ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 95b48cc0-8d75-11dc-8819-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 39 celkem · entity: place 33, person 104, org 16, work 6
1 masthead
15. srpna 1909.
2 masthead
Císlo 224
3 masthead
NARODN LISTY
4 masthead
Strana 13.
5 title
Školská hlídka.
6 article Vyučování něměině na českých školách.
Vyučování něměině na českých školách. Hlavním argumentem českých rodičů, ktei posílaji děti do německých škol, bývá, že přejí, aby si jejich děti osvojily znalost něm činy, v životě prý tak potřebné. Nesporno jest. že znalost cizí řeči nemůže býti nikdy na škodu a že znalost tato neznamená vždy již odnárod- nění, ale rovněž jisto jest, že způsob, dá- vaťi proto české děti do něme- ekých škol, je naprosto plach ybený že jeto hrubé násili, páchané na duchu dětském, že je to zlo, jeh o zhoubné účinky na celkový dušev ni vývoi ditěte sebe skvělej ši m úspěchy znalosti němčiny odči niti se nedaji. Ovšem, kdyby česká škola podávala záruku, že naučí české děti německy mluvili, odpadla by předstíraná potřeba posílán českých dětí do německých škol sama od sebe. Toho však na české škole žádati nemůžeme. Česká škola obecná, jako každá jiná školu lide- vá má připravovati pro život, má výchovou a vě domostmi všeobecného rázu budovati základy mravnosti a vzdělání. Je vyloučeno, že by vedl tohoto vlastního, veškeré úsili vyžadujícího cile mohla sprostředkovati ještě dokonalou, prakti- ckou znalost některé cizí řeči. Česká š ko la není a nemůže se zvrhnouti na ško lu pro naučeni cizím řečelm. Česko škola nemůže němčině více péče věnovati, ne každému jinému předmětu učebné osnovy, at je vzhledem k tomu, že studium cizí řeči vyža- duje mnoho času a úmorně píle, rozhodně málo. České škole nedostává se k tomu jednak po třehného času, jednak ani náležitě kvali řikovaných sil učitelských. Zku- šenosti tyto daly právě vznik myšlence, z d al by se zřetelem k největší účel- nosti pnodosažení konečmého cíle vyučování něměině nemělo se toto díti mimo školu a nezávisle na ní.
Česko
7 article
Tím ocili jsme seu jádra přítomné úvahy, kte- rouž potřeba zvlášťních, popředn praktické potnebě hovícich kur sů jazykovýeh zdůrazměna býtinomá Podstata návrhu tohoto je ta, že by se mělo učení němčině z rozvrhův obecných škol vůbec odstranití a místo toho měly by se při školách, kde by se potřeba toho ukázala, zříditi s amo statné, na třídach nezávislé kurs jazykové a kroužky konversalční kde by se v době mimoškolní vyučovalo. Vyučo vání v kursech těchto musilo by býti svěřen zvlášt k tomu ustaneveným učiite lům pro němčlinu, kteří by prokázali du- kladnou, praktiekou znalost němějny. Zvýšeným požadavkům, jež byéhom právem do kursů takových kladli, by učitelé, zkoušení pro vyučování němčině na českých skolách obeenýchi měšťanských, jen v řídkých přípa- dech dostáti mohli. Jest s dostatek známo, že dnes vyučují němčině namnoze učitelé, kteř sami německy mluviti nedovedou Toho nelze ani zhruba žádati od učitele če- skéha, jenž žije život český a jemuž zřídka jen naskýja ae přiležitost, aby svou znalost něm- činy prakticky uplatniti mohl. S němčinou jeho bude to vždy váznouti. Dokonalé o v lá- dání něměiny, netoliko po stránce theoretieké, ale zvlášť praktické. bylby však požadavek, od něhoz by se stůj co stůj nemohlo a ne- sm ělo upustiti. Proto však nebylo by nutno, ustanoviti za učitele snad rodilé Němce Osvědčuje-li se způsob tente ve školách Ber litzových pro dospělě, není tim ještě řečeno že by se doporučoval pro děti, I sebe přísněji prováděná methoda,bezprostřední“ neohujde se bez vysvěllivek a překladů v řeči mateřské. Ž by mezi českým učitelstvem se nalezlo dost výt borně kvalifikovaných sil, o tom nelze pochybo- vati. Nejlépe by se ktcmuhodili uči teleČeší, kteří nabyli vzdělání n německýchškolách a maj! zkous- ku způsobilosti pro české i něme nondoněV ob re
Němec
8 article
okél školy. Vytkněme, jaké úkoly by takcvého učitel něměiny čekaly! Vyučování — najmě prvopočá tečně— mušilo by klásti hlavní váhu na vý- cvik slucbu. Sluch musí si především zvy kati vjímání cizích slov. Nevycvičenost sluehu bývá kárdinálni vadou našeho cizojazyčnéhio vy- učování. Zajisté mnohý z nás zkusil to již n sobě, že muohdy prostičké oslovení řečí, již do konale ovládati se domníval, přívedlo ho do roz paků. Sluchu nedostává se sehopnosti, aby rychle proslovenou větu zachytiti mohl. Schop- nost tato předpokládá delší výcvik v poslouchán cizí řeči. Z příčiny té musila by žákům hojnou měrou příležitost poskytnuta býti, cvičiti se vo vjímání řeči cizí sluchem. Ne- stačí, aby žáci německy mluvili, ale je rov- něž důležito, aby německy mluvit slyšeli. Hned na nejnižším stupni vycházelo by se od živého slova. Učitel cvičil by sluchovou schopnost žákův, že by již zde kladl otázky a udílel rozkazy, jichž smyslu by žáci sluchem dovtipiti se musifi. Další snuhou by bylo, na- hraditi sprostředkovací mateřštinu pokud možná záby němčinou. Vynčování cizojazye- né je přirozeně pak neljinten siv- nější a pro vytřibení sluehu nej- prospěšnější, když neni slyšet jiného jazyku, než toho, jle m u žáci právě jsou vyučovánin V zahra ničních ústavech již dávno nevýučuje se eizím jazykům dle methody gramatické, ale jest sledo- vána tato methoda přirozená. halaln
9 article
Cizí řeži učí se žáci nápodohou. Samozřejmý je tudíž požadavek, by zácí slyšeli mluvu správnou, zvláště pokud se výslovno sti týče vzotnou. Řádná výslovnost je prvnín formálným požadavkem správnosti a srozumitelnost řeči.- Tou nabývá slova mluvené nářežité lahodya melodičností a tím své mnohem větší půsoháivosti na slovem psaným. Nedbalá výslovnost je hrubým po- kleskem prcti krasocitu, je to karikature, budící po- směch a odpor. Účinky správného vyslovování jev se také tím, že žák zvyká si užívali slechu svého jakožto spolehlivého řídítka při pozdějším osvojování si písemných tvarů jazyka. Tdr u Konečným cílem každého vyučování cizolazyě ného jest pokud možno dokonalá sběhlost a zručnost v písemném i ústním ovládání jazyka cizího. Costa kekaždé dovednosti je toliko jedna: pilný cvik. Da- ležilost praktických cviků v mluvení byla vzly uznávána. Vina neúspěchu vyučování cizoiazyčného ode dávna přípisována pochybené methodě, která se omiezovnla na mluvnici a písemné úkoly, výevii v mluvení zanedhávajíe. Poukazováno bezpočtn- kráto na to, že sebo lopší obeznalost s mluvníckým pravidly a sehe dokonalejší dovednosto v písemnén překládaní nezaručuje schopnost ostního obeování řečí cizí. Děti že mají se naučiti mluviti a tomu na- učí se právě zas jenom mluvením mknl Naslal obrat. Mluvnici a překladům dán výhos a do mody přišly „rozpravy“ Mluvílo se tedy, mlu- vilo se mnoho, nluvilo se o všem mežném, nebot snaha, zjednati rozhovorům jistě rozmanitosti a z skii doslatek látky konvéršační, nedovedla vždl zachovati pravou míru. Přes to rozmluvy posléze zvrhly se v mechanické odřilsávéni několika mále týpickýeh vět a vaveb Děti novou methodou odko- jené papouškují právě tak několik tčehi ve škol naučených frází, jak to dělali odehovanei slaré aorlei methody nd o
Costa
10 article
Úkolem jazykových kuursů bude, dbáti tu vět 9í neodvilslosti a samostatnosti, uk aby rozhovory byly spíše s pon twnníměprená- šením vlastních myšlenek, než polkým ústním překládání m. Bude nutno, založit rozmluvy na reálnějším podkladě, tak aby se stly tyto jakši projevy skutečné potřeby. Místo abychom žákův nulili, by pouhými slovy oslovech mluvli učiníme podáladem a oporou promlouvání věcí slu- tečné ve škole, z okolí dítěte, obrazy k názorném vyučování a jiné ponrácky učebné. Nejdůložiföjším úkolem zůstala by ovšem vy kon versace o poměrech praktického života« Zvláště bohatý materiál pro výcvik a „ohlomenr“ jazyka ský- tá na ph řešení početních úkolů. Již pouké počitán je účinným a při tom logickým výkonem mlovním a což různá ty početní operace a úkoly se svým nevyčerpatelnými kombinacemi a obměnamil Podati vhodný výběr a uspořádání látky bylo b úkolem učebnice, vlaštně příručky pro učitele, jaké se nám však zatím naprosto nedostává. 1 nejlepší naše učebnice hoví skrovnou toliko měrou prakti- ckému směru, jsouce přespány mluvnickými výklady Nejlěpa by po našem rozumu vyhovovaly učebnice zpracované podle vzoru Berlitzových. Pokud se vnějšího zařízení kursů týče, doporu čovalo by se vzhledem k mnoliostrannosti vyhledáva ného cíle, jakož i se zřetelem na různý stupeň du- ševní vyspělosti materitlu žákovského a na omeze- ný počet záků součusně vyučovaných. vyučovati v třech postupných odděleních. Nejnižší stupaň hyl by škplou sluchu a výslo nosti ná zhkladě rozhovorů, krátkými a jednoduchým Větáni na věcném podkladě vedenýchu. v Čtení a psnn by na tomto stupni vůbec odpadlo. Vzhledem k takt precisovanému úkolu tohotu stupně pozbyla by vý- znamu námitka o předěásnosti výučování cizojazyě něho před 10. rokem vel
Berlitzový
11 article
Druhý stupeň stavěl by dále na základech čten psaní a nauky o nejjednodušších tvarech mluvni- ckých. Hlavním úkolem byly by i zde hovory o po- měrech praktického života. Na třetím stupni vyvrcholilo by vyučování ve výeviku dovednosti a zběhlosti v ústním a písemnén ovládůní cizí řeči. Ke kursům pro děti školou povinné družily by se kursy a konversační kroužky pro mládež škole odrostlou a pro dospělě Do nejnižšího oddělení přijímány by byly děti 9. až 10letě, do druhého 11- až 12leté, do třetího 13- ažz 1šletéc e Vyučovati By se mohlo ve středu a v sobotu odpol., ale i v ostalní dny po odpol., po př.ae dopol. vy- učování Poněvadž by vyučování svěřeno bylo zvlášt- ním silám učitelským, mohl by počet hodin vyučo vacích patřiěně rezmnožen býti, což by účinnosti intensivnosti výučování velice na prospěchy bylo. Má-li se při vyučování cizímu jazyku dosíci uspokojivého výsledku, totiž jistého praktičkého ovlá- dání jazyka ve slovů i písmě, pak musí se učiti menších skupinách, Stanovením maximálního, počlu 25 žáků pro jedno oddělení projevila anketa poroz- umění i pro tento nejvýš důležitý požadavek; ač by neškodilo, kdlybyz počet tento ještě vice zredukován byl. Ve škole Berlilzově učí se ve skupinách o 10 až 20 žácích. Než i navržený způsob znamená jakýsi pokrok oproti dosavadnímu vyučování po třídách v nichž tísnilo se 50—70 děll.
12 article
Kursů jazykových bylo by především potřebí v místech, kde vedle českých též německé skoly stávají Praha předeházej dobrým přiklndem.“ vi Nenamlouváme si niktorak, že zřizování jazy- kových žorsů odbude se hladce al nenarazí na žádné obtíže. Zejméha syslemisování zvláštníchi učitel němčiny — kteří by ovšem slušně honerováni být musili — vyžaduje značnějších finančních oběti A tím ocili jsme se u nejholavější stránky celé zále- žitosti. Finanční obtíže, tot ona fornulka, jíž odpra- vena již lak mnolá dobrá myšlenka. Uvážíme-li však že Praho dnes vydržuje vlastně pro české děti celou řadu německých tříd, jichž počet by odchiodem če- ských dětí znaěnou měrou zredukovati se dal. dál že by zlízením kursů odpadly odměny za vyučován němčině na českých školách, musíme dospěti k přesvědčení, že o nějakém značnějším, trvalém z- tižení obechílo rožpoštu tu nemůže hýt řeči.
Praha
13 article
Tolik je však jisto: hez rozhodných činův a jista obělavosti, nevybavíma české děti z německýeh škol. vol Se zájmem sledovati budeme dalšt rozvoj navr žené relormy, jsouce si toho vědomi, že tu vzniká nový útvar, klerý by při nálezitě pěči povolaných činitelů mohh vzrůsti v instituci, pro náš národní život nadmiru důležitou. Nemáme proto vřelejšího přání, než aby zdravá tato myšlenka došlabrzkého uskulečnění, jak z ohledů praktických, z ohledů vý- chovných a kulturních, tak z ohledů národních. vodd al uovodi-l Frant. Bartoš, učitela sita os bon nle o z es vroni Zápis na Pražské jedeoroční obchodní škole Českostovauské obchodninké besedy v Praze koná s plsemně po celé prazdniny. Škola byla letošním rokem rozšířena na 3 parallelní třídy mužské az divčí a přesídlena do vkusně a účelně zařízených místnosli na Havličkově nám. 21. Pani rodiče a po- ručníci se ve vlastním zájmu úpozorňují, aby učinili přihlášky pokud možná v srpnu, poněvadž každým rokem stoupá pučat hlásícíchi se žáků a žaček lou měrou, že zápis loňského roku musit býti ukančen již 22. srpna a více než 100 žáků bylo odmitnuto. Veškeré dolazy o pokyny a prospekty buďtež řízeny na ředilenství školy v Praze II., Jerosalémská ul.7 Místa učilelaká ve šk. okr. němscko brodském učitelky I. 4ž. v Něm. Brudě, učifele I. tř. ve Skale a nditelů II. tř. v Mladé Břišti a Želivě. Žadosti do 16. září
František Bartoš Pan Praha Havličkov já Praha II Jerosalémský ulice Německo Skale Želiv jedeoroční obchodní škola Českostovauský obchodninký beseda
14 article Sportovní věstnik.
Sportovní věstnik. jzei nbemm Vodní sporty. heltísn e Mezinárodní plavecké závody ette A. C. Praby Po třeli v lelošní sezoně předstupuje dnes A. Č. Praha před sportovní veřejnost s plaveckým meetingem Chvánti jest obětavost klubu, jenž ochotně jediný vzal na svá hedra břímě celého sportovního odvětví plavactví, a methodičnost jeho postupu. Nebuť zača s národními závody, aby vyzkoušel umění českých borců a poskyll, jim příležitosti shostiti se závodn tremy, klerá jest nezbytným průvodcem ke stariu těch závodniků, kteří nemají množstvíi zavodů, v nichá by se mohli ostřileti. Vytrvalcům uspořádal zvláš závod Branik-Smíchov. Oba meelingy se tě ily ži- vému zájmu obecenstva, který jich hobužel nezá chránil před deficitem, který doléhá na A C. Prahr lím líživěji, že to klub nepodporovaný sty členů, an výnosem jiných podniků. Přes to A. C.e Praha ne za leknula přlšerou deficitu při mezinárodním meelingu přirozeně ještě vělšího, setrvala na svém programu a provádí jej do posledního bodu Dnešní závody vynikají nejeu počíem, nýbrž i jakostí přihlášek, což zajišťuje nebývalou zají mavost. Z domácích jsou přihlášeni: Vodník, Drozen. Doucha, Hulik, Šimek, zkrálka všichni, kdož jsou
A C Praby C Prahr Drozen Doucha Hulik Šimek Praha mezinárodní plavecký závod BranikSmíchov
15 article
čífáni k naší první třídě. Velmi zajímavou novinkou bude závod tozstavný, kteréhovjsme — pokud naše paměť sabá — dosud v Praze neměli. Z cizine zaslubuje pozornost Hajós Henrik. zMagyar Fest gyakorlok Köre, jenž onebdy dovedh poraziti plavce světové třídy, jakým jest O. Shefl. Hajo sotva nalezne v dnešních polfch soupeře, který by mu zamezil vítěznou obhajobu obou mistrovství Vedle něho jest cizina zastoupena v přihláškácl Hamischem a Morbergrem z vídeňské Austrie mnichovským Zacharem; a německý sport známým Em. Kathem (D F. C.). V jednotlivých číslech jsou přihlášeni tito plavci 100 m. jnniorka. Činčera, Peška. Kacha Ewald, Plass, Kuchynka, Poper (A. C. Praha), Špičk Fidler (A. C. Sparta), Srbek (S. K. Slavia', E. Ratt (D F. Č 500 m. o přebornictví Prahy: J. Vodník B. Hulík, E. Šímek, J. Plass (A. C. Praha), Špička, M Doucha (A. C Sparfa). 500 m závod dam: al. Ringlová, Vitejčkov (A. C. Praha). R. Kalinová, M. Kalinová, F. Novotná M. Nováková (A. C. Sparla) leent paprotí „Národnímu divadlu? Pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premi = Žádejte prospekt. — 100 m mistrovv slví Čech: A. Friedmann J. Vodník, E. Šimek, J. Činčera, J. Plass. (A C. Praba) Zachar (S. V. Mnichov). K Hamisch (Austria, Víden ) H. Hájos (M. T. K. Pešt). Drozen, Špička, Douch (A. C. Sparta), Morberger (Austria). Závodhochů na 100 m doznal 8 při hlášek. 100 m plování na znak. Hulík, Činčera. Gebert. Vodník, Friadmann, Plass (A. C. Praha) Drozen (A. C. Sparta). 100 m starálch pánů: A Nikodem (A. C Praha). 150 m plování na prsou: Gebert, Kácha Plass, Peška, Ewald, Hulík, Kuchyuka (A. C. Praha) Drozen (A. Č. Sparta).
Hajós zMagyar Fest Köre O Shefl Kath Činčera Pešek Kach Ewald Plass Kuchynka Poper A C Srbka S K E Ratt Hulík E Šímek J Plass M Doucha A C Sparf R Kalinová M Kalinová F Novotná M Nováková Sparla A Friedmann J Činčera Zachar H Hájos M T K Drozen Douch Gebert Nikodem Kácha Plass Ewald Kuchyuk Praha Čechy Mnichov Morbergr Austria mnichovský Zachar Sparta národní divadlo Austria Víden Špičk Fidler D F . Č 500 Vitejčkov Morberger
16 article
Štafetový závod na 150 m (3 x 50 A. C Praha I. Šuek, Friedmann, Vodník, A. C. Praha, IL. Cinčera, Plass, Kácha, A. Č. Praha III, Peške Gebert, Ewatd. A. C. Sparta I Doucha, Drozen, Šp čka, A C. Sparta II. Beran, J. Špičsa Fiedler. 2100 m mistrovství Čech: Hulik. Vodník Šimek (A. C. Prahal, Zachar (S. V. Mnichov), Ha misch (Austria, Vídeň). Hajos (M. T K. Peš0), Mor- berger (Austria) a Em. Rath (D. F. C Athletika alsportovní hry. ** S. K. Slavia pořádá ve daech 8. a 19 září t. r. lootballový turnaj o stříbrný li pový věnec putovní (ve prospěch Ú. M. Š. N. J. P. a N. J. S). Pravidla turnaje letošního sta- novena budou na schůsi ternajového výboru, v němi každý z phihlašených klubů jest delegarem zastoupen- Přihlášky klubů, v nichž budiž uveden počst mužstev. jméno a adrena delegála, a k nimž budrž vklad 2 l za každé mužstvo připojen, přijíma Ššek Gastav Praha-I., 342. Poslední den přihlašek 31 srpen
A C I Šuek Friedmann Cinčer Plass Kácha Peške Gebert Ewatd Doucha Drozen Beran J Špičsa Fiedler Šimek Prahal Zachar K Peš Mor Rath Praha Španělsko Mnichov Vídeň Sparta Austria Slavia Ššek Gastav Praha
17 article
ena v
18 article
SUKNA ky pro pši dám BAHUHtll nabizi vyrozní dům uDanm
19 article ProkoPSkorkovský a syn v Hum poleí. 1og bol
ProkoPSkorkovský a syn v Hum poleí. 1og bol 1v2v0 ** Komb. letníteam A. a F. K. Union hraje dues v Čes. Brodě proti tamřjšímu sportovnímu klubo. Schůzka hráčů ve 121/2 hod. ve spolkové mistnosli. * Závod v chdzi z Paříže do Brus selu budou pořádati koncem sezony pařížské »Les Sportse Shrubb ponáží Longho a ta 31. če
F K Čes . Brod Paříž Les Sports
20 article
vence v matchi na 12 mil v Montrealu za 65 : 251/4 Longbost se vzdal v osmé míli vida, že jest poražen, * Rozvoj angl. amaleurské as so- clace footballové. A. F. A. získala nových 130 klubů od konce minulé sezony. Příliv klubů pod prapor čistých amateurů neocha buje. Jizda prince Jindřicha 1909 ani 1950 km.
Jindřich Montreal km
21 article LAURIN KLEMEN
LAURIN KLEMEN hr. Kolovrat 16015
Laurin Kolovrat
22 article
pVí rakouský jezdee druhý v závodě cuben Sedmý v celkové klasinikaei porazil 96 vozů nejlepších internacionálních známek. Továrna: M. Boleslav. Sklad: Praha, Josefské náměstí. Z cyklistského ruchu. ** Walthourovi sepodařilo ve čtvrtečním večerním meelingu Buffala poraziti Gnignarda v dvou bězích matche. První na 15 km vyhrál za 11 min. 55/2 o 21/2 kola, druhý na 30 km za 24 min. 2/4 vteř. o 21/2 kola. — Poulain porazil v matchí Rütta. Rozjíždky k velké Jetní ceně vybráli Rütt Delage, Bader. Schilling. Martin, Dupré. Cornes. Hourlier a Devoissou,
Walthour Poulain Rütt Delage Bader Schilling Martin Duprý Praha josefský náměstí Buffalo km
24 article
Puškařství firmy Ladislav Švestka a spol. (majitel Ladislav Švestka) doporučuje da- lekostřelné, na léta trvanlivé lankasterky flobertky. revolvery, browningy. - Střelivo. Specialita : hlarn velejemná armádní ocel- Mírné plátební podmícky. - Levné ceny. - Velký obrázkový cemík 80 hal. v poštovních známkách. 16008 os Vzduchopl avha *eRakouský aeroplan vojenský. Říšské ministerstvo války poděkovalo Karczagovu syndikatu za vlastenecký dar Farmanova létadla nařídilo pokusy s létadlem u Nového Mésta za Vídní které prováděti budou nadporučici Hirsch a Heller. Syndikát Karczsgův, jak známo, koupil Farmanův přístroj staršího typu a hodlal pořádati aviatické pro- dukce, k nimž angažoval býv. mechanika Farmanova Legsgneuxe. Pokusy neměly zvláštního úspěchu, na čemž blavní vinu měl nevhodný terrain. Syndikát vída neůspěch svých obchodů, učinil aeroplanem dan
Švestka Karczagův Farmanův Hirsch Heller Karczsgův Vídeň
25 article
všesbecná ak
30 article
zubni pasta po 50 hal. ústni vodička po 1 kor doporučují se nejlepo k čestění ubů a úst. Ve všech lekár. drogucriích. 1597
31 article
l2. Střelectví. * Český svaz střeleeký zahájť dne o 9. hod. dopol. své II. mezinárodní závudy stře- lecké na voj. střelnici v Kobylisích. Střnleti se bud o mistrovství zemí koruny české na 200 kroků o mistrovství Čech na 100 kroků. V obau těchto závodech otkají se nejlepší naši střelci, jak vidno z přihlášek. Neméně zujímavým bude závod 5člen- ných družstev na 400 kroků a závod juniorů na 10 kroků. Mimo tyto závody bude střileno ve volných závodech poškou a bambitkou na 50 kr. Veškeré zá vody dotovány jsou množstvím skvostných cen z nichž jmenujeme v prvé řadě pohár arcivévody Karla Františka Josefa, místodržitele hr. Coudenhova, hr. Slernberga, hr. Buquoye, poháry Českého svaz střeleckého atd. Pokračování závodů bude v nedě 22. 1. m. 9 v ne Olympijské hry.
Karel František Josef Coudenhove Slernberg Buquoy Český svaz Kobylisy Český svaz střelecký
32 article
** Česká olympiáda. Tomulo podniku. jenž po slibném jarním náběhu, který nám vynesl krásné veslařské závody, už užibyl smeten bouřemi v organisačním středissu valné většiny české athre- tiky, byla věnována páleční schůze Českého výboru olympijského. Přes pržedainovou dobu četně na- vštivená lschůze se usnesla — bezpochyby na zá- kladě výsledků čtvrteční porady pracavní komise — odložti českou olympizdu a 5. září — jak původně stanoveno — na 3. tíjna. Olympiada bude pořádána v rámci mezinárodních závodů, pod vlajkou Č. V. O. a vypracování programu, jakož i veškeré přípravné práce obstará pracovní komise, dle potřeby doplněná a rozšítená. Č. V. O. doufa, že jako korporace zcela neutrální, stojící nad stranami, dojde u české obc sportovní všestranné podpory, tím spíše, poněvadž celý připadný čistý zisk připadne fondu k vyslání borců českých k olympijským. hrám do Athen n jaře t. 1910. Doufá iudíž, že Česká olympiada shro- máždí u startu výbvěl českých sportovců bez rozdilu přislušnosti klubově, čímž účelu, pro který Česká Olympiada jest pořádána, nejlěpe vybověno bude. V. O. usnesl se dale, aby Česká olympiada pořá- dána byla každoročně náv
V O Český výbor olympijský
33 article
ángodoemdvrnil řm nsd
34 article
sběsevano Týdenní táčky, lasniba na vaekoliv přijede do Praby nějaký cirku jako teď eirkus Ilenrý — podotý kám, že cirku- ten není v žádném příbuzenském svazku s mým přitelem Henrým — kde jaká nedobrá zilk z klukovských let ve mně hraje a staré sym- patie k maneži a trapezzu se probouzají. Nebyl jsem sice žádným výkonným uměl- cem, sčkoliv po dnes se divím, že jsem s ně- jakým cirkusem nentekl, ale našemu úplgému štěstí stačilo, když směli jsme pomáhat stavět plátěnou boudu a když udělali jsme si známos s hloupým Augustem. Bylo pro nás cil, kddyž jsme mu směli doskočit pro cigarety i a oni nás za to z vděčnosti zase učil, jak se dávají facky do vzduchu, aby to hodně mlasklo, ale nebolelo. a jak se musí házet elowaská čepice, aby padl druhému na hlavu. sen tanu řinn a Za všelijaké úsluhy a ochoty, nebo i za spoln- účinkování v pantomimě, dostali jsme občas lístek na poslední galerii, která ovšem spadnou mohla naším aplausem, když přítel August měl svůj výstup, nebo když slečna Alice prováděla na koni své krasojezdecké kousky O — slečna Alice — kde té je dnes a konee! s n ozjdn Nerozumná ženská, jaké štěstí mohla udělat kdyby místo lajtnanta, který ji beztoho opustil si byla se mnou udělala tenkrát vážnou známost Byla mně už deset let, když zahořel jsen pro ni láskou, která působila na mě tehdy ae jako mořská nemoc. Vyveršit jsem se ještě neuměl, tak jsem jenom vvdychal a mluvil ze spaní, až doma z toho l be A rovomnob a ken tet
August Alica
35 article
vvea usoudili, buď že mám trest ze školy nebo psotník. Tak nízko a nézhalecky posuzoval bouři, která zmitsla mým nitrem A já byl za iím na skoku miss Alici vnést, kdybych se by nebál, že by mě i sní z domova vyhodili. Tak jsdm jenom s galerie házel pon očima, zuřivě jsemitleskal, až mě lidé zakři- koveli a ve dne jsem bloudil kolem cirku, jeslli jí nikde nepolkám. Dlouho jsem neměl to štěstí. . . až jednou. Vysla naparáděná, roz- hlédla se a rovnou ke mně. Nohy se pode mnou třásly, nejraději byl bych utekl. Ale v tom na mně kývla.. . ani nevím, jaka jsem se knh dostaha Huváa sTTeď ji všechno řeknu, ať mne utrhne třeba hlavu«, uminil jsem si2 Nečskl jsiem ale nie, poníčvadž mluvit začala ona a sice takto »Chlapečku, máš čas?«ozr ds on eiTen ehlapeček mě děaně urazil, ale aby viděla, že má co činit s rozšafným muže m. řekl jsem ji nejhlubším hlasem, jský se kdyve mně nabral: Pro vás, slečno, mám vždycky dosti času le Usmála se, nevím jestli tomu hlasů nebo času a řekla: »Tak doj pozor. — Víš, kde jsou oujezdské kasárny?« vslivdáo sinšo Jak pak bych nevěděl !a Ten hokynář n proti prodával nejkräsnější káči z celé Prahy. »Tak tam půjdeš a dáš některému vojákor tohle psaní, aby je hned dodal panu lajínantovi podle adresy. Tadyhle máš šesták od cesty — Oh, Alice, Alice. .. tohle jste mi neměl dělat! Už ani nevím, jestli jsem se začervenal nebo zbledl, ale bylo mi děsně, asi tak, jako později při prvním zakouření z talinkovy dýmky Šesták jsem vzal — nemohl jsem ji přeg urazit — ale cestou jsem si umínil, že sic ho m oroq nT.I3 IIl adni ,okdon cvg xbazál sree
Alik Alica Praha
37 article
uschovám jako památku na první nevěrnou ženu. A když jsem dopis poctivě odevzda v bráně kasáren a kaprál se tak nějak divně usmál, nemoh' jsem to déle vydržet a šel jsem se vyplakat za jedna blizká vrata. Udělalo mi to tuze dobře, v noci jsem už nevzdychal a druhého dno, když jsme s kluky mluvi o tom, co jame včera prováděli, řekl jsem jim hrobovým hlasem: »Já měl včera nešťastnou lásku, ale užj nemám te is A za pamštku po první nevěrné ženě koup jsem si precliky a marcipán. To byla má pomsta. Ale i přes toto první životní sklamání, kter zůstavilo ve mně tak dlouhý dojem, neochabla má láska k eirku, a když poprvé do Prahy za- víta! Barnum Bailsy, naučil jsem se,eo napsal v rozhazovaných prospektech o své lásee k dětem a po dnes to umím na zpamětrolis Stálo tam: Veliký Barnum miloval děti On jich nikdy neodháněl, když puzeny zvěda vosti lezly pod plachtu jeho cirku, ale vzal je za ruku a vedl na první místa, aby viděly poučily se v re Jenže jeho zřízenci ten prospekt nečtli když jsme lezli pod plnchtu, vzalio na nás bíě Prato asi po jeho smrti šel světový cirkue tak rychle delů, až konečně přišel do kon kursu. Ani jsem se nedozvěděl, kam přišly všechny jeho strakce. unůdiv mástlev o Slyšel jsem jen, že vousafé ženy šly z kelnerky, Negrice, které bylo 161 let a kojile Washingtona, šla zas do jiné služby a z bohato menažerie několik velbloudů že přišlo do ° Čech kde prý se jim znamenitě datl. Tomu poslednlmu docela věrím. 0 avolunžl oši o vaq i m alotsož zsild , pne- u žalolo0 alevoni o 160 eorir
Barna Bailsa Barna Washington Praha Čechy
38 article
Polovina prázdnm je už pryč, rodičům na stávají pomalu starosti, kam se syny, kteří letos udělali maluritu a maji se rozhodnouti, čín budou. Jak ze všelijakých zaslán patrno, všem stavům se asi tuze dobře daří. Medíci volají Jen pro boha ne na medicmu, jurisii zrazij od studfa práv, filosofové ukazují na sešedivěl supplenty . . . ještě že theologieká fakulta mlči neboť vl, že na tu nikdy nával už nebude. Jedním slovem: všechny slavy radl upřímné člověku, který konečně se dostal tak daleko, že by mohl jako začit něčím být . . . abys šel utopit, poněvadž není pro něho na světě leunneno místa. Ale já nejsem takovým škarohlidema upřímně vám radím: studujte, co cheete, n tom nezálezí, ale hlavně odkoukejta, ja k se dělá kariéra. To je u každého stadia to nejhlavnější; když to neumíte, můžete mi v hlavě vědro vědomostí a nie vám to není platné. Váš kolega hlupáček vás přede žene všude, i bez primitivních vědomosti, jen když zná ten zlatý můstek, přes který se leze. Jsou dva můstky vlastně: můžete si voli podle svého temperamentu.1 Jeden je takovýto: Už za studit, hned jak přijdete do Prahy, tlačte se do všech spolk studentských i nestudentských a dělejte radikála. Do novin si noste často zprávy o své činnosti aby ledakde si všimli vašeho jména. Stanes to, když se často opakuje. Po případě můžete se nachat trochu zavřít, politieký delikt docsla vám neuškodí; naopak znám radikály, kteří pro své ideály v mládí veděli sie trochu nepřijemně, ale teď ideálý jejich už jsou splněny n sed docela pějemně a teple, a co blavní; na déo než v ksiminále- ihod dolubolonbov qol ižs 01 bo sly došni 9ee ase
Stanes Praha
39 article
Oststně jsou místa, kde bývalé radikály zrovna polykají; jsou z nich po dost malém uznání ti nejkomisnější tvorově. A dělají velkou kariéru, jak jsou toho četně případy Cesta druhá také není špatná a je poho- dlnější zvlásť pro povahy mírnější od natury je to cesta devotnosli. Jste nctivý a sladký k lidem, o nichiž víl. že vás mobou tlačit. Děláte jim na polkáni hluboké komplimenty, nikdy se nerozeházite s jejich názory, vše, co oni konají, i kdýby to bylo neskonale pitomé, je u vás svrehovaně moudrě. Nepomlouváte je za jich zády, kdyby vás poslali do pekla, jdete do pekla, jste zkrátka vzorný, mladý muž, který neplete se do žádné politiky a hledí si jen svého. Přiležitostně je poprosíte o protekci, po případě o dceru . a kariéra jde už potom sama Vezme si ji na starost buď tchán nebo tehyně, níe sla Msnado jmalo í e ste aonoišbar odlopo , 5 ámnol mově arr Volnost slaměných vdovců se chýlí ke konci; pozoruji, že chodi už nějak sesmutněli Prahou. Ksždý druhý dává malovat byt a vo- skovat podlaby, však je skoro už na čase, aby se silná ruka do nejedné domácnosti vrátila oZnám jednoho soudního pana radu, který taky by už zasloužil, aby jeho »justice « se vrálila z lelního bytu a trochu ho zkrolila. Považte, mé dámy, co si tuhle dovolil řl při výslechu obžalovaného. aslba padebe Právil: . . Jste 35 let stár, katolík ženat — jínak netrestán ceo 00e1 ale imass náie Zevloun. am šmditi z s ětala e oh motum musliar e baní Mala 0n1 dovu mnávoulis e bom áela roet aml soasslnlmba cb vbdel kig bano z0e1 stnod a8 nodonus bod s oroj de iq buso 30e1 ogol oepei
rada Malo Praha