2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. srpna 1909. Číslo 224.
4
article
bilu do La Granja, aby se rozloučili s infant-
kou Isabellou. Princové odjiždějí s plukem hu-
sarským, jím přiděleným, do Malagy, kde vstoupí
na loď, plující do Melilly. Též infant don Carlos
ucházel se u krále a ministra války o přidělení
k válečnému mužstvu, ale je pochybno, zdal
bude jeho přání vyhověno.
Spanělské loďstvo válečné.
Vzhledem k vyslání celého loďstva španěl-
ského k Melille, je obrácena všeobecná pozor-
nost na válečnou moc španělskou. Není již tak
strašná, jako za doby Ferdinanda Katolickéhoa
Isabelly, kdy nazývali španělské loďstvo »nepře-
možitelnou armádou«. Ke konci 18. století mělo
Španělsko ještě 76 řadových lodí, 131 fregata
120 menších lodí, opatřených celkem 10 000
děly. Nynější loďstvo španělské skládá se pouze
z 35 korábů s 388 děly a představuje 64.681
tun. Jediný obrněnec »Pelayo« byl zbudován
r. 1887 o nosnosti 9890 tun. Novějšího data
jsou tři křižáky I. třídy: »Emperedo Carlos V.«
z r. 1895, »Princese de Asturias« z r. 1896
a »Cataluna« z r. 1900. Velmi zasfaralé jsou
dvě lodi pro pobřežní ochranu, zbudované roku
1868 a 1865. Z posledního dvacetilatí minulého
století pochází pět torpedoborců. Dále má Špa
nělsko 4 dělové lodice I. třídy a 10 II. třidy
Posledně vystavenou lodí je křížák »Reine Re
genta« o 5871 tunách. Jako pomocné loďstv
je 12 parníků »Companie Transatlantice« k dis-
posici. Personál lodní skládá se ze 778 důstoj-
níků, 56 kadstů, 62 námořních dělostřeleckých
důstojníků, 302 důstojníků námořní pěchoty, 61
inženýrů, 63 mechaníků, 41 duchovních, 31
auditorů, 112 lékařů a 196 správních úřadníků.
Isabella
Carlos
Katolického
Pelayo
Asturias
Re
Companie Transatlantice
Le Granja
Melilla
Španělsko
Emperedo Carlos V
5
article
V čele námořního departementu jsou: kontre-
admirál J. Viviegra hrsbě Villamar, kontreadmirál
márkýz del Pillares a admirál markýz del Real
Tesoro,
Ve vodách tangérských byla španělským
dělovým člunem zadržena italská loď, ve-
zouci 1000 pušek určených pro Kabyly. Před
Tangerem konají hlidku dvě španělské dělové
lodice, k nimž se připojí datší loď, takže bude
překaženo podloudné dopravování zbraní, dějíeí
se ve velké míre.
J Viviegr
Villamar
Kabyl
Tanger
Real Tesoro
6
article
Zpravodaj »Daíly Telegraphu« odvážil se
do území Kabylů a uveřejňuje zajímavé podrob-
nosti. Kabylové v Uladu, Settaře a Bungu jsou
nesmířitelnými nepřáteli Španělů a budou bojo-
vati do poslední krůpěje krve. Chtějí vlákati
Španěly do hor, kde mají mocná opevnění. Jak-
míle Španělové začnou pochod, ucovnou domo-
rodci z roviny. Město Tetuan, středisko nejdivo-
čejších nepřátel, dostanou Španělové bez obuíží.
ale pak je očekávají ohromné překáž ky.
zejména se zásobováním. Vše musí býti dová-
ženo do země Rfů, jež je pustá a skalnatá.
Dopisovatel vyhledal pak syny známého kaidlu
Burfy, kteří sice prohlásili, že jsou přátelatí
Španělům, ale že za svůj kmen ručiti nemohou,
neboť plane bojechtivosti a vyslal koně a muže
Kabylům. Domorodci mají v horách ukryty zá-
soby zbraně a dosud prý odňali Španělům tisle
mauserovek.
Dosavadní zkušenosti s připoufaným bal -
nem nejsou valné Též dělostřelba se neosvěd
čuje. Anglickému dopisovatelí tvrdili Kabylové
že dělostřelba španělská nepřipravila je ani o jed
noho muže. Dopišovatel ujišťuje, že Španělové
nemohou důvěřovat ani jednomu kmenu v zem
Rifá.
Z Pariže se oznamuje: Do Tetusnu přibyo
marocký vůdce Chaldi se silným oddilém jizdy
z úžemí Rifů a dal stavěti opevnění. Dle zprávy
»Matinu« opustil guvernér v El-Kassaru Bagdad
v čele poselství Fez, aby ku příkazu Muleje
Hafida se pokusil zjednati klid mezi R fy. Po-
selstvo je provázeno jen malou eskortou, poně
vadž je obava, že by se mohlo vojsko sullánovo
spojiti s Rify.
Kabyl
Settař
Bunga
Španěl
Burfa
Matin
Mulej Hafid
Ulad
Tetuany
ElKassar Bagdád
Daíl Telegraph
7
article
Siluace ve Španělsku.
zot
Reroluční dny barcelonské od 26. do 31
července měly převážně protiklerikáln
ráz. Znalce špsnělských poměrů nemohl pře-
kvapiti tento výbuch zášti proti kněžstvu. Inte-
ligence a malí lidé jsou do krajnosti roztrpčen
proti klerikálům, které podporuje dvůr a aristo-
kracíe Ve Španělsku je nesmirný počet kněž-
ských řádů, ač konkordát z r. 1858 omezil
počet řádů na tři. Jen v Barceloně je 82 ná-
boženských sřádů, které mují 285 klášterů
kostelů, školních budov a vládnou nad 1243
různými ústavy. Vynčování v kongregačních
školách je velmi zanedhané. Poměry ve Špa-
nělsku jsou smutné a skoro beznadějné. Jisto
je, že náprava nenastane, dokud budou v ne-
šťastné zemi vládnouti Bourboni. Proto in-
teligence se hojně přidává k republikánskému
hnati Slavný španělský spisovatel Perez Galdos
pravil ve své kandidátní řeči 1907: »Jsme
Evropany, diky naší zeměpisné poloze a díky
itulské opeře (ve Španělsku se všecky opery
zpívají jen v řeči Danteově), ale světlé slunee
nám zakrývají černí parasiti. Kamkoliv vkročíme,
vidíme jen popy, kteří nám strpčují život.« Přes
tyto smutné okolnosti dodrželi katalonští děl-
níci v poslední vzpouře neobyčejný takt a
lidskost. Představení klášterů a škol dostalí
předběžné zprávy o zapálení budov. By li vy-
zváni, aby odnesli svůj majelek a kde by bylo
nebezpečí pro mnichy a jeptišky, byla jim dána
silná oehrana. Pouze v Pneblo Cnevo zahynul
farář ve sklepě vlastní vinou zadušeníma
v Gracii byl rektor kapucinů zastřelen, poniěvadž
se postavil proti davu s revolverem v ruce.
Bourbon
Perez Galdos
Evropan
Španělsko
Barcelona
Špa
Inte
8
article
Při bouřích byla stíhána krádež velmi přísně.
Opakoval se známý křik revoluční pocuivosti:
»Smrt zlodějům!« Počet vyhořelých budov
v Barceloně činí 61, což znamená škodu 60
milionů peset, nepočitaje v to nesmirné zlráty
v uměleckých předmělech. V Barceloně zavládi
úplný klid, ale v hlubinách obyvatelstva to
stále vře. Ztráty bareelonské úřadně byly takto
zjištěny: 400 mrtvých, 1100 raněných, 1200
zajatých u revolucionářů a 18 mrtvých a 170
raněných u policie a vojska.
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednolný
a dobrovolnou diseiplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíeh
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště.
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace,
spolky i jednotlivci také zde svou národní po-
vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte
v mislních prodeináchl
Čecho
Barcelona
9
article
Kretská otázka před rozhodnutím
Kretská otázka před rozhodnutím
Konflikt mezi Tureckem a Řeckem pro
kretskou otázku dospěl opět ke kritickému bodu.
Nová nota turecké vlády žádala na Řecku, aby
se přímo vyslovilo, že se vzdává veškerých aspi-
rací na Kretu, a jak sděluje „Voss. Ztg.“, od-
poví prý řecká vláda opět vyhýbavě, odkazujíe
na ochranné velmoci, pokud se týče činnosti ře-
ckých důstojníků na Kretě, v Makedoni a v Epi-
ru. Je jisto, že takováto odpověď v Cařihradě
opět nebude uznána za uspokojivou a další ná-
sledky lze předvídati vzhledem k tomu, že
Mladoturci ženou věci k válečnému rozhodnuti
a vláda již je sotva s to, udržeti rozvášněný lid
i vojsko na uzdě.
K tomu přistupuje demise prozatímní vlády
kretské, která nemohla přiměti veřejné mínění,
aby se podrobilo jejimu rozhodnutí, pokud se
týče požadavků ochranných mocností o sejmutí
řeckých praporů na ostrově. Na Kretě stalo se
nové vojenské zakročení velmocí již nevyhnu-
telným a pokud se týče konfliktu řecko-ture-
ckého, záleží jen na tom, zdali se velmocem po-
daří zabrániti v posledním okamžiku válce.
Kret
Voss
Turecko
Řecko
Epi
Cařihrad
10
article
Z Cařihradu, 14. srpna. Dle zprávy časo-
pisu „Turguie“ byla konečná odpověd
Turecka dohotovena včera večen
po poradě velkého vezíra s ministry vnitra, fi-
nancí a veřejných staveb a byla ihned te-
legrafována do Athen. Ministr zahra-
ničních záležitostí byl pak později o tom vyroz-
uměn. Porta žádá ve své nótě, aby Řecko.
ač Porta důvěřuje jinak přátelským prohlášením
a mírumilovným ujišťováním Řecka, také for-
málně a oficiálně prohlásilo, že
není interesováno na kretské otáz-
ce. Ministři měli také poradu o sdělení, jež
má se učiniti ochranným moenostem.
Port
Cařihrad
Turecko
Řecko
11
article
„Tasswiri Eíkiar“ oznamuje, že turecké
lodstvo, nebude-li odpověd Recka
v příčině Krety uspokojivou, bude
posláno do Krety, aby podporovalo pří-
padnou akci ochranných mocností. List se do-
vídá, že ve vážných politických kruzích se prý
mluví o tom, že turecké vojsko zůčast-
ní se připadného vylodění cizích
vojsk. Úřadní list uveřejňuje stále zprávy
o konaných táborech v kretské otázce.
Z Kaneje, 14. srpna. (Zpráva Agenee
Havas.) Kretská vláda oznámila generálním
konsulům ochranných mocností, ježto svým pře-
mlouváním nedocílila žádného výsledku, že není
s to, aby dala stáhnouti řeckou vlajku, která jest
na pevnosti kanejské vztýčena. Z toho důvodu
svolala na dnes kretskou sněmovnu, které podá
demisi.
Z Cařihradu, 14. srpna. (K. k.) Dle zprávy
z Kaneje ze včerejška, odmítli zástupci Kreťanů
vyhověti požadavku konsulů, aby řeckou vlajku
stáhli. Provisorni vláda podala demisi. Na mno-
hých místech došlo ku projevům lidu. Nen
však, jak se zdá, obava před vážnými výtržnost
Z Paříže, 14. srpna. (K. k.) „Ag. Havasl
oznamuje: Následkem sděloní kretské vlády
usnesly se ochranné mocnosti v
slati každá druhou válečnou lo
do Kaneje. Anglie nařidlila lodi, která je za-
kotvená před Maltou, aby neprodleně odplula
do Kaneje a má pohotově třetí válečnou lod.
Kret
Agenee Havas
Kanea
Cařihrad
Paříž
Anglie
Malta
Tasswiri Eíkiar
kretska sněmovna
12
article
Francie vyslala dnes ráno z Toulonu válečnou
loď „Viktor Hugo“ a rovněž má pohotově třeti
loď. Italie rovněž vyšle druhou válečnou loďa
učiní táž opatření, jako Anglie a Francie. Po-
kud se týče Ruska, očekává se připlutí druhe
válečné lodi do kretských vod a kromě tcho
buďe tam poslán dělový člun. Jakmile počet lod
v kretských volách bude rozmnožen, budou uči-
něny kroky, aby sporná řecká vlajka byla nási-
lim odstraněna, jestliže mezi tím Krefané sam
ji nestáhnou.
z Cařihradu, 14. srpna. (K. k.) Velevyslan-
ci ochranných moeností podali včera Portě spo-
lečnou nótu, v níž moenosti prohlašují, že bu-
dou nad tím bdíti, aby řecká vlajka v Kaneji
byla odstraněna a ve které radí Portě, aby upu-
slila od vyslání tureckého loďstva do Kréty.
Z Pařiže, 14. srpna. (K. k.) „Ag. Havas“-
oznamuje z Cařihradu: Se zřetelem k tomu, že
Turecko vyslalo eskádru do Karpathu, učinili
velvyslanci ochranných mocností u Porty kroky,
aby ji uvědomili, že jejich vlády učinily
vhodná opatření, aby řecká vlajka
na Kaneji byla snesena a aby požá-
dali Portu, aby neposílala eskádru do kretských
Z Cařihradu, 14. srpna. (K. k.) Časepis
„Turquie, inspirovaný velkým vezírem, dovo-
zuje, že, chtějíli velmoci zame zit
válečný konflikt, musejí zaručit
se za dobrou vůli Řecka a zahájit
vyjednávání s Tureckem o defini-
tivní autonomní správě pro Kretu.
Turci a Řekové museji právě jako oba dva ka-
binety zachovati chladnou krev a mírnost. Tu-
recko i Řecko mají stejný zájem na smírné
úpravě, protože Bulharsko jes na číhané.
vod.
Hugo
Havas
Kret
Turek
Řek
Francie
Toulon
Anglie
Rusko
Cařihrad
Kréta
Pařiže
Turecko
Karpath
Řecko
Bulharsko
13
article
IIl. valný sjezd Jednoty českých les-
niků zemí koruny české v Klatovech.
IIl. valný sjezd Jednoty českých les-
niků zemí koruny české v Klatovech.
V Klalovech, 14. srpna.
(Zvl. lelefon. zpráva »Nár. Listů«.)
Letošní valný sjezd Jednoty českých lesníko
zemí koruny české, tohoto ryze českého spolku, ko-
nal se leios v Klatovech a byl spojen s prohlídkou
tamní hospodářsko-lesnicko-průmyslové výstavy, kte-
rá má také své pozoruhodné lesnické oddělení, jakož
i s prohitákou místních průmyslových závodů.
Dne 15. t. m. dopoledne konala se prohlídka mě-
sta a jeho památnoslí, odpoledne pak podniknula ex-
kurse do známých pěkných městských lesů. Jednota
za příčinou tou vydala zvláštní ročenku, která ob-
sahuje důkladný popis porostu lesů, patřících k vel-
kostntku král. města Klatov, pocházející z péra měst-
ského polesného p. Kudrny, k niž připojena jest
také přehledná mapa městských lesů.
Dne 14. t. m. sjížděli se lesníci čeští se všeel
stran, aby opěl po roce se spatřili. Jak známo, konal
se loni valný sjezd jednoty v Kroměříži, jehož zů-
častuili se mnozí členové jednoty v Čechách působíce
a tu snad jakoby na revanche dostavili se letos do
Klatov i mnozí lesníci moravští, kteří až do nedávna
neměli jiného lesnického spolku, leč ryze německého.
Z lesníků, kteří se sešli celkem v počtu přes 300
skutečných členů jednoty, mimo to mnoho členů při-
spívajících a četných hosti, dlužno na prvém místě
jmenovati Josef Albrecht, správce velkostatku a lest
ve Studenci, Jos. Bareš, lesmistr hr. Vladimíra L
žanského, Žihli, Rudelf Bauer, vrchní lesmistr v Kou-
tech, Otakar Bouček, c. k. vrchní lesní komisařv
Plzni, František Buchal, lesní správce hr. Aichel
Kudrna
Josef Albrecht
Bareš
L žanský
Rudelf Bauer
Bouček
Buchal
Aichel
Klatovy
Kroměříž
Čechy
Studenec
Jos
Koutechnický
tamní hospodářskýlesnickýprůmyslový výstav
14
article
burča, Neustupov, Jindřích Čejka, c. a k. lesní sprkv-
ce v Korunním Poříčí, Eduard Duchoslav, prolesor
vyššího lesnického ústavu v Písku, Josef Holeček
lesní rada, Praha, Josef Holmouz, nadlesní, Býchory
Ant. Holub, lesní inženýr, předseda jednoty v Plzní
Jos. Jakobe, lesmistr města Rokycan, Václav Jon,
lesmistr hr. Haracha, Přím, Ant. Kausek, okresní
lesmistr, Hořice, Julius Komárek, lesmistr na pan-
ství knížete z Hohenzollerů v Bystřici u Nýrska.
Jos. Kudrna, polesný a okresní technik v Klatovech
Frant. Kulhavý, nadlesní, Vlachovo Březí, Jos. Lhot-
ský, c. a k. nadlesní, Merchthal u Cvíkova, Frant.
Matoušek, nadlesní a správce velkostatku Skálau
Věže, Karel Milde, polesný města Nového Bydžova.
Čejka
Duchoslav
Holeček
Holmouz
Býchory Antonín
Jakob
Václav Jon
Harach
Antonín
Julius Komárek
Kudrna
František
Kulhavá
Matoušek
Mild
Neustupov
Písek
Praha
Plzeň Jos
Rokycany
Hořice
Bystřice u Nýrsko
Klatovy
Jos
Lhota
Merchthal u Cvíkov
Nový Bydžov
vysoký lesnický ústav
Vlachův Březí
Skálau věž
15
article
Karel Návrat, nadlesní města Vys. Mýta, Ferdinan
Reich, lesmistr hr. Harracha v Jilemnici, prvý místo-
předseda jednoty, Jos. V, Rozmara, redaktor lesni-
ckých časopisů v Písku, nt. Růžička, nadlesní na
panství knížete Liechtensteina v Ratajích, Jaroslav
Růžička, lesmistr v Milevsku. Václav Soukup, lesn
správce města Přibrami, Josef Strachota, lesmistr
města Hradce Králové, Emil Šindler, losní kontrolor
v Ratajích, Václav Vostrý, c. k. komisař lesní inspek-
ce 1. třídy v Praze, Jiří Vrbata, lesmistr města Do-
mažlic. Oskar Vyhnal, nadlesní v Poličce, Ant. Žiž-
kovský, nadlesní a správce velkostatku hr. Chotka
Čivice u Pardubic. Z Moravy se dostavili: Otakan
Krajník, knížecí arcibiskupský lesmistr, Velehrad
Frant. Serek, kníž. arcibiskupský vrchní lesmistr s
cís. lesní rada v Kroměříži, Karel Šimon, profeso
městské lesnické školy, Jemnice, Eugen Vrbata, lesni
a kulturní inženýr, Třebíč, druhý místopředseda jed-
noty. Zevčlénů přispivajících jest přítomen hr. Artu
Aichelturg, velkostatkář v Praze a dr. Floriš Štoll.
právní zástupce Jednoty českých lesníků z Morav-
ského Krumlova.
Návrat
Ferdinan Reich
Harrach
Rozmara
Růžička
Liechtenstein
Rataj
Soukup
Strachota
Šindler
Vostrá
Vrbata
Vyhnal
Antonín
Chotek
Otakan Krajník
František
Karel Šimon
doktor
Floriš Štoll
Vys
Mýto
Jilemnice
Jos
Písek
Milevsko
Přibry
Hradec Králové
Praha
Morava
Kroměříž
Jemnice
Třebíč
ský Krumlov
Čivice u Pardubice
městský lesnický škola
kulturní inženýr
16
article
Dále dostavili se na sjezd zástupcově jiných
spulků lesnických a sice Klub pro lesnictví a mysli-
vos! v Klatovech, Česká lesnická jednota (utrakvi-
stická), Klub přátel lesnictví v Pelhřimově, Jednoty
lesního a lovčího personálu v Praze a j. v.
V 8 hod. večer konala se výborová schůze
resthuraci Slavie, jíž zůčastnili se nejen všichni čle-
nové a náhradníci výboru, nýbrž i mnozí důvěrníci.
Na programu byly pokyny, jež uděloval předsed
jednoty. p. lesní inženýr Holub pánům důvěrníkům
vysvětlil jim, jakým způsobem lze zájmy jednoty
hájiti, jakým způsobem starati se o úpravu právních
poměrů českého lesnietva, jakož i jakým způsobem
by bylo lze zaopatřiti nezaměstnané nebo po změně
místa toužící členy Jednoty českých lesníků. Dále
byly prejednány stanovy nedávno v Praze při2.
zemském lesnickém kongresu ustavené lesnické ko-
mory. Rozloučenít se předsednictva s osta tními
spolkovými funkcionáři (neboť ve valné hromadě.
která se bude konati 16. t. m., bude se voliti nový
výbor), byla tato schůze skončena.
Na to sešli se všichni účastníci, jichž ustavičně
ještě v nočních hodinách přibývalo, na výstavišt
klatovském, kde v restauraci p. Svobedy při vesele
náladě setrvali až do pozdních hodin nočních. Po
časí bylo v pravém slova smyslu skvostně. Všeobecně
zamlouvalo se označení členů, jakož i vůbec všech
účastníků sjezdu zvláštními spolkovými stužkami
(Pokračování.)
Klatovy
Pelhřimov
Praha
Český lesnický jednota
Slavia
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Humernon causerii o poslaneckýel
dietách, jejíž bezděčný humor ukryt jest mez
řádky, uveřejňuje člen panské sněmovny p. dr
Viktor Russ jako úvodník v »Prager Tagblattu«.
Studie nadopsána jest »Odskodnění poslanců«,
ale název jeji zniti by měl správněji: »N o
o let«, třeba že specifická vůně poslaneckých
diet z úvahy proráží jen tu a tam a to ješte
velmi ztlumeně. Pan dr. Russ jest rozhodným
přivržencem diét do všech důsledků, nevyjimaje
anijich zvýšení a dokonce i zavedení pro sn -
movnu panskon. Závěrečný, jeho ste-k
aspoň, že členůmpanské sněmovny nenáleži
žádné odskodnení, m. za jich útraty, anir za
Russ
Prager
doktor
panská sněmovna
členůmpanský sněmovna
18
article
jích cesty, psán jest pro domo sua, pro
shorní dům« řišské rady, pro sněmovnu pánů,
kteři by podle dra, Russa, nebyh dokonce ura-
ženi přitknutím diet, jaké požívá v Rakousku
dosud jenom »House of Commonse. Jadra
otázky, prožlaklého placení diet po celý rok,
dotýká se dr. Russ velmi srdnale; v té věcí jesn
proti veškeré škrobenosti a pro diety i přes par-
lamentní prázdniny. Celoroční nepřetržité diely
i s úbradou cest činí pro 510 poslanců a před-
sednictvo 219 mil K, letošního roku s dvojim
odročením řišské rady ušetří se 14 mil. K
Námitky, jako že zavedením ročního paušálu by
se účast poslanců na jednání řišské rady zmen-
šila, že by se práce parlamentní — zkrátilya
urychlily, že by vládě vzata byla možnost pře-
rušení diet, což se velice podobá peněžité po-
kulě, považuje dr. Russ za žalostné i lom
rukama nad tím, že se může o takových dů-
vodech i mezi vážnými muži vážně jednati, nebot
musilo by se za to mili, že skutečné poměry
shodují se s takovými námitkami. Jakoby tomu
opravdu tak nebylo a jakoby pobrůžka takovou
»peněžilou pokutou« nebyla bývala v lidové sně
movně vykonala už tak leckdy své bienerihovské
poslání! Obnos 7000 K s přibylečným 1500 k
a cestovným na místě diet, jak před nedávnem
zamýšleno, jest podle dra. Russa jenom zdán-
livě vysokým, neboť nikdo nemá prý ani tu
šení, do jaké míry jsou poslanci zneuživánia
jaké nároky se na ně činí! Pod jakými zá
minkami se tak děje o tom podává doklady
dr. Russ z vlastní osobní zkušenosti (slyštel)
Russo
doktor
Russ
Rakousko
House of Commons
19
article
Rok co rok docházívaly ho, jako poslanee
za Karlové Vary, a to dokonce od osob
jemu naprosto neznámých žádosti, aby jim
hradil útraty karlovarského léčení . . . ! Jako
důvod pro zvýšení poslaneckých diet nebyl by
tento argument spatný, ale k plné jeho pádnosti
scházi maličkost, totiž doznání p. dra. Russa,
zduli totiž útraty takové vůbec, anebo jenom
osobám jemu známým také skutečně platil
K vůli účetní správnosti doporučovalo by se
snad na místě zvýšení diet, doložené likvido-
vání hotových útrat poslaneckých. Vypravujet
dr. Russ o »jednom poslanci všeobecného vo-
lebního práva«, který byl požádán svým ven-
kovským voličem, aby mu z Vídně poslal vo-
ziček na děti. To by mohl leckdo řici-
Žádáli se na základě takových výloh zvýšen
diet — musily by býti skutečně vynaloženya
p. dr. Rusa přece sám povídá, že zmíněný po-
slanec vozíček nekoupil a přece dr. Russ
dodává: Zvýšení poslaneckého odškodného ne
jeví se tudiž tak neoprávněným, jak by se
mohlo na první pohled zdáli, naopak denn
plat poslanců není přiměřen dnešním poměrům
drahotním! Dr. Russ straší dokonce i tím, ž
francouzský zvyk, že si poslanci vydržují své
soukromé sekretáře, hrozí i v Ra-
kousku státi se nutností. Tedy naposled ještě
Karel Vara
Russo
doktor
Russ
Rus
Vídeň
20
article
diety pro 510 soukromých sekretářů poslane-
ekých. Potom by věru nescházelo už nie, než
aby soukromý sekretář poslancův směl svého
pána zastupovati v parlamentě právoplatně,
potom odpadly by všechny kruté výčitky ne-
oprávněných absencí poslaneckých. V Německu,
kde poslanci mají pevný plat, strhuje se jim
za každou schůzi, do níž se nedostavili, 20
marsk. Proti takovému napodobení »pedant-
ckých malicherností« jest dr. Russ rozhodně,
neboť nezdají se mu důstojnými školáckým
svým stanoviskem. A chodit za parlament na
místě do parlamentu, není pod důstojností po-
slaneckou?! Čest poslanecká jest členu panské
sněmovny dru. Russovi dokonce tak drahocen-
nou, že nechce dopustiti, aby byla snížena
pojmem služného, dává raději přednost
pojmu »denního platu« — ovšem celoročně den-
ního, Jest mu tedy pojem denního platu dů-
stojnějším než pojem platu ročního; gáže
podle něho znehodnocuje a přece tolik po-
slanců je gážistů! A dále. Stane-li se tedy po-
slanec ministrem, klesne na důstojnosti a přec
tolik poslanců touží po tomto pádu s výše
svého důstojenství, pod nímž stojí konečně i —
sám president sněmovny! Vážným přispěvkem
k řešení otázky poslaneckých diet studie dra.
Russa jak vidět nent. Nejdůstojnějším jejím
vyřízením bylo by naprosté vyloučení jakýchkoli
disposic o dietách z pravomoci a vlivu vlády,
aby znemožněním takového zákulisního rozho-
dování bylo odstraněno i pouhé zdání dietni od-
vislosti poslanců od kabinetu. To je jediný
svobodomyslně správný názor o této stále ože-
havější záležitosti, snižující dosavadní úpravou
důstojnost zákonodáreů z lidu !
doktor
Russ
Russo
Německo
panská sněmovna
21
article
— »Z gruníu rozšafný a svědomitý po-
litik«. Včerejší večerník malostranského úřad-
ního listu uveřejňuje vzácné povýšení předsedy
katolickornárodního klubu na radě říšské pana
posl. dra. Hrubana. Vyznamenává jej s pro-
minutím veškerých poplatků čestným titulem
*z gruntu rozšafného a svědomitého politika«
(der grundgeseheite und gewissenschafie Poli-
tiker«), kterážto na čisto nenadálá novinka v lá-
boře klerikálním přijata bude bez ohledu na
původ jistě s velikým nadšením. Vyznamenání
o jest ovšem v poloúradním smyslu ve-
skrze zaslouženo. Rozšafnost a politickou svě-
omitost osvědčuje vůdci českého klerikálního
tábora p. A. G. Przedak, zodpovědný redaktor
místodržitelského večerníčku pražského na svou
vlastní zodpovědnost a s vyšším schválením na
základě plamenné řeči dra. Hrubana prot
obstrukei slovanských stran, prone-
sené v posledních jeho volíčských sehůzích.
Dr. Hruban prohlásil se proti obstrukei S ovineů
i agrárnlků, poněvadž prý chce zachrániti par-
lament nejen jako záslupee stavu dělnického
živnostenského a selského, nýbrž i jako zástupee
lidu. S rozkoší cituje malostranský poloúřadník
zlatá slova klerikálního vůdce takto: »Spatřu-
jeme«, prohlásil tento z pruntu rozšsfný a svě-
domuý politik, »v obstrukci nebezpečnou zbraň,
zvláště pro dobyt našich národních práv; uzná-
váme obstrukci jenom za obranný prostředek
pro případ, kdy všechny ostaťní pro-
středky jsou vyčerpány . . . Na
místě vlády byl obstrukcí zasažen parla-
ment, čimž strůjci obstrukce vzali na s
velkou zodpovědnost . . . My chceme parla-
ment, poněvadž jest založen na politických
právech. Bylo by komedií, kdybychom parla-
ment všeob. volebního práva učinili nepracov
ným, když bylo před tím o zavedení všeob vol.
práva tak zasazováno. To by byla divná logika «
Hruban
A G Przedak
malostranský úřad
22
article
Nebudeme se zabývati kritikou vývodů tohoto
horonetho obhajeo lidového parlamento, který
parlament jmenuje a »Bienerlhovu vládu« myslí
stačiť mu připomenouti jenom tolik, že obstrukce,
a-poň pokud se týče českých strůjeů a účast
níků jejích, v první řadě hájí parlame n
a parlamentarismus, a to sněm krá-
lovství českého. Dosti pozdě, ale přece jenom
konečně uvedla česká obstrukce ke cti české
slovo, pronesené po drze svévolném zničení no-
vého českého sněmu před jeho ustavením ně-
meckou obstruket, slovo: »Bez českého sněmu
žádná říšská rada!« a jest tedy obstrukce če-
ských obstrakčníků odůvodněna konečně i vlastní
theorií dra. Hrubana o obstrukční praxi, toniž
jako prostředek boje, kde jiný nestačí, nebot
proti německé obstrukei na sněmu postavena
česká obstrukce v poslanecké sněmovně na
oehranu zemského parlamentu českého, jako je-
dině možný a zbývající prostředek boje. Timto
skutkem konečně jednou přešlo se v éře po-
sitivní politiky od slov k činům a pokuds
týče boje za naše národní práva, o němž dr.
Hruban mluví, nelze zneuznati aspoň to, že
odročením říšské rady vládní předlohy o roz-
tržení země a konfiskaci jazykových českých
práv v odiržené části země padly podi stůl řišské
sněmovny. Namltne li se, že obnoveny budou
v zemské sněmovně, nutno odpověděti, že před-
mětem svým před ní patři, čímž ubájena kom-
petence zem sněmu. Za to však lu nejsou an
zdaleka takovým nebezpečím jako na radé
řišské, ačkoli i na sněmu bude proti nim po-
užito »prostředku jedině zbývajíclho«, bude-li
toho třeba. Avšak o lěchto věcech má p. dr.
Hruban názory tak rozšafné a svědomité
jaku místodržitelský večerníček pražský! A to
stačí . .
Bienerlhův
Hruban
doktor
řišský sněmovna
23
article
— O poměrsch v moravské straně agrární uve-
řejnili jsme dne 13. t. m. stručnou informační stat.
Na žádost redastora p. Jaroslava Marcby z Brna
konstatujeme, že on není autorem řečené naší stati
— Osobní. Pan Václav Holubek. kontrolní
úřadník diskoutního družstva při če ské průmyslové
bance v Praze, jmenován byl prokuristou a před
nostou diskontního družstva při fihiálce české prů
myslově banky v Brně.
— Z krohů lékařských. Pan MUDr. Ed. S la
vík vratil se z cest po cizině, kde dlel za účelen
studil u vynikajících odborníků. Zvláště v Pařiži
u drů Manitera, Leredda, Delherma Oudira a v Lillu
u prol. Doumera. Pan dr. Slavík počne zejtřkem v
svém světloléčebném ústavě v Praze, Ovocný teh 1i
(proti Bazaru) opět pravidelně ordinovati a to pouze
ve všední dny od 8 12 a 2—5 h. — Pan MUDr. Ja-
sef Veverka, em. klin. asistent v Praze-IV. dlí o
15. srpna do 12. září t. r. na dovolené. Dnem 13. září
počne opět ordinovati. — Pan JUDr. Kamil V ät er.
zubní lékař v Praze II., Žitná ul. č. 5, počne dnem
18. rpna pravidelně ordinovat. — Odbor. lékař nemoch
ledvin a moče dr. Hock odcestoval. — Ženský lé-
kař de. Ad. Lukl dlí od 15 srpna du 8. září mimo
Prahu. — Pan dr H. Ottruba, odborný lékař cho-
rob ušních, nosních i krčních ordinuje opět na Rie-
grově nábřeží 34 od 10—11, 2—3.
— Jmenování. V ministerstvu obchodu při vodo-
cestné expositute v Praze jmenováni byli inženýři
Michel Vnlém, Zdeně« Lev, Kurka L dislav a Janál
Eduard e k. stavebalmi adjunkty, Kochlik Václav
Pokorný Bohumil, c. k. stavebními asistenty v Xl. tr
hodn, Pour Bobuslav a Vaněček Karel c. k. staveb
ními asistenty v XI. tř. Dale jmenováni byli inže
nýry Cerha Jan, Wild Eduard a Vrbický Hynek in-
ženýry na smlouvu.
Marcba
Holubek
MUDr
Ed
Maniter
Leredd
Delherma
Oudira
Lill
Veverka
JUDr
Kamil
doktor
Hock
H Ottruba
Michel Vnlý
Zdeňa
Pokorná
Pour Bobuslav
Vaněček
Karel c
Cerha
Jan
Hynek
Brno
Praha
Pařiž
Praha II
Žitná ulice
Kurek L dislav
Janál Eduard e
Wild Eduard
24
article
— Úmrti. Včera zemřel zasloužilý ředitel Rol
nického vzajemně pojišťovacího ústavu v Praze par
Jan Cerha. Narodil se r. 1855, od r. 1876 byl čin
ným ve jmenovaném ústavu. Široký rozhled, ne
únavná činnost vedly zesnulého výš a výše, l
r. 1909 byl jmenován ředitelem ústavu, jenž za jebo
vedení ulěšeně vzkvétal. — Včera zemřel po králké
nemoci p. Josef Seidl, pražský měšťan a obchod-
ník v 70. roce svého věku. — V Hlubočepích zemřel
14. t. m. pan Karel Formánek, účetní pivovaru
F. a V. Helmichových. Firma ztratila v něm svědo-
mítého a věrného úřadníka, množství vlasteneckých
a dobročinných spolků obětavého člena.
— Jubileum 35leté činnosti při král. zem. čes.
a Národním divadle v Praze slaví dnes pan Frant.
Elsnic, archivář Národního divadla Pan Frant.
Elsnic, národil se r. 1850 v Praze na Malé straně,
kde po školním vzdělání věnoval se hře na cello.
Z pražské konservatoře vstoupil k voj. kapele 26. pl.
pěchoty a odlud do orkestru něm divadla ve Pštrosce.
Rol
Cerha
Seidl
Formánek
V Helmichův
František
Elsnic
Hlubočepy
Praha
pojišťovací ústav v Praga
národní divadlo
25
article
Roku 1874 dne 15. srpna angažován byl za ředitele
Kolára ml. a za kapelníka Čecha a Bendla do
orkestru král. zem. čes. Prozatímního divadla jako
druhý cetlista vedle cellisty Nerudy, kde v orkestru
do r. 1901, tedy 27 let, zdárně a svědomitě působil.
Ale vedle svého povolání v orkestru má Fr. Elsnie
ještě jinou zásluhu. Zabýval se po léta opisováním
partitur a vůbec noť a dlouholetou svou praxí v tomto
oboru stal se našemu Národnímu divadlu a všem če-
ským našim hudebním tvůrcům pro svůj čitelný.
úhledný a spolehlivý rukopis vzácným pracovníkem.
Zajisté Smetana, Bedl, Fibích, Dvořák a mnoho
jiných našich žijících skladatelů, jichž práce opisoval
a rozepisoval, daly by mu to nejkrásnější vysvědčení.
Hezká byla by to bibliotéka hudebních partitur a j.
kterou za úmorné práce opisovačské pro hudební
literaturu vykonal. Roku 1901 nynější správa Společ.
Kolár
Čecho
Bendl
Neruda
Elsnie
Smetan
Bedl
Fibe
Dvořák
26
article
Nár. divadla poctila ho pro jeho zásluby úřadem
srchiváře Nár. divadla, ve kteréžto funkci těší s
plnému zdraví a dále působí.
— Císař do Meziřičí. Z Vel. Meziříčí. (Pův
zpr.) Program pobytu mocnáře v našem městě jest
už definitivně stanoven. Císař přijede do Vel. Mezi-
říčí dne 8. září o 1. hod. odpolední, týž den pak o 5..
hod. odpolední dojede sem německý císař Vilém, jenž
z Jihlavy do Meziříčí pojede automobilem. Slavnost-
ního uvítání našeho mocnáře na nádraží zúčastní se
130 osob a to ve Vel. Meziříčí dlíci arcivévodové, zá-
stupcove země, úřadů a venkovských obci. Císaře
pozdraví zemský hejtman hrabě Serényi a starosta
města Josef Čermák
— Ze Slezska. (Pův. zpr.) Slezšti Čechové ne-
málo jsou roztrpčeni, že při skvělé české výpravě do
Polska byli opomenuti a že ani jediný účastník ve
výpravě nezastupuje Slezsko. Těžko tu rozsuzovati,
snad mohl se někdo ze Slezska dobrovolně přihlásiti,
snad mohli býti Slezané k spoluúčasti přizváni. Úča-
stí slezskou mohlo býli i snad před slovanskou ve-
řejností pohnuto naléhavou otázkou česko-polskou ve
Slezsku a nesprávný názor, jako by snad Čechové
ve Slezsku usilovali o porobu Poláků, mohl býti uve-
den na pravém tomto roru na pravou míru
— Velká protestní manifeslaca ve Vel. Meziříčí.
Pův. zpr.) Ke zprávám »Neue Freie Presse« i jiných
listů o tom, že hodlá strana lidovo pokroková na
Moravě svolati schůzi do Vel. Meziříčí, které, jak
známo, bude hostiti lelos několik panovníků, doví-
dáme se, že skulečně k lomu dojde a že bude pro-
jevem velikolepým. Na manifestaci oné protestováno
má býti předními řečníky proti německým násilno-
stem protičeským ve Vídni. Ve všech okresích okol-
ních se chystá lid, že půjde promluvit o posledních
událostech proti českému lidu vídeňskému do Vel.
Císař
Meziřičit
Vilém
Serényi
Čermák
Čecho
Slezan
Polák
Vela
Jihlava
Slezsko
Polsko
Morava
Vídeň
Neue Frei Presse
27
article
Meziříčí hromadně. Na základě zpráv vídeňských
listů německých došel již do Brna úřadní raport,
který svědčí o tom, že ve Vídni jim nesmírně zá-
leží na tom, co se chystá ve Vel. Meziříčí.
— K volhám do zemského sněmu slezského.
Z Opavy. (Pův. zpr.) Do zemského sněmu slez-
ského volí se, jak známo, tři čeští poslanci. A to dva
z Opavska a jeden z Těšínska. Na Těšínsku otázka
kandidatur jest již rozhodnuta a sice kandiduje sta-
rosta Adámek z Raškovic a starosta Poppe z Polské
Ostravy. Jako třetí knndidát uvádí se notář dr. Pele
z Pol. Ostravy, jehož kandiduje strana lidově-pokro-
ková. Strana sociálně demokratická zúčastní se vo-
— Re-
leb tím, že navrhne zde kandidáta sčítačího.
pkrýche ob
klamační birýtn
ci minula dne 7. t. m., takže již tyto dny budou
nařízeny volby volitelů. Za Opavsko definitivně sta-
novení budou kandidáti dnes v neděli. Nesporným
kandidálem jest dosavadní poslanec dr. Frant. Stratil,
pro mandát druhý má se rozhodnouti mezi říšským
posl. Karlem bar. Rolsbergem a řídícím učitelem
Rudolfem Gudrichem. Zatím volební ruch není ni-
kterak pozorovati ani na straně naší, ani u Němců,
ani u Poláků. Němci většinou budou kandidovali
dosavadní své poslance, toliko po selském poslanci
za venkovské obce na Frývaldovsku, Gramsovi, kte-
rý už kandidovati nechce, jmenují se dva noví kan-
didáti, a to rolnický předák Schenkenbach a český
renegat od Plzně Sajdl, vůdce německo-nacionálních
dělníků.
— Ještě k volhám ve Svinově. Ze Svinova.
(Pův. zpr.) Nad výsledkem obecních voleb, při nichž
uhájen nám druhý a třetí sbor, jsou Němci ve svém
spojeném táboře dosti mrzutí, ale pekelnou mají ra-
dost, že podařilo se jim dosavadního neoblomného
starostu Adolfa Gracu zatlačiti mezi náhradníky.
Adámek
Popp
doktor
Pele
František
Stratil
bar
Gudrich
Němec
Polák
Schenkenbach
Sajdl
Graca
Brno
Vídeň
Vela
Opava
Opavsko
Těšínsko
Raškovice
Ostrava
Pola . Ostrava
Plzeň
Svinov
28
article
Starosta Graca byl Němcům trnem v očích a proto
jak ve třetím, tak i ve druhém sboru, kde byl českou
stranou kandidován, vlivem hlasů německých zalla-
čen byl za náhradníka. Ale radost Němců nebude
míti dlouhého trvání, neboť jeden z českých vý-
borů ve duhém sboru ustoupí, aby Graca jako první
náhradník přece dostal se do výboru, což ovšem zase
nemálo rozběsní spojený německo-židovský tábor.
— Projev proti německému násili ve Vídni. Pod
dojmem pošledních událostí ve Vídni, které nejlépe
charakterisují nenávisť Němců k našemu lidu v Dol-
ních Rakousích a kt ré zab bají až do nepříčetnosti,
stala se společnost Matiční stůl »u Flek ůe
zakládajícím členem spolku »Komenský« ve Vídni
s 200 k prostřednictvím odboru pro Prahu a okolía
kromě toho usnesla se, že bude dále přispívati po
30 K měsíčně na účely řečeného spolku. —— Dále
denní hosté v restauraci p. E Schöbla
v Ječné ulici odvedli 100 K jako splátku na čtvrtý
již diplom a p. V Čížek odvedl K 4 30 jako sbírku
pořádanou na večírku v hostinci p. Šléga v Žižkově
od společnsli »B. D.« Očekává se, že všechny kor-
porace a spotečnosti následovati budou těchto pří-
kladů a to tim spíše, ježto jest naší národní povin-
ností, abychom v tomto nerovném boji nenechali
menšinu dolnorakouskou osamocenu. Dotazy a sbírky
buďtež zasílány do spolkových místnosti v Praze II.,
Ječná ul. 14 (u Pokorných). Složenky pošl. spořitelny
se na požádání zašlou odborem.
Graca
Němec
Flek
Komenský
Pokorná
Vídeň
Dolo
Rakousy
Praha
Žižkov
Ječná ulice
E Schöbl
29
article
— Volby do komisi pro všeobecnou daň výděl-
kovou I. a II tříy pro obvod obchodní a živno-
stenské komory pražské konají se letos dne 1. záři
v mistnostech komorních (Praha I., 660). Aby jako
při posledních vo bách také tentokráte mohli býti se
zřetelem k trvajícím poměrům doporučeni způso-
bití kandidáti, sjednotili se důvěrníci obou národních
stran v obchodní a živnostenské komoče také pro
tuto valbu na společné kandídátní listině,
která všem pp. voličům I. a II. třídy berní byla již
rozeslána. Důvěrnící dovolují si žádati pp. voliče,
aby hlasovací lístky své vyplnili jmény kandidatů
jim navržených a zaslali je buď poštou v čas s po-
užitím obalek, jež jim současně s kandidátni listi-
nou byly zaslány, aneb v den volby je odevzdali
volebnímu komisaři
— Výprava České obce sekolské do Ameriky.
Z usnesení rady král. hlav. města Prahy byla za-
slána presidiem rady městské na adresu vůdce ame-
rického Sokolstva p. J. Čermáka v Chicagu tato po-
zdravná depeše: Královská Praha děkuje americkým
Čechům za skvělé uvítání české výpravy sokolské
a posílá projev vroucích sympatií. Náměstek staro-
stův dr. Antonin Štych.
— Oslava slého výročí narozenín chorvatskéh
spisovatele Ljudevita Gaje koná se v těchto dnech
v rodném městě jeho, Krapině. Dle usnesení rady
městské zaslalo prosidium starostovi města Krapiny
tento pozdravný projev: K oslavě stého výročí na-
rozenin nadšeného hlasatele vzájemnosti slovanské
a organisátora sjednocení Jihoslovanů zasílám pné-
nem rady královského hlavního města Prahy bratr-
skému národu chorvatskému upřímný pozdrav. Ne-
smrtelná památka velikého Ljudevita Gaje, který
v duchu našich českých buditelů Kollára, Palackého
a Šalaříka o znovuzrození jižního Slovanstva ne-
únavně zápasil, žíti bude na věky v srdclch všcch
J Čermák
Čecho
doktor
Štych
Ljudevita Gaj
Jihoslovan
Gaj
Kollár
Palacký
Šalařík
Praha
Amerika
Chicago
Krapina
rada král
královský hlavní město