3
masthead
3. června 1904. Císlo 152
4
article
Na to zajel do Kremlu v historický »Uspen-
skij Sobor«, kde vyšlo mu naproti duchovenstvo
s procesím s kříži a korouhvemi. V Kremlu v
slavnostním odění vítala jej hradní stráž a du-
chovenstvo všech tříd, jakož i synod. Po uví-
tání a libání ikony odjel car po delší době
zpátky na Nikolajevské nádraží, kde jej dosud
čekal sbor saperů v plné zbroji, jak se vypraví
do boje.
Car přecházeje opět mimo ně, rozloučil se
s vojíny slovy: »praščajtě, bratey !« (S bohem,
bratři !) Zavládlo ticho — chvíle ta pohnutá
vynutila mnohým slzy. Když minula, nastalo
bouřlivé, nekonečné provolávání »urrá«, které
opětovali všichni přítomní v nádraží a které
přeneslo se ven na nepřehledné zástupy lidstva,
slévajíc se v neutuchající bouři a vlnění.
Pozdě večer car odjel do Petrohradu.
»Zrítěl.«
Není pravda.
Pan Kazimír Bartoševič, známý polský pu-
blicista, bývalý redaktor »Kurýra Krakovského
a nyní feuilletonista »Goňce« ve Varšavě, přijel
nedávno na návštěvu do Krakova. Haličské i ví-
deňské listy přinesly na to zprávu, že Bartoševič
byl z Ruska vypovězen. Na zprávě té nebylc
zbla pravdy. Pan Bartoševič, odbyv si v Kra-
kově návštěvu, vrátil se bez nejmenší překážky
do Varšavy.
Bartoševič
Kreml
Petrohrad
Varšava
Krakov
Rusko
5
article
Chéradame o příčinách války rusko-japonské.
Vrátiv se nedávno z cesty kolem světa.
jejíž hlavním účelem bylo poznání dálného
Východu, dějiště nynější války, napsal André
Chéradame studii o příčinách války rusko-
japonské do revue »Le Correspondant«. Chéra-
dame přičítá válce ohromný význam, nejen proto
že je prvním velkým konfliktem bílého a žlutého
plemene, ale i proto, že její konsekvence hlu-
boce změní podmínky světové politiky, Chéra-
dame navštívil Japonsko, Korejsko, Mandžuri
na konci minulého roku, krátce před vypuknutím
války a poznal i osobnosti, jež hrály velkou
roli v utvoření se událostí. Chéradame vysvětluje,
proč první zprávy z bojiště byly nápadně pří
znivy Japoncům. Proto, poněvadž vycházely
jen z pramenů anglo-německých, jako je Reute-
rova kancelář, neb čistě anglických, jako je
zpravodaj »Timesů« v Tokiu a Pekinu. Korre-
spondent »Timesů« v Tokiu kapitán Brineklyje
ve službách japonské vlády, jejíž vydává
anglický orgán »Japan Daily Mail«. Korrespon-
dent pekinský dr. Morrison je zásadním odpůrcem
Rusů. Nyní ovšem »Tímes« zmírnily svou ten-
denci protiruskou, omezují horlivost svých
korrespondentů a přizpůsobují se Rusku přátel-
skému směru nynější politiky vlády anglické.
Chěradame dále ličí territorialní a všeobecné
poměry na Koreji, jež vedly přímo neb nepřím
k válce. Uvádí především význam úmluv míru
šimonoseckého a postoupení Port Arturu Rusku
a odněti Japoncům ovoce jejich vítězství nad
Číňany. Japonsko roztrpčené a ošálené hledalo
mocného spojence a usilovně zbrojilo. Spojence
našlo snadno v Anglii, žárlivě pohlížející na po-
kroky Ruska v Asii.
Chéradam
Japonec
doktor
Morrison
Rus
Artur
Číňan
východ
Chér
Japonsko
Tokio
Peking
Rusko
Korea
Anglie
Asie
Le Correspondant
Timesy
Daily Maila
6
article
Chéradame pak vysvětluje morální a osobn
vlivy způsobivší válku. Tvrdí, že ruský car ne
chtěl válce, ale že byl k ní nepřímo donucen
Vzetí Korejska zdálo se ruským diplomatům
vojákům nutností, přirozeným důsledkem jejich
postupu na Východě. Záležitosti uchopili se ener-
gicky finančníci a podnikatelé, jímž události po
slední doby přinesly nesmírný zisk. U Japonců
pak vzrůstal do vášnivosti chauvinismus proti-
ruský. »Bude-li třeba, potáhneme až do Moskvy,«
pravil Chéradamovi vynikající japonský muž
V roce 1903 dostouplo vření vrchole. Vláda je
burcována ohromnými manifestacemi lidu japon-
ského, jehož všechny strany a vrstvy chtěj
válku.
Potom Chéradame upozorňuje na cizí vlivy
zasáhnuvší do událostí v Rusku i Japonsku
Američané zejmena hráli aktivní roli ve tvoření
války. Působili na Japonce, jimž lichotili jako
representantům svobody a pokroku a hnali je do
dobrodružství válečného. Též židovská agitace
přičiňovala se, aby se Rusům dostalo edvety z
Kišeněv!
Angličané jsou rozdvojeni. Vétšina podda
ných Eduardových jsou antiruského smýšlení.
ale velmi imponující čásť Angličanů chce míi
a dohodu s Rusy a chce jim podat ruku v Asii
Anglická politika, zvláště v novém svém směru
bitelná umění cizímu tak dlouho, dokud i ono
tak hluboce a poctivě nepocítí potřebu lásky.
Velekněz její jest Dostojevský. Pokud Tolstý
jde dál (neodpírati zlu), je to zrůdný filosofi-
cký přestřel, jenž se nepočítá. To je Tolstý
traktátů, ne umění.
Tak tedy krása, pravda, láska jsou zákony
umění. Ale největší z nich je láska. Proni
mnohé hříchy budou mu odpuštěny. Té má člo-
věk největší potřebu, ta strasti léčí líp, než krása
a pravda. Kdyby prý měl všecky krásy světaa
znal všecka tajemství jeho, lásky pak kdyby ne-
měl, nic prý není.
Chéradam
Japonec
Američan
Rus
Angličan
Eduardův
Dostojevský
Tolstá
Moskva
Rusko
Japonsko
Kišeněv
Asie
7
article
Krása, pravda, láska, to tré je duše lidskáo
kása sídlí v mysli, pravda v rozumu, láska
citu. Aby byl celý umělec, musi býti celý člo-
věk a to ostatní, tvůrčí duch, je mu přidáno.
Vysoký rozum, hluboké srdce a rovná, klidná
mysl spasí svět.
Krása, pravda, láska. Na tom vyměříš veli-
kost všeho umění. Staré umění zná mnoho
krásy, málo pravdy, skoro žádné lásky. Od Ho-
méra až do Goetha. Však stoupá od pomsty
ke spravedlnosti, od zlosti ku právu. Prvý mo-
hutný hlas lásky zaznívá na západě z prsou
Hugových, jen že to je z části jen krásná, gran-
diosní pósa („Muž“: přicházím ze dna propasti)
nebo velkodušná blahosklonnost k trpícímua
řeřavá výčitka myslitele společenskému řádu
(Bídníci). To nešlo ještě z hloubí národní duše.
Byla to třaskavá, ale slepá rána do vzduchu:
dým se rozplynul a — nic, nikde netrefilo, ne-
chytilo. Naopak přichází Zola. Zola se pachtí
po pravdě, ale lásky má ten člověk tuze málo, t
nedím, žádné. Studený až po srdce, vyrazí-lí j
jiskřičku, to mluví reformátor na hlásnou troubu.
Slov lásky máme arci i v západním umění dost,
leč to je vše bezbolestné kázání v kostele. Slova
z knihy, o nichž srdce nic neví.
Ale poctivě, bez pýchy, pokorná, s bolestí
až zoufale přichází s láskou k bližnímu duše
ruská ..
čelí především proti Německu, jež chce osa
motniti.
Na základě důkazů, získaných za své
cesty ve Washingtonu, Tokiu, Seulu, Por
Arturu a Pekinu přesvědčil se Chéradame, že
v posledních létech němečti agent
se všemožně přičiňovali, aby Ru-
sko zaměstnali a zapletli co nej
více v dálném Východu. Němci zůmy-
slně podporovali a podněcovali akci ruskou.
Krása
Goethe
Hugův
Zola
Artur
Němec
Německo
Washington
Tokio
Seul
Peking
8
article
Německo má jen zisk z nynější
války a jedná se mu jen o to, získati hodně
nebo nesmírně. Bismarkova politika měla n
mysli zaměstnání Ruska na dálném Východěa
tak uvolnění cesty německé extensti na
Balkáně a k rozluštění problému
střední Evropy podle ideálů velko-
německých. Rusko opouští svůj význam n
Balkáně. Nechalo zabit své dva konsuly
omezilo se jen na papírový protest. Chéradame
procestoval Balkán a Turecko v posledních lé-
tech několikráte a všude konstatoval mocný
postup Německa. Vše, co Rusko opouští a ztráci
na Balkáně a v Turecku, padá do klína Něme-
cka. I když Rusko zvítězí nad Japonskem,
vyjde oslabeno ze strašného zápasu. Ruské
námořnietví v Evropě již skoro neexistujea
hlavní loďstvo utrpí ohromné ztráty válkous
Japonskem. Baltické moře nyní a pr
budoucí léta patří loďstvu něme-
ckému. Rusko musí vyslati do A sje-
armádu aspoň 500.000 mužů a bude
musit čerpati všechny své zásoby
a materiál válečných z arsenálů
a garnison, utvořených vzhle-
dem k možné válce s Německem.
Tím se vysvětluje, proč Německo diskrelně ale
resolutně hnalo Rusko do konfliktu s Ja-
ponskem.
Chéradam
Německo
Rusko
Balkán
Evropa
Turecko
Japonsko
9
article
Slovanské sdružení v Severní Americe.
V restauraci Delmonico v Novém Yorku po
řádán byl v sobotu večer prvý banket Slovan-
ského sdružení v Novém Yorku, jenž byl jaksi
slovanskou demonstraci k tomu cili, aby zvýšen
byl nejen zájem o Slovanstvo vůbec, nýbrž i aby
dán byl výraz slovanským tendencím ve vespol-
ném závodění národů na poli kulturním.
Banketu zúčastnílo se asi 80 zástupců růz
ných slovanských národností a průběh jeho by)
důstojný v každém ohledu. Byla to pravá rodinná
slavnost slovanská. Vše, co kypělo v srdcích slo-
vanských, tlumočeno bylo tu různými represen-
tanty a to způsobem srdečným, nelíčeným. Bylo
to opravdové sbratření, z něhož jedině vyply-
nouti musí pravá slovanská vzájemnost, která
ovšem nesmí se omezli na pouhé horování, nýbrž
musí se uplatňovat i prakticky a to v ohledu
politickém i hospodářském.
Banket zahájen byl předsedou Slovanského
sdružení p. Tomášem Čapkem, jenž v určitých
rysech vytkl účel Slovanského sdružení a pro-
gram jeho činnosti, načež představil přítomné
čestné hosty, mezi nimiž byli: Lodygenský, ru-
ský generální konsul v Novém Yorku, Charlea
R. Crane z Chicaga, známý slavista a nadšený
přítel Slovanstva, prof. M. J. Pupin, professor
Columbia university, rodilý Srb, William Aston
Chandler, horlivý a obětavý přítel Slovanů, Alfons
Mucha, proslulý český malíř, jenž sehválně
odložil svůj chystaný odjezd do Evropy, jen aby
mohl být svědkem této slovanské manifestaee
a j.v.
Čapek
R Crane
M J Pupin
Srb
Chandler
Mucha
severní Amerika
Nový York
Chicago
Evropa
Delmonico
Slovan
10
article
Každý z těchto hostů pronesl několik srdeč
ných slov, jež přijata byla s povděkem a v kte-
rých zračila se radost, že Slované počínají chá-
pat, jak důležitým je pro ně, aby si porozuměli
a aby podali si ruce ke společné práci. Gen
konsul Lodygenský ve své řeči vyslovi
se s potěšením, že po dlouhých létech byloto
po druhé, kdy zúčastnil se shromáždění slovan-
ského, a s pýchou poukázal na to, že bylo mu
před léty na slovanském sjezdu v
Moskvě dopřáno, aby stisknouti
mohl ruku Fr. Palackému, největšímu
českému historikovi.
Professor Pupin, jakožto rozený Slovan,
promluvil s pravou slovanskou upřímností a slova
jeho svědčila, že celým srdcem lpí na slovan
ské myšlence. Zmínky zasluhuje, že se narodi
ze srbských rodičů v někdejší Vojenské Hranici.
studoval později v Praze a pak přestěhoval
se do Amoriky, kde je horlivým zastancem slo-
vanské eti a slovanského jména.
Slovan
Lodygenský
Palacký
Pupin
Moskva
Francie
Praha
Amorika
Slovan
11
article
Pozoruhodné byly řeči pp. Cranea a Astora
kteří jakožto Američané dali vý-
raz svým sympatiím se Slovany.
které ostatně zhusta již osvědčili i skutky a za
jisté ještě osvědčí.
Řeči různých slovanských representantů
byly pozoruhodné v mnohém ohledu. Reve-
rend Pisek promluvil na théma „Car a Ru-
sko“, při čemž kladl důraz na to, že ruský
despotism nevyplynul z pouhé libovůle, nýbrž
z národní nutnosti, a že Rusové zajisté budou
s to, aby i v budoucnosti přizpůsobili svoje
státní zřízení potřebám národa. Když dospě)
řečník k bodu, kdy pronésti měl přípitek carovi,
ohradil se jakožto občan americké republiky
proti domněnce, že snad má na paměti projev
úcty vůči vladaři, a doložil ihned, že je
ochoten pronésti přípitek ten caru jakožto člo-
věku, hlasateli míru, Slovanu a otci ruského n
roda, za jakého je považován.
Pan Anthony S. Ambrose jménem Slováků
ujistil, že Slováci vždy a všude stáli ve slovan
ském šiku a že v něm státi budou i nadále.
Crane
Astor
Američan
Reve
Rus
Anthon S Ambros
Slovák
Pisko
Slovan
12
article
Rev. Hotovický pronesl řeč jménem
Rusů a ujistil, že ruský národ nikdy nezapomene
na sympatie Slovanů, jak projeveny mu byly v
nynější jeho válce s Japonskem.
Pan L. C. Frank promluvil jménem
Čechů a ve své řeči kladl hlavní důraz na to,
že nyní je nejlepší příležitost, aby
slovanská vzájemnost uplatněn
byla také prakticky. Pouhé horování
ujišťování se bratrstvím nestačí. Třeba skut-
ků. V tom ohledu lze učiniti mnoho. Tak bylo
by možno zřídit slovanskou úřadovnu, jež by
slovanským přistěhovalcům skýtala radu a po
případě i pomoc, později mohly by být učiněny
společné kroky v jiném ohledu. Na př. slovanská
informační kancelář velice by posloužila spo-
lečným slovanským zájmům.
Pan Alfons Mucha rozhovořil se o po-
měrech v Čechách a na Moravě a dokazoval, že
při praktickém provádění vlasteneckých podniko
dalo by se tam mnoho udělat. Podal příklad toho
na možném uskutečnění následujícího projektu:
Kdyby všichni Čechoslované uložili si jakousi
národní daň, t. j., kdyby dle majetkových p
Rus
L C
Frank
Čecho
Mucha
Čechoslovan
Japonsko
Čechy
Morava
Slovan
13
article
měrů každý jednotlivec ukládal ročně jeden, dva
tři nebo i více zlatých do společné pokladny
roční příjem vzrostl by až na 6,000.000 zl
Z toho polovina mohla by být vydána na ná-
rodní podniky a polovina mohla by být ukládána
jakožto národní fond. Za deset roků obnášel
by fond ten již 30,000.000 zl. S takovým kapi-
tálem dalo by se již něco podniknouti. A kapitál
je to, co Čechoslované potřebují, aby vymanil
se z německého hospodářského podruží.
Potom vystřídala se ještě celá řada řečníků
a sice: rev. Janusek promluvil za Slováky,
Obuškevič za Rusíny, p. Fr. Sakser za
Slovince, p. Brožovič za Chorvaty atd.
Shromáždění zpívalo americkou hymnu,
ruskou hymnu, „Ilej, Slováci“ a „Vzhůru hlavy
Slované!“
Při banketu účinkovala hudba prof. Kaza-
meka, jež hrála vesměs slovanské skladbya
písně, které značně přispívaly ke zvýšení vše
obecné nálady.
Zmínky zasluhuje, že titulní list programů
večera kreslen byl panem Alfonsem Muchou, že
mladý česko-americký virtuos pan Mokrejš za-
hrál několik skladeb na pianě a že pan Matušel
zazpíval velmi pěkně „Pod tím naším oke
néčkem“.
Že nynější válka na dalekém Východě byla
také předmětem všeobecného rozhovoru, netřeba
ani podotýkati.
Ruský vyslanec ve Washingtoně, hrab
Cassini, se pro chorobu nedostavil a omlu-
vil se přípisem, v němž vyslovil svoje potěšen
nad akcí amerických Slovanů a zároveň i dů-
věru, že Rusko vyjde konečné se ctí z nynějšího
konfliktu. Na místě vyslancově zúčastníli se
banketu vojenský a námořní attaché ruský, kteř
také pronesli přiměřené řeči. Dále zúčastnil se
banketu biskup Raphael, hlava ruské církvo ve
Spojených státech.
Čechoslovan
Slovák
Brožovič
Chorvat
Slovan
profesor
Kaza
Mucha
Mokrejš
Matujít
Cassin
Raphael
Francie
Washington
Rusko
spojený stát
Slovan
14
article
Významnou událostí vočera bylo, že gen
konsulovi Lodygenskému odevzdány byly tyto
obnosy ve prospěeh ruské společnosti Červeného
kříže: 2000 doll. od nejmenovaného Slovana
v Američě usazeného, 173 doll. od slovenského
„Sokola“, 25 a 100 doll. od Slováků z Pen
sylvanie, 50 doll. od rev. Píska, 25 doll. o
p. Alb. Maršaty a 25 doll. od p. Ledeckého. Tu
podotknouti dlužno, že Slováci již dříve ode-
vzdali 1000 doll. ve prospěch ruské společnosti
Červeného kříže. Soukromě sděleno, že mr. Wm
Astor Chandler v zapečetěné obálce odeslal ru
skému gen. konsulovi chek ve prospěch ruské
společnosti Červeného kříže. Na jaký obnos
chek ten zněl, prozatím není známo.
Během večera proneseny byly přípitky pre
sidentovi Rooseveltovi a carovi Mikuláši, jimž
současně odeslány byly telegramy.
Mezi přítomnými representanty ruského ná
roda byl také washingtonský dopisovatel „No
vého Vremeno“ p. Alexis N. Babine.
Vojenské zakročení Německa proti Anglil?
»Daily Telegraph« dává si sdělovati z Pe
trohradu: »Dle věrohodných sdělení, jež potvr-
zují něktoré nové informace, jest mezi Ně-
meckem a Ruskem smlouva, v nlž
Rusku zabezpečena jest nejr oz
hodnější podpora Německa a tře-
ba-li i branné zakročení proti každému
pokusu Anglie neb Spojených států, otázku vy-
chodoasijskou podrobiti rozhodnutí mezinárod-
ního kongresu.« Listy německé vidí však ve
tvrzení »Daily Telegraphu« pouze pokus po-
hnouti Unii, aby z nedůvěry k Německu přimkla
se více k Anglii a diví se, že v informaci an-
glického tisku není zmínky o roli — Francie.
Ovšem Francie za nynější vlády své pracuje
více o rehabilitaci Dreyfusa nežli o uplatněn
Francie v politice mezinárodní.
Slovan
Slovák
Maršata
Ledecký
Astor Chandler
Roosevelt
Mikuláš
N Babine
Písek
Německo
Anglit
Rusko
Anglie
spojený stát
Francie
Červený kříž
Sokol
Daily Telegraph
15
article
Dozvuky všestudentské slavnosti.
Dozvuky všestudentské slavnosti.
Všestudentská slavnost došla včera svého zakon
čení „dozvuky“, jež těšily se v neztenčené míře ná
vštěvě obecenstva. Program byl týž jako po oba před
chozí dny, obohacen byv ještě o zajímavý bod, po
kračování v akademii šermiřské, vři níž včera vy-
bojováno „přebornictví v šermu studentstva česko-
slovanského“. V zápasech těchto představila se nán
celá řada nadějných šermířů-studentů, kteří pod do-
hledy znamenitých pražských mistrů ještě velké do-
konalosti v krásném sportu šermířském dosáhnout
mohou.
16
article
Jednollivá assaut provedena s ohněm a elegane
a svědčila o pilném výcviku šermířů. Soudcovský
sbor sestaven následovně: setník, místr Hlergsell.
nadporučík Lorenz, JUDr. Musil, JUDr. Pinkasa
mistr Santelli. V zápasech fleuretem zvítězili: Sá-
zavský nad Ladou, Lada nad Müllerem, Lada nad
Kubátem, Müller nad Kubátem, Sázavský nad Ku
bátem a Sázavský nad Müllerem. Vítězem ve fleu-
retu jest tudiž Sázavský (3x1), druhým Lada Otakar
a třetím Müller. V zápase šavlí vílězili v I. oddílu
Jechenthál nad Müllerem, Papik nad Můllerema
Jecheníhál nad Papikem; v II. oddílu: Španiel na
Barviřem, Černý nad Španielem a Černý nad Barvířem-
v III. oddílu: Peland nad Mailardem, Veselý nad Po-
korným, Pokorný nad Mailardem, Pokorný nad Pe-
landem, Veselý nad Pelandem a Veselý nad Mailar-
dem. V rozhodovacích zápasech vítězil Jechenthál
nad Černým, Jechenthál nad Veselým a Veselý nad
Černým. Jest tudíž vítězem v mistrovství šavlí Je-
chenthál, druhým Veselý a třetím Černý. Krom
toho předvedeno ještě assaut: šl. Goppold s mistrem
Santellim (šavlí), dále provedena škola šavlí mistry
Bertim a Santellim a škola fleuretem a au-mur sleč-
nou Baumgartlovou s mistrem Hergsellem. Zejmen
poslední ukázka šermu vzbudila veliký obdiv, nebo
známo, že slečna Baumgartlova teprve velice krátký
čas se v šermu cvičí.
Lorenz
JUDr
Musil
Pinkasa
Santelli
Müller
Kubát
Sázavský
Otakar
Papik
Jecheníhál
Španiel
Černá
Barvíř
Veselá
Mailard
Pokorná
Peland
Mailar
Jechenthál
Goppold
Berti
Baumgartlův
nad Lada
Lada nad Müller
Lada nad Kubát
Můllerema
Papiko
Jechenthál nad Veselá
druhý lada
17
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— O pěstování církevního zpěvu na ško-
lách národních vydala prý zemská školní rada
pro království české, jak oznamuje klerikální
»Čech« dne 1. června, výnos, který otiskují po
něm také jiné časopisy. Pokud víme, nejednalo
se o takovém nařízení v žádné, ani odborové
ani plenární schůzi zemské školní rady, a jde
tu tedy buď jen o návrh takového výnosu,
který bude předložen plenární schůzi, do níž
náleží jako věc, týkající se obou národností.
nebo běží o opatření, jež vyšlo z presidia zem-
ské školní rady bez s ch válení gremi ál
ního. Způsob tento oblibuje si nynější praeesi-
dium dosti zhusta, spoléhajíc, že zemská školní
rada je tak upravena zákonem, aby v ní zá-
stupcové autonomie byli snadno přehlasováni
před veřejnosti umlčováni byrokratickou větši
nou státní správy, která sice na obecné školy
nic neplatí, ale za to si dovoluje rozhodovat
o všech hmotných i duchovních stránkách ná
rodního školství našeho. Ve člvrtečním čísle
svém »Čech« tento výnos prohlašuje za své
vítězství; nám se však zdá, že by nařízení toto
mohlo způsobiti pravý opak; učitelé totiž, ktel
dosud funkce kostelní obstarávali dobrovolně.
mohli by je nyní, když se k nim proti platným
zákonům, nad něž nesahá jakékoli nařízení
donucují, hromadně skládati, čímž by se po
měry mezi školou a kostelem zakalily tak, jal
toho původci tohoto výnosu zajisté neočekávali
— Chceme prý v kalných vodách lovit.
Čo
18
article
Naše onehdejší napomenutí, aby při podnicích.
jež na ochranu našich menšin v uzavíraném
území se zamýšlejí nebo provádějí, šetřeno bylo
strategické zásady a zkušenosti, že tajemství je
zárukou úspěchu, aby se všechny počiny v ná
rodní naší obraně s naivní radostí veřejně ne-
vyhlašovaly, aneb dokonce, aby se k vůl
okamžitému zjištění získaných či teprve získá-
vaných osobních zásluh německému časopise
ctvu a německým bojovným organisacím nepo
dávaly vítané zprávy a bezděčné pokyny k ope
racím záškodným a odvetným, toto naše více
již než oprávněné upozornění vzbudilo v něme-
ckém táboře nelibou ozvěnu, ba očividné po-
horšení, kteréž opět a opět kousavými výpady
si odlehčuje. Nejvíce ujala se při tom námitka
či jenom snad poznámka, kterou zase tu a tam
čteme, že prý chceme v temnu chytat a v kal
ných vodách lovit. Nikoli, pánové: my chceme
pro svoje záměry a pro svoji činnost, tedy vů-
bec pro sebe míti jasno úplné; ale my nepře
jeme si, abyste vy olevřenými okny do naší
dilny hledět mohli, abyste vy do našeho arse
nálu jasně viděli, kdežto my o vašich pláneeh
nikdy ničeho neslýcháme a obyčejně teprve va-
šimi skutky překvapeni býváme. Ale kdo
opravdu v temnu loví, jsou vaši předáci, jsou
pánové dr. Eppinger, prof. dr. Bachmann a dr.
doktor
Eppinger
profesor
Bachmann
19
article
Schreiner, kteří — jak určitě víme — a jak
jsme svým nedělním odhalením dokázali, do
kabinetu pana vrchního ředitele pošt a telegraf
a také k jiným přednostům státních zemskýeh
úřadů zadními dveřmi docházejí, aby tam při
spuštěných žalusiích proti českému úřednictvu
konspirovali, o protekční povyšování, dosazován
a přesazování německých úřadníků se zasazo-
vali, německým obcím nebo okresům zvláštn
výhody vymáhali a tak dále. To je pravé »l
vení v kalu«, to je zavádění tajné, podzemn
»vedlejší vlády«, kteráž se od přesídlení pana
dra. Eppingra do Prahy zde ve vší formě eta-
blovala a úřady zdejší svým vlivem, tlakem ně
mecké politické organisace a svými důvěrným
Schreiner
Praha
20
article
konnexemi s vídeňskými kruhy ovládá, aneb
aspoň — terrorisuje, které však my — o tom
nechť je panstvo ujištěno — neustaneme šlapaí
na paty-
— Urážliné nešetření rovnoprávnosti jazy
kové páše některý funkcionář při c. k. správě
telefonické v Praze. Ačkoli jsme to už jednou
vytkli, předkládají nicméně zřízenci správy
telefonní v Praze abonnentům telefonu jen ně
mecké tiskopisy se žádostí, aby jim na nic
svým podpisem potvrdili, že provedena byla pro
hlídka telefonního stroje. Nedávno žádán by
o potvrzení na takovém listě český abonnent
jemuž zřízenec k podpisu předložil výhradně
německý »Stundenpass IV. des. Ant. Roubiček
in Prag für den Monat Mai 1904«. Český abon
nent právem odepřel přijetí takové listinya
na místě pro podpis určeném napsal poznámku
»Podpis odepřen, poněvadž formulář je německý.
zákonným ustanovením o rovnoprávnosti se přl-
čící«. Zřízenci nezbylo, než odejíti bez žádaného
potvrzení. — Jednání úřadníka, který zřízenee
posílá k českým stranám s listy pouze něme
ckými, je skutečnou provokací, která má být
každým českým abonnentem telefonu bez vý
jimky odmítnuta a dle možnosti také stíhána.
Že se jedná o úmyslnou provokaci českých stran
odvahou německého provokatéra v úřadnickém
kabátě, vidno nejlépe z toho, že dříve předklá
dali zřízenci telefonní správy pražské abonnentům
telefonu pražského ku podpísu listy, které po
stránce jazykové rovnoprávnosti vyhovovaly.
— Nespravedlivé obsazování míst úřad-
nických, Ku projevu, schválenému na protestn
schůzi, pořádané Národní radou s radou král.
hlav. města- Prahy dne 27. března ve příčině
pronásledování českých úřadníků, připojují se
dále: Okresní výbor v Hlinsku, městská rada
v Libochovicích, okresní výbor v Plá
nici, obeení rada města Sobotky, okresní
výbor ve Voticích, okresní výbor ve Vy
sokém n. Jiz.
Praha
Libochovice
Votice
Monat Mai
okresní výbor v Hlinsko
rada město Sobotka
21
article
— K úmrtí posiance a okresního starosly
pana Heřmana Jandy. Výkonného vý-
boru národní strany svobodomy-
slné došel od předsednictva strany staročeské
tento projev: S pohnutím přijali jsme zprávuo
nenadálém úmrtí pana Heřmana Jandy, vynika-
jícího člena Vaší politické strany a horlivého
pracovníka v oboru národních zájmů. Račte
přijati tímto výraz upřímné soustrasti, který
tlumočím jménem české národní strany. Z
výkonný výbor české nžrod n
strany: Dr. Karel Mattuš. — Ze Sla-
ného. Bolestí naplnila nás zpráva, že upřímný
přítel učitelstva i školy a snuživý podporovate
kulturních snah národa našeho, pun Heřman
Jsnda, navždy nás opustil. Nad jeho předčasným
skonem vyslovujeme upřímnou soustrasť. Uči-
telská jednota »Budeč« ve Sla ném-
Alois Nermut, starosta. Antonin Ferra,
jednatel. — Ze Slaného. Nad předčasným
skonem upřímného přítele učítelstva i školy
pana Heř. Jandy, vyslovuje svou hlubokou sou-
strasť: Sbor učitelský chlapecký ck
škol ve Slaném. — Ze Slaného. Nad
úmrtím pana Heřmana Jandy, vynikajícího pra
covníka kraje našeho v oboru samosprávy a ne-
únavného bojovníka za práva národa našeho
vyslovuje upřímnou soustrasť za Obč ans ký
klub ve Slaném: MUDr. Karel Šupík.
starosta. K. V. Sedláček, jednatel. — Z
Slaného. Nad náhlým skonem svého po-
slance Heřmana Jandy vyslovujeme hlubokou
litost. Politický spolek pro okre
slánský. — Z Knovíze. Projevujeme
nejhlubší soustrast nad úmrtím svého poslance
pana Heřmana Jandy z Budohostic. Zemřel
v plné síle konání plného života, kdy zajisté
uplatniti mohl ještě bohaté zkušenosti. Frant.
Heřman Janda
doktor
Mattuš
Heřman Jsnda
Nermut
Antonina Ferra
Heř
Janda
MUDr
Šupík
K V Sedláček
František
Budeč
Slaný
Knovíz
22
article
Hušák, starosta.
— »Port Artur« na vídeňském jevišti. Ze
všeho dovede těžiti divadelní macha videňských
künstlerů i ze scén nejhrůznějších, odehráva-
jících se na dálném východě. Právě otevřena
byla ve Vídni aréna »Olympia«, a jako úvodní
kus provozován »Port Artur«, »effektuplná
výpravná hra od pana Julia Wilhelma, pro-
vázena zpěvem, tancem, hřměním
děl a námořní bitvou«. Rozumí se, i
sensace chtivé Vídeňáky kus chytil a v celts
proudech táhli ve středu večer do arény, sl
se tu obdivovali »geniálně vymyšlené poinll
hry.« Aby o duchaplnosti autora »Port Arturue
mohl si i náš čtenář učiniti úsudek, nastiníme
stručně obsah nejnovější dramatické tvorby pau
Hušák
Artur
Julio Wilhelm
Arturue
dálný východ
Vídeň
Olympia
23
article
Wilhelma. V prvním aktu uvádí autor diviá
na tržiště v Port Arturu, které pestří se obpra
telstvem všeho druhu: ruští vojáci (s komanien
německým, toť se rozum!) — táhnou tržištěn
na stráž, jiní sedí v krčmách a prozpěvují rusk
písně (!). Najednou v zástupech pozorovati vzre-
šení: za zvuků vojenského pochodu vjíždí n
tržiště — místodržitel A llexěje v. Čínští oby-
vatelé Port Arturu a úřadové vzdávají mu poctu.
načež uspořádána veliká slavnost, při které ta-
neční mistr Collini arranžuje s 800 taneě-
níky a balletkami ve »Vídni dosud nevídant
originální tanec«. Opona po prvním dějstí
s ohromným potleskem spadá. Druhý obraz jd
již do tuha. Začíná popravou japonského vyzvk.
dače na scéně a v zápětí na to zavzní jevištěn
znamení poplachu, neboť na obzoru objevují s
japonské lodi. Všechno zděšeně prchá a z
chvíli jeviště je prázdno, jen sem tam nějaký
opozděný voják neb ruský důstojník přeběhna
Zatím divadelní mašinerie zuřivě pracuje, aby
vykouzlila na zadní stěně jeviště obraz námořní
bitvy. Děla hřímají až uši zaléhají, nad ruským
loďstvem křižují se blesky a konečně lodí »Čí-
sarevič« a »Relvizan« zvolna klesají do hlubi
moře. S nimi ovšem i opona, protože na tře
akt se autor již nezmohl. Obecenstvo jen
vrchol uspokojeno a pan direktor Steiner
kterého za inscenování kusu kritika vídeňská
nazývá »Tausendkünstlerem« — také ... Ne-
schází, než aby Vídeň ještě pozvala si ke po-
vznesení svého kusu toreadora, produkujícíhos
zejtra v zápasu s býky v metropoli Hungarie!
Wilhelm
Artur
Collin
Steiner
Port Artur
Vídeň
Hungarie
24
article
— Promoce. Pan JUC. František Znojil, kan-
didát advokacie v Prostějově, rodem z Krumsína n
Moravě, bude v pátek dne 3. června v malé aul
c. k. české Kario Ferdinandovy university o po
1. hodině odpolední doktorem veškerých práv ve-
řejně prohlášen. — Pan MUC. Emil Sieberz
Zdie bude v pátek dne 3. června o půl 1. hod. odp.
na staroslavném vysokém českém učení Karlo- Ferdi
nandově v Praze doktorem veškerého lékařství ve-
řejně prohlášen. — Pan MUC. Ludvík rytíi
Wotawa, rodem ze Schönwaldu, bude dnes
3. června o půl 1. hod. odpol. na stároslavném učen
Karlo-Ferdinandově v Praze veřejně doktorem ve-
škerého lékařství prohlášen.
— Rodinné zprávy. Slečna Růženka Haup-
tova z Poličky a pan JUDr. Tomáš Kopecký
městský tajemník v Litomyšli, slaviti budou sňatek
manželský v děkanském chrámu sv. Jakuba v Poličc
v ponděli dne 6. června o 11. hod. dop.
— Úmrti. Na Smíchově zemřel včera pan Ka rel
Wahl, zemský inspektor stravoven a ústavů pro be-
plalné sprostředkování služby a práce. Tělesní
schránka zesnulého bude v sobotu dne 4. červn
o 4. hod. odpol. z basiliky sv. Václava na Smíchově
na hřbitov olšanský pohlbena.
JUC
František
Sieberz
Ludvík
Wotaw
Haup
JUDr
Kopecká
Jakub
Ka
Wahl
svatý . Václav
Prostějov
Krumsín můj Morava
Praha
Schönwald
Litomyšl
Smíchov
Olšanský pohlben
Ferdinandov univerzita
český učený KarlaFerdi
ústav pro be
KarlaFerdinandův
25
article
— Z Karlových Varů, 2. června. (C. B.) Dnes pii-
jeli sem na několik neděl pražský purkmistr dr. Sro
a ruský vyslanec hr. Kapmni st.
— Zdržené papežské hrsve. Intronisace nového
arcibiskupa olomouckého dra. Bauera, určená n
12. t. ní., byla odložena na neurčito. Slalo se tak prolo.
že papežské breve, jímz dr, Bauer se jmenuje arei-
biskupem, není ještě vyhotoveno, jeiikož prý ne-
docíleno dohody, týkající se pense Dy
valého arcibiskupa dra. Kohna
— Česká společnost pro veřejné zdravotníctvív
Praze navštívila dne 25. května v počtu 26 členů se
svým předsedou p. drem. Záhořem, fysikem král. hl
města Prahy, sanatorium dra. Šimsy v Krči, soukromý
léčebný ústav p.o choroby nervové a duševní. Výleh
společnosti měl účel prohlédnouti polohu a zalizen
ústavu a poučiti se o principech léčby chorob ner-
vových. Musí se přiznati, žo všichni členové byli pře-
kvapení krásnou romantikou a vhodně volenou po-
lohou léčebného ústavu, který činí se svými vilami
v zahradách roztroušenými a sousedním lesem píí
jemný dojem letního zátiší. Ústav dělí. se ve dvě
hlavní oddělení, a to pro lehké nervosy (3 villy)
pro těžší případy, kde se jedná již o poruchy duševní
také 3 villy). Každý druh nemocných je přísně roz-
dělen a má vlastní zahrady. Pro léčení nervos jsou
zde skutečně nejlepší podmínky: úplný klid, pro-
cházky v lese i v ovocných zahradách. Na té veliké
prostoře najde každý své klidné místo a když chee
najde společnost, hry i zaměstnání v zahradě, sklen-
níku, dílnách a pod. Zařízení pokojů je komfortni
účelné a hygienické — v každé budově jsou lázně
doktor
Sro
st
Bauer
Kohn
Záhoř
Šimsa
Karlová Vary
Praha
Krč
26
article
vodovod a ústřední topení. Zařízení sanatoria nijak
nepřipomíná nemocnici nebo jiný ústav humanitní
ani nemá ničeho společného s ústavy pro choromysl
né, naopak, liší se od podobných i soukromých ústavů
svou organisací, tím, že je ústavem chorob nervo-
vých vůbec, kde nemocní mohou hledati pomoci bez
jakýchkoli formalit a kde osobní svoboda není ome
zena než domácím řádem, který nařizuje všem ab-
stinenci lihových nápojů, a hledí zachovati klid a
přísnou disciplinu. Co se léčení týče, provádějí se
v sanatoriu veškeré mírné procedury z oboru léčby
vodou, elektřinou, massaží a pod., k čemuž je do-
statek pomůcek i personálu. Řídící lékař p. dr. Sims
v přednášce líčil pokrok léčby chorob nervových vůbee
a poukázal na nevědomost a předsudky lidí i jinak
vzdělaných o významu těchlo chorob, čímž trpí ne
mocní sami nejvíce. V tom ohledu správné úsudky
může přivésti jen poučování a vlastní přesvědčen
v léčebných ústavech. Píle odborníka zkušeného vy-
tvořila v Krči (lak blízko Prahy) léčebnu pro nervov
choroby s takovou organisací, že může býti vzorem
pro podobný ústav zemský, který by byl přístupný
i třídám méně zámožným, trpícím nejvíce nervosami
které nemohou léčiti ani ve přeplněných ústavec
se
pro choromyslné ani v nemocnicích
— Městské museum pražské. V měsíci květnu t.
navštívily 2872 osoby sbírky musejní, včelně 65
žáků a žákyň obecných a měšťanských škol pražských
Sbírky jsou otevřeny za volného vslupu v neděli o
9—1 hod., v úterý, ve středu a v pátek od 1—5 ho
odpol, V sobotu od 1—5 hod. odpol. vslupné 40 hal
doktor
Sims
Krč
Praha
27
article
— Král. česká společnost nauk (třída malh.-
přírodn.). V pátek dne 3. června o 5. hodině odpo
bude přednášeti prof. dr. J Barviř „o geologickýc
poměrech -okolí Knína“; dr. J. Matiegka pod
zprávu o tělesných ostatcích J. Kollára. Předloženy
budou práce: 1. dra. J. Šebora „O rozpouštěcí rych-
lesti mědi v kyselině sírové za přítomnosti kysličníku
vodičitého“. 2. Téhož „O diffusní rychlosti vod
blanou polopropustnou“. 3. P. Čestmíra Langa
určení titru permanganatu draselnatého kysličníken
arsenovým a o nové methodě ke stanovení hodnoty
burele.“ 4. P. Rud. Vondráčka „O působení kovi
na roztoky saccharosy.“ 5. Dra. J. Milbauera
„O železe ve svítiplynu.“ 6. Dra. J. Milbauera
R. Hace „Stanovení jodkyanu vedle jodu.“ 7. k
Domína „Třetí příspěvek k české floře jevno-
snubných.
— Výstavy. Jarní výstava „Manesa
v pavilloně pod zahradou Kinských bude v neděli dne
5. t. m. o 7. hod. večer uzavřena
— Přednášky. V Ženském klubu českém bude
přednášeti v pátek dne 3. května o 71/2 hod. veče
slečna Karla Máchova »O ochranném zákonodár
ství v šestinedělí pro dělné ženy a případném jeh
doplnění.« Hosté vítáni. — Přednášku o dru! Dvořá-
kovi uspořadá v neděli dne 5. t. m. »Klub přále
dělnictya v Praze« v slavnostním sále velkorestau
race Čížkovy v Ječné ulici. Začátek o půl 8. ho
večer. Přednášeti bude hudební skladatel p. prof.a
Piskáček. Vstup volný.
— Na vzdělání českých dítek Ústřední Matid
školské dne 30. a 31. května přispěli: Kroužek „Fran-
tišků“ z Bíliny při stolní zábavě v Ohniči 4.20, ve-
černí společnost v hostinci p. Třely v Plzni 2 —, od
Král
profesor
doktor
Barviř
J Matiegka
J Kollár
J Šebor
P Lang
Vondráček
J Milbauer
R Hace
Kinská
Máchův
Čížkův
Piskáček
Fran
Knín
Praha
Ječná ulice
Bílina
Ohnič
Plzeň