1
masthead
15. srpna 1909.
6
article
Vyučování něměině na českých
školách.
Vyučování něměině na českých
školách.
Hlavním argumentem českých rodičů, ktei
posílaji děti do německých škol, bývá, že
přejí, aby si jejich děti osvojily znalost něm
činy, v životě prý tak potřebné. Nesporno jest.
že znalost cizí řeči nemůže býti nikdy na škodu
a že znalost tato neznamená vždy již odnárod-
nění, ale rovněž jisto jest, že způsob, dá-
vaťi proto české děti do něme-
ekých škol, je naprosto plach ybený
že jeto hrubé násili, páchané na
duchu dětském, že je to zlo, jeh o
zhoubné účinky na celkový dušev
ni vývoi ditěte sebe skvělej ši m
úspěchy znalosti němčiny odči
niti se nedaji. Ovšem, kdyby česká škola
podávala záruku, že naučí české děti německy
mluvili, odpadla by předstíraná potřeba posílán
českých dětí do německých škol sama od sebe.
Toho však na české škole žádati nemůžeme.
Česká škola obecná, jako každá jiná školu lide-
vá má připravovati pro život, má výchovou a vě
domostmi všeobecného rázu budovati základy
mravnosti a vzdělání. Je vyloučeno, že by vedl
tohoto vlastního, veškeré úsili vyžadujícího cile
mohla sprostředkovati ještě dokonalou, prakti-
ckou znalost některé cizí řeči. Česká š ko la
není a nemůže se zvrhnouti na ško
lu pro naučeni cizím řečelm. Česko
škola nemůže němčině více péče věnovati, ne
každému jinému předmětu učebné osnovy, at
je vzhledem k tomu, že studium cizí řeči vyža-
duje mnoho času a úmorně píle, rozhodně málo.
České škole nedostává se k tomu jednak po
třehného času, jednak ani náležitě kvali
řikovaných sil učitelských. Zku-
šenosti tyto daly právě vznik myšlence, z d al
by se zřetelem k největší účel-
nosti pnodosažení konečmého cíle
vyučování něměině nemělo se toto
díti mimo školu a nezávisle na ní.
Česko
7
article
Tím ocili jsme seu jádra přítomné úvahy, kte-
rouž potřeba zvlášťních, popředn
praktické potnebě hovícich kur sů
jazykovýeh zdůrazměna býtinomá
Podstata návrhu tohoto je ta, že by se mělo
učení němčině z rozvrhův obecných škol vůbec
odstranití a místo toho měly by se při školách,
kde by se potřeba toho ukázala, zříditi s amo
statné, na třídach nezávislé kurs
jazykové a kroužky konversalční
kde by se v době mimoškolní vyučovalo. Vyučo
vání v kursech těchto musilo by býti svěřen
zvlášt k tomu ustaneveným učiite
lům pro němčlinu, kteří by prokázali du-
kladnou, praktiekou znalost němějny.
Zvýšeným požadavkům, jež byéhom právem
do kursů takových kladli, by učitelé, zkoušení
pro vyučování němčině na českých skolách
obeenýchi měšťanských, jen v řídkých přípa-
dech dostáti mohli. Jest s dostatek známo, že
dnes vyučují němčině namnoze učitelé, kteř
sami německy mluviti nedovedou
Toho nelze ani zhruba žádati od učitele če-
skéha, jenž žije život český a jemuž zřídka
jen naskýja ae přiležitost, aby svou znalost něm-
činy prakticky uplatniti mohl. S němčinou jeho
bude to vždy váznouti. Dokonalé o v lá-
dání něměiny, netoliko po stránce
theoretieké, ale zvlášť praktické.
bylby však požadavek, od něhoz
by se stůj co stůj nemohlo a ne-
sm ělo upustiti. Proto však nebylo by
nutno, ustanoviti za učitele snad rodilé Němce
Osvědčuje-li se způsob tente ve školách Ber
litzových pro dospělě, není tim ještě řečeno
že by se doporučoval pro děti, I sebe přísněji
prováděná methoda,bezprostřední“ neohujde se
bez vysvěllivek a překladů v řeči mateřské. Ž
by mezi českým učitelstvem se nalezlo dost výt
borně kvalifikovaných sil, o tom nelze pochybo-
vati. Nejlépe by se ktcmuhodili uči
teleČeší, kteří nabyli vzdělání n
německýchškolách a maj! zkous-
ku způsobilosti pro české i něme
nondoněV ob re
Němec
8
article
okél školy.
Vytkněme, jaké úkoly by takcvého učitel
něměiny čekaly! Vyučování — najmě prvopočá
tečně— mušilo by klásti hlavní váhu na vý-
cvik slucbu. Sluch musí si především zvy
kati vjímání cizích slov. Nevycvičenost sluehu
bývá kárdinálni vadou našeho cizojazyčnéhio vy-
učování. Zajisté mnohý z nás zkusil to již n
sobě, že muohdy prostičké oslovení řečí, již do
konale ovládati se domníval, přívedlo ho do roz
paků. Sluchu nedostává se sehopnosti, aby
rychle proslovenou větu zachytiti mohl. Schop-
nost tato předpokládá delší výcvik v poslouchán
cizí řeči. Z příčiny té musila by žákům hojnou
měrou příležitost poskytnuta býti, cvičiti se
vo vjímání řeči cizí sluchem. Ne-
stačí, aby žáci německy mluvili, ale je rov-
něž důležito, aby německy mluvit slyšeli.
Hned na nejnižším stupni vycházelo by se
od živého slova. Učitel cvičil by sluchovou
schopnost žákův, že by již zde kladl otázky
a udílel rozkazy, jichž smyslu by žáci sluchem
dovtipiti se musifi. Další snuhou by bylo, na-
hraditi sprostředkovací mateřštinu pokud možná
záby němčinou. Vynčování cizojazye-
né je přirozeně pak neljinten siv-
nější a pro vytřibení sluehu nej-
prospěšnější, když neni slyšet
jiného jazyku, než toho, jle m u
žáci právě jsou vyučovánin V zahra
ničních ústavech již dávno nevýučuje se eizím
jazykům dle methody gramatické, ale jest sledo-
vána tato methoda přirozená. halaln
9
article
Cizí řeži učí se žáci nápodohou. Samozřejmý
je tudíž požadavek, by zácí slyšeli mluvu
správnou, zvláště pokud se výslovno
sti týče vzotnou. Řádná výslovnost je prvnín
formálným požadavkem správnosti a srozumitelnost
řeči.- Tou nabývá slova mluvené nářežité lahodya
melodičností a tím své mnohem větší půsoháivosti na
slovem psaným. Nedbalá výslovnost je hrubým po-
kleskem prcti krasocitu, je to karikature, budící po-
směch a odpor. Účinky správného vyslovování jev
se také tím, že žák zvyká si užívali slechu svého
jakožto spolehlivého řídítka při pozdějším osvojování
si písemných tvarů jazyka. Tdr u
Konečným cílem každého vyučování cizolazyě
ného jest pokud možno dokonalá sběhlost a zručnost
v písemném i ústním ovládání jazyka cizího. Costa
kekaždé dovednosti je toliko jedna: pilný cvik. Da-
ležilost praktických cviků v mluvení byla vzly
uznávána. Vina neúspěchu vyučování cizoiazyčného
ode dávna přípisována pochybené methodě, která
se omiezovnla na mluvnici a písemné úkoly, výevii
v mluvení zanedhávajíe. Poukazováno bezpočtn-
kráto na to, že sebo lopší obeznalost s mluvníckým
pravidly a sehe dokonalejší dovednosto v písemnén
překládaní nezaručuje schopnost ostního obeování
řečí cizí. Děti že mají se naučiti mluviti a tomu na-
učí se právě zas jenom mluvením mknl
Naslal obrat. Mluvnici a překladům dán výhos
a do mody přišly „rozpravy“ Mluvílo se tedy, mlu-
vilo se mnoho, nluvilo se o všem mežném, nebot
snaha, zjednati rozhovorům jistě rozmanitosti a z
skii doslatek látky konvéršační, nedovedla vždl
zachovati pravou míru. Přes to rozmluvy posléze
zvrhly se v mechanické odřilsávéni několika mále
týpickýeh vět a vaveb Děti novou methodou odko-
jené papouškují právě tak několik tčehi ve škol
naučených frází, jak to dělali odehovanei slaré
aorlei
methody nd o
Costa
10
article
Úkolem jazykových kuursů bude, dbáti tu vět
9í neodvilslosti a samostatnosti, uk
aby rozhovory byly spíše s pon twnníměprená-
šením vlastních myšlenek, než polkým
ústním překládání m. Bude nutno, založit
rozmluvy na reálnějším podkladě, tak aby se stly
tyto jakši projevy skutečné potřeby. Místo abychom
žákův nulili, by pouhými slovy oslovech mluvli
učiníme podáladem a oporou promlouvání věcí slu-
tečné ve škole, z okolí dítěte, obrazy k názorném
vyučování a jiné ponrácky učebné. Nejdůložiföjším
úkolem zůstala by ovšem vy kon versace o
poměrech praktického života« Zvláště
bohatý materiál pro výcvik a „ohlomenr“ jazyka ský-
tá na ph řešení početních úkolů. Již pouké počitán
je účinným a při tom logickým výkonem mlovním
a což různá ty početní operace a úkoly se svým
nevyčerpatelnými kombinacemi a obměnamil
Podati vhodný výběr a uspořádání látky bylo b
úkolem učebnice, vlaštně příručky pro učitele, jaké
se nám však zatím naprosto nedostává. 1 nejlepší
naše učebnice hoví skrovnou toliko měrou prakti-
ckému směru, jsouce přespány mluvnickými výklady
Nejlěpa by po našem rozumu vyhovovaly učebnice
zpracované podle vzoru Berlitzových.
Pokud se vnějšího zařízení kursů týče, doporu
čovalo by se vzhledem k mnoliostrannosti vyhledáva
ného cíle, jakož i se zřetelem na různý stupeň du-
ševní vyspělosti materitlu žákovského a na omeze-
ný počet záků součusně vyučovaných. vyučovati v
třech postupných odděleních.
Nejnižší stupaň hyl by škplou sluchu a výslo
nosti ná zhkladě rozhovorů, krátkými a jednoduchým
Větáni na věcném podkladě vedenýchu. v Čtení a psnn
by na tomto stupni vůbec odpadlo. Vzhledem k takt
precisovanému úkolu tohotu stupně pozbyla by vý-
znamu námitka o předěásnosti výučování cizojazyě
něho před 10. rokem vel
Berlitzový
11
article
Druhý stupeň stavěl by dále na základech čten
psaní a nauky o nejjednodušších tvarech mluvni-
ckých. Hlavním úkolem byly by i zde hovory o po-
měrech praktického života.
Na třetím stupni vyvrcholilo by vyučování ve
výeviku dovednosti a zběhlosti v ústním a písemnén
ovládůní cizí řeči.
Ke kursům pro děti školou povinné družily by
se kursy a konversační kroužky pro mládež škole
odrostlou a pro dospělě
Do nejnižšího oddělení přijímány by byly děti
9. až 10letě, do druhého 11- až 12leté, do třetího
13- ažz 1šletéc e
Vyučovati By se mohlo ve středu a v sobotu
odpol., ale i v ostalní dny po odpol., po př.ae dopol. vy-
učování Poněvadž by vyučování svěřeno bylo zvlášt-
ním silám učitelským, mohl by počet hodin vyučo
vacích patřiěně rezmnožen býti, což by účinnosti
intensivnosti výučování velice na prospěchy bylo.
Má-li se při vyučování cizímu jazyku dosíci
uspokojivého výsledku, totiž jistého praktičkého ovlá-
dání jazyka ve slovů i písmě, pak musí se učiti
menších skupinách, Stanovením maximálního, počlu
25 žáků pro jedno oddělení projevila anketa poroz-
umění i pro tento nejvýš důležitý požadavek; ač by
neškodilo, kdlybyz počet tento ještě vice zredukován
byl. Ve škole Berlilzově učí se ve skupinách o 10 až
20 žácích. Než i navržený způsob znamená jakýsi
pokrok oproti dosavadnímu vyučování po třídách
v nichž tísnilo se 50—70 děll.
12
article
Kursů jazykových bylo by především potřebí
v místech, kde vedle českých též německé skoly
stávají Praha předeházej dobrým přiklndem.“ vi
Nenamlouváme si niktorak, že zřizování jazy-
kových žorsů odbude se hladce al nenarazí na žádné
obtíže. Zejméha syslemisování zvláštníchi učitel
němčiny — kteří by ovšem slušně honerováni být
musili — vyžaduje značnějších finančních oběti
A tím ocili jsme se u nejholavější stránky celé zále-
žitosti. Finanční obtíže, tot ona fornulka, jíž odpra-
vena již lak mnolá dobrá myšlenka. Uvážíme-li však
že Praho dnes vydržuje vlastně pro české děti celou
řadu německých tříd, jichž počet by odchiodem če-
ských dětí znaěnou měrou zredukovati se dal. dál
že by zlízením kursů odpadly odměny za vyučován
němčině na českých školách, musíme dospěti k
přesvědčení, že o nějakém značnějším, trvalém z-
tižení obechílo rožpoštu tu nemůže hýt řeči.
Praha
13
article
Tolik je však jisto: hez rozhodných činův a jista
obělavosti, nevybavíma české děti z německýeh
škol. vol
Se zájmem sledovati budeme dalšt rozvoj navr
žené relormy, jsouce si toho vědomi, že tu vzniká
nový útvar, klerý by při nálezitě pěči povolaných
činitelů mohh vzrůsti v instituci, pro náš národní
život nadmiru důležitou. Nemáme proto vřelejšího
přání, než aby zdravá tato myšlenka došlabrzkého
uskulečnění, jak z ohledů praktických, z ohledů vý-
chovných a kulturních, tak z ohledů národních.
vodd al uovodi-l
Frant. Bartoš, učitela
sita os bon
nle
o z es vroni
Zápis na Pražské jedeoroční obchodní škole
Českostovauské obchodninké besedy v Praze koná s
plsemně po celé prazdniny. Škola byla letošním
rokem rozšířena na 3 parallelní třídy mužské az
divčí a přesídlena do vkusně a účelně zařízených
místnosli na Havličkově nám. 21. Pani rodiče a po-
ručníci se ve vlastním zájmu úpozorňují, aby učinili
přihlášky pokud možná v srpnu, poněvadž každým
rokem stoupá pučat hlásícíchi se žáků a žaček lou
měrou, že zápis loňského roku musit býti ukančen
již 22. srpna a více než 100 žáků bylo odmitnuto.
Veškeré dolazy o pokyny a prospekty buďtež řízeny
na ředilenství školy v Praze II., Jerosalémská ul.7
Místa učilelaká ve šk. okr. němscko brodském
učitelky I. 4ž. v Něm. Brudě, učifele I. tř. ve Skale
a nditelů II. tř. v Mladé Břišti a Želivě. Žadosti do
16. září
František
Bartoš
Pan
Praha
Havličkov já
Praha II
Jerosalémský ulice
Německo
Skale
Želiv
jedeoroční obchodní škola Českostovauský obchodninký beseda
14
article
Sportovní věstnik.
Sportovní věstnik.
jzei
nbemm Vodní sporty.
heltísn
e Mezinárodní plavecké závody
ette
A. C. Praby
Po třeli v lelošní sezoně předstupuje dnes A. Č.
Praha před sportovní veřejnost s plaveckým meetingem
Chvánti jest obětavost klubu, jenž ochotně jediný
vzal na svá hedra břímě celého sportovního odvětví
plavactví, a methodičnost jeho postupu. Nebuť zača
s národními závody, aby vyzkoušel umění českých
borců a poskyll, jim příležitosti shostiti se závodn
tremy, klerá jest nezbytným průvodcem ke stariu
těch závodniků, kteří nemají množstvíi zavodů, v nichá
by se mohli ostřileti. Vytrvalcům uspořádal zvláš
závod Branik-Smíchov. Oba meelingy se tě ily ži-
vému zájmu obecenstva, který jich hobužel nezá
chránil před deficitem, který doléhá na A C. Prahr
lím líživěji, že to klub nepodporovaný sty členů, an
výnosem jiných podniků. Přes to A. C.e Praha ne za
leknula přlšerou deficitu při mezinárodním meelingu
přirozeně ještě vělšího, setrvala na svém programu
a provádí jej do posledního bodu
Dnešní závody vynikají nejeu počíem, nýbrž
i jakostí přihlášek, což zajišťuje nebývalou zají
mavost. Z domácích jsou přihlášeni: Vodník, Drozen.
Doucha, Hulik, Šimek, zkrálka všichni, kdož jsou
A C
Praby
C Prahr
Drozen
Doucha
Hulik
Šimek
Praha
mezinárodní plavecký závod
BranikSmíchov
15
article
čífáni k naší první třídě. Velmi zajímavou novinkou
bude závod tozstavný, kteréhovjsme — pokud naše
paměť sabá — dosud v Praze neměli. Z cizine
zaslubuje pozornost Hajós Henrik. zMagyar Fest
gyakorlok Köre, jenž onebdy dovedh poraziti
plavce světové třídy, jakým jest O. Shefl. Hajo
sotva nalezne v dnešních polfch soupeře, který by
mu zamezil vítěznou obhajobu obou mistrovství
Vedle něho jest cizina zastoupena v přihláškácl
Hamischem a Morbergrem z vídeňské Austrie
mnichovským Zacharem; a německý sport známým
Em. Kathem (D F. C.).
V jednotlivých číslech jsou přihlášeni tito plavci
100 m. jnniorka. Činčera, Peška. Kacha
Ewald, Plass, Kuchynka, Poper (A. C. Praha), Špičk
Fidler (A. C. Sparta), Srbek (S. K. Slavia', E. Ratt
(D F. Č
500 m. o přebornictví Prahy: J. Vodník
B. Hulík, E. Šímek, J. Plass (A. C. Praha), Špička, M
Doucha (A. C Sparfa).
500 m závod dam: al. Ringlová, Vitejčkov
(A. C. Praha). R. Kalinová, M. Kalinová, F. Novotná
M. Nováková (A. C. Sparla)
leent
paprotí „Národnímu divadlu?
Pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premi
= Žádejte prospekt. —
100 m mistrovv slví Čech: A. Friedmann
J. Vodník, E. Šimek, J. Činčera, J. Plass. (A C. Praba)
Zachar (S. V. Mnichov). K Hamisch (Austria, Víden )
H. Hájos (M. T. K. Pešt). Drozen, Špička, Douch
(A. C. Sparta), Morberger (Austria).
Závodhochů na 100 m doznal 8 při
hlášek.
100 m plování na znak. Hulík, Činčera.
Gebert. Vodník, Friadmann, Plass (A. C. Praha)
Drozen (A. C. Sparta).
100 m starálch pánů: A Nikodem (A. C
Praha).
150 m plování na prsou: Gebert, Kácha
Plass, Peška, Ewald, Hulík, Kuchyuka (A. C. Praha)
Drozen (A. Č. Sparta).
Hajós
zMagyar
Fest
Köre
O Shefl
Kath
Činčera
Pešek
Kach Ewald
Plass
Kuchynka
Poper
A C
Srbka
S K
E Ratt
Hulík
E Šímek
J Plass
M Doucha
A C Sparf
R Kalinová
M Kalinová
F Novotná
M Nováková
Sparla
A Friedmann
J Činčera
Zachar
H Hájos
M T K
Drozen
Douch
Gebert
Nikodem
Kácha Plass
Ewald
Kuchyuk
Praha
Čechy
Mnichov
Morbergr
Austria mnichovský Zachar
Sparta
národní divadlo
Austria
Víden
Špičk Fidler
D F . Č 500
Vitejčkov
Morberger
16
article
Štafetový závod na 150 m (3 x 50
A. C Praha I. Šuek, Friedmann, Vodník, A. C. Praha,
IL. Cinčera, Plass, Kácha, A. Č. Praha III, Peške
Gebert, Ewatd. A. C. Sparta I Doucha, Drozen,
Šp čka, A C. Sparta II. Beran, J. Špičsa
Fiedler.
2100 m mistrovství Čech: Hulik. Vodník
Šimek (A. C. Prahal, Zachar (S. V. Mnichov), Ha
misch (Austria, Vídeň). Hajos (M. T K. Peš0), Mor-
berger (Austria) a Em. Rath (D. F. C
Athletika alsportovní hry.
** S. K. Slavia pořádá ve daech 8. a 19
září t. r. lootballový turnaj o stříbrný li
pový věnec putovní (ve prospěch Ú. M. Š.
N. J. P. a N. J. S). Pravidla turnaje letošního sta-
novena budou na schůsi ternajového výboru, v němi
každý z phihlašených klubů jest delegarem zastoupen-
Přihlášky klubů, v nichž budiž uveden počst mužstev.
jméno a adrena delegála, a k nimž budrž vklad 2 l
za každé mužstvo připojen, přijíma Ššek Gastav
Praha-I., 342. Poslední den přihlašek 31 srpen
A C
I Šuek
Friedmann
Cinčer
Plass
Kácha
Peške Gebert
Ewatd
Doucha
Drozen
Beran
J Špičsa Fiedler
Šimek
Prahal
Zachar
K Peš
Mor
Rath
Praha
Španělsko
Mnichov
Vídeň
Sparta
Austria
Slavia
Ššek Gastav Praha
18
article
SUKNA ky pro pši dám BAHUHtll
nabizi vyrozní dům uDanm
19
article
ProkoPSkorkovský a syn v Hum poleí.
1og bol
ProkoPSkorkovský a syn v Hum poleí.
1og bol
1v2v0
** Komb. letníteam A. a F. K. Union
hraje dues v Čes. Brodě proti tamřjšímu sportovnímu
klubo. Schůzka hráčů ve 121/2 hod. ve spolkové
mistnosli.
* Závod v chdzi z Paříže do Brus
selu budou pořádati koncem sezony pařížské »Les
Sportse
Shrubb ponáží Longho a ta 31. če
F K
Čes . Brod
Paříž
Les Sports
20
article
vence v matchi na 12 mil v Montrealu za 65 : 251/4
Longbost se vzdal v osmé míli vida, že jest poražen,
* Rozvoj angl. amaleurské as so-
clace footballové. A. F. A. získala nových 130
klubů od konce minulé sezony. Příliv klubů pod
prapor čistých amateurů neocha buje.
Jizda prince Jindřicha 1909
ani 1950 km.
Jindřich
Montreal
km
21
article
LAURIN KLEMEN
LAURIN KLEMEN
hr. Kolovrat
16015
Laurin
Kolovrat
22
article
pVí rakouský jezdee
druhý v závodě cuben
Sedmý v celkové klasinikaei
porazil 96 vozů
nejlepších internacionálních známek.
Továrna: M. Boleslav.
Sklad: Praha, Josefské náměstí.
Z cyklistského ruchu.
** Walthourovi sepodařilo ve čtvrtečním
večerním meelingu Buffala poraziti Gnignarda v
dvou bězích matche. První na 15 km vyhrál za
11 min. 55/2 o 21/2 kola, druhý na 30 km za 24 min.
2/4 vteř. o 21/2 kola. — Poulain porazil v matchí
Rütta. Rozjíždky k velké Jetní ceně vybráli Rütt
Delage, Bader. Schilling. Martin, Dupré. Cornes.
Hourlier a Devoissou,
Walthour
Poulain
Rütt Delage
Bader
Schilling
Martin
Duprý
Praha
josefský náměstí
Buffalo
km
24
article
Puškařství firmy Ladislav Švestka a
spol. (majitel Ladislav Švestka) doporučuje da-
lekostřelné, na léta trvanlivé lankasterky flobertky.
revolvery, browningy. - Střelivo. Specialita : hlarn
velejemná armádní ocel-
Mírné plátební podmícky. - Levné ceny. - Velký
obrázkový cemík 80 hal. v poštovních známkách.
16008
os Vzduchopl avha
*eRakouský aeroplan vojenský.
Říšské ministerstvo války poděkovalo Karczagovu
syndikatu za vlastenecký dar Farmanova létadla
nařídilo pokusy s létadlem u Nového Mésta za Vídní
které prováděti budou nadporučici Hirsch a Heller.
Syndikát Karczsgův, jak známo, koupil Farmanův
přístroj staršího typu a hodlal pořádati aviatické pro-
dukce, k nimž angažoval býv. mechanika Farmanova
Legsgneuxe. Pokusy neměly zvláštního úspěchu, na
čemž blavní vinu měl nevhodný terrain. Syndikát
vída neůspěch svých obchodů, učinil aeroplanem dan
Švestka
Karczagův
Farmanův
Hirsch
Heller
Karczsgův
Vídeň
30
article
zubni pasta po 50 hal.
ústni vodička po 1 kor
doporučují se nejlepo k čestění
ubů a úst. Ve všech lekár.
drogucriích. 1597
31
article
l2. Střelectví.
* Český svaz střeleeký zahájť dne
o 9. hod. dopol. své II. mezinárodní závudy stře-
lecké na voj. střelnici v Kobylisích. Střnleti se bud
o mistrovství zemí koruny české na 200 kroků
o mistrovství Čech na 100 kroků. V obau těchto
závodech otkají se nejlepší naši střelci, jak vidno
z přihlášek. Neméně zujímavým bude závod 5člen-
ných družstev na 400 kroků a závod juniorů na 10
kroků. Mimo tyto závody bude střileno ve volných
závodech poškou a bambitkou na 50 kr. Veškeré zá
vody dotovány jsou množstvím skvostných cen
z nichž jmenujeme v prvé řadě pohár arcivévody
Karla Františka Josefa, místodržitele hr. Coudenhova,
hr. Slernberga, hr. Buquoye, poháry Českého svaz
střeleckého atd. Pokračování závodů bude v nedě
22. 1. m.
9 v ne
Olympijské hry.
Karel
František
Josef
Coudenhove
Slernberg
Buquoy
Český svaz
Kobylisy
Český svaz střelecký
32
article
** Česká olympiáda. Tomulo podniku.
jenž po slibném jarním náběhu, který nám vynesl
krásné veslařské závody, už užibyl smeten bouřemi
v organisačním středissu valné většiny české athre-
tiky, byla věnována páleční schůze Českého výboru
olympijského. Přes pržedainovou dobu četně na-
vštivená lschůze se usnesla — bezpochyby na zá-
kladě výsledků čtvrteční porady pracavní komise —
odložti českou olympizdu a 5. září — jak původně
stanoveno — na 3. tíjna. Olympiada bude pořádána
v rámci mezinárodních závodů, pod vlajkou Č. V. O.
a vypracování programu, jakož i veškeré přípravné
práce obstará pracovní komise, dle potřeby doplněná
a rozšítená. Č. V. O. doufa, že jako korporace zcela
neutrální, stojící nad stranami, dojde u české obc
sportovní všestranné podpory, tím spíše, poněvadž
celý připadný čistý zisk připadne fondu k vyslání
borců českých k olympijským. hrám do Athen n
jaře t. 1910. Doufá iudíž, že Česká olympiada shro-
máždí u startu výbvěl českých sportovců bez rozdilu
přislušnosti klubově, čímž účelu, pro který Česká
Olympiada jest pořádána, nejlěpe vybověno bude.
V. O. usnesl se dale, aby Česká olympiada pořá-
dána byla každoročně
náv
V O
Český výbor olympijský
33
article
ángodoemdvrnil
řm nsd
34
article
sběsevano Týdenní táčky, lasniba
na vaekoliv přijede do Praby nějaký cirku
jako teď eirkus Ilenrý — podotý kám, že cirku-
ten není v žádném příbuzenském svazku s mým
přitelem Henrým — kde jaká nedobrá zilk
z klukovských let ve mně hraje a staré sym-
patie k maneži a trapezzu se probouzají.
Nebyl jsem sice žádným výkonným uměl-
cem, sčkoliv po dnes se divím, že jsem s ně-
jakým cirkusem nentekl, ale našemu úplgému
štěstí stačilo, když směli jsme pomáhat stavět
plátěnou boudu a když udělali jsme si známos
s hloupým Augustem. Bylo pro nás cil, kddyž
jsme mu směli doskočit pro cigarety i a oni nás
za to z vděčnosti zase učil, jak se dávají facky
do vzduchu, aby to hodně mlasklo, ale nebolelo.
a jak se musí házet elowaská čepice, aby padl
druhému na hlavu. sen tanu řinn
a Za všelijaké úsluhy a ochoty, nebo i za spoln-
účinkování v pantomimě, dostali jsme občas
lístek na poslední galerii, která ovšem spadnou
mohla naším aplausem, když přítel August měl
svůj výstup, nebo když slečna Alice prováděla
na koni své krasojezdecké kousky
O — slečna Alice — kde té je dnes a
konee!
s n ozjdn
Nerozumná ženská, jaké štěstí mohla udělat
kdyby místo lajtnanta, který ji beztoho opustil
si byla se mnou udělala tenkrát vážnou známost
Byla mně už deset let, když zahořel jsen
pro ni láskou, která působila na mě tehdy ae
jako mořská nemoc.
Vyveršit jsem se ještě neuměl, tak jsem
jenom vvdychal a mluvil ze spaní, až doma z toho
l be A rovomnob a ken
tet
August
Alica
35
article
vvea
usoudili, buď že mám trest ze školy nebo
psotník. Tak nízko a nézhalecky posuzoval
bouři, která zmitsla mým nitrem A já byl za iím
na skoku miss Alici vnést, kdybych se by
nebál, že by mě i sní z domova vyhodili.
Tak jsdm jenom s galerie házel pon
očima, zuřivě jsemitleskal, až mě lidé zakři-
koveli a ve dne jsem bloudil kolem cirku, jeslli
jí nikde nepolkám. Dlouho jsem neměl to
štěstí. . . až jednou. Vysla naparáděná, roz-
hlédla se a rovnou ke mně. Nohy se pode
mnou třásly, nejraději byl bych utekl. Ale v tom
na mně kývla.. . ani nevím, jaka jsem se
knh dostaha Huváa
sTTeď ji všechno řeknu, ať mne utrhne
třeba hlavu«, uminil jsem si2 Nečskl jsiem ale
nie, poníčvadž mluvit začala ona a sice takto
»Chlapečku, máš čas?«ozr ds on
eiTen ehlapeček mě děaně urazil, ale aby
viděla, že má co činit s rozšafným muže m.
řekl jsem ji nejhlubším hlasem, jský se kdyve
mně nabral:
Pro vás, slečno, mám vždycky dosti času le
Usmála se, nevím jestli tomu hlasů nebo
času a řekla: »Tak doj pozor. — Víš, kde jsou
oujezdské kasárny?« vslivdáo sinšo
Jak pak bych nevěděl !a Ten hokynář n
proti prodával nejkräsnější káči z celé Prahy.
»Tak tam půjdeš a dáš některému vojákor
tohle psaní, aby je hned dodal panu lajínantovi
podle adresy. Tadyhle máš šesták od cesty —
Oh, Alice, Alice. .. tohle jste mi neměl
dělat!
Už ani nevím, jestli jsem se začervenal
nebo zbledl, ale bylo mi děsně, asi tak, jako
později při prvním zakouření z talinkovy dýmky
Šesták jsem vzal — nemohl jsem ji přeg
urazit — ale cestou jsem si umínil, že sic ho
m oroq nT.I3 IIl adni ,okdon
cvg
xbazál sree
Alik
Alica
Praha
37
article
uschovám jako památku na první nevěrnou
ženu. A když jsem dopis poctivě odevzda
v bráně kasáren a kaprál se tak nějak divně
usmál, nemoh' jsem to déle vydržet a šel jsem
se vyplakat za jedna blizká vrata. Udělalo mi
to tuze dobře, v noci jsem už nevzdychal
a druhého dno, když jsme s kluky mluvi
o tom, co jame včera prováděli, řekl jsem jim
hrobovým hlasem:
»Já měl včera nešťastnou lásku, ale užj
nemám te is
A za pamštku po první nevěrné ženě koup
jsem si precliky a marcipán. To byla má
pomsta.
Ale i přes toto první životní sklamání, kter
zůstavilo ve mně tak dlouhý dojem, neochabla
má láska k eirku, a když poprvé do Prahy za-
víta! Barnum Bailsy, naučil jsem se,eo
napsal v rozhazovaných prospektech o své lásee
k dětem a po dnes to umím na zpamětrolis
Stálo tam: Veliký Barnum miloval děti
On jich nikdy neodháněl, když puzeny zvěda
vosti lezly pod plachtu jeho cirku, ale vzal je
za ruku a vedl na první místa, aby viděly
poučily se v re
Jenže jeho zřízenci ten prospekt nečtli
když jsme lezli pod plnchtu, vzalio na nás bíě
Prato asi po jeho smrti šel světový cirkue
tak rychle delů, až konečně přišel do kon
kursu. Ani jsem se nedozvěděl, kam přišly
všechny jeho strakce. unůdiv mástlev o
Slyšel jsem jen, že vousafé ženy šly z
kelnerky, Negrice, které bylo 161 let a kojile
Washingtona, šla zas do jiné služby a z bohato
menažerie několik velbloudů že přišlo do ° Čech
kde prý se jim znamenitě datl.
Tomu poslednlmu docela věrím. 0
avolunžl oši o vaq i m
alotsož zsild , pne-
u žalolo0 alevoni
o 160
eorir
Barna Bailsa
Barna
Washington
Praha
Čechy
38
article
Polovina prázdnm je už pryč, rodičům na
stávají pomalu starosti, kam se syny, kteří letos
udělali maluritu a maji se rozhodnouti, čín
budou.
Jak ze všelijakých zaslán patrno, všem
stavům se asi tuze dobře daří. Medíci volají
Jen pro boha ne na medicmu, jurisii zrazij
od studfa práv, filosofové ukazují na sešedivěl
supplenty . . . ještě že theologieká fakulta mlči
neboť vl, že na tu nikdy nával už nebude.
Jedním slovem: všechny slavy radl upřímné
člověku, který konečně se dostal tak daleko, že
by mohl jako začit něčím být . . . abys
šel utopit, poněvadž není pro něho na světě
leunneno
místa.
Ale já nejsem takovým škarohlidema
upřímně vám radím: studujte, co cheete, n
tom nezálezí, ale hlavně odkoukejta, ja k se
dělá kariéra. To je u každého stadia to
nejhlavnější; když to neumíte, můžete mi
v hlavě vědro vědomostí a nie vám to není
platné. Váš kolega hlupáček vás přede žene
všude, i bez primitivních vědomosti, jen když
zná ten zlatý můstek, přes který se leze.
Jsou dva můstky vlastně: můžete si voli
podle svého temperamentu.1
Jeden je takovýto: Už za studit, hned jak
přijdete do Prahy, tlačte se do všech spolk
studentských i nestudentských a dělejte radikála.
Do novin si noste často zprávy o své činnosti
aby ledakde si všimli vašeho jména. Stanes
to, když se často opakuje. Po případě můžete
se nachat trochu zavřít, politieký delikt docsla
vám neuškodí; naopak znám radikály, kteří pro
své ideály v mládí veděli sie trochu nepřijemně,
ale teď ideálý jejich už jsou splněny n sed
docela pějemně a teple, a co blavní; na déo
než v ksiminále-
ihod dolubolonbov qol ižs 01 bo sly
došni 9ee
ase
Stanes
Praha
39
article
Oststně jsou místa, kde bývalé radikály
zrovna polykají; jsou z nich po dost malém
uznání ti nejkomisnější tvorově. A dělají velkou
kariéru, jak jsou toho četně případy
Cesta druhá také není špatná a je poho-
dlnější zvlásť pro povahy mírnější od natury
je to cesta devotnosli.
Jste nctivý a sladký k lidem, o nichiž víl.
že vás mobou tlačit. Děláte jim na polkáni
hluboké komplimenty, nikdy se nerozeházite
s jejich názory, vše, co oni konají, i kdýby to
bylo neskonale pitomé, je u vás svrehovaně
moudrě. Nepomlouváte je za jich zády, kdyby
vás poslali do pekla, jdete do pekla, jste zkrátka
vzorný, mladý muž, který neplete se do žádné
politiky a hledí si jen svého. Přiležitostně je
poprosíte o protekci, po případě o dceru .
a kariéra jde už potom sama
Vezme si ji na starost buď tchán nebo
tehyně, níe
sla Msnado jmalo
í e ste
aonoišbar odlopo
, 5 ámnol mově
arr
Volnost slaměných vdovců se chýlí ke
konci; pozoruji, že chodi už nějak sesmutněli
Prahou. Ksždý druhý dává malovat byt a vo-
skovat podlaby, však je skoro už na čase, aby
se silná ruka do nejedné domácnosti vrátila
oZnám jednoho soudního pana radu, který
taky by už zasloužil, aby jeho »justice « se
vrálila z lelního bytu a trochu ho zkrolila.
Považte, mé dámy, co si tuhle dovolil řl
při výslechu obžalovaného. aslba padebe
Právil: . . Jste 35 let stár, katolík
ženat — jínak netrestán ceo
00e1 ale imass náie Zevloun.
am šmditi z s ětala e oh motum musliar e
baní Mala 0n1 dovu mnávoulis e
bom áela roet aml soasslnlmba cb vbdel
kig bano z0e1 stnod a8 nodonus bod s oroj de
iq buso 30e1 ogol
oepei
rada
Malo
Praha