2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
30. ledna 1908. Císlo 29.
4
article
spravedlivé tužby českého ná-
roda na Moravě, aby na místodržitelský
stolec země ze tří čtvrtin české, byl dosazen
po tak dlouhé řadě místodržitelů něme-
ckých konečně jednou Čech rodem
i smýšlením. Nové oslyšení většiny slo-
vanského obyvatelstva slezského, aby na
místodržitelský stolec vévodství byl konečně
dosazen Slovan.
Marné volání. Baron Beck — jakož po
dnešní den nevyšel životním tužbám, po-
třebám a požadavkům nejspravedlivějším na-
roda našeho nikde a v ničem účinně vstříc
nevyhověl ani v této otázce místodržitelské
na Moravě a ve Slezsku hlasité tužbě ohromné
většiny obyvatelstva slovanského, alébrž opět
jen přání, interesu a diklátu německých
hegemonův v Brně a Opavě. —
Jakousi náplastí má býti české většině
moravského obyvatelstva jmenování Čecha
Vítězslava Houdka (dosud rady v minister-
stvu vnitra) místodržitelským vicepresidentem
v Brně; však aby Němci proto se nepohor-
šili, dostalo se jim ihned také náplasti:
jejich člověk, místodržitelský dvorní rada
Arnošt Salomon obdržel také titul a hodnost
místodržitelského vicepresidenta v Brně.
Čo
Baron Beck
Čecho
Houdek
Němec
Salomon
Morava
Slezsko
Brno
Opava
Slovan
5
article
Čistě rakouská »justicia distributiva«: Ně-
mecká třetina v zemi dostane místodržitele
Němce a vicepresidenta Němce, česká tří-
čtvrtinová většina dostane jediného vice-
presidenta. — Jaký dojem tato událost učin
na naši Moravu, každý si domyslí. —
Jestli kdy, tu byla příležitost, kde mohla
vláda Beckova ukázati 6milionovému národu
našemu svou dobrou vůli a ochotu spraved-
livou. Při obsazování místodržitelských stol-
cův na Moravě a ve Slezsku nepotřebovala
se ohlížet na libost či nelibost parlamentu.
zde měla ruce úplně volné a potřebovala
bráti jen ohled na skutečné poměry popu-
lačí v obou zemích. Měla říci Němcům
Tak jakoby vám bylo krutě proti mysli,
kdybych na místodržitelský stolec některé
převážně německé země, na př. Dolních neb
Horních Rakous, Korutan nebo Štyrska do-
sadila místodržitelem Slovana, tak by rovněž
většina slovanského obyvatelstva Moravya
Slezska těžce nesla, kdybych jim za místo-
držitele dosadil Němce. Vždyť sami nechcete
strpěti v krajích převahou německých ani
v podřízených úřadech soudcův a úřad-
níkův jinonárodních. Nuže, čeho sami ne-
chcete, aby se činilo vám, nežádejte činiti
jiným !«
Tak měla mluvit a jednat vláda sku-
tečně spravedlivá a nestranná. A zatím vláda
Beckova, přes to, že v ní máme dva mi-
nistry a že ji v parlamentě podporuje 67
českých poslancův, takto se k nám po všech
obětech našich »positivistův« osvědčila
Němečtí její ministři-krajané neostýchají
se proti nám dovolávati se všech Němců
po světě, aby nás udolali svou přesilou:a
náčelník vlády vyhovuje skutky svými krok
za krokem tužbám a zájmům těchto za-
přísáhlých protivníků národa našeho. Jména
Heinold a Coudenhove jako dva širo-
viditelné sloupy označují dráhu politiky vlád
ního systému, jemuž slouží v území krátko-
zrakosti dosud 67 poslanců českého ná-
roda ...
Němec
Slovan
Heinold
Coudenhove
Morava
Slezsko
Horní Rakousy
Korutany
Štyrsko
Beckov
6
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 29. ledna. (F. k.)
V rozpočtovém výboru než přešlos
k jednacímu pořadu, posl. Tittoni vytkl, že jeho
strana byla koalicí různých stran — nejspíš měla
lom prsty i vláda — vyloučena ze všech referátů.
On dostal jeden jen náhodou. Po dohodě s předsta-
venstvem strany a s jeho souhlasem vzdává se refe-
rátu o skladištích v Terstu.
Rokovalo se dál o pol. »Ministeraká
rada« a »Správní soude.
Posl. Malik stěžoval si, že se neodpovídá na
dotazy, zejména po spálení obrazu německého císaře
při výtržnostech ve Lvově. Je prý to nevážnost k ně-
meckému císaři, spřátelenému s císařem rakouským
Dalmatinci i Madaři jsou zajisté spokojeni s hojnými
dotacemi na pomocnou akci. Vždyť závisí jen na
většině říšské rady, má-li býti Dalmacie přivtělen
k Uhrám. St. zástupci konfiskují noviny svévolně
Úřadníci nesmějí býti politickými agitátory.
V memorandu prof. Čelakovského zamlčeno fak
tum, že Chebané opřeli se přivtělení k Rakousku
Stremaverova nařízení jsou neplatna. Klofačův vý-
rok o revoltujících úřadnících je prý denunciaci
úřadnictva. Němci v Tyrolsku neznají Trentina
Tyrolsko je nedílně německé a musí jím zu-
stati. Krajanská ministerstva jsou místy k politické
korupci stran. Souhlasí, aby zřídila se místa státních
podtajemníků, jen ne parlamentních. Řečník žádá na
Tittoni
rada
Posl
Malik
profesor
Čelakovský
Cheban
Stremaverův
Klofačův
Němec
Vídeň
Terst
Lvov
Dalmacie
Uhry
Rakousko
Tyrolsko
7
article
konec, aby min. práce bylo zřízeno cestou parla-
metní.
M-p. bar. Beck sympatisuje s jedinou po-
známkou Plojovou a úplně s ní souhlasí, že třeba
totiž bez rozdílu odsouditi politickou činnos
úřadnictva. V tom oboru se velmi chybovalo.
ba hřešilo. Všechny strany bez rozdílu ucházely se
o politickou přízeň úřadnictva a dnes stojí velk
jeho část politicky seskupena v různých táborech.
V celku můžeme si posud zakládati na svém
úřadnictvu. Representuje velký fond duševníh
nadání a praktické energie. Avšak jeho politická
činnost budí ve mně obavu, že jak vzrůstá politick
činnost, tak ochabují ony skvělé vlastnosti úřad-
nictva, a to považoval bych za nenabraditelnou
škodu. Úřadník má si všímati akt, neprováděti všal
politiku. Úřadník provozující politiku, může dostáti
svým úřadním povinnostem jen z polovice. Nena-
padne mi omezovati úřadníky jako státní občany v
vykonávání jejich práv. Co však z těchto mezí vy-
bočuje, je nepřístojnost a vynasnažím se, aby úřad-
nictvo odbočilo s této jistě osudné cesty, po níž se
část jeho ubírá. Kdyby to se zdařilo, prospělo by
službě úřadníků, veřejným zájmům a i politickým
stranám, nemohuť se ubraniti dojmu, že úřadnictvo
dnes jest po většině zajatcem politických stran
Možno však, že stranám se povede jako vojákovi.
jenž nemohl se již více zbaviti svých zajateu.
Beck
8
article
Myslím, že pánové sami získali by si velkou zá
sluhu, kdyby působili, aby úřadnictvo vrátilo se
opěť do okrubu svých povinností.
K vývodům dra. Ploje, pokud se týkají národ
nostní dohody, řečník přidati se zcela nemůže.
Nelze si slibovati bezprostředního praktického vý-
sledku, kdyby použilo se Plojova receptu. Spíše měl
by se postupovati dle methody, již on sám opětně
naznačil a nazval analytickou: krok za krokem
od případu ku případu, od země k zemi musí
poměry býti projednány.
V řeči 19. m. m. vytkl otázky, jež jsou se sta
noviska potřeb správy nejpalčivější Označil hranice.
jež zahrnovaly předpoklady, za kterých zamýšlel po-
stupovati a učinil pozorna, že třeba tu postupovati
s největší opatrností. O všem, co jest za vytyčenými
hranicemi, aby vyhověno bylo požadavkům správním
a sjednán zatímní setrvačný stav, prohlásil, že ná-
leží dalšímu vývojovému období; jak on zamýšl
tyto úkoly provaděti, jsou proň problemem trpě-
livé práce. Očekávala-li veřejnost více, anebo
činila dalekosáhlejší závěry ze zmíněné řeči, je t
v jistém smyslu potěšitelným, neboť nasvědčuje, že
potřeba klidu a míru je velmi rozšířena a zasábá
hluboko. Doufá, že v dohledné době bude
moci předložiti výsledky práce, kterou
již koná, a s radostí konstatovati podporu vše c
povolaných činitelo.
Plojův
9
article
Při tom neoddává se sebeklamu, že bude mu
uraziti dlouhou křížovou cestu a prožíti řadu utrpení,
než dosáhne skrovného výsledku. Ani toho s
neleká; jest ochoten zdržeti se na všech stanicíc
utrpení, pokud toho bude třeba. Na Golgot
však nepůjde. Nemíní dáti se přibít
na kříž národnostních dohodovacích
koníerencí nebo pod. snah. Považoval by to z
zcela zbytečnou oběť a i jako min. předseda má
příliš mnoho chuti k životu, než aby zemřel před-
časně bolestnou smrtí. (Veselost.)
Vývody posl. Klofáče nemíní se zatím zevrub-
něji zabývati, protože vělšinou týkaly se podrobností
o nichž mělo by se rokovati při jiných příležitostech.
K otázce chebské, o níž obšírně promluvil, nemá
proč zaujati jmenem státu jiného stanoviska, nei
jaké uvedeno bylo před časem v odpovědi na dotaz
V příčině Dalmacie odkazuje na nedávnou od
pověď. Pokud jde o jazykovou otázku v Da
macii, uznává bez obalu, že se tam ponenáhlu
i ve správě vyvinuly poměry, jež vyžadují úpravy
V minulém zasedání sněmu bylo sllbeno, že povola-
ným činitelům budou oznámeny zásady, jak předsta
vuje si vláda uspořádání této ovšem velmi nesnadne
otázky. Slib ten splní. Nestalo-li se posud ničeho po
této stránce, je tím vinna politování hodná nemoc
dalihatského místodržitele. Ministerský předseda všnk
tuto záležitost zajisté již se zřetele nepustí. Posl. dr.
Klofáč
Posl
Golgota
Dalmacie
10
article
Korošec krilisoval moji a činnost ministra-krajana.
O mé činnosti, tněím, tínění různí se: dr. Korošec
tvrdil, že jsem ucinil mnoho, Kozlowski naproti tomu,
že jsem udělal příliš málo. Zvláště vřele mi doporu-
čil ministra financí. Avšak postavení min. předsedy
není tak pohodlným, aby mobl jen všude nařizovat
a jako by vše šlo tak, jak on chce.
Pohodlnou má situsce není, ale ani budoucně ne-
octnu se v situaci, v níž vídi mne politický zrak
posl. Klotáče. Ministerská rada je nyní jaksi rozhod-
čím sborem. Většina olázek je taková, že ministři.
chtějí-li zdárně pracovati, musí se navzájem o nich
dorozuměti. Ministerská rada skládá se mimo tane
také z odborových ministrů, kteří jsou zároveň také
rádci koruny, dále z tak zv. ministrů-krajanů, kteř
nemají žádného oboru, ale jsou rovněž rádci koruny.
Již vlasiní pojmenování »ministr krajan« jest
vlastně nesprávným. Naše ústava nezná tohoto úřadu.
ale uznává rádce koruny, kteří nemají žádného urči-
tého oborn, a právě ti mají v tomto rozbodčím sboru
kvalifikovanou úlohu jako rozhodčí experti. Já jsem
učinil zajisté největší zkušenosti s tak zv. ministry-
krajany a ty nejsou špalné.
Nutná součinnosl, zejména rádců koruny ben
odboru, je jakýmsi zajištěním celé politickě situacen
ednollivých stran.
Úřadnictvo krajanských ministerstev je ve slu
žebně organické souvislosti s presidiem ministerské
rady, není však zařaděno do jeho statutu. Je nucer
klásti na toto úřadnictvo krajní požadavky, avšal
právě proto zajištěna jest mu bezvýminky jeho blaho-
volná péče.
Jejich zařaděním do statutu presidia ministerské
rady neprospělo by se ani jejich zájmům, ani záj
mům služby a nejméně již zájmům jich předsta-
vených.
Korošec
Kozlowski
11
article
Úřadním novinám věnuje se celkem nepatrný
zájem. Bylo by ovšem velmi vděčnou úlohou, při-
vésti je na výši úplně hotového moderního aktuál-
ního žurnalistického podníku, ale proto by nebyly
více čteny.
Telegrafní korespondenční kance
lář jest institucí, která ovšem bývá občas vždy
předmětem jistých útoků. Avšak není ani jinai
možno. Kancelář ta potřebuje ještě mnohé úpravy.
rozšíření a zlepšení. Po zralém a nepředpojatém
uvážení nelze připustiti, že by hmotné poměry per-
sonálu byly nepříznivé. Min. předseda bedlivě uváží
vše, co o tomto předmětu ve výboru uslyšel a za
vede zlepšení, kde třeba a možno. Jistá hranice
určena jest již finančním nákladem.
Správní soud může svému úkolu plně do-
státi jen, pracuje-li se žádoucí rychlostí. Bylo prote
během času postaráno o vydatné rozmnožení perso-
nálu a učiněna také vhodná věcná opatření, jako
na př. nedávno zavedený jednací řád, od kteréžto
úpravy lze očekávati značné ulehčení a tím tak
urychlení činnosti. Min. předseda doufá, že na tomto
podkladě bude umožněna dokonalá, požadavkům od-
povídající práce správního dvoru, proti níž nebude
námitek, vyhražuje si však v daných případech
uvažovati o doplňovacích opatřeních v tomto směru.
12
article
Konečně zmínil se min. předseda o zřízení
nového ministerstva a praví, že není lehkým
úkolem, zařaditi do souboru nynějších ministerstv
nové, nechceme-li je zařaditi pouze zevně, neorga-
nicky. Bylo třeba velmi zevrubných prací, jež jsou
nyní v podstatě skončeny, a celá otázka je nyní
předmětem úvah ministrů samých. Se zřetelem na
toto stadium nemůže dnes sděliti nic bližšího o kom
petenci toboto ministerstva, může však ujistiti
Máme již příklad, že nové ministerstvo zřízeno byl
prostě způsobem nařizovacím. Aniž by chtěl uvažo
vati o otázce, do jaké míry třeba si tak počínati
nebo ne, podotýká, že říšské radě bude rozhodnt
zavčas poskytnuta příležitost, aby zvěděla o zřízení
tohoto ministerstva a zaujala po případě k němu
postavení.
Posl. Žitník prohlásil naproti Malikovi, ž
všecka národní politika Slovinců jest obranná a ne
útočná.
Posl. Romančuk žádal ministra-krajana také
pro Rusy o reformu tel. koresp. kanceláře. Přimlouval
se za rovnoprávnost Rusů s Poláky a za národní
autonomii.
Posl. dr. Conci prohlásil proti Malikovi, že
poslanci trentinští vždy považovali a stále ještě po-
važují za svůj hlavní úkol dosíci pro Trentino samo-
správy. Brojil proti instituci ministrů-krajanů, protože
se tím tvoří dvě kategorie národností; nalehal n
rozřešení otázky vlaské university a ustanovení
vlaských úřadníků v ministerstvech
Posl. Glsbiňski vyvrátil pověst, že ve Lvově
za pouličních demonstrací byl spálen obraz ně-
meckého císaře.
Posl
Žitník
Malik
Romančuk
Rus
Polák
doktor
Conec
Trentino
Lvov
13
article
Posl. Němec obražoval se proti smělosti posl
Klofáče, který své osobní politické názory uvádí
vždy jménem celého českého národa. České mě
šťanské strany mají dnes, jak se zdá, jiné mínění
o samosprávě zemi, než posl. Klofáč. Stěžuje do
konfiskační praxe v Čechách, brojí proti jmenování
agrárníka Práška ministrem. Ten může býti sice
zemědělským ministrem, ne však ministrem krajanem.
neboť je nepřítelem nejsilnější české strany, social-
ních demokratů, kteří mu nikdy nebudou důvěřovati.
jak aspoň důvěřovali jeho předchůdci, ač i ten byl
měšťákem. Německý ministr-krajan Peschka měl ve
Št. Hradci štváčskou řeč, jakou zřídka slyšíme.
Budou-li ministři krajani jen podněcovati národnostní
štvanice, nepotřebujeme jich. Jsou velkým nebez
pečím pro Rakousko. Oficiální tisk místo poučení
ohlupuje. Zpravodajská služba K. k. měla by být
rychlejší a nestrannější.
Posl
Němec
Klofáč
Prášek
Peschek
Čechy
Hradec
Rakousko
14
article
Poslanec Seitz vytýká, že strany blízké míni
sterskému předsedovi bar. Beckovi utvořily spolsk ne
přátel socialní demokracie. Tato povede však boj s
vší ráznosti. Cilem je zabrániti násilné politice a pod-
porovati zájmy dělnictva. Pokud jde o ministerstv
práce, třeba zřídili ústřednu pro všechny socialně-
politické agendy. Jeho zřízení je právem parlamentu
a nesmí býti podřízeno osobuosti, která by nebyla
plně kvalifikována a v níž by veškeré dělnictvo ne
mělo neomezenou důvěru. Ptá se, které noviny vládou
podporovány a jakými obnosy. Jménem své strany
prohlašuje, že bude hlasovati proti rozpočtu, protože
vláda právě v poslední době chová se s neuvěřitel-
nou blahovůlí kagrárníkům a křesťanským socialům
jichž osobní a politické ambice jsou v křiklavém od
poru s mocí jejich idejí a jich politického významu
Poslanee Šrámek pobřešuje ve vývodech mini
sterského předsedy zmínku o moravských požadav-
cích; stěžuje si do nedbání práv moravského sněmu
a protestuje, aby ministr Peschka kázal přímo zni
čující boj proti českému národu a označoval české
úřadníky jako národnostní agitátory. Varuje, aby do
hodovací akce obmezena byla pouze na Čechy a ko-
nečně žádá úplnou národnostní rovnoprávnost českého
denního tisku v Brně u filialky c. k. tel. kor. kane.
v Brně.
Seitz
Beck
Poslanee Šrámek
Peschek
Čechy
Brno
moravský sněm
15
article
Poslanec ryt. Vukovič hájil pomocnou akci
pro Dalmacii. Mluví o poměrech v Chorvatsku, litoval
že ministerský předseda kdysi odmítl veškerou inge
renci. Chorvatská otázka musí býti řešena, protože
na ní závisí velmocenské postavení říše.
Posl. svob. pán Rolsber g přípomíná, že ne-
obyčejně prudké útoky, jimiž byl napaden ministu
Prášek se strany posl. Němce, sluší vysvětliti pouze
volebním bojem v Čechách. Prohlašuje jménem svého
klubu, že na ministru Práškovi nelpí ani nejmenst
poskvrna a výtky dietářatví, které mu kdysi byli či-
něny, objevily se úplně bezpodstatnými. Diety, které
jako president zemědělské rady v Čechách bral
stejnou měrou, jako na př. na německé strané dr.
Schreiner, věnoval účelům strany. Ostatně nesedí
v tomto výboru ani jediný poslanec, kterému by
nepřátelské listy nebyly vytýkaly v tomto létě
dietářství. Řečník je v každou dobu ochoten zaru-
čiti se celou osobou za úplnou bezůhonnost ministr
Práška. Jinak ponechává vkusu posl. Němce, poklá-
dá-li správným napadati nepřítomnou osobu tako
výmto způsobem.
Vukovič
Posl
Rolsber
Prášek
Němec
doktor
Schreiner
Dalmacie
Chorvatsko
Čechy
16
article
Posl. dr. Kramář konstatuje, že v době, kdy
říšská rada se odebrala na prázdniny, zdálo se.
jakoby všude byly disposice, učiniti konečně jednou
pokus, aby sporné otázky národní byly upraveny
V tomto smyslu zhotovil také min. předseda sv
program. Nyní však je nálada takovou, že náleži
k tomu ještě pevná víra, kdyby chtěl někdo mysliti
na možnost provedení tohoto plánu. Právě lide
v Čechách, kteří dříve nebojácně zastávali se politik
umírněnosti a positivní práce, jsou nyní podrážděni.
Co bylo provádéno s jazykovou otázkou v Chebu, je
přímo zločinem. Týž soudce, který před 14 dny na-
psal vlastnoručně rozhodnutí v české řeči po 1
dnech seznal, že české řeči u chebského soudu se
neužívá.
Ba v celé řadě právních záležitostí byla vydán
soudní rozhodnutí českým jazykem, kdežto na te
vyčána byla najednou rozhodnutí jen německy. Nen
nic platno, že v té příčině již před vydáním jazyko
vých nařízení byl úplně jednotný zvyk, jak prohlá
sila to vláda dle zpráv presidentů krajských soudo
v Liberci, Lípě a v Chebu. Není nic platno, že nej
vyšší soud trvá již od devadesátých let důsledně na
stanovisku, že oba jazyky jsou v celé zemi rovno-
právny. Páni v Chebu a v severních Čechách uznali
prestě za dobré vhoditi do sudu prachu pochudcň
to právě, kdy by byla bývala naprosto nutnou jist
zdrželivost a umírněnost.
V justiční správě v Čechách jest anarchie,z
nelze si horší ani představili. Neodvislosti soudeů s
zneužívá a je samozřejmým, nebude-li mít vláda zmu
žilosti a odvahy, aby soudce příměla se vším důra
zem k zechovávání zákonů, že nebude se jí ani vě
řiti, že v jiných oborech může právu a spravedinost
dopomoci k platnosti,.
Posl
doktor
Kramář
Čechy
Cheb
Nen
Liberec
17
article
Nálada nemůže se zlepšiti, prohlašují-lí aktivn
ministři, jak učinil to ve St. Hradci ministr Peschka
že boj neustane, dokud jeden z obou národů nepod-
lehne a Němci, spoléhajíce na své rodáky ve všech
zemích na světě, kde bydlí, mají doufati, že zvítězí
Tu třeba se skulečně chytiti za hlavu a třeba ne
chceme, jak učinil to posl. Němec, mluvit o štvá-
čích, jsme přece v pokušení navrhnout, aby škrtnu
byl úvěr na ministerstvo, jež má takovou osobu
čele. Domnívali jsme se, že v dvacátém století jsme
se přesvědčili, že je nemožným národ zdolatí a jes
povinností každého rozumného politika, hledati půdu
na níž by mohly národy vedle sebe žiti na ochranu
společných hospodářských a osvětových záležitostí
Tu však vyskytne se c. k. ministr a hlásá vzájemný
vyhlazovací boj mezi národy, ministr, jenž jest čle
nem vlády, která vytkla si za úkol odstranění národ
nostních sporů.
Peschek
Němec
St . Hradec
18
article
Vytýká se nám, že také naši ministři mluvil
agresivně, jmenovitě že prý ministr Prášek žádal, by
český národ dle svého počtu a významu v říši bl
zastoupen v ústředních úřadech, teda neřekl tím mi-
nistr Prášek něco, co bychom nebyli jíž několikrát
žádali. My jsme neloužili po centralismu, my musili
se centralismu podati, třeba že naše právní přesvěd-
čení zůstalo dřívějším a my nevzdali se žádné z
svých oprávněných nadějí. Ale je-li již centralism zde.
nesmí býti centralismem několika vídeňských rodin
nýbrž v ústředních ústavech musí býti zastoupeny
všechny národnosti, nejen německá a česká, nýbrl
také ostatní dle svého počtu. Nesmí býti jmenování
pouze vídeňští úřadníci, nýbrž také úřadníci ze všech
králevství a zemí, kteří znají poměry obyvatelstva
mohou tak poněkud odpomoci trvalým vadám cen
tralismu. To rení žádným útočivým požadavkem, ný-
brž pouze důsledkem stavu, který my jsme neutvořili
jejž ale Němci musí snášeti chtějí-li, abychom s
podrobili centralismu.
Musí býti kenstatováno: Systém jak nyní trvá
nemůže býti udržen, jestliže s jedné strany provád
se útočná politika. My to vydržíme i bez tohoto sy
stému a nepokusíme se o to, ponechati uměle tent-
systém dále v platnosti, jestliže jest zúčastněným
tak lehkemyslně podkopáván. Ať Němci nezapome-
nou, že náslečkem nového volebního řádu mají je-
ště menší vělšínu v poslanecké sněmovně než dříve
a že sami nemohou vládnouti, tím spíše, protože
jest právem zvyklosti velké části jejich poslanců, ž
opouštějí stát právě v důležitých otázkách a z ohledu
na voliče hlasují proti nejdůležitějším státním po-
žadavkům.
Prášek
Němec
19
article
Řečník mluvil pak o otázce organlisace mini
sterstva práce a vítal, že min. předseda slíbil, před-
ložiti sněmovně předlohu o kompetenci a oboru p-
sobnosti toheto ministerstva. Dle zpráv, jež dostaly
se na veřejnost, bylo by toto ministerstvo hotové
monstrum pokud se týče kompetence a bylo by nutn
co nejrozhodněji vysloviti se proti rozšíření obor
působnosti takovým způsobem. Tato záležitost bud
komplikována mimo to ještě zřízením příští nejvyšš
železniční správy ve chvíli, kdy provedena bude po-
státňovací akce.
Přimlouvá se, aby při těto příležilosti vzat by
co největší ohled na techniky pro přední místa no
vého ministerstva. Končí prohlášením, že jeho stran
bude hlasovati pro tento odstavec rozpočtu, ne všal
aby projevila všem ministrům důvěru, nýbrž aby pod
porovala posici ministrů, kteří náleží českým stranán
a v důvěře, že min. předseda konečně najde nutneu
energii a učiní konec anarchistickým poměrům v ju
stiční správě a povede celou správu ve smyslu svéh
programu spravedlnosti ke všem národům a tím do
pomůže ke cti programu, jenž byl vlastním podkla-
dem pro utvoření nynějšíhe kabinetu
Příští schůze bude zejtra dopoledne
20
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 29. ledna. (K. k.)
Flnanční výbor uherské delspace konal dopo
ledne schůzi za předsednictví bar. Harkanye, jíž s
zúčastnil společný ministr financí bar. Burian, odb
Burian
Vídeň
21
article
přednostové šl. Thalfoczy a ryt. Horowitz, přeďsed
vrchní účtárny šl. Plener a v zastoupení dra. We-
kerla ministr orby.
Projednával se rozpočet společného min.
linancl.
Ref. bar. Rudnyanszky rozebíral čísla roz-
počtu, jenž vykazuje zvýšení o 162.000 K a doporu-
čoval jej i to, aby se setrvalo při resolucích předešle
delegace, dle kterých má býti společné ministerstvo
financí přeloženo do Pešti a v ministerstvu ustano-
veno více uherských státních občanů.
Ministr bar. Burian prohlásil, že přeložení spo-
lečného ministerstva financí do Pešti nenáleží do
jeho oboru a druhé relosuci dle možnosti vyhovi.
Rozpočet společného ministerstva financí byl
schválen a resoluce obnoveny.
Také v podrobnostech vyřízen rozpočet skoro
bez debaty.
Dále rokovalo se o rozpočtu cel.
Del. Buzath a Nagy přáli by si, aby také
závěrečné účty na rok 1906 byly předloženy, poně-
vadž dle nich výnos cel se značně zvýšil, a Uhram
není lhostejno, je-li větší nebo menší čast společ-
ného nákladu uhražena celním důchodem. Dále činí
výtky nomenklatuře rozpočlu a na konec žádaji, aby
bylo používáno státoprávně správného výrazu »celní
příjmy Rakouska a Úherska«.
Ministr bar. Burian praví, že chybné pojme-
nování bylo zaviněno pouze špatným překladem.
V předlolach pro příští delegace postará se o správ-
nější překlad.
Horowitz
Plener
Burian
Pešť
Rakousko
22
article
Ref. bar. Rudnyanszky nepřikládal této
věci žádného významu, věda, že jde pouze o chyb
překladalelskou. Prosí ministra, by podal vysvětlení
o celních přijmech r. 1906.
Ministr bar. Burian podotýká, že závěrečné
účty za r. 1906 dosud nebyiy předloženy, ale dle ho-
tových již finančních výkazů z r. 1906 celní přijmy
za tento rok značně stouply, zejména v poměru k roz-
počtu na rok 1906. Také tentokráte, jako pokaždé
v době předcházející bezprostředně nový celní tarií.
zvýšily se neobyčejně celní příjmy následkem ob-
vyklě spekulace. Také výkazy celních přijmnů z
prvních 10 měsíců v r. 1908 svědčí o značném zmen-
šení celních příjmů (124 mil. K, za celý rok 1906
přibližně 145—146 mil.) Celní příjmy za rok 1907
nestoupaly již tolik a odpovídá také zásadě správ-
ného sestavování rozpočtu, že obnosy rozpočtové
zůstávají spíše za skutečností, než by ji převyšovaly.
Konečně rokováno o rozpočtu vrchní spo-
lečné ůčtárny.
Ref. bar. Rudnyaníszky doporučoval obnovit
resoluce, aby ve spol. účtárně přijímali se budoucně
hojněji také státní občané uberštl.
President st. účtárny šl. Plener prohlašuje, že
se snaží pokud možná vyhověti tomuto požadavku.
Z Uher se hlásí poměrně málo osob do st. účtárny.
Sluší klásti velkou váhu též v prvé řadě na kvalifi-
kaci a způsobilosti ke službě.
Tato prohlášení vzata na vědomí, resoluce ob-
novena a rozpočet v celku i v podrobnostech skoro
bez rokování schválen.
Konečně byla ověřena výborová zpráva
Burian
Rudnyaníszky
Plener
Uhry
23
article
Ve vojenském výboru ministr vojenstvl
pol. zbr. Schönaich odůvodňoval zevrubně roz-
počet na rok 1908. Pokud se týče nerozhodnuté
ještě otázky o úpravě důstojnických platů, doufa, ž
moudrý náhled a spravedlnost i rytířská mysl ma-
ďarského národa, která bohatě vyhověla naléhavým
potřebám civilních úřadniků, povolí také zvý šen
důstojnických platů.
Del. Okolicsanyi problašuje, že Uhry ne-
přinesou žádných obětí pre rozvoj armády, dokud
neosvědčí se ochota k jejich národnostním na-
rokům.
Zvýšení důstojnických platů nepokládá za otázku
armádního rozvoje, nýbrž za otázku potřeby ze
zdražení živnostních potřeb. Vyzývá vojenskou
správu, aby v příštím zasedání podala přiméřenou
osnovu.
Del. hr. M. Zichy souhlasí s Okolicsanyem
v otázce důstojnických platn.
Del. Szeli přimlouval se za zvýšení platů, po-
něvadž status qno v armádě nebyl by tím změněn
v neprospěch narodních aspirací.
Del. Ugron míní, že otázka zvýšení důstojni-
ckých platů nepatří před delegace, nýbrž před posla-
neckou sněmovnu.
Del. Hoitsy prohlásil, že otázka ta může býti
řešena pouze v souvislosti s jinými otázkami, načež
další jednání odročeno na zejtřek.
Z Vídně, 29, ledna. (K. k.)
Včera konala se porada předsednictva delegace,
výborových předsedů a zástupců vlády. Bylo usne-
seno, aby přiští týden konaly se každý den schůze
delegačních výborů a v následujícím týdnu — poku
možno — začalo se s plená ními schůzemi.
Schönaich
Uher
Del
M Zich
Okolicsany
Vídeň
24
title
Politické zprávy domácí.
25
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Otevření pařížské Velké Opery pod ře-
dilelstvím Messagerovým stalo se velkou slav-
nostní událostí, jíž umělecký svět pařížský věnoval
živou pozornost. Od nového režimu čeká se řada
reformních činů. Zahajovacím představením byl Gou-
nodův »Faust« ve vzorné stylové výpravě.
V Berlíně dojde v nejbližších dnech ke dražeb-
nímu prodeji značného množství rukopisů geniálního
německého básníka Heinricha Heine. Je t
velmi cenná sbírka dopisů, které se nalézaly v ma-
jetku synovce zemřelého básníka barona Ludwiga
Embdena. Nejzajímavější mezi nimi jsou dopisy
Heineovy, psané maice a sestře (118 kusů). Dopisy.
mezi nimiž mnohé jsou velmi obšírny, jsou výborně
uchované, psány na krásných velikých listech kvar-
tového formátu. Pro literáty mnoho zajímavého ma-
teriálu chovají prý dopisy básnikovy, posilané zná-
měmu svého řasu pařížskému spisovateli Alexandru
Weillovi. Dopisy tyto mají svoji zvláštní historii
Faust
Hein
Embden
Heineův
Weill
Gou
Berlín
26
article
Koupilť je před lety zesnolý korunní prine rakouský
Rudolf a jako zvlášť vzácný dárek věnoval je své
matce, císařovně Alžbětě. Po smrti císařovnině.
když se listy pečlivě uložené v její pozůstalosti na-
lezly, poslal je cisař František Josef sestř
básníkově Charlottě Embdenové (matce onoho
po němž nyní budou v dražbě prodávány) s prosbou,
»aby je vlídně přijala v upomínku na zesnulou
císafovnu«, s níž byla známa. Sbírka chová mimo
to ještě řadu jiných vzácných rukopisů (na př. ne-
tišténé manuskripty »Pařížských listů« Heineových
a j.) a proto několik předních spisovatelů něme-
ckých stará se nyní o to, aby celá vzácná pozůsta
lo t po největším německém lyrikovi byla ucho-
vána v celku a získána pro zemskou bibliotéku
v Düsseldorfu, kdež chovají již zvláštní poko
Heineův, kde je umístěna také největší a nej-
úplnější z trvajících Heineových knihoven
a kde chtějí také založiti Heineův archiv.
Rudolf
Alžběta
František Josef
Embdenová
Heineová
Heinův
Düsseldorf
Heinův
27
article
V Neapoli povstal spor o provozování »Sa-
lome«, opery Rich. Straussa, jíž za podkla
sloužilo proslulé drama Oskara Wilde a. Opera totiž
měla býti provozována v neapolském Městském di-
vadle, avšak krátce před jejím vypravením zakázal
provozování římský nakladatel Rideri, který opírá
svoja nároky o to, že získal výhradné provozovac
právo na drama Wildeovo pro celou Italii.
že tedy nikdo nemá práva bez jeho svolení provo-
zovati ani operu, jejiž libreto upraveno podle dra
mat O záležitosti bude rozhodovati soud.
Nové činoherní divadlo berlinské, divadl
Hebbelovo, bylo otevřeno včera před pozvanýn
literárním obecenstvem generální zkouškou na Hleb
belovu »Marii Magdalenu«. Divadelní budova
jest dílem architekta Oskara Kaufmanna, vyni
kající umělecké ceny, moderního zařízení a neoby
čejně vkusné výzdobou vnějšku i vnitřku.
Rich
Wild
Rideri
Wildeův
Hebbelův
Marie
Magdaléna
Kaufmann
Neapol
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. Dne 28. ledna
vystoupila sl. Destinnova, vzácný host Národ-
ního divadla, jako Santuzza v »Sedláku kavalíru«a
Nedda v »Komediantech«. Byly to nové kraje uměle-
ckých oblastí, nové horizonty umělecké, jež nám
slečna odhalovala v těchto dvou veristických operách.
Její Santuzza je prosté děvče venkovské, jaksi
zalekané, ale horoucně milující, celou duší lpějící na
svém Turridu, kterého jí bere jiná z náručí. Odtud
ten strach, bojácná tesklivost vytřeštěných oči, pá-
travý sklon hlavy jako raněné laně, tušící z dálky
záhubu. Její Santuzza živě cítí, že její štěstí jí zvolna
vyklouzává z konečků prstů. Momenty, jako onen.
kdy zaznívá z dálky píseň Lollina a Santuzza ze
zonfalého, skrytého smichu propuká v usedavý pláč
podávala slečna mistrovsky.
A což proti čisté Santuzze její Nedda ! Dovádivá
vyzývavá vůči venkovskému lidu, posměšně krutá
k hrbatému Toniu, sladce a cele se podávající Syl
viovi — lasička, zmíje, tvgřice a vždy žena, zoufale
se podrobující dravému žilobiti rozvášněného těla,
Slečna své role žije, na mistrných jejích výko-
nech není ani stopy divadelního pudru. A divák ne
chává se strhávati živelní silou jejího výkonu, aniž
by si uvědomoval, že se před ním odehrávají dve
veristické opery, nasáklé krví a dávno odsouzené
doktrinou. Bazděky mistanula na mysli slova, která
napsal Schumann, když se přistihl, že jest k slzám
dojat, když slavná zpěvačka F. Pixisova mistrně za-
pěla zcela obyčejnou arii od Donizetta: »Ne věc
sama, ale umění její to bylo, jež mne tak očarovalo.«
Umění její elektrisovalo ovšem i účinkující zpěváky.
kteří s panem Pácalem v čele podali vesměs výkony
znamenité.
L. V.
Destinnův
Santuzza
Sedlák
Nedda
Lollin
vi
Schumann
F Pixisův
Pácal
národní divadlo
Donizetta
29
article
+ Dvě orchestrální novinky českých skladatelo
provedeny budou ve třatím řádném koncertě Ceské
jednoty pro orchestrální hudbu ve středu dne 5. února
v Rudolfině: symfonická báseň »Potopa« od Karla
Moora a ouvertura k opeře »Divá Bára« od prof
Adolfa Piskáčka, který jest zároven dirizenten to-
hoto koncertu. — Předprodej vstupenek po 6, 4 a
K na sedadla a po 2 K a 1.20 K na místa k stání
obstarávají pp. M. Urbánek, Jungmannova třída č. 12.
(Hlávkův palác). F. Urbánek, Ferdinandova třída
(vedle Národního divadla) a kancelář Českého Fil-
harmonického Družstva, Václavské náměstí č. 53.
+ Z České Filharmonis. Dnes o 8. hod. večern
koná se v Národním domě na Král. Vinohradech
obvyklý čtvrteční koncert, na jehož pořadu budou
vesměs skladby dosud zde nehrané. Mimo jiné pro
vedena bude suita z nového baletu Nedbalova »Z po-
hádky do pohádky«, tři lyrické části a valčík z be
hárovy operety »Veselá vdova«, ouvertura k Ada-
mově op. »Giralda«, dále novinky od Schmelingaa
Moszkowského. Vstupenky po 60 h, rodinný listek
(3 osoby) 1 K 60 h před koncertem u pokladny. —
V nedělním symfonickém koncertě v Plodinové
burse, v němž první čásť pořadu je vybražena fran-
couzským autorům, seznámeno bude naše obecen-
stvo s novým vynálezem na poli hudebního nástro-
jářství, s chromatickou barfou (bez pedálu). Nástro
tento r. 1897 sestrojený C. Pleyelem v Paříži pro
vysokou cenu svou dosud malého došel rozšíření
mimo Francii. Slečna Věra Kruisova, jež jej v ne-
dělním koncertě představí širší veřejnosti, je dosu
v Rakousku jedinou silou, která se nákladným tímto
mechanismem opatřila a osvojila si jeho ovládání
Vstupenky po 2 K 1 K a 60 b prodávají se v kan
celáři Českého Filharmonického Družstva na Václav
ském náměstí č. 53.
Moor
Bár
Piskáček
M Urbánek
F Urbánek
Nedbalův
Kruisův
Jungmannův třída
Václavský náměstí
Český Filharmonis
Vinohrady
Ada
Giralda
Paříž
Francie
Rakousko
ský náměstí
národní divadlo
národní dům na Královský
Český filharmonický družstvo
Hlávkův palác
Ferdinandův třída
30
article
+ Koncert Ondřičkova kvarteta (Fr. Ondříček
Silbiger, Junek a Jelínek). Zpráva o ustavení se to
boto nového kvartetového sdružení, v jehož čel
stojí virtuos světové pověsti, způsobila pochopitelný
rozruch v hodebních kruzích a zájem, jaký se pro
první jeho vystoupení v Praze jeví, svědčí nejlépe
o tom, jaké přízní se Ondříček těší. Koncert kvar-
teta bude také bez odporu prvořadnou událostí le-
tošní koncertní sezony a přivábí zajisté dne 21. únor
hudební náš svět do Rudolfína. Ondříčkovo kvarteto
zahájí své tournée v Praze večerem, jenž cele bude
věnován památce Beethovenově. Sedadla od 2—6 K.
místa k stání po K 1.20 a K 2.—, lože K 20.— jsou
k dostání v hudebním závodě M. Urbánka, Jung
mannova třída
+ Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze.
Francouzská společnost umělců, hrajicích na staré
nástroje, která bude hostem v sobotním koncertě
spolkovém dne 1. února, provede skladby 17. a 18.
století. Z větších ensemblů jmenujeme kvinteta pro
smvčce s clavecinem Les plaisirs champétrés od
Ondřičkův
Ondříček
Junek
Jelínek
Beethovenův
M Urbánek
Jung
Francie
Praha
Český spolek pro komorní hudba
Silbiger
K 2
31
article
Monteclaira (1666—1787), pak Le Sueur (1763 at
1837) Une féte á la cour des miracles. Kromě toho
jsou na programu J. S. Bach. W. A. Mozart, Loren-
ziti. Pl. M. Buissonová zapěje s průvodem clavecine
písně Scarlattiho, Bacha atd. Klavecin, kterého spo
lečnost užívá, jest dílem firmy Pleyelovy v Paříži.
Bach
Mozart
Loren
M Buissonová
Scarlatti
Klavecin
Paříž
Pleyelův
Monteclaira
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Z Pešti, 28. ledna. (K. k.) Posl. Em
rich Betegh (str. neodv.) včera zemřel.
= M. J. Čigorin zemřel. Po dlouhé a těžké ne-
moci zemřel v Petrohradě Michail Ivanovič Čigo
rin, znamenitý šachista ruský, ve věku 58 let. Či
gorin první z ruských šachistů vynikl nejen doma
ale i v západní Evropě a v Americe. V Rusku byl
na něj hrdi a sledovali se živým zájmem jeho úspě
chy. V poslední době neměl již zvláště následkem
choroby úspěchu v meziná rodních turnajích, ale
v Rusku zůstal přece nejlepěím hráčem. Čigorin by
vychován v gatěinském sirotčinci a stal se pak úřad
níkem, ale oddal se skoro úplně šachovému umění
Roku 1874 se již zúčastnil turnaje ve spolku ama-
teurů a obdržel 3. cenu po Schiffersovi a Šumovu
tehdy proslulých hráčích. Za tři léla již porazil Schií-
fersu a za další tři léta dobyl první ceny na turnaj
v Petrohradě, jehož se zúčastnili nejlepěj hráči one
doby. Od té doby počíná řada skvělých úspěchů
Posl
M J Čigorin
Čigo
Čigorin
Schiffers
Šumův
Pešť
Petrohrad
Evropa
Amerika
Rusko
spolek ama
33
article
Čigorinových. Roku 1881 zúčastnil se poprvé mezi-
národního turnaje v Berlině, kde se s Vinaverem
dělí o 3. a 4. cenu, roku 1889 na turnaji v Novém
Yorku dělí se již o 1. a 2. cenu s Weissem a r. 1895
dobyl 2. ceny, překonav Laskera, Tarrasche i Stei-
nitze. Prvních cen dobyl pak na turnajích v Pešti
ve Vídni. Michail Ivanovič byl netoliko hlubokým
analytikem a mistrem šachové hry, ale měl vzáenou
přednost, že hrál krásně, s překvapujícími a s hle-
diska šachového geniálními kombinacemi. Po několik
let vydával Čigorin časopis »Ilaxarunů Mipokn ,
ale se ztrátou, neboť šachu se v Rusku věnuje málo
pozornosti. Od roku 1890 až do poslední doby řídi
šachový oddí! »Nového Vremene«.
= Mrtvola v přístava. Z Terstu, 29. ledna
Když včera při pracích v přístavu se potápěč neduleko
majáku spustil do hlubiny, spatřil před sebou na
dně moře náhle mrtvolu muže. Potápěč ulekl se tak
že dul znamení, aby byl vylažen. Později spustil se
opět, ovázal mrtvolu provazem a dal ji vyláhnouti
osobnost však posud nemohla býti zjištěna.
Čigorinův
Vinaver
Weiss
Lasker
Michail Ivanovič
Čigorin
Ilaxarun Mipokn
Berlín
Nový York
Pešť
Vídeň
Rusko
Nový Vremen
Terst
34
article
V Praze, 29. ledna. (Autonomie z em-
ská a národní.) Tisková kancelář rozeslala
zprávu o včerejší řeči posl. Ploje v rozpočto-
vém výboru a vyňala z ní odstavec, o němž se
posl. Ploj ve shodě s ostatními poslanci slovin-
skými dovolává autonomie národní. Avšak
Plojův dodatek, ve zprávě tisk. kanc, vynechaný.
dává jeho řečí jiný ráz. Posl. Ploj totiž pravil:
Pokud jde o práci zákonodárnou, Slovincí spa-
trují nejvydatnější prostředek k takové práci.
uzná-li se čistě národní autonomie vytvořenín
národně jednotných správních těles místo krá-
lovství a zemí. Rečník však si netají, že tako-
váto úprava by narazila na ohromné obtíže a
byla by za daných poměrů snad vůbec nedo-
stižná. Pro tento případ řečník by se spo-
kojil rozumným rozšířením auto-
nomie zemské, kdyžby se současně
vydal rámcový říšský zákon, týka-
jící se práv národnostních a tedy
ochrany práv národních menšin.
Plojův
Posl
Praha
35
article
Svobodné projevování národního života jednotli-
vých národů musílo by se zabezpečiti. Zbaví-l
se říšská rada národních sporů, dostane se jí
nové síly, aby mohla rozřešiti důležité sociálné
a hospodářské otázky, zemským sněmům pak by
se vrátil jich význam a možnost plodné činnosti.
V této formě řeč Plojova neliší se od ná-
zorů českých. My jsme přesvědčení, že práva
národních menšin možno řádně zabezpečitii
v rámci autonomie zemské a Slovineům jde v po-
slední řadě jen o to, aby se mohli národně svo-
bodně vyvíjeti nejen v Kraňsku, nýbrž i v sou-
sedních zemích, v nichž jsou v menšině.
V Praze, 29. ledna. (Zumberak
Kvarnerské ostrovy.) Když se loni
v listopadu ve vyrovnacím výboru projednával
zákon o kvotě, byl se strany slovinské přednesen
požadavek, aby se konečně vyřídil také dávný
spor mozi Kraňskem a Chorvatskem o území
žumberacké, které původně náleželo ke Kraňsku,
později se stalo čásíkou Vojenské hranice, a když
tato spojena s Chorvatskem, zůstalo nadále ve
správě chorvatské, ač uznáno, že náleželo pů-
vodně ke Kraňsku. Naproti tomu Dalmacie dovo-
lává se svého práva na Kvarnerské ostrovy, jez
do r. 1814 tvořily součástku království dalmat-
ského, r. 1814 však administrativně spojeny
s Istrií, ač sněm dalmatský nedal k tomu svolent
Posl. Milič navrhl už v minulém zasedání dal-
matského sněmu, aby se Dalmacie nyní domá-
hala, by jí Kvarnerské ostrovy byly vráceny, ale
jeho návrh nedostal se na jednací pořad. Proto
zabývá se nyní v „Nar. Listě“ opětně touto otáz-
kou a dovozuje, že Dalmacie jako součástka
trojjediného království nesmí ani dopustiti, aby
Posl
Milič
Kraňsko
Praha
Chorvatsko
Dalmacie
Istria
Nara