ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9586d710-738c-11dc-9fb3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 68, person 69, work 4, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 29. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Maomi
4 masthead
Císlo 28.
5 masthead
ade dono
6 article
Na ranní a odpol. listr předplácí se v Praze v adma inistra na měsis : 6 K — h s dvojí donáškou a muěsl na ttvrt t4a . . . . 7 K 50h h ve liach K 30 na hěske. Pošton: za něsíe . . . . . . na čtvrt kis . . . . 9 K 60h » dvojí zásilko rn ek sa zpPne
Praha
7 article Na jih a na východ.
Na jih a na východ. Výklad ministra pro zahraniční věci bar Aebrenthala, přednesený ve výboru uherské delegace, jest sice velmi obšírný, přes to však sotva se setká na všech stranách s pro- nikavým souhlasem. Nápadná jest hned ona okázalá spokojenost, kterouž se snaží objat všecku mezinárodní situaci, ač na konci své řečí sám nejvíce spoléhá na silnou armádu Kdyby nebylo zvykem zahraničných mi nistrů nanašeti na poměry mezinárodní pokud možná barvy růžové, mohli bychom se do- mnívati, že výklad optimismem svým tento- kráte čelí také různým pověstem, kteréž se v poslední době vyskytly v tom smyslu, ja koby se blížila krise v zahraničném úřadě V tom by nás utvrzovaly i pokusy, zaže hnati zejmena v lůně delegace cislajtanské ještě v posledním okamžiku, než počne roz prava o věcech zahraničních, nebezpečí, jež by mohlo vzejíti zvláště z rozladění polských delegátů pro vyvlastňovací politiku pruskou Avšak výklad bar. Aehrentbala nasvěd čuje tomu, že s této strany pokládá situaci za bezpečnou, vždyť těší se z úspěchu sblí žení Anglie a Německa, »poněvadž jest pro nás uklidňujícím vědomím, že úzce s nami spojené Německo žije v dobrém poměru s Anglií, s níž i naše styky jsou nejpřátel štejší.« V rozhledu po evropských státech vy značuje vedle tohoto sblížení dale dohodu Anglie, Francie a Španělska v západní čast Středozemního moře, a další sblížení Ra kousko-Uherska a Italie, neboť »pro nás, je jichž zájmy nesou se na jih a na vy chod, na Středozemní moře a do Orientu tedy souběžně s italskými zájmy, jest přá telský ten poměr velmi významným«, nebot mimo jiné »obsahuje také úsilí o stejne cíle.«
kousko Anglie Německo Francie Španělsko Orient Italia
8 article
Toto v čelo výkladu postavené sesku pení západních a středoevropských mocnost tvoří pak jakésí široké pozadí, z něhož jest posuzovati nejdůležítější části jeho, jež se týkají záležitostí na poloostrově balkánském a blizším východě, kteréž staví se v expose opětně a opětně pod zorný úhel středo evropské politiky, takže nutno miti na zře teli nejen situnci, vytvořenou uzavřením plat ných středoevropských smluv obchodních ale i uznati hospodářské otevření Malé Asie a Mezopotamie za velečin podnika- vosti německého ducha. Jakoby bylo slyšeti z pokynů těchto těžké kročeje německého pudu na Východ Ve věcech těchto není však vyloučena choulostivost cítění uherského, neboť Maďaři mají, jak známo, své zvláštní myšlenky co do hospodářského a politického vlivu »na jih a na východ.« Aby se předešlo ostřejším záchvěvům tohoto cítění, o to se postaraly nejen příslušné články časopisectva, zahraničnímu ministerstvu blizkého, kteréž vzletnými slovy připomínaji Maďarům, že tato balkánská po- litika jest vlastně dílem jejich geniálního státníka, zesnulého hr. Julia Andrasse, tedy politika jejich, jež na Rakousko přešla ja- kožto dědictví po někdejších králích uher- ských z rodů Jagailovců a Anjou — ale i ubezpečení bar. Aehrenthala, že se snaží aby do diplomatických i konsulátních služeb se přijimalo co nejvíce Maďarův.
Maďar Andrass Anja Maďarův Rakousko Jagailovec
9 article
Ovšem jest záhodno připomenouti, že Rakousko Uhersku, po likvidaci jeho politiky italské a německé, jihovýchod evropský zů- stal takřka jediným jevištěm, na něž také vkročilo obsazením Bosny a Hercegoviny. kterážto država, jak pravil bar. Aehrenthal. učinila i z Rakousko-Uherska stát balkánský Balkánská politika rakousko-uherská, jak ji vylíčil ministr vnějších věcí, sestává ze dvou hlavních oddílů. Prvý se týká reforem v Turecku, druhý kulturních a hospodat ských cilů rakousko-uherských. Pokud se týká oprav v Turecku, postu puje se v přátelství s Ruskem podle úmluvy mürzstegské. O výsledcích posavadní akce reformní nedovede však ani bar. Aehrenthal mnoho uspokojivého pověděti, ač jest to »velm závažný odstavec naší zahraniční politiky« Vyhlazovací válka, vedená mezi kře- sťany, nabyla v posledních měsících opě rozsahu vělšího a povážlivější ho Řadění čet, jak musí býti s politováním kon- statováno, nebylo by prý mohlo nabýti tako- vého rozsahu, kdyby turecké úřady, jak jest jejich povinností, účinněji chránily bezbranne obyvatelstvo. Občas se sice turecké úřady vzchopí k několika činům, načež opět upa- dají v orientálskou netečnost, při čemž si snad myslí, že nynějšího vraždění kře stanů jest třeba, aby se zachovalo turecké panstvi ..
Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Turecko Rusko
10 article
Jak ale za takových poměrů mož »i nadále se bezpečiti na loyální podporu tarecké vlády«, zůstavá prostě nepochopi telným, leda že by měly pravdu ony hlasy. kteréž tvrdí, že to nejsou jediní Turci, jima sváry křesťanů na Balkáně jsou vhod. Jes dale známo, že zvláště v poslední době tu- recká vláda činí všemožné obtíže reformní akci, že na př. nechce uznati dotyčné or- gány evropské, pověřeně dozorem na opravy jinak, než vstoupí li do její služeb jako její vlastní a jí placení zřízenci, a že ohlášený krok k opravě soudnictví tureckého dosu pro překážky ony nebyl ještě podniknut. Tu ovšem nebylo snadno bar. Aehren- thalovi ukázati na značnější úspěchy reformní akce, ba on sám v ně snad již ani nevěří. prohlásiv, že společné snahy velmocí se jen tehdy setkají s úspěchem, budou-li podporo- vány Tureckem a ostatními balkánskými státy . .. Co se týče reformní akce, »můžeme se velmi snadno octnouti v bludném kruhu — nejsme-li již v nlěm,« jsou vlastn slova ministra zahraničních věcí. Pochybujeme, že tato část výkladu vzbud opravdové uspokojení širší veřejnosti. K ostatním balkánským státům chová se Rakousko-Uhersko blahovolně, ale při vší úctě k jejich samostatnosti »připadá našemu moc- nařství následkem zeměpísně polohy úkol sprostředkovati hospodářské a kult urn přilnutí jejich ke starým kulturním ná- rodůme.
Turek Balkán Turecko RakouskoUhersko
11 article
Uváží-li se však, že národové a státy tamní touží po samostatném hospodářském rozvoji a že mají na mnoze slarší kulturní tradice, než moderní nositelé kultury na vý- chod, neposkytuje ani tato charakteristika na- dějných výhledů do budoucnosti. Ostatně se zdá, že blahovolnost se týká vlastně jenom Rumunů a Řeků, »těmto poskytujeme vřelou podporu jejich snah v Cařihradě Hospodářské snahy rakousko uherské na Balkáně jsou to, kteréž především tvoří mo- derní rys v názorech bar. Aehrenthala. Hospo- dářské cíle sleduje tam vídeňská politika ode dávna, ale zkušenosti dokazují, že i tam nas ostatní státy, zejmena Německo krok za kro- kem zatlačovaly. Středoevropské obchodní smlouvy i dl bar. Aehrenthala stěžují Rakousko-Uhersku uzavření příznivých smluv se státy balkán- skými. Dosud není, přes dlouhé a opětně přerušované vyjednávání ani obchodní smlouv se Srbskem hotova a potom teprve budou upraveny obchodní smlouvy k ostatním tamním státům, Bulharsku, Rumunsku, Černé Hoře a Řecku. I kdyby se tak stalo » die všeho brzo«, poskytnuta byla soutěži již tak značná lhůta, že náš snaživý průmysl a čily obchod ani potom nebude s to konati divy. Podobně i dopravní politika, stavby drah, zejmena k Mitrovici, jsou závislé na podmínkách, jejichž splnění, zvláště pokud se týče svolení sultánova, dosud není za bezpečeno, ač bar. Aehrenthal spolehá na »ochotu příslušných mocných činitelův na poloostrově balkánském«. Obraz o věcech balkánských jest ovšem odleskem názorů ministra zahraničních věcí. a aby byl úplný, bylo by třeba doplniti jej ještě názory tamních interesentů. O těchto ve výkladě samém není teměř nijaké zmínky. Nepochybujeme však, že se sami ozvou co nejdříve a přičiní své poznámky k politice »na jih a na východ«.
Rumun Řek Mitrovic Cařihrad Balkán Německo Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko Rumunsko Řecko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. ledna. (Změny v z em- ských správách.) V dnešních úřadních novinách vyhlášeno, že panovníkovým rozhod- nutím ze dne 26. t. m. jmenován dosavadní zem- ský president slezský, dr. Karel sv. pán Heinold-Udyňski, místodržitelem morav- ským; dosavadní rada u správního soudu hr. Max Coudenhove zemským presidentem ve Slezsku; ministerský rada v ministerstvě vnitra Viktor Houdek vicepresidentem při místodrži. telství moravském a dosavadní správce tohoto místodržitelstva, dvor. rada Arnošt Salomon, obdržel titul vicepresidenta. Tím po šestnáctiměsíčném vyjednávání s rozmýšlení rozřešena konečně otázka morav- ského mistodržitelství a sice, jako vždy v Ra- kousku tak, aby nespokojenými nebyl Němci. Když dne 20. září 1906 bývalý mo- ravský místadržitel hr. Karel Žerotín sproštěn úřadu, naléháno na vládu bar. Gautsehe a pak na bar. Becka, aby se konečně aspoň jednou stalo po právu třičtvrtinově české většiny na Mo ravě a místodržitelem byl jmenován Čech. Ale všechno jednání zůstalo marno; Němci nedovo- lují vládě, aby se Morava „počeštila“ a proto nejčeštější korunní země bude míti místodrži telem opět Němce.
doktor Karel svatý Coudenhove Houdek Salomon Němec Žerotín Beck Čo Praha Slezsko Ra Morava HeinoldUdyňski
13 article
Dr. Karel sv. pán Heinold-Udyňsk narodil se r. 1862, r. 1882 vstoupil do úřadu při politické správě na Moravě, pak se dosta) k správnímu soudu, kde r. 1897 povýšen zn se- kretáře. Od r. 1900 do 1904 byl míslodržitel- ským radou v Praze, odkudž se na rok vráti opět do správního soudu, načež v září 1905 jme- nován zemským presidentem ve Slezsku. Zvlášt ních žalob ze Slezska na něho nebylo, ale také chvály ne. Nadvláda prušáckého němectva za- stala ve Slezsku i za jeho správy nedolknuta Vicepresident moravského mistodržitelství Viktor Houdek, je Čech. Dřadní dráhu ne stoupil r. 1880 u moravského místodržitelstvi odkudž byl bývalým ministrem krajanem drem Pražákem povolán do ministerstva. Roku 1902 stal se ministerským radou v ministerstvě vnicra jsa správcem oddělení pro zemské věci, týka- jicí se Čech, Moravy a Slezska. Nový zemský president slezský, hr. Mar Coudenhove, bratr pražského místodržitele narodil se r. 1865 a ve státní službě je od roku 1887. Býval okresním hejtmanem v Hranicích. pak byl zaměstnán v moravském místodržitel- ství a r. 1905 stal se radou při správním soudu Ženat je s nejstarší dcerou býv. ministerského předsedy hr. Ed. Taaffa. V Praze, 27. ledna. (Polský hla o smiřovačkách.) „Tygodn. Cieszyň.“ m Beckovy snahy o smír česko-německý za marně. poněvadž Němci nikdy nepřistoupí na hlavní podmínky, jež by smír umožnily. Němci chtěli by Čechy rozděliti na dvě části, německou českou a v německých okresích Čechové mají býti zbaveni veškerých práv. Čechové však jsou
doktor Karel svatý Heinold Udyňsk Houdek Pražák Čo Coudenhove Taaff Beckův Němec Čecho Morava Praha Slezsko Čechy Hranice
14 article
historickým národem své země, její historie jest historie českého národa a všechno čím se tato země zúčastnila v kultuře všelidské a zabezpečilo ji místo v dějinách světových. jest dílo národa českého. V tomto vzhledě eele Čechy jsou země česká, jsou českou vlastí a Němci jsou v ní osadníci. Zříci se svých ná- rodních práv v celé české zemi značilo py pro Čechy zříci se své vlasti, své minulosti a spokojiti se právem samobytného života pouze v některých okresích své vlasti. Tomu však Němci nechtějí rozuměti, neb správněji roz umějí, ale nechtějí to uznati a tím ponižují če ský národ v jeho důstojnosti, což Čechové do brovolně přece připustiti nesmějí. Druhá okolnost, jež ztěžuje vyrovnání, jest nešťastná manie Němců, že jsou cosi lepšího většího, než jiní a že jim tedy patří, jakési zvláštní, výjimečné postavení. Jsou ovšem ná- rody větší a menší, s větším a menším význa- mem. Ale 3 národy je jako s lidmi. Když větší uznává rovnost menšího, menší uzná vyvýšenos většího. Vynutiti vzájemné uznání se však nedá Mimo to Němci se snaží o vyrovnání s Čechy pouze v Čechách, kde jsou v menšině, ale chtěji tam míti netoliko rovné právo, nýbrž v někte- rém vzhledě i převahu. Kde jsou ve většině nebo kde mají aspoň moc v rukou a mají naději že tuto moc udrží, tam o vyrovnaní nedbají. Če chové však si přejí vyrovnání od národu k ná- rodu, vyrovnání platné pro Čechy všude, ať me škají kdekoli.
Němec Čecho Čechy
15 article
Přes to, že na dohodu česko-německou je málo naděje, „Tyg. Cies.“ vyzývá polské po slance ze Slezska, aby bedlivě sledovali smiřo- vaci akci, poněvadž i Poláci budou míti právo promluvit, půjde-li též o Slezsko. Z Pešti, 26. ledna. (Plersekuce S lo- váků.) Před zdejší porotou stál redaktor „Sl venského Tyždenníka“ Jan Greguška pro stať, uveřejněnou v „Týždenníku“ v květnu mi nulého roku, v níž státní zastupitelstvo shledal delikt poštivání proti maďarské národnosti. Ma daršti porotci přisvědčili ovšem státnímu žalobe a soud odsoudil J. Gregušku na tři měsíee státního vězení a 600 K pokuty. Obhájee, dr Zoltán Ivánka, ohlásil zmateční stižnost. Ze Zádru, 24. ledna. (K otázce ja z - kové.) Zemský výbor dalmatský vypracoval pa- mětný spis, v němž upozorňuje bar. Becka na slib, daný sněmu dalmatskému v podziníním za- sedáni, že vládní návrhy na úpravu jazykové otázky v Dalmacii budou důvěrníkům všech da matských politiekých stran sděleny nejdéle d konce roku 1907, kterýžto slib, jak známo, ne- byl splněn. Pamětný spis zemského výboru ob sahuje podrobnou historii úřadního jazyka v Dal macii a vzhledem k nesplněnému vládnímu sli bu upozorňuje ministerského předsedu, že ta kové jednání uráži obyvatelstvo dalmatské jednak však také snižuje důstojnost vlády v zemi
Polák Greguška J Greguška Zoltán Ivánek Slezsko Pešť Ma Dalmacie
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Jedna z cest, aby Slované o sobě věděli. V „Moskevských Vědomostech“ prof. N. Zograf ukazuje na to, že Slované, majíce několik spisovných jazyků a literatur, pracují různo nevědí na vzájem ničeho o výsledeích své práce. Všecky slovanské jazyky umět a všechny slovan ské literatury přehlížet je nemožno. Aby práee Slovanů — profesor má na mysli práci vědeckou — se sjednotila, je zapotřebí pořidit orgán (ě orgány), který by byl výhradně věnován tomu účelu. Pan Zograf prozrazuje, že moskevšt učenci už před pěti lety chtěli vydávati věde cký měsíčník, který by byl svodem vědecké prá ce slovanské. Ale přišla válka a myšlenka tat. zůstala neuskutečněna. Navrhovatel myslí, že nyní opět je k tomu doba příhodná. Měsíčník obmýšlený ovšem by vycházel r- ským jazykem a sloužil by především Rusům Ale náleželo by, aby podobné orgány byly ve všech větších slovanských literaturách. Nelze se tomu dosti nadiviti, že v této příčině u nás nie souborného a soustavného nepodniknuto. Myšlenka p. Zografa je dobrá a včasná. Ča- sem zajisté dojde do toho, že všichni Slovaně budou míti společný dorozumívací jazyk, kterým vládnouti budou všichní slovanští vzdělancí. Ale prve je nutno, aby učení a vzdělaní mužové slu- vanští měli společný duchovný zájem a přáli s navzájem znáti své práce. Tato znalost by se jim musila opatřovati rodným jazykem, a zna- lost by budila a stupňovala zájem. Bez télo etapy nebude lze dosíci toho, aby Slované měl pojítko v jediném slovanském jazyku
Slovan profesor Zograf Čo
17 article
Švýcaři odpírají pohostinství ruským teroristům Ruští teroristé, meškající ve Švýeařích, pe- pudili proti sobě veřejně mínění alpské republiky několika „expropriacemi“, jež tam provedli dl způsobu, který se jim osvědčil ve vlasti. Noviny žádají, aby ruským teroristům bylo ve Švýcaříel odepřene pohostinství. Aby Švýenry upokojili, sešli se v Lausanně členové pěti ruských revolučních organisací zdržující se tam, a dali novinami uveřejnit pro hlášení, že ruští revolucionáři odsuzují „expro- priace“, spáchané jejich členy mimo Rusko. Švýcarské listy toto prohlášení uveřejnily ale nikoli bez poznámky, nýbrž daly výraz své mu pobouření nad tím, že ruští revolucionaři v záshdě s expropriacemi souhlasí a pouze je vyhražují pro svou vlasť. Tisk žádá, aby policie prohlédla řady hostů švýcarské republiky, zvlá- ště těch, kteří přišli z Ruska, a dala výho t všem, kteří jevi náklonnost ke zlodějství a lupič- Za tou příčinou v universitních městech švýcarských všichni ruští studenti a studentky pozváni jsou na policii, aby ukázali své doku- menty. Protože je známo, že revolucionáři sve ství. oosta dott llm lnezetdo čalu v vžeol vn tar vmáne vadvátoma eoelsa st inža slestet a noto toj eě s šže
Švýenry Rusko
18 article
dokumenty falšují, je zkoumána jejich pravost a Rusové jsou na policii tak dlouho ponecháni, až se zjistí, jsou-li jejich papíry pravé nebo pn dělané. Majitelé padělaných jsou prohlášeni za zatčeny. h ev V Ženevě byly policejní prohlídky předse- vzaty nejen v bytech ruských studentů a stu- dentek, nýbrž i v redakcích listu „Raduga“a v ruské bibliotéce Kuklina, kde zatčeni a na policii odvedeni bibliotokář a členové redakce nnrn ar „Radugy“. Zdá se, že ze Švýcar na nalehání občan stva vyhoštěni budou všichni sludující Rusové. i ti, kteří mají listiny v pořádku.a2 e vdio elm og ábv zle e eelduoa a e no
Rus Ženeva Švýcary Kuklina
19 article Japonci dobijeli raněné Rusy.
Japonci dobijeli raněné Rusy. Reklamy; které činěny za válký rusko- japonské Japoncům, ličily je jako Ivy na bojist a jako holoubky mimo bojiště. Podle těch re klam nemohl ruského vojína potkati lepší osud, než dostal-li se do japonského zajetí, anebo byl-l raněný na bojišti sebrán a vzat do japonské polní nemocnice. Účel takového psaní byl zjevný ruské vojsko mělo býti zdemoralisováno. Za přelíčení se Stösslem a soudr. vyšlo na- proti tomu na jevo, že Japonci raněné Rusy do- bíjeli. Dosvědčil to svědek štábní kapitán Ko stuško, když byl od obhájeů tázán, co myslí kterak by Japonci byli naložili s portarturským Rusy, kdyby Stössel nebyl kapituloval a vzdo- roval až do vzetí pevnosti. Stössel totiž tvrdí,že by Japonci po dobytí Portarturu byli všechny Rusy povraždili a tomu že chtěl kapitulací přede- Svědek považuje obavu Stösslovu za odů vodněnu strašlivými přiklady z této války. Když Rusové odstoupili od Kiněžou, zanechali na bo jišti v moci vítězů mrtvé i raněné; potom ale se ukázalo, že všichni byli ubiti a raněného ne bylo ani jediného. To je podle svědka důkaz že Japonci všechny raněné pobili, jinak se nedá vysvětliti, že na posici zůstali jen samí mrtví. Kap. Kosťuško uvedl za svědka střelee Ostroumova, jenž také byl u Kiňčžou raněn ležel bez sebe. Když nabyl vědomí, pohnul se bou. To uviděli Japonci a jeden z nich bodl jei bodákem do krku, načež ho nechal na pokoi mysle, že ho dorazil. Ostroumov čekal nehýbaje se až do noci, načež se doplazil k ruskému voj sku a šťastná náhoda mu přála, že ho Japona nezpozorovali. jtti.
Japonec Rus Ivy Stössl Stössel Ostroumov
20 article
Marocká debata ve francouzské sněmovně. V telegrafických zprávách oficiální kanc láře najde čtenář stručný obsah delší debaty marocké. Připojujeme tu jen některé podrob nosti. Debata má průběh neobyčejně vážný v mnobých momenlech vzrušující. Na tribuně střidají se nejpřednější řečníci parlamentu. P Pichonovi, Jaurésovi, Delc al ssé o a Ribotovi v druhý den rozpravy uchopi se slova Deschanel a opět Picho n, jehož druhá řeč učinila mohutnější dojem nežli prvn a jejíž vzlelné a sebevědomé zakončení způso bilo bouři nadšení. Paul Deschanel tentokráte nevystoup svou řečí do popředí. Mluvil s obvyklou svou akademickou eleganci. Polemisoval s Jaurěsem Je přesvědčen, že nikdo nepomýšlí na politik výboje. Řečník je pro opatrný postup v Ma rokku. Táže se, zdali vůbec bylo nutné obs dti Casablanku. Francie nebude se mísit do vnitřních sporů marockých, nebude podporovat žádného ze soupeřicích sultánů a omezí se n splnění poslání, uděleného jí Evropou. Radikál Dubieť dotýká se řeči Delca séovy, jenž sice mohl oslavovat svou politiku. ale neměl právo vyslovovati soud, patřící historii Ministr zahraničních věcí Pichon uchopi se opětně slova za napjaté pozornosti sněmovny Jeho výmluvná řeč vrcholila v ene- gické polemice proti bývalé mu ministru zahraničních věcí Del casséovi a dotyčná část jeho řeči vzbudila bouři pochvaly na levici. Pichon odpovědě Delcasséovi, který kritisoval ostře nynějš pobtiku zahraniční a vychvaloval dřívější, jim representovanou, velmi rázně.
Pichon Jaurés Delc Ribot Deschanel Delca séův Delcassé Ma Casablanca Francie Evropa
21 article
»Chceme politiku poctivosti a přímosti« pravil, »chceme ji prováděti s podporou parla- mentu a veřejného minění beze všého tajem nůstkářství. (Hlučná pochvala u radikálů a so- cialistů.) Postavení, jež nyní Francie zaujímá následkem své aliance a svých přátelských styků, není dílem jediného muže a též n jediné vlády. Je to zdárný výsledek 37- letého úsili politického. (Bouře pochvaly na levici.) Dohoda s Anglií byla dávno již připra- vena. Pochopovali jsme ji vždy v duchu míru a civilisace. Nechceme nikoho isolovati. (Po- chvala.) Konference algeciraská ne- byla ponížením Francie. Musí set připočísti za zásluhu těm, kteří se zpečoval obětovati velmi nejistému cil drahocenný statek mírul Skoro celá levice bouřlivé tleská. Socialisté obracejí se demonstrativně k Delcassé o vi Bývalý ministr zahraničních věcí, jenž den před tím prohlásil za svou zásluhu dohodu s Anglií a nové smlouvy přátelské, uzavřené Francil, který řekl, že by nikdy nepřipustil ku ponížení Francie tím, že šla do Algecirasu jemuž tudíž byly adresovány všechny vehe- mentní výpady polemiky Pichonovy, seděl na svém místě nepohnut, se založenýma rukama. Další význámnou částí Pichonov y řeči bylo poukázání na alianci s Ruskem přátelské dohody s Anglil, na sblíž en s Italil, na přátelství se Španělske m, Japonskem a Spojenými státy. P- chon prohlašuje, že Francie je silná a že k dyž v zájmu vyšších zásad míru šla na koníerenci algeciraskou a při vedlarli svá práva ku platnosti,
Pichonův Francie Anglie Algeciras Rusko Anglit Japonsko spojený stát Španělske m
22 article
V Praze, 28. ledna.
Praha
23 article
V drobném prodejit
25 article
rpní číslo o sob . . . us i odpol edni Ve úlizlkách na venkovš ranní čsslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 4 k Inserát plati se hotov ě nía přea. Předplsnoní a inssrty přijímá sdmíni strace v Marlanské ulici č. Tam nachárejí se též redake, tiskirna a ezpudicu „Nárudních Listů“ Lukopisy se novraesjt.
Marlanský ulice
27 article
nikdo nesmí říci, že se ukázala slabou. Nikdo ve sněmovně neprotestoval proti smlouvě algeciraské, naopak její prinei byl jednohlasně schválen. Pichon končí prohlášením, že parla- ment může kontrolovati všechn skutky vlády, jež si bude vždy blahopřáti. když kolem ní bude vládnouti plné světlo a po- výšeným hlasem dokládá: Republiká ns ká Franeie, velká svými svazky přá- telskými, nebude se nikdy musi strachovati ničeho ze své za hr- niční politiky. K řeči Delcasséově připojiti dlužno pozoruhodné komentáře a nglických list. Mnohé velké žurnály, zejména unionistické, vy- slovily uspokojení nad důraznou a sebevědomou řeči bývalého ministra. Mnohé listy netají se přáním po návratu Delcasséa, jejž jeho kolegové »hodili německým vlkům«, jak praví »Daily Graphic«. Též »Daily Telegraph« chválí Delcassés, že vybízí své krajany, aby byli pev- nými a doufá, že znamenitý státník se opět brzo vrátí do veřejné činnosti. Anglické listy nevěří, že by návrh Del- casséa znamenal nebezpečí pro mír, jak snaží se namluviti světu francouzské orgány socialistické, jež v tom ohledu dojemné souhlasí s chauvinistickými orgány německými, jež se bojí Deleasséa jako čerta. ne
Pichon Daily Graphic Daily Telegraph
28 article
151 lnsvonn
29 article
Události v Marokku Zdá se, že nastává nová komplikace v již tak zapletených záležitostech marockých. Tan- gerský dopisovatel »Tempsu«, jeden z nejlépe informovaných, oznamuje pověst kolující mezi tuzemci, že pověstný kaid Zayanů, zvaný A ka Hamu, opustil hory v čele velkého sboru jezdeckého. Táhne prý na Rabat a chce s zmocniti Bu Zuiky, obsazené francouzským vo- skem. Od začátku dynastického koníliktu byl veřejnost zvědava, ke kterému sultánovi se přidá Aka Hamu, jenž je pověstným válečnikem ma- rockým. Aka Humu byl kdysi poslán sultánem Mulejem el Hassanem proti Zayanům, ježsi podrobil. Když se zmocnil celého jejich kraje, šolte prohlásil se za neodvislého. Od tě doby je Hamu všemohoucím pánem v nepřístupných horách. Není jisté, zdali za- chová Hamu neutralnost, nebo zdali bude pod- porovati Muleje Hafida, jehož hlásání svaté války pobouřilo prý mocně poddaně mu Ben- bery. Mnozi též tvrdí, že Aka Hamu je lk etižádostivý, že bude chtit použit přiležitosti aby bojoval na svou pěst proti křesťanům. Z Tangeru se telegrafuje »Voss. Zeit. «, že prý byl v Rabatu zavraždén fran- couzský důstojník. Podle nejnovějších zpráv z Fezu byly úřadnikům, kteří působí na marockém pobreží zaslány výhružné dopisy, že jejich domy budou zapáleny, jejich ženy a děti znásilněny a pro- dány, jestliže nevyhlás! Muleje H- lida za sultána. Rovněž z Fezu se t legrafuje: Revoluční výbor zabývá se myšlenkou zda niti majetek přívrženců Abdula Aziza. Výnosu této daně má býti použito k utvoření mehaly, výrobě zbraní a k energiekému potírání stou- penců Abdula Aziza. Dále mají býti učiněn všechna opatření, aby zabezpečeno bylo vítézstv
Temps Aka Ham Aka Huma Hassan Zayan ben Voss Abdul Aziza Maroko Tana Mnozi Tanger Mulea Hafida
30 article
revoluce. Prelát proti papežl. Papežský domácí prelát prof. Ehrhardt uveřejnil v »Internat. Wochenschrift« kriliku známé protimodernistieké eneykliky papežské. Kritika účinkovala prý postave- ním původce svého i ostro st svojí ve Vatikánu jako pum. Smělý kněz bude prý neprodlen potrestán. Ehrhardt jest od r. 1903 pro- fesorem ve Štrasburku, býval i ve Vídni a jes členem tamější akademie věd; napsal řadu cír- kevně-politických spisů Bebel churav. Bebel trpí srdeční chorobou a musís ukládati největší zdrželivost na příště i v par lamentních pracích. Rozmrzelost v Italii? Oposiční listy italské označují řeč Deleas- séovu jakožto trpkou pro Tittona. Oficiosní listy odporují ale tomu a tvrdí, že marocká otázka byla po konferenci algecirasské mezi Řimem a Berlímem úplně objasněna, takže nedoroz- umění jsou vyloučena. Demonstrace v Německu pro volební právo. Včera konaly se v Elsasko-Lotrinsku četně demonstrace pro opravu volebního řádu. V Mul- huzách tisíce demonstrantů procházelo ulicemi zpívajíce. Vojsko bylo konsignováno v čelných městech, ale jen tu a tam udály se srážky s po- licil. V Mohuči demonstrovali rovněž tisíce so ciálních demokratů. Občanská válka v Persii. V severní Persii propuklo povstání. V Tebrisu zuří občanská válka. V neděli vydáno ale pro- volání reakční strany, aby se boje zastavily a aby všichni vytrhli na hranice proti nepřiteli vnějšímu, kterýž zmocnil se už části provincie Asserbeidsanu. Ale ještě v neděli večer počali odpůrei revolucionářů stříleti na jejich čtvť Da- rači. I v pondělí zuřil ještě boj. Zraněno na ulicích mnoho osob, boje se vůbec nesúčastni- cích. V celém městé se plení.
profesor Ehrhardt Bebel Vatikán Štrasburk Vídeň Italia Německo Elsasko Lotrinsko Mohuč Persie tamější akademie