ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95627dd0-7129-11dc-8847-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 152, place 82, org 26, work 2
1 masthead
Strana z
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
3. června 1904. Císlo 152
4 article
Na to zajel do Kremlu v historický »Uspen- skij Sobor«, kde vyšlo mu naproti duchovenstvo s procesím s kříži a korouhvemi. V Kremlu v slavnostním odění vítala jej hradní stráž a du- chovenstvo všech tříd, jakož i synod. Po uví- tání a libání ikony odjel car po delší době zpátky na Nikolajevské nádraží, kde jej dosud čekal sbor saperů v plné zbroji, jak se vypraví do boje. Car přecházeje opět mimo ně, rozloučil se s vojíny slovy: »praščajtě, bratey !« (S bohem, bratři !) Zavládlo ticho — chvíle ta pohnutá vynutila mnohým slzy. Když minula, nastalo bouřlivé, nekonečné provolávání »urrá«, které opětovali všichni přítomní v nádraží a které přeneslo se ven na nepřehledné zástupy lidstva, slévajíc se v neutuchající bouři a vlnění. Pozdě večer car odjel do Petrohradu. »Zrítěl.« Není pravda. Pan Kazimír Bartoševič, známý polský pu- blicista, bývalý redaktor »Kurýra Krakovského a nyní feuilletonista »Goňce« ve Varšavě, přijel nedávno na návštěvu do Krakova. Haličské i ví- deňské listy přinesly na to zprávu, že Bartoševič byl z Ruska vypovězen. Na zprávě té nebylc zbla pravdy. Pan Bartoševič, odbyv si v Kra- kově návštěvu, vrátil se bez nejmenší překážky do Varšavy.
Bartoševič Kreml Petrohrad Varšava Krakov Rusko
5 article
Chéradame o příčinách války rusko-japonské. Vrátiv se nedávno z cesty kolem světa. jejíž hlavním účelem bylo poznání dálného Východu, dějiště nynější války, napsal André Chéradame studii o příčinách války rusko- japonské do revue »Le Correspondant«. Chéra- dame přičítá válce ohromný význam, nejen proto že je prvním velkým konfliktem bílého a žlutého plemene, ale i proto, že její konsekvence hlu- boce změní podmínky světové politiky, Chéra- dame navštívil Japonsko, Korejsko, Mandžuri na konci minulého roku, krátce před vypuknutím války a poznal i osobnosti, jež hrály velkou roli v utvoření se událostí. Chéradame vysvětluje, proč první zprávy z bojiště byly nápadně pří znivy Japoncům. Proto, poněvadž vycházely jen z pramenů anglo-německých, jako je Reute- rova kancelář, neb čistě anglických, jako je zpravodaj »Timesů« v Tokiu a Pekinu. Korre- spondent »Timesů« v Tokiu kapitán Brineklyje ve službách japonské vlády, jejíž vydává anglický orgán »Japan Daily Mail«. Korrespon- dent pekinský dr. Morrison je zásadním odpůrcem Rusů. Nyní ovšem »Tímes« zmírnily svou ten- denci protiruskou, omezují horlivost svých korrespondentů a přizpůsobují se Rusku přátel- skému směru nynější politiky vlády anglické. Chěradame dále ličí territorialní a všeobecné poměry na Koreji, jež vedly přímo neb nepřím k válce. Uvádí především význam úmluv míru šimonoseckého a postoupení Port Arturu Rusku a odněti Japoncům ovoce jejich vítězství nad Číňany. Japonsko roztrpčené a ošálené hledalo mocného spojence a usilovně zbrojilo. Spojence našlo snadno v Anglii, žárlivě pohlížející na po- kroky Ruska v Asii.
Chéradam Japonec doktor Morrison Rus Artur Číňan východ Chér Japonsko Tokio Peking Rusko Korea Anglie Asie Le Correspondant Timesy Daily Maila
6 article
Chéradame pak vysvětluje morální a osobn vlivy způsobivší válku. Tvrdí, že ruský car ne chtěl válce, ale že byl k ní nepřímo donucen Vzetí Korejska zdálo se ruským diplomatům vojákům nutností, přirozeným důsledkem jejich postupu na Východě. Záležitosti uchopili se ener- gicky finančníci a podnikatelé, jímž události po slední doby přinesly nesmírný zisk. U Japonců pak vzrůstal do vášnivosti chauvinismus proti- ruský. »Bude-li třeba, potáhneme až do Moskvy,« pravil Chéradamovi vynikající japonský muž V roce 1903 dostouplo vření vrchole. Vláda je burcována ohromnými manifestacemi lidu japon- ského, jehož všechny strany a vrstvy chtěj válku. Potom Chéradame upozorňuje na cizí vlivy zasáhnuvší do událostí v Rusku i Japonsku Američané zejmena hráli aktivní roli ve tvoření války. Působili na Japonce, jimž lichotili jako representantům svobody a pokroku a hnali je do dobrodružství válečného. Též židovská agitace přičiňovala se, aby se Rusům dostalo edvety z Kišeněv! Angličané jsou rozdvojeni. Vétšina podda ných Eduardových jsou antiruského smýšlení. ale velmi imponující čásť Angličanů chce míi a dohodu s Rusy a chce jim podat ruku v Asii Anglická politika, zvláště v novém svém směru bitelná umění cizímu tak dlouho, dokud i ono tak hluboce a poctivě nepocítí potřebu lásky. Velekněz její jest Dostojevský. Pokud Tolstý jde dál (neodpírati zlu), je to zrůdný filosofi- cký přestřel, jenž se nepočítá. To je Tolstý traktátů, ne umění. Tak tedy krása, pravda, láska jsou zákony umění. Ale největší z nich je láska. Proni mnohé hříchy budou mu odpuštěny. Té má člo- věk největší potřebu, ta strasti léčí líp, než krása a pravda. Kdyby prý měl všecky krásy světaa znal všecka tajemství jeho, lásky pak kdyby ne- měl, nic prý není.
Chéradam Japonec Američan Rus Angličan Eduardův Dostojevský Tolstá Moskva Rusko Japonsko Kišeněv Asie
7 article
Krása, pravda, láska, to tré je duše lidskáo kása sídlí v mysli, pravda v rozumu, láska citu. Aby byl celý umělec, musi býti celý člo- věk a to ostatní, tvůrčí duch, je mu přidáno. Vysoký rozum, hluboké srdce a rovná, klidná mysl spasí svět. Krása, pravda, láska. Na tom vyměříš veli- kost všeho umění. Staré umění zná mnoho krásy, málo pravdy, skoro žádné lásky. Od Ho- méra až do Goetha. Však stoupá od pomsty ke spravedlnosti, od zlosti ku právu. Prvý mo- hutný hlas lásky zaznívá na západě z prsou Hugových, jen že to je z části jen krásná, gran- diosní pósa („Muž“: přicházím ze dna propasti) nebo velkodušná blahosklonnost k trpícímua řeřavá výčitka myslitele společenskému řádu (Bídníci). To nešlo ještě z hloubí národní duše. Byla to třaskavá, ale slepá rána do vzduchu: dým se rozplynul a — nic, nikde netrefilo, ne- chytilo. Naopak přichází Zola. Zola se pachtí po pravdě, ale lásky má ten člověk tuze málo, t nedím, žádné. Studený až po srdce, vyrazí-lí j jiskřičku, to mluví reformátor na hlásnou troubu. Slov lásky máme arci i v západním umění dost, leč to je vše bezbolestné kázání v kostele. Slova z knihy, o nichž srdce nic neví. Ale poctivě, bez pýchy, pokorná, s bolestí až zoufale přichází s láskou k bližnímu duše ruská .. čelí především proti Německu, jež chce osa motniti. Na základě důkazů, získaných za své cesty ve Washingtonu, Tokiu, Seulu, Por Arturu a Pekinu přesvědčil se Chéradame, že v posledních létech němečti agent se všemožně přičiňovali, aby Ru- sko zaměstnali a zapletli co nej více v dálném Východu. Němci zůmy- slně podporovali a podněcovali akci ruskou.
Krása Goethe Hugův Zola Artur Němec Německo Washington Tokio Seul Peking
8 article
Německo má jen zisk z nynější války a jedná se mu jen o to, získati hodně nebo nesmírně. Bismarkova politika měla n mysli zaměstnání Ruska na dálném Východěa tak uvolnění cesty německé extensti na Balkáně a k rozluštění problému střední Evropy podle ideálů velko- německých. Rusko opouští svůj význam n Balkáně. Nechalo zabit své dva konsuly omezilo se jen na papírový protest. Chéradame procestoval Balkán a Turecko v posledních lé- tech několikráte a všude konstatoval mocný postup Německa. Vše, co Rusko opouští a ztráci na Balkáně a v Turecku, padá do klína Něme- cka. I když Rusko zvítězí nad Japonskem, vyjde oslabeno ze strašného zápasu. Ruské námořnietví v Evropě již skoro neexistujea hlavní loďstvo utrpí ohromné ztráty válkous Japonskem. Baltické moře nyní a pr budoucí léta patří loďstvu něme- ckému. Rusko musí vyslati do A sje- armádu aspoň 500.000 mužů a bude musit čerpati všechny své zásoby a materiál válečných z arsenálů a garnison, utvořených vzhle- dem k možné válce s Německem. Tím se vysvětluje, proč Německo diskrelně ale resolutně hnalo Rusko do konfliktu s Ja- ponskem.
Chéradam Německo Rusko Balkán Evropa Turecko Japonsko
9 article
Slovanské sdružení v Severní Americe. V restauraci Delmonico v Novém Yorku po řádán byl v sobotu večer prvý banket Slovan- ského sdružení v Novém Yorku, jenž byl jaksi slovanskou demonstraci k tomu cili, aby zvýšen byl nejen zájem o Slovanstvo vůbec, nýbrž i aby dán byl výraz slovanským tendencím ve vespol- ném závodění národů na poli kulturním. Banketu zúčastnílo se asi 80 zástupců růz ných slovanských národností a průběh jeho by) důstojný v každém ohledu. Byla to pravá rodinná slavnost slovanská. Vše, co kypělo v srdcích slo- vanských, tlumočeno bylo tu různými represen- tanty a to způsobem srdečným, nelíčeným. Bylo to opravdové sbratření, z něhož jedině vyply- nouti musí pravá slovanská vzájemnost, která ovšem nesmí se omezli na pouhé horování, nýbrž musí se uplatňovat i prakticky a to v ohledu politickém i hospodářském. Banket zahájen byl předsedou Slovanského sdružení p. Tomášem Čapkem, jenž v určitých rysech vytkl účel Slovanského sdružení a pro- gram jeho činnosti, načež představil přítomné čestné hosty, mezi nimiž byli: Lodygenský, ru- ský generální konsul v Novém Yorku, Charlea R. Crane z Chicaga, známý slavista a nadšený přítel Slovanstva, prof. M. J. Pupin, professor Columbia university, rodilý Srb, William Aston Chandler, horlivý a obětavý přítel Slovanů, Alfons Mucha, proslulý český malíř, jenž sehválně odložil svůj chystaný odjezd do Evropy, jen aby mohl být svědkem této slovanské manifestaee a j.v.
Čapek R Crane M J Pupin Srb Chandler Mucha severní Amerika Nový York Chicago Evropa Delmonico Slovan
10 article
Každý z těchto hostů pronesl několik srdeč ných slov, jež přijata byla s povděkem a v kte- rých zračila se radost, že Slované počínají chá- pat, jak důležitým je pro ně, aby si porozuměli a aby podali si ruce ke společné práci. Gen konsul Lodygenský ve své řeči vyslovi se s potěšením, že po dlouhých létech byloto po druhé, kdy zúčastnil se shromáždění slovan- ského, a s pýchou poukázal na to, že bylo mu před léty na slovanském sjezdu v Moskvě dopřáno, aby stisknouti mohl ruku Fr. Palackému, největšímu českému historikovi. Professor Pupin, jakožto rozený Slovan, promluvil s pravou slovanskou upřímností a slova jeho svědčila, že celým srdcem lpí na slovan ské myšlence. Zmínky zasluhuje, že se narodi ze srbských rodičů v někdejší Vojenské Hranici. studoval později v Praze a pak přestěhoval se do Amoriky, kde je horlivým zastancem slo- vanské eti a slovanského jména.
Slovan Lodygenský Palacký Pupin Moskva Francie Praha Amorika Slovan
11 article
Pozoruhodné byly řeči pp. Cranea a Astora kteří jakožto Američané dali vý- raz svým sympatiím se Slovany. které ostatně zhusta již osvědčili i skutky a za jisté ještě osvědčí. Řeči různých slovanských representantů byly pozoruhodné v mnohém ohledu. Reve- rend Pisek promluvil na théma „Car a Ru- sko“, při čemž kladl důraz na to, že ruský despotism nevyplynul z pouhé libovůle, nýbrž z národní nutnosti, a že Rusové zajisté budou s to, aby i v budoucnosti přizpůsobili svoje státní zřízení potřebám národa. Když dospě) řečník k bodu, kdy pronésti měl přípitek carovi, ohradil se jakožto občan americké republiky proti domněnce, že snad má na paměti projev úcty vůči vladaři, a doložil ihned, že je ochoten pronésti přípitek ten caru jakožto člo- věku, hlasateli míru, Slovanu a otci ruského n roda, za jakého je považován. Pan Anthony S. Ambrose jménem Slováků ujistil, že Slováci vždy a všude stáli ve slovan ském šiku a že v něm státi budou i nadále.
Crane Astor Američan Reve Rus Anthon S Ambros Slovák Pisko Slovan
12 article
Rev. Hotovický pronesl řeč jménem Rusů a ujistil, že ruský národ nikdy nezapomene na sympatie Slovanů, jak projeveny mu byly v nynější jeho válce s Japonskem. Pan L. C. Frank promluvil jménem Čechů a ve své řeči kladl hlavní důraz na to, že nyní je nejlepší příležitost, aby slovanská vzájemnost uplatněn byla také prakticky. Pouhé horování ujišťování se bratrstvím nestačí. Třeba skut- ků. V tom ohledu lze učiniti mnoho. Tak bylo by možno zřídit slovanskou úřadovnu, jež by slovanským přistěhovalcům skýtala radu a po případě i pomoc, později mohly by být učiněny společné kroky v jiném ohledu. Na př. slovanská informační kancelář velice by posloužila spo- lečným slovanským zájmům. Pan Alfons Mucha rozhovořil se o po- měrech v Čechách a na Moravě a dokazoval, že při praktickém provádění vlasteneckých podniko dalo by se tam mnoho udělat. Podal příklad toho na možném uskutečnění následujícího projektu: Kdyby všichni Čechoslované uložili si jakousi národní daň, t. j., kdyby dle majetkových p
Rus L C Frank Čecho Mucha Čechoslovan Japonsko Čechy Morava Slovan
13 article
měrů každý jednotlivec ukládal ročně jeden, dva tři nebo i více zlatých do společné pokladny roční příjem vzrostl by až na 6,000.000 zl Z toho polovina mohla by být vydána na ná- rodní podniky a polovina mohla by být ukládána jakožto národní fond. Za deset roků obnášel by fond ten již 30,000.000 zl. S takovým kapi- tálem dalo by se již něco podniknouti. A kapitál je to, co Čechoslované potřebují, aby vymanil se z německého hospodářského podruží. Potom vystřídala se ještě celá řada řečníků a sice: rev. Janusek promluvil za Slováky, Obuškevič za Rusíny, p. Fr. Sakser za Slovince, p. Brožovič za Chorvaty atd. Shromáždění zpívalo americkou hymnu, ruskou hymnu, „Ilej, Slováci“ a „Vzhůru hlavy Slované!“ Při banketu účinkovala hudba prof. Kaza- meka, jež hrála vesměs slovanské skladbya písně, které značně přispívaly ke zvýšení vše obecné nálady. Zmínky zasluhuje, že titulní list programů večera kreslen byl panem Alfonsem Muchou, že mladý česko-americký virtuos pan Mokrejš za- hrál několik skladeb na pianě a že pan Matušel zazpíval velmi pěkně „Pod tím naším oke néčkem“. Že nynější válka na dalekém Východě byla také předmětem všeobecného rozhovoru, netřeba ani podotýkati. Ruský vyslanec ve Washingtoně, hrab Cassini, se pro chorobu nedostavil a omlu- vil se přípisem, v němž vyslovil svoje potěšen nad akcí amerických Slovanů a zároveň i dů- věru, že Rusko vyjde konečné se ctí z nynějšího konfliktu. Na místě vyslancově zúčastníli se banketu vojenský a námořní attaché ruský, kteř také pronesli přiměřené řeči. Dále zúčastnil se banketu biskup Raphael, hlava ruské církvo ve Spojených státech.
Čechoslovan Slovák Brožovič Chorvat Slovan profesor Kaza Mucha Mokrejš Matujít Cassin Raphael Francie Washington Rusko spojený stát Slovan
14 article
Významnou událostí vočera bylo, že gen konsulovi Lodygenskému odevzdány byly tyto obnosy ve prospěeh ruské společnosti Červeného kříže: 2000 doll. od nejmenovaného Slovana v Američě usazeného, 173 doll. od slovenského „Sokola“, 25 a 100 doll. od Slováků z Pen sylvanie, 50 doll. od rev. Píska, 25 doll. o p. Alb. Maršaty a 25 doll. od p. Ledeckého. Tu podotknouti dlužno, že Slováci již dříve ode- vzdali 1000 doll. ve prospěch ruské společnosti Červeného kříže. Soukromě sděleno, že mr. Wm Astor Chandler v zapečetěné obálce odeslal ru skému gen. konsulovi chek ve prospěch ruské společnosti Červeného kříže. Na jaký obnos chek ten zněl, prozatím není známo. Během večera proneseny byly přípitky pre sidentovi Rooseveltovi a carovi Mikuláši, jimž současně odeslány byly telegramy. Mezi přítomnými representanty ruského ná roda byl také washingtonský dopisovatel „No vého Vremeno“ p. Alexis N. Babine. Vojenské zakročení Německa proti Anglil? »Daily Telegraph« dává si sdělovati z Pe trohradu: »Dle věrohodných sdělení, jež potvr- zují něktoré nové informace, jest mezi Ně- meckem a Ruskem smlouva, v nlž Rusku zabezpečena jest nejr oz hodnější podpora Německa a tře- ba-li i branné zakročení proti každému pokusu Anglie neb Spojených států, otázku vy- chodoasijskou podrobiti rozhodnutí mezinárod- ního kongresu.« Listy německé vidí však ve tvrzení »Daily Telegraphu« pouze pokus po- hnouti Unii, aby z nedůvěry k Německu přimkla se více k Anglii a diví se, že v informaci an- glického tisku není zmínky o roli — Francie. Ovšem Francie za nynější vlády své pracuje více o rehabilitaci Dreyfusa nežli o uplatněn Francie v politice mezinárodní.
Slovan Slovák Maršata Ledecký Astor Chandler Roosevelt Mikuláš N Babine Písek Německo Anglit Rusko Anglie spojený stát Francie Červený kříž Sokol Daily Telegraph
15 article Dozvuky všestudentské slavnosti.
Dozvuky všestudentské slavnosti. Všestudentská slavnost došla včera svého zakon čení „dozvuky“, jež těšily se v neztenčené míře ná vštěvě obecenstva. Program byl týž jako po oba před chozí dny, obohacen byv ještě o zajímavý bod, po kračování v akademii šermiřské, vři níž včera vy- bojováno „přebornictví v šermu studentstva česko- slovanského“. V zápasech těchto představila se nán celá řada nadějných šermířů-studentů, kteří pod do- hledy znamenitých pražských mistrů ještě velké do- konalosti v krásném sportu šermířském dosáhnout mohou.
16 article
Jednollivá assaut provedena s ohněm a elegane a svědčila o pilném výcviku šermířů. Soudcovský sbor sestaven následovně: setník, místr Hlergsell. nadporučík Lorenz, JUDr. Musil, JUDr. Pinkasa mistr Santelli. V zápasech fleuretem zvítězili: Sá- zavský nad Ladou, Lada nad Müllerem, Lada nad Kubátem, Müller nad Kubátem, Sázavský nad Ku bátem a Sázavský nad Müllerem. Vítězem ve fleu- retu jest tudiž Sázavský (3x1), druhým Lada Otakar a třetím Müller. V zápase šavlí vílězili v I. oddílu Jechenthál nad Müllerem, Papik nad Můllerema Jecheníhál nad Papikem; v II. oddílu: Španiel na Barviřem, Černý nad Španielem a Černý nad Barvířem- v III. oddílu: Peland nad Mailardem, Veselý nad Po- korným, Pokorný nad Mailardem, Pokorný nad Pe- landem, Veselý nad Pelandem a Veselý nad Mailar- dem. V rozhodovacích zápasech vítězil Jechenthál nad Černým, Jechenthál nad Veselým a Veselý nad Černým. Jest tudíž vítězem v mistrovství šavlí Je- chenthál, druhým Veselý a třetím Černý. Krom toho předvedeno ještě assaut: šl. Goppold s mistrem Santellim (šavlí), dále provedena škola šavlí mistry Bertim a Santellim a škola fleuretem a au-mur sleč- nou Baumgartlovou s mistrem Hergsellem. Zejmen poslední ukázka šermu vzbudila veliký obdiv, nebo známo, že slečna Baumgartlova teprve velice krátký čas se v šermu cvičí.
Lorenz JUDr Musil Pinkasa Santelli Müller Kubát Sázavský Otakar Papik Jecheníhál Španiel Černá Barvíř Veselá Mailard Pokorná Peland Mailar Jechenthál Goppold Berti Baumgartlův nad Lada Lada nad Müller Lada nad Kubát Můllerema Papiko Jechenthál nad Veselá druhý lada
17 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — O pěstování církevního zpěvu na ško- lách národních vydala prý zemská školní rada pro království české, jak oznamuje klerikální »Čech« dne 1. června, výnos, který otiskují po něm také jiné časopisy. Pokud víme, nejednalo se o takovém nařízení v žádné, ani odborové ani plenární schůzi zemské školní rady, a jde tu tedy buď jen o návrh takového výnosu, který bude předložen plenární schůzi, do níž náleží jako věc, týkající se obou národností. nebo běží o opatření, jež vyšlo z presidia zem- ské školní rady bez s ch válení gremi ál ního. Způsob tento oblibuje si nynější praeesi- dium dosti zhusta, spoléhajíc, že zemská školní rada je tak upravena zákonem, aby v ní zá- stupcové autonomie byli snadno přehlasováni před veřejnosti umlčováni byrokratickou větši nou státní správy, která sice na obecné školy nic neplatí, ale za to si dovoluje rozhodovat o všech hmotných i duchovních stránkách ná rodního školství našeho. Ve člvrtečním čísle svém »Čech« tento výnos prohlašuje za své vítězství; nám se však zdá, že by nařízení toto mohlo způsobiti pravý opak; učitelé totiž, ktel dosud funkce kostelní obstarávali dobrovolně. mohli by je nyní, když se k nim proti platným zákonům, nad něž nesahá jakékoli nařízení donucují, hromadně skládati, čímž by se po měry mezi školou a kostelem zakalily tak, jal toho původci tohoto výnosu zajisté neočekávali — Chceme prý v kalných vodách lovit.
Čo
18 article
Naše onehdejší napomenutí, aby při podnicích. jež na ochranu našich menšin v uzavíraném území se zamýšlejí nebo provádějí, šetřeno bylo strategické zásady a zkušenosti, že tajemství je zárukou úspěchu, aby se všechny počiny v ná rodní naší obraně s naivní radostí veřejně ne- vyhlašovaly, aneb dokonce, aby se k vůl okamžitému zjištění získaných či teprve získá- vaných osobních zásluh německému časopise ctvu a německým bojovným organisacím nepo dávaly vítané zprávy a bezděčné pokyny k ope racím záškodným a odvetným, toto naše více již než oprávněné upozornění vzbudilo v něme- ckém táboře nelibou ozvěnu, ba očividné po- horšení, kteréž opět a opět kousavými výpady si odlehčuje. Nejvíce ujala se při tom námitka či jenom snad poznámka, kterou zase tu a tam čteme, že prý chceme v temnu chytat a v kal ných vodách lovit. Nikoli, pánové: my chceme pro svoje záměry a pro svoji činnost, tedy vů- bec pro sebe míti jasno úplné; ale my nepře jeme si, abyste vy olevřenými okny do naší dilny hledět mohli, abyste vy do našeho arse nálu jasně viděli, kdežto my o vašich pláneeh nikdy ničeho neslýcháme a obyčejně teprve va- šimi skutky překvapeni býváme. Ale kdo opravdu v temnu loví, jsou vaši předáci, jsou pánové dr. Eppinger, prof. dr. Bachmann a dr.
doktor Eppinger profesor Bachmann
19 article
Schreiner, kteří — jak určitě víme — a jak jsme svým nedělním odhalením dokázali, do kabinetu pana vrchního ředitele pošt a telegraf a také k jiným přednostům státních zemskýeh úřadů zadními dveřmi docházejí, aby tam při spuštěných žalusiích proti českému úřednictvu konspirovali, o protekční povyšování, dosazován a přesazování německých úřadníků se zasazo- vali, německým obcím nebo okresům zvláštn výhody vymáhali a tak dále. To je pravé »l vení v kalu«, to je zavádění tajné, podzemn »vedlejší vlády«, kteráž se od přesídlení pana dra. Eppingra do Prahy zde ve vší formě eta- blovala a úřady zdejší svým vlivem, tlakem ně mecké politické organisace a svými důvěrným
Schreiner Praha
20 article
konnexemi s vídeňskými kruhy ovládá, aneb aspoň — terrorisuje, které však my — o tom nechť je panstvo ujištěno — neustaneme šlapaí na paty- — Urážliné nešetření rovnoprávnosti jazy kové páše některý funkcionář při c. k. správě telefonické v Praze. Ačkoli jsme to už jednou vytkli, předkládají nicméně zřízenci správy telefonní v Praze abonnentům telefonu jen ně mecké tiskopisy se žádostí, aby jim na nic svým podpisem potvrdili, že provedena byla pro hlídka telefonního stroje. Nedávno žádán by o potvrzení na takovém listě český abonnent jemuž zřízenec k podpisu předložil výhradně německý »Stundenpass IV. des. Ant. Roubiček in Prag für den Monat Mai 1904«. Český abon nent právem odepřel přijetí takové listinya na místě pro podpis určeném napsal poznámku »Podpis odepřen, poněvadž formulář je německý. zákonným ustanovením o rovnoprávnosti se přl- čící«. Zřízenci nezbylo, než odejíti bez žádaného potvrzení. — Jednání úřadníka, který zřízenee posílá k českým stranám s listy pouze něme ckými, je skutečnou provokací, která má být každým českým abonnentem telefonu bez vý jimky odmítnuta a dle možnosti také stíhána. Že se jedná o úmyslnou provokaci českých stran odvahou německého provokatéra v úřadnickém kabátě, vidno nejlépe z toho, že dříve předklá dali zřízenci telefonní správy pražské abonnentům telefonu pražského ku podpísu listy, které po stránce jazykové rovnoprávnosti vyhovovaly. — Nespravedlivé obsazování míst úřad- nických, Ku projevu, schválenému na protestn schůzi, pořádané Národní radou s radou král. hlav. města- Prahy dne 27. března ve příčině pronásledování českých úřadníků, připojují se dále: Okresní výbor v Hlinsku, městská rada v Libochovicích, okresní výbor v Plá nici, obeení rada města Sobotky, okresní výbor ve Voticích, okresní výbor ve Vy sokém n. Jiz.
Praha Libochovice Votice Monat Mai okresní výbor v Hlinsko rada město Sobotka
21 article
— K úmrtí posiance a okresního starosly pana Heřmana Jandy. Výkonného vý- boru národní strany svobodomy- slné došel od předsednictva strany staročeské tento projev: S pohnutím přijali jsme zprávuo nenadálém úmrtí pana Heřmana Jandy, vynika- jícího člena Vaší politické strany a horlivého pracovníka v oboru národních zájmů. Račte přijati tímto výraz upřímné soustrasti, který tlumočím jménem české národní strany. Z výkonný výbor české nžrod n strany: Dr. Karel Mattuš. — Ze Sla- ného. Bolestí naplnila nás zpráva, že upřímný přítel učitelstva i školy a snuživý podporovate kulturních snah národa našeho, pun Heřman Jsnda, navždy nás opustil. Nad jeho předčasným skonem vyslovujeme upřímnou soustrasť. Uči- telská jednota »Budeč« ve Sla ném- Alois Nermut, starosta. Antonin Ferra, jednatel. — Ze Slaného. Nad předčasným skonem upřímného přítele učítelstva i školy pana Heř. Jandy, vyslovuje svou hlubokou sou- strasť: Sbor učitelský chlapecký ck škol ve Slaném. — Ze Slaného. Nad úmrtím pana Heřmana Jandy, vynikajícího pra covníka kraje našeho v oboru samosprávy a ne- únavného bojovníka za práva národa našeho vyslovuje upřímnou soustrasť za Obč ans ký klub ve Slaném: MUDr. Karel Šupík. starosta. K. V. Sedláček, jednatel. — Z Slaného. Nad náhlým skonem svého po- slance Heřmana Jandy vyslovujeme hlubokou litost. Politický spolek pro okre slánský. — Z Knovíze. Projevujeme nejhlubší soustrast nad úmrtím svého poslance pana Heřmana Jandy z Budohostic. Zemřel v plné síle konání plného života, kdy zajisté uplatniti mohl ještě bohaté zkušenosti. Frant.
Heřman Janda doktor Mattuš Heřman Jsnda Nermut Antonina Ferra Heř Janda MUDr Šupík K V Sedláček František Budeč Slaný Knovíz
22 article
Hušák, starosta. — »Port Artur« na vídeňském jevišti. Ze všeho dovede těžiti divadelní macha videňských künstlerů i ze scén nejhrůznějších, odehráva- jících se na dálném východě. Právě otevřena byla ve Vídni aréna »Olympia«, a jako úvodní kus provozován »Port Artur«, »effektuplná výpravná hra od pana Julia Wilhelma, pro- vázena zpěvem, tancem, hřměním děl a námořní bitvou«. Rozumí se, i sensace chtivé Vídeňáky kus chytil a v celts proudech táhli ve středu večer do arény, sl se tu obdivovali »geniálně vymyšlené poinll hry.« Aby o duchaplnosti autora »Port Arturue mohl si i náš čtenář učiniti úsudek, nastiníme stručně obsah nejnovější dramatické tvorby pau
Hušák Artur Julio Wilhelm Arturue dálný východ Vídeň Olympia
23 article
Wilhelma. V prvním aktu uvádí autor diviá na tržiště v Port Arturu, které pestří se obpra telstvem všeho druhu: ruští vojáci (s komanien německým, toť se rozum!) — táhnou tržištěn na stráž, jiní sedí v krčmách a prozpěvují rusk písně (!). Najednou v zástupech pozorovati vzre- šení: za zvuků vojenského pochodu vjíždí n tržiště — místodržitel A llexěje v. Čínští oby- vatelé Port Arturu a úřadové vzdávají mu poctu. načež uspořádána veliká slavnost, při které ta- neční mistr Collini arranžuje s 800 taneě- níky a balletkami ve »Vídni dosud nevídant originální tanec«. Opona po prvním dějstí s ohromným potleskem spadá. Druhý obraz jd již do tuha. Začíná popravou japonského vyzvk. dače na scéně a v zápětí na to zavzní jevištěn znamení poplachu, neboť na obzoru objevují s japonské lodi. Všechno zděšeně prchá a z chvíli jeviště je prázdno, jen sem tam nějaký opozděný voják neb ruský důstojník přeběhna Zatím divadelní mašinerie zuřivě pracuje, aby vykouzlila na zadní stěně jeviště obraz námořní bitvy. Děla hřímají až uši zaléhají, nad ruským loďstvem křižují se blesky a konečně lodí »Čí- sarevič« a »Relvizan« zvolna klesají do hlubi moře. S nimi ovšem i opona, protože na tře akt se autor již nezmohl. Obecenstvo jen vrchol uspokojeno a pan direktor Steiner kterého za inscenování kusu kritika vídeňská nazývá »Tausendkünstlerem« — také ... Ne- schází, než aby Vídeň ještě pozvala si ke po- vznesení svého kusu toreadora, produkujícíhos zejtra v zápasu s býky v metropoli Hungarie!
Wilhelm Artur Collin Steiner Port Artur Vídeň Hungarie
24 article
— Promoce. Pan JUC. František Znojil, kan- didát advokacie v Prostějově, rodem z Krumsína n Moravě, bude v pátek dne 3. června v malé aul c. k. české Kario Ferdinandovy university o po 1. hodině odpolední doktorem veškerých práv ve- řejně prohlášen. — Pan MUC. Emil Sieberz Zdie bude v pátek dne 3. června o půl 1. hod. odp. na staroslavném vysokém českém učení Karlo- Ferdi nandově v Praze doktorem veškerého lékařství ve- řejně prohlášen. — Pan MUC. Ludvík rytíi Wotawa, rodem ze Schönwaldu, bude dnes 3. června o půl 1. hod. odpol. na stároslavném učen Karlo-Ferdinandově v Praze veřejně doktorem ve- škerého lékařství prohlášen. — Rodinné zprávy. Slečna Růženka Haup- tova z Poličky a pan JUDr. Tomáš Kopecký městský tajemník v Litomyšli, slaviti budou sňatek manželský v děkanském chrámu sv. Jakuba v Poličc v ponděli dne 6. června o 11. hod. dop. — Úmrti. Na Smíchově zemřel včera pan Ka rel Wahl, zemský inspektor stravoven a ústavů pro be- plalné sprostředkování služby a práce. Tělesní schránka zesnulého bude v sobotu dne 4. červn o 4. hod. odpol. z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbitov olšanský pohlbena.
JUC František Sieberz Ludvík Wotaw Haup JUDr Kopecká Jakub Ka Wahl svatý . Václav Prostějov Krumsín můj Morava Praha Schönwald Litomyšl Smíchov Olšanský pohlben Ferdinandov univerzita český učený KarlaFerdi ústav pro be KarlaFerdinandův
25 article
— Z Karlových Varů, 2. června. (C. B.) Dnes pii- jeli sem na několik neděl pražský purkmistr dr. Sro a ruský vyslanec hr. Kapmni st. — Zdržené papežské hrsve. Intronisace nového arcibiskupa olomouckého dra. Bauera, určená n 12. t. ní., byla odložena na neurčito. Slalo se tak prolo. že papežské breve, jímz dr, Bauer se jmenuje arei- biskupem, není ještě vyhotoveno, jeiikož prý ne- docíleno dohody, týkající se pense Dy valého arcibiskupa dra. Kohna — Česká společnost pro veřejné zdravotníctvív Praze navštívila dne 25. května v počtu 26 členů se svým předsedou p. drem. Záhořem, fysikem král. hl města Prahy, sanatorium dra. Šimsy v Krči, soukromý léčebný ústav p.o choroby nervové a duševní. Výleh společnosti měl účel prohlédnouti polohu a zalizen ústavu a poučiti se o principech léčby chorob ner- vových. Musí se přiznati, žo všichni členové byli pře- kvapení krásnou romantikou a vhodně volenou po- lohou léčebného ústavu, který činí se svými vilami v zahradách roztroušenými a sousedním lesem píí jemný dojem letního zátiší. Ústav dělí. se ve dvě hlavní oddělení, a to pro lehké nervosy (3 villy) pro těžší případy, kde se jedná již o poruchy duševní také 3 villy). Každý druh nemocných je přísně roz- dělen a má vlastní zahrady. Pro léčení nervos jsou zde skutečně nejlepší podmínky: úplný klid, pro- cházky v lese i v ovocných zahradách. Na té veliké prostoře najde každý své klidné místo a když chee najde společnost, hry i zaměstnání v zahradě, sklen- níku, dílnách a pod. Zařízení pokojů je komfortni účelné a hygienické — v každé budově jsou lázně
doktor Sro st Bauer Kohn Záhoř Šimsa Karlová Vary Praha Krč
26 article
vodovod a ústřední topení. Zařízení sanatoria nijak nepřipomíná nemocnici nebo jiný ústav humanitní ani nemá ničeho společného s ústavy pro choromysl né, naopak, liší se od podobných i soukromých ústavů svou organisací, tím, že je ústavem chorob nervo- vých vůbec, kde nemocní mohou hledati pomoci bez jakýchkoli formalit a kde osobní svoboda není ome zena než domácím řádem, který nařizuje všem ab- stinenci lihových nápojů, a hledí zachovati klid a přísnou disciplinu. Co se léčení týče, provádějí se v sanatoriu veškeré mírné procedury z oboru léčby vodou, elektřinou, massaží a pod., k čemuž je do- statek pomůcek i personálu. Řídící lékař p. dr. Sims v přednášce líčil pokrok léčby chorob nervových vůbee a poukázal na nevědomost a předsudky lidí i jinak vzdělaných o významu těchlo chorob, čímž trpí ne mocní sami nejvíce. V tom ohledu správné úsudky může přivésti jen poučování a vlastní přesvědčen v léčebných ústavech. Píle odborníka zkušeného vy- tvořila v Krči (lak blízko Prahy) léčebnu pro nervov choroby s takovou organisací, že může býti vzorem pro podobný ústav zemský, který by byl přístupný i třídám méně zámožným, trpícím nejvíce nervosami které nemohou léčiti ani ve přeplněných ústavec se pro choromyslné ani v nemocnicích — Městské museum pražské. V měsíci květnu t. navštívily 2872 osoby sbírky musejní, včelně 65 žáků a žákyň obecných a měšťanských škol pražských Sbírky jsou otevřeny za volného vslupu v neděli o 9—1 hod., v úterý, ve středu a v pátek od 1—5 ho odpol, V sobotu od 1—5 hod. odpol. vslupné 40 hal
doktor Sims Krč Praha
27 article
— Král. česká společnost nauk (třída malh.- přírodn.). V pátek dne 3. června o 5. hodině odpo bude přednášeti prof. dr. J Barviř „o geologickýc poměrech -okolí Knína“; dr. J. Matiegka pod zprávu o tělesných ostatcích J. Kollára. Předloženy budou práce: 1. dra. J. Šebora „O rozpouštěcí rych- lesti mědi v kyselině sírové za přítomnosti kysličníku vodičitého“. 2. Téhož „O diffusní rychlosti vod blanou polopropustnou“. 3. P. Čestmíra Langa určení titru permanganatu draselnatého kysličníken arsenovým a o nové methodě ke stanovení hodnoty burele.“ 4. P. Rud. Vondráčka „O působení kovi na roztoky saccharosy.“ 5. Dra. J. Milbauera „O železe ve svítiplynu.“ 6. Dra. J. Milbauera R. Hace „Stanovení jodkyanu vedle jodu.“ 7. k Domína „Třetí příspěvek k české floře jevno- snubných. — Výstavy. Jarní výstava „Manesa v pavilloně pod zahradou Kinských bude v neděli dne 5. t. m. o 7. hod. večer uzavřena — Přednášky. V Ženském klubu českém bude přednášeti v pátek dne 3. května o 71/2 hod. veče slečna Karla Máchova »O ochranném zákonodár ství v šestinedělí pro dělné ženy a případném jeh doplnění.« Hosté vítáni. — Přednášku o dru! Dvořá- kovi uspořadá v neděli dne 5. t. m. »Klub přále dělnictya v Praze« v slavnostním sále velkorestau race Čížkovy v Ječné ulici. Začátek o půl 8. ho večer. Přednášeti bude hudební skladatel p. prof.a Piskáček. Vstup volný. — Na vzdělání českých dítek Ústřední Matid školské dne 30. a 31. května přispěli: Kroužek „Fran- tišků“ z Bíliny při stolní zábavě v Ohniči 4.20, ve- černí společnost v hostinci p. Třely v Plzni 2 —, od
Král profesor doktor Barviř J Matiegka J Kollár J Šebor P Lang Vondráček J Milbauer R Hace Kinská Máchův Čížkův Piskáček Fran Knín Praha Ječná ulice Bílina Ohnič Plzeň