ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95a5f7d0-738c-11dc-be44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 135, place 74, org 10, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
30. ledna 1908. Císlo 29.
4 article
spravedlivé tužby českého ná- roda na Moravě, aby na místodržitelský stolec země ze tří čtvrtin české, byl dosazen po tak dlouhé řadě místodržitelů něme- ckých konečně jednou Čech rodem i smýšlením. Nové oslyšení většiny slo- vanského obyvatelstva slezského, aby na místodržitelský stolec vévodství byl konečně dosazen Slovan. Marné volání. Baron Beck — jakož po dnešní den nevyšel životním tužbám, po- třebám a požadavkům nejspravedlivějším na- roda našeho nikde a v ničem účinně vstříc nevyhověl ani v této otázce místodržitelské na Moravě a ve Slezsku hlasité tužbě ohromné většiny obyvatelstva slovanského, alébrž opět jen přání, interesu a diklátu německých hegemonův v Brně a Opavě. — Jakousi náplastí má býti české většině moravského obyvatelstva jmenování Čecha Vítězslava Houdka (dosud rady v minister- stvu vnitra) místodržitelským vicepresidentem v Brně; však aby Němci proto se nepohor- šili, dostalo se jim ihned také náplasti: jejich člověk, místodržitelský dvorní rada Arnošt Salomon obdržel také titul a hodnost místodržitelského vicepresidenta v Brně.
Čo Baron Beck Čecho Houdek Němec Salomon Morava Slezsko Brno Opava Slovan
5 article
Čistě rakouská »justicia distributiva«: Ně- mecká třetina v zemi dostane místodržitele Němce a vicepresidenta Němce, česká tří- čtvrtinová většina dostane jediného vice- presidenta. — Jaký dojem tato událost učin na naši Moravu, každý si domyslí. — Jestli kdy, tu byla příležitost, kde mohla vláda Beckova ukázati 6milionovému národu našemu svou dobrou vůli a ochotu spraved- livou. Při obsazování místodržitelských stol- cův na Moravě a ve Slezsku nepotřebovala se ohlížet na libost či nelibost parlamentu. zde měla ruce úplně volné a potřebovala bráti jen ohled na skutečné poměry popu- lačí v obou zemích. Měla říci Němcům Tak jakoby vám bylo krutě proti mysli, kdybych na místodržitelský stolec některé převážně německé země, na př. Dolních neb Horních Rakous, Korutan nebo Štyrska do- sadila místodržitelem Slovana, tak by rovněž většina slovanského obyvatelstva Moravya Slezska těžce nesla, kdybych jim za místo- držitele dosadil Němce. Vždyť sami nechcete strpěti v krajích převahou německých ani v podřízených úřadech soudcův a úřad- níkův jinonárodních. Nuže, čeho sami ne- chcete, aby se činilo vám, nežádejte činiti jiným !« Tak měla mluvit a jednat vláda sku- tečně spravedlivá a nestranná. A zatím vláda Beckova, přes to, že v ní máme dva mi- nistry a že ji v parlamentě podporuje 67 českých poslancův, takto se k nám po všech obětech našich »positivistův« osvědčila Němečtí její ministři-krajané neostýchají se proti nám dovolávati se všech Němců po světě, aby nás udolali svou přesilou:a náčelník vlády vyhovuje skutky svými krok za krokem tužbám a zájmům těchto za- přísáhlých protivníků národa našeho. Jména Heinold a Coudenhove jako dva širo- viditelné sloupy označují dráhu politiky vlád ního systému, jemuž slouží v území krátko- zrakosti dosud 67 poslanců českého ná- roda ...
Němec Slovan Heinold Coudenhove Morava Slezsko Horní Rakousy Korutany Štyrsko Beckov
6 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 29. ledna. (F. k.) V rozpočtovém výboru než přešlos k jednacímu pořadu, posl. Tittoni vytkl, že jeho strana byla koalicí různých stran — nejspíš měla lom prsty i vláda — vyloučena ze všech referátů. On dostal jeden jen náhodou. Po dohodě s předsta- venstvem strany a s jeho souhlasem vzdává se refe- rátu o skladištích v Terstu. Rokovalo se dál o pol. »Ministeraká rada« a »Správní soude. Posl. Malik stěžoval si, že se neodpovídá na dotazy, zejména po spálení obrazu německého císaře při výtržnostech ve Lvově. Je prý to nevážnost k ně- meckému císaři, spřátelenému s císařem rakouským Dalmatinci i Madaři jsou zajisté spokojeni s hojnými dotacemi na pomocnou akci. Vždyť závisí jen na většině říšské rady, má-li býti Dalmacie přivtělen k Uhrám. St. zástupci konfiskují noviny svévolně Úřadníci nesmějí býti politickými agitátory. V memorandu prof. Čelakovského zamlčeno fak tum, že Chebané opřeli se přivtělení k Rakousku Stremaverova nařízení jsou neplatna. Klofačův vý- rok o revoltujících úřadnících je prý denunciaci úřadnictva. Němci v Tyrolsku neznají Trentina Tyrolsko je nedílně německé a musí jím zu- stati. Krajanská ministerstva jsou místy k politické korupci stran. Souhlasí, aby zřídila se místa státních podtajemníků, jen ne parlamentních. Řečník žádá na
Tittoni rada Posl Malik profesor Čelakovský Cheban Stremaverův Klofačův Němec Vídeň Terst Lvov Dalmacie Uhry Rakousko Tyrolsko
7 article
konec, aby min. práce bylo zřízeno cestou parla- metní. M-p. bar. Beck sympatisuje s jedinou po- známkou Plojovou a úplně s ní souhlasí, že třeba totiž bez rozdílu odsouditi politickou činnos úřadnictva. V tom oboru se velmi chybovalo. ba hřešilo. Všechny strany bez rozdílu ucházely se o politickou přízeň úřadnictva a dnes stojí velk jeho část politicky seskupena v různých táborech. V celku můžeme si posud zakládati na svém úřadnictvu. Representuje velký fond duševníh nadání a praktické energie. Avšak jeho politická činnost budí ve mně obavu, že jak vzrůstá politick činnost, tak ochabují ony skvělé vlastnosti úřad- nictva, a to považoval bych za nenabraditelnou škodu. Úřadník má si všímati akt, neprováděti všal politiku. Úřadník provozující politiku, může dostáti svým úřadním povinnostem jen z polovice. Nena- padne mi omezovati úřadníky jako státní občany v vykonávání jejich práv. Co však z těchto mezí vy- bočuje, je nepřístojnost a vynasnažím se, aby úřad- nictvo odbočilo s této jistě osudné cesty, po níž se část jeho ubírá. Kdyby to se zdařilo, prospělo by službě úřadníků, veřejným zájmům a i politickým stranám, nemohuť se ubraniti dojmu, že úřadnictvo dnes jest po většině zajatcem politických stran Možno však, že stranám se povede jako vojákovi. jenž nemohl se již více zbaviti svých zajateu.
Beck
8 article
Myslím, že pánové sami získali by si velkou zá sluhu, kdyby působili, aby úřadnictvo vrátilo se opěť do okrubu svých povinností. K vývodům dra. Ploje, pokud se týkají národ nostní dohody, řečník přidati se zcela nemůže. Nelze si slibovati bezprostředního praktického vý- sledku, kdyby použilo se Plojova receptu. Spíše měl by se postupovati dle methody, již on sám opětně naznačil a nazval analytickou: krok za krokem od případu ku případu, od země k zemi musí poměry býti projednány. V řeči 19. m. m. vytkl otázky, jež jsou se sta noviska potřeb správy nejpalčivější Označil hranice. jež zahrnovaly předpoklady, za kterých zamýšlel po- stupovati a učinil pozorna, že třeba tu postupovati s největší opatrností. O všem, co jest za vytyčenými hranicemi, aby vyhověno bylo požadavkům správním a sjednán zatímní setrvačný stav, prohlásil, že ná- leží dalšímu vývojovému období; jak on zamýšl tyto úkoly provaděti, jsou proň problemem trpě- livé práce. Očekávala-li veřejnost více, anebo činila dalekosáhlejší závěry ze zmíněné řeči, je t v jistém smyslu potěšitelným, neboť nasvědčuje, že potřeba klidu a míru je velmi rozšířena a zasábá hluboko. Doufá, že v dohledné době bude moci předložiti výsledky práce, kterou již koná, a s radostí konstatovati podporu vše c povolaných činitelo.
Plojův
9 article
Při tom neoddává se sebeklamu, že bude mu uraziti dlouhou křížovou cestu a prožíti řadu utrpení, než dosáhne skrovného výsledku. Ani toho s neleká; jest ochoten zdržeti se na všech stanicíc utrpení, pokud toho bude třeba. Na Golgot však nepůjde. Nemíní dáti se přibít na kříž národnostních dohodovacích koníerencí nebo pod. snah. Považoval by to z zcela zbytečnou oběť a i jako min. předseda má příliš mnoho chuti k životu, než aby zemřel před- časně bolestnou smrtí. (Veselost.) Vývody posl. Klofáče nemíní se zatím zevrub- něji zabývati, protože vělšinou týkaly se podrobností o nichž mělo by se rokovati při jiných příležitostech. K otázce chebské, o níž obšírně promluvil, nemá proč zaujati jmenem státu jiného stanoviska, nei jaké uvedeno bylo před časem v odpovědi na dotaz V příčině Dalmacie odkazuje na nedávnou od pověď. Pokud jde o jazykovou otázku v Da macii, uznává bez obalu, že se tam ponenáhlu i ve správě vyvinuly poměry, jež vyžadují úpravy V minulém zasedání sněmu bylo sllbeno, že povola- ným činitelům budou oznámeny zásady, jak předsta vuje si vláda uspořádání této ovšem velmi nesnadne otázky. Slib ten splní. Nestalo-li se posud ničeho po této stránce, je tím vinna politování hodná nemoc dalihatského místodržitele. Ministerský předseda všnk tuto záležitost zajisté již se zřetele nepustí. Posl. dr.
Klofáč Posl Golgota Dalmacie
10 article
Korošec krilisoval moji a činnost ministra-krajana. O mé činnosti, tněím, tínění různí se: dr. Korošec tvrdil, že jsem ucinil mnoho, Kozlowski naproti tomu, že jsem udělal příliš málo. Zvláště vřele mi doporu- čil ministra financí. Avšak postavení min. předsedy není tak pohodlným, aby mobl jen všude nařizovat a jako by vše šlo tak, jak on chce. Pohodlnou má situsce není, ale ani budoucně ne- octnu se v situaci, v níž vídi mne politický zrak posl. Klotáče. Ministerská rada je nyní jaksi rozhod- čím sborem. Většina olázek je taková, že ministři. chtějí-li zdárně pracovati, musí se navzájem o nich dorozuměti. Ministerská rada skládá se mimo tane také z odborových ministrů, kteří jsou zároveň také rádci koruny, dále z tak zv. ministrů-krajanů, kteř nemají žádného oboru, ale jsou rovněž rádci koruny. Již vlasiní pojmenování »ministr krajan« jest vlastně nesprávným. Naše ústava nezná tohoto úřadu. ale uznává rádce koruny, kteří nemají žádného urči- tého oborn, a právě ti mají v tomto rozbodčím sboru kvalifikovanou úlohu jako rozhodčí experti. Já jsem učinil zajisté největší zkušenosti s tak zv. ministry- krajany a ty nejsou špalné. Nutná součinnosl, zejména rádců koruny ben odboru, je jakýmsi zajištěním celé politickě situacen ednollivých stran. Úřadnictvo krajanských ministerstev je ve slu žebně organické souvislosti s presidiem ministerské rady, není však zařaděno do jeho statutu. Je nucer klásti na toto úřadnictvo krajní požadavky, avšal právě proto zajištěna jest mu bezvýminky jeho blaho- volná péče. Jejich zařaděním do statutu presidia ministerské rady neprospělo by se ani jejich zájmům, ani záj mům služby a nejméně již zájmům jich předsta- vených.
Korošec Kozlowski
11 article
Úřadním novinám věnuje se celkem nepatrný zájem. Bylo by ovšem velmi vděčnou úlohou, při- vésti je na výši úplně hotového moderního aktuál- ního žurnalistického podníku, ale proto by nebyly více čteny. Telegrafní korespondenční kance lář jest institucí, která ovšem bývá občas vždy předmětem jistých útoků. Avšak není ani jinai možno. Kancelář ta potřebuje ještě mnohé úpravy. rozšíření a zlepšení. Po zralém a nepředpojatém uvážení nelze připustiti, že by hmotné poměry per- sonálu byly nepříznivé. Min. předseda bedlivě uváží vše, co o tomto předmětu ve výboru uslyšel a za vede zlepšení, kde třeba a možno. Jistá hranice určena jest již finančním nákladem. Správní soud může svému úkolu plně do- státi jen, pracuje-li se žádoucí rychlostí. Bylo prote během času postaráno o vydatné rozmnožení perso- nálu a učiněna také vhodná věcná opatření, jako na př. nedávno zavedený jednací řád, od kteréžto úpravy lze očekávati značné ulehčení a tím tak urychlení činnosti. Min. předseda doufá, že na tomto podkladě bude umožněna dokonalá, požadavkům od- povídající práce správního dvoru, proti níž nebude námitek, vyhražuje si však v daných případech uvažovati o doplňovacích opatřeních v tomto směru.
12 article
Konečně zmínil se min. předseda o zřízení nového ministerstva a praví, že není lehkým úkolem, zařaditi do souboru nynějších ministerstv nové, nechceme-li je zařaditi pouze zevně, neorga- nicky. Bylo třeba velmi zevrubných prací, jež jsou nyní v podstatě skončeny, a celá otázka je nyní předmětem úvah ministrů samých. Se zřetelem na toto stadium nemůže dnes sděliti nic bližšího o kom petenci toboto ministerstva, může však ujistiti Máme již příklad, že nové ministerstvo zřízeno byl prostě způsobem nařizovacím. Aniž by chtěl uvažo vati o otázce, do jaké míry třeba si tak počínati nebo ne, podotýká, že říšské radě bude rozhodnt zavčas poskytnuta příležitost, aby zvěděla o zřízení tohoto ministerstva a zaujala po případě k němu postavení. Posl. Žitník prohlásil naproti Malikovi, ž všecka národní politika Slovinců jest obranná a ne útočná. Posl. Romančuk žádal ministra-krajana také pro Rusy o reformu tel. koresp. kanceláře. Přimlouval se za rovnoprávnost Rusů s Poláky a za národní autonomii. Posl. dr. Conci prohlásil proti Malikovi, že poslanci trentinští vždy považovali a stále ještě po- važují za svůj hlavní úkol dosíci pro Trentino samo- správy. Brojil proti instituci ministrů-krajanů, protože se tím tvoří dvě kategorie národností; nalehal n rozřešení otázky vlaské university a ustanovení vlaských úřadníků v ministerstvech Posl. Glsbiňski vyvrátil pověst, že ve Lvově za pouličních demonstrací byl spálen obraz ně- meckého císaře.
Posl Žitník Malik Romančuk Rus Polák doktor Conec Trentino Lvov
13 article
Posl. Němec obražoval se proti smělosti posl Klofáče, který své osobní politické názory uvádí vždy jménem celého českého národa. České mě šťanské strany mají dnes, jak se zdá, jiné mínění o samosprávě zemi, než posl. Klofáč. Stěžuje do konfiskační praxe v Čechách, brojí proti jmenování agrárníka Práška ministrem. Ten může býti sice zemědělským ministrem, ne však ministrem krajanem. neboť je nepřítelem nejsilnější české strany, social- ních demokratů, kteří mu nikdy nebudou důvěřovati. jak aspoň důvěřovali jeho předchůdci, ač i ten byl měšťákem. Německý ministr-krajan Peschka měl ve Št. Hradci štváčskou řeč, jakou zřídka slyšíme. Budou-li ministři krajani jen podněcovati národnostní štvanice, nepotřebujeme jich. Jsou velkým nebez pečím pro Rakousko. Oficiální tisk místo poučení ohlupuje. Zpravodajská služba K. k. měla by být rychlejší a nestrannější.
Posl Němec Klofáč Prášek Peschek Čechy Hradec Rakousko
14 article
Poslanec Seitz vytýká, že strany blízké míni sterskému předsedovi bar. Beckovi utvořily spolsk ne přátel socialní demokracie. Tato povede však boj s vší ráznosti. Cilem je zabrániti násilné politice a pod- porovati zájmy dělnictva. Pokud jde o ministerstv práce, třeba zřídili ústřednu pro všechny socialně- politické agendy. Jeho zřízení je právem parlamentu a nesmí býti podřízeno osobuosti, která by nebyla plně kvalifikována a v níž by veškeré dělnictvo ne mělo neomezenou důvěru. Ptá se, které noviny vládou podporovány a jakými obnosy. Jménem své strany prohlašuje, že bude hlasovati proti rozpočtu, protože vláda právě v poslední době chová se s neuvěřitel- nou blahovůlí kagrárníkům a křesťanským socialům jichž osobní a politické ambice jsou v křiklavém od poru s mocí jejich idejí a jich politického významu Poslanee Šrámek pobřešuje ve vývodech mini sterského předsedy zmínku o moravských požadav- cích; stěžuje si do nedbání práv moravského sněmu a protestuje, aby ministr Peschka kázal přímo zni čující boj proti českému národu a označoval české úřadníky jako národnostní agitátory. Varuje, aby do hodovací akce obmezena byla pouze na Čechy a ko- nečně žádá úplnou národnostní rovnoprávnost českého denního tisku v Brně u filialky c. k. tel. kor. kane. v Brně.
Seitz Beck Poslanee Šrámek Peschek Čechy Brno moravský sněm
15 article
Poslanec ryt. Vukovič hájil pomocnou akci pro Dalmacii. Mluví o poměrech v Chorvatsku, litoval že ministerský předseda kdysi odmítl veškerou inge renci. Chorvatská otázka musí býti řešena, protože na ní závisí velmocenské postavení říše. Posl. svob. pán Rolsber g přípomíná, že ne- obyčejně prudké útoky, jimiž byl napaden ministu Prášek se strany posl. Němce, sluší vysvětliti pouze volebním bojem v Čechách. Prohlašuje jménem svého klubu, že na ministru Práškovi nelpí ani nejmenst poskvrna a výtky dietářatví, které mu kdysi byli či- něny, objevily se úplně bezpodstatnými. Diety, které jako president zemědělské rady v Čechách bral stejnou měrou, jako na př. na německé strané dr. Schreiner, věnoval účelům strany. Ostatně nesedí v tomto výboru ani jediný poslanec, kterému by nepřátelské listy nebyly vytýkaly v tomto létě dietářství. Řečník je v každou dobu ochoten zaru- čiti se celou osobou za úplnou bezůhonnost ministr Práška. Jinak ponechává vkusu posl. Němce, poklá- dá-li správným napadati nepřítomnou osobu tako výmto způsobem.
Vukovič Posl Rolsber Prášek Němec doktor Schreiner Dalmacie Chorvatsko Čechy
16 article
Posl. dr. Kramář konstatuje, že v době, kdy říšská rada se odebrala na prázdniny, zdálo se. jakoby všude byly disposice, učiniti konečně jednou pokus, aby sporné otázky národní byly upraveny V tomto smyslu zhotovil také min. předseda sv program. Nyní však je nálada takovou, že náleži k tomu ještě pevná víra, kdyby chtěl někdo mysliti na možnost provedení tohoto plánu. Právě lide v Čechách, kteří dříve nebojácně zastávali se politik umírněnosti a positivní práce, jsou nyní podrážděni. Co bylo provádéno s jazykovou otázkou v Chebu, je přímo zločinem. Týž soudce, který před 14 dny na- psal vlastnoručně rozhodnutí v české řeči po 1 dnech seznal, že české řeči u chebského soudu se neužívá. Ba v celé řadě právních záležitostí byla vydán soudní rozhodnutí českým jazykem, kdežto na te vyčána byla najednou rozhodnutí jen německy. Nen nic platno, že v té příčině již před vydáním jazyko vých nařízení byl úplně jednotný zvyk, jak prohlá sila to vláda dle zpráv presidentů krajských soudo v Liberci, Lípě a v Chebu. Není nic platno, že nej vyšší soud trvá již od devadesátých let důsledně na stanovisku, že oba jazyky jsou v celé zemi rovno- právny. Páni v Chebu a v severních Čechách uznali prestě za dobré vhoditi do sudu prachu pochudcň to právě, kdy by byla bývala naprosto nutnou jist zdrželivost a umírněnost. V justiční správě v Čechách jest anarchie,z nelze si horší ani představili. Neodvislosti soudeů s zneužívá a je samozřejmým, nebude-li mít vláda zmu žilosti a odvahy, aby soudce příměla se vším důra zem k zechovávání zákonů, že nebude se jí ani vě řiti, že v jiných oborech může právu a spravedinost dopomoci k platnosti,.
Posl doktor Kramář Čechy Cheb Nen Liberec
17 article
Nálada nemůže se zlepšiti, prohlašují-lí aktivn ministři, jak učinil to ve St. Hradci ministr Peschka že boj neustane, dokud jeden z obou národů nepod- lehne a Němci, spoléhajíce na své rodáky ve všech zemích na světě, kde bydlí, mají doufati, že zvítězí Tu třeba se skulečně chytiti za hlavu a třeba ne chceme, jak učinil to posl. Němec, mluvit o štvá- čích, jsme přece v pokušení navrhnout, aby škrtnu byl úvěr na ministerstvo, jež má takovou osobu čele. Domnívali jsme se, že v dvacátém století jsme se přesvědčili, že je nemožným národ zdolatí a jes povinností každého rozumného politika, hledati půdu na níž by mohly národy vedle sebe žiti na ochranu společných hospodářských a osvětových záležitostí Tu však vyskytne se c. k. ministr a hlásá vzájemný vyhlazovací boj mezi národy, ministr, jenž jest čle nem vlády, která vytkla si za úkol odstranění národ nostních sporů.
Peschek Němec St . Hradec
18 article
Vytýká se nám, že také naši ministři mluvil agresivně, jmenovitě že prý ministr Prášek žádal, by český národ dle svého počtu a významu v říši bl zastoupen v ústředních úřadech, teda neřekl tím mi- nistr Prášek něco, co bychom nebyli jíž několikrát žádali. My jsme neloužili po centralismu, my musili se centralismu podati, třeba že naše právní přesvěd- čení zůstalo dřívějším a my nevzdali se žádné z svých oprávněných nadějí. Ale je-li již centralism zde. nesmí býti centralismem několika vídeňských rodin nýbrž v ústředních ústavech musí býti zastoupeny všechny národnosti, nejen německá a česká, nýbrl také ostatní dle svého počtu. Nesmí býti jmenování pouze vídeňští úřadníci, nýbrž také úřadníci ze všech králevství a zemí, kteří znají poměry obyvatelstva mohou tak poněkud odpomoci trvalým vadám cen tralismu. To rení žádným útočivým požadavkem, ný- brž pouze důsledkem stavu, který my jsme neutvořili jejž ale Němci musí snášeti chtějí-li, abychom s podrobili centralismu. Musí býti kenstatováno: Systém jak nyní trvá nemůže býti udržen, jestliže s jedné strany provád se útočná politika. My to vydržíme i bez tohoto sy stému a nepokusíme se o to, ponechati uměle tent- systém dále v platnosti, jestliže jest zúčastněným tak lehkemyslně podkopáván. Ať Němci nezapome- nou, že náslečkem nového volebního řádu mají je- ště menší vělšínu v poslanecké sněmovně než dříve a že sami nemohou vládnouti, tím spíše, protože jest právem zvyklosti velké části jejich poslanců, ž opouštějí stát právě v důležitých otázkách a z ohledu na voliče hlasují proti nejdůležitějším státním po- žadavkům.
Prášek Němec
19 article
Řečník mluvil pak o otázce organlisace mini sterstva práce a vítal, že min. předseda slíbil, před- ložiti sněmovně předlohu o kompetenci a oboru p- sobnosti toheto ministerstva. Dle zpráv, jež dostaly se na veřejnost, bylo by toto ministerstvo hotové monstrum pokud se týče kompetence a bylo by nutn co nejrozhodněji vysloviti se proti rozšíření obor působnosti takovým způsobem. Tato záležitost bud komplikována mimo to ještě zřízením příští nejvyšš železniční správy ve chvíli, kdy provedena bude po- státňovací akce. Přimlouvá se, aby při těto příležilosti vzat by co největší ohled na techniky pro přední místa no vého ministerstva. Končí prohlášením, že jeho stran bude hlasovati pro tento odstavec rozpočtu, ne všal aby projevila všem ministrům důvěru, nýbrž aby pod porovala posici ministrů, kteří náleží českým stranán a v důvěře, že min. předseda konečně najde nutneu energii a učiní konec anarchistickým poměrům v ju stiční správě a povede celou správu ve smyslu svéh programu spravedlnosti ke všem národům a tím do pomůže ke cti programu, jenž byl vlastním podkla- dem pro utvoření nynějšíhe kabinetu Příští schůze bude zejtra dopoledne
20 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 29. ledna. (K. k.) Flnanční výbor uherské delspace konal dopo ledne schůzi za předsednictví bar. Harkanye, jíž s zúčastnil společný ministr financí bar. Burian, odb
Burian Vídeň
21 article
přednostové šl. Thalfoczy a ryt. Horowitz, přeďsed vrchní účtárny šl. Plener a v zastoupení dra. We- kerla ministr orby. Projednával se rozpočet společného min. linancl. Ref. bar. Rudnyanszky rozebíral čísla roz- počtu, jenž vykazuje zvýšení o 162.000 K a doporu- čoval jej i to, aby se setrvalo při resolucích předešle delegace, dle kterých má býti společné ministerstvo financí přeloženo do Pešti a v ministerstvu ustano- veno více uherských státních občanů. Ministr bar. Burian prohlásil, že přeložení spo- lečného ministerstva financí do Pešti nenáleží do jeho oboru a druhé relosuci dle možnosti vyhovi. Rozpočet společného ministerstva financí byl schválen a resoluce obnoveny. Také v podrobnostech vyřízen rozpočet skoro bez debaty. Dále rokovalo se o rozpočtu cel. Del. Buzath a Nagy přáli by si, aby také závěrečné účty na rok 1906 byly předloženy, poně- vadž dle nich výnos cel se značně zvýšil, a Uhram není lhostejno, je-li větší nebo menší čast společ- ného nákladu uhražena celním důchodem. Dále činí výtky nomenklatuře rozpočlu a na konec žádaji, aby bylo používáno státoprávně správného výrazu »celní příjmy Rakouska a Úherska«. Ministr bar. Burian praví, že chybné pojme- nování bylo zaviněno pouze špatným překladem. V předlolach pro příští delegace postará se o správ- nější překlad.
Horowitz Plener Burian Pešť Rakousko
22 article
Ref. bar. Rudnyanszky nepřikládal této věci žádného významu, věda, že jde pouze o chyb překladalelskou. Prosí ministra, by podal vysvětlení o celních přijmech r. 1906. Ministr bar. Burian podotýká, že závěrečné účty za r. 1906 dosud nebyiy předloženy, ale dle ho- tových již finančních výkazů z r. 1906 celní přijmy za tento rok značně stouply, zejména v poměru k roz- počtu na rok 1906. Také tentokráte, jako pokaždé v době předcházející bezprostředně nový celní tarií. zvýšily se neobyčejně celní příjmy následkem ob- vyklě spekulace. Také výkazy celních přijmnů z prvních 10 měsíců v r. 1908 svědčí o značném zmen- šení celních příjmů (124 mil. K, za celý rok 1906 přibližně 145—146 mil.) Celní příjmy za rok 1907 nestoupaly již tolik a odpovídá také zásadě správ- ného sestavování rozpočtu, že obnosy rozpočtové zůstávají spíše za skutečností, než by ji převyšovaly. Konečně rokováno o rozpočtu vrchní spo- lečné ůčtárny. Ref. bar. Rudnyaníszky doporučoval obnovit resoluce, aby ve spol. účtárně přijímali se budoucně hojněji také státní občané uberštl. President st. účtárny šl. Plener prohlašuje, že se snaží pokud možná vyhověti tomuto požadavku. Z Uher se hlásí poměrně málo osob do st. účtárny. Sluší klásti velkou váhu též v prvé řadě na kvalifi- kaci a způsobilosti ke službě. Tato prohlášení vzata na vědomí, resoluce ob- novena a rozpočet v celku i v podrobnostech skoro bez rokování schválen. Konečně byla ověřena výborová zpráva
Burian Rudnyaníszky Plener Uhry
23 article
Ve vojenském výboru ministr vojenstvl pol. zbr. Schönaich odůvodňoval zevrubně roz- počet na rok 1908. Pokud se týče nerozhodnuté ještě otázky o úpravě důstojnických platů, doufa, ž moudrý náhled a spravedlnost i rytířská mysl ma- ďarského národa, která bohatě vyhověla naléhavým potřebám civilních úřadniků, povolí také zvý šen důstojnických platů. Del. Okolicsanyi problašuje, že Uhry ne- přinesou žádných obětí pre rozvoj armády, dokud neosvědčí se ochota k jejich národnostním na- rokům. Zvýšení důstojnických platů nepokládá za otázku armádního rozvoje, nýbrž za otázku potřeby ze zdražení živnostních potřeb. Vyzývá vojenskou správu, aby v příštím zasedání podala přiméřenou osnovu. Del. hr. M. Zichy souhlasí s Okolicsanyem v otázce důstojnických platn. Del. Szeli přimlouval se za zvýšení platů, po- něvadž status qno v armádě nebyl by tím změněn v neprospěch narodních aspirací. Del. Ugron míní, že otázka zvýšení důstojni- ckých platů nepatří před delegace, nýbrž před posla- neckou sněmovnu. Del. Hoitsy prohlásil, že otázka ta může býti řešena pouze v souvislosti s jinými otázkami, načež další jednání odročeno na zejtřek. Z Vídně, 29, ledna. (K. k.) Včera konala se porada předsednictva delegace, výborových předsedů a zástupců vlády. Bylo usne- seno, aby přiští týden konaly se každý den schůze delegačních výborů a v následujícím týdnu — poku možno — začalo se s plená ními schůzemi.
Schönaich Uher Del M Zich Okolicsany Vídeň
24 title
Politické zprávy domácí.
25 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Otevření pařížské Velké Opery pod ře- dilelstvím Messagerovým stalo se velkou slav- nostní událostí, jíž umělecký svět pařížský věnoval živou pozornost. Od nového režimu čeká se řada reformních činů. Zahajovacím představením byl Gou- nodův »Faust« ve vzorné stylové výpravě. V Berlíně dojde v nejbližších dnech ke dražeb- nímu prodeji značného množství rukopisů geniálního německého básníka Heinricha Heine. Je t velmi cenná sbírka dopisů, které se nalézaly v ma- jetku synovce zemřelého básníka barona Ludwiga Embdena. Nejzajímavější mezi nimi jsou dopisy Heineovy, psané maice a sestře (118 kusů). Dopisy. mezi nimiž mnohé jsou velmi obšírny, jsou výborně uchované, psány na krásných velikých listech kvar- tového formátu. Pro literáty mnoho zajímavého ma- teriálu chovají prý dopisy básnikovy, posilané zná- měmu svého řasu pařížskému spisovateli Alexandru Weillovi. Dopisy tyto mají svoji zvláštní historii
Faust Hein Embden Heineův Weill Gou Berlín
26 article
Koupilť je před lety zesnolý korunní prine rakouský Rudolf a jako zvlášť vzácný dárek věnoval je své matce, císařovně Alžbětě. Po smrti císařovnině. když se listy pečlivě uložené v její pozůstalosti na- lezly, poslal je cisař František Josef sestř básníkově Charlottě Embdenové (matce onoho po němž nyní budou v dražbě prodávány) s prosbou, »aby je vlídně přijala v upomínku na zesnulou císafovnu«, s níž byla známa. Sbírka chová mimo to ještě řadu jiných vzácných rukopisů (na př. ne- tišténé manuskripty »Pařížských listů« Heineových a j.) a proto několik předních spisovatelů něme- ckých stará se nyní o to, aby celá vzácná pozůsta lo t po největším německém lyrikovi byla ucho- vána v celku a získána pro zemskou bibliotéku v Düsseldorfu, kdež chovají již zvláštní poko Heineův, kde je umístěna také největší a nej- úplnější z trvajících Heineových knihoven a kde chtějí také založiti Heineův archiv.
Rudolf Alžběta František Josef Embdenová Heineová Heinův Düsseldorf Heinův
27 article
V Neapoli povstal spor o provozování »Sa- lome«, opery Rich. Straussa, jíž za podkla sloužilo proslulé drama Oskara Wilde a. Opera totiž měla býti provozována v neapolském Městském di- vadle, avšak krátce před jejím vypravením zakázal provozování římský nakladatel Rideri, který opírá svoja nároky o to, že získal výhradné provozovac právo na drama Wildeovo pro celou Italii. že tedy nikdo nemá práva bez jeho svolení provo- zovati ani operu, jejiž libreto upraveno podle dra mat O záležitosti bude rozhodovati soud. Nové činoherní divadlo berlinské, divadl Hebbelovo, bylo otevřeno včera před pozvanýn literárním obecenstvem generální zkouškou na Hleb belovu »Marii Magdalenu«. Divadelní budova jest dílem architekta Oskara Kaufmanna, vyni kající umělecké ceny, moderního zařízení a neoby čejně vkusné výzdobou vnějšku i vnitřku.
Rich Wild Rideri Wildeův Hebbelův Marie Magdaléna Kaufmann Neapol
28 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Dne 28. ledna vystoupila sl. Destinnova, vzácný host Národ- ního divadla, jako Santuzza v »Sedláku kavalíru«a Nedda v »Komediantech«. Byly to nové kraje uměle- ckých oblastí, nové horizonty umělecké, jež nám slečna odhalovala v těchto dvou veristických operách. Její Santuzza je prosté děvče venkovské, jaksi zalekané, ale horoucně milující, celou duší lpějící na svém Turridu, kterého jí bere jiná z náručí. Odtud ten strach, bojácná tesklivost vytřeštěných oči, pá- travý sklon hlavy jako raněné laně, tušící z dálky záhubu. Její Santuzza živě cítí, že její štěstí jí zvolna vyklouzává z konečků prstů. Momenty, jako onen. kdy zaznívá z dálky píseň Lollina a Santuzza ze zonfalého, skrytého smichu propuká v usedavý pláč podávala slečna mistrovsky. A což proti čisté Santuzze její Nedda ! Dovádivá vyzývavá vůči venkovskému lidu, posměšně krutá k hrbatému Toniu, sladce a cele se podávající Syl viovi — lasička, zmíje, tvgřice a vždy žena, zoufale se podrobující dravému žilobiti rozvášněného těla, Slečna své role žije, na mistrných jejích výko- nech není ani stopy divadelního pudru. A divák ne chává se strhávati živelní silou jejího výkonu, aniž by si uvědomoval, že se před ním odehrávají dve veristické opery, nasáklé krví a dávno odsouzené doktrinou. Bazděky mistanula na mysli slova, která napsal Schumann, když se přistihl, že jest k slzám dojat, když slavná zpěvačka F. Pixisova mistrně za- pěla zcela obyčejnou arii od Donizetta: »Ne věc sama, ale umění její to bylo, jež mne tak očarovalo.« Umění její elektrisovalo ovšem i účinkující zpěváky. kteří s panem Pácalem v čele podali vesměs výkony znamenité. L. V.
Destinnův Santuzza Sedlák Nedda Lollin vi Schumann F Pixisův Pácal národní divadlo Donizetta
29 article
+ Dvě orchestrální novinky českých skladatelo provedeny budou ve třatím řádném koncertě Ceské jednoty pro orchestrální hudbu ve středu dne 5. února v Rudolfině: symfonická báseň »Potopa« od Karla Moora a ouvertura k opeře »Divá Bára« od prof Adolfa Piskáčka, který jest zároven dirizenten to- hoto koncertu. — Předprodej vstupenek po 6, 4 a K na sedadla a po 2 K a 1.20 K na místa k stání obstarávají pp. M. Urbánek, Jungmannova třída č. 12. (Hlávkův palác). F. Urbánek, Ferdinandova třída (vedle Národního divadla) a kancelář Českého Fil- harmonického Družstva, Václavské náměstí č. 53. + Z České Filharmonis. Dnes o 8. hod. večern koná se v Národním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrteční koncert, na jehož pořadu budou vesměs skladby dosud zde nehrané. Mimo jiné pro vedena bude suita z nového baletu Nedbalova »Z po- hádky do pohádky«, tři lyrické části a valčík z be hárovy operety »Veselá vdova«, ouvertura k Ada- mově op. »Giralda«, dále novinky od Schmelingaa Moszkowského. Vstupenky po 60 h, rodinný listek (3 osoby) 1 K 60 h před koncertem u pokladny. — V nedělním symfonickém koncertě v Plodinové burse, v němž první čásť pořadu je vybražena fran- couzským autorům, seznámeno bude naše obecen- stvo s novým vynálezem na poli hudebního nástro- jářství, s chromatickou barfou (bez pedálu). Nástro tento r. 1897 sestrojený C. Pleyelem v Paříži pro vysokou cenu svou dosud malého došel rozšíření mimo Francii. Slečna Věra Kruisova, jež jej v ne- dělním koncertě představí širší veřejnosti, je dosu v Rakousku jedinou silou, která se nákladným tímto mechanismem opatřila a osvojila si jeho ovládání Vstupenky po 2 K 1 K a 60 b prodávají se v kan celáři Českého Filharmonického Družstva na Václav ském náměstí č. 53.
Moor Bár Piskáček M Urbánek F Urbánek Nedbalův Kruisův Jungmannův třída Václavský náměstí Český Filharmonis Vinohrady Ada Giralda Paříž Francie Rakousko ský náměstí národní divadlo národní dům na Královský Český filharmonický družstvo Hlávkův palác Ferdinandův třída
30 article
+ Koncert Ondřičkova kvarteta (Fr. Ondříček Silbiger, Junek a Jelínek). Zpráva o ustavení se to boto nového kvartetového sdružení, v jehož čel stojí virtuos světové pověsti, způsobila pochopitelný rozruch v hodebních kruzích a zájem, jaký se pro první jeho vystoupení v Praze jeví, svědčí nejlépe o tom, jaké přízní se Ondříček těší. Koncert kvar- teta bude také bez odporu prvořadnou událostí le- tošní koncertní sezony a přivábí zajisté dne 21. únor hudební náš svět do Rudolfína. Ondříčkovo kvarteto zahájí své tournée v Praze večerem, jenž cele bude věnován památce Beethovenově. Sedadla od 2—6 K. místa k stání po K 1.20 a K 2.—, lože K 20.— jsou k dostání v hudebním závodě M. Urbánka, Jung mannova třída + Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze. Francouzská společnost umělců, hrajicích na staré nástroje, která bude hostem v sobotním koncertě spolkovém dne 1. února, provede skladby 17. a 18. století. Z větších ensemblů jmenujeme kvinteta pro smvčce s clavecinem Les plaisirs champétrés od
Ondřičkův Ondříček Junek Jelínek Beethovenův M Urbánek Jung Francie Praha Český spolek pro komorní hudba Silbiger K 2
31 article
Monteclaira (1666—1787), pak Le Sueur (1763 at 1837) Une féte á la cour des miracles. Kromě toho jsou na programu J. S. Bach. W. A. Mozart, Loren- ziti. Pl. M. Buissonová zapěje s průvodem clavecine písně Scarlattiho, Bacha atd. Klavecin, kterého spo lečnost užívá, jest dílem firmy Pleyelovy v Paříži.
Bach Mozart Loren M Buissonová Scarlatti Klavecin Paříž Pleyelův Monteclaira
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Úmrtí. Z Pešti, 28. ledna. (K. k.) Posl. Em rich Betegh (str. neodv.) včera zemřel. = M. J. Čigorin zemřel. Po dlouhé a těžké ne- moci zemřel v Petrohradě Michail Ivanovič Čigo rin, znamenitý šachista ruský, ve věku 58 let. Či gorin první z ruských šachistů vynikl nejen doma ale i v západní Evropě a v Americe. V Rusku byl na něj hrdi a sledovali se živým zájmem jeho úspě chy. V poslední době neměl již zvláště následkem choroby úspěchu v meziná rodních turnajích, ale v Rusku zůstal přece nejlepěím hráčem. Čigorin by vychován v gatěinském sirotčinci a stal se pak úřad níkem, ale oddal se skoro úplně šachovému umění Roku 1874 se již zúčastnil turnaje ve spolku ama- teurů a obdržel 3. cenu po Schiffersovi a Šumovu tehdy proslulých hráčích. Za tři léla již porazil Schií- fersu a za další tři léta dobyl první ceny na turnaj v Petrohradě, jehož se zúčastnili nejlepěj hráči one doby. Od té doby počíná řada skvělých úspěchů
Posl M J Čigorin Čigo Čigorin Schiffers Šumův Pešť Petrohrad Evropa Amerika Rusko spolek ama
33 article
Čigorinových. Roku 1881 zúčastnil se poprvé mezi- národního turnaje v Berlině, kde se s Vinaverem dělí o 3. a 4. cenu, roku 1889 na turnaji v Novém Yorku dělí se již o 1. a 2. cenu s Weissem a r. 1895 dobyl 2. ceny, překonav Laskera, Tarrasche i Stei- nitze. Prvních cen dobyl pak na turnajích v Pešti ve Vídni. Michail Ivanovič byl netoliko hlubokým analytikem a mistrem šachové hry, ale měl vzáenou přednost, že hrál krásně, s překvapujícími a s hle- diska šachového geniálními kombinacemi. Po několik let vydával Čigorin časopis »Ilaxarunů Mipokn , ale se ztrátou, neboť šachu se v Rusku věnuje málo pozornosti. Od roku 1890 až do poslední doby řídi šachový oddí! »Nového Vremene«. = Mrtvola v přístava. Z Terstu, 29. ledna Když včera při pracích v přístavu se potápěč neduleko majáku spustil do hlubiny, spatřil před sebou na dně moře náhle mrtvolu muže. Potápěč ulekl se tak že dul znamení, aby byl vylažen. Později spustil se opět, ovázal mrtvolu provazem a dal ji vyláhnouti osobnost však posud nemohla býti zjištěna.
Čigorinův Vinaver Weiss Lasker Michail Ivanovič Čigorin Ilaxarun Mipokn Berlín Nový York Pešť Vídeň Rusko Nový Vremen Terst
34 article
V Praze, 29. ledna. (Autonomie z em- ská a národní.) Tisková kancelář rozeslala zprávu o včerejší řeči posl. Ploje v rozpočto- vém výboru a vyňala z ní odstavec, o němž se posl. Ploj ve shodě s ostatními poslanci slovin- skými dovolává autonomie národní. Avšak Plojův dodatek, ve zprávě tisk. kanc, vynechaný. dává jeho řečí jiný ráz. Posl. Ploj totiž pravil: Pokud jde o práci zákonodárnou, Slovincí spa- trují nejvydatnější prostředek k takové práci. uzná-li se čistě národní autonomie vytvořenín národně jednotných správních těles místo krá- lovství a zemí. Rečník však si netají, že tako- váto úprava by narazila na ohromné obtíže a byla by za daných poměrů snad vůbec nedo- stižná. Pro tento případ řečník by se spo- kojil rozumným rozšířením auto- nomie zemské, kdyžby se současně vydal rámcový říšský zákon, týka- jící se práv národnostních a tedy ochrany práv národních menšin.
Plojův Posl Praha
35 article
Svobodné projevování národního života jednotli- vých národů musílo by se zabezpečiti. Zbaví-l se říšská rada národních sporů, dostane se jí nové síly, aby mohla rozřešiti důležité sociálné a hospodářské otázky, zemským sněmům pak by se vrátil jich význam a možnost plodné činnosti. V této formě řeč Plojova neliší se od ná- zorů českých. My jsme přesvědčení, že práva národních menšin možno řádně zabezpečitii v rámci autonomie zemské a Slovineům jde v po- slední řadě jen o to, aby se mohli národně svo- bodně vyvíjeti nejen v Kraňsku, nýbrž i v sou- sedních zemích, v nichž jsou v menšině. V Praze, 29. ledna. (Zumberak Kvarnerské ostrovy.) Když se loni v listopadu ve vyrovnacím výboru projednával zákon o kvotě, byl se strany slovinské přednesen požadavek, aby se konečně vyřídil také dávný spor mozi Kraňskem a Chorvatskem o území žumberacké, které původně náleželo ke Kraňsku, později se stalo čásíkou Vojenské hranice, a když tato spojena s Chorvatskem, zůstalo nadále ve správě chorvatské, ač uznáno, že náleželo pů- vodně ke Kraňsku. Naproti tomu Dalmacie dovo- lává se svého práva na Kvarnerské ostrovy, jez do r. 1814 tvořily součástku království dalmat- ského, r. 1814 však administrativně spojeny s Istrií, ač sněm dalmatský nedal k tomu svolent Posl. Milič navrhl už v minulém zasedání dal- matského sněmu, aby se Dalmacie nyní domá- hala, by jí Kvarnerské ostrovy byly vráceny, ale jeho návrh nedostal se na jednací pořad. Proto zabývá se nyní v „Nar. Listě“ opětně touto otáz- kou a dovozuje, že Dalmacie jako součástka trojjediného království nesmí ani dopustiti, aby
Posl Milič Kraňsko Praha Chorvatsko Dalmacie Istria Nara