ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 956ba590-7129-11dc-b262-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 26 celkem · entity: person 89, place 79, org 9, work 3
1 masthead
8. června 1904
2 masthead
Číslo 152.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Velká národní slavnost ve pro- spěch Ústřední Matice školské ve dnech 5. a 12. června na výstavišti v Král. Oboře. — Pa- nům hostinským sloužiž k vědomosti, že dovážení piva na výstaviště možno pouze v sobotu dne 4 června od 7. hodiny ranní do 12. hod. polední za hotové zaplacení úřadníku, od výboru k tomu nstanovenému. Současně se oznamuje, že číšníci v restaurantech tam zaměstnaní musí míti vstupenky (odznaky), které se prodávají v kanceláři slavnostní dnes v pátek odpoledne od 3—6 hodin. Representační dům řemeslnictva českého v Praze. Ostrým tempem, s chutía energil, jakou vyvinouti lze jen tehdy, když s láskou pracuje se ke zdaru věci dobré, postupují přípravy k velké slavnosti, jež ve dnech 14. a 15. srpna t.r. za protektorátu sl. rady král. hlavního města Prahy na výstavišti uspořádána bude jakožto první z vel“ kých podniků, jimiž přispěno býti má k brzkému dosažení vlastního účelu, k postavení representačního domu českého řemeslnictva. Veškeré pracovní od- bory slavnosti, finanční, organisační, slavnostní technický a redakční v jediném týdnu projednaly veškeren v obor jich spadající materiál přípravný.
Král Praha
6 article
jenž shrnut v řadu promyšlených návrhů, předložen byl výboru výkonnému. V úterní plenární schůzi lohoto výboru za přítomnosti veškerých funkcionářů i zástupců sl. rady městské jakožto protektora ná- vthy tyto prozkoumány, schváleny i doplněny, tak že srpnová manifestace řemeslnictva našeho počíná v určitých rysech již vystupovati a podrobné zprávy že bude lze v nejbližší době již uveřejniti. Není pochyby, že týž velký zájem a čilé účastenství, jak projevilo řemeslnictvo ve společenstvech a korpora- cích královské Prahy a jejího okolí, nalezne živého ohlasu i v řemestnictvu na českém venkově, jež do- jista správně pochopí, že representační dům řemeslnictva českého má se státi sym- bolem jeho samostatnosti a srpnová nanifestace důkazem jeho síly. Schůze. Dne 3. června. Jednota českých ma- tematiků v Praze má týdenní schůzi v Kle- mentinu č. VI. o 6. hodině odpolední s přednáškou pana F. Mládka »Radioaktivita ve světle iontové lheorie«. — Hlahol pražský koná zkoušku pr dámy o 6. hodině a pro pány o 7. hodině večer. Zpíváno bude na matiční slavnosti již 5. června. Oslava základu »Hlaholny« vykoná se přátelským večerem v sobotu 18 června ve velkém sále Měšťan- ské besedy a v neděli na to o 9. hodině dopoledne soukromou slavností položení základního kamene. Dne 4. června. »Pražská beseda« má výhorovou schůzi o 8. hodině večerní v místnostech u Šedivých« na Perštýně. — Rodáci nech a ni čt sejdou se večer u Brejšky.
F Mládek Brejšek Praha kla Perštýn
7 article
Zábavy. Čeští akademikové v Praze VIII. Leto poprvé semkli se čeští akademikové v Praze VIII v pevné sdružení; budou pořádati každého roku v období masopustním repres. večírky. Protože letos v masopustě nebylo již možno k večírku takovému ze připraviti, učiní se počátek večírkem s pečlivě vy- braným programem, jenž uspořádán bude na konei školního roku v sobotu dne 9. července t. r. v hotelu su Deutschů«. — Poštovní zřízenci na Kr. Vinohradech pořádají v neděli dne 12. června zahradní, koncertní a pěveckou zábavu v zahradní řeslauraci Měšťanského pivovaru na Kr. Vinohradech ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech. V pavillonech taneční zábava a pěvecko-humoristické produkce. Bazar, pošta, telegraf. Večer osvětlení. Za- čátek o 3. hod. odpol. Dárky pro bazar přijímá každý vinohradský poštovní zřízenec. — Společenský klub »Slavia« pořádá dnes v pátek ze středy od- ložený jour fix, na němž bude účinkovati p. prof Váška, konceriní mistr varšavské Filharmonie a pan K. Leilner, virtuos na klavír. Začátek o 8. hod. več. — Dobročinná stol. společnost »Ště- nice« v Žižkově pořádá dne 5. t. m. zahradní zá- bavu »Na Floře« v Olšanech. Večer v místnostech přátelská zábava. — »U Holubů« na Smíchov dnes vojenský zahradní koncert kap. pěš. pl. č. 102. Začátek o 7. hod. Vstup volný.
Deutsch Váška K Leilner Praha Králové Králové . Vinohrady Žižkov flóra Olšany Smíchov společenský klub Slavia Šta
8 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Rusové v japonském zajetí. Není vyloučena možnosť, až Rusové Ja- poncům pustí trochu bujné krve, že z obou ná- rodů nyní nepřátelských, budou nejlepší sou- sedě a že Japonsko, poznajíc neupřímnosť států. které je do války s Ruskem veštvaly, bude u Ru- ska hledati ochranu proti nim. Oba národové ruský a japonský, teprve válkou se blíže pozná- vají, a kde nastoupilo poznání, tam jejich ne přátelství mizí. Rusové, kteří padli do japon- ského zajetí, podávají domů takové zprávy o Ja- poncích, které slouží ke cti ostrovnímu národu, a Japonci se jim netají, že vojna proti Rusům není u nich populárná ani v národě, ani ve vojště, jež se netají, že s Rusy bojuje pouze z přinucení. Rusům v japonském zajetí se líbí také to. že Japonci nikdy nepřekážejí jim v konání nábo- ženství a při pravoslavných bohoslužbách uctive snímají čapky. Na parníku „Jekaterinoslav“ ruského dobro- volného loďstva, jejž Japonci lapili, byl duchov- ním mnich Evstratij. Když Japonci loď zasta- vili, všichni Rusové na ní byli plni nejistoty o svém dalším osudu a otec Evstratij honem schoval církevní náčiní a připravil se na nej- horší. Přijal svátosť oltářní a klidně čekal. Ja- ponská stráž zaklepala. Vešli tři Japonci, jeden s puškou, dva s obnaženými palaši. V kajutě ho- řely svíce před ikonami (obrazy svatých). Ja- ponci, vidouce duchovního, uctivě smekli čapky, poklonili se mu a začali s ním hovořit anglicky. Otoc Evstratij jim nerozuměl, ale z měkkéhoa laskavého tonu soudil, že mu nepovídají nic ne- přátelského. Po několika minutách opět se poklo- nili a odešli. Asi po půl hodině duchovní vyšel z kajuty a tu pozoroval, že je hlídán dvěma muži, kteří chodili za ním, kamkoli se hnul.
Rus Japonec Evstratij Japonsko Rusko Jekaterinoslav
9 article
Když vešel do společné kajuty, Japonci za ním když si sedl, Japonci přisedli. Ve společné ka- jutě visely dvě ikony: Spasitele a sv. Kateřiny Japonci dívali se na obrazy a jeden se otázal ukazuje na Krista, kdo by to byl. Duchovní od- pověděl: „Bůh“. Japonci ihned vstali, položil ruku na srdce a klaněli se. „A to je duše?“ otá zali se, ukazujíce na obraz sv. Kateřiny. „Ano, duše, v níž se bohu zalíbilo.“ Tento rozhovor vedl se rusky a v takovém toně, že by nikomu nemohlo napadnouti, že to jsou nepřátelé. Dozor nad zajatci byl velmi přísný, kde šlo * to, aby se jim zabránilo zvěděti nějaké jejich vojenské tajemství. V Nagasakách je osvobodili. Před tím ale každý se jim musil písemně zavázati, že po svém osvobození nebude více bojovati proti Japoncům. Takovou listinu musili podepsati všichni, i lé- kaři, i duchovní, ano i panská. Rozdíl mezi Japonci a Číňany. Kdežto Japonci v blízkém styku s Rusy dě- lají na ně příznivý dojem, o Číňanech ruští do- pisovatelé mluví s nevýslovným hnusem. Jeden o nich praví, že v mladosti jsou to ženy a v stáří odporní paviáni. Všecko u Číňanů se jim zdá cizím, nezvyklým, zmi začeným. Jeden připo- míná, že Číňané r. 1890 mučili ruské zajatéa nutili je jíst vlastní výkaly. Nemiroviči Dančen- kovi protiví se, že Číňané ničeho se neštítí a jedí všechno neřádstvo, i zdechliny. Praví: To není jen jiná rasa, to je druhá planeta, které zůsta nete vždy cizími, jak ona vám. A čínská špínal V každém psaní Rus věnuje několik řádek čín- ské špíně a smradu. Koně a osly nikdy nečistí proto vypadají jako prašiví.
Japonec Kateřina Japonec Krist svatý . Kateřina Ruska Číňan Rus
10 article
Kvantun, Japonci předpokládají, že příští bitva ar- mády Okuovy bude svedena v Šuantajgou, 12 mil od Port Arturu. Ať se jejich předpoložení ukáže správným nebo mylným, na poloostrově kvantunském budou se nyní odehrávati nové tuhé bitvy mezi jeho obranci a útočníky. Proto bude dobře s ním se obeznámiti. Kvantunský poloostrov má okolo 60 kilom. délky a okolo 20 kilom. šířky. Všecek je vyplněn skalnatými výběžky massivu, který od severního břehu zálivu Luisina (hřbet Dundalin okolo 700 stop výšky) přechází dále v skupinu Sinsaň (380 stop) a jde potom po severním břehu polo- ostrova; okolo hory Ancišanu výšiny tyto pře- cházejí na převlaku kinčouskou, odkudž na jz. zdvihá se massivná hora Sampsonova či Šane- mišan (2189 stop), zamykající svými jižními ostrohy od východu záliv daljenvanský.
Japonec Luisin Šan Port Artur Sinsaň
11 article
Na jih od zátoky Luisiny odděluje se vý- běžek Jaošan, objímající zátoku portarturskou od severozápadu; od severu pak a sv. až do zá- toky Tahe portarturskou zátoku objímá Dračí hřbet (480 stop), oddělený od prvého řekou Lunchse. Jihozápadní úhel poloostrova tvoři Ljaotešan (1519 stop), s jihu pak zátoka port- arturská jest uzavřena Tygřím poloostrovem a Zlatou horou s řadou pobřežných chlumů; mezi touto horou a Tygřím poloostrovem je vchod do zátoky. Na východ od zátoky Tahe jde větev ode hřbetu Dundalinu, jež hraničí s jižním hřbetem poloostrova až do zátoky Viktoriiny. Od výšin, zaplňujících severní čásť Kvantunu, tato větev jest oddělena dolinou řeky Maljanhe, vpadajíeí do zálivu Haosuj. Z tohoto krátkého popisu vidno, že relieí Kvantuna úplně dopouští možnosť houževnaté obrany a že útočící nepřítel musí ho dobývati píď za pídí a když všeho dobude, na konec stane před nejtěžším úkolem: před samou pevností Port Arturem. Nevýhodnou podmínkou pro Ja- ponce bude, že budou musiti roztáhnouti svůj front k obklíčení pevnosti. Pravda, Japonci do- podrobna znají topografii poloostrova i zařízení pevnosti, ale Port Artur naproti tomu má silnou posádku, jež dovede odrážeti útoky nepřátelské tak dlouho, až Japonce buď zapudí, nebo se dočká vysvobození. Že je Port Artur spíží i střelivem zásoben na dlouhou dobu, je známo.
Luisin Viktoriin Artur Japonec
12 article
Úřadní poučení o válce v ruských školách. V dnešním telegramu je podán nejstručnější obsah poučení, kterého se žákům ruských škol z nařízení min. války dostává o válce. Pro svou pravdivosť poučení toto zasluhuje, aby bylo i našemu čtenářstvu oznámeno v plném znění. 1. Rozšíření ruského státu až k nynějším hranicím bylo podmíněno: ploskostí území, které se prostírá od Baltu až k Tichému moři, od Karpat až do Střední Asie (jihoruské stepi jsou pokračováním středoasjiských); b. kolonisací, jež je základným faktem ruských dějin a trvá dosud. (V 2. polovině XIX. stol. osadilo se 200.000 ruských rodin v Turkestaně.) V stejné době rozlila se mocná kolonisace po Sibiři až ke břehům Tichého okeanu. (Od r. 1896 stěhuje se každoročně do Sibiře 200.000 Rusů.) c. Stá- lým stykem Rusů na východě a jihovýchodě s málovzdělanými pronárody mongolského pů- vodu. Tyto pronárody nejednou přinutily svým náběhy Rusy k brannému zakročení, ale ne- mohou býti na překážku pokojné kolonisaci Rusů. 2. Chování Rusů k domorodcům zabranýeh zemí bylo vždycky bratrské a křesťanské, kdežto západoevropejci, zvláště Angličané, zcela jinak se chovají k národům, u kterých se osazují. (Indie, Španělé v jižní Americe, vyhlazení domo- rodců v Australii a sev. Americe a afrických ná- rodů od evropských kolonistů). Východiskem ruské kolonisace jsou zájmy zemědělského oby- vatelstva, východiskem západoevropské koloni- sace jsou zájmy průmyslu a kapitálu (Indie, africká kolonie, burská válka.) Všichni národové i nejméně vzdělaní, nabývají ve svazku ruského státu všech práv, která mají rodili Rusové. všechny úřady v celé říši jsou jim otevřeny, je- jich šlechta stává se částí ruské šlechty. Kul- turná činnosť Ruska v Asii jest velkolepáa vzbuzuje obdiv celého světa.
Rus Angličan Španěl Balt Karpaty Asie Sibiř Indie jižní Amerika Austrálie severní . Amerika Kula Rusko africký kolonie
13 article
3. Rusko všecky své války vedlo buď a) aby nazpět dobylo svých ztracených zemí (Podněpří, Bílá Rus, severní pobřeží Černého moře, z část Baltické pobřeží), nebo b) aby své lidi osvobo- dilo (války s Tatary, Turky, s Napoleonem) anebo konečně c) aby své území chránilo anebo pevných hranic nabylo (Švédsko, Kavkaz, Per- sie, Čína). Války západoevropských států na- proti tomu byly zištné, hrabivé a dobyvačné (Bedřich Velký, Napoleon, anglické války s Čí- nou a s Bury). 4. Pronikání Ruska na východ má povahu živelnou; vláda nejednou pracovala proti němu, ale marně. 5. Stará oprávněná snaha ruského národa zjednati si volný přístup k moři. 6. Dějištěm světodějných událostí nejsou již břehy vniterných moří, nýbrž okeánů, z nichž Tichý nabyl zcela zvláštního významu. Rusk se snaží o pokojný rozvoj (haagská konference) 7. Náhlý vpád Číňanů do Blagověščensk a poboření sibiřské dráhy. Z toho vyplynula nutnosť proti Číně válečně zakročiti a Man- džurii obsaditi k ochraně trati. 8. Mandžurie, dotud země divoká a málo známá, najednou začata přivlékati pozornost anglických i amerických průmyslníků a kapita- listů. Umínili si Rusko z Mandžurie vytlačiti. aby sedli na jeho místo a klidili plody jeho kul- turné činnosti. Rusko ale nemůže svých život- ných zájmův obětovati. 9. Anglie a Amerika postrčily proti Rusku Japonsko, svého nebezpečného soupeře v ná- mořním obchodě a průmyslu. Počítají na to, že válka oslabí Rusko i Japonsko, což bude jejieh prospěchem. 10. Rusko, když s Japonskem vyjednávalo, povolovalo mu víc a víc, neboť si války nikterak nepřálo. Japonsko připravovalo se k válce od 10 let a žádalo tím víc, čím Rusko bylo povol- nější. Poslední ruská nota byla tak mírumilovná, jak jen možno. Japonsko znalo její obsah a když vidělo, že by nota všechny záminky k válce
Tatar Turek Napoleon Velký Rusk Číňan Rusko Bílá Rus Černý moře Švédsko Kavkaz Čína Bura Anglie Japonsko
14 article
odklidila, zachytilo ji na telegrafním drátě, tak že ruskému vyslanci nebyla dodána, načež pře- rušilo s Ruskem diplomatické styky, přepadlo bez vypovězení války Port Artur a ruské lodi „Varjag“ a „Korejec“, které pokojně stály v Čemulpu. 11. Nynější válka je prvou fásí vývoje pan- mongolismu, toho strašného nebezpečí, kter předvídali Dostojevský a Vladimír Solovjev. 12. Rusko zas jednou ochraňuje křesťan- skou Evropu od Mongolů. Celá Evropa je si toho vědoma. (Německo, Francie, Italie, slovanští národové). Slované, Francouzi, Burové hlásí se za dobrovolníky k ruské armádě. Proti Rusku je pouze tak zv. žlutý tisk, anglický a americký, ale i on již obrací. Velitel »Petropavlovska« Jakovlev o Port Arturu. Velitel zničeného obrněnce »Petropavlovska« Jakovlev, jenž mešká nyní na zotavenév Petrohradě a znám je jako výborný znatel pev- nosti port-arturské, sdělil francouzskému refe- rentu válečnému o pevnosti a o Japoncích ná- sledovné: Uvažuje-li kdo Port Artur z ohledu strategického, musí míti na zřeteli nejen pevnos samotnou, nýbrž celou řadu jiných opevnění, z nichž každé jest mohutnou, ve většině pří- padů jen velmi těžce dostupnou posicí. Liao- tunský poloostrov, na jehož jižním konci Por Artur se nalezá, jest s ostatním poloostrovem kvantunským spojen pouze úzkou šijí pozemní v šířce největší 17 km, v nejmenší 10 km, tak že možno převlaku tuto nazvati Thermopylami.
Artur Varjag Korejec Dostojevský Solovjev Mongol Slovan Francouz Burová Jakovlev Port Japonec Rusko Evropa Německo Francie Petropavlovsk Petrohrad Liao km
15 article
Zde nalezají se první mohutná opevnění ruská v okol! Kinču, jim následují mnohá jiná na svazích a temenech kopců čím dále ku Port Arturu tím mohutnějších; nejmohutnější pak opevnění nalezají se nad místy v pobřeží, kde možno nepříteli přistáti. Jsou to zátočinya současně přístavy Dálný, Talienvan a Golub- naja (zátoka Holubí). V těchto zálivech, v nichž může nanejvýše 8 transportních lodí přistáti musily by nejdříve bezpodminečně býti odstra- něny podmořské miny, jež v přístavech těchto jsou uloženy. Jak známo, pokusili se Japone u Dálného je odstraniti a po velikých nesná- zích podařilo se jim 16 min vyloviti. (Jistý an- glický list sděloval nesmyslnou zprávu, mluvící o odstranění 1600 min!) Přistání na řečených místech dle úsudku Jakovleva zdá se býti takořka nemožným, pro- tože by nepřátelské lodi dopravní vysazeny byly v zátokách těch nejprudšímu ohni pevnostních pobřežních batterií. Připustí-li se, že by předce Japonci na zmíněných místech podmořské miny odstranili a podporováni ohněm svých válečných lodí přistáli, oetnou se hned před druhou řadou opevnění, jež jako mohutný prsten obepíná od západu k východu Port Artur kelem dokola ve značné vzdálenosti od vlastního jádra tvrze.
Artur Golub Jakovlev Japonec
16 article
Tato opevnění může nepřítel stéci jen s ukrut- nými ztrátami jak na mužstvu tak na materiálu a zdaříli se mu to konečně, stane před vlast- ními hradbami Port Arturu a jeho tvrzemi, jež jak příroda tak válečné umění činí nepříteli přímo nedobytnými. Není arci vyloučena mož- nost, že podaří se Japoncům překonati všechny tyto nesmírné překážky, neboť zkušení válečníci tvrdí, že žádná pevnosť není dosti pevnou, aby důmysl lidský si ji nepodmanil. Se strany moř- ské pokládá Jakovlev Port Artur vůbec za ne- dostupný. Aby mohli Japonci zmocniti se vlastní pevnosti portarturské, musili by vynaložiti na její obležení nejméně 150.000 mužů s výbor- ným dělostřelectvem; avšak i tu budouse musiti vyzbrojiti značnou trpělivostí a oběta- vostí, aby přivodili pád Port Arturu.
Artur Japonec
17 article
Časté, téměř desateronásobné dobývání Port Arturu pevnosti nikterak neuškodilo a v měst nadělalo jen nepatrných škod, kdežto na straně japonské trpí vystříleným materiálem Japone mnohem větší škodu, než jakou dobýváním spá- chali. Jedině vyjmouti se může z těchto škod poškození »Retvizana« a »Cesareviče«, jež bylo značnější. Také doky byly bombardováním po škozeny, ale nemajíce valné ceny, nepadají na váhu. Nyní jest »Cesarevič« opět hotov a »Retvi- zan« v několika dnech bude spuštěn na vodu. Také restaurace ostatních, při útocích aneb katastrofami poškozených lodí jest zakončena. »Dle mého názoru,« pravil Jakovlev, »není ni- kterak naše marina ani dělostřelectvo pozadu z Japonci; naopak myslím, že pokud dělostřele- ctva se týče, jest naše v přesile početné i ja- kostní. Japonské granáty z 12palcového děla, jimi »Petropavlovsk« byl zasažen, mají nosnost 29 mile, kdežto naše děla týchž rozměrů působí větším effektem až na 3 míle. Co se týče na- šeho pozemního dělostřelectva, možno o něm pronésti úsudek na základě zkušeností při palbě na japonské loďstvo. Ovšem tvrdilo se po bitvě na Jalu, že naše dělostřelectvo ukázalo se mnohem slabší, než japonské, avšak nesmí se zapomínati, že tam jsme měli pouze lehká poln děla, kdežto Japonci, táhnoucí s armádou Kuro- kiovou na Liaojan a Mukden, měli s sebou oblé- hací park těžkých děl.«
Artur pevnost Jakovlev Japonec Petropavlovsk Jal
18 article
Zpívající pluk. Duchaplný korrespondent pařížského »Jour- nal«, pan Ludovie Naudeau, uveřejňuje v jednom ze svých posledních dopisů z Nučvanu následující zajímavou stať, která výborně vy- jadřuje dojmy, jež na něho jako cizince, jako Francouze, učinil ruský pluk na pochodu si zpivající a která dojista i českému čtenáři se zalibi. Ruský pluk kráčí pochodem, pluk s trčícími bodáky, pluk na pochodu si zpívající . . . Výbuch souzvuků. vířivých akkordů, celá smršť ostrých tónů naplňuje vzduch svým hlučením; souhra to nepěstovaných zvuků, prodchnutých divokou melodií, které jako by vítr tříštil, brázdil a rozprašoval do vesmíru. Poslechněte onu slovanskou píseň, brzy smutnou, žalostnou, brzy radostnou, nadšenou a zase strašnou. Teď zpívající vojáci umlkli, jest jen slyšet jednotvárné dupání nohou, obutých v těžké boty, které dávají takt. Však ne na dlouho . . . V předu slyšeti hlas jednoho poddůstojníka; spustil novou písen a hned celý pluk se dá do zpěvu a tisíce hlasů zaznívá: jásot barytonů, vášnivý vzlet tenorů, závratné stoupání sopránů, vše to sloučeno zá- pasí ve směsici ostrých a vždy ostřejších, stou- pajících tónů hrdinných písní. Zdá se mi, že slyším dusot stepní jízdy, volání zbloudilého lovce v mongolské poušti, vzdech osamělého vystěhovalce na baikalském břehu, tajemnou ozvěnu slovanských bohoslužeb . .. To ruští vojáci jdou a zpívají . . . A nikde fanfár, nikde trubačů ani hudeb- ních nástrojů. Pěšáci sami, s dovedností, která u těchto prostých lidiček až překvapuje, pořídili si svou válečnou kapelu a při pochodu si zpí- vají ty národní písně ruské. Někteří vojáci si při tom jen pískají a tiše přizvukují mohutným hlasům zpívající tlupy. Při pohledu na něse cizinec zastaví, vzrušen, zaražen, okouzlen, hluboce dojat.
Ludovie Francouz
19 article
Oni kráčejí ku předu, ti ruští vojáci, zachu- melení do svých velkých šedých pláštů. Ko- touče jejich černých vlněných čapek vinou se jim v dlouhých třásních kolem čela, kroutí se větrem, a tato pokrývka dodává jim plachého, barbarského vzhledu, který člověka až znepo- kojuje. Však podívejte se dobře na ty nepo- hnuté a odevzdané tváře, na ty jasné a skoro vesměs bezvousé obličeje, na to dobré, tiché jejich vzezření, kde svítí dvé bleděmodrých očí, cele prodchnutých oním slovanským fatalismem, a pochopíte že to nejsou vojáci lační po kořisti a lupu, ale právě naopak dobří, jemní hoši, velmi pokorní, velmi poslušní, ani dost málo zlomyslní a lstiví. Byli by raději zůstali doma, ve své vesničce, ve svých chudých chatrčích, u své staré matičky. Kam je vedou? Čeho od nich očekávají? Oni sami to dobře nevědí, proč jsou v Man džursku. Ani noviny, ani dopisy jejich rodi nemohly je o tom zpravit, neboť neumějí čísti Slyšeli jen, že ti »Japonski« jsou darebáci úskoční, nepřátelé cara, a vliv jejich statečných důstojníků vštípil jim přesvědčení, že jest ny- nější jejich povinností pobíti mnoho, mnoho těch zlých lidí. A jejich řady se vinou, vinou ve stínu bodáků, a oni zpívají z plných plic, pronikavým hlasem, písně slovanské země, i vypadají při tom, jak jsou dobráčtí a klidní, jako nevinní beránkové. Beránkové, které bitevní horečka, rachot střelby a pohled na krev zejtra promění v dravé lvy, a kteří stanou se hrdiny, aniž by si toho byli vědomi.
Beránek ko slovanský země
20 article
Vidím-li je takto kráčeti, jest mi až nevolno, a kladu si otázku, dojista všední, kterou však si položí každý, kdo vidí kráčeti armádu do bitvy: kolik z těchto mladíků nikdy se nevrát do rodné vísky? Co jsou to v dáli za hymny? To ruský pluk kráčí pochodem, pluk s trčí- cími bodáky, pluk, který zpívá. Telegram y. Japonské posily I. armády. Z Čifu, 2. června. (Reuter.) Číňané při- chozl z Takušanu oznamují, že z japonského vojska, vyloděného tam minulý měsíc, 6—10.000 m. odtáhlo do Fynchvančenu, kam posílají se posily také z jiných míst. Nové vojsko na Jalu. Z Paříže, 2. června. (C.-B.) »A genice Havas« sděluje ze Šanchaje z 31. m. m.: 15 velikých dopravních lo d s vojskem bylo pozorováno včera na západním pobřeží Korey. Cílem vojenské dopravy té zdá se býti ústířeky Ja lu. Kuropatkinův rozkaz. Z Berlína, 2. června. Generál Kuro- patkin, jak se »Berl. Tagblattu« oznamuje z Petrohradu, dal rozkaz, aby všech ny ženy a děti opustily Liaojan, Muk- den a Charbin. Soudí se z toho, že plán ruského ústupu jest na vyšších místech schválen.
Číňan Kuropatkinův Kura Berl Fynchvančen Jal Paříž Korea Berlín Petrohrad Charbin Reuter
21 article
Podrobnosti boje u Vafonu. L. Z Petrohradu, 2. června. »Rus« do- stala zprávy o bitvě, svedené dne 18. května u Vafonu. Kozáci použivše kopí svých způse- bili strašlivé spousty ve třecb škadronách ja- ponských, z nichž jedna byla úplně poruhána. Rusové ranění, dopravení zpět do Liaojanu, chválili, když Kuropatkin je navštívil, odvahu Japonců, vyprávěli ale, že nepřítel nemohl odo- lati útoku kozácké jízdy, když strašli vá zbraň, kopi o násadci tři metry dlouhém a hrotu z amerického železa, prorážela veskrz těla lidí i koní, takže útočník nejednou nemohl je vytáhnouti zpět. V boji udály se případy pravého hrdinství. Vojáci zachra- ňovali s nasazováním života sou- druhy i velitele zraněné. Také generál Somronov byl zraněn. Boj sveden byl dvě míle od Vafonu. —ch. Z Berlína, 2. června. »Berlin e Tagblattu« telegrafuje se z Mukdenu: Dne 17. května strhla se u Vafandu jižně od Kaiču (na poloostrově Liaotunu) bitka mezi ruskou jízdou, zvláště škadronami pluku přímořských dragounů, proti japonské jízdě, podporované pě- chotou. Rusové zničili celé dvě škadrony, pě- chota japonská ustoupila a zahradila se pak příkopy.
Kozák Rus Japonec Somronov Petrohrad Rus Vafon Berlín Mukden Kaič Liaotun
22 article
Z Čifu telegrafují, že Rusové, ustupujíee k Port Arturu, brání každou píd, ničí železniční trať a boří domy. Blokáda Port Arturu není ještě effektivní. Plavba džung mezi Čífu a Por Arturem je znemožněna vyskytnutím se loupež ných rot námořských. Změněné disposice ruské. —ch. Z Londýna, 2. června. Petrohradský zpravodaj »Daily Telegraph« sděluje, že ruské disposice válečné jsou úplně změněny, poněvadž převládl názor, že Port Artur nesmí padnouti. Konala se vojenská rada a bylo usneseno roz- kázat Kuropatkinovi, aby ihned nastoupil po- chody na pomoc Port Arturu a pevnost uvolnil. Podmořská čluny. —ch. Z Pařiže, 2. června. Telegram z Pe- trohradu došlý oznamuje, že byly odeslány do východní Asie 2 podmořské čluny a 4 další po 14 dnech budou následovati. Fřípravy proti Port Arturu. Z Londýna, 2. června. »Daily Express« oznamuje o japonských přípravách k dobytí Port Arturu: »Čásť japonského trénu oblehacího byla již vyloděna současně s dělostřelci, kteří pocházejí z dělostřelecké školy v Urage. Také došlo velké množství dělostřelecké munice, již bylo již namále. Prapor zákopníků co nevidět přistane. Po něm přibude druhý, který přiveze oddělení vzduchoplavecké, jehož úkolem bude, vypátrat a ohledat ruské posice. Ruské posádce v Port Arturu v posledních pěti dnech dávaly se jen poloviční porce (?). Japonské hlídky, vy- slané proti Port Arturu, odkryly celý systém min, kterými Rusové doufali zničiti celé oddily Japonců, postupujících proti pevnosti. Japoncům se podařilo učiniti tyto miny neškodnými. Mezi Japonci, kteří padli v bitvě u Kinču, nalézá se také syn generála Nogua. Z členů císařské ro- diny, kteří byli bitvě přítomni, nepadl nikdo.« Opevňování Charbinu.
Rus Port Artur Japonec Nogua Londýn Asie Port Artur Charbin Daily Telegraph Daily Express
23 article
Z Londýna, 2. června. „Times“ oznamuje z Moskvy: „Charbin se nyní energieky opevňuje; jest tam mnoho pevnostních děl. Car, tak se ujišťuje, poslal Kuropatkinovi telegrafický dotaz, zda nemůže nic podniknouti k osvobození Port Arturu. Ale konečně přistoupil na důvody Kuropatkinovy, jenž prohlásil, že operace taková je nemožna.“ List oznamuje dále z Dálného: „200 zlo- činců, kteří byli zavřeni v městské věznici, vy- páčilo vrata a drancovali město. Japonci zjed- nali pořádek. Saimaci obsazeno Rusy. Z Petrohradu, 2. června. (C.B.) Orficiálně se sděluje: Telegram generála Kuropatkina caru ze dne 1. t. m. praví: Ve směru k Fen- vančenu jest klid. Japonci 31. května opuštěné město Saimaci bylo voj- skem naším opět obsazeno. (Tím jsou zajisté úplně vyvráceny včerejší obě de- peše berlínské Hirschovy kanceláře z Londýna i z Petrohradu o domnělé veliké porážce Rusů po bitvě třídenní, jež dle kanceláře té v těchže místech svedena prý byla. Pozn. red.) Naše hlídky měly 31. května v Caolinské soutěžce, 14 kilometrů severně od Sinjanu, boj s japonským oddílem asi o dvou setninách ao půl škadroně. Zraněn byl při něm jeden kozák. V Inku a Hajčenu jest situace nezměněna. (Offieiálním tímto ruským sdělením jest tudíž rovněž vyvrácena včerejší zpráva »Hirsch. agen.«, jakoby Rusové byli své postavení haj- čenské opustili. Pozn. red.)
Artur Japonec Rus Hirschův Hirsch Londýn Moskva Charbin Petrohrad Saimac Sinjan Kuropatkina car
24 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Čařihradu, 1. června. (C.-B.) Porta ubezpečila rakouské a ruské vyslanectvo, že zejtra nebo pozejtří zašle jim písemnou zprávu o definitivním rozřešení finanční otázky četnické v reformovaných krajích. Anglie ustanovila u svého cařihrad- ského vyslanectva námořního zmocněnce, proto že pořizují se nové lodi pro zanedbávané dosud loďstvo. Jmenován jím kapitán Kerr, jenž sem přibude zejtra.
Kerr Balkán Čařihrad Anglie
25 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Delegace a — nové volby. ch. Z Pešti, 2. června. Slovo má ted delegace maďarská. Rakouská všechno povolila, co chtěli Pitreich a Spaun a jest jisto, že se stejně zachovají také delegáti zalitavští. Pozoru- hodno je, že báchorka o refundaci nových úvěrů na vojsko a marinu byla jmenovanými ministry samými úplně zničena. Ministr vojen- ství prohlásil výslovně, že v nejbližších letech žádati bude nové zase výdaje a jeho kollega mariny netajil, že refundovat bude moci vojenská správa nanejvýše v nejbližších 3 letech, nehledě ani k tomu, že refundovat má ze 27 mill. kor. ministr vojenství 5 mill., námořnické oddělení pak 22 millionů, suma, kterou nástupce Spauna, strojícího se k odchodu, nebude moci nijak dát, naopak s celou bezpečností dlužno počítat, že snad již za rok bude žádáno ve prospěch námořnietva několik nových millionů. Několik bývalých ministrů, loučíce se včera s delegáty českými, odjíždějícími z Pešti, volalo na ně: »Páni Čechové, připravte se na nové volby !« K úmrtí Romanoviče. K. Ze Lvova, 2. června. Ministerský před- seda dr. Körber zaslal zemskému výboru tento telegram: »Prosím, byste přijali projev mé nej- upřímnější bolesti za příčinou úmrti poslance pana Romanoviče.« Nástupcem Romanoviče — jak se ujišťuje — stane se bývalý poslanec na říšské radě a známý polský novinář dr. Tadeáš Rusov- ski, který stejně, jako nebožtík, zastupuje na sněmu zemském město Krakov. Císař do Pešti. Z Vídně, 2. června. Císař zejtra odjede k několikadennímu pobytu do Pešti. Před tím přijme ve zvláštní audienci ministerského před- sedu dra. Körbra, který do uherského hlavního města odjede v sobotu.
Pitreich Spaun Čecho Romanovič Körber doktor Rusov Körbr Pešť Lvov Krakov Vídeň
26 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. K úmrtí valkovévody meklenbursko-střelického. Z Nové Střelice, 2. června. (C.-B.) Od císaře Františka Josefa došel soustrastný telegram nového velkovévody nad úmrtím otce jeho. Francouzská sněmovna. Z Pařiže, 2. června. (C.-B.) Sněmovna rokuje o vojenském zákoně. Ministr vojenství André soudí, že stačí záložníkům týdenní resp. 3nedělní branné cvi- čení. Souhlasí s výborem o penězích na re- angažování poddůstojníků dovolencův, avšak uvádí některá ustanovení o podrobných opatřeních,o nichž soudí jinak než výbor. Posl. Jaurés přimlouval se vřele za předlohu, shledávaje v ni pokrok. (Pochvala na krajní levici.) Tím byla obecná debata uzavřena. Posl. Villeneuve navrhuje předložiti osnovu vrchní vojenské radě, aby se poznal její úsudek, čemuž se ministr André opřel, načež Villeneuvův návrh propadl 335 proti 224 hlasům. Pilné projednání předlohy usnešeno potom 495 proti 22 hlasům. Francie a Vatikán. Z Paříže, 2. června. (C.-B.) Officiosní nota oznamuje že nuncius Lorenzelli ne- zúčastnil se také včerejšího diplomatického přijímání u ministra zahraničných věcí a legační tajemník pro vyřizování běžných věci francouz- ského vyslanectva ve Vatikáně, Courcel, nedostavil se na přijímání u kardinála-státního tajemníka Merry del Val.
František Josef André Posl Jaurés Villeneuv Villeneuvův Nová Střelice Francie Vatikán Paříž Merry del Val