1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, v úterý 28. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Hisv
přelplácí sa
v Praze v administraei
na ně, . . . 6 K —h
na čtert lela
s dvojí donkškeu
na měsln
ns doit bie
ve tllalkách
2 K S0h
pa měsíc .
Poštout
na vsirnne
. . . K 60k
na čtvrt leka
s drojí zásllkeu
na vuřsí
ne ztvct pte
Dohodněme se o prospěch svého
národa dokud čas!
V týž den, kdy jsme na tomto místě
upozorňovali, kterak vůči zřízenosti a při-
pravenosti Němcův u nás, na tři neděle před
rozhodnými bitvami volebními, panuje bez-
příkladná politická nehotovost a zmatků plná
neujasněnost jak o stanovištích, tak o cestách
i cílech, — odhalila vídeňská Konservative
Correspondenz cíp clony, zastírající obraz
vládní volební »opravy«, s kterou prý
baron Beck přese vše popírání hodlá po-
zdravit nový český sněm hned v prvém jeho
zasedání ..
Dílo není prý dosud na čisto hotovo
poněvadž konečné, podrobné jeho proveden
záviseti bude ještě od výsledku poradse
zástupci obou národních taborů (a ovšem
též velkostatkářů), avšak základní jeho rysy
už jsou vymodelovány v podstatě takto:
Vlada Beckova trvá na zastoupen
kuriátním a na udržení zejměna kurie
velkostatkářské při posavadní její
síle 70 mandátův, totiž 16 za velkostatky
svěřenské a 54 za velkostatky nesvěřenské
Němcův
Beck
Vlad Beckův
Praha
5
article
První, počtem 56, mají jako dosud vo-
liti 16 poslapcův svých hromadnou volbou
v Praze; kdežto 507 voličův velkostatků
nesvěřenských má svých 54 poslanců voliti
v pěti sborech, dle krajův, z nichž by tř
sbory připädly straně konservatívní a daly
ji 33 mandaty, kdežto strana německá by
měla ve dvou sborech vítězství a jistých 21
mandátů. — Počet virilistův (4 biskupové
2 rektoři universit) má býti zvýšen o
rektory obou technik zdejších. — Počet po-
slancův lidových však má býti rozhojněn
z nynějších 166 na 202 až na 222 poslanců,
takže by čítal příští zreformovaný sněm 280
až 300 sněmovníkův. Toto rozmnožení o 36
až 56 lidových poslancův způsobeno by bylo
krom některých změm v městské kurii zvláště
přístavbou čtvrté kurie nepoplatní-
kův, v níž by měly volební právo všechny
zletilé, gramotné osoby, usedlě ve volebním
okrese aspoň rok, a neobtěžující veřejnou
dobročinnost. —
Nerozhodnuta je prý dosud vláda, má-li
volební právo v kurii velkostatkářské vázat
jako dosud na držení statků deskových,
či má-li je přiznat také majetníkům tak zv
statků rustikálních, vyhoví-li předepsanému
censu 500 K daní přimých.
Praha
mandatum
6
article
Rovněž prý dosud vláda uvažuje, ne-
měla-li by volební právo obchod-
nich komor zrušit a nahradit novou
kurii největších poplatníků v z
oboru průmyslu a obchodu. Zi
stane-li při starém, budou prý zeměděl
ské rady žádat, aby se jim postoupilo
15 mandátů a sice 10 českých a 5 ně-
meckých.
Jak viděti, nelíší se reformní dílo páně
Beckovo od staré šablony Gautschovy leda
v tom přídavku čtvrté kurie; kdezto
Gautsch zřizoval tuto kurii, nadanou 36 po-
slanci jako »všeobecnou«, takže v ní
měli právo volit i ti, kdož volí již v některé
z ostatních tří kurií — a těch se čitá na
446.000 hl. — baron Beck toto dvojité vo-
lební právo nepřipustí, nýbrž vyhrazuje kurii
tu pouze nejmenším poplatníkům a nepo-
platníkům, což by znamenalo v praxi znač-
nou výlhodu těchto, jichž počet páčí se na
806.400 hlav. — Než, co značí tento nepa-
trný pokrok oproti obromně nerovnostia
křivdě v celé soustavě kuriátní vůbec, při
níž připadá ve volicím sboru velkostat-
kářů svěřenských jeden poslanec na
34 voliče a 167.000 K daní, ale jeden po-
slanec městský na 15.850 obyvatel a
na 239244 K daní; jeden poslanec za
velkostatek nesvěřenský na 10
voličů a 80.844 K daní, — naproti tomu
však jeden poslanec venkovských obcí
teprv na 55 943 obyvatel a 307.922 K daníl
Vděk této neslýchané nerovnosti koruno-
vané nad to pak ještě nejnespravedli-
vější geometrii volební malých ně-
meckých a ohromných českých volebních
okresův, docílil Schmerling svým kuriátním
zastoupením zájmovým toho, po čem něme-
cké srdce jeho práhlo: že národ česky
stlačen na sněmu království če-
ského přes svou téměř dvoutřetinovou vět-
šinu v zemi do nehodné menšiny pouhých
98 poslanců mezi 242 sněmovníky.
Beckův
Gautschův
Gautsch
Beck
Schmerling
7
article
Nuže, má toto krvavé bezpráví
padnout či potrvat? O to se nám
jako národu práva svého a cti své dbalému
musí jednati především a nade všecko.
Dle Gautschovy volební předlohy z r. 1905
mělo potrvat. Poněkud zmírněné sice,
ale přece. Chtěl nám naházeti prachu v oči
tím, že rozhojnil počet českých poslancův
o 42; nabízel nám totiž 2 virilisty, 55 měst
ských a 53 venkovských poslancův, pak 8 za
české obchodní komory a 22 za kurii vše-
obecnou; úhrnem tedy 140 poslancův.
Avšak celý sněm měl čítati 305 po-
slanců, tak že jsme v něm neměli míti za
stoupení než pouhých 46 procent (místo 63
a že nám i jen do pouhe nadpoloviční vět-
šiny (která činila 153 hlasů) scházelo stále
15 hlasů, o kteréž bychom se musili dopro-
šovati jako dosud pánů velkostat-
kářů, nehlásících se k naše mu
národu, a osvědčivších se nám již toli-
kráte tak nespolehlivými spojenci.
Gautschův
8
article
Nicméně však byli tehda (r. 1906), jak
svědčí v posledním sešitu »České Revue«
sám povolaný svědek dr. Václav Škar da
čeští poslanci ochotni přijmou
tuto Gautschovu volební opra v
i s tím její německým přívěskem národních
kurií volebních! Svědectví to jest v nynějšt
době nad míru důležité a výstražně poučné.
abychom vůči schystané volební opravě
která dle všeho nebude o mák lepší, ne
upadli svou nepřipraveností opět v tuté
chybu jako tenkráte.
Pan dr. Václav Škarda vypravuje do-
slovně:
Když r. 1905 zlepšily se naděje na uzáko
nění všeobecného a rovného práva hlasova-
cího, vystoupila strana naše znovu s poža-
davkem svým, aby také volební právo do sně-
mu bylo vybudováno na zásadě všeobecného
a rovného práva hlasovacího. Při tomto kroku
jsme ovšem nepřehlíželi překážky, které stoj
v cestě této reformě, vědouce, že velkostatkář
i Němci ze všech sil budou se proti tomu brá-
niti, aby volební řád na tomto základě byl
opraven.
V témž zasedání podala vláda předlohu
o změně zemského zřízení i volebního řádu,
jež v hlavních bodech spočívala na výsledku
důvěrný ch porad mezi Čechy
Němci na jaře toho roku ve Vídu
konaných, avšak částečně hověla jedno
stranným požadavkům Němeů
vládě dodatečně sdělený m. Před
loha ta zachovávala nynější kuriovou sou-
stavu, připojujíe novou všeobecnou kurii po
způsobu páté kurie Badenovy a poskyto-
vala Němcům možnost, aby sami bez
volebních kompromisů volili své zá-
stupce dozemského výboru, zem-
ských ústavů a sněmovních ko-
misí. Předloha zmíněná byla ovšem velmi
vzdálena od našich ideálů, ale zabezpečovala
doktor
Škar
Gautschův
Škarda
Němec
Čecho
Badenův
Český revue
9
article
přes to pevnou českou majoritu (!), o píra-
jící se o lidové poslance a konservati-
vní velkostatek. Přes nejlepš
snahy naši strany nepodařilo se voleb
ní reformu ve sněmu projednati, neboť zase-
dání sněmovní bylo krátké a — velkosta
tek s Němei činil vše, aby usku
tečnění opravy té zmařil. Bude tu-
díž předním úkolem nového sněmu, by se po-
staral jak o změnu zemského zřízení ve směru
výše naznačeném, tak o opravu volebního
řádu, aby vrstvy, volebního práva nemající
dosáhly přístupu ku práci zákonodárné. Naše
strana ovšem ze všech sil bude pracovati pro
uskutečnění všeobecného, rovného práva hla-
sovacího, nebude však váhati, podpo-
rovati každou snahu, nesoucí se ke zlepšen
volebního řádu v daných poměrech dosažitel-
nému.“
Jaká to tragikomická historie: Nejprv
vystoupíme pro všeobecné a rovné hla-
sovací právo, ale — na důvěrných po
radách s Němci, ve Vídni konaných.
jsme zatím už z jara téhož roku přistoupil
na pravý opak, na soustavu kuriátní
Dle těchto »májových úmluv« sestaví Gautsch
svou předlohu, v níž nám vyměřuje na sněmu
zastoupení pouhých 46 procent, ale Němcům
na jejich dodatečnou jednostrannou žádost
vyhovuje darem národních kurií volebních
My pak si namluvíme, že budeme míti, »opí
rajíce se o velkostatek konservativní«, na
snému většinu, a proto »sna žíme se c
nejlépe, aby ta volební oprava Gaut
schova prošla. Ale nastojte! Velkosta-
tek a Němci nam najednou vypřáhlia
»činili vše, aby uskutečnění opravy té zma
řili!« — Dr. Škarda patrně toho želí a do
kládá, že naše strana prý bude i na příště
pro všeobecné rovné hlasovací právo
»nebude však váhatí podporo vaí
každou snahu, nesoucí se ke z lep
šení volebního řadu, v daných po-
měrech dosažitelnému.«
S dovolením, tu se rozeházíme.
Němec
Gautsch
Vídeň
10
article
Jakmile vyslovím zásadu programu, jakou
jest princip všeobecného rovného práva hlaso-
vacího oproti principu soustavy kuriátnía
»interessenvertretungu«, smím nanejvýš oprot
přemoci úporné dopustit a ztrpět
na čas s výhradou svého zásadného pře-
svědčení — »každou snahu, nesoucí se k
zlepšení volebního řádu« na základně ku-
riátní, avšak naprosto nikdy nesmím
ji sám podporovat, sám se du-
věrně o ní smlouvat a tudíž pr
ni hlasovat, sic zadávám své
vlastní zásadé, a uznávám vý-
slovně křivdu za věc dobrou
správnou.
Avšak ani dopustit ani ztrpět neměl by
po našem rozumu a citu žádný zástupce če
ského lidu takovou volební »o prav u«
která by národu našemu nedopřával
ani minimální nadpolovičnou vět
šinu oproti Němcům a velko
statkářům, kdyžtě přece historický národ
náš sídlí v zemi české většinou téměř dvou
třetinovou a platí více daní přimých než
Němci se všemi velkostatkáři dohromady
Kde na světě dal by si který druhý národ
líbiti podobného ponížení, nadtož, aby sám
svými poslanci takovou »opravu« volební
— podporoval a schvaloval
A proto opětujeme: jest nejvyšš
čas, aby všechny naše strany na
rodní aspoň o této důležitost
vlastenecké se dohodly a usjed
notily, abychom šli do voleb na
stávajících s jasnou upřímno
českou myslí a svornou vůlí, vě
douce všickni co chceme a čeho nechceme
Pak bude i vláda ve Vídni nucena ohlíže
se na tuto pevnou, odhodlanou česko
vůli a počítat s ní pří komposic
svého volebního řádu, kdežto jinak
bude dbáti jen přání Němců a velkostat
kářů na naše útraty a naši trvalou škodu
Němec
Vídeň
11
article
Delegace.
Delegace.
z Vidně, 27. ledna. (K. k)
V odpolední schůzi výboru uherské delegace pr
zahraniční věci ministr bar. Aehrenthal po
dal tento
výklad:
Od posledního zasedání delegací neudálos
v Evropě a vůbec ve světě nic, co by působilo na-
přiznivě na Rakousko-Uhersko. Situace se skoro ne-
změnila. Protivné proudy, které vyrazily silnějiv
evropských státech za posledních let, nezmízely sice
ale poněkud ochably. Všude je patrna snaha po
konsolidování pokojného vývoje.
Je třeba rozmnožiti záruky, které mají obyvatel-
stvu zabezpečiti klidný rozvoj na dráze mravního
i hmotného pokroku. K tomu pracovaly v minulém
roce četné schůzy mocnářů a koníerene
ministrů, jež vesměs byly ovládány základní zá-
sadou, aby vzájemné poměry mocnosti přátelskou vý-
měnou názorů staly se srdečnější a trvající snad roz
pory byly zmírněny. K témuž cíli nesly se také důle-
žité transakce, jako smlouva rusko-japonská, rusko
anglická dohoda o středoasijských otázkách a výměna
not mezi Anglií, Francií a Španělskem o stanoven
zásady statu quc v západních oblastech Středozem
ního moře a na altantickém pobřeží severní Afriky
Rád konstatuji, že politika sblížení ob
sáhla také poměr mezi Německem a Anglií. Toto zlep-
šení nemehlo býti výmluvněji vyjádřeno, než srdeč
ným uvátáním, jakého se dostalo německému císař
v Anglii. Těšíme se z úspěchu těchto snah rozho-
dujících činitelů v německé i anglické politice, poně
vadž je pro nás uklidňujícím vědomi, že úzce s nám
spojené Německo žije v dobrém poměru s Anglií, s níz
i naše styky jsou co nejpřátelštější.
Evropa
RakouskoUhersko
Anglie
Francie
Španělsko
Afrika
Německo
anglický dohoda
12
article
Za minulé delegace zaujal mnoho času rozbo
našeho poměru k Italii. Mohu s povděkem pro
hlásiti, že byla úspěchem korunována moje snaha
poměr ten učiniti přátelštějším. Za mého pobytu
Italii dostalo se mně ode dvora, vlády i veřejného
mínění velmi přátelského přijetí. Téže srdečnosti tě
šil se p. Tittoni u nás. Rád jsem slyšel, že posuzuje
poměr mezi mocnářstvím a Ilalií tak jako já a že s
v úplném souladu béřeme za cílem, dodati stykům
větší srdečnosti. Pro nás, jejichž zájmy nesou se n
jih a na východ, na Středozemní moře a do
Orientu, teda souběžně s italskými zájmy, je přátel
ský poměr ten velmi významným. Je to poměr sym
patie a pospolitosti se sousedním státem, který ob
sahuje nejen na obou stranách úplnou bezpečnost
nýbrž také úsilí o stejné cíle. Odpor v obyvatel-
stvu, který dříve v Dlalii byl rozněcován stranou
nám nepřátelskou, také dnes ještě úplně nevymizel
ale ochabl. Mohu i dnes učiniti určilé a uspokojivé
prohlášení, že obě vlády urovnají možné neshod
přátelským způsobem, přiměřeným jich vzájemnému
poměru. Loni apeloval jsem s tohoto místa na veřejné
mínění a tisk, aby p. Tittona a mne podporovaly v
našich společných snahách. Tento apel — s potěše-
ním mohu tak prohlásiti — neminul se účinkem. Již
Tittoni
Orient
13
article
V drobném prourjí:
ranni číslo o sobě
odpol adni
a z
Ve flialkách na venkově
ranní česlo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4a
Inserát v
plati se hotově sapřee
Předplncení a inaerty přijímá s dlminí-
strace v Marianské ulici č. z
Tam nachíeejí se téš redalee
Uskiras a eupedice „ Národnich Listá“
Rukopisy se nuvraceji.
Národnich
14
article
lze pozorovati ve většině novin, dokonce i takových.
jež se svého stanoviska nepřejí skutečnému sbližení
se Rakousko-Uherska s Italií, tón rozhodně klidnější
a nestrannější. Bezpečím se pro budoucnost na roz-
umnou a mocnou podporu novin.
Přátelství mezi Rakousko-Uherskema
Ruskem ukázalo se v minulém roce za různých
příležitostí, zejména při reformní akci na Bal-
káně pro obě strany i pro veškerenstvo velmi pro-
spěšným. Zmínka o této reformě přivádí mne k velmi
závažnému odstavci naši zahraniční politiky.
V minulém roce charakterisoval jsem snahy
mocností v ten rozum, že mají poznenáhlu a opatrně
býti uskutečňovány různé body můrzštégského pro-
gramu. Červená kniha, předložená delegaci, podává
vysvětlení o různých fázích jednání mezi mocnostmi
pokud bylo již ukončeno.
Týkalo se nejvice konsolidování financí ve fřech
krajích, jež bylo zahájeno 3% zvýšením tureckých
dovozných cel povoleným na 7 roků. Tím byl zjed-
nán náležitý hmotný podklad pro další provádění
oprav v zamýšlené době. Teprve po zajištěném vy-
plácení služného úřadům a zajištění platů pro ar-
mádu, jakož i za odvádění prostředků pro místní
správní a kulturní účely, může se mluvit o začátku
správní čry jakž takž racionální. Péče o turecké ob-
čanské a vojenské úřady, jakož i přítomnost a zakro-
čování dozorčích úřadů zjednaly aspoň v jednom
směru zlepšení poměrů, jež jsem již loni ohlásil.
Opravy měly především křesťanskému obyvatelstvu
poskytnouti ochranu proti násilnostem mohamedáno
a utlačování tureckými úřady. Šlo o to, aby byla uči-
něna přítrž anarchistickým poměrům, jaké bylyr
1902 a 1903 a zameziti větší komplikace, jež z toho
mohly vzniknouti.
RakouskoUhersko
Rakousko
Rusko
Bala
Italia
15
article
Poku šlo o tuto čásť reformního programu —
o ochranu křesťanů proti Turkům — bylo toho téměř
úplně dosaženo. Správa začíná lépe pracovat a stíž-
nosti, kdysi nesčetné, často odůvodněné, jež proná-
šelo obyvalelstvo křesťanské na nešvary tureckých
úřadů a přebmaty mohamedánů, staly se nepoměrně
řidšími. Avšak vyhlazovací válka, vedená mezi kře-
stany, nabyla v posledních měsících opět rozsahu
většího a povážlivějšího. Vzhledem na tento vážný.
hluboce zarmucující zjev musí býti hledána jeho pří-
čina. Je patrno, že spočívá v tom, že křesťané v Ma-
kedonii, nebo spíše různá vedení stran řeckých, bul-
harských, srbských se svými odbočkami v dotyčných
zemích neporozuměly programu reformnímu. Spatlo-
valy v něm začátek likvidace evropského Tureckaa
chtějí se pro tuto eventualitu připraviti co možno
největším rozšířením národní a církevní državy. Do-
tyčná vedení stran pracuji terroristickými prostředky
a dosud zůstaly bezvýslednými všecky pokusy, pře-
svědčiti je o zvrácenosti a bezúčelnosti jejich zločin-
ného řádění. Nadarmo prohlásila vláda turecká stav
z r. 1319 (14. března 1903) za nezměněný pokud jdle
o državu církevní a odepřela uznání přestupu z jedné
církve ke druhé. Přes toto hlášení přestupuje se ne-
ustále, při čemž používá se prostředků terrorisli-
ckých.
Pok
Turek
Ma
16
article
Protože kabinety na dohodě zúčastněné seznaly.
že rivalisujicí hnutí třeba vysvětlit aspoň částečně
mylným výkladem čl. III. mürzštégského programu
zaslaly balkánským vládám nolu otištěnou v Červe-
né knize. Jen libovolný a násilný výklad mohl v onom
článku shledávat úmysl prováděti nové administr-
livní rozdělení na základě čistě etnografickém. Nota
dvou kabinetů obsa huje nejurčitější odsouzení řáděm
čet a ohlášení, že za event. pozdějšího ohraničování
nebude dbáno výsledků terroristické akce. Základem
tohoto ohraničení bude tvořiti stalus quo ante.
Řádéní čet, jak musí býti: polilováním konstatováno,
nebylo by však mohlo nikdy nabýti takového roz-
sahu, kdyby turecké úřady byly — jakž jest jejich
povinností — účinněji chránily bezbranné oby-
vatelstvo.
Nezneuznávám obtíže, s nimiž Turecko zápasí
Při tom třeba uvážiti: Prostorový rozsah území, po-
měrně slabý stav vojska a nepatrnou podporu se stra-
ny místního obyvateistva s četami udržujícího apo-
jení, nebo jimi terrorisovaného. Přes to nemohu za-
mlčeti, že v pollačování čel turecké úřady nepostu-
pují důsledně, nýbrž sporadicky. Čas od času vzchopí
se k několika činům, kteréž dotyčnému území na ně-
jaký čas zjednají klid.
Potom však upadají Turci opět ve svou oriental-
skou nelečnost, při níž možná myslí si, že nynějšího
vraždění křesťanů je třeba k zachování tureckého
panství. Nepochybuji, že se v Cařihradě v rozhodu-
jících kruzích nesoudí tak trestuhodně a krátkozrace
a bezpečím se i dále na loyální podporu turecké
vlády. —
Dle došlých zpráv lze domnivati se, že výzva
smluvních velmocí k obyvatelstvu nebyla bez účinku
Noto
Turecko
Turec
Cařihrad
18
article
Hudba.
Hudba.
+ Z pohádky do pohádky. Taneční báchorka
o 4 jednáních a 6 obrazech. Napsal Ladisl a
Novák. Hudbu složil Oskar Nadbal. (Poprv
na Národním divadle 25. ledna 19U8.)
Vonnou kylici pohádek uvili autoři nového
baletu.
Když odhrne se opona, vidíme se na hřišti n
Petlině. V pozadí velebný pohled na zamiklé Hrad
čany, zatopené v jas odpoledního slunce. V popřed
ž vo: děli tu skotačí, hrami se baví, obroučky kutá-
leji, draky vyponštějí, slepé bábě ulíkají, na konicíe
re honí, míče lítají. Také několik typických figurek
se tu zamihne, jako pražský pepík, voják s bolkou,
chromý preclíkář. Přichod babičky s vnučkou da
všemu tomu víru jiný směr. Děvčálko zatančí si na
chvili s panenkou, ale záhy veškeru rozdovaděnou
drubotinu, jež nasytila se již her, upoutá babiččina
pobádková knižka. Babička usedla pod košatý strom.
Doti žadoní: povidej, povidej! Babička vy-
prayuje.
Čtyři pohádky nám poví, neboť my, diváci, t
mali, ať velci, podlehli jsme již sugzesci, a i ti nej-
dorostlejší rádi vrátí se na okamžik v dobu bez-
starostného dětství, kdy poesie pohadek ovivala jim
skráně a rozplameňovala obraznost. Básník textu
dobře na nás políčil. Udeřil na nejjímavější strunu.
Ladisl
Novák
Nadbal
národní divadlo
19
article
Babička tedy vypravuje. Nejdřive o Prince zně
Zlatovlásce, která pro nic jiného neměla smyslu,
ač se ženiši již o ni ueházeli, než hráti si celý den
se zlatou kuličkou. Ruský, indický i torecký prine
mohou si jit svou cestou, jen když se ona volně
parkem se zamilovanou hříčkou prohání. Hází ji do
vzduchu, chytá, jako motýl sem tam poletuje. Ale
co neštěstí nechce! Kulička padne do rybníkaa
velká, zelená žába ji spolkne. A že ji nevydá, leda
princezna-li dá jí hubičku (či spíše jemu, neboť byl
to žabák, jak se hned ukaže). Hubička na takovou
oslizlou tlamu choti právě nedráždí, ale co naplat.
Princezna touží po své zlaté kuličce a k hubičce se
odhodlá. Sotva políbí, stojí tu před ní krásný prine,
jenž děkuje za vysvobození. Zlatovláska ani ted
ještě nechce rozuměti slovům lásky, přeje si jen
količku, zápasí o ni s princem, až kulička padne na
zem a rozbijí se. S ní puká také led s princeznina
srůce. Poprvé cití jeho tlukot. Prchá neuvědomělé
dělství. V Zlatovlásce procitne panna a vrhá se prin-
covi v náruč. V tomto momentu je autor libreta
skutečným poetou. Vyzvedl z pohádky, kterou znáte
u Grmma, originální, basnicky šťastnou pointu.
Podobně velmi samostatně a neméné šťastně
vedl si ve zužitkování postavy Statečného
krejčika v začarovaném zámku. Chrabrý
nistr Jehlička odolá všem svodům, jež jsou s nej
Princ
Jehlička
20
article
větší choreografickou rafinovaností stejně na něho
jako na nás křehké diváky přímo ďabelsky vymy
šleny. Nelekne se ďabla ani satanáše, kostry ani
čarodějníc, těch krásných nabých, neřku-li těch na
povříslech lítajících, honí čerta z kouta do kouta, až
na konec všechny čerly a ďably do pytle schylá a
tím s pána bradu Želislava kletbu sejme a v tem-
nici z lakoty rytířovy uvězněnou jeho choť Milenu
před smrtí hladem zachrání.
Třetí báchorkou je Šípková Růženka.
čtvrtou Petrovští a zvířátka. Obě pohádky
podány jsou celkem tak, jak žijí v podání, leda že
v poslední ze scénických důvodů odpadla chaloupk
a přimyšleno přepadení cizince, dle jevištního podán
patrně přírodniny sbírajícího profesora, s jeho s u-
hou. Ale zásluha spisovatelova spočívá tu, jako
i v předchozích obrazech, že dovedl celou pohádku
zhustiti vždy do jediného dějství. A že učinil tak
nanejvýš srozumitelně, logicky a přece zevrubně, že
žádného podstatného rysu té které pohádky nepo-
strádáme.
Milena
Petrovský
21
article
Ladislav Novák osvědčil se již v baletu »Olím« jako
výborný zaměnce slova do výmluvného gesta. Tam
náležela celá látka, bedlivě historicky studovaná.
více jemu, jeho vlastnímu výmyslu. Zde je zase
vice hřejivé poesie, tendence moralistní a poučná
Ustoupila úplně ryzí naivnosti lidového básnictví.
V něm nalézaje pevný podklad látkový, autor hleděl
zase v detailu osvědčiti svou vynalézavost a origi-
nální nápady. Takovým šťastným nápadem je rámec
baletu, výjevy na hřišti, které i poetickou náladou
večerní a konečnou apotheosou báchorky vůbee
dílo půvabně i účinně uzavírají. Na originální roz
řešení pobádky o Zlatovlásce jsem již upozornil,
rovněž na adaptaci oné o krejčíkovi. Ale právě
v této bohatost choreografických a scěnických ná
padů Novákových přimo přesypuje. Krejčik jes
skvostně charakterisován, neustále se stupňující
kousky čerta, brzy tu, brzy tam se propadávajícího,
a zase vynořujícího, jakož i veškerých zjevů a
vidin je kus podařené čertoviny baletné groteskní.
Novák
Olí
Novákův
22
article
V pohádce o Růžence zasluhuje opět obdivu, jak
zdařilo se celý děj do jednoho obrazu směstnati
tak přirozeně a plasticky a ještě tolik příleži ost
podati baletnímu mistru k rozvinutí všemožného
přepychu tanečního v pantomimě upiývajícího stolet-
a v ballabile dvanácti měsíců.
V pohádce o Petrovských je to zase šťastné roz-
luštění na první pohled skoro nemožnosti scénickýeh
(uvedení zvířátek v akci), nebo nápady tak roztomilé
jako onen s muchomůrkami a trpaslíky, jež vynucuji
si uznaní. Jak pro scénický smysl autorův, tak
zvlášté pro jeho umění před tavovati a rozvijeti děi
pantomimou. U Nováka není v pantomimě jediného
gesta, jediné situace, jíž by nebylo rozuměti. V tom
jest klič jeho úspěchu, a také cena tohoto českého
baletu oproti podobným pracím cizím. Jest básnikem
pantomimy. Dramatikem, jenž nepotřebuje slov.
Petrovský
Novák
23
article
Ovšem Ladislav Novak nejde také pohodlnou cestou
jiných autorů baletních, již spokojí se pouhým ná-
padem své fantasie a provedení teprve přenechaj
choreografovi a režisérovi. Novák mů svůj text vy
pracován do poslední čárky, na takt. Náhled do pan
titory teprve poučí o celé mravenčí píli takové práce
o její detailní zevrubnosti. A jen takové propracován
může dáti baletní pantomimě tu jistotu účinu, jehož
dobývá si dílo Novákovo.
Ovšem i nejlepší text baletní žije teprve, když
spojí se s krásnou a stejně výraznou hudbou. Tako-
vého pravého společníka práce nalezl Novák v Oskaru
Nedbalovi. Nedbal již svou »Pohadkou o Honzovie
ukázal svůj skvělý talent právě v tomto oboru skladby.
Novak
Novákův
Nedbal
Honzovie
24
article
Ba problém stál v »Honzovi«, co se týče genru
umělecky ještě výše a byl odvážnější. Tam jednalo
se totiž o vytvoření velké, celovečerní pantomimy
jako samostatného druhu, na roveň mluvenému nebo
hudebnímu dramatu a na principech poslednějšíh
Teprve vídeňská úprava »Pohádky o Honzovi« při
blížila dílo podstatě baletní. Zde jde dnes hlavně
balel, arci pantomimicky vyjádřený. A dlužno Nedba
lovi přiznati, že jako tehay vytvořil znamenitou
práci v oboru pantomimy, tak tentokrát neměně zna-
menitě vedlo se mu v baletu, čili »taneční báchorce«
jak dílo své nazval. Je to opravdu báchorka, pře
hodnocená v tanec. Skutečná báseň, pocsie tance
Taneční prvek je v budbě z nejmocnějších. Je přiro
zeným zjevem, že tak zdravý a mohutný natorel
jaký přináší si do svého hudebního povolání Oskan
Nedbal, tíhne právě k tomuto prvotnímu, nejzáklad
nějšímu živlu hudby. Rythmus jest jeho silou jako
dirigenta, rythmus, pádný a křepký, jest jeho živlem
jako skladatele. Proto se Nedbal rád vyjadřuje v ta-
nečních formách, v pochodech, vůbec ve všem, v čem
je pohyb, pružný, silný, zdravý. K tomu přistupuje
smysl jeho pro charakteristiku a pro zvuk, pro vše,
co je případné a význačné, reliefni, i co má smyslné
kouzlo krásného a sylého znění. Znalost všech pro
středků výrazových a technických dává vlastnostem
vyjmenovaným pojítko a pevnou společnou basi.
Honz
Nedba
Oskan Nedbal
Nedbal
25
article
Pozorujeme-li nové dilo Nedbalovo, sbledáme
že má všechny naznačené přednosti talentu jeho.
Především čaromoc rythmu, jenž od nejjemnějších
delikátních a pikantních nuanci stupůuje se až k tem
Nedbalovsky pádným, energickým projevům, kter
strhávají svým temperamentem, svou mohotnostl
Abych uvedl jen krajní přiklady: něžná gavotta
při níž vnučka tančí okolo své panny, pro jemno
a delikátnost, pizzicatová polka (tanec vodní víly
pro pikantnost, mazurka lovecké družiny, polonézový
vstup do obrazu Šipkově růženky, vířívé kvapíky
baliabil, zavěrečná apotheosa, co do slly rytmického
spádu.
V charakteristice je vše provedeno do podrobna.
Nejvíce tu ovšem vynika zhudebnění pohadky
krejčíkovi a pohádky o Petrovských, ale i případnost
nálad na hřišti, jeho šum a ruch, i poesie, jež za-
vane jevištěm kouzelným proutkem babiččiných po
hádek (Poco adagio, G dor, na širokých akkordech
harí), nebo zas ve vystižení živnía na hradě Ra
ženčmně i kontrastem zase vo smutku pustotý, kdyí
zaroste trním; v tom všem jeví se Nedbalův smys
pro charakteristiku. Že nejvíce, jak řečeno, vynikl
v diabolice a grotesknosti pohádky o krej íkovi
v humoru pohádky o zvířátkách, nepodiví nikoho,
kdo ví, že tento druh hudební charakteristiky potře
buje jmenovitě instrumentálního mistrovatví. A Nedba
dnes tím mistrem instrumentace jest. Postava krej
čikova zachycena je se skvělým hudebním humorem
v rejích čerta a jeho družiny rozvinuto vše, co
zvukově schopno vyvolati představy satanismu
bizarnosti. V pohádce poslední zvláště originálně vy
sliženy jsou zvuky zvířecí. Jestliže již v Zlatovlásce
Nedbalův
Šipkův
Petrovský
26
article
Nedbal skvostně zachytil v orchestru kuňkání žábí
zde přímo frappuje přirozenosti svých onomatopoii
Nedbal měl tu originální nápad. Necharakterisuje
zvířata jednotlivými nástroji, jak v literatuře hudebnl
častější jsou toho dosud příklady, nýbrž celými sku-
pinami nástrojů. A toť jeho tajemství, proč že ty
zvuky, zvláště když kohout poprvé, ještě za scěnou.
zakokrhá, působí již samy o sobě živou představou
zvířete, jež charakterisují. Ještě jeden kousek, nevím,
zda skvostnější charakteristiky, nebo skvostnějšího
humoru je tu. Polčička Petrovských. Vulgární thema
jako z nějaké uličky podskalské, zprvu jen rythmus
ta-ty, ta-ty, pak jako když si pepík čísku přihladí
hvízdat začne. Ale co je v tom života, humoru, b
i ta vulgárnost je zde jako zušlechténa hranolem
umění, jimž není nežli připadnost celého místa.
Že krásných a líbivých jednotlivostí nachází se
dílem, které má velmi hladkou fakturu a vybrouše-
nost formalní, roztroušeno ještě habaděj, pře svědči
se každý z poslechu a rád si je pak vyhledá a doma
přehraje z blavního výtahu, jejž vkusně a nákladn
vydal Fr. A. Urbánek.
Nedbal
Polčiček Petrovský
A Urbánek
Francie
27
article
Chci ještě jen upozorniti na variaci dubnovou,
capriccio, v němž roztomile k naznačení deště po-
užívá skladatel smyku »ricochet«, pak na půvabn
valčiky, jichž Nedbal partiturou svojí rozesel
kteréž jakoby již byl vdýchal s vídeňským ovzdu-
ším. Je ostatně přiznačné, že poslední dobou nej
krásnější valčíky napsal Čajkovský a teď plše je
Nedbal. Než jinak je to česká upřímná tvář, ta fy.
siognomie budby Nedbalovy. Co chvili zazní van
názvuk, nebo zakřepčí rylhmus české nějaké písničky.
Ten český ráz uznávají i všecbny německé zprávy
jež hned na druhý den — úkaz vzácný — rozrojiiy
se o Nedbalově premiéřa vídeňskýmic listy.
Není pochyby, že taneční báchorkou »Z pohádky
do pohádky« dostalo se nejen naší, ale i baletn
literatuře cizí díla vynikajícího. Textem i hudbou.
A také divadelní účinnosti. Na provedení může byt
Národní divadlo hrdo. Věnovalo dílu výpravu v kaž
dém směru uměleckou. Naladové dekorace — jme
nují jen nádherný pohled na Prahu s Petřína a šlp
kuvím zarostlý zámek —, kostýmy oslňující nejen po-
hádkoveu nádberou — na př. kroje exotických princů
avšak i sladěností barev, podporovaly lahodným
Bojmy zrakovými vydatně úmysly autorů. Tito za-
sahli činně v studium, Nedbal s hudební stranky
Novák v ustavičných poradách s choreografem p. A
Nedbal
Čajkovský
Nedbalův
Novák
Praha
Petřín
národní divadlo
28
article
Viscusem, jenž vyšel skladatelům s velikou láskou
k věci v ústrety. Z nepatrných, staroškolských za-
čátků, jichž nemohli jsme vždy schvalovati, vypra-
coval se p. Viseusi neobyčejnou pílí, svédomitostí
svou i hudebností k dnešním krásným výsledkům.
Jeho choreografické nastudování dila je v mimice
přesné a výrazné, v tancích a jmenovitě v hromad-
ných ballabilech a skupinách ladné i eflektní. Massy
ovládá dnes baletní mistr Národního divadla znare-
nitě, při tom má pochopení pro charakteristiku, gro-
tesknost i humor, ale nezapomíná pro ně ani na
poesti tance. Není pochyby, že kdyby i v sólech měl
k disposici personál tak umělecký, jako bývalo tumu
jindy, dodě al by se výsledků ještě skvělejších. V kaž-
dém případě zaslubuje to, co vykonal ve výjevech
čerta s krejčikem, uznání bez výhrady. Obratné vy-
kořislění kontrafigury dociluje tu effektů, hraničicích
s nemožností v té rychosti gymnastických skoků.
eskamotérského mizení a objevování se. Šám o sobě
snad spíše arüistický kousek, ponévadž zároveň však
slouži k charakteristice děje, případností tou a gro-
teskním humorem povznášející a i v uměleckou
sféru. Pan Achille Viscusí paraduje tu i jako mrštný
tanečnaík, v kteréž kvalitě také jako odčarovaný prine
ve velkém pas de deux se Zlatovláskou vyniká.
Viscus
Achilles
národní divadlo znare
29
article
V této úloze je sl. Anna Korecká nejpůvabnější, ač
ovšem i ostatním částem jejího partu, zvláště pizzi-
catové polce, nechybělo na vytrvalosti špiček. Pěkně
technicky začiná se vyvíjet sl. Marie Dobromilova,
která upoutala v tanci šestnáctého století. Nejmladší
a nejpozoruhodnější náš talant taneční, malá Ště-
pánka Klimšova, obdržela tentokrát úlohu přimě-
řenou svému věku, tanec s panenkou, a proto pu-
sobil její výkon netoliko překvapením a bravurou zá-
zračných dělí, nýbrž i přirozeným výrazem. Dro-
beček osvědčil při premiéře i řidkou duchapřitom-
nost, když mašinerii naší, která přijde die starých
tradic před obecenstvo zpravidla jen polovyzkoušená,
a jíž vrzají propadla, až naskakuje hrůza, selhal
effekt s panenkou. Při druhém představení byla již
závada odstraněna. Dobře slušel prine z neznámých
krajů sl. Anně Havličkové, kteráž i mazurku půso
bivě provedla. Všeobecné rozřešení dlužno arcit
uděliti sboru, dokázavšímu opětně svou neúnavnost,
výcvik, jakož i hojnost hezkých zjevů ve svých
řadach.
Personál baletní musil býti pro části pantomimi-
cké rozšířen umělci činohry a opery. Nelze nám vy-
počísti všech, to znamenalo by skoro opsati divadeln
ceduli a glossovati na okraje pochvalnými poznám-
kami. Koho však dlužno po právu vyzvednouti, je
pan Rudolí Kafka. Jeho mistr Jehlička je povedena
figurka, mošnovsky říznou komikou a charakteristikou,
při tom však samostatně kreslená. Také trojlístku,
jenž představoval Petrovské, sluší veškera chvala,
zvlášté za případně provedený tanec. Jen oloupení
cizince nemělo působiti, jakoby jej vraždili. Ostatně
to, jakož i jině drobnůstky (pozdní zmízení žaby).
spraveny byly již při druhém představení. K výpravě
třeba ještě podotknouti, že živé obrazy, jež dopiňuji
Korecká
Marie Dobromilův
Klimšův
Havličková
Kafka
Petrovský