1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 29. ledna 1908.
Praha
6
article
Na ranní a odpol. listr
předplácí se
v Praze v adma inistra
na měsis
: 6 K — h
s dvojí donáškou
a muěsl
na ttvrt t4a . . . . 7 K 50h h
ve liach K 30
na hěske.
Pošton:
za něsíe . . . . . .
na čtvrt kis . . . . 9 K 60h
» dvojí zásilko
rn ek
sa zpPne
Praha
7
article
Na jih a na východ.
Na jih a na východ.
Výklad ministra pro zahraniční věci bar
Aebrenthala, přednesený ve výboru uherské
delegace, jest sice velmi obšírný, přes to
však sotva se setká na všech stranách s pro-
nikavým souhlasem. Nápadná jest hned ona
okázalá spokojenost, kterouž se snaží objat
všecku mezinárodní situaci, ač na konci své
řečí sám nejvíce spoléhá na silnou armádu
Kdyby nebylo zvykem zahraničných mi
nistrů nanašeti na poměry mezinárodní pokud
možná barvy růžové, mohli bychom se do-
mnívati, že výklad optimismem svým tento-
kráte čelí také různým pověstem, kteréž se
v poslední době vyskytly v tom smyslu, ja
koby se blížila krise v zahraničném úřadě
V tom by nás utvrzovaly i pokusy, zaže
hnati zejmena v lůně delegace cislajtanské
ještě v posledním okamžiku, než počne roz
prava o věcech zahraničních, nebezpečí, jež
by mohlo vzejíti zvláště z rozladění polských
delegátů pro vyvlastňovací politiku pruskou
Avšak výklad bar. Aehrentbala nasvěd
čuje tomu, že s této strany pokládá situaci
za bezpečnou, vždyť těší se z úspěchu sblí
žení Anglie a Německa, »poněvadž jest pro
nás uklidňujícím vědomím, že úzce s nami
spojené Německo žije v dobrém poměru
s Anglií, s níž i naše styky jsou nejpřátel
štejší.«
V rozhledu po evropských státech vy
značuje vedle tohoto sblížení dale dohodu
Anglie, Francie a Španělska v západní čast
Středozemního moře, a další sblížení Ra
kousko-Uherska a Italie, neboť »pro nás, je
jichž zájmy nesou se na jih a na vy
chod, na Středozemní moře a do Orientu
tedy souběžně s italskými zájmy, jest přá
telský ten poměr velmi významným«, nebot
mimo jiné »obsahuje také úsilí o stejne
cíle.«
kousko
Anglie
Německo
Francie
Španělsko
Orient
Italia
8
article
Toto v čelo výkladu postavené sesku
pení západních a středoevropských mocnost
tvoří pak jakésí široké pozadí, z něhož jest
posuzovati nejdůležítější části jeho, jež se
týkají záležitostí na poloostrově balkánském
a blizším východě, kteréž staví se v expose
opětně a opětně pod zorný úhel středo
evropské politiky, takže nutno miti na zře
teli nejen situnci, vytvořenou uzavřením plat
ných středoevropských smluv obchodních
ale i uznati hospodářské otevření Malé Asie
a Mezopotamie za velečin podnika-
vosti německého ducha.
Jakoby bylo slyšeti z pokynů těchto
těžké kročeje německého pudu na Východ
Ve věcech těchto není však vyloučena
choulostivost cítění uherského, neboť Maďaři
mají, jak známo, své zvláštní myšlenky co
do hospodářského a politického vlivu »na
jih a na východ.« Aby se předešlo ostřejším
záchvěvům tohoto cítění, o to se postaraly nejen
příslušné články časopisectva, zahraničnímu
ministerstvu blizkého, kteréž vzletnými slovy
připomínaji Maďarům, že tato balkánská po-
litika jest vlastně dílem jejich geniálního
státníka, zesnulého hr. Julia Andrasse, tedy
politika jejich, jež na Rakousko přešla ja-
kožto dědictví po někdejších králích uher-
ských z rodů Jagailovců a Anjou — ale
i ubezpečení bar. Aehrenthala, že se snaží
aby do diplomatických i konsulátních služeb
se přijimalo co nejvíce Maďarův.
Maďar
Andrass
Anja
Maďarův
Rakousko
Jagailovec
9
article
Ovšem jest záhodno připomenouti, že
Rakousko Uhersku, po likvidaci jeho politiky
italské a německé, jihovýchod evropský zů-
stal takřka jediným jevištěm, na něž také
vkročilo obsazením Bosny a Hercegoviny.
kterážto država, jak pravil bar. Aehrenthal.
učinila i z Rakousko-Uherska stát balkánský
Balkánská politika rakousko-uherská, jak
ji vylíčil ministr vnějších věcí, sestává ze
dvou hlavních oddílů. Prvý se týká reforem
v Turecku, druhý kulturních a hospodat
ských cilů rakousko-uherských.
Pokud se týká oprav v Turecku, postu
puje se v přátelství s Ruskem podle úmluvy
mürzstegské.
O výsledcích posavadní akce reformní
nedovede však ani bar. Aehrenthal mnoho
uspokojivého pověděti, ač jest to »velm
závažný odstavec naší zahraniční politiky«
Vyhlazovací válka, vedená mezi kře-
sťany, nabyla v posledních měsících opě
rozsahu vělšího a povážlivější ho
Řadění čet, jak musí býti s politováním kon-
statováno, nebylo by prý mohlo nabýti tako-
vého rozsahu, kdyby turecké úřady, jak jest
jejich povinností, účinněji chránily bezbranne
obyvatelstvo. Občas se sice turecké úřady
vzchopí k několika činům, načež opět upa-
dají v orientálskou netečnost, při čemž si
snad myslí, že nynějšího vraždění kře
stanů jest třeba, aby se zachovalo turecké
panstvi ..
Rakousko Uhersko
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Turecko
Rusko
10
article
Jak ale za takových poměrů mož
»i nadále se bezpečiti na loyální podporu
tarecké vlády«, zůstavá prostě nepochopi
telným, leda že by měly pravdu ony hlasy.
kteréž tvrdí, že to nejsou jediní Turci, jima
sváry křesťanů na Balkáně jsou vhod. Jes
dale známo, že zvláště v poslední době tu-
recká vláda činí všemožné obtíže reformní
akci, že na př. nechce uznati dotyčné or-
gány evropské, pověřeně dozorem na opravy
jinak, než vstoupí li do její služeb jako její
vlastní a jí placení zřízenci, a že ohlášený
krok k opravě soudnictví tureckého dosu
pro překážky ony nebyl ještě podniknut.
Tu ovšem nebylo snadno bar. Aehren-
thalovi ukázati na značnější úspěchy reformní
akce, ba on sám v ně snad již ani nevěří.
prohlásiv, že společné snahy velmocí se jen
tehdy setkají s úspěchem, budou-li podporo-
vány Tureckem a ostatními balkánskými
státy . ..
Co se týče reformní akce, »můžeme se
velmi snadno octnouti v bludném kruhu
— nejsme-li již v nlěm,« jsou vlastn
slova ministra zahraničních věcí.
Pochybujeme, že tato část výkladu vzbud
opravdové uspokojení širší veřejnosti.
K ostatním balkánským státům chová se
Rakousko-Uhersko blahovolně, ale při vší úctě
k jejich samostatnosti »připadá našemu moc-
nařství následkem zeměpísně polohy úkol
sprostředkovati hospodářské a kult urn
přilnutí jejich ke starým kulturním ná-
rodůme.
Turek
Balkán
Turecko
RakouskoUhersko
11
article
Uváží-li se však, že národové a státy
tamní touží po samostatném hospodářském
rozvoji a že mají na mnoze slarší kulturní
tradice, než moderní nositelé kultury na vý-
chod, neposkytuje ani tato charakteristika na-
dějných výhledů do budoucnosti. Ostatně se
zdá, že blahovolnost se týká vlastně jenom
Rumunů a Řeků, »těmto poskytujeme vřelou
podporu jejich snah v Cařihradě
Hospodářské snahy rakousko uherské na
Balkáně jsou to, kteréž především tvoří mo-
derní rys v názorech bar. Aehrenthala. Hospo-
dářské cíle sleduje tam vídeňská politika ode
dávna, ale zkušenosti dokazují, že i tam nas
ostatní státy, zejmena Německo krok za kro-
kem zatlačovaly.
Středoevropské obchodní smlouvy i dl
bar. Aehrenthala stěžují Rakousko-Uhersku
uzavření příznivých smluv se státy balkán-
skými. Dosud není, přes dlouhé a opětně
přerušované vyjednávání ani obchodní smlouv
se Srbskem hotova a potom teprve budou
upraveny obchodní smlouvy k ostatním
tamním státům, Bulharsku, Rumunsku, Černé
Hoře a Řecku. I kdyby se tak stalo » die
všeho brzo«, poskytnuta byla soutěži již tak
značná lhůta, že náš snaživý průmysl a čily
obchod ani potom nebude s to konati divy.
Podobně i dopravní politika, stavby
drah, zejmena k Mitrovici, jsou závislé na
podmínkách, jejichž splnění, zvláště pokud
se týče svolení sultánova, dosud není za
bezpečeno, ač bar. Aehrenthal spolehá na
»ochotu příslušných mocných činitelův na
poloostrově balkánském«.
Obraz o věcech balkánských jest ovšem
odleskem názorů ministra zahraničních věcí.
a aby byl úplný, bylo by třeba doplniti jej
ještě názory tamních interesentů. O těchto
ve výkladě samém není teměř nijaké zmínky.
Nepochybujeme však, že se sami ozvou co
nejdříve a přičiní své poznámky k politice
»na jih a na východ«.
Rumun
Řek
Mitrovic
Cařihrad
Balkán
Německo
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Řecko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. ledna. (Změny v z em-
ských správách.) V dnešních úřadních
novinách vyhlášeno, že panovníkovým rozhod-
nutím ze dne 26. t. m. jmenován dosavadní zem-
ský president slezský, dr. Karel sv. pán
Heinold-Udyňski, místodržitelem morav-
ským; dosavadní rada u správního soudu hr.
Max Coudenhove zemským presidentem ve
Slezsku; ministerský rada v ministerstvě vnitra
Viktor Houdek vicepresidentem při místodrži.
telství moravském a dosavadní správce tohoto
místodržitelstva, dvor. rada Arnošt Salomon,
obdržel titul vicepresidenta.
Tím po šestnáctiměsíčném vyjednávání s
rozmýšlení rozřešena konečně otázka morav-
ského mistodržitelství a sice, jako vždy v Ra-
kousku tak, aby nespokojenými nebyl
Němci. Když dne 20. září 1906 bývalý mo-
ravský místadržitel hr. Karel Žerotín sproštěn
úřadu, naléháno na vládu bar. Gautsehe a pak
na bar. Becka, aby se konečně aspoň jednou
stalo po právu třičtvrtinově české většiny na Mo
ravě a místodržitelem byl jmenován Čech. Ale
všechno jednání zůstalo marno; Němci nedovo-
lují vládě, aby se Morava „počeštila“ a proto
nejčeštější korunní země bude míti místodrži
telem opět Němce.
doktor
Karel svatý
Coudenhove
Houdek
Salomon
Němec
Žerotín
Beck
Čo
Praha
Slezsko
Ra
Morava
HeinoldUdyňski
13
article
Dr. Karel sv. pán Heinold-Udyňsk
narodil se r. 1862, r. 1882 vstoupil do úřadu
při politické správě na Moravě, pak se dosta)
k správnímu soudu, kde r. 1897 povýšen zn se-
kretáře. Od r. 1900 do 1904 byl míslodržitel-
ským radou v Praze, odkudž se na rok vráti
opět do správního soudu, načež v září 1905 jme-
nován zemským presidentem ve Slezsku. Zvlášt
ních žalob ze Slezska na něho nebylo, ale také
chvály ne. Nadvláda prušáckého němectva za-
stala ve Slezsku i za jeho správy nedolknuta
Vicepresident moravského mistodržitelství
Viktor Houdek, je Čech. Dřadní dráhu ne
stoupil r. 1880 u moravského místodržitelstvi
odkudž byl bývalým ministrem krajanem drem
Pražákem povolán do ministerstva. Roku 1902
stal se ministerským radou v ministerstvě vnicra
jsa správcem oddělení pro zemské věci, týka-
jicí se Čech, Moravy a Slezska.
Nový zemský president slezský, hr. Mar
Coudenhove, bratr pražského místodržitele
narodil se r. 1865 a ve státní službě je od roku
1887. Býval okresním hejtmanem v Hranicích.
pak byl zaměstnán v moravském místodržitel-
ství a r. 1905 stal se radou při správním soudu
Ženat je s nejstarší dcerou býv. ministerského
předsedy hr. Ed. Taaffa.
V Praze, 27. ledna. (Polský hla
o smiřovačkách.) „Tygodn. Cieszyň.“ m
Beckovy snahy o smír česko-německý za marně.
poněvadž Němci nikdy nepřistoupí na hlavní
podmínky, jež by smír umožnily. Němci chtěli
by Čechy rozděliti na dvě části, německou
českou a v německých okresích Čechové mají
býti zbaveni veškerých práv. Čechové však jsou
doktor
Karel svatý
Heinold
Udyňsk
Houdek
Pražák
Čo
Coudenhove
Taaff
Beckův
Němec
Čecho
Morava
Praha
Slezsko
Čechy
Hranice
14
article
historickým národem své země, její historie jest
historie českého národa a všechno
čím se tato země zúčastnila v kultuře všelidské
a zabezpečilo ji místo v dějinách světových.
jest dílo národa českého. V tomto vzhledě eele
Čechy jsou země česká, jsou českou vlastí
a Němci jsou v ní osadníci. Zříci se svých ná-
rodních práv v celé české zemi značilo py
pro Čechy zříci se své vlasti, své minulosti a
spokojiti se právem samobytného života pouze
v některých okresích své vlasti. Tomu však
Němci nechtějí rozuměti, neb správněji roz
umějí, ale nechtějí to uznati a tím ponižují če
ský národ v jeho důstojnosti, což Čechové do
brovolně přece připustiti nesmějí.
Druhá okolnost, jež ztěžuje vyrovnání, jest
nešťastná manie Němců, že jsou cosi lepšího
většího, než jiní a že jim tedy patří, jakési
zvláštní, výjimečné postavení. Jsou ovšem ná-
rody větší a menší, s větším a menším význa-
mem. Ale 3 národy je jako s lidmi. Když větší
uznává rovnost menšího, menší uzná vyvýšenos
většího. Vynutiti vzájemné uznání se však nedá
Mimo to Němci se snaží o vyrovnání s Čechy
pouze v Čechách, kde jsou v menšině, ale chtěji
tam míti netoliko rovné právo, nýbrž v někte-
rém vzhledě i převahu. Kde jsou ve většině
nebo kde mají aspoň moc v rukou a mají naději
že tuto moc udrží, tam o vyrovnaní nedbají. Če
chové však si přejí vyrovnání od národu k ná-
rodu, vyrovnání platné pro Čechy všude, ať me
škají kdekoli.
Němec
Čecho
Čechy
15
article
Přes to, že na dohodu česko-německou je
málo naděje, „Tyg. Cies.“ vyzývá polské po
slance ze Slezska, aby bedlivě sledovali smiřo-
vaci akci, poněvadž i Poláci budou míti právo
promluvit, půjde-li též o Slezsko.
Z Pešti, 26. ledna. (Plersekuce S lo-
váků.) Před zdejší porotou stál redaktor „Sl
venského Tyždenníka“ Jan Greguška pro
stať, uveřejněnou v „Týždenníku“ v květnu mi
nulého roku, v níž státní zastupitelstvo shledal
delikt poštivání proti maďarské národnosti. Ma
daršti porotci přisvědčili ovšem státnímu žalobe
a soud odsoudil J. Gregušku na tři měsíee
státního vězení a 600 K pokuty. Obhájee, dr
Zoltán Ivánka, ohlásil zmateční stižnost.
Ze Zádru, 24. ledna. (K otázce ja z -
kové.) Zemský výbor dalmatský vypracoval pa-
mětný spis, v němž upozorňuje bar. Becka na
slib, daný sněmu dalmatskému v podziníním za-
sedáni, že vládní návrhy na úpravu jazykové
otázky v Dalmacii budou důvěrníkům všech da
matských politiekých stran sděleny nejdéle d
konce roku 1907, kterýžto slib, jak známo, ne-
byl splněn. Pamětný spis zemského výboru ob
sahuje podrobnou historii úřadního jazyka v Dal
macii a vzhledem k nesplněnému vládnímu sli
bu upozorňuje ministerského předsedu, že ta
kové jednání uráži obyvatelstvo dalmatské
jednak však také snižuje důstojnost vlády v zemi
Polák
Greguška
J Greguška
Zoltán Ivánek
Slezsko
Pešť
Ma
Dalmacie
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Jedna z cest, aby Slované o sobě věděli.
V „Moskevských Vědomostech“ prof. N.
Zograf ukazuje na to, že Slované, majíce několik
spisovných jazyků a literatur, pracují různo
nevědí na vzájem ničeho o výsledeích své práce.
Všecky slovanské jazyky umět a všechny slovan
ské literatury přehlížet je nemožno. Aby práee
Slovanů — profesor má na mysli práci vědeckou
— se sjednotila, je zapotřebí pořidit orgán (ě
orgány), který by byl výhradně věnován tomu
účelu. Pan Zograf prozrazuje, že moskevšt
učenci už před pěti lety chtěli vydávati věde
cký měsíčník, který by byl svodem vědecké prá
ce slovanské. Ale přišla válka a myšlenka tat.
zůstala neuskutečněna. Navrhovatel myslí, že
nyní opět je k tomu doba příhodná.
Měsíčník obmýšlený ovšem by vycházel r-
ským jazykem a sloužil by především Rusům
Ale náleželo by, aby podobné orgány byly ve
všech větších slovanských literaturách. Nelze se
tomu dosti nadiviti, že v této příčině u nás nie
souborného a soustavného nepodniknuto.
Myšlenka p. Zografa je dobrá a včasná. Ča-
sem zajisté dojde do toho, že všichni Slovaně
budou míti společný dorozumívací jazyk, kterým
vládnouti budou všichní slovanští vzdělancí. Ale
prve je nutno, aby učení a vzdělaní mužové slu-
vanští měli společný duchovný zájem a přáli s
navzájem znáti své práce. Tato znalost by se
jim musila opatřovati rodným jazykem, a zna-
lost by budila a stupňovala zájem. Bez télo
etapy nebude lze dosíci toho, aby Slované měl
pojítko v jediném slovanském jazyku
Slovan
profesor
Zograf
Čo
17
article
Švýcaři odpírají pohostinství ruským teroristům
Ruští teroristé, meškající ve Švýeařích, pe-
pudili proti sobě veřejně mínění alpské republiky
několika „expropriacemi“, jež tam provedli dl
způsobu, který se jim osvědčil ve vlasti. Noviny
žádají, aby ruským teroristům bylo ve Švýcaříel
odepřene pohostinství.
Aby Švýenry upokojili, sešli se v Lausanně
členové pěti ruských revolučních organisací
zdržující se tam, a dali novinami uveřejnit pro
hlášení, že ruští revolucionáři odsuzují „expro-
priace“, spáchané jejich členy mimo Rusko.
Švýcarské listy toto prohlášení uveřejnily
ale nikoli bez poznámky, nýbrž daly výraz své
mu pobouření nad tím, že ruští revolucionaři
v záshdě s expropriacemi souhlasí a pouze je
vyhražují pro svou vlasť. Tisk žádá, aby policie
prohlédla řady hostů švýcarské republiky, zvlá-
ště těch, kteří přišli z Ruska, a dala výho t
všem, kteří jevi náklonnost ke zlodějství a lupič-
Za tou příčinou v universitních městech
švýcarských všichni ruští studenti a studentky
pozváni jsou na policii, aby ukázali své doku-
menty. Protože je známo, že revolucionáři sve
ství.
oosta dott llm lnezetdo čalu v vžeol
vn tar vmáne vadvátoma eoelsa st inža
slestet a noto toj eě s šže
Švýenry
Rusko
18
article
dokumenty falšují, je zkoumána jejich pravost
a Rusové jsou na policii tak dlouho ponecháni,
až se zjistí, jsou-li jejich papíry pravé nebo pn
dělané. Majitelé padělaných jsou prohlášeni za
zatčeny. h ev
V Ženevě byly policejní prohlídky předse-
vzaty nejen v bytech ruských studentů a stu-
dentek, nýbrž i v redakcích listu „Raduga“a
v ruské bibliotéce Kuklina, kde zatčeni a na
policii odvedeni bibliotokář a členové redakce
nnrn
ar
„Radugy“.
Zdá se, že ze Švýcar na nalehání občan
stva vyhoštěni budou všichni sludující Rusové.
i ti, kteří mají listiny v pořádku.a2 e
vdio elm og ábv zle e eelduoa a e
no
Rus
Ženeva
Švýcary
Kuklina
19
article
Japonci dobijeli raněné Rusy.
Japonci dobijeli raněné Rusy.
Reklamy; které činěny za válký rusko-
japonské Japoncům, ličily je jako Ivy na bojist
a jako holoubky mimo bojiště. Podle těch re
klam nemohl ruského vojína potkati lepší osud,
než dostal-li se do japonského zajetí, anebo byl-l
raněný na bojišti sebrán a vzat do japonské
polní nemocnice. Účel takového psaní byl zjevný
ruské vojsko mělo býti zdemoralisováno.
Za přelíčení se Stösslem a soudr. vyšlo na-
proti tomu na jevo, že Japonci raněné Rusy do-
bíjeli. Dosvědčil to svědek štábní kapitán Ko
stuško, když byl od obhájeů tázán, co myslí
kterak by Japonci byli naložili s portarturským
Rusy, kdyby Stössel nebyl kapituloval a vzdo-
roval až do vzetí pevnosti. Stössel totiž tvrdí,že
by Japonci po dobytí Portarturu byli všechny
Rusy povraždili a tomu že chtěl kapitulací přede-
Svědek považuje obavu Stösslovu za odů
vodněnu strašlivými přiklady z této války. Když
Rusové odstoupili od Kiněžou, zanechali na bo
jišti v moci vítězů mrtvé i raněné; potom ale
se ukázalo, že všichni byli ubiti a raněného ne
bylo ani jediného. To je podle svědka důkaz
že Japonci všechny raněné pobili, jinak se nedá
vysvětliti, že na posici zůstali jen samí mrtví.
Kap. Kosťuško uvedl za svědka střelee
Ostroumova, jenž také byl u Kiňčžou raněn
ležel bez sebe. Když nabyl vědomí, pohnul se
bou. To uviděli Japonci a jeden z nich bodl jei
bodákem do krku, načež ho nechal na pokoi
mysle, že ho dorazil. Ostroumov čekal nehýbaje
se až do noci, načež se doplazil k ruskému voj
sku a šťastná náhoda mu přála, že ho Japona
nezpozorovali.
jtti.
Japonec
Rus
Ivy
Stössl
Stössel
Ostroumov
20
article
Marocká debata ve francouzské sněmovně.
V telegrafických zprávách oficiální kanc
láře najde čtenář stručný obsah delší debaty
marocké. Připojujeme tu jen některé podrob
nosti. Debata má průběh neobyčejně vážný
v mnobých momenlech vzrušující. Na tribuně
střidají se nejpřednější řečníci parlamentu. P
Pichonovi, Jaurésovi, Delc al ssé o
a Ribotovi v druhý den rozpravy uchopi
se slova Deschanel a opět Picho n, jehož
druhá řeč učinila mohutnější dojem nežli prvn
a jejíž vzlelné a sebevědomé zakončení způso
bilo bouři nadšení.
Paul Deschanel tentokráte nevystoup
svou řečí do popředí. Mluvil s obvyklou svou
akademickou eleganci. Polemisoval s Jaurěsem
Je přesvědčen, že nikdo nepomýšlí na politik
výboje. Řečník je pro opatrný postup v Ma
rokku. Táže se, zdali vůbec bylo nutné obs
dti Casablanku. Francie nebude se mísit do
vnitřních sporů marockých, nebude podporovat
žádného ze soupeřicích sultánů a omezí se n
splnění poslání, uděleného jí Evropou.
Radikál Dubieť dotýká se řeči Delca
séovy, jenž sice mohl oslavovat svou politiku.
ale neměl právo vyslovovati soud, patřící historii
Ministr zahraničních věcí Pichon uchopi
se opětně slova za napjaté pozornosti sněmovny
Jeho výmluvná řeč vrcholila v ene-
gické polemice proti bývalé mu
ministru zahraničních věcí Del
casséovi a dotyčná část jeho řeči vzbudila
bouři pochvaly na levici. Pichon odpovědě
Delcasséovi, který kritisoval ostře nynějš
pobtiku zahraniční a vychvaloval dřívější, jim
representovanou, velmi rázně.
Pichon
Jaurés
Delc
Ribot
Deschanel
Delca
séův
Delcassé
Ma
Casablanca
Francie
Evropa
21
article
»Chceme politiku poctivosti a přímosti«
pravil, »chceme ji prováděti s podporou parla-
mentu a veřejného minění beze všého tajem
nůstkářství. (Hlučná pochvala u radikálů a so-
cialistů.) Postavení, jež nyní Francie zaujímá
následkem své aliance a svých přátelských styků,
není dílem jediného muže a též n
jediné vlády. Je to zdárný výsledek 37-
letého úsili politického. (Bouře pochvaly na
levici.) Dohoda s Anglií byla dávno již připra-
vena. Pochopovali jsme ji vždy v duchu míru
a civilisace. Nechceme nikoho isolovati. (Po-
chvala.) Konference algeciraská ne-
byla ponížením Francie. Musí set
připočísti za zásluhu těm, kteří se zpečoval
obětovati velmi nejistému cil
drahocenný statek mírul
Skoro celá levice bouřlivé tleská. Socialisté
obracejí se demonstrativně k Delcassé o vi
Bývalý ministr zahraničních věcí, jenž den
před tím prohlásil za svou zásluhu dohodu
s Anglií a nové smlouvy přátelské, uzavřené
Francil, který řekl, že by nikdy nepřipustil ku
ponížení Francie tím, že šla do Algecirasu
jemuž tudíž byly adresovány všechny vehe-
mentní výpady polemiky Pichonovy, seděl na
svém místě nepohnut, se založenýma rukama.
Další význámnou částí Pichonov y řeči
bylo poukázání na alianci s Ruskem
přátelské dohody s Anglil, na sblíž en
s Italil, na přátelství se Španělske m,
Japonskem a Spojenými státy. P-
chon prohlašuje, že Francie je silná a že k dyž
v zájmu vyšších zásad míru šla na
koníerenci algeciraskou a při
vedlarli svá práva ku platnosti,
Pichonův
Francie
Anglie
Algeciras
Rusko
Anglit
Japonsko
spojený stát
Španělske m
22
article
V Praze, 28. ledna.
Praha
23
article
V drobném prodejit
25
article
rpní číslo o sob
. . . us i
odpol edni
Ve úlizlkách na venkovš
ranní čsslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserát
plati se hotov ě nía přea.
Předplsnoní a inssrty přijímá sdmíni
strace v Marlanské ulici č.
Tam nachárejí se též redake,
tiskirna a ezpudicu „Nárudních Listů“
Lukopisy se novraesjt.
Marlanský ulice
27
article
nikdo nesmí říci, že se ukázala
slabou. Nikdo ve sněmovně neprotestoval
proti smlouvě algeciraské, naopak její prinei
byl jednohlasně schválen.
Pichon končí prohlášením, že parla-
ment může kontrolovati všechn
skutky vlády, jež si bude vždy blahopřáti.
když kolem ní bude vládnouti plné světlo a po-
výšeným hlasem dokládá: Republiká ns ká
Franeie, velká svými svazky přá-
telskými, nebude se nikdy musi
strachovati ničeho ze své za hr-
niční politiky.
K řeči Delcasséově připojiti dlužno
pozoruhodné komentáře a nglických list.
Mnohé velké žurnály, zejména unionistické, vy-
slovily uspokojení nad důraznou a sebevědomou
řeči bývalého ministra. Mnohé listy netají se
přáním po návratu Delcasséa, jejž jeho
kolegové »hodili německým vlkům«, jak praví
»Daily Graphic«. Též »Daily Telegraph« chválí
Delcassés, že vybízí své krajany, aby byli pev-
nými a doufá, že znamenitý státník se opět brzo
vrátí do veřejné činnosti.
Anglické listy nevěří, že by návrh Del-
casséa znamenal nebezpečí pro
mír, jak snaží se namluviti světu francouzské
orgány socialistické, jež v tom ohledu dojemné
souhlasí s chauvinistickými orgány německými,
jež se bojí Deleasséa jako čerta.
ne
Pichon
Daily Graphic
Daily Telegraph
29
article
Události v Marokku
Zdá se, že nastává nová komplikace v již
tak zapletených záležitostech marockých. Tan-
gerský dopisovatel »Tempsu«, jeden z nejlépe
informovaných, oznamuje pověst kolující mezi
tuzemci, že pověstný kaid Zayanů, zvaný A ka
Hamu, opustil hory v čele velkého sboru
jezdeckého. Táhne prý na Rabat a chce s
zmocniti Bu Zuiky, obsazené francouzským vo-
skem. Od začátku dynastického koníliktu byl
veřejnost zvědava, ke kterému sultánovi se přidá
Aka Hamu, jenž je pověstným válečnikem ma-
rockým. Aka Humu byl kdysi poslán sultánem
Mulejem el Hassanem proti Zayanům, ježsi
podrobil. Když se zmocnil celého jejich kraje,
šolte
prohlásil se za neodvislého.
Od tě doby je Hamu všemohoucím pánem
v nepřístupných horách. Není jisté, zdali za-
chová Hamu neutralnost, nebo zdali bude pod-
porovati Muleje Hafida, jehož hlásání svaté
války pobouřilo prý mocně poddaně mu Ben-
bery. Mnozi též tvrdí, že Aka Hamu je lk
etižádostivý, že bude chtit použit přiležitosti
aby bojoval na svou pěst proti křesťanům.
Z Tangeru se telegrafuje »Voss. Zeit. «, že
prý byl v Rabatu zavraždén fran-
couzský důstojník.
Podle nejnovějších zpráv z Fezu byly
úřadnikům, kteří působí na marockém pobreží
zaslány výhružné dopisy, že jejich domy budou
zapáleny, jejich ženy a děti znásilněny a pro-
dány, jestliže nevyhlás! Muleje H-
lida za sultána. Rovněž z Fezu se t
legrafuje:
Revoluční výbor zabývá se myšlenkou zda
niti majetek přívrženců Abdula Aziza. Výnosu
této daně má býti použito k utvoření mehaly,
výrobě zbraní a k energiekému potírání stou-
penců Abdula Aziza. Dále mají býti učiněn
všechna opatření, aby zabezpečeno bylo vítézstv
Temps
Aka Ham
Aka Huma
Hassan
Zayan
ben
Voss
Abdul Aziza
Maroko
Tana
Mnozi
Tanger
Mulea Hafida
30
article
revoluce.
Prelát proti papežl.
Papežský domácí prelát prof. Ehrhardt
uveřejnil v »Internat. Wochenschrift« kriliku
známé protimodernistieké eneykliky papežské.
Kritika účinkovala prý postave-
ním původce svého i ostro st
svojí ve Vatikánu jako pum.
Smělý kněz bude prý neprodlen
potrestán. Ehrhardt jest od r. 1903 pro-
fesorem ve Štrasburku, býval i ve Vídni a jes
členem tamější akademie věd; napsal řadu cír-
kevně-politických spisů
Bebel churav.
Bebel trpí srdeční chorobou a musís
ukládati největší zdrželivost na příště i v par
lamentních pracích.
Rozmrzelost v Italii?
Oposiční listy italské označují řeč Deleas-
séovu jakožto trpkou pro Tittona. Oficiosní listy
odporují ale tomu a tvrdí, že marocká otázka
byla po konferenci algecirasské mezi Řimem
a Berlímem úplně objasněna, takže nedoroz-
umění jsou vyloučena.
Demonstrace v Německu pro volební právo.
Včera konaly se v Elsasko-Lotrinsku četně
demonstrace pro opravu volebního řádu. V Mul-
huzách tisíce demonstrantů procházelo ulicemi
zpívajíce. Vojsko bylo konsignováno v čelných
městech, ale jen tu a tam udály se srážky s po-
licil. V Mohuči demonstrovali rovněž tisíce so
ciálních demokratů.
Občanská válka v Persii.
V severní Persii propuklo povstání. V Tebrisu
zuří občanská válka. V neděli vydáno ale pro-
volání reakční strany, aby se boje zastavily a
aby všichni vytrhli na hranice proti nepřiteli
vnějšímu, kterýž zmocnil se už části provincie
Asserbeidsanu. Ale ještě v neděli večer počali
odpůrei revolucionářů stříleti na jejich čtvť Da-
rači. I v pondělí zuřil ještě boj. Zraněno na
ulicích mnoho osob, boje se vůbec nesúčastni-
cích. V celém městé se plení.
profesor
Ehrhardt
Bebel
Vatikán
Štrasburk
Vídeň
Italia
Německo
Elsasko
Lotrinsko
Mohuč
Persie
tamější akademie