2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
29. ledna 1908. Císlo 28.
4
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 28. ledna.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny za-
bájil dnes své práce. Jednání ve dvou schůzích
dopoledni a večerní, pokročilo dosti rychle.
Poprve po dlouhých letech došlo k roz
pravě o položce »dvůr«. Byly podány tři ná-
vrhy: První návrh sociálních demokratů, by po-
ložka tato vůbec se škrtla. Druhý posl. Malika,
by se z peněz, které povoleny byly dvoru o
r. 1873 následkem zvýšené civilní listy, utvoři
podpůrný jubilejní fond. Třetí byl posl. Wolfa
by se civilní lista umenšila o výši daru, věno-
vaného císařem papeži. Všechny tyto návrhy
byly zamitnuty 26 hlasy proti 8 resp. 9 hlasům
Zajímavým je také usnesení rozpočtového
výboru, který přijal resoluci, vyzývající vládu
by doporučila císařské milosti sociálně-demokra
tického poslance Jos. Hannicha, pro urážku
Veličenstva obžalovaného. Usnesení to je pozoru
hodným ze dvou důvodů: jednak proto, že jde
o věc, která jest ještě předmětem procesu.
jednak proto, že rozpočtový výbor zasahuje do
záležitostí justičních nikoli při položce »mini
sterstvo justice«, nýbrž při položce »dvůr«.
Rozpočtový výbor zvolil poslance Steinwen-
dera hlavním zpravodajem o rozpočtu a usnesl se
hned na zevrubné debatě o rozpočtu na r. 190B.
Poslanec ryt. Wittek referoval o pol. »Dvůr«.
Poslanec Malik brojil proti zvýšení položky.
proti vatikánským darům a proti osvobození zvlášt-
ních dvorních vlaků od jízdního poplatku. Navrhuje
poprosit eísaře o jeho 60letém jubileu, aby obnosu,
o nějž dolace má býti zvýšena, použil k účelům vše-
obecného starobního a invalidního pojišťování. Pro-
padne li tento návrh, ať do pol. »Dvůr« zařadí s
pouze 9,300.000 K. Konečně vzpomněl odsouzení
Hannichova, což je prý ponižující pro parlament
i náš právní stav.
Malik
Wolf
Jos
Hannich
Steinwen
Wittek
Hannichův
Vídeň
Dvůr
poslanecký sněmovna
podpůrný jubilejní fond
5
article
Poslanec Wolf ptal se, daroval-li císař po svém
uzdravení papeži milion lir. Stalo-li se tak, ať dvorní
dotace sníži se o tento obnos.
Poslanec Seitz navrhuje, aby tato položka byl
škrinuta. Propadne-li návrh, sociální-demokraté budou
hlasovati pro Malikův návrh. Také on zmínil se
o Hannichově případu.
M. p bar. Beck dovozuje, že stanovení této
dotace může býti provedeno jednoduchým zařaděním
do státního rozpočtu, jak se již několikrát stalo. Po-
ložka tato byla také častějí parlamentně povolena.
pokud byla zařaděna do rozpočtů, jež byly vyřízeny
parlamentním schválením rozpočtových provisorií
O oprávněnosti výše dotace nebylo žádné pochyb-
nosti již v roce 1903. Ohražuje se proti návrhům.
jež obsahují přímou nebo nepřímou kritiku použí-
vání dotace. Papeži nebyl učiněn dar 1 mil. lir. N
případ býv. poslance Hannicha neměla vláda žád-
ného vlivu.
Wolf
Seitz
Malikův
Hannichův
Beck
Hannich
6
article
Posl. dr. Ellenbogen prohlásil, že v Hanni-
chově případě je zřejmý případ kabinetní justice tím
spíš, protože sněmovna opřela se vydání. Stěžuje-li
si posl. Malik na nedostatečný vliv německého mi-
nistra-krajsna, ať si stěžuje u německého souru-
čenství.
Posl. Wolí navrhl resoluci:
Rozpočtový výbor vyslovuje přesvědčení, že pro
nedostatek jiných správních prostředků býv. poslanec
Alvin Hanních měl by býti doporučen mocnářově mi-
losti, jež byla pozdějí schválena.
Posl. Klofáč polemisoval s Malikovými po-
známkami o chování se soudních úřadů k českým
poslancům.
Tit. »Dvůr« přijat beze změny a podané ná
vrhy propadly. Bez debaty schválen tit. »Kabinetní
kancelář« a polom »Řisský soud«.
Při této položce stěžoval si posl. dr. Conci do
nedostatečného zastoupení Vlachův u říšského soudu
a navrhl o říšském i správním soudu resoluci.
dle níž má býti brán spravedlivý zřetel na různé
národnosti při jmenování členů těchto soudů a či-
něna zadost praktickým potřebám států.
Posl
doktor
Ellenbogen
Malik
Alvin
Klofáč
Malikův
Tit
Conec
Vlachův
Dvůr
Řisský soud
7
article
Tato resoluce byla rovněž schválena a zahájeno
rokování o kap. »Ministerská rada« a »Správní
soude.
Posl. bar. d' Elvert obražuje se proti maceš-
skému chování se rozpočtu k Moravě. Žádá zprávu
o min. práce, vydatné rozmnožení zpravodajůu
správního soudu a přimlouvá se, aby úřadníci kra-
janských ministerstev byli v zájmu své stability po-
jati do statu předsednictva ministerské rady.
Posl. Vukovič bude hlasovati pro rozpočet.
provede li se hospodářská akce za povznesením Dal-
macie. Naléhá na rozřešení tamní jazykové otázky
a lituje, že nestala se s Uhrami dohoda o drázez
Bogojna do Aržana.
Posl. Klofáč praví, že nepřátelské smýšlenía
nedůvěra k min. předsedovi v českém národě bude
tím větší, čím větší byla důvěra, kterou mu vstříc
přinášela většina Čechů. Slované a Čechové neměli
žádného smyslu pro situaci. Nedostatečnému sebe-
vědomí slovanských národů má bar. Beck co děko-
vati, že je s to s kabinětem, jehož východištěmje
německo-radikální program svatodušní, předstoupiti
před veřejnost a své snahy věnovati udržení dosa-
vadní německé hegemonie a zachránění centralismu.
Vytýká, že nebyla provedena volební reforma také
pro zemské sněmy, že vláda v ohledu sociálně-poli-
tickém má pouhé sliby. V příčině kulturní lze kon-
statovati zřejmou nebo zakrytou reakci. Hospodářský
rozvoj se ničí. Přebytky ministra financí jsou pouhým
sebeklamem. Naproti přebytkům st. finančního hospo-
dářství stojí stále rostoucí milionové schodky zemí.
především českých. Naléhá na úpravu pojišťování
nemocenského a úrazového a podání předlohy o po-
jišťování starobním a invalidním. Přimlouvá se za
známé požadavky st. úřadníků a zmiňuje se téžo
hromadném propouštění poštovních zřízenců v Praze.
Táže se vlády, učinila-li německé národní radě
Posl
bar
Elvert
Vukovič
Klofáč
Čecho
Slovan
Beck
Morava
Uhry
Praha
8
article
ústupky v příčině obsazení míst státních zřízenců.
Stěžuje, že nejsoů svolávány sněmy zemí koruny
české, že česká řeč jest odstrkována a prohlašuje, že
neodvislost soudcovská nesmí býti pláštíkem, za
kterým by se skrývalo znásilňování zákonem zaru-
čených práv českého národa a německo nacionální
soudcovská revoluce proti každému právnímu řádu.
Za nynějších poměrů nutno tázati se, je-li vláda
způsobilá k další práci. Jest absurdní mluviti za ny-
nějších poměrů ještě tolik o akci pro národnostní
mír v Čechách. Má-li vláda skutečně nějaké plány
nesmí jit o prosté rozdělení Čech. Toto rozdělen
nesmí zvláště býti založeno na ohraníčení okresů.
na vypovězení českých menšin a na krajském roz-
dělení na takovémto podkladu. Řečník jest nucen
vyslovili vládě úplnou nespokojenost, nesplnilať dosud
českému národu ani jediný slib.
Posl. Korošeč nadhazuje otázku, proč insti-
tuce ministra krajana nepřiznává se právě nejslabším
národům a brojí, že rozhodování o národních a po-
litických otázkach zůstavuje se výhradně min. před-
sedovi. Vzdor vstoupení slovanských a křesťanských
ministrů do kabinetu nelze pozorovati žadný většt
slovanský nebo křesťanský vliv. Vytýká vady mnohdy
strannického a zpátečnického zpravodajství úřadních
novin a K. k.
Posl
Čechy
český národ
9
article
Posl. Ploj soudí, že úmysl vlády provésti roz
řešení národního problému pouze v Čechách a také
zde od národu k národu, nepovede k výsledku. Na-
vrhuje řešiti národní otázku na základě přípravné
správní a zákonodární činnosti vlády. Zvláště třeba
provedení národní samosprávy zřízením národnostně
jednotných správních těles na místě království a
zemí
Posl. Staněk mluví o zkrácení Moravy v roz-
počtu a souhlasí s d'Eivertem. Žádá pro min. orby
úplnou svobodu a náležitou dotaci. Zemědělci nejsou
vinni zdražováním životních potřeb. Žadá, aby byl
český národ percentuálně zastoupen v ústřednách
všech oborů. Brojí proti nadržování obyvatelstvu
městskému proti venkovskému. Navrhuje resoluei
o rovnoprávnosti všech jazyků u správního soudu
aby každý, kdo podává stížnost, mohl ji zastupovati
svou maleřštinou.
Posl. ryt. Kozlowski si přeje, by současně
s rozpočtem byla předložena také zpráva o prove-
dení resolucí obou sněmoven. Poukazuje na nutnost
aby úřadnictvo znalo podrobně individuální poměry
jednotlivých korunních zemí. Unifikace správy celébo
Rakouska není možna.
Dovede oceniti zásluhy nynějšího ministra
financi, ale domnívá se, že ministerstvo financí ča-
sto překročuje hranice své působnosti. Konečně stě-
žoval si, že vládou subvancované časopisy popuzují
často proti jednotlivým národnostem a proti vážným
stranám poslanecké sněmovny.
Jednání bylo na to přerušeno a příští schůze
bude zejtra.
Posl
Staněk
Kozlowski
Čechy
Morava
Rakousko
d ' Eivert
poslanecký sněmovna
10
article
Z Vídně, 28. ledna. (K. k)
Vídeň
11
article
Delegace.
Delegace.
z Vídně, 28. ledna. (K. k.)
V dnešní schůzi výboru uherské delegace pro
zahraniční záležitosti pokračovalo se v rozpravěo
rozpočtu min. zahraničních věcí.
Del. Fr. Nagy (str. úst.) libuje si, že minist
jeví sympaticky smysi pro uherské stanovisko. Uhry
si přejí z celého srdce posilnění trojspolku. Ptá se
ministra, jak daleko chce jíti v provádění reformní
akce makedonské? Třeba odvrátiti všelikou kompli-
kaci; v Uhrách jsou proti dobývačné politice. Nej-
příznivější dojem učinil projev, že pomýšlí se na
připojení uherských drah na solunskou.
Del. Holó praví, že ho méně uspokojil pokrok
uberského státu v zahraničním zastoupení. Přeje si,
by Francii přiznáno bylo pro její akci v Marokku
velmocemi širší pole.
Je povděčen, že poměr k Italům je přátelský.
Rád by, aby úmluva o Balkáně byla formulována
zcela jasně a přesně. Uznání Uher za stát samo-
statný poněkud pokročilo, ale ještě není úplně uspo-
kojivé. Sidlo všelikého zastoupení diplomatického je
ve Vídni. V organismu zahraničního zastoupení
vojenství musí být Uhry uznány za stát samostatný
a neodvislý.
Del. Bakonyi (str. neodv.) touží na to, že
osobnosti pověřené úřadním zastoupením mocnářství
zaujímají k Uhrám stanovisko nepřátelské: tak pa
řížský velvyslanec ve svém článku v »Revue des
Deux Mondes«. Tam lituje, že Uhry žádají na škodu
mocnářství stále větších ústupků a vyslovuje se trp-
kými slovy o projevování maďarské národnosti.
Nagy
Uher
Italos
Vídeň
Uhry
Francie
Maroko
Balkán
Bakonyi
Deux Monde
12
article
Del. Szivak stěžuje si, že v Bukurešti jsou
s demonstrativní blahovůlí přijímáni uherští statní
občané národnosti rumunské a v Berlíně uherští
státní občané národnosti saské, zvláště jestli se
v Uhrách politicky provinili. Stejně se děje v Praze
a v Brně s uherskými státními občany národnosti
slovácké, kteří sledují tendence protimaďarské. Ko-
nečným cílem našich staletých snah jest, aby byl
dualismus ve všech oborech v mezinárodních stycích
a také v našich vnitřních stycích respektován. Přeje
si, by konsuláty dbaly stejně hospodářských zájmů
obou států.
Del. Saghy navrhuje vzíti na vědomí mini-
strovy odpovědi o povinném vyučování uherského
státního práva a korespondence s uherskými úřady
a vysloviti uznání učiněním opatřeným.
Delgace trvá na loňské resoluci, aby mi
nistr, jak toho vyžaduje zákon z r. 1867, dal vyvě-
siti na všech misijních a konsulátních budovách
úřadních místnostech vedle rakouského znaku také
uherský znak stejné velikosti, dále aby při každé
příležitosti, kdy se vztyčuje rakouský prapor, by
vztyčován prapor uherský.
Bukurešť
Berlín
Uhry
Praha
Brno
ko
13
article
Předseda hr. Th. Zich y považuje odpovědí mi
nistrovy na resoluce II., III. a IV. za úplně uspoko-
jivé. Jeho prohlášení v jazykové otázee uspokojuje
ho úplně a proto laké odblasuje ministrovi nejvře
lejší díky, neboť jednal po té stránce dle zásad sluš-
nosti.
Lituje, že to nemůže říci též o otázce odznaků
Je požadavkem slušnosti, aby velevyslanectva, vy-
slanectva i konsulátní úřady ve svých úřadnícl
místnostech, na svých budovách a na svých pečetech
užívaly mimo rakouský také odznak uherský. Spo-
lečný odznak symbolisuje společný stát, celou mo-
narchii. To příčí se však státnímu právu maďarskému
a odporuje státní neodvislosti Uher. (Hlučný sou-
hlas.) Jako XXX. zákonem z r. 1899 rozhodnutoo
otázce odznaků v příčině banky, tak musí i zde ra
kouský a uherský odznak býti vedle sebe. (Souhlas.)
Schvaluje Saghův návrh s dodatkem, aby byl roz-
šířen i na pečeti. (Souhlas.)
Del. Saghy souhlasí s předsedovým dodatkem
Odb. přodnosta hr. Pavel Esterhazy prohla-
šuje, že otázka ta je mu poněkud otázkou osobní.
Zich
Saghův
Pavel
Uhry
14
article
Kdyby shledával, že ministr má o této resolue
opačný názor, nemohl by dnes býti v tomto úřadě.
Změna státoprávních symbolů jest netoliko ministro-
vým zájmem, ale také zájmem uherské a rakouské
vlády. Za každou změnu v zahraničních záležito
stech je zodpověden ministr také rakouské delegaci
Taková změna vyžaduje mimo to i císařova schválení
Ref. hr. Thorocz kay připomíná, že mezi
opatřeními v zájmu maďarské řeči nebylo vzpome-
nuto onoho, aby konsulární elevové nemaďarského
jazyka pobyli v létě po určitou dobu v uherských
městech, aby se mohli snadněji naučiti maďarsky
Bylo by žádoucím, kdyby ministr podal výboru
zprávu o výsledku tohoto pokusu.
Ministr bar. Aehrenthal: Bylo to před šesti
roky, kdy revoluční hnutí v Makedonii a krvavá re
prese tureckých vojsk pohnula dvě smluvní velmoci
Rakousko-Uhersko a Rusko, aby zaujaly postavení
v této otázce. Byly daleky vměšovati se zbytečně do
vnitřních záležitostí Turecka. Byly však postaveny
před alterpativu, buď zasáhnouti, aby bylo zabráněno
takovým způsebem dhlším konfliktům, anebo nevší-
mati si těchto záležitostí a pak by bylo došlo práve
ke kemplikaci.
Zavedly akci deux prolo, že jich zájmy o z
chování míru v oné krajině jsou nejvíce engagovány
Za účelem podporý a dalšího vytvoření akce přistou
pily k tomu pak i ostatní mocnosti. Celá akce opír
se o zásadu, že křesťané mají býti chráněni, dchle
vykonáván, ale všechno na základě svrchovanosti
autority sutánovy.
Makedonie
RakouskoUhersko
Rusko
Turecko
15
article
Hodláme tedy zavésti reformy s ním a doufám
že při objektivním posuzování v mnohých směrech
může býti konstatován jistý, byť i relativní výsledek
našich snah. Správa se zlepšila. Je naděje, že bud
ještě lepší, až upraveny budou rozpočtové poměry
Sami křesťané nepokládají již nynější správu za tak
špatnou a počínají se s poměry smiřovati. Nedošli-
jsme dosud dále, pak jest vinna tím rivalita, plemenný
boj, jenž, bohužel, v posledních letech vzplanul. Má
to politický podklad. Makedonští křesťané, ovládán
jistými vůdci, nechtějí zlepšení poměrů, nýbrž jich
zhoršení, aby došli svých cílů. Také jich cíle jsou
různé.
Několik výborů usiluje o samosprávu v Make-
donii, jiné touží po rozdělení mezi sousední státy
Dále cvistují velmi radikální, socialisticko-anarchisti-
cké živly, usilující o sociální převrat a vůbec o vše
obecný nepořádex. Tyto živly, řádění čet. jsou roz
hodně nejnebezpečnější stránkou, nejnepříznivějšír
bodem celé naší akce. Velmoci učiní dobře, neupustí-l
od můrzstegského programu, nýbrž budou-li důsledně
a trpělivě na něm trvati a jej dále upravovati.
Snažili jsme se působiti na balkánské vlády
mravnými prostředky, radami a v nich budeme po-
kračovati.
16
article
Budeme spoléhati, že Turecko, turecké vojsko
pollačí řádění čet. Bylo by již mnohem lépe a byi
bychom již mnohem dále, kdyby turecké úřady pot
stránce byly jednaly důsledněji. Z Červené knihy vy-
svítá, že v červenci byly zahájeny některé velmi ráz
né akce. Šlo totiž o to, aby zakročilo se proti bul-
harským a řeckým četám. Na to, bohužel, akce ta
ochabla. Turecká vláda provádí nyní již návrh, zř-
zuje z vybraného vojska brigádu. Z ní mají b ti
utvořeny obhlídkové sbory, aby mohly přizpůsobiti
se území a místním poměrům a mohly takto účinněji
potlačovati řádění čet. Troufám, že akce ta bude ráz-
něji prováděna než dosud. Po té stránce prohlásili
jsme my, smluvní velmoci, Rakousko-Uhersko a Ru-
sko, také v Cařihradě velmi určitě svůj názor.
Rumunská vláda projevuje ve všech záležitostech
co nejurčitější vůli, svědčící, že přikládá velmi znat-
ny význam pěstování styků s Rakousko-Uherskem
Symptemy, uvedené delegáty, nemohou zavdati pod-
nětu k diplomatickému zakročení. Kdyby vyskytla se
fakta, která svědčila by o uvedených okolnostech,
nebude se ministr rozpakovati, aby záležitost tu
uvedl v Bukurešti na přetřes. Nepochybuje o ochotě
rumunské vlády. Posud nebyly mu předloženy učeb-
né pomůcky, jež dle státního práva nejsou správnými
a zavedeny prý jscu v rumunských školách.
Turecko
RakouskoUhersko
Cařihrad
Bukurešť
17
article
Ministr pravil dále, že není úplně správným ná-
zer, jakoby Rakousko-Uherská zastupitelstva měla
nebo mohla samostatně, jaksi automaticky, ohraditi
se proti nepříznivému psaní jistých cizozemských
novin o vnitřních záležitostech uberských. Ohražuje
se co nejrczhodněji proti poznámkám, jakoby toto
Uhrám nepřátelské hnutí bylo podporováno z Vídně
nebo vůbec se strany Rakouska. Uvádí, že po šťast-
ně skoncovaném hospodářském vyrovnání dobyla
myšlenka solidarity zřejmého úspěchu. Rozhodující
činitelé pracují léž ve vzájemném souladu a budeme
tudíž moci s klidem pohlížeti do budoucnosti.
V publikaci, vydané rakousko-uherským velevy-
slanectvím v Paříži, nelze spatřovati nepřátelského
nebo urážlivého směru a hrotu proti Uhrám
Po několika dalších poznámkách ministrových.
v nichž rozvinul svůj názor o konsulátech, prohlásil
odb. přednosta hr. Esterhazy, že nelze Rakousko-
Uhersku vytýkati, že podporuje v Marokku politiku
otevřených dveří. Diplomacii vůbec ani nenapadá, aby
činila Francii v Marokku obtíže.
Když promluvilo ještě několik řečníků, byla
Saghova resoluce přijala a rozpočet ministerstva
zahraničních věcí schválen baze změny
Ověření zprávy bylo dáno na jednací poř
schůze čtvrteční.
Saghův
Rakousko
Vídeň
Paříž
Uhry
Uhersko
Maroko
Francie
18
article
V námořním výboru odůvodňoval velitel ná moi
nictva hr. Montecuccoli rozpočet. Loni činil
45, letos 57. v r. 1905 však 51 mil. korun. Lod typu
„Arcikníže Karel“, jež stála dříve 27, stojí nyní 3
mil. kor. Kvota, jež byla lefos zařaděna na nové
náhradní lodí, je tak skrovna, že bude třeba v příštíci
třech letech vyšší kvoty
Za debaty ujal se slova del. Kmethy. Vytýká
že rozpočet se zvýšil o 11 mil. a stěžuje si, že v od-
znacích ani vlajkách uherský stát nedochází výrazu
Rád by, aby uherští branci byli v přiměřeném počtu
zařaďováni do námořnictva, hodíť prý se tam tal
dobře, jako branci z Čech a Moravy
Přál by si dokonce, aby Uhři tvořili I v námo-
nictvu zvláštní kontingent, zrovna jako tvoří zvláštn
uherské pluky.
Del. Okolicsanyl slěžuje si na zanedbáván
maďarského živlu. Ve rěcké námořní akademii ne-
uvádějí se ani jména míst v původních maďarských
názvech.
Na to rokuje se o odpovědech velitele ná
mořnictva na loňské usnesení delegace o uherskýel
odznacích a vlajkách v námořnictvu.
Delegace setrvala na resoluci, poněvadž několi
delegátů prohlásilo, že je odpovědi neuspokojují, bylo
však uznáno, že, pokud jde o změnu odznaků a vla
jek v uherském smyslu, je též i pro námořnictvo pří
slušným vlastně ministr vojenství.
Položka na nové lodi byla po vysvědlujících po
známkách min. předs. dra. Wekerla schválena
beze změn a po tom rozpočet v celku a v podrob
nostech beze změny.
Z Vídně, 28. ledna. První plenární schůz
uherské delegace koná se ve čtvrtek. Na jednacím
pořádku jsou záležitosti zabraniční.
Montecuccoli
Karel
Uher
Čechy
Morava
Vídeň
19
article
Hlasy novin o Aehrenthalově
výkladu.
Z Pešti, 28. ledna. (K. k. uh.) Po pochvalných
hlasech »Pest. Lloydu«. »N. Pest. Journalne
a »Bp. Hirlapu« píše »Budapeste: »Zají
mavou je čásť, jež odhaluje ministrovy plány o ob-
chodě a vývozu. Ministr má pravdu, že jsme take
balkánským státem. Na to měli jsme již dávno při-
jíti a obchodní a dopravní politiku tak zařídit, aby
tam dole také věděli a cítili, že jsme skutečným bal-
kánským státem. Má-li býti dnešní řeč ministrova
podnětem k tomu, vítáme jej, ale prosíme o větš
energii a více myšlének.«
Oposiční »Az Ujszag« vytýká, že ministr ne-
vyjádřil se zevrubně o makedonské reformní akci.
Že je ministr moderním člověkem, patrno z toho, že
chce stavěti železnice. Provede-li tento plán dobře
nebyl aspoň nadarmo ministrem zahraničních věcí.
»Pesti Naplo« soudí, že mocnářství rakou-
sko-uherské vypadlo z evropského koncertu. Expose
mělo by význam jen, kdyby jeho ton anebo některý
projev mohl vyburcovati veřejnosti mínění Evropy.
Mocnářství jest však rádo, kdy ostatní státy nechají
na pokoji jeho tělo, trýzněné vnitřními bolestmi.
Z Londýna, 28. ledna. (K. k.) »Times« pozna-
menávají, že odstavec o Marokku vzbuzuje zvláštní
zájem se zřetelem na rozpravu ve francouzské sně-
movně. Je příjemno slyšeti, že bar. Achrenthal schva
luje vojenská opatření Francie a Španělska v ně-
kterých marockých přístavech. List souhlasí s pro-
jevy výkladu o církvích a křesťanech v Makedonii
vyslovuje přání, by také ti, kdož v Anglii zastávají
se zájmů v Makedonii, ukládali si ve svých veřej.
ných projevech více zdrželivosti a tak usnadnil
těžký úkol státníků.
Aehrenthalův
Lloyd
Ujszag
Pest Napnout
Pešť
Evropa
Londýn
Maroko
Francie
Španělsko
Makedonie
Anglie
Times
20
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Manifestace lidu v Brandýse nad Labem.
Od let osmdesátých, kdy národní strane
svobodomyslná po celém národě rozpoutala ži
velní odboj proti renkčním návrhům knižete
Liechtensteina, nezažili pamětnici kulturníeh
zápasů našich krásnější chvile nad den 26. led-
na t. r. Prostorná Sukolovna města Brandýsa.
v níž hlava na hlavě kupilo se na dva tisín
účastníků ve všech místnostech přízemních i n
galeriích, byla jevištěm projevu, v naší společen-
ské i politické rozháranosti nad míru vzácného
projovu, který bychom nejraději nazvali pravým
vysvěcením budovy, věnované idei rovnosti, ve!
nosti a bratrství. Sotva se rozlehlo po okrese
poplašné heslo „Škola našeho vlenko v
v nebezpečí“, odloženy strannické spory
a celý okres dostavil se svorně na stráž.
V uvítacím proslovu právem tlumočil zá-
stupce města pan JUDr. Jiskra pocit hrde ra-
dosti, že tiché polabské město zvoleno k mani-
festaci tak významné, jako je souručenství všeeh
politických stran svobodomyslných, jakmile hre-
zi nebezpečí škole národní. Třeba návrhem kře-
sťanských sociálů Luegrových na snížení do-
cházky školní ohrožena je v první řadě škola
vesnická, dostavilo se solidárně i svobodomyslné
občanstvo z Brandýsa i Kostelce s purkmistrem
MUDrem. Vorličkem v čele.
Liechtenstein
JUDr
Jiskra
MUDr
Brandýs nad Labe
Brandýs
Kostelec
tichý polabský město
21
article
O půl desáté zahájena velikolepá schůze.
jíž se zúčastnili předáci i příslušníci politiekých
organisací: národní strany svobodomyslné, agrár-
ní, radikálně-pokrokové, národně-sociální, pokrc-
kové a sociálně-demokratické. Po uvítacím pro-
slovení předčítá zvolený předseda pan JUD
Jiskra za napjaté pezornosti společné pro-
hlášení pořadatelstva:
My, voliči a občané všech svobodomyslných če
ských stran, shromáždění na veliké kulturní schůzi
v Brandýse nad Labem dne 26. ledna, vyslechnuvše
své říšské poslance, delegáty politických stran, jako
i z řad svého učitelstva, prohlašujeme tuto svorn
a slavnostně, že důtklivě protestujeme proti
vší reakci, jež hrozí našemu školstv.
My vidíme ve své škole vzdělání, základ a pevnou
záruku šťastné a silně budoucnosti a tuto školu bu-
deme také hájiti.
Protestujeme z celého srdce proti snížení vzdě-
lání lidového a připojujeme se v tom směru k reso-
luci, jež valným shromážděním venkovského lidu
přijata byla dne 5. ledna na schůzi voličů v Brandýse
Jiskra
Brandýs nad Labe
Brandýs
22
article
n. Lab. a jež vyslovila se proti jakémukoliv snížen
docházky školní, naopak žádala opětné zavedení
plné, nezkrácené docházky osmileté.
Zdůrazňujíce to znovu, žádáme si zároveň na
výši moderní školy svobodné, volné, aby ona mohla
se dále vyvíjeti na vědeckém základě, netisněna žád-
nými cizorodými, zpátečnickými vlivy
My žádáme si také volného, svobodného, dobř
vzdělaného učitelstva, neboť jen plně vzdělanéa
svobodné učitelstvo vychová nám silný, svobodný,
vzdělaný národ.
A prohlašujeme konečně, že za poslance do sně-
mu zemského voliti budeme jen ty a takové muže
kteříž nám budou zárukou zdravého vývoje našche
školství ve smyslu uvedených zásad.
Prohlášení přijato s nadšeným souhlasem,
načež za učitelstvo promluvil o programové ctáz-
ce uč. Kožíšek. Uvádí historický přehled po-
kusů, které od let sedmdesátých míří na podlo-
mení lidového vzdělání, a vysvětluje z politické
situace, že veškeré tyto pokusy mají vyvreholiti
nyní snížením docházky školní pro všechny ven-
kovské děti. Uvádi veškeré důvody, kterýmise
vlichocují zpátečnické snahy chudšímu obyvatel-
stvu, a jeden důvod po druhém vyvrací důvody
národohospodářskými, statistikou návštěvy škol-
ní i zkušenostmi denního života tak, že shro-
máždění přesvědčuje o neupřímnosti a nesplnitel-
nosti předstíraných výhod.
Kožíšek
23
article
Za národní stranu svobodomyslnou promln-
vil pak JUDr. Herold, byv uvítán hlučným
polleskem. Vítá s potěšením dnešní schůzi jak
krásný důkaz, že spolupráce všech lidt dobré
vůle je nožna i nutna a že vyšší národní zájmy
nepozbyly slučovací moci ani v nynějším roz-
bujelém strannictví a drobení politické síly ná-
roda. Souručenství svobodomyslných lidí všech
táborů a stran, které se tu projevilo způsobem
tak povznášejícím, uložilo sí ochranu školy ná-
rodní, již i národní strana svobodomyslná od
prvních počátků svých pokládá za předmět nej-
čsilovnější péče a za níž v politické své minu-
losti svedla nejeden vítězný boj a v budoucna-
sti je hotova, státi vždy v první řadě, kde půjde
o její rozvoj a podmínky úspěšné práce. Je pře-
svědčen, že tak, jako vykonala národní škole svůj
úkol při probuzení národa, očekává ji další úkol
při sílení národního života. Kam směřuje národ,
tam směřovati musí jeho škola. A poněvadž ide-
álem národa je volnost a svoboda, musí býti
předmětem jeho práce i snah svobodná, volná
škola a svobodný, volný učitel.
Slova dra. Herolda přijata s dlouho-
trvajícím potleskem, který svědčil o tom, že i
venkovský lid probírá se ze vsugerovaných před-
sudků o volné škole a dává požadavku volnosti
a svobody školní práce svůj souhlas uvědoměle
a z přesvědčení.
JUDr
Herold
24
article
Za stranu pokrokovou mluvil říšský posla-
nec prof. Masaryk. Upozornil, jaké proměny
k lepšímu staly se ve všem životě i na venkově
zásluhou všeobecného vzdělání a nabádal k usta-
vičné bdělosti nad školou a ke stálé práci k její-
mu zdokonalení.
Po něm učinili prohlášení ještě za stranu
agrární dr. Roliček, za stranu národně soci-
ální red. Auda, za stranu sociálně-demokrati-
ckou dr. Soukup, vesměs zdůrazňujíce, že
škola je majetkem lidu a že strany, jež zastu-
pují, nedopustí, aby vzdělání lidu bylo zkráceno
a mrzačeno intrikami živlů reakčních.
es
Ke konci přihlásil se k několika poznámkám
dřevčický farář Horák, chtěje seslabiti výtky
jednotlivých řečníků, jež učinili klerikalismu
a jeho řádění, zejména na postranních cestách
v administrativě školské. Ale jeho vystoupení
bylo tak nešťastné, že e konečně zvrhlo v ko-
mickou episodu. Když byl takto pořad řečníko
ukončen, navržena následující resoluce-
My, zástupcové a delegáti českých politických
síran: agrární, národ. sociální, nár. svobodomyslné
sociál. demokratické, pokrokové a radikálně pokro-
kově, kteříž jsme sice v životě politickém stoupenci
různých zásad a názorů, sešli jsme se dnes poprvé
k společné práci na poli kulturním. Naší škole hrozí
nejen nebezpečí sedmileté návštěvy, ale hrozi jí i ne-
hezpečí od reskčních, českému lidu nepřátelských
živlů, kteříž snaží se uchvátiti moc i vládu v této
Nebezpečí nehrozí jen škole, hrozí celé naší kul-
tuře, našemu národnímu bytí, neboť naše škola je
jedinou vychovatelkou a vzdělavatelkou 90% národa.
profesor
Masaryk
doktor
Soukup
25
article
Kultura pak, vzdělání, je drahým slatkem a sil-
nou zbraní jak jednotlivců, tak stram a třid, tak zvlá-
ště celých národů. Boj proti vzdělání je bojem proti
národu. A byť by tento boj směřoval jen proti vzdě-
lání určitých tříd lidu, jsme přesvědčeni, že jím tr
celý národ. Jesuitism, kterýž slibuje druhým třídám
společnosti hospodářské úspěchy — sníží-li se vzdě-
lání vrstev nejširších, zůmyslně klame, aby zasířel
své černé záměry, jež zní: vítězství reakce a zpá-
tečnictví
Jako uvědomělí a dobří synové svého lídu a ná-
roda cítíme tento úskok, odmíláme jej, neboť víme,
že národu je třeba vzdělání právě v nejširších a
nejspodnějších vrstvách
Uznávajíce význam české školy, zvláště z hlubo-
kého přesvědčeni národního, prohlašujeme tuto, že
nejen dnes, ale i vždy jindy, kdykoli zpátečniclví
stran lidu a národu našemu nepřátelských usilovali
bude o svobodu a cenu naší školy, kdykoliv odváží
říši
hospodářský úspěch
26
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V Petrobradě zemřela 18. ledna profesorka tamn
konservatoře hudební Solja Aleksandrovna
Malozemova, proslulá učitelka hudby a sama
znamenitá virtuoska klavírní. Byla nejtalentovanější
žačkou Rubinštejnovou, a nejen za jeho ředitelování
na petrohradské konservatoři, nýbrž i po jeho smrti
zůstala nejvášnivější strážkyní jeho uměleckého od-
kazu a jeho methody. Odchovala mnoho talentů,a
její škola dlouho zachová na Rusi její památku. Po-
chována byla v klášteře Aleksandro Něvském vedle
hrobu Rubinštejnova.
Lvu Nikolajeviči Tolstému bude leto
v srpnu 80 let (narodil se 28. srpna 1828). Literárn
a umělecký Petrohrad sešel se ve dnech nedávného
sjezdu lidových universit ke slavnostnímu shromá-
ždění, v němž velmi zajímavé teči pronesli Iija Jefi
movič Rěpin, Nestor Kotljarevskij, sochai
Ilja Gineburg a Maksím Kovalevskij. Tento
poslední řečník velebil Tolstého jako velikána, jenž
patří celému světu, a proto veškeren kulturní svět
připojí se k holdu, jejž Rusko vzdává 80letému
kmetu. Proto dal hned ve shromáždění návrh na
utvoření zvláštní komise, která by jménem ruské
kulturní společnosti obrátila se k národům celého
světa s návrhem na světové uctění Tol-
stého. Projekt prof. M. M. Kovalevského byl s na-
dšením přijat, a do komise takto zamýšlené byli
kromě navrhovatele zvolani známý člen dumya
vůdce kadetů F. J. Rodičev a Nestor Kotlja-
revskij.
Malozemův
Rubinštejnův
Rěpin
Gineburg
Kovalevskij
Tolstý
profesor
M M Kovalevský
Rodičev
Petrohrad
Rusko
Tolo
Kotlja
Aleksandra Něvský
Lev Nikolajevič Tolstý
27
article
Chorvatské listy oznamují, že v měsíci dubnu
přijede do Záhřeba ruská divadelní družina, kterou
povede známý publicista, majitel »Nového Vremene«
A. S. Suvorin, jenž chce obeznámiťi veškeren slo-
vanský svět s ruskou literaturou divadelní a s ru-
ským uměním hereckým. Druž na ruská bude míti
ve svém středu řadu vynikajících členů carské čino-
hry petrobradské (Aleksandrinského divadla). V Zá-
hřebě chce tato družina hráti Aleksěje Tol-
stého historické bry »Smrt Ivana Hroz-
ného« a »Car Fedor Ivanovič«, Gogolovu
»Svatbu« a Najděnovovy »Vaňušinovy děti«.
Družina navštíví prý také Sofii, Bělehrad, Luhlaň
Prahu.
A S
Suvorin
Ivan
Fedora
Ivanovič
Gogolův
Najděnovův
Sofie
Záhřeb
Nový Vremen
Bělehrad
Praha
Aleksandrinský divadlo
Aleksěj Tolo
Vaňušinův dítě
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Nedbalův „Hloupý Honza“ ve dvor
opeře vídeňské. Z Vídně, 28. ledna. Ve dvor-
ni opeře byl dnes provozován Nedbalův balet
„Hloupý Honza“ zase v původním rozsahu, ne-
zkráceně tak, jak svého času při premieře. Vy-
plní nyní celý večer. Divadlo bylo skoro vypro-
dáno a úspěch díla velkolepý. Účinkující byli
po každém obrazu vyvoláváni; zvláštní triumíy
slavila prima-balerina sl. Cerviova a baletn
mistr Godlewski. Představení byl až do konce
přítomen také areivévoda Rainer
+ Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze.
Koncert druhý konati se bude v sobolu dne 1. února
o 7. bod. večer v Rudolfině a bude hostiti framncouz-
skou společnost, hrající na staré nástroje. Společnost
zalcžena byla v Paříží přičiněním C. Saint-Sačns
a má za účel skladby XVII. a XVIII. století prováděti
na nástroje téže doby, aby tak dosaženo bylo histo-
rické dobové věrnosti. Společnosti náleží H. Casa-
desus (viola d'amour), M. Casadesus (viola de gamba)
Ed. Celli (quinton), M. Devilliers (Basse de viole),
A. Casella (Clavlein). Mimo to provedeny budeu
zpěvy téže doby od Lulla, Scarlatta, Bacha pí. M
Baissonovou z Paříže.
Nedbalův
Honza
Cerviův
Godlewský
Rainer
M Casadesus
Celli
M Devilliers
A Casella
Clavlein
Lullus
Scarlatt
Vídeň
Praha
Paříž
SaintSačns
Český spolek pro komorní hudba
viola jít gamba
Bass jít viola
29
article
+ Česká jednota pro orchestrální hudbu v Pra-
ze koná svou řádnou valnou hromadu v neděli dne
2. února 1908 o 11. hod. dop. v Umělecké besedě.
Řetězová ul. č. 5.
+ České filharmonické družslvo, zapsaně spole-
čenstvo s ručením obmezeným, koná svou řádnou
valnou hromadu v neděli dne 2. února 1908 o 11.
hod. dopol. v Umělecké besedě, Řetězová ul. č. 5.
— Komitét pro zřízení důstojných míslnosli
pražskému »Hlaholu« koná valnou svou hromadu
v pátek dne 31. ledna o 1/29. hod. več. v Hlaholské
dvoraně.
+ Z České Filharmonie. Zejtřejší čtvrteční kon-
cert v Národním domě na Král. Vinohradech bude
věnován výhradně skladbám, Českou Filharmonií
dosud neprovozovaným. Mezi jinými provedena bude
poprvé suita z nové baletní pantomimy Oskara
Nedbala »Z pohádky do pohádky«.
Nedbal
Český jednota
Český filharmonický družslvo
Hlahol
Český filharmonie
národní dům na Královský
30
article
+ Premiéra české operely »Reviser« s hudbou
K. Weise, měla v pátek 24. ledna v Brně v Národním
divadle veliký úspěch. Některá čísla musila býti
opakována a po každém jednání musili se účinku-
jící bezpočtukráte děkovati.
+ Z Orchastrálního sdružení v Praze. Na Iv
valné hromadě konané dne 23. t. m. ustavil se ná-
sledující výbor: předseda MUDr. A. Mastný, místo-
předseda MUDr. O. Votoček, jednatel F. Zelenka, po-
kladník B. Šulc, revident Městské spořitelny, zapi-
sovatel V. Sedlák, velkoobchodník, členové výboru
JUDr. B. Laušmann, F. Kuneta, architekt, MUDr
L. Fresl; náhradníci: M. Novotný, c. k. supl. profesor
J. Peške, úřadník pojišťovny, J. Bubeníček, akademi
cký malíř; revisoři: A. Jirásek, velkoobchodník, H
Pokorný, kand. inž.; instrumentář: J. Pavlát, inž
města Prahy; ředitel orchertru: J. Florian, učitel
dirigent: V. Talich, profesor hudby. Noví členové
přijímají se již jen do čtvrtka dne 30. ledna t.
Adresa Orchestrálního sdružení dům „Hlaholu“
Praha II.
K Weis
Iva
MUDr
A Mastná
Votoček
F Zelenka
B Šulc
V Sedlák
JUDr
Laušmann
F Kunet
L Fresl
M Novotná
J Peške
J Bubeníček
A Jirásek
H Pokorná
Ing
J Pavlát
Florian
V Talich
Brno
Ing město
Praha
národní divadlo veliký
Z Orchastrální sdružený v Praga
městský spořitelna
úřadník pojišťovna
sdružený dům „ Hlahol
Praha II
31
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ V »Comédie Francaise« sehrána byl
nová Capusova komedie »Dva muži«. Úspěch byl
ovšem velkolepý a ještě velkolepější snad byly toalety
krásné sl. Sorelovy. Autor líčí svým ležerním a svě-
táckým způsobem konflikty lásky a manželství tak
jak na ně pohlížejí filosofové pařížských boulevardů
Kdo chce být hlubším, stává se nechutně sentimen-
tálním.
+ Repertoir Českého Národního divadla v Brně
(Ředitel Antoš J. Frýda-Friedl). Ve středu 29. ledna
»Lucerna«. Vesolohra od A. Jiráska. — Ve čtvrtek
30. ledna. Poprvé. Novinka: »Madame Butterflye.
Opera o 3 jednáních. Slova napsali Giacosa a Ilica.
Přeložil K. K. Hudbu složil G. Puccini. — V. pátek
31. ledna: Po třetí: »Revisor«, opereta od K. Weise
V sobotu 1. února: Pohostinská hra tenoristy p.
F. Krampery: »Prodaná nevěsta«. Opera o 3 jedn
Hudbu na slova K. Sabiny napsal Bedřich Smelana.
— V neděli 2. února: Dvě představení. Odpolední
o 3. hod. Při snížených cenách. »Princezna Pam-
peliška«. Pohádka od Jar. Kvapifa. Večer o 7. hod
»Kouzlo valčíku«, opereta od J. Strause.
Sorelův
Antoš
J Frýd
Friedl
A Jirásek
Butterfly
Giacosa
Ilica
K K
G Puccini
K Weis
F Kramper
Smelan
J Straus
Comédie Francaise
Český národní divadlo v Brno
princezna Pam
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kardinál Richard zemřel. Z Paříže, 28
ledna. Kardinál Richard, arcibiskup pařížský, ze
mřel dnes ráno ve věku 89 lel
= Podvod s umělými diamanty. Z Paříže
28. ledna. Dle zprávy zdejších listů bylo v aféře Le
moinově na Wernherův návrh zatčeno ně-
kolik osob.
= Puckmistr defrandantem. Z Krefeldu, 28
ledna. V neděli byl v Anrathu zatčen purkmistr Hor
ster, poněvadž zpronevěřil 18.000 marek hypotečních
peněz
= Vichřice na Suezském průplavu. Z Alexan-
drie, 28. ledna. (K. k.) Od včerejška zuří zde prud-
ká vichřice, která poškodila četná vedení telegrafn
a kabelová a způsobila též jiné velké škody. Plav
ba v průplavu Suezském je přerušena
= K nálezu ukradeného obrazu Van Dyckova
Z Brusselu, 28. ledna. Majitel povozu, na něma
byt ukradený obraz Van Dyckův nalezen, jest nalé-
havě podezřelý, že měl účastenství na krádeží
byl zatčen.
= Krádež na poště. Z Lubeku, 28. ledna. N
zdejším poštovním úřadě ztratil se balíček se 400.00
markami. Následkem zavedeného vyšetňování by
zatčen poštovní asistent Metz pro podezření z krá
deže.
= Sňatek miss Vanderbiltovy. Z Nov. Yorku
28. ledna. Včera slavil se zde s velkou nádherou
sňatek dcery Cornelia Vanderbilta miss Gladys Van
derbiltovy s hr. Szechenyem. Tisíce lidí, zvláště dá
my, shromá ždíly se před palácem, který Corneliua
Vanderbilt mladé paní daroval. Papež poslal své po-
žehnání prostřednictvím mons. Lavalla, jenž vykona
oddavky. Novomanželé odcestovali do Newhavenu
rodiště mladé paní, kdež zůstanou až do 4. února.
kdy odcestují do Evropy.
Richard
Wernherův
Dyckův
Metz
Vanderbiltův
York
Cornelius Vanderbilt
Van
Corneliu Vanderbilt
Paříž
28 leden
Krefeld
Alexany
Plav
Evropa
33
article
= Nejnovější vražda v Berlíně. Z Berlína
28. ledna. Žena, jejíž mrtvola zde byla včera nale-
zena, jmenuje se Wiesnerová a vyšetřováním s
zjistio, že nejde o vraždu z vilnosti ani z pomsty.
nýbrž loupežnou. Wiesnerová zabývala se také pe-
něžními obchody a soudí se, že ji zavraždil některý
z klientů, aby se zmocnil jejich peněz. Po pachatel
není stopy.
= Sestra biskupova uhořela. Ze Štyrského
Hradce, 27. ledna. 80 letá sestra štyrskohrade-
ckého biskupa Schustra Anna Schustrova
seděla ve svém bytě ve Sv. Anně u Fehringu u ka-
men a nejspíše usnula Sestra její, jež vyšla ze svět-
nice pro vodu, nalezla při návratu stařenku v pla-
menech. Na její pokřik příběhli sousedé, ale byle
již pozdě, popálená brzy na to zemřela
= Osudy ženy dobrodružné a zločinné. Z Ber-
lína, 28. ledna. O záležitosti zatčené hr. Sturdzové
soudí drážďanská policie, že jde tu o pod vodnici,
která si neprávem osvojila hraběcí titul. Zatčená
jest bezpochyby totožna s rafinovanou podvodnicí
Irmou Schreiberovou. Schreiberová se narodila
v Uhrách a mluví kromé své mateřštiny také ně-
mecky, francouzsky a anglicky. Vystupovala všude
velmi elegantně. Před lety byla pro podvody v Šo-
proni odsouzena pod jménem Irmy Tihániové na3
roky do vězení. Proces vzbudil tenkráte sensaci pro
obdivuhodnou rafinovanost, s jakou Tihániová své
podvody páchala. Ve vězení napsala román s ná-
zvem: »Já«, který pak vyšel tiskem
= Nová soustava telegralie bez drátu se stálými
vlnami byla vynálezcem šl. Lepelem s úspěchem de-
monstrárána inspekci železničního a telegr. odboru
vojenského telegrafií z Reinickendorfu u Berlína do
Brunšviku (230 km). Malý, velmi jednoduchý přístr
docílil při nepatrné spotřehě elektrického proudu
velkého úspěchu a lze ho použ vati též k telefono-
vání bez drátu.
Wiesnerová
biskupův
Schustr
Schustrův
Anna
Fehring
Schreiberův
Schreiberová
Tihániová
Berlín
Štyrský Hradec
Uhry
šo
Reinickendorf
Brunšvik
km
34
article
= Vrahové hr. Komarovského. Z Benátek, 28.
ledna. Soud zabývá se nyní výslechem osob, jež
své doby, jak známo, zprovodily ze světa ruského
milionáře hr. Komarovského, aby se jeho milenka,
šl. Tarnovská, stala ve smyslu jeho poslední vůle
jeho dědičkou. Osnovatelka vraždy, Tarnovská a vrah
Naumov byli dnes konfrontováni. Naumov byl k vůli
konfrontaci gondolou převezen do vězení Gindeccy.
kde Tarnovská sedí ve vazbě. Tarnovská byla o kon-
frontaci zpravena jeptiškou. Rychle se oblekla a kou-
řila cigarety. Spatřivši Naumova, velice se zachvěla,
ale brzy se vzpamatovala. Při konfrontaci často pla-
kala; také Naumov byl velice dojat. Naumov odchá-
zel od konfrontace jako zdrcený. Také jeho otee,
který jej pak navštívií, našel jej úplně sklíčeného.
Komarovský
Tarnovská
Naumov
Naumův
Benátky
Gindeccy