ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 958bcf10-8d75-11dc-8817-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 169, place 106, org 23, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. srpna 1909. Číslo 224.
4 article
bilu do La Granja, aby se rozloučili s infant- kou Isabellou. Princové odjiždějí s plukem hu- sarským, jím přiděleným, do Malagy, kde vstoupí na loď, plující do Melilly. Též infant don Carlos ucházel se u krále a ministra války o přidělení k válečnému mužstvu, ale je pochybno, zdal bude jeho přání vyhověno. Spanělské loďstvo válečné. Vzhledem k vyslání celého loďstva španěl- ského k Melille, je obrácena všeobecná pozor- nost na válečnou moc španělskou. Není již tak strašná, jako za doby Ferdinanda Katolickéhoa Isabelly, kdy nazývali španělské loďstvo »nepře- možitelnou armádou«. Ke konci 18. století mělo Španělsko ještě 76 řadových lodí, 131 fregata 120 menších lodí, opatřených celkem 10 000 děly. Nynější loďstvo španělské skládá se pouze z 35 korábů s 388 děly a představuje 64.681 tun. Jediný obrněnec »Pelayo« byl zbudován r. 1887 o nosnosti 9890 tun. Novějšího data jsou tři křižáky I. třídy: »Emperedo Carlos V.« z r. 1895, »Princese de Asturias« z r. 1896 a »Cataluna« z r. 1900. Velmi zasfaralé jsou dvě lodi pro pobřežní ochranu, zbudované roku 1868 a 1865. Z posledního dvacetilatí minulého století pochází pět torpedoborců. Dále má Špa nělsko 4 dělové lodice I. třídy a 10 II. třidy Posledně vystavenou lodí je křížák »Reine Re genta« o 5871 tunách. Jako pomocné loďstv je 12 parníků »Companie Transatlantice« k dis- posici. Personál lodní skládá se ze 778 důstoj- níků, 56 kadstů, 62 námořních dělostřeleckých důstojníků, 302 důstojníků námořní pěchoty, 61 inženýrů, 63 mechaníků, 41 duchovních, 31 auditorů, 112 lékařů a 196 správních úřadníků.
Isabella Carlos Katolického Pelayo Asturias Re Companie Transatlantice Le Granja Melilla Španělsko Emperedo Carlos V
5 article
V čele námořního departementu jsou: kontre- admirál J. Viviegra hrsbě Villamar, kontreadmirál márkýz del Pillares a admirál markýz del Real Tesoro, Ve vodách tangérských byla španělským dělovým člunem zadržena italská loď, ve- zouci 1000 pušek určených pro Kabyly. Před Tangerem konají hlidku dvě španělské dělové lodice, k nimž se připojí datší loď, takže bude překaženo podloudné dopravování zbraní, dějíeí se ve velké míre.
J Viviegr Villamar Kabyl Tanger Real Tesoro
6 article
Zpravodaj »Daíly Telegraphu« odvážil se do území Kabylů a uveřejňuje zajímavé podrob- nosti. Kabylové v Uladu, Settaře a Bungu jsou nesmířitelnými nepřáteli Španělů a budou bojo- vati do poslední krůpěje krve. Chtějí vlákati Španěly do hor, kde mají mocná opevnění. Jak- míle Španělové začnou pochod, ucovnou domo- rodci z roviny. Město Tetuan, středisko nejdivo- čejších nepřátel, dostanou Španělové bez obuíží. ale pak je očekávají ohromné překáž ky. zejména se zásobováním. Vše musí býti dová- ženo do země Rfů, jež je pustá a skalnatá. Dopisovatel vyhledal pak syny známého kaidlu Burfy, kteří sice prohlásili, že jsou přátelatí Španělům, ale že za svůj kmen ručiti nemohou, neboť plane bojechtivosti a vyslal koně a muže Kabylům. Domorodci mají v horách ukryty zá- soby zbraně a dosud prý odňali Španělům tisle mauserovek. Dosavadní zkušenosti s připoufaným bal - nem nejsou valné Též dělostřelba se neosvěd čuje. Anglickému dopisovatelí tvrdili Kabylové že dělostřelba španělská nepřipravila je ani o jed noho muže. Dopišovatel ujišťuje, že Španělové nemohou důvěřovat ani jednomu kmenu v zem Rifá. Z Pariže se oznamuje: Do Tetusnu přibyo marocký vůdce Chaldi se silným oddilém jizdy z úžemí Rifů a dal stavěti opevnění. Dle zprávy »Matinu« opustil guvernér v El-Kassaru Bagdad v čele poselství Fez, aby ku příkazu Muleje Hafida se pokusil zjednati klid mezi R fy. Po- selstvo je provázeno jen malou eskortou, poně vadž je obava, že by se mohlo vojsko sullánovo spojiti s Rify.
Kabyl Settař Bunga Španěl Burfa Matin Mulej Hafid Ulad Tetuany ElKassar Bagdád Daíl Telegraph
7 article
Siluace ve Španělsku. zot Reroluční dny barcelonské od 26. do 31 července měly převážně protiklerikáln ráz. Znalce špsnělských poměrů nemohl pře- kvapiti tento výbuch zášti proti kněžstvu. Inte- ligence a malí lidé jsou do krajnosti roztrpčen proti klerikálům, které podporuje dvůr a aristo- kracíe Ve Španělsku je nesmirný počet kněž- ských řádů, ač konkordát z r. 1858 omezil počet řádů na tři. Jen v Barceloně je 82 ná- boženských sřádů, které mují 285 klášterů kostelů, školních budov a vládnou nad 1243 různými ústavy. Vynčování v kongregačních školách je velmi zanedhané. Poměry ve Špa- nělsku jsou smutné a skoro beznadějné. Jisto je, že náprava nenastane, dokud budou v ne- šťastné zemi vládnouti Bourboni. Proto in- teligence se hojně přidává k republikánskému hnati Slavný španělský spisovatel Perez Galdos pravil ve své kandidátní řeči 1907: »Jsme Evropany, diky naší zeměpisné poloze a díky itulské opeře (ve Španělsku se všecky opery zpívají jen v řeči Danteově), ale světlé slunee nám zakrývají černí parasiti. Kamkoliv vkročíme, vidíme jen popy, kteří nám strpčují život.« Přes tyto smutné okolnosti dodrželi katalonští děl- níci v poslední vzpouře neobyčejný takt a lidskost. Představení klášterů a škol dostalí předběžné zprávy o zapálení budov. By li vy- zváni, aby odnesli svůj majelek a kde by bylo nebezpečí pro mnichy a jeptišky, byla jim dána silná oehrana. Pouze v Pneblo Cnevo zahynul farář ve sklepě vlastní vinou zadušeníma v Gracii byl rektor kapucinů zastřelen, poniěvadž se postavil proti davu s revolverem v ruce.
Bourbon Perez Galdos Evropan Španělsko Barcelona Špa Inte
8 article
Při bouřích byla stíhána krádež velmi přísně. Opakoval se známý křik revoluční pocuivosti: »Smrt zlodějům!« Počet vyhořelých budov v Barceloně činí 61, což znamená škodu 60 milionů peset, nepočitaje v to nesmirné zlráty v uměleckých předmělech. V Barceloně zavládi úplný klid, ale v hlubinách obyvatelstva to stále vře. Ztráty bareelonské úřadně byly takto zjištěny: 400 mrtvých, 1100 raněných, 1200 zajatých u revolucionářů a 18 mrtvých a 170 raněných u policie a vojska. Čechové ! Zaveďme všeobecně jednolný a dobrovolnou diseiplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíeh účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v mislních prodeináchl
Čecho Barcelona
9 article Kretská otázka před rozhodnutím
Kretská otázka před rozhodnutím Konflikt mezi Tureckem a Řeckem pro kretskou otázku dospěl opět ke kritickému bodu. Nová nota turecké vlády žádala na Řecku, aby se přímo vyslovilo, že se vzdává veškerých aspi- rací na Kretu, a jak sděluje „Voss. Ztg.“, od- poví prý řecká vláda opět vyhýbavě, odkazujíe na ochranné velmoci, pokud se týče činnosti ře- ckých důstojníků na Kretě, v Makedoni a v Epi- ru. Je jisto, že takováto odpověď v Cařihradě opět nebude uznána za uspokojivou a další ná- sledky lze předvídati vzhledem k tomu, že Mladoturci ženou věci k válečnému rozhodnuti a vláda již je sotva s to, udržeti rozvášněný lid i vojsko na uzdě. K tomu přistupuje demise prozatímní vlády kretské, která nemohla přiměti veřejné mínění, aby se podrobilo jejimu rozhodnutí, pokud se týče požadavků ochranných mocností o sejmutí řeckých praporů na ostrově. Na Kretě stalo se nové vojenské zakročení velmocí již nevyhnu- telným a pokud se týče konfliktu řecko-ture- ckého, záleží jen na tom, zdali se velmocem po- daří zabrániti v posledním okamžiku válce.
Kret Voss Turecko Řecko Epi Cařihrad
10 article
Z Cařihradu, 14. srpna. Dle zprávy časo- pisu „Turguie“ byla konečná odpověd Turecka dohotovena včera večen po poradě velkého vezíra s ministry vnitra, fi- nancí a veřejných staveb a byla ihned te- legrafována do Athen. Ministr zahra- ničních záležitostí byl pak později o tom vyroz- uměn. Porta žádá ve své nótě, aby Řecko. ač Porta důvěřuje jinak přátelským prohlášením a mírumilovným ujišťováním Řecka, také for- málně a oficiálně prohlásilo, že není interesováno na kretské otáz- ce. Ministři měli také poradu o sdělení, jež má se učiniti ochranným moenostem.
Port Cařihrad Turecko Řecko
11 article
„Tasswiri Eíkiar“ oznamuje, že turecké lodstvo, nebude-li odpověd Recka v příčině Krety uspokojivou, bude posláno do Krety, aby podporovalo pří- padnou akci ochranných mocností. List se do- vídá, že ve vážných politických kruzích se prý mluví o tom, že turecké vojsko zůčast- ní se připadného vylodění cizích vojsk. Úřadní list uveřejňuje stále zprávy o konaných táborech v kretské otázce. Z Kaneje, 14. srpna. (Zpráva Agenee Havas.) Kretská vláda oznámila generálním konsulům ochranných mocností, ježto svým pře- mlouváním nedocílila žádného výsledku, že není s to, aby dala stáhnouti řeckou vlajku, která jest na pevnosti kanejské vztýčena. Z toho důvodu svolala na dnes kretskou sněmovnu, které podá demisi. Z Cařihradu, 14. srpna. (K. k.) Dle zprávy z Kaneje ze včerejška, odmítli zástupci Kreťanů vyhověti požadavku konsulů, aby řeckou vlajku stáhli. Provisorni vláda podala demisi. Na mno- hých místech došlo ku projevům lidu. Nen však, jak se zdá, obava před vážnými výtržnost Z Paříže, 14. srpna. (K. k.) „Ag. Havasl oznamuje: Následkem sděloní kretské vlády usnesly se ochranné mocnosti v slati každá druhou válečnou lo do Kaneje. Anglie nařidlila lodi, která je za- kotvená před Maltou, aby neprodleně odplula do Kaneje a má pohotově třetí válečnou lod.
Kret Agenee Havas Kanea Cařihrad Paříž Anglie Malta Tasswiri Eíkiar kretska sněmovna
12 article
Francie vyslala dnes ráno z Toulonu válečnou loď „Viktor Hugo“ a rovněž má pohotově třeti loď. Italie rovněž vyšle druhou válečnou loďa učiní táž opatření, jako Anglie a Francie. Po- kud se týče Ruska, očekává se připlutí druhe válečné lodi do kretských vod a kromě tcho buďe tam poslán dělový člun. Jakmile počet lod v kretských volách bude rozmnožen, budou uči- něny kroky, aby sporná řecká vlajka byla nási- lim odstraněna, jestliže mezi tím Krefané sam ji nestáhnou. z Cařihradu, 14. srpna. (K. k.) Velevyslan- ci ochranných moeností podali včera Portě spo- lečnou nótu, v níž moenosti prohlašují, že bu- dou nad tím bdíti, aby řecká vlajka v Kaneji byla odstraněna a ve které radí Portě, aby upu- slila od vyslání tureckého loďstva do Kréty. Z Pařiže, 14. srpna. (K. k.) „Ag. Havas“- oznamuje z Cařihradu: Se zřetelem k tomu, že Turecko vyslalo eskádru do Karpathu, učinili velvyslanci ochranných mocností u Porty kroky, aby ji uvědomili, že jejich vlády učinily vhodná opatření, aby řecká vlajka na Kaneji byla snesena a aby požá- dali Portu, aby neposílala eskádru do kretských Z Cařihradu, 14. srpna. (K. k.) Časepis „Turquie, inspirovaný velkým vezírem, dovo- zuje, že, chtějíli velmoci zame zit válečný konflikt, musejí zaručit se za dobrou vůli Řecka a zahájit vyjednávání s Tureckem o defini- tivní autonomní správě pro Kretu. Turci a Řekové museji právě jako oba dva ka- binety zachovati chladnou krev a mírnost. Tu- recko i Řecko mají stejný zájem na smírné úpravě, protože Bulharsko jes na číhané. vod.
Hugo Havas Kret Turek Řek Francie Toulon Anglie Rusko Cařihrad Kréta Pařiže Turecko Karpath Řecko Bulharsko
13 article IIl. valný sjezd Jednoty českých les- niků zemí koruny české v Klatovech.
IIl. valný sjezd Jednoty českých les- niků zemí koruny české v Klatovech. V Klalovech, 14. srpna. (Zvl. lelefon. zpráva »Nár. Listů«.) Letošní valný sjezd Jednoty českých lesníko zemí koruny české, tohoto ryze českého spolku, ko- nal se leios v Klatovech a byl spojen s prohlídkou tamní hospodářsko-lesnicko-průmyslové výstavy, kte- rá má také své pozoruhodné lesnické oddělení, jakož i s prohitákou místních průmyslových závodů. Dne 15. t. m. dopoledne konala se prohlídka mě- sta a jeho památnoslí, odpoledne pak podniknula ex- kurse do známých pěkných městských lesů. Jednota za příčinou tou vydala zvláštní ročenku, která ob- sahuje důkladný popis porostu lesů, patřících k vel- kostntku král. města Klatov, pocházející z péra měst- ského polesného p. Kudrny, k niž připojena jest také přehledná mapa městských lesů. Dne 14. t. m. sjížděli se lesníci čeští se všeel stran, aby opěl po roce se spatřili. Jak známo, konal se loni valný sjezd jednoty v Kroměříži, jehož zů- častuili se mnozí členové jednoty v Čechách působíce a tu snad jakoby na revanche dostavili se letos do Klatov i mnozí lesníci moravští, kteří až do nedávna neměli jiného lesnického spolku, leč ryze německého. Z lesníků, kteří se sešli celkem v počtu přes 300 skutečných členů jednoty, mimo to mnoho členů při- spívajících a četných hosti, dlužno na prvém místě jmenovati Josef Albrecht, správce velkostatku a lest ve Studenci, Jos. Bareš, lesmistr hr. Vladimíra L žanského, Žihli, Rudelf Bauer, vrchní lesmistr v Kou- tech, Otakar Bouček, c. k. vrchní lesní komisařv Plzni, František Buchal, lesní správce hr. Aichel
Kudrna Josef Albrecht Bareš L žanský Rudelf Bauer Bouček Buchal Aichel Klatovy Kroměříž Čechy Studenec Jos Koutechnický tamní hospodářskýlesnickýprůmyslový výstav
14 article
burča, Neustupov, Jindřích Čejka, c. a k. lesní sprkv- ce v Korunním Poříčí, Eduard Duchoslav, prolesor vyššího lesnického ústavu v Písku, Josef Holeček lesní rada, Praha, Josef Holmouz, nadlesní, Býchory Ant. Holub, lesní inženýr, předseda jednoty v Plzní Jos. Jakobe, lesmistr města Rokycan, Václav Jon, lesmistr hr. Haracha, Přím, Ant. Kausek, okresní lesmistr, Hořice, Julius Komárek, lesmistr na pan- ství knížete z Hohenzollerů v Bystřici u Nýrska. Jos. Kudrna, polesný a okresní technik v Klatovech Frant. Kulhavý, nadlesní, Vlachovo Březí, Jos. Lhot- ský, c. a k. nadlesní, Merchthal u Cvíkova, Frant. Matoušek, nadlesní a správce velkostatku Skálau Věže, Karel Milde, polesný města Nového Bydžova.
Čejka Duchoslav Holeček Holmouz Býchory Antonín Jakob Václav Jon Harach Antonín Julius Komárek Kudrna František Kulhavá Matoušek Mild Neustupov Písek Praha Plzeň Jos Rokycany Hořice Bystřice u Nýrsko Klatovy Jos Lhota Merchthal u Cvíkov Nový Bydžov vysoký lesnický ústav Vlachův Březí Skálau věž
15 article
Karel Návrat, nadlesní města Vys. Mýta, Ferdinan Reich, lesmistr hr. Harracha v Jilemnici, prvý místo- předseda jednoty, Jos. V, Rozmara, redaktor lesni- ckých časopisů v Písku, nt. Růžička, nadlesní na panství knížete Liechtensteina v Ratajích, Jaroslav Růžička, lesmistr v Milevsku. Václav Soukup, lesn správce města Přibrami, Josef Strachota, lesmistr města Hradce Králové, Emil Šindler, losní kontrolor v Ratajích, Václav Vostrý, c. k. komisař lesní inspek- ce 1. třídy v Praze, Jiří Vrbata, lesmistr města Do- mažlic. Oskar Vyhnal, nadlesní v Poličce, Ant. Žiž- kovský, nadlesní a správce velkostatku hr. Chotka Čivice u Pardubic. Z Moravy se dostavili: Otakan Krajník, knížecí arcibiskupský lesmistr, Velehrad Frant. Serek, kníž. arcibiskupský vrchní lesmistr s cís. lesní rada v Kroměříži, Karel Šimon, profeso městské lesnické školy, Jemnice, Eugen Vrbata, lesni a kulturní inženýr, Třebíč, druhý místopředseda jed- noty. Zevčlénů přispivajících jest přítomen hr. Artu Aichelturg, velkostatkář v Praze a dr. Floriš Štoll. právní zástupce Jednoty českých lesníků z Morav- ského Krumlova.
Návrat Ferdinan Reich Harrach Rozmara Růžička Liechtenstein Rataj Soukup Strachota Šindler Vostrá Vrbata Vyhnal Antonín Chotek Otakan Krajník František Karel Šimon doktor Floriš Štoll Vys Mýto Jilemnice Jos Písek Milevsko Přibry Hradec Králové Praha Morava Kroměříž Jemnice Třebíč ský Krumlov Čivice u Pardubice městský lesnický škola kulturní inženýr
16 article
Dále dostavili se na sjezd zástupcově jiných spulků lesnických a sice Klub pro lesnictví a mysli- vos! v Klatovech, Česká lesnická jednota (utrakvi- stická), Klub přátel lesnictví v Pelhřimově, Jednoty lesního a lovčího personálu v Praze a j. v. V 8 hod. večer konala se výborová schůze resthuraci Slavie, jíž zůčastnili se nejen všichni čle- nové a náhradníci výboru, nýbrž i mnozí důvěrníci. Na programu byly pokyny, jež uděloval předsed jednoty. p. lesní inženýr Holub pánům důvěrníkům vysvětlil jim, jakým způsobem lze zájmy jednoty hájiti, jakým způsobem starati se o úpravu právních poměrů českého lesnietva, jakož i jakým způsobem by bylo lze zaopatřiti nezaměstnané nebo po změně místa toužící členy Jednoty českých lesníků. Dále byly prejednány stanovy nedávno v Praze při2. zemském lesnickém kongresu ustavené lesnické ko- mory. Rozloučenít se předsednictva s osta tními spolkovými funkcionáři (neboť ve valné hromadě. která se bude konati 16. t. m., bude se voliti nový výbor), byla tato schůze skončena. Na to sešli se všichni účastníci, jichž ustavičně ještě v nočních hodinách přibývalo, na výstavišt klatovském, kde v restauraci p. Svobedy při vesele náladě setrvali až do pozdních hodin nočních. Po časí bylo v pravém slova smyslu skvostně. Všeobecně zamlouvalo se označení členů, jakož i vůbec všech účastníků sjezdu zvláštními spolkovými stužkami (Pokračování.)
Klatovy Pelhřimov Praha Český lesnický jednota Slavia
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Humernon causerii o poslaneckýel dietách, jejíž bezděčný humor ukryt jest mez řádky, uveřejňuje člen panské sněmovny p. dr Viktor Russ jako úvodník v »Prager Tagblattu«. Studie nadopsána jest »Odskodnění poslanců«, ale název jeji zniti by měl správněji: »N o o let«, třeba že specifická vůně poslaneckých diet z úvahy proráží jen tu a tam a to ješte velmi ztlumeně. Pan dr. Russ jest rozhodným přivržencem diét do všech důsledků, nevyjimaje anijich zvýšení a dokonce i zavedení pro sn - movnu panskon. Závěrečný, jeho ste-k aspoň, že členůmpanské sněmovny nenáleži žádné odskodnení, m. za jich útraty, anir za
Russ Prager doktor panská sněmovna členůmpanský sněmovna
18 article
jích cesty, psán jest pro domo sua, pro shorní dům« řišské rady, pro sněmovnu pánů, kteři by podle dra, Russa, nebyh dokonce ura- ženi přitknutím diet, jaké požívá v Rakousku dosud jenom »House of Commonse. Jadra otázky, prožlaklého placení diet po celý rok, dotýká se dr. Russ velmi srdnale; v té věcí jesn proti veškeré škrobenosti a pro diety i přes par- lamentní prázdniny. Celoroční nepřetržité diely i s úbradou cest činí pro 510 poslanců a před- sednictvo 219 mil K, letošního roku s dvojim odročením řišské rady ušetří se 14 mil. K Námitky, jako že zavedením ročního paušálu by se účast poslanců na jednání řišské rady zmen- šila, že by se práce parlamentní — zkrátilya urychlily, že by vládě vzata byla možnost pře- rušení diet, což se velice podobá peněžité po- kulě, považuje dr. Russ za žalostné i lom rukama nad tím, že se může o takových dů- vodech i mezi vážnými muži vážně jednati, nebot musilo by se za to mili, že skutečné poměry shodují se s takovými námitkami. Jakoby tomu opravdu tak nebylo a jakoby pobrůžka takovou »peněžilou pokutou« nebyla bývala v lidové sně movně vykonala už tak leckdy své bienerihovské poslání! Obnos 7000 K s přibylečným 1500 k a cestovným na místě diet, jak před nedávnem zamýšleno, jest podle dra. Russa jenom zdán- livě vysokým, neboť nikdo nemá prý ani tu šení, do jaké míry jsou poslanci zneuživánia jaké nároky se na ně činí! Pod jakými zá minkami se tak děje o tom podává doklady dr. Russ z vlastní osobní zkušenosti (slyštel)
Russo doktor Russ Rakousko House of Commons
19 article
Rok co rok docházívaly ho, jako poslanee za Karlové Vary, a to dokonce od osob jemu naprosto neznámých žádosti, aby jim hradil útraty karlovarského léčení . . . ! Jako důvod pro zvýšení poslaneckých diet nebyl by tento argument spatný, ale k plné jeho pádnosti scházi maličkost, totiž doznání p. dra. Russa, zduli totiž útraty takové vůbec, anebo jenom osobám jemu známým také skutečně platil K vůli účetní správnosti doporučovalo by se snad na místě zvýšení diet, doložené likvido- vání hotových útrat poslaneckých. Vypravujet dr. Russ o »jednom poslanci všeobecného vo- lebního práva«, který byl požádán svým ven- kovským voličem, aby mu z Vídně poslal vo- ziček na děti. To by mohl leckdo řici- Žádáli se na základě takových výloh zvýšen diet — musily by býti skutečně vynaloženya p. dr. Rusa přece sám povídá, že zmíněný po- slanec vozíček nekoupil a přece dr. Russ dodává: Zvýšení poslaneckého odškodného ne jeví se tudiž tak neoprávněným, jak by se mohlo na první pohled zdáli, naopak denn plat poslanců není přiměřen dnešním poměrům drahotním! Dr. Russ straší dokonce i tím, ž francouzský zvyk, že si poslanci vydržují své soukromé sekretáře, hrozí i v Ra- kousku státi se nutností. Tedy naposled ještě
Karel Vara Russo doktor Russ Rus Vídeň
20 article
diety pro 510 soukromých sekretářů poslane- ekých. Potom by věru nescházelo už nie, než aby soukromý sekretář poslancův směl svého pána zastupovati v parlamentě právoplatně, potom odpadly by všechny kruté výčitky ne- oprávněných absencí poslaneckých. V Německu, kde poslanci mají pevný plat, strhuje se jim za každou schůzi, do níž se nedostavili, 20 marsk. Proti takovému napodobení »pedant- ckých malicherností« jest dr. Russ rozhodně, neboť nezdají se mu důstojnými školáckým svým stanoviskem. A chodit za parlament na místě do parlamentu, není pod důstojností po- slaneckou?! Čest poslanecká jest členu panské sněmovny dru. Russovi dokonce tak drahocen- nou, že nechce dopustiti, aby byla snížena pojmem služného, dává raději přednost pojmu »denního platu« — ovšem celoročně den- ního, Jest mu tedy pojem denního platu dů- stojnějším než pojem platu ročního; gáže podle něho znehodnocuje a přece tolik po- slanců je gážistů! A dále. Stane-li se tedy po- slanec ministrem, klesne na důstojnosti a přec tolik poslanců touží po tomto pádu s výše svého důstojenství, pod nímž stojí konečně i — sám president sněmovny! Vážným přispěvkem k řešení otázky poslaneckých diet studie dra. Russa jak vidět nent. Nejdůstojnějším jejím vyřízením bylo by naprosté vyloučení jakýchkoli disposic o dietách z pravomoci a vlivu vlády, aby znemožněním takového zákulisního rozho- dování bylo odstraněno i pouhé zdání dietni od- vislosti poslanců od kabinetu. To je jediný svobodomyslně správný názor o této stále ože- havější záležitosti, snižující dosavadní úpravou důstojnost zákonodáreů z lidu !
doktor Russ Russo Německo panská sněmovna
21 article
— »Z gruníu rozšafný a svědomitý po- litik«. Včerejší večerník malostranského úřad- ního listu uveřejňuje vzácné povýšení předsedy katolickornárodního klubu na radě říšské pana posl. dra. Hrubana. Vyznamenává jej s pro- minutím veškerých poplatků čestným titulem *z gruntu rozšafného a svědomitého politika« (der grundgeseheite und gewissenschafie Poli- tiker«), kterážto na čisto nenadálá novinka v lá- boře klerikálním přijata bude bez ohledu na původ jistě s velikým nadšením. Vyznamenání o jest ovšem v poloúradním smyslu ve- skrze zaslouženo. Rozšafnost a politickou svě- omitost osvědčuje vůdci českého klerikálního tábora p. A. G. Przedak, zodpovědný redaktor místodržitelského večerníčku pražského na svou vlastní zodpovědnost a s vyšším schválením na základě plamenné řeči dra. Hrubana prot obstrukei slovanských stran, prone- sené v posledních jeho volíčských sehůzích. Dr. Hruban prohlásil se proti obstrukei S ovineů i agrárnlků, poněvadž prý chce zachrániti par- lament nejen jako záslupee stavu dělnického živnostenského a selského, nýbrž i jako zástupee lidu. S rozkoší cituje malostranský poloúřadník zlatá slova klerikálního vůdce takto: »Spatřu- jeme«, prohlásil tento z pruntu rozšsfný a svě- domuý politik, »v obstrukci nebezpečnou zbraň, zvláště pro dobyt našich národních práv; uzná- váme obstrukci jenom za obranný prostředek pro případ, kdy všechny ostaťní pro- středky jsou vyčerpány . . . Na místě vlády byl obstrukcí zasažen parla- ment, čimž strůjci obstrukce vzali na s velkou zodpovědnost . . . My chceme parla- ment, poněvadž jest založen na politických právech. Bylo by komedií, kdybychom parla- ment všeob. volebního práva učinili nepracov ným, když bylo před tím o zavedení všeob vol. práva tak zasazováno. To by byla divná logika «
Hruban A G Przedak malostranský úřad
22 article
Nebudeme se zabývati kritikou vývodů tohoto horonetho obhajeo lidového parlamento, který parlament jmenuje a »Bienerlhovu vládu« myslí stačiť mu připomenouti jenom tolik, že obstrukce, a-poň pokud se týče českých strůjeů a účast níků jejích, v první řadě hájí parlame n a parlamentarismus, a to sněm krá- lovství českého. Dosti pozdě, ale přece jenom konečně uvedla česká obstrukce ke cti české slovo, pronesené po drze svévolném zničení no- vého českého sněmu před jeho ustavením ně- meckou obstruket, slovo: »Bez českého sněmu žádná říšská rada!« a jest tedy obstrukce če- ských obstrakčníků odůvodněna konečně i vlastní theorií dra. Hrubana o obstrukční praxi, toniž jako prostředek boje, kde jiný nestačí, nebot proti německé obstrukei na sněmu postavena česká obstrukce v poslanecké sněmovně na oehranu zemského parlamentu českého, jako je- dině možný a zbývající prostředek boje. Timto skutkem konečně jednou přešlo se v éře po- sitivní politiky od slov k činům a pokuds týče boje za naše národní práva, o němž dr. Hruban mluví, nelze zneuznati aspoň to, že odročením říšské rady vládní předlohy o roz- tržení země a konfiskaci jazykových českých práv v odiržené části země padly podi stůl řišské sněmovny. Namltne li se, že obnoveny budou v zemské sněmovně, nutno odpověděti, že před- mětem svým před ní patři, čímž ubájena kom- petence zem sněmu. Za to však lu nejsou an zdaleka takovým nebezpečím jako na radé řišské, ačkoli i na sněmu bude proti nim po- užito »prostředku jedině zbývajíclho«, bude-li toho třeba. Avšak o lěchto věcech má p. dr. Hruban názory tak rozšafné a svědomité jaku místodržitelský večerníček pražský! A to stačí . .
Bienerlhův Hruban doktor řišský sněmovna
23 article
— O poměrsch v moravské straně agrární uve- řejnili jsme dne 13. t. m. stručnou informační stat. Na žádost redastora p. Jaroslava Marcby z Brna konstatujeme, že on není autorem řečené naší stati — Osobní. Pan Václav Holubek. kontrolní úřadník diskoutního družstva při če ské průmyslové bance v Praze, jmenován byl prokuristou a před nostou diskontního družstva při fihiálce české prů myslově banky v Brně. — Z krohů lékařských. Pan MUDr. Ed. S la vík vratil se z cest po cizině, kde dlel za účelen studil u vynikajících odborníků. Zvláště v Pařiži u drů Manitera, Leredda, Delherma Oudira a v Lillu u prol. Doumera. Pan dr. Slavík počne zejtřkem v svém světloléčebném ústavě v Praze, Ovocný teh 1i (proti Bazaru) opět pravidelně ordinovati a to pouze ve všední dny od 8 12 a 2—5 h. — Pan MUDr. Ja- sef Veverka, em. klin. asistent v Praze-IV. dlí o 15. srpna do 12. září t. r. na dovolené. Dnem 13. září počne opět ordinovati. — Pan JUDr. Kamil V ät er. zubní lékař v Praze II., Žitná ul. č. 5, počne dnem 18. rpna pravidelně ordinovat. — Odbor. lékař nemoch ledvin a moče dr. Hock odcestoval. — Ženský lé- kař de. Ad. Lukl dlí od 15 srpna du 8. září mimo Prahu. — Pan dr H. Ottruba, odborný lékař cho- rob ušních, nosních i krčních ordinuje opět na Rie- grově nábřeží 34 od 10—11, 2—3. — Jmenování. V ministerstvu obchodu při vodo- cestné expositute v Praze jmenováni byli inženýři Michel Vnlém, Zdeně« Lev, Kurka L dislav a Janál Eduard e k. stavebalmi adjunkty, Kochlik Václav Pokorný Bohumil, c. k. stavebními asistenty v Xl. tr hodn, Pour Bobuslav a Vaněček Karel c. k. staveb ními asistenty v XI. tř. Dale jmenováni byli inže nýry Cerha Jan, Wild Eduard a Vrbický Hynek in- ženýry na smlouvu.
Marcba Holubek MUDr Ed Maniter Leredd Delherma Oudira Lill Veverka JUDr Kamil doktor Hock H Ottruba Michel Vnlý Zdeňa Pokorná Pour Bobuslav Vaněček Karel c Cerha Jan Hynek Brno Praha Pařiž Praha II Žitná ulice Kurek L dislav Janál Eduard e Wild Eduard
24 article
— Úmrti. Včera zemřel zasloužilý ředitel Rol nického vzajemně pojišťovacího ústavu v Praze par Jan Cerha. Narodil se r. 1855, od r. 1876 byl čin ným ve jmenovaném ústavu. Široký rozhled, ne únavná činnost vedly zesnulého výš a výše, l r. 1909 byl jmenován ředitelem ústavu, jenž za jebo vedení ulěšeně vzkvétal. — Včera zemřel po králké nemoci p. Josef Seidl, pražský měšťan a obchod- ník v 70. roce svého věku. — V Hlubočepích zemřel 14. t. m. pan Karel Formánek, účetní pivovaru F. a V. Helmichových. Firma ztratila v něm svědo- mítého a věrného úřadníka, množství vlasteneckých a dobročinných spolků obětavého člena. — Jubileum 35leté činnosti při král. zem. čes. a Národním divadle v Praze slaví dnes pan Frant. Elsnic, archivář Národního divadla Pan Frant. Elsnic, národil se r. 1850 v Praze na Malé straně, kde po školním vzdělání věnoval se hře na cello. Z pražské konservatoře vstoupil k voj. kapele 26. pl. pěchoty a odlud do orkestru něm divadla ve Pštrosce.
Rol Cerha Seidl Formánek V Helmichův František Elsnic Hlubočepy Praha pojišťovací ústav v Praga národní divadlo
25 article
Roku 1874 dne 15. srpna angažován byl za ředitele Kolára ml. a za kapelníka Čecha a Bendla do orkestru král. zem. čes. Prozatímního divadla jako druhý cetlista vedle cellisty Nerudy, kde v orkestru do r. 1901, tedy 27 let, zdárně a svědomitě působil. Ale vedle svého povolání v orkestru má Fr. Elsnie ještě jinou zásluhu. Zabýval se po léta opisováním partitur a vůbec noť a dlouholetou svou praxí v tomto oboru stal se našemu Národnímu divadlu a všem če- ským našim hudebním tvůrcům pro svůj čitelný. úhledný a spolehlivý rukopis vzácným pracovníkem. Zajisté Smetana, Bedl, Fibích, Dvořák a mnoho jiných našich žijících skladatelů, jichž práce opisoval a rozepisoval, daly by mu to nejkrásnější vysvědčení. Hezká byla by to bibliotéka hudebních partitur a j. kterou za úmorné práce opisovačské pro hudební literaturu vykonal. Roku 1901 nynější správa Společ.
Kolár Čecho Bendl Neruda Elsnie Smetan Bedl Fibe Dvořák
26 article
Nár. divadla poctila ho pro jeho zásluby úřadem srchiváře Nár. divadla, ve kteréžto funkci těší s plnému zdraví a dále působí. — Císař do Meziřičí. Z Vel. Meziříčí. (Pův zpr.) Program pobytu mocnáře v našem městě jest už definitivně stanoven. Císař přijede do Vel. Mezi- říčí dne 8. září o 1. hod. odpolední, týž den pak o 5.. hod. odpolední dojede sem německý císař Vilém, jenž z Jihlavy do Meziříčí pojede automobilem. Slavnost- ního uvítání našeho mocnáře na nádraží zúčastní se 130 osob a to ve Vel. Meziříčí dlíci arcivévodové, zá- stupcove země, úřadů a venkovských obci. Císaře pozdraví zemský hejtman hrabě Serényi a starosta města Josef Čermák — Ze Slezska. (Pův. zpr.) Slezšti Čechové ne- málo jsou roztrpčeni, že při skvělé české výpravě do Polska byli opomenuti a že ani jediný účastník ve výpravě nezastupuje Slezsko. Těžko tu rozsuzovati, snad mohl se někdo ze Slezska dobrovolně přihlásiti, snad mohli býti Slezané k spoluúčasti přizváni. Úča- stí slezskou mohlo býli i snad před slovanskou ve- řejností pohnuto naléhavou otázkou česko-polskou ve Slezsku a nesprávný názor, jako by snad Čechové ve Slezsku usilovali o porobu Poláků, mohl býti uve- den na pravém tomto roru na pravou míru — Velká protestní manifeslaca ve Vel. Meziříčí. Pův. zpr.) Ke zprávám »Neue Freie Presse« i jiných listů o tom, že hodlá strana lidovo pokroková na Moravě svolati schůzi do Vel. Meziříčí, které, jak známo, bude hostiti lelos několik panovníků, doví- dáme se, že skulečně k lomu dojde a že bude pro- jevem velikolepým. Na manifestaci oné protestováno má býti předními řečníky proti německým násilno- stem protičeským ve Vídni. Ve všech okresích okol- ních se chystá lid, že půjde promluvit o posledních událostech proti českému lidu vídeňskému do Vel.
Císař Meziřičit Vilém Serényi Čermák Čecho Slezan Polák Vela Jihlava Slezsko Polsko Morava Vídeň Neue Frei Presse
27 article
Meziříčí hromadně. Na základě zpráv vídeňských listů německých došel již do Brna úřadní raport, který svědčí o tom, že ve Vídni jim nesmírně zá- leží na tom, co se chystá ve Vel. Meziříčí. — K volhám do zemského sněmu slezského. Z Opavy. (Pův. zpr.) Do zemského sněmu slez- ského volí se, jak známo, tři čeští poslanci. A to dva z Opavska a jeden z Těšínska. Na Těšínsku otázka kandidatur jest již rozhodnuta a sice kandiduje sta- rosta Adámek z Raškovic a starosta Poppe z Polské Ostravy. Jako třetí knndidát uvádí se notář dr. Pele z Pol. Ostravy, jehož kandiduje strana lidově-pokro- ková. Strana sociálně demokratická zúčastní se vo- — Re- leb tím, že navrhne zde kandidáta sčítačího. pkrýche ob klamační birýtn ci minula dne 7. t. m., takže již tyto dny budou nařízeny volby volitelů. Za Opavsko definitivně sta- novení budou kandidáti dnes v neděli. Nesporným kandidálem jest dosavadní poslanec dr. Frant. Stratil, pro mandát druhý má se rozhodnouti mezi říšským posl. Karlem bar. Rolsbergem a řídícím učitelem Rudolfem Gudrichem. Zatím volební ruch není ni- kterak pozorovati ani na straně naší, ani u Němců, ani u Poláků. Němci většinou budou kandidovali dosavadní své poslance, toliko po selském poslanci za venkovské obce na Frývaldovsku, Gramsovi, kte- rý už kandidovati nechce, jmenují se dva noví kan- didáti, a to rolnický předák Schenkenbach a český renegat od Plzně Sajdl, vůdce německo-nacionálních dělníků. — Ještě k volhám ve Svinově. Ze Svinova. (Pův. zpr.) Nad výsledkem obecních voleb, při nichž uhájen nám druhý a třetí sbor, jsou Němci ve svém spojeném táboře dosti mrzutí, ale pekelnou mají ra- dost, že podařilo se jim dosavadního neoblomného starostu Adolfa Gracu zatlačiti mezi náhradníky.
Adámek Popp doktor Pele František Stratil bar Gudrich Němec Polák Schenkenbach Sajdl Graca Brno Vídeň Vela Opava Opavsko Těšínsko Raškovice Ostrava Pola . Ostrava Plzeň Svinov
28 article
Starosta Graca byl Němcům trnem v očích a proto jak ve třetím, tak i ve druhém sboru, kde byl českou stranou kandidován, vlivem hlasů německých zalla- čen byl za náhradníka. Ale radost Němců nebude míti dlouhého trvání, neboť jeden z českých vý- borů ve duhém sboru ustoupí, aby Graca jako první náhradník přece dostal se do výboru, což ovšem zase nemálo rozběsní spojený německo-židovský tábor. — Projev proti německému násili ve Vídni. Pod dojmem pošledních událostí ve Vídni, které nejlépe charakterisují nenávisť Němců k našemu lidu v Dol- ních Rakousích a kt ré zab bají až do nepříčetnosti, stala se společnost Matiční stůl »u Flek ůe zakládajícím členem spolku »Komenský« ve Vídni s 200 k prostřednictvím odboru pro Prahu a okolía kromě toho usnesla se, že bude dále přispívati po 30 K měsíčně na účely řečeného spolku. —— Dále denní hosté v restauraci p. E Schöbla v Ječné ulici odvedli 100 K jako splátku na čtvrtý již diplom a p. V Čížek odvedl K 4 30 jako sbírku pořádanou na večírku v hostinci p. Šléga v Žižkově od společnsli »B. D.« Očekává se, že všechny kor- porace a spotečnosti následovati budou těchto pří- kladů a to tim spíše, ježto jest naší národní povin- ností, abychom v tomto nerovném boji nenechali menšinu dolnorakouskou osamocenu. Dotazy a sbírky buďtež zasílány do spolkových místnosti v Praze II., Ječná ul. 14 (u Pokorných). Složenky pošl. spořitelny se na požádání zašlou odborem.
Graca Němec Flek Komenský Pokorná Vídeň Dolo Rakousy Praha Žižkov Ječná ulice E Schöbl
29 article
— Volby do komisi pro všeobecnou daň výděl- kovou I. a II tříy pro obvod obchodní a živno- stenské komory pražské konají se letos dne 1. záři v mistnostech komorních (Praha I., 660). Aby jako při posledních vo bách také tentokráte mohli býti se zřetelem k trvajícím poměrům doporučeni způso- bití kandidáti, sjednotili se důvěrníci obou národních stran v obchodní a živnostenské komoče také pro tuto valbu na společné kandídátní listině, která všem pp. voličům I. a II. třídy berní byla již rozeslána. Důvěrnící dovolují si žádati pp. voliče, aby hlasovací lístky své vyplnili jmény kandidatů jim navržených a zaslali je buď poštou v čas s po- užitím obalek, jež jim současně s kandidátni listi- nou byly zaslány, aneb v den volby je odevzdali volebnímu komisaři — Výprava České obce sekolské do Ameriky. Z usnesení rady král. hlav. města Prahy byla za- slána presidiem rady městské na adresu vůdce ame- rického Sokolstva p. J. Čermáka v Chicagu tato po- zdravná depeše: Královská Praha děkuje americkým Čechům za skvělé uvítání české výpravy sokolské a posílá projev vroucích sympatií. Náměstek staro- stův dr. Antonin Štych. — Oslava slého výročí narozenín chorvatskéh spisovatele Ljudevita Gaje koná se v těchto dnech v rodném městě jeho, Krapině. Dle usnesení rady městské zaslalo prosidium starostovi města Krapiny tento pozdravný projev: K oslavě stého výročí na- rozenin nadšeného hlasatele vzájemnosti slovanské a organisátora sjednocení Jihoslovanů zasílám pné- nem rady královského hlavního města Prahy bratr- skému národu chorvatskému upřímný pozdrav. Ne- smrtelná památka velikého Ljudevita Gaje, který v duchu našich českých buditelů Kollára, Palackého a Šalaříka o znovuzrození jižního Slovanstva ne- únavně zápasil, žíti bude na věky v srdclch všcch
J Čermák Čecho doktor Štych Ljudevita Gaj Jihoslovan Gaj Kollár Palacký Šalařík Praha Amerika Chicago Krapina rada král královský hlavní město