1
masthead
8. června 1904
5
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Velká národní slavnost ve pro-
spěch Ústřední Matice školské ve dnech
5. a 12. června na výstavišti v Král. Oboře. — Pa-
nům hostinským sloužiž k vědomosti, že dovážení
piva na výstaviště možno pouze v sobotu dne
4 června od 7. hodiny ranní do 12. hod. polední
za hotové zaplacení úřadníku, od výboru k tomu
nstanovenému. Současně se oznamuje, že číšníci
v restaurantech tam zaměstnaní musí míti vstupenky
(odznaky), které se prodávají v kanceláři slavnostní
dnes v pátek odpoledne od 3—6 hodin.
Representační dům řemeslnictva
českého v Praze. Ostrým tempem, s chutía
energil, jakou vyvinouti lze jen tehdy, když s láskou
pracuje se ke zdaru věci dobré, postupují přípravy
k velké slavnosti, jež ve dnech 14. a 15. srpna t.r.
za protektorátu sl. rady král. hlavního města Prahy
na výstavišti uspořádána bude jakožto první z vel“
kých podniků, jimiž přispěno býti má k brzkému
dosažení vlastního účelu, k postavení representačního
domu českého řemeslnictva. Veškeré pracovní od-
bory slavnosti, finanční, organisační, slavnostní
technický a redakční v jediném týdnu projednaly
veškeren v obor jich spadající materiál přípravný.
Král
Praha
6
article
jenž shrnut v řadu promyšlených návrhů, předložen
byl výboru výkonnému. V úterní plenární schůzi
lohoto výboru za přítomnosti veškerých funkcionářů
i zástupců sl. rady městské jakožto protektora ná-
vthy tyto prozkoumány, schváleny i doplněny, tak
že srpnová manifestace řemeslnictva našeho počíná
v určitých rysech již vystupovati a podrobné zprávy
že bude lze v nejbližší době již uveřejniti. Není
pochyby, že týž velký zájem a čilé účastenství, jak
projevilo řemeslnictvo ve společenstvech a korpora-
cích královské Prahy a jejího okolí, nalezne živého
ohlasu i v řemestnictvu na českém venkově, jež do-
jista správně pochopí, že representační dům
řemeslnictva českého má se státi sym-
bolem jeho samostatnosti a srpnová
nanifestace důkazem jeho síly.
Schůze.
Dne 3. června. Jednota českých ma-
tematiků v Praze má týdenní schůzi v Kle-
mentinu č. VI. o 6. hodině odpolední s přednáškou
pana F. Mládka »Radioaktivita ve světle iontové
lheorie«. — Hlahol pražský koná zkoušku pr
dámy o 6. hodině a pro pány o 7. hodině večer.
Zpíváno bude na matiční slavnosti již 5. června.
Oslava základu »Hlaholny« vykoná se přátelským
večerem v sobotu 18 června ve velkém sále Měšťan-
ské besedy a v neděli na to o 9. hodině dopoledne
soukromou slavností položení základního kamene.
Dne 4. června. »Pražská beseda« má
výhorovou schůzi o 8. hodině večerní v místnostech
u Šedivých« na Perštýně. — Rodáci nech a ni čt
sejdou se večer u Brejšky.
F Mládek
Brejšek
Praha
kla
Perštýn
7
article
Zábavy.
Čeští akademikové v Praze VIII. Leto
poprvé semkli se čeští akademikové v Praze VIII
v pevné sdružení; budou pořádati každého roku
v období masopustním repres. večírky. Protože letos
v masopustě nebylo již možno k večírku takovému
ze připraviti, učiní se počátek večírkem s pečlivě vy-
braným programem, jenž uspořádán bude na konei
školního roku v sobotu dne 9. července t. r. v hotelu
su Deutschů«. — Poštovní zřízenci na Kr.
Vinohradech pořádají v neděli dne 12. června
zahradní, koncertní a pěveckou zábavu v zahradní
řeslauraci Měšťanského pivovaru na Kr. Vinohradech
ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech.
V pavillonech taneční zábava a pěvecko-humoristické
produkce. Bazar, pošta, telegraf. Večer osvětlení. Za-
čátek o 3. hod. odpol. Dárky pro bazar přijímá každý
vinohradský poštovní zřízenec. — Společenský
klub »Slavia« pořádá dnes v pátek ze středy od-
ložený jour fix, na němž bude účinkovati p. prof
Váška, konceriní mistr varšavské Filharmonie a pan
K. Leilner, virtuos na klavír. Začátek o 8. hod. več.
— Dobročinná stol. společnost »Ště-
nice« v Žižkově pořádá dne 5. t. m. zahradní zá-
bavu »Na Floře« v Olšanech. Večer v místnostech
přátelská zábava. — »U Holubů« na Smíchov
dnes vojenský zahradní koncert kap. pěš. pl. č. 102.
Začátek o 7. hod. Vstup volný.
Deutsch
Váška
K Leilner
Praha
Králové
Králové . Vinohrady
Žižkov
flóra
Olšany
Smíchov
společenský klub
Slavia
Šta
8
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Rusové v japonském zajetí.
Není vyloučena možnosť, až Rusové Ja-
poncům pustí trochu bujné krve, že z obou ná-
rodů nyní nepřátelských, budou nejlepší sou-
sedě a že Japonsko, poznajíc neupřímnosť států.
které je do války s Ruskem veštvaly, bude u Ru-
ska hledati ochranu proti nim. Oba národové
ruský a japonský, teprve válkou se blíže pozná-
vají, a kde nastoupilo poznání, tam jejich ne
přátelství mizí. Rusové, kteří padli do japon-
ského zajetí, podávají domů takové zprávy o Ja-
poncích, které slouží ke cti ostrovnímu národu,
a Japonci se jim netají, že vojna proti Rusům
není u nich populárná ani v národě, ani ve
vojště, jež se netají, že s Rusy bojuje pouze
z přinucení.
Rusům v japonském zajetí se líbí také to.
že Japonci nikdy nepřekážejí jim v konání nábo-
ženství a při pravoslavných bohoslužbách uctive
snímají čapky.
Na parníku „Jekaterinoslav“ ruského dobro-
volného loďstva, jejž Japonci lapili, byl duchov-
ním mnich Evstratij. Když Japonci loď zasta-
vili, všichni Rusové na ní byli plni nejistoty o
svém dalším osudu a otec Evstratij honem
schoval církevní náčiní a připravil se na nej-
horší. Přijal svátosť oltářní a klidně čekal. Ja-
ponská stráž zaklepala. Vešli tři Japonci, jeden
s puškou, dva s obnaženými palaši. V kajutě ho-
řely svíce před ikonami (obrazy svatých). Ja-
ponci, vidouce duchovního, uctivě smekli čapky,
poklonili se mu a začali s ním hovořit anglicky.
Otoc Evstratij jim nerozuměl, ale z měkkéhoa
laskavého tonu soudil, že mu nepovídají nic ne-
přátelského. Po několika minutách opět se poklo-
nili a odešli. Asi po půl hodině duchovní vyšel
z kajuty a tu pozoroval, že je hlídán dvěma
muži, kteří chodili za ním, kamkoli se hnul.
Rus
Japonec
Evstratij
Japonsko
Rusko
Jekaterinoslav
9
article
Když vešel do společné kajuty, Japonci za ním
když si sedl, Japonci přisedli. Ve společné ka-
jutě visely dvě ikony: Spasitele a sv. Kateřiny
Japonci dívali se na obrazy a jeden se otázal
ukazuje na Krista, kdo by to byl. Duchovní od-
pověděl: „Bůh“. Japonci ihned vstali, položil
ruku na srdce a klaněli se. „A to je duše?“ otá
zali se, ukazujíce na obraz sv. Kateřiny. „Ano,
duše, v níž se bohu zalíbilo.“ Tento rozhovor
vedl se rusky a v takovém toně, že by nikomu
nemohlo napadnouti, že to jsou nepřátelé.
Dozor nad zajatci byl velmi přísný, kde šlo
* to, aby se jim zabránilo zvěděti nějaké jejich
vojenské tajemství.
V Nagasakách je osvobodili. Před tím ale
každý se jim musil písemně zavázati, že po svém
osvobození nebude více bojovati proti Japoncům.
Takovou listinu musili podepsati všichni, i lé-
kaři, i duchovní, ano i panská.
Rozdíl mezi Japonci a Číňany.
Kdežto Japonci v blízkém styku s Rusy dě-
lají na ně příznivý dojem, o Číňanech ruští do-
pisovatelé mluví s nevýslovným hnusem. Jeden
o nich praví, že v mladosti jsou to ženy a v stáří
odporní paviáni. Všecko u Číňanů se jim zdá
cizím, nezvyklým, zmi začeným. Jeden připo-
míná, že Číňané r. 1890 mučili ruské zajatéa
nutili je jíst vlastní výkaly. Nemiroviči Dančen-
kovi protiví se, že Číňané ničeho se neštítí a jedí
všechno neřádstvo, i zdechliny. Praví: To není
jen jiná rasa, to je druhá planeta, které zůsta
nete vždy cizími, jak ona vám. A čínská špínal
V každém psaní Rus věnuje několik řádek čín-
ské špíně a smradu. Koně a osly nikdy nečistí
proto vypadají jako prašiví.
Japonec
Kateřina Japonec
Krist
svatý . Kateřina
Ruska
Číňan
Rus
10
article
Kvantun,
Japonci předpokládají, že příští bitva ar-
mády Okuovy bude svedena v Šuantajgou, 12
mil od Port Arturu. Ať se jejich předpoložení
ukáže správným nebo mylným, na poloostrově
kvantunském budou se nyní odehrávati nové
tuhé bitvy mezi jeho obranci a útočníky. Proto
bude dobře s ním se obeznámiti.
Kvantunský poloostrov má okolo 60 kilom.
délky a okolo 20 kilom. šířky. Všecek je vyplněn
skalnatými výběžky massivu, který od severního
břehu zálivu Luisina (hřbet Dundalin okolo 700
stop výšky) přechází dále v skupinu Sinsaň
(380 stop) a jde potom po severním břehu polo-
ostrova; okolo hory Ancišanu výšiny tyto pře-
cházejí na převlaku kinčouskou, odkudž na jz.
zdvihá se massivná hora Sampsonova či Šane-
mišan (2189 stop), zamykající svými jižními
ostrohy od východu záliv daljenvanský.
Japonec
Luisin
Šan
Port Artur
Sinsaň
11
article
Na jih od zátoky Luisiny odděluje se vý-
běžek Jaošan, objímající zátoku portarturskou
od severozápadu; od severu pak a sv. až do zá-
toky Tahe portarturskou zátoku objímá Dračí
hřbet (480 stop), oddělený od prvého řekou
Lunchse. Jihozápadní úhel poloostrova tvoři
Ljaotešan (1519 stop), s jihu pak zátoka port-
arturská jest uzavřena Tygřím poloostrovem a
Zlatou horou s řadou pobřežných chlumů; mezi
touto horou a Tygřím poloostrovem je vchod do
zátoky. Na východ od zátoky Tahe jde větev ode
hřbetu Dundalinu, jež hraničí s jižním hřbetem
poloostrova až do zátoky Viktoriiny. Od výšin,
zaplňujících severní čásť Kvantunu, tato větev
jest oddělena dolinou řeky Maljanhe, vpadajíeí
do zálivu Haosuj.
Z tohoto krátkého popisu vidno, že relieí
Kvantuna úplně dopouští možnosť houževnaté
obrany a že útočící nepřítel musí ho dobývati
píď za pídí a když všeho dobude, na konec stane
před nejtěžším úkolem: před samou pevností
Port Arturem. Nevýhodnou podmínkou pro Ja-
ponce bude, že budou musiti roztáhnouti svůj
front k obklíčení pevnosti. Pravda, Japonci do-
podrobna znají topografii poloostrova i zařízení
pevnosti, ale Port Artur naproti tomu má silnou
posádku, jež dovede odrážeti útoky nepřátelské
tak dlouho, až Japonce buď zapudí, nebo se
dočká vysvobození.
Že je Port Artur spíží i střelivem zásoben
na dlouhou dobu, je známo.
Luisin
Viktoriin
Artur
Japonec
12
article
Úřadní poučení o válce v ruských školách.
V dnešním telegramu je podán nejstručnější
obsah poučení, kterého se žákům ruských škol
z nařízení min. války dostává o válce. Pro
svou pravdivosť poučení toto zasluhuje, aby bylo
i našemu čtenářstvu oznámeno v plném znění.
1. Rozšíření ruského státu až k nynějším
hranicím bylo podmíněno: ploskostí území, které
se prostírá od Baltu až k Tichému moři, od
Karpat až do Střední Asie (jihoruské stepi jsou
pokračováním středoasjiských); b. kolonisací,
jež je základným faktem ruských dějin a trvá
dosud. (V 2. polovině XIX. stol. osadilo se
200.000 ruských rodin v Turkestaně.) V stejné
době rozlila se mocná kolonisace po Sibiři až ke
břehům Tichého okeanu. (Od r. 1896 stěhuje
se každoročně do Sibiře 200.000 Rusů.) c. Stá-
lým stykem Rusů na východě a jihovýchodě
s málovzdělanými pronárody mongolského pů-
vodu. Tyto pronárody nejednou přinutily svým
náběhy Rusy k brannému zakročení, ale ne-
mohou býti na překážku pokojné kolonisaci
Rusů.
2. Chování Rusů k domorodcům zabranýeh
zemí bylo vždycky bratrské a křesťanské, kdežto
západoevropejci, zvláště Angličané, zcela jinak
se chovají k národům, u kterých se osazují.
(Indie, Španělé v jižní Americe, vyhlazení domo-
rodců v Australii a sev. Americe a afrických ná-
rodů od evropských kolonistů). Východiskem
ruské kolonisace jsou zájmy zemědělského oby-
vatelstva, východiskem západoevropské koloni-
sace jsou zájmy průmyslu a kapitálu (Indie,
africká kolonie, burská válka.) Všichni národové
i nejméně vzdělaní, nabývají ve svazku ruského
státu všech práv, která mají rodili Rusové.
všechny úřady v celé říši jsou jim otevřeny, je-
jich šlechta stává se částí ruské šlechty. Kul-
turná činnosť Ruska v Asii jest velkolepáa
vzbuzuje obdiv celého světa.
Rus
Angličan
Španěl
Balt
Karpaty
Asie
Sibiř
Indie
jižní Amerika
Austrálie
severní . Amerika
Kula
Rusko
africký kolonie
13
article
3. Rusko všecky své války vedlo buď a) aby
nazpět dobylo svých ztracených zemí (Podněpří,
Bílá Rus, severní pobřeží Černého moře, z část
Baltické pobřeží), nebo b) aby své lidi osvobo-
dilo (války s Tatary, Turky, s Napoleonem)
anebo konečně c) aby své území chránilo anebo
pevných hranic nabylo (Švédsko, Kavkaz, Per-
sie, Čína). Války západoevropských států na-
proti tomu byly zištné, hrabivé a dobyvačné
(Bedřich Velký, Napoleon, anglické války s Čí-
nou a s Bury).
4. Pronikání Ruska na východ má povahu
živelnou; vláda nejednou pracovala proti němu,
ale marně.
5. Stará oprávněná snaha ruského národa
zjednati si volný přístup k moři.
6. Dějištěm světodějných událostí nejsou
již břehy vniterných moří, nýbrž okeánů, z nichž
Tichý nabyl zcela zvláštního významu. Rusk
se snaží o pokojný rozvoj (haagská konference)
7. Náhlý vpád Číňanů do Blagověščensk
a poboření sibiřské dráhy. Z toho vyplynula
nutnosť proti Číně válečně zakročiti a Man-
džurii obsaditi k ochraně trati.
8. Mandžurie, dotud země divoká a málo
známá, najednou začata přivlékati pozornost
anglických i amerických průmyslníků a kapita-
listů. Umínili si Rusko z Mandžurie vytlačiti.
aby sedli na jeho místo a klidili plody jeho kul-
turné činnosti. Rusko ale nemůže svých život-
ných zájmův obětovati.
9. Anglie a Amerika postrčily proti Rusku
Japonsko, svého nebezpečného soupeře v ná-
mořním obchodě a průmyslu. Počítají na to, že
válka oslabí Rusko i Japonsko, což bude jejieh
prospěchem.
10. Rusko, když s Japonskem vyjednávalo,
povolovalo mu víc a víc, neboť si války nikterak
nepřálo. Japonsko připravovalo se k válce od
10 let a žádalo tím víc, čím Rusko bylo povol-
nější. Poslední ruská nota byla tak mírumilovná,
jak jen možno. Japonsko znalo její obsah a
když vidělo, že by nota všechny záminky k válce
Tatar
Turek
Napoleon
Velký
Rusk
Číňan
Rusko
Bílá Rus
Černý moře
Švédsko
Kavkaz
Čína
Bura
Anglie
Japonsko
14
article
odklidila, zachytilo ji na telegrafním drátě, tak
že ruskému vyslanci nebyla dodána, načež pře-
rušilo s Ruskem diplomatické styky, přepadlo
bez vypovězení války Port Artur a ruské lodi
„Varjag“ a „Korejec“, které pokojně stály v
Čemulpu.
11. Nynější válka je prvou fásí vývoje pan-
mongolismu, toho strašného nebezpečí, kter
předvídali Dostojevský a Vladimír Solovjev.
12. Rusko zas jednou ochraňuje křesťan-
skou Evropu od Mongolů. Celá Evropa je si toho
vědoma. (Německo, Francie, Italie, slovanští
národové). Slované, Francouzi, Burové hlásí se
za dobrovolníky k ruské armádě. Proti Rusku
je pouze tak zv. žlutý tisk, anglický a americký,
ale i on již obrací.
Velitel »Petropavlovska« Jakovlev o Port Arturu.
Velitel zničeného obrněnce »Petropavlovska«
Jakovlev, jenž mešká nyní na zotavenév
Petrohradě a znám je jako výborný znatel pev-
nosti port-arturské, sdělil francouzskému refe-
rentu válečnému o pevnosti a o Japoncích ná-
sledovné: Uvažuje-li kdo Port Artur z ohledu
strategického, musí míti na zřeteli nejen pevnos
samotnou, nýbrž celou řadu jiných opevnění,
z nichž každé jest mohutnou, ve většině pří-
padů jen velmi těžce dostupnou posicí. Liao-
tunský poloostrov, na jehož jižním konci Por
Artur se nalezá, jest s ostatním poloostrovem
kvantunským spojen pouze úzkou šijí pozemní
v šířce největší 17 km, v nejmenší 10 km, tak
že možno převlaku tuto nazvati Thermopylami.
Artur
Varjag
Korejec
Dostojevský
Solovjev
Mongol
Slovan
Francouz
Burová
Jakovlev
Port
Japonec
Rusko
Evropa
Německo
Francie
Petropavlovsk
Petrohrad
Liao
km
15
article
Zde nalezají se první mohutná opevnění ruská
v okol! Kinču, jim následují mnohá jiná na
svazích a temenech kopců čím dále ku Port
Arturu tím mohutnějších; nejmohutnější pak
opevnění nalezají se nad místy v pobřeží, kde
možno nepříteli přistáti. Jsou to zátočinya
současně přístavy Dálný, Talienvan a Golub-
naja (zátoka Holubí). V těchto zálivech, v nichž
může nanejvýše 8 transportních lodí přistáti
musily by nejdříve bezpodminečně býti odstra-
něny podmořské miny, jež v přístavech těchto
jsou uloženy. Jak známo, pokusili se Japone
u Dálného je odstraniti a po velikých nesná-
zích podařilo se jim 16 min vyloviti. (Jistý an-
glický list sděloval nesmyslnou zprávu, mluvící
o odstranění 1600 min!)
Přistání na řečených místech dle úsudku
Jakovleva zdá se býti takořka nemožným, pro-
tože by nepřátelské lodi dopravní vysazeny byly
v zátokách těch nejprudšímu ohni pevnostních
pobřežních batterií. Připustí-li se, že by předce
Japonci na zmíněných místech podmořské miny
odstranili a podporováni ohněm svých válečných
lodí přistáli, oetnou se hned před druhou řadou
opevnění, jež jako mohutný prsten obepíná od
západu k východu Port Artur kelem dokola ve
značné vzdálenosti od vlastního jádra tvrze.
Artur
Golub
Jakovlev
Japonec
16
article
Tato opevnění může nepřítel stéci jen s ukrut-
nými ztrátami jak na mužstvu tak na materiálu
a zdaříli se mu to konečně, stane před vlast-
ními hradbami Port Arturu a jeho tvrzemi, jež
jak příroda tak válečné umění činí nepříteli
přímo nedobytnými. Není arci vyloučena mož-
nost, že podaří se Japoncům překonati všechny
tyto nesmírné překážky, neboť zkušení válečníci
tvrdí, že žádná pevnosť není dosti pevnou, aby
důmysl lidský si ji nepodmanil. Se strany moř-
ské pokládá Jakovlev Port Artur vůbec za ne-
dostupný. Aby mohli Japonci zmocniti se vlastní
pevnosti portarturské, musili by vynaložiti na
její obležení nejméně 150.000 mužů s výbor-
ným dělostřelectvem; avšak i tu budouse
musiti vyzbrojiti značnou trpělivostí a oběta-
vostí, aby přivodili pád Port Arturu.
Artur
Japonec
17
article
Časté, téměř desateronásobné dobývání Port
Arturu pevnosti nikterak neuškodilo a v měst
nadělalo jen nepatrných škod, kdežto na straně
japonské trpí vystříleným materiálem Japone
mnohem větší škodu, než jakou dobýváním spá-
chali. Jedině vyjmouti se může z těchto škod
poškození »Retvizana« a »Cesareviče«, jež bylo
značnější. Také doky byly bombardováním po
škozeny, ale nemajíce valné ceny, nepadají na
váhu. Nyní jest »Cesarevič« opět hotov a »Retvi-
zan« v několika dnech bude spuštěn na vodu.
Také restaurace ostatních, při útocích aneb
katastrofami poškozených lodí jest zakončena.
»Dle mého názoru,« pravil Jakovlev, »není ni-
kterak naše marina ani dělostřelectvo pozadu z
Japonci; naopak myslím, že pokud dělostřele-
ctva se týče, jest naše v přesile početné i ja-
kostní.
Japonské granáty z 12palcového děla, jimi
»Petropavlovsk« byl zasažen, mají nosnost 29
mile, kdežto naše děla týchž rozměrů působí
větším effektem až na 3 míle. Co se týče na-
šeho pozemního dělostřelectva, možno o něm
pronésti úsudek na základě zkušeností při palbě
na japonské loďstvo. Ovšem tvrdilo se po bitvě
na Jalu, že naše dělostřelectvo ukázalo se
mnohem slabší, než japonské, avšak nesmí se
zapomínati, že tam jsme měli pouze lehká poln
děla, kdežto Japonci, táhnoucí s armádou Kuro-
kiovou na Liaojan a Mukden, měli s sebou oblé-
hací park těžkých děl.«
Artur pevnost
Jakovlev
Japonec
Petropavlovsk
Jal
18
article
Zpívající pluk.
Duchaplný korrespondent pařížského »Jour-
nal«, pan Ludovie Naudeau, uveřejňuje
v jednom ze svých posledních dopisů z Nučvanu
následující zajímavou stať, která výborně vy-
jadřuje dojmy, jež na něho jako cizince, jako
Francouze, učinil ruský pluk na pochodu si
zpivající a která dojista i českému čtenáři se
zalibi.
Ruský pluk kráčí pochodem, pluk s trčícími
bodáky, pluk na pochodu si zpívající . . .
Výbuch souzvuků. vířivých akkordů, celá
smršť ostrých tónů naplňuje vzduch svým
hlučením; souhra to nepěstovaných zvuků,
prodchnutých divokou melodií, které jako by vítr
tříštil, brázdil a rozprašoval do vesmíru.
Poslechněte onu slovanskou píseň, brzy
smutnou, žalostnou, brzy radostnou, nadšenou
a zase strašnou.
Teď zpívající vojáci umlkli, jest jen slyšet
jednotvárné dupání nohou, obutých v těžké boty,
které dávají takt.
Však ne na dlouho . . . V předu slyšeti
hlas jednoho poddůstojníka; spustil novou písen
a hned celý pluk se dá do zpěvu a tisíce hlasů
zaznívá: jásot barytonů, vášnivý vzlet tenorů,
závratné stoupání sopránů, vše to sloučeno zá-
pasí ve směsici ostrých a vždy ostřejších, stou-
pajících tónů hrdinných písní. Zdá se mi, že
slyším dusot stepní jízdy, volání zbloudilého
lovce v mongolské poušti, vzdech osamělého
vystěhovalce na baikalském břehu, tajemnou
ozvěnu slovanských bohoslužeb . ..
To ruští vojáci jdou a zpívají . . .
A nikde fanfár, nikde trubačů ani hudeb-
ních nástrojů. Pěšáci sami, s dovedností, která
u těchto prostých lidiček až překvapuje, pořídili
si svou válečnou kapelu a při pochodu si zpí-
vají ty národní písně ruské. Někteří vojáci si
při tom jen pískají a tiše přizvukují mohutným
hlasům zpívající tlupy. Při pohledu na něse
cizinec zastaví, vzrušen, zaražen, okouzlen,
hluboce dojat.
Ludovie
Francouz
19
article
Oni kráčejí ku předu, ti ruští vojáci, zachu-
melení do svých velkých šedých pláštů. Ko-
touče jejich černých vlněných čapek vinou se
jim v dlouhých třásních kolem čela, kroutí se
větrem, a tato pokrývka dodává jim plachého,
barbarského vzhledu, který člověka až znepo-
kojuje. Však podívejte se dobře na ty nepo-
hnuté a odevzdané tváře, na ty jasné a skoro
vesměs bezvousé obličeje, na to dobré, tiché
jejich vzezření, kde svítí dvé bleděmodrých očí,
cele prodchnutých oním slovanským fatalismem,
a pochopíte že to nejsou vojáci lační po kořisti
a lupu, ale právě naopak dobří, jemní hoši,
velmi pokorní, velmi poslušní, ani dost málo
zlomyslní a lstiví. Byli by raději zůstali doma,
ve své vesničce, ve svých chudých chatrčích,
u své staré matičky.
Kam je vedou? Čeho od nich očekávají?
Oni sami to dobře nevědí, proč jsou v Man
džursku. Ani noviny, ani dopisy jejich rodi
nemohly je o tom zpravit, neboť neumějí čísti
Slyšeli jen, že ti »Japonski« jsou darebáci
úskoční, nepřátelé cara, a vliv jejich statečných
důstojníků vštípil jim přesvědčení, že jest ny-
nější jejich povinností pobíti mnoho, mnoho těch
zlých lidí.
A jejich řady se vinou, vinou ve stínu
bodáků, a oni zpívají z plných plic, pronikavým
hlasem, písně slovanské země, i vypadají při
tom, jak jsou dobráčtí a klidní, jako nevinní
beránkové. Beránkové, které bitevní horečka,
rachot střelby a pohled na krev zejtra promění
v dravé lvy, a kteří stanou se hrdiny, aniž by
si toho byli vědomi.
Beránek
ko
slovanský země
20
article
Vidím-li je takto kráčeti, jest mi až nevolno,
a kladu si otázku, dojista všední, kterou však
si položí každý, kdo vidí kráčeti armádu do
bitvy: kolik z těchto mladíků nikdy se nevrát
do rodné vísky?
Co jsou to v dáli za hymny?
To ruský pluk kráčí pochodem, pluk s trčí-
cími bodáky, pluk, který zpívá.
Telegram y.
Japonské posily I. armády.
Z Čifu, 2. června. (Reuter.) Číňané při-
chozl z Takušanu oznamují, že z japonského
vojska, vyloděného tam minulý měsíc, 6—10.000
m. odtáhlo do Fynchvančenu, kam posílají se
posily také z jiných míst.
Nové vojsko na Jalu.
Z Paříže, 2. června. (C.-B.) »A genice
Havas« sděluje ze Šanchaje z 31.
m. m.: 15 velikých dopravních lo d
s vojskem bylo pozorováno včera
na západním pobřeží Korey. Cílem
vojenské dopravy té zdá se býti
ústířeky Ja lu.
Kuropatkinův rozkaz.
Z Berlína, 2. června. Generál Kuro-
patkin, jak se »Berl. Tagblattu« oznamuje
z Petrohradu, dal rozkaz, aby všech ny
ženy a děti opustily Liaojan, Muk-
den a Charbin. Soudí se z toho, že plán
ruského ústupu jest na vyšších místech schválen.
Číňan
Kuropatkinův
Kura
Berl
Fynchvančen
Jal
Paříž
Korea
Berlín
Petrohrad
Charbin
Reuter
21
article
Podrobnosti boje u Vafonu.
L. Z Petrohradu, 2. června. »Rus« do-
stala zprávy o bitvě, svedené dne 18. května
u Vafonu. Kozáci použivše kopí svých způse-
bili strašlivé spousty ve třecb škadronách ja-
ponských, z nichž jedna byla úplně poruhána.
Rusové ranění, dopravení zpět do Liaojanu,
chválili, když Kuropatkin je navštívil, odvahu
Japonců, vyprávěli ale, že nepřítel nemohl odo-
lati útoku kozácké jízdy, když strašli vá
zbraň, kopi o násadci tři metry
dlouhém a hrotu z amerického železa,
prorážela veskrz těla lidí i koní,
takže útočník nejednou nemohl
je vytáhnouti zpět. V boji udály se
případy pravého hrdinství. Vojáci zachra-
ňovali s nasazováním života sou-
druhy i velitele zraněné. Také
generál Somronov byl zraněn. Boj
sveden byl dvě míle od Vafonu.
—ch. Z Berlína, 2. června. »Berlin e
Tagblattu« telegrafuje se z Mukdenu: Dne
17. května strhla se u Vafandu jižně od Kaiču
(na poloostrově Liaotunu) bitka mezi ruskou
jízdou, zvláště škadronami pluku přímořských
dragounů, proti japonské jízdě, podporované pě-
chotou. Rusové zničili celé dvě škadrony, pě-
chota japonská ustoupila a zahradila se pak
příkopy.
Kozák
Rus
Japonec
Somronov
Petrohrad
Rus
Vafon
Berlín
Mukden
Kaič
Liaotun
22
article
Z Čifu telegrafují, že Rusové, ustupujíee
k Port Arturu, brání každou píd, ničí železniční
trať a boří domy. Blokáda Port Arturu není
ještě effektivní. Plavba džung mezi Čífu a Por
Arturem je znemožněna vyskytnutím se loupež
ných rot námořských.
Změněné disposice ruské.
—ch. Z Londýna, 2. června. Petrohradský
zpravodaj »Daily Telegraph« sděluje, že ruské
disposice válečné jsou úplně změněny, poněvadž
převládl názor, že Port Artur nesmí padnouti.
Konala se vojenská rada a bylo usneseno roz-
kázat Kuropatkinovi, aby ihned nastoupil po-
chody na pomoc Port Arturu a pevnost uvolnil.
Podmořská čluny.
—ch. Z Pařiže, 2. června. Telegram z Pe-
trohradu došlý oznamuje, že byly odeslány do
východní Asie 2 podmořské čluny a 4 další po
14 dnech budou následovati.
Fřípravy proti Port Arturu.
Z Londýna, 2. června. »Daily Express«
oznamuje o japonských přípravách k dobytí
Port Arturu: »Čásť japonského trénu oblehacího
byla již vyloděna současně s dělostřelci, kteří
pocházejí z dělostřelecké školy v Urage. Také
došlo velké množství dělostřelecké munice, již
bylo již namále. Prapor zákopníků co nevidět
přistane. Po něm přibude druhý, který přiveze
oddělení vzduchoplavecké, jehož úkolem bude,
vypátrat a ohledat ruské posice. Ruské posádce
v Port Arturu v posledních pěti dnech dávaly
se jen poloviční porce (?). Japonské hlídky, vy-
slané proti Port Arturu, odkryly celý systém
min, kterými Rusové doufali zničiti celé oddily
Japonců, postupujících proti pevnosti. Japoncům
se podařilo učiniti tyto miny neškodnými. Mezi
Japonci, kteří padli v bitvě u Kinču, nalézá se
také syn generála Nogua. Z členů císařské ro-
diny, kteří byli bitvě přítomni, nepadl nikdo.«
Opevňování Charbinu.
Rus
Port
Artur
Japonec
Nogua
Londýn
Asie
Port Artur
Charbin
Daily Telegraph
Daily Express
23
article
Z Londýna, 2. června. „Times“ oznamuje
z Moskvy: „Charbin se nyní energieky
opevňuje; jest tam mnoho pevnostních děl. Car,
tak se ujišťuje, poslal Kuropatkinovi telegrafický
dotaz, zda nemůže nic podniknouti k osvobození
Port Arturu. Ale konečně přistoupil na důvody
Kuropatkinovy, jenž prohlásil, že operace taková
je nemožna.“
List oznamuje dále z Dálného: „200 zlo-
činců, kteří byli zavřeni v městské věznici, vy-
páčilo vrata a drancovali město. Japonci zjed-
nali pořádek.
Saimaci obsazeno Rusy.
Z Petrohradu, 2. června. (C.B.) Orficiálně
se sděluje: Telegram generála Kuropatkina caru
ze dne 1. t. m. praví: Ve směru k Fen-
vančenu jest klid. Japonci 31. května
opuštěné město Saimaci bylo voj-
skem naším opět obsazeno. (Tím
jsou zajisté úplně vyvráceny včerejší obě de-
peše berlínské Hirschovy kanceláře z Londýna
i z Petrohradu o domnělé veliké porážce Rusů
po bitvě třídenní, jež dle kanceláře té v těchže
místech svedena prý byla. Pozn. red.)
Naše hlídky měly 31. května v Caolinské
soutěžce, 14 kilometrů severně od Sinjanu, boj
s japonským oddílem asi o dvou setninách ao
půl škadroně.
Zraněn byl při něm jeden kozák. V Inku
a Hajčenu jest situace nezměněna.
(Offieiálním tímto ruským sdělením jest tudíž
rovněž vyvrácena včerejší zpráva »Hirsch.
agen.«, jakoby Rusové byli své postavení haj-
čenské opustili. Pozn. red.)
Artur
Japonec
Rus
Hirschův
Hirsch
Londýn
Moskva
Charbin
Petrohrad
Saimac
Sinjan
Kuropatkina car
24
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Čařihradu, 1. června. (C.-B.) Porta
ubezpečila rakouské a ruské vyslanectvo, že
zejtra nebo pozejtří zašle jim písemnou zprávu
o definitivním rozřešení finanční
otázky četnické v reformovaných krajích.
Anglie ustanovila u svého cařihrad-
ského vyslanectva námořního
zmocněnce, proto že pořizují se nové
lodi pro zanedbávané dosud loďstvo. Jmenován
jím kapitán Kerr, jenž sem přibude zejtra.
Kerr
Balkán
Čařihrad
Anglie
25
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Delegace a — nové volby.
ch. Z Pešti, 2. června. Slovo má ted
delegace maďarská. Rakouská všechno povolila,
co chtěli Pitreich a Spaun a jest jisto, že se
stejně zachovají také delegáti zalitavští. Pozoru-
hodno je, že báchorka o refundaci nových
úvěrů na vojsko a marinu byla jmenovanými
ministry samými úplně zničena. Ministr vojen-
ství prohlásil výslovně, že v nejbližších letech
žádati bude nové zase výdaje a jeho kollega
mariny netajil, že refundovat bude moci vojenská
správa nanejvýše v nejbližších 3 letech, nehledě
ani k tomu, že refundovat má ze 27 mill. kor.
ministr vojenství 5 mill., námořnické oddělení
pak 22 millionů, suma, kterou nástupce Spauna,
strojícího se k odchodu, nebude moci nijak dát,
naopak s celou bezpečností dlužno počítat,
že snad již za rok bude žádáno ve prospěch
námořnietva několik nových millionů.
Několik bývalých ministrů, loučíce se včera
s delegáty českými, odjíždějícími z Pešti, volalo
na ně: »Páni Čechové, připravte se na nové
volby !«
K úmrtí Romanoviče.
K. Ze Lvova, 2. června. Ministerský před-
seda dr. Körber zaslal zemskému výboru tento
telegram: »Prosím, byste přijali projev mé nej-
upřímnější bolesti za příčinou úmrti poslance
pana Romanoviče.«
Nástupcem Romanoviče — jak se ujišťuje
— stane se bývalý poslanec na říšské radě
a známý polský novinář dr. Tadeáš Rusov-
ski, který stejně, jako nebožtík, zastupuje na
sněmu zemském město Krakov.
Císař do Pešti.
Z Vídně, 2. června. Císař zejtra odjede
k několikadennímu pobytu do Pešti. Před tím
přijme ve zvláštní audienci ministerského před-
sedu dra. Körbra, který do uherského hlavního
města odjede v sobotu.
Pitreich
Spaun
Čecho
Romanovič
Körber
doktor
Rusov
Körbr
Pešť
Lvov
Krakov
Vídeň
26
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
K úmrtí valkovévody meklenbursko-střelického.
Z Nové Střelice, 2. června. (C.-B.) Od
císaře Františka Josefa došel soustrastný telegram
nového velkovévody nad úmrtím otce jeho.
Francouzská sněmovna.
Z Pařiže, 2. června. (C.-B.) Sněmovna
rokuje o vojenském zákoně.
Ministr vojenství André soudí, že stačí
záložníkům týdenní resp. 3nedělní branné cvi-
čení. Souhlasí s výborem o penězích na re-
angažování poddůstojníků dovolencův, avšak uvádí
některá ustanovení o podrobných opatřeních,o
nichž soudí jinak než výbor.
Posl. Jaurés přimlouval se vřele za
předlohu, shledávaje v ni pokrok. (Pochvala na
krajní levici.)
Tím byla obecná debata uzavřena.
Posl. Villeneuve navrhuje předložiti
osnovu vrchní vojenské radě, aby se poznal
její úsudek, čemuž se ministr André opřel,
načež Villeneuvův návrh propadl 335 proti 224
hlasům.
Pilné projednání předlohy usnešeno potom
495 proti 22 hlasům.
Francie a Vatikán.
Z Paříže, 2. června. (C.-B.) Officiosní
nota oznamuje že nuncius Lorenzelli ne-
zúčastnil se také včerejšího diplomatického
přijímání u ministra zahraničných věcí a legační
tajemník pro vyřizování běžných věci francouz-
ského vyslanectva ve Vatikáně, Courcel,
nedostavil se na přijímání u kardinála-státního
tajemníka Merry del Val.
František Josef
André
Posl
Jaurés
Villeneuv
Villeneuvův
Nová Střelice
Francie
Vatikán
Paříž
Merry del Val