla-li mu americká zvěda- vost trochu nepohodlnou, přirazil si k účtu. který předložil pokladníkovi domu Vanderbilto po svatbě, nějakou odměnu za vystavování sve aristokratické osoby. Poněvadž svatba miss Gladys s hrabětem Ladislavem byla velkolepou komedií snobismu neobešla se bez generální zkoušky. Celá sva- tební ceremonie byla sehrána před slavnostním dnem na zkoušku. Ženich přišel ve svém magnát- ském kostymu, oddávající biskup ve svém ornátu a dámy ve svých oslňujících toaletách. Všechny obřady a svatební průvod byly provedeny vážně a slavnostně a celý Nový York žasl nad tím nápadem. Generální zkouška svatební ! To zde ještě nebylo. Takovou švandu si mohou dovoli jen nabobové ze země dolarů. A zdá se, že díky této hlavní zkoušce, vše hladce šlo o sva- tební premiéře a že ani novomanželé necitili se stisněnými ve svých úlohách.
Yankee Thaw Gladys Američanka Ladislav Amerika
30 article
Svatba dcery amerického miliardáře se synem poloruinovaného uherského rodu šlechtického jež rozčilovala celou severní Ameriku a stala se světovou sensací, je apotheosou americké pluto- kracie, která ve vítězné záři svého humbugu a šariatánství přes oceán kyne zbankrotělé aristo kracii evropské a nabízí obrození její vyžilým rodům krvl svých dcer a zlatem jejich věn. Hrabě Szechenyi patří mezi přečetné ty lovce štěsti, kteří vydávají se ze svých feudálníc hradů na dobrodružnou pouť za věnem do Ame- riky. Za starých dob zkrachovaní šlechtici se věnovali loupsžnictví a pirátství, aby trochu zo- tavili své finance. Teď jezdí do Nového Yorku a do fashionable amerických lázní Newportu dvořiti se dceruškám bavlnářů, exportérů vepřo- vého masa a fabrikantů podezřelých konserv Mnozí pochodí dobře. Musí mit ovšem buď velmi authentický erb a rodokmen, sahající až ke kři žáckým válkám, nebo aspoň zlatem a draho kamy se třpyticí magnátský kostým, který ne může býti bez zázračného účinku v zemi, kde snad nejmalebnějším krojem jest uniforma ba sičská. Cestu přes ocean vykonalo již mnoho členů velkých rodů šlechtických. V Anglii jsou vzne- šení vévodové a lordové, jejichž jména na jdete nejen v Macaulayovi, ale i v Shakespea- rovi, kteři neváhali obnoviti zacházející lesk svých paláců a zámků věny demokratických dcerek amerických. Tak vévoda of Marlborough přivezls z Ameriky asi 50 milionů a poněkud excentrickou manželku, jež se brzy nabažila svého chotě grandseigneura a s lehkou myslí rozloučila s s ním i s jeho vévodským titulem. Podobná pohroma stihla nejelegantnějšíh kavalíra francouzského, krále pařížského chicu. hraběte Boni de Castellana, jenž si z dolarů Američanky miss Gouldové postavil v avenue de Bois du Boulogne velkolepý palác za mnohe
Szechenyi Macaulay Marlborough Castellano Gouldová Amerika ame Nový York Anglie Bois Boulogne Newport
31 article
milionů a oslňoval Paříž svým rozmařilým, oká- zalým životem. Několik let trvala ta zářivá féerie, doku Američanka trpělivě platila. Hrabě Castellane se jí odměnil černým nevděkem. Měl příliš paříž ské názory o věrnosti manželské. Dušlo k roz vodu a brilantní hrabě Boni se octl na ho ličkách. A ještě před nedávnem mluvila celá Paři o slavném velmožovi, hrdém representantu sta- rých tradic, naději věřicích a dobře smýšlejí- cích. Stal se hrdinou. Utkal se s vévodou Tal- leyrandem-Saganem. Ale nebylo to ryliřské klání v ušlechtilém kolbišti před zrakoma skvělého panstva a ušlechtilých dam. Na ulici popadli se oba korektní elegánové za brdlo a svalili se na zemi. A za smíchu kočí, služek a všelijakých plebejských zevlounů váleli se v blátě pařížské ulice soupeři ze dvou vysokých rodů francouz- ských. Jaké to finale do annálů těch rodů pa- mětihodných, které daly Francii Bayarda, rytiře bez bázně a hany a velkého Condéa ! v svav p Svatba miliardářské dcerky s maďarským hrabětem a generální zkouška k ní, znamená jistou směšnost a potrhlost amerického života nad kterou lidé zdravého rozumu útrpně pokrč rameny, ale nemůžeme v ní viděť karakteristický rya amerikanismu. Amerikanismus má své půvaby a imponu- jící vlastnosti morální, které působí svůdně na syny starého světa. Je to ta křepká a čilá pod- nikavost a intensivní pracovitost americká, jež bez oddechu žene se v před, jež vytvořuje nový typ člověka moderního, člověka snad nervosního ale silného a smělého. Je asi cosi opojného dráždivého v tom neklidném a štvavém tempu amerického života. Lidé, kteří jsou pravými zhýčkanci rafinované kultury evropské, jako Paul Bourget a Paul Adam dovedli se nadchnou
Američanka Castellane Boni Sagan Bayard Bourget Paul Adam Paříž Tal
32 article
pro amerikanizmus. Zásady energického presi- denta Roosevelta, autora knihy »Intensivní život«, našly porozumění u evropské intel gence. Evro- pané, octnuvší se v Americe, lehce a rádí se přizpůsobují tamnímu stylu životnímu. »Cítím, že bych nedovedl žiti nikde jinde nežli v Americe,« psal mi kdosi po několika- letěm pobytu ve Spojených státech, kde se mu- sil těžce probijet nežli se dostal k poněkud snesitelné existenci. Boj o život, »struggle fo life« je v Americe krutější a vražednější nežli u nás, ale též dobrodružnější, což je jeho kouzlem, a přináší možnost velkých vílězstvl. Dán Jacob A. Rlis, jenž se stal žurnali- stou v Novém Yorku, vydal knihu »Jak jsemse stal Američanem«, *) v níž trochu rozvláčně, ale přece poutavě vypráví svou severoamerickou odysseu. Jeho kniha je chvalozpěvem volného praktického života amerického, v němž obje- vuje autor i jakýsi idealismus. Ovšem obje- vil ho nejdřive ve svém srdci, neboť Riis je jedním z těch žurnalistů, kteří slouží svým pé- rem myšlence lidskosti. Riis získal si velkých zásluh svým bezohledným vyličením poměrů chudiny a proletariátu novo-yorského a svou kampaní proti korupci a vyděračství plutokracie. President Roosevelt nazval tohoto novináře »nej- užitečnějším občanem novo-yorským«. Jacob A. Riis píše, že Amerika učinila ho mužem, vrá- tila mu zdraví těla i ducha, dala mu důvěru v sebe a naději v idealy lidstra. Jeho kniha, přes jistou naivní povídavost, je zábavná a od- haluje nové pohledy do zvláštností americké společnosti. *) Jacob A. Riis: Comment je suis devenu Americsin. Traduction de A. Baza' gelte. Paris D Michaud.
Roosevelt Evra Dán Jacob Rlis Američan Riis Comment Paris Michaud Amerika spojený stát Nový York Traduction jít A . Baza