3
masthead
29. ledna 1908. Číslo 28
4
article
Celková dekorace byla bohatá exotická zeleň vedle
růžové barvy látkové, při ozdobném osvětlení žárov-
kovém, vše to působilo ladný rámec k pestrému,
živému obrazu, jaký tvořily lepé dvojice sličných
tanečnic a neunavných tanečníků. Zvláštního slav-
nostního rázu dodala plesu návštěva starosty král.
hlav. města Prahy pana JUDra. K. Groše, jenž při-
vítán byl národní bymnou. Dále zúčastnili se: čle-
nové městské rady pp. J. Setfert s chotí, V. Novotný
s chotí, J. Pešek, členové sboru obecních starších
pp. V. Varvažovský s chotí, J. Dobiáš s chotí, cís.
rada Fr. Schiller, V. Vaúha, J. Neumann, J. Hošek,
dále pp. arch. F. Mikš, c. k. notář Pavlíček, zástupci
Občanského klubu, spolku majitelů domů, českých
akademiků, obou úřadnických (veř. a soutr.) korpo-
rací, národního sdružení »Palncký«, »Sokola«, ná-
rodních jednot atd. Omluvili se pp.: náměstkové sta-
rosty král. hl. města Prahy MUDr. J. Štych a J. Ji-
rousek, posl. inž. J. Kaftan, čestný člen besedy, hod.
skladatel J. R. Rozkožný, obecní starší H. Plíva a j.
Taneční rej potrval při hudbě p. Práškově do
časné hodiny ranní za animované nálady.
Budiž podotknuto, že elegantní taneční pořádky
dodány firmou K. Mádl, květinová dekorace zařízen
p. K Nedvědem, látková J. Bezuchou.
Členy plesového výboru byli pp.: K. Pokorný
K. Magnus, J. Stříbrný, J. Tůma, J. Bidlo,k
Bidlo, J. Čámský, B. Duda, A. Frýdl, J. Fuchs.
G. Jandoš, V. Křikava, E. Loos, K. Player, J. B-
kolský, J. Sahula, J. Syrovátka, V. Vodcházel.
»Sokol« vršovický pořádá v sobotu dne 1. února
taneční vínek v restauraci »u Červenků«. Začátek
v 8 hod. večer. Hudba br. Kovaříka. Vstupné za
osobu 1 K
JUDr
K Groš
J Setfert
V Novotná
J Pešek
J Dobiáš
Schiller
V Vaúh
J Hošek
F Mikš
Pavlíček
MUDr
J Štych
Ing
J Kaftan
Rozkožný
Plíva
K Mádl
Nedvěd
J Bezucha
K Magnus
J Stříbrná
J Tůma
J Bidlo
Bidlo
J Čámský
Duda
A Frýdl
J Fuchs
G Jandoš
V Křikava
E Loos
K Player
J Sahula
J Syrovátka
Červenka
Kovařík
Praha
Francie
národní sdružený » Palncký
Sokol
5
title
Ples Ústředního spolku číšníků koná se zejtra
dne 30. ledna na Žofině.
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Milan Fučík contra Karel Horký.
(Před pražským soudem porotním.)
... Dnešního dne, dopoledne a snad i odpo-
ledne, projednávati se bude před pražským souden
porotním dle označení sice soukromá, ale vzni-
kem svým zájem veřejnosti budící žaloba, kterou
podal na spisovatele p. Karla Horkého rovněž spi-
sovatel p. Milan Fučik.
Konflikt těchto dvou pánů v druhé polovině loň-
ského roku v různých článcích a zaslánech se při-
oztřující způsobil značně vzrušení, zejména v kruzích
literárních novinářských, ne tak sám sebou a oso-
bami v něm vystupujícími, jako tím, co koníliktu
bylo příčino u.
Fučík
Horká
Horký
7
article
Ponechávajíce znění žaloby p. Fučíkovy (nebu-
de-li před zahájením přelíčení spor jinak vyřizen) dle
zákanitého ustanovení pro odpolední vydání to-
hoto listu, vzpomínáme v řádcích dalších fakt, jež
sporu předcházela a jež v listě našem uveřejněna,
dostatečně objasňují čtenáři chronologický postup ce-
lého připadu.
Na jaře minulého roku přinesly časopisy „Tý-
den“ a „Čech“ články, které „Národní Listy“
(ze dne 4. června 1907) v odpoledním vydáni svém
pod názvem „Persekuce středeškolských
profesorů“ nazvaly denunciací a uveřejnily
přípis z kruhů literárních, v jehož závěru se pravilo:
„.... bude-li míti škůdnický plán „Týdne“ a
„Čecha“ zamýšlené následky, dojde po profesorech
co nevidět i na jiné stavy a klerikalismus s'hne nám
konečně, anebo co nejdříve, na umění a jeho svo-
bodu, také na nás a naše dílo. A co my literáti nej-
literárnějšího národa v Rakousku proti tomu sklonu
ke klerikálně policejnímu státu ohrožujícímu vše-
chen duchovní život, proti hnusným zjevům denun-
ciace, provozované od listů, tištěným naším jazy-
kem? Má zůstati i na dále při té naší zahlucnlosti
a zamlklosti? Což naše literární střediska, náš „Máj“,
literární odbor naší „Umělecké besody“, naše početné
„kruhy a j. v.?! Budeme mlčeti?1 Zdá se mi, že
by v první řadě náleželo v této otázce cti promluviti
„Máji“, který má bezprostředně před valnou hroma-
dou. Prosím za otištění! V úctě atd. F. S.
Fučíkův
Čo
Čecho
Rakousko
8
article
Pokud se tklo účelu denunciace, více než půl-
druhého sta středoškolských profeso-
rů, uvedených v obou časopisech jménem, věkem,
kvalifikací, příbuzenstvím a všemi personaliemi, za
výslovného obvinění, že se provinili proti platným
školním zákonům a proti zemské školní radě, ozna-
čovaly „Nár. Listy“ ze dne 6. června, odp. vydání,
vže zřejmý úmysl takového uveřejnění byl, po-
hnouti úřad, denuncovaným středo-
školským profesorům nadřízený, ke
kárnému zakročení proti obviněným.
Tedy denunciace v nejhorší formě a z nejničem-
nějších důvodů. Proti ní vystoupiti nejříznějším způ-
sobem bylo povinností všeho slušného tisku če-
ského.“
Proskripce českých prolesorů, kleří se vyslo-
vili ve prospěch svobodné střední školy.
vzbudila v uvědomělé svobodomyslné veřejnosti če-
ské oprávněný úžas, jako pathologický zjev, neomlu-
vitelný ani největší zaslepeností strannickou. Vyda-
vatel „Týdne“, PhDr Václav Řezníček, člen spol-
ku českých spisovatelů „Máj“ v Praze, veřejně
vyzýván k zodpovědnosti za denunciační články, pro-
jevil v dulších číslech svého orgánu souhlans s jich
obsahem a obhajoval je.
Na to valná hromada „Máje“, konaná dne
9. června m. r., pojednavši o trapném jednání svého
člena, odhlasovala resoluci (všemi proti 1 hlasu),
jež doslovně zněla
„Valná hromada Spolku českých spisovatelů
belletristů Máje v Praze, konaná dne 9. t. m. v sek-
ční síni obchodní a živnostenské komory pra žskeé
vídí na článcích „Týdne“, uveřejněných ze dne 3.
11. a 18. kvělna 1907 denunciaci. Valná hromada
tuto denunejaci odsuzuje. Jelikož vydavatelem „Tý-
dne“ uveden je činný člen Spolku českých spiso-
vatelů a belletristů Máje dr. Václav Řezníček, ukládá
valná hromada správnímu výboru, aby dal dru. V.
Ted
Řezníček
doktor
Praha
živnostenský komora
9
article
Řezníčkovi příležitost prokázati, že tyto články ne-
ponl. a že jich neschvaluje. Valná bromada uklá dá
dále správnímu výboru, aby mimořádné valné hro-
madě, do 4 neděl svolané, učinil v této věci odůvod-
něné návrhy.“
Příležitost prokázali, že články denunciační ne-
psal, poskytlnuta byla dru. Řezníčkovi dne
5. července na mimořádné valné hromadě téhož
spolku; dr. Řezníček použil jí však pouze písemně
a to tak, že na dané mu otázky — zda články psal
sám — odvolával se na rednkční tajemství, na dru-
hou — zdali články schvaluje — odpíral odpověd
vůbec, poukazuje na volnost smýšlení
Na to učiněno bylo po obšírné debatě následovn
usnesení
„Valná hromada Máje vyslechnuvší odpověď dra
V. Řeznička ve věci článků „Týdne“ ze dne 3., 11
18. května t. r. uveřejňovaných, jakož i L ní sou-
visicí návrh Máje, neshledává odpověď V. Řezničkovu
dostatečnou a nabývá z ní naopak přesvědčení, že
dr. V. Řezníček nemůže odmítnouti zodpovědnost za
ony články, ve kterých předubozí valná hromadla
viděla denunciaci. Valná hromada Máje očekává
proto, že v důsledcích toho vzdá se dr. V. Řezníček
svého členství v Máji.“ Návrh byl přijat všemi hlasy
valné hromady, proti němu hlasoval pouze P. X.
de
Řezníček
V Řezniček
V Řezničkův
doktor
10
article
Dvořák.
Dr. V. Řezníček svého členství v Máji se ne-
V kruzích literárních a novinářských, afěrou tou
anačně vzrušených, zatím přirozeně uvažováno, kdo
je autorem oněch článků, není-li jím Rezníček sám.
Domněnku tuto zdál se vylučovati sloh a pak samo
tajuplné chování R., jenž na přímé dotazy svých
známých nejmenoval sice nikoho, ale činil jistě
poznámky, z nichž na určitou osobu usuzováno-
Na to objevil se dne 3. srpna v časopise „Nár.
Obzor“, jehož spolupracovníkem p. Karel Horký
jest, článek nadopaný „Extrukt špíny
článek, jehož obsahem cítil se dotčeným p. Milan
Pučík a to místy, která uvedena budou v odpoled-
ním vydání t. listu v žalobě.
Pan Fučík odpověděl na onen článek „Zaslá-
nem“ tohoto znění:
„V dnešním čísle časopisu „Národní Obzor“
obviňuje mě pan Hký.“ v literární rubrice, že jsem
oním tajemným pisatelem článků v „Týdnu“, jimiž
denuncováni byli pokrokoví profesoři, oním tajem-
ným pisatelem, jehož kryje dr. Řezníček svým re-
dakčním tajemstvim. Pan llký. jvrdi toto přes to, že
vzdal
Dvořák
doktor
V Řezníček
Horká
Pučík
Fučík
Hký
Řezníček
národní obzor
11
article
sám uvádí, že jsem hlasoval v obou valných hroma-
dách v neprospěch dra. Rezníčka.
Já a přátelé moji čteme ovšem toto tvrzení jako
nejapný žert sezóny kyselých okurek, ale poněvadž
jsou ještě lidé, kteří berou všecko vážně, musím na-
prosto a bezvýminečně odmítnouti a popříti tvrzení
„Národního Obzcru“. Nepřipouštím-li ani úmysl
osobního útoku na mne, ani vědorou mystitikuci
čtenářstva, muním přijíti k přesvědčení, že byl „Ná-
rodní Obzor“ — mystiřikován.-
Zasláno vedlo k replikám a duplikám, v nichž
p. Horký tvrďl, že má proti p. Fučí-ovi důkazy
o jeho aulorství článků v „Týdnu“, p. Fučík pal
to znova popíral. Mezi tím však vytasil se p. Hocký
se zjištěním spolupracovnictví p. Fučíbova v „Týdnu
v jiném směru, jakožto divadelního kritika, z láště
pokud zesnulé pí. Hanny Kvapilové se týkalo, a obě
záležitosti, stejně trupné, sloučeny v polemikách
v jedinou.
Fučík
Hanna Kvapil
národní Obzcr
12
article
Posléze p. Milan Fučík dožádl Spolek českých
žurnalistů za svolání čestné rady — jak sám pravíl
v Zaslánu „Nár. Listů“ ze dne 16. listopaču 1907
„která by rochodla o podstatě obvinění, jimiž dovrši
„Národní Obzor“ svoje původní utrhačné a lživ
nažknutí jako bych byl pisatelem pověstných denun-
ciačních článků o středoškolských profesocech v „Ts-
Čestná rada na otázky, položeně jí p. Fučí-
kem, učinila prohlšení, z něbož zajímavým jest
zvláště náledující otázka (p. Fučíhova) a odpověd
(čestné rady): „Zd-li nužil jsem uznaného zvyko-
vého práva novinářské anonyruity, když po shodě
s vydavatelem „Týdne“ p. drem. Řezníčkem jsem na
novinářsky zcela neobvyklí dolaz Jaroslava Kvapila
odpověděl, že jsom článek (týkjící ne H. Kvapilov
v 2. čísle „Týdne“ nepsal, později po 10 měsících
vřak, když dr. Řeníček sám si toho přál, těmuž J.
Kvapilovi svou anonymitu odryl — či zdali jsem
se dopustl skulku společensky nečestného
Odpověď: „Že pan Fučík autorství zmíněných
článků jednou popřel, po druhé vřak přiznal, nelze
vyověllevai a hájiti novinářskou zvydlostí. Je to
naopak v odporu s ní a musí býti označeno za ne-
korektní. Skutkem spolčensky nečestným všek jed-
nání toto nazvati nelze, poněvad Lan Fušík nemě
pražádné příčiny jakékoliv očpovědnosti zu ony člán-
ky se obávati a za anonymitu so ulíkati.
Fučík
Zdeněk
Řezníček
Kvapil
H Kvapilov
doktor
Řeníček
J Kvapil
národní obzor
13
article
Na to podal dne 26. říjru p. Milan Fučík n
p. K. Horkého žalobu, která však v lňském po-
rotním období byla odročena a toprve dnešního dne
má přijíti na řadu
Podáním žaloby však nebyly skončeny písomn
duelly a značně do nich zasáhl dram-turz Náro-
ního divadla p. Jaroslav Kvapil zaslánem, otištčným
v „Národních Listech“ ze dne 24. listoparu m.
a znějícím:
„V odporném případu Milana Fučíka, jenž ko-
nečně sám doznává, co dříve zapíral že byl — ra-
dikál, Sokol! — spolupracovníkem klerikálního „Tý-
dne“, rádi by jeho porahači zwedli debntu stranou,
aby se zdílo, že Milan Fučík neprovedl nic jiného,
než že psal repříznivě o mé zemřelé ženě, a za to
že je teď stíhán. Milan Fučík opováril se včer do-
konce dovolávat se už docela po jezovitsku její světlé
pamtky proti svým stihatelům —a za to je musím za-
křiknouti co nejrozhodněji, neboť člověk jeho mrav
kvalifikace a jeho špotného svědomi neměl by jměna
Hany Kvapilové ani vyslovit! Vyť Milan Fučík
daí se loni najmouti, aby psl neslušným, urážejícím
způsobem do „Týdne“ o mě ženě — úny jeho byly
z těch bolestí, o nichž nepochybuji, že uspíšdly
smctelný postup její nemoci — a koyž jsem, fuče
jeho autorství, se ho na to zeptal, zallal všechno
způsobem n jnestydntčjším a pak ješty na valně hro-
madě „Máje“ proti vydavateli „Týdny“ po mém boku
postupoval. Toť ta svrchovaná nemravnost, které se
dopustil — a od ni neočistí ho žádný „čestný soud
byť si jich třeba ještě deset sám sestavil a maza-
nými olázkami je dirigoval.
Fučík
Kvapil
Sokol
14
article
Tím vyčerpány jsou co nejstručněji příčinya
okolnosti konfliktu M. Fučfk. s K. Horkým
K přelíčení dnešnímu, jemuž předsedati bude
vrchní rada zem. soudu Jos. Kasalický, předvo-
láni jsou za svědky pp. J. M. Hovorka, prof. Se
kanina, V. Červinka, Václ. Hladík, dram
J. Kvapil, z Lešehradu atd.
Obhájcem žalovaného K. Horkého jest JUDr. Al-
fréd Meissner, právním zástupcem M. Fučík
JUDr. Ferdinand Heller
Jaký zájem se o přelíčení jeví, patrno z okol-
nosti, že již včera rozdány byly téměř všechny vstu-
penky do porotní síně a to většinou příslušníkům
kruhů literárně-žurnalistických.
Dr. V. Řezníček ani tou, ani onou stranou
za svědka volán nebyl a čten bude pouze jeho proto-
kcl. Přelíčení vzhledem ku značnému počtu protokolů,
článků, zaslán a dopisů, potrvá asi do hodin večer-
dnu?
ních.
M Fučfk
Hovorka
profesor
V Červinka
Václ
Hladík
J Kvapil
JUDr
Al
M Fučík
Heller
doktor
V Řezníček
Jos
Lešehrad
15
article
Nové kousky Jos. Bílka, »soudního
zpravodaje Jitřenky a Probuzení«.
(Před čtyřčlenným senátem.)
čoo
... Dne 8. října m. r. měli jsme příležitos
v nevlídné této rubrice poněkud obšírněji zabývati se
výtečníkem, 20letým Josefem Bílkem z Nuzbek
který vydávaje se za soudního zpravodaje neexistu-
jících listů »Jitřenky« a »Probuzení«, navštěvoval
pilně soudní přelíčení, aby mohl dle souzených
právě vzorů studovati různé triky a partyky a pak
jich užiti ku provádění podobných taškářství. Tato
škola vynesla mu za různé, subskripcemi spáchané
podvody těžký žalář šestiměsíční, jehož trvání
přerušeno bylo na dvě hodinky včera přelíčením
novým, jímž dotvrzen jen úsudek náš dřivější: že
pan Josef Bílek je docela zralým darebou.
Žaloba včerejší slihala ho pro zločin pod-
vodu, který spáchal tím, že dav si natisknouti
visitky dvou vyšších soudních úřadníků, na jméno
jednoho vyláka! gramofon v ceně 200 korun, na
jméno druhého pak pokusil se vylákati nějaké
šperky. Konečně pak jmenoval čestným členem klubu
mladé generace »Budislava« jistého ředitele továrny,
který mu za diplom dal 20 korun.
Po přelíčení, které řídil pres. dv. r. Wokaun,
odsouzen byl Bilek na tři měsíce do těžkého
žaláře. Žalobu zastupoval subst. dr. Worel.
Bílek
Wokaun
doktor
Worel
Nuzbek
Jos
16
article
Spory z divadelního ovzduší.
Spory z divadelního ovzduší.
Vinohradské divadlo — slečna Růžena Noskova.
Uveřejnili jsme v nedělním čísle obšírnou zprávu
o sporu, jejž Společnost Národního divadla, jíž
jest svěřena správa vinohradského městského divadla.
zahájila proti slč. Růženě Noskové na dodržení
smlouvy o vstupu do svazku vinohradského divadla.
Touto při zabýval se včera zemský soud v Praze za
předsednictví p. vrch. rady dra. Ungra. Zástupce ža-
lující Společnesti p. dr. Pílař odůvodnil žalobu a do-
vozoval, že slečna je povinna vrátit se do svuzku di-
vadla, poněvadž o engagementu podepsala smlouvu.
Naproti tomu zástupce žalované slečny p. dr. Nesý
tvrdil, že slečna Noskova jest dosud nezletilou a ne-
může tudíž právoplatně podepisovat smlouvu, pro ni
nevýhodnou. Soud, zamítnuv veškeré nabídnuté dů-
kazy, prohlásil rozbudek, jímž se žaloba zamítá
z následujících důvodů: Pokud jde o práve nezletilých
k uzavření smlcuvy, platí pravidla §§ 244., 865,
233. obě. zák., dle nichž bez souhlasu poručníka není
nezletilec oprávněn uzavříti platnou smlouvu. Vý-
mínky jsou stanoveny v příčině zvláštních prospěchů
a mezi těmi jest § 246., který předpisuje, že nezlelilý
může uzavříti služební smlouvu, že bez důležité pří-
činy se tato smlouva nesmí odvolati a že tím, co ne-
zletilý vlastní pílí získá, může vládnouti. V tomto
Noskův
Nosek
Ungr
doktor
Pílař
Nesý
Praha
vinohradský divadlo
národní divadlo
17
article
případě jde o smlouvu, v níž jedna strana jest vá-
zána na 7 let za měsíční plat po celou dobu. Druhá
strana má však právo tříměsíční výpovědi. Dále jest
jen jedna strana zavázána značnou pokutou v pří-
padě porušení smlouvy. Uváži-li se doba, na kterou
smlouva byla uzavřena, tu dle náhledu soudu není
v tomto případě přípustna výminka z pravidla a je
třeba k platnosti smlouvy schválení poručenskéhe
úřadu. Ale i kdyby toho nebylo, dlužno uvážiti, ž
jsou tu příčiny, z kterých byl poručník oprávněn
smlouvu odvolati a to zejména ta okolnost, že žn-
lovaná vzala na sebe závazky na delší dobu. Když
pak se jí naskytla možnost nastoupiti u Národního
divadla za podmínek výhodnějších, byl poručník
oprávněn smlouvu odvolati.
18
article
Výjev u kasáren a na ulici.
K hlavnímu vehodu uršulinských kasáren zamířil
dne 8. listopadu slušný pán. Pěšák vstoupil mu do
cesty a zvolal: »Halt!«, ale civilista šel klidně dále.
Pěšák Ferdinand Staněk zavolal ze strážnice svobod-
níka Antonína Pošvaře, který tázal se civilisty, má-li
od pana majora legitimaci ke vstupu do kasáren.
jinak že nesmí dále. Civilista vytáhl z kapsy legiti-
maci, že je členem spolku ke blahu propuštěných ká-
ranců, což svobodník prohlásil za nedostatečný prd-
kaz a civilistu nepustil. Ten začal hubovat. Mezi
jiným křičel na svobodnika: »Vědí, co jsou vonr
Staněk
Pošvař
19
article
Voni jsou jeden vyzbrojenej frajtr a proti mně jsou
jako jeden pozemskej červiček! Já byl rytmistremu
hulánů! Tohle je stráž? Nestojíte všichni za nica
celý regiment taky za nic! Tohle přijde na pro-
gram do parlamentu, o to se posturám !« A tak to šlo
dále, až svobodníkovi přešla trpělivost a poslal pě-
šáka pro policislu. Civilista volal na vojáka: »Ne-
choďte nikam! Co z tohoto budete mít? Já vám dám
peněz, co chcete!« Pro tato slova octl se onen civi-
lista, Emanuel H. ve vyšetřování pro zločin svádění
k neposlušnosti, ale řízení bylo zastaveno, když se
zjistilo, že byl úplně opilý. Jho bylný vydal o něm
svědectví, že je to řádný muž, ale trpí tak zv. kvar-
tální opicí, která se u něho jeví velmi zuřicě. V ta-
kových případech stalo se, že přichází domů oknem
místo dveřmi a jednou dokonce dobýval se do vrat
strahovského klaštera. Eman. H. byl pohnán před
okresní soud, aby se zodpovídal z přestupku dle
§ 523. tr. zák. (že provedl zločin z opilosti) a ta-
jemník p. Kořlnek vyměřil mu trent vězení na 24
hodin. — U téhož soudu, ale v jiné úřadovně byl
pro týž delikt obžalován občan X. Ten měl také
notnou opici, zpolíčkoval lidi a nejhrubším způsobem
urážel kolemjdouci ženy. Tohoto občana tajemnik p.
Kraut osvobodil, poněvadž nabyl přesvědčení, že
obžalovaný neměl v úmyslu fackovat a urážet. To je
něeo jiného, u kasáren a na ulicil
Eman
Kraut
20
article
Politický proces posl. Starcka.
Z Vídně, 28. ledna.
Posl. Starck žaloval zodpovědného redaktor
»Arbeiterzeitur gu« Wintera pro stať, uveřejněnou
v listě tom, ve kteréž obviňorán byl z politické zrady
vůlec a ze zrady na zásadách sociálně-demokratické
strany zvlášť. Ve stati té bylo sděleno, že posl. Stareh
loni v létě jednal s některými vodci křesťansko
sociální strany, kterou vyzval, aby mu dala podporu
10.000 K za to, že bude ji podporovati proti sociál-
ním demokratům. Byl uveřejněn pamětní spis toboto
poslance, který obsabuje žádost a prosbu lu. Ve
stati ukozuje se dále k tomu, že posl. Starck za sub
venci politické své straně udélenou hledal v podniku
ve kterém stávkováno bylo z politických důvodů,
stávkokaze, konečně pak, že jen za intervenci u zná-
mého opata Helmera, člena panské sněmovny, dostal
od uchozeče provici 500 K. Ministr obchodu dr. Gess-
mann vyslechnut jako svědek, prohlásil, že promluvi
se Starekem jedrou ve svém životě asi 50—60 slov
ani jediného však politckého. Nijaké schůzky s ním
neměl a tvrdí-li se to, je to holý výmysl stejně jako
mu není povědomo nic o nějaké záloze nebo o ně-
jaké eměnce Starckově, polilickou stranou jeho vy-
stavené. Na dotaz obhájce prohlásil ministr, že ani
křesťansko-sociální strana se Starckem nevyjednávala.
Starck
Posl
Winter
Helmer
doktor
Gess
Starckův
Vídeň
křesťanský sociální strana
panská sněmovna
21
article
Presídent poslanecké sněmovny dr. Weiskirchner
pravil: »Prohlašují se vším důrazem, že jsem s
Starckem nejednal jinak, naž jako president poslane-
cké sněmovny.« Žurnalista dr. Leibner přísežně vy-
pověděl, že dříve náležel straně svobodně socialisti-
cké, která po volbách hledala sblížení se stranou
křesťansko-sociální. Posl. Starek prý za jeho přítom-
nosti vypravoval, že mluvil již s drem. Weiskirchnerem.
O nějaké záloze nebo směnce neví svědek nic, avšak
viděl osnovu sepsanou Starckem, ve které navrhuje
3000 K zálohy a 10.000 K upsaných směnkou. Bý-
valý posl. Arnošt Schneider vypovídal, že šel jednou
do hostince, ve kterém byl také Starck, avšak on
(svěde) odmítl všeliké prostředkování. O penězíeh
nebylo žádné řeči.
Po pětihodinném líčení uzual soudce: »O bža-
lovaný redaktor Winter sprošťuje se
obžaloby, poněvadž se mu důk az
pravdy o výtce politické zrady a zrad
zásad sociálně-demokratické strany
učiněné posl. Starckovi, podařil. Posl.
Starck ohlásil odvolání,
Pro přepadnutí Němců.
Z Rovereda, 28. ledna. (K. k.) Včerejší odpolední
líčení bylo zahájeno o půl 4. hodině. Jednáno bylo
o 2.—5. části obžaloby.
Obž. Chisle tvrdí, že nestrhl německému
turněrovi odznak s prsou. Vyzval ho jen, aby je
sňal, Červený tyrolský orel lidového svazu ho
dráždil.
Obžalovaný Carbonari nebyl přítomen při
demonstraci před hotelem v Pergine a snaží se do-
kázati alibí pro svůj pobyt v Besenelo. Demonstrace
ve Sv. Šebestianu zúčastnily se jen ženy a děti.
Obž. Colpí vyzval jednoho Němce, aby sňa
odznak.
Weiskirchner
Starck
doktor
Leibner
Posl
Schneider
Winter
Němec
Carbonari
Colpět
poslanecký sněmovna
cký sněmovna
22
article
Pří projednávání 3. části obžaloby proti Janes
sellioví a Taitovi pro výstřely z revolverů praví
Janesselli, že z malého revolveru, který leží
na předsednickém stolku, vystřelil do vzduchu. By
vzdálen 50 m od Němců.
Obž. Tait popírá jakékoliv účastenství na vý
tržnostech.
Při projednávání 5. části obžaloby (poranění
prof. Meyera z Mezzomonte) obž. Scotoni při-
znává, že uhodil Mayera, který provokoval. Nadával
jemu a Larcherovi »vlašských prasat«, když ho
chtělí fotografovati. Larcher tvrdí totéž a předkládá
provejené fotografie za všeobecné veselosti před
sedovi.
Dnes projednávána byla demonstrace v Calli-
anos ze dne 27. července 1907. Vyslechnutí obžalo
vaní vypovídají, že demonstrace čelily zvláště proti
prof. Meyerovi. Většinou připustili, že bylo házeno
shnilými vejci, shnilým ovocem atd. a že bylo po-
křikováno a hrozeno holemi. Jizdu do Sv. Šebastiana
vysvětlují většinou úmyslem, že chtěli poznali
Meyera.
Obž. Torelli tvrdí, že ze železničního vozu
v němž Meyer seděl, anebo z vozu sousedního, byly
vypáleny dva vystřely z revolveru před odjezdem
vlako z Callianos.
Mezi st. zástupcem s obhájci dochází k ne-
shodě. Onen ohražuje se proti tomu, aby výpovědí
jednotlivých obžalovaných bylo používáno k obhajo
vání jiných obžalovaných. Předseda volá obhajce
st. zástupce k pořádku.
Proti svědku Lechleitnerovi bude prý zavedeno
trestní řizení pro křivou svědeckou výpověd.
Ani dnes neudály se žádné demonstrace. V městě
jest úplný klid.
nnl
Tait
Němec
Meyer
Mayer
profesor
Torelli
Calli
23
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
31. ledna: Spolek českých medik
koná členskou schůzi o 7. hod. večerní v poslu
chárně bygienického ústavu p. prof. Kabrhela. Před-
náší městský okr. lékař p. dr. J. Turinský: »Říšské
zákony zdravotní« (2. přednáška z cyklu »Praktická
propaedeutika«) .
profesor
Kabrhel
doktor
spolek český medik
24
article
Zábavy.
Zábavy.
Dnes: Společenský klub »Sla vla-
(Praha-II., Vodičkova ulice č. 34.) pořádá hudební
večer za spoluúčinkování sl. Hany Vettrovy, miss
Alice Deanovo a slečny. Mařky Kubrové. — Kra-
jinský spolek »Prácheň« pořádá o 7. hod.
večerní v místnosti klubu »Antonín Čížek« večírek
s rozhovorem: »O poměru krajinských spolků jiho-
českých k obranným jednotám«. — Cercle fran-
gais v Bubenči míst. odboru Národn
jednoty severočeské má o půl 8. hodin
večerní francouzský večírek.
Vettrův
Alica Deanův
Kubr
Čížek
Praha
Vodičkův ulice
Prácheň
Bubeneč
II
společenský klub
Cercle fran
25
article
Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla.
Č. O. B. v Karlíně pořádá v neděli 2. ledna
divadelní představení v sále ústřední jednoty v Jeru-
zalemské ulici č. 7. Sehrána bude dramatickým od-
borem Č. O. B. v Praze výborná komedie »Charley-
ova teta« za režie kol. J. Höfra. Vstupenky prodává
kancelář Č. O. B. v Jeruzalemské ulici č. 7.
Charley
J Höfr
Č . O
Karlín
Jer
zalemský ulice
Praha
jeruzalemský ulice
ochotnický divadlo
26
article
Ruské událo sti.
Ruské událo sti.
Výminečné stavy.
Z Petrohradu, 27. ledna. (K. k.) Sesílená ochrana
pro gubernie kyjevskou a taurickou byla prodloužena
až do 10. února 1909.
Petrohrad
27
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Porady předlitavských delegátů poslanecké sně-
movny.
Z Vídně, 28. ledna. O 1/426. hod. vočern
sešli se členové předlitavské delegace, posíano-
ckou sněmovnou zvolení ku poradě, jíž byl pří-
tomen ministerský předseda sv. p. Beck a která
byla věnována pracovnímu programu delegace.
Sensační odhalení posl. Supila.
Ze Záhřeba, 28. ledna. V neděli konala se
zde voličská schůze stran chorvatsko-srbské ko-
alice. Na schůzi této, na níž schváleny byly kan-
didatury konličních kandidátů hr. Bedřicha Kal-
mera, prof. dra. Surmina a Mat. šl. Husjaka,
promluvil také posl. Supilo. Pravil, že minister
ský předseda dr. Wekerle hleděl jej (Supila) své
doby získati pro svůj plán, aby přiměl koalicí
by svolila ku pronajmutí přístavu v Bakru státu
uherskému na 93 let. Dr. Wekerle odůvodňoval
svůj podnět takto: polovina loďstva celé mon-
archie musí se zříditi v přístavu uherském; při-
stav ve Rěce nehodí se ke zbudování loděnice
tak, jako by se k účelu tomu hodil přístav ba-
karský. Kočut pek sdělil Supilovi, že věc byla
již v ministerské radě rozhodnuta a že se ne-
dostává ještě jen svolení sněmu chorvatského.
Také chorvatský ministr Josipovič věděl o tomt
plánu a schválil jej. Supilo nazval tento plána
požadavek vlastizrádným. Je to patrná odpověd
bánu bar. Rauchovi, který chorvatsko-srbskou
koalici nedávno v úřadních novinách obvini
z nedostatku vlastenectvi.
Ze Rěky, 28. lodna. Supilův „Rjecki novi
list“ tvrdi, že nová vláda chorvatská dostala
z Pešti 100.000 K, jichž bylo použito na úpravu
neblahých peněžních poměrů jednotlivých čel-
nějších přívrženců nově vlády. Na účely voleb
zůstalo prý z pončz těch pramálo; proto prý
chorvatská vláda očekává z Pešti — další pe-
níze.
Beck
Bedřich Kala
profesor
doktor
Wekerle
Supil
Josipovič
Supit
Rauch
Vídeň
Záhřeb
Baker
Pešť
28
article
Krvavá předehre haličských voleb.
Ze Lvova, 28. ledna. Staroruský „Galiča-
nin“ oznamuje, že v Rožnowě (v okr. zablotow-
ském) byl na schůzí ruské národní strany z
kandidáta do sněmu zemského prohlášen statkál
Huczula. Když večer v průvodu svých druhů
čel pěšky do Kolomyje, byl na mostě, přes Priít
vedoucím, přepaden a hrozně zraněn
rusínskými radikály, jejichž kandidá-
tem jest Trylovsky. Statkář Huczula
umírá. Zároveň usmrtili pachatelé svého vlast-
ního strenníka Tarabasa, kterého v temnu pova-
žovali za průvodce svého protivníka.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 28. ledna. (Pův. telegr
„N. L.“) Teprv dnes sešlo se dostatek poslanců
aby se mohla konati schůze skupštiny. Na
jednacir pořadu je ro zpočet. Minictr finane
Paču zahájil debatu skvělým proslovem. Opo-
sice dnes mlčela.
S povděkem přijata zde zpráva o uzavřen
obchodní smlouvy s Rakousko
Uherskem.
Zdejší dopisovatelé „Nového Vremene
„Frankf.-Ztgu,“ a vídeňské „Pr.“ odebrali se
na Cetyň jako zpravodaji o přelíčení se
spiklenci.
Řešení ministerské krise bulharské.
Ze Sožije, 28. ledna. Jedná se vážně o to,
aby utvořen byl kabinet rázu demokratickéhe
s Malinovem v čele. Poslanci zamítají plán, aby
se vláda odevzdala do rukou mužů, kteří nejsou
členy sněmovny, jimž tudiž lid neměl příležitost
osvědčiti důvěru volbou do parlamentu. Značná
čásť pelitiekých činovníků vytýká, že nebyl ke
knížeti Ferdinandovi povolán Gešov, který je
vůdcem nejsilnější strany, totiž nacionalistické.
Ze Sofie, 28. ledna. (K. k.) Kníže Feri-
nand pověřil vůdce demokratické strany Mali-
nova sestavením nového ministerstva.
Ferdinand
Gešov
Feri
Lvov
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Nový Vremen
Ztg
Sofie
29
article
Rusko a konflikt persko-turecký.
Z Petrohradu, 28. ledna. Ruskému vel-
vyslanci v Cařihradě bylo nařízeno, aby znovu
energicky zakročil u saltána vzhledem
na konflikt v Persii a aby žádal za odvo-
lání tureckého vojska z perského ob-
vodu. Aby tyto kroky byly náležitě podporovány
postoupilo ruské vojsko z Kavka z
na perskou hranici.
Pokoj mezi Tureckem a Černou Horou.
Z Celyně, 28. ledna, Pohraniční spor tu-
recko-černohorský byl smírně a úplně vyrovnán.
Černohorský diplomatický jednatel v Cařihradě
Gregorič vrátil se na své místo, vyřídiv své pa-
slání v Cetyni.
naiáote pdi
Jialský projov proti Delcassěovi. va v
Z Milána, 28. ledna. Zdejší „Corriere della
Sera“ aveřejnil právě řimskou stať o Delcasse-
ově poslední řeči. Myslí se, že článek ten je
psán dle návodu zahraničního ministra Tittona
znamená ostré odsouzení řeči bývalého francouz-
ského ministra zahraničních záležitostí. Ree
Delcassčova je prý provokací a pobuřující. Del-
cassé žene prý Franeii do dobrodružství maro-
ckého, domnivaje ce, že její soupeř, Německo
jest osamoceno. Pokud o Italii jde, mýli se Del-
cassé, neboť trojspolek je pro Halič stejně jake
pro ostatní spojence trojspolkové především zá-
rukou míru, v případě války však zárukou vzá-
jemné ochrany. Delcassé tedy klame ty, kdož
mu důvěřují, ukazuje-li na možnost, aby Francie
počítala s Italií. Politika Deleasséova vedla před
dvěma lety na práh evropské války; také nyní
by Deleasséova methoda znamenala probuzení
válečných zámyslů ve Francii, ale Italie si ne-
přeje, aby se tak stale.
Kavka
Deleasséův
Rusko
Petrohrad
Cařihrad
Persie
Turecko
Černá Hora
Milán
del
Německo
Halič
Francie
Corriere della Ser
30
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Vyznamenání.
Z Vídně, 28. ledna. (K. k.) Zemským presidentůn
bar. Heinovi v Celovci, ryt. Regnerov
z Bleylebenu v Černovcích a zemskému hejtmanov
v Bukovině bar. Vasilkovi byla propůjčena hod
nost tajného rady a zemskému presidentoví v Lu blan
Schwarzovi titul svob. pána. Náměstku zem
ského hejtmana bukovinského dru. Sma l-Sto
ckému udělen komturský kříž řádu Františk
d tenta liisn
Z německého tábora.
Z Vídně, 28. ledna. (»Ném. rad. koresp.«) Ně
mecký 9členný výbor usnesl se konati příští týden
Hein
Vasilko
Schwarz
Vídeň
Celovec
Černovec
Bukovina
Sma l
31
article
Josefa.
Josefa.
schůzi, na niž budou pozvání členově rozpočtového
výboru a delegace ze sdružení německých stran, aby
bylo dosaženo jednotného postupu jak ve výboru
rozpočtovém tak i v delegacích.
Návrhy obecní rady vídeňské na řešení olázky uhelné
Z Vídně, 28. ledna. (K. k.) Obecní rada schválila
ve své dnešní schůzi návrh svého uhelného výboru,
aby poslanecké sněmovně zaslána byla důtklivá žá-
dost, aby usnesla se na zákoně, jenž by měl tato
ustanovení: 1. Počet uhelných dolů, jež by později
měly býti po případě sestátněny, budiž omezen na
soukromé doly, v nichž se nyní těží. 2. Nynější sou-
kromé doly buďtež znenáhla sestátněny. 3. Velko-
obchod s uhlím budiž sestátněn.
Pruský sněm.
Z Berlína, 28. ledna. (K. k.) Poslanecká
sněmovna zahájila rokování o rozpočtu mi-
nisterstva spravedlnosti.
Poslanec Mizerski stěžoval si, do rozsudků,
vynášených nad polskými dětmi, duchovními a j.
Josef
Mizerski
Vídeň
Berlín
poslanecký sněmovna
32
article
Z francouzského parlamentu.
Z Paříže, 28. ledna. (K. k.) Sněmovna roko-
vala dále o dotazu po Marokku.
Poslanec Hubert poukazuje na vady algeciras-
ské smlouvy, která měla zavésti klid. Lepším diplo-
matickým prostředkem bude čas. Francie musí se sna-
žiti, aby z algecirasské smlouvy měla všeobecný pro-
spěch. Douřa, že Pichonem oznámený ústup vojska
bude proveden směrem k moři a ne do vnitra, Sou-
peření Abdula Azize a Muleje Hafida zavdává podnět
k znepokojení. Doufá, že Francie nevmísí se ve vnitřní
marocké boje. (Souhlas na krajní jevici.)
Poslanec hrabě Boni de Castellane je po-
vdečen uzavření smlouvy se Španělskem a Anglií za
nynějších těžkých poměrů.
Poslanec Denis-Cochin poukazuje na před-
nosti politiky mezinárodních smluv, jež upravily pro
Franci znamenitou diplomatickou situaci. Samo Něme-
cko nabádá Franeii kenergickému postupu v Marokku.
Proč bychom váhali podporovati třeba i sullána A bdul
Azize? Francie musí tedy provésti díto civilisace
a spravedlnosti a nesetká se při tom v Evropě se
žádnými oblížemi.
Hubert
Pichon
Aziz
Mulej Hafid
Castellane
Denis
Cochin
Paříž
Maroko
Francie
Španělsko
Anglie
Evropa
33
article
Posl. Jaurěs byl prý vždy proti vojenské akci
v Marokku a nadšeným stoupencem franko-anglické
dohody. Nezklamal se, neboť politika pokojného po-
stupu byla nahražena politikou výboje. Sblížení mezi
Francií a Německem je nutným pro evropský mír.
Důstojnost velké země vyžaduje, aby zabránilo se
takovému překvapení, k jakému došlo ve Fašodě
Tangeru. Vytýká Pichonovi, že utvrzuje sultána Ab-
dula Aziza v naději, že dostane se mu ve Franci
další finanční pomoci. Nová půjčka byla by pro Ma-
rohko zárukou bezmezného potlačováni, jehož by
byla Francie smutoým nástrojem. (Pochvala na krajní
levici.) Kritisuje, jak zachovává ministr neutralitu
předčítá listy dra. Mauchampa, v nichž sděluje, jaké
oficiosní kroky podnikne ve prospěeh Muleje Hafida
a oznamuje, že žádal na Pichonovi plnou zároku
za bezpečnost osoby a majetku Hafidova. Jaurěs
soudí z toho, že Hafid v úzkosti, aby maghzen ne-
svěřil se pod ochranu Francie . ..
Ministr Pichon přerušuje řečníka, pravě:
Chcete vypravovati román?
Posl
doktor
Hafidův
Pichon
Maroko
Francie
Německo
Fašoda Tanger
Ma
34
article
Posl. Jaurěs: Spolehali jste na Hafida, aby
při zavraždění Mauchampa chránil Evropany?
Ministr Pichon: Arci, neboť byl pašou v Ma-
rakeší.
Posl. Jaurěs: Nesmíme Abdula Aziza podpo-
rovati, neboť přijde doba, kdy nás v Evropě budl
denuncovati a bude se na základě algecirasské
smlouvy snažit, aby opět dobyl moci.
Táže se, jaké instrukce dostal generäl d'Amade,
kdy Mulej Hafid táhne na Settat. Ma Hafida na-
padnouti nebo má vybýbati se vší srážce ? Francis
— pravi řečník — nebojí se války, chce však mír,
proti němuž nesmí směřovati ani franko-anglické
přátelství. Nedoposťme, aby srdečné shody zneuží-
valo se kazímíry, ani těmi, kdo chtějí, aby hospo-
dářský boj mezi Německem a Anglií byl vybojován
děly. Francie, která neválčita, aby vydobyla Meta
Strasburku, nesmí zaplésti se do války, aby dopo-
mobla Abdolu Azizovi k jeho právám. (Pochvala na
krajní levici.)
Posl. Chailley napadá Jaurěsa a veleb
osadní politiku francouzskou, poněvadž má naprosto
pokojný ráz. (Pochvala.)
Posl
Evropan
Pichon
Abdul Aziza
d ' Amade
Mulej Hafid
Francis
Aziz
Ma
Evropa
Ma Hafida
Německo
Anglie
Francie
35
article
Ministr Pichon opakuje, že generálu d'Amadovi
bylo nařízeno nevměšovati se do vnitřních záleži-
tosti marockých, nečiniti rozdllu mezi kmeny, zjedná-
vati úetu francouzské vlajce a usilovat o pacifikaci
Šaujů. (Souhlas.)
Schvaluje poslancem Dubiefem navržený jednací
pořad: Sněmovna jest odhodlána prováděti algeciras-
skou smlouvu, zahezpečiti hájení práv a zájmů fran-
couzských v Marokku, aniž by se vměšovala do vnitř-
ních záležitostí šerifské říše, schvaluje prohlášení
vlády, vyslovuje jí důvěru a tlumočí důstojníkům a vo-
jinům v Africe bojujícím blahopřání národa.
Tomuto jednacímu pořadu přiznána přednost 454
proti 62 hlasům. První část až k slovům »záležitoste
šerifské říše« byla schválena jednohlasně, důvěra
vládě 428 proti 92 hlasům a poslední část přijata 495
proti 44 hlasům. Na to byl schválen celý jednací p-
řad 436 proti 51 hlasům a schůze skončena.
Pichon
Dubief
Maroko
Afrika
d ' Amado
36
article
Opět branné nepokoje.
Z Tebrisu, 28 ledna. (Spb. Ag.) Situace jes
posud napjata. Slabá palba z ručnic nasvědčuje, že
ravolucionářům nedostává se střeliva. Drancování se
vzmáhá. Mezi obchodníky zavládla panika. Vyprazd-
ňují svá skladiště a dopravují své zboží spěšně do
hostinců.
Události v Marokku.
Z Mellily, 26. ledna. (K. k) Serifská me-
hala přistála se zbraněmi a zavazadly
u pobteží. Vojáci jsou v žalostném
stavu; jsou vybladovělí a pofonazi.
Z Tangeru, 28. ledna. (K. k) Propuštění
Raisula jest otázkou jen několika hodin. Obě
strany přijaly stanovené podmínky.
Španělsko a Marokko.
Z Madridu, 27. ledna. (K. k.) V sněmovních ku-
loirech koluje pověst, že ministr finaucí hodlá přimětí
španělskou banku k zřízení filialky v Tan-
geru. V senátě ohlásil ministr zahraničních věcí,
že v nejbližší době bude ve sněmovně rozdána čer-
vená kniha. Několik senátorů ohlásilo dotazy po
Marokku, avšak na ministrovu žádost svolili, aby roz-
prava byla odročena, aby se nekonala současně s de-
batou ve francouzské sněmovně.
Vážná siluace v Mandžursku
Z Pelrohradu, 28. ledna. (K. k.) Z Mandžursk
oznamují, že čínské vojsko shromažďaje se a koná
pochody. Dle zpráv z lekutska očekávají se vážné
udalosti.
Francouzsko americká smlouva podepsána.
Z Wasbinglonu, 28. ledna. (K. k.) (Došlo po ně-
mecko-atlantickém kabelu.) Statní tajemník Root a
francouzský velevyslanec Jusserand podepsali dnes
na základě vzájemnosti francouzsko-americkou ob-
chodní smlouvu.
Raisula
bata
Jusserand
28 leden
Maroko
Tanger
Španělsko
Madrid
Tana
Aga
Serifská Ihala
37
article
Ze suezského průplavu.
Z Alexandrie, 27. ledna. (K. k.) Plavba v suez-
ském průplavu jest obnovena.
Vláda a parlament v Argentině.
Z Buenos Airesu, 27. ledna. (K. k.) Kongresní
budova jest obsazena policil, jež zabraňuje vstup
poslancům a senatorům. Vojsko je konsignováno pro
všemožné případy.
ne
Z vídně, 28. ledna. (K. k.) Starosta dr. Lueger
podnikl unes po nemoci, trvavší přes 14 dní, prvnl
vyjíždku.
Ze Štyrského Hradce, 28. ledna. (K. k.) Ministe
Peschka prohlédl si dnes na pozvání rektora tech-
niky veškeré části ústavu a v poledne odjel do
Vídně.
Z Bolzana, 28. ledna. (K. k.) Obchoduí ko-
mora zvolila opět předsedou šl. Tschurtachenthalera-
Helmheima a jeho náměstkem Kerschbaumera. Na
oslavu cls. jubilea založí se ku podpoře zvlášť ob-
chodů a živností nadace 30.000 K.
Z Terstu, 28. ledna. (K. k.) Lloydový parník
»Austria« odplul 27. t. m. ze Šanchaje du Jokohamy
a Lloydový parník »Thalia« 28. t. m. z Píren na
Rhodus. Lloydový parník »Moravia« připlul 25. t. m
z Terstu do Pernambuca a parník »Istria« 27. t. a
z Terstu do Bari.
doktor
Lueger
Ministe Peschek
Bolzano
Lloydová
Alexandrie
Argentina
Buenos Aires
Štyrský Hradec
Vídeň
Terst
Šanchaj
Jokohama
Píren
Pernambuca
Istria
Bari
Austria
Moravia