ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 956a7570-738c-11dc-bffb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 24, person 62, work 1, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v úterý 28. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 27.
4 article
Na ranní n odpol. Hisv přelplácí sa v Praze v administraei na ně, . . . 6 K —h na čtert lela s dvojí donkškeu na měsln ns doit bie ve tllalkách 2 K S0h pa měsíc . Poštout na vsirnne . . . K 60k na čtvrt leka s drojí zásllkeu na vuřsí ne ztvct pte Dohodněme se o prospěch svého národa dokud čas! V týž den, kdy jsme na tomto místě upozorňovali, kterak vůči zřízenosti a při- pravenosti Němcův u nás, na tři neděle před rozhodnými bitvami volebními, panuje bez- příkladná politická nehotovost a zmatků plná neujasněnost jak o stanovištích, tak o cestách i cílech, — odhalila vídeňská Konservative Correspondenz cíp clony, zastírající obraz vládní volební »opravy«, s kterou prý baron Beck přese vše popírání hodlá po- zdravit nový český sněm hned v prvém jeho zasedání .. Dílo není prý dosud na čisto hotovo poněvadž konečné, podrobné jeho proveden záviseti bude ještě od výsledku poradse zástupci obou národních taborů (a ovšem též velkostatkářů), avšak základní jeho rysy už jsou vymodelovány v podstatě takto: Vlada Beckova trvá na zastoupen kuriátním a na udržení zejměna kurie velkostatkářské při posavadní její síle 70 mandátův, totiž 16 za velkostatky svěřenské a 54 za velkostatky nesvěřenské
Němcův Beck Vlad Beckův Praha
5 article
První, počtem 56, mají jako dosud vo- liti 16 poslapcův svých hromadnou volbou v Praze; kdežto 507 voličův velkostatků nesvěřenských má svých 54 poslanců voliti v pěti sborech, dle krajův, z nichž by tř sbory připädly straně konservatívní a daly ji 33 mandaty, kdežto strana německá by měla ve dvou sborech vítězství a jistých 21 mandátů. — Počet virilistův (4 biskupové 2 rektoři universit) má býti zvýšen o rektory obou technik zdejších. — Počet po- slancův lidových však má býti rozhojněn z nynějších 166 na 202 až na 222 poslanců, takže by čítal příští zreformovaný sněm 280 až 300 sněmovníkův. Toto rozmnožení o 36 až 56 lidových poslancův způsobeno by bylo krom některých změm v městské kurii zvláště přístavbou čtvrté kurie nepoplatní- kův, v níž by měly volební právo všechny zletilé, gramotné osoby, usedlě ve volebním okrese aspoň rok, a neobtěžující veřejnou dobročinnost. — Nerozhodnuta je prý dosud vláda, má-li volební právo v kurii velkostatkářské vázat jako dosud na držení statků deskových, či má-li je přiznat také majetníkům tak zv statků rustikálních, vyhoví-li předepsanému censu 500 K daní přimých.
Praha mandatum
6 article
Rovněž prý dosud vláda uvažuje, ne- měla-li by volební právo obchod- nich komor zrušit a nahradit novou kurii největších poplatníků v z oboru průmyslu a obchodu. Zi stane-li při starém, budou prý zeměděl ské rady žádat, aby se jim postoupilo 15 mandátů a sice 10 českých a 5 ně- meckých. Jak viděti, nelíší se reformní dílo páně Beckovo od staré šablony Gautschovy leda v tom přídavku čtvrté kurie; kdezto Gautsch zřizoval tuto kurii, nadanou 36 po- slanci jako »všeobecnou«, takže v ní měli právo volit i ti, kdož volí již v některé z ostatních tří kurií — a těch se čitá na 446.000 hl. — baron Beck toto dvojité vo- lební právo nepřipustí, nýbrž vyhrazuje kurii tu pouze nejmenším poplatníkům a nepo- platníkům, což by znamenalo v praxi znač- nou výlhodu těchto, jichž počet páčí se na 806.400 hlav. — Než, co značí tento nepa- trný pokrok oproti obromně nerovnostia křivdě v celé soustavě kuriátní vůbec, při níž připadá ve volicím sboru velkostat- kářů svěřenských jeden poslanec na 34 voliče a 167.000 K daní, ale jeden po- slanec městský na 15.850 obyvatel a na 239244 K daní; jeden poslanec za velkostatek nesvěřenský na 10 voličů a 80.844 K daní, — naproti tomu však jeden poslanec venkovských obcí teprv na 55 943 obyvatel a 307.922 K daníl Vděk této neslýchané nerovnosti koruno- vané nad to pak ještě nejnespravedli- vější geometrii volební malých ně- meckých a ohromných českých volebních okresův, docílil Schmerling svým kuriátním zastoupením zájmovým toho, po čem něme- cké srdce jeho práhlo: že národ česky stlačen na sněmu království če- ského přes svou téměř dvoutřetinovou vět- šinu v zemi do nehodné menšiny pouhých 98 poslanců mezi 242 sněmovníky.
Beckův Gautschův Gautsch Beck Schmerling
7 article
Nuže, má toto krvavé bezpráví padnout či potrvat? O to se nám jako národu práva svého a cti své dbalému musí jednati především a nade všecko. Dle Gautschovy volební předlohy z r. 1905 mělo potrvat. Poněkud zmírněné sice, ale přece. Chtěl nám naházeti prachu v oči tím, že rozhojnil počet českých poslancův o 42; nabízel nám totiž 2 virilisty, 55 měst ských a 53 venkovských poslancův, pak 8 za české obchodní komory a 22 za kurii vše- obecnou; úhrnem tedy 140 poslancův. Avšak celý sněm měl čítati 305 po- slanců, tak že jsme v něm neměli míti za stoupení než pouhých 46 procent (místo 63 a že nám i jen do pouhe nadpoloviční vět- šiny (která činila 153 hlasů) scházelo stále 15 hlasů, o kteréž bychom se musili dopro- šovati jako dosud pánů velkostat- kářů, nehlásících se k naše mu národu, a osvědčivších se nám již toli- kráte tak nespolehlivými spojenci.
Gautschův
8 article
Nicméně však byli tehda (r. 1906), jak svědčí v posledním sešitu »České Revue« sám povolaný svědek dr. Václav Škar da čeští poslanci ochotni přijmou tuto Gautschovu volební opra v i s tím její německým přívěskem národních kurií volebních! Svědectví to jest v nynějšt době nad míru důležité a výstražně poučné. abychom vůči schystané volební opravě která dle všeho nebude o mák lepší, ne upadli svou nepřipraveností opět v tuté chybu jako tenkráte. Pan dr. Václav Škarda vypravuje do- slovně: Když r. 1905 zlepšily se naděje na uzáko nění všeobecného a rovného práva hlasova- cího, vystoupila strana naše znovu s poža- davkem svým, aby také volební právo do sně- mu bylo vybudováno na zásadě všeobecného a rovného práva hlasovacího. Při tomto kroku jsme ovšem nepřehlíželi překážky, které stoj v cestě této reformě, vědouce, že velkostatkář i Němci ze všech sil budou se proti tomu brá- niti, aby volební řád na tomto základě byl opraven. V témž zasedání podala vláda předlohu o změně zemského zřízení i volebního řádu, jež v hlavních bodech spočívala na výsledku důvěrný ch porad mezi Čechy Němci na jaře toho roku ve Vídu konaných, avšak částečně hověla jedno stranným požadavkům Němeů vládě dodatečně sdělený m. Před loha ta zachovávala nynější kuriovou sou- stavu, připojujíe novou všeobecnou kurii po způsobu páté kurie Badenovy a poskyto- vala Němcům možnost, aby sami bez volebních kompromisů volili své zá- stupce dozemského výboru, zem- ských ústavů a sněmovních ko- misí. Předloha zmíněná byla ovšem velmi vzdálena od našich ideálů, ale zabezpečovala
doktor Škar Gautschův Škarda Němec Čecho Badenův Český revue
9 article
přes to pevnou českou majoritu (!), o píra- jící se o lidové poslance a konservati- vní velkostatek. Přes nejlepš snahy naši strany nepodařilo se voleb ní reformu ve sněmu projednati, neboť zase- dání sněmovní bylo krátké a — velkosta tek s Němei činil vše, aby usku tečnění opravy té zmařil. Bude tu- díž předním úkolem nového sněmu, by se po- staral jak o změnu zemského zřízení ve směru výše naznačeném, tak o opravu volebního řádu, aby vrstvy, volebního práva nemající dosáhly přístupu ku práci zákonodárné. Naše strana ovšem ze všech sil bude pracovati pro uskutečnění všeobecného, rovného práva hla- sovacího, nebude však váhati, podpo- rovati každou snahu, nesoucí se ke zlepšen volebního řádu v daných poměrech dosažitel- nému.“ Jaká to tragikomická historie: Nejprv vystoupíme pro všeobecné a rovné hla- sovací právo, ale — na důvěrných po radách s Němci, ve Vídni konaných. jsme zatím už z jara téhož roku přistoupil na pravý opak, na soustavu kuriátní Dle těchto »májových úmluv« sestaví Gautsch svou předlohu, v níž nám vyměřuje na sněmu zastoupení pouhých 46 procent, ale Němcům na jejich dodatečnou jednostrannou žádost vyhovuje darem národních kurií volebních My pak si namluvíme, že budeme míti, »opí rajíce se o velkostatek konservativní«, na snému většinu, a proto »sna žíme se c nejlépe, aby ta volební oprava Gaut schova prošla. Ale nastojte! Velkosta- tek a Němci nam najednou vypřáhlia »činili vše, aby uskutečnění opravy té zma řili!« — Dr. Škarda patrně toho želí a do kládá, že naše strana prý bude i na příště pro všeobecné rovné hlasovací právo »nebude však váhatí podporo vaí každou snahu, nesoucí se ke z lep šení volebního řadu, v daných po- měrech dosažitelnému.« S dovolením, tu se rozeházíme.
Němec Gautsch Vídeň
10 article
Jakmile vyslovím zásadu programu, jakou jest princip všeobecného rovného práva hlaso- vacího oproti principu soustavy kuriátnía »interessenvertretungu«, smím nanejvýš oprot přemoci úporné dopustit a ztrpět na čas s výhradou svého zásadného pře- svědčení — »každou snahu, nesoucí se k zlepšení volebního řádu« na základně ku- riátní, avšak naprosto nikdy nesmím ji sám podporovat, sám se du- věrně o ní smlouvat a tudíž pr ni hlasovat, sic zadávám své vlastní zásadé, a uznávám vý- slovně křivdu za věc dobrou správnou. Avšak ani dopustit ani ztrpět neměl by po našem rozumu a citu žádný zástupce če ského lidu takovou volební »o prav u« která by národu našemu nedopřával ani minimální nadpolovičnou vět šinu oproti Němcům a velko statkářům, kdyžtě přece historický národ náš sídlí v zemi české většinou téměř dvou třetinovou a platí více daní přimých než Němci se všemi velkostatkáři dohromady Kde na světě dal by si který druhý národ líbiti podobného ponížení, nadtož, aby sám svými poslanci takovou »opravu« volební — podporoval a schvaloval A proto opětujeme: jest nejvyšš čas, aby všechny naše strany na rodní aspoň o této důležitost vlastenecké se dohodly a usjed notily, abychom šli do voleb na stávajících s jasnou upřímno českou myslí a svornou vůlí, vě douce všickni co chceme a čeho nechceme Pak bude i vláda ve Vídni nucena ohlíže se na tuto pevnou, odhodlanou česko vůli a počítat s ní pří komposic svého volebního řádu, kdežto jinak bude dbáti jen přání Němců a velkostat kářů na naše útraty a naši trvalou škodu
Němec Vídeň
11 article Delegace.
Delegace. z Vidně, 27. ledna. (K. k) V odpolední schůzi výboru uherské delegace pr zahraniční věci ministr bar. Aehrenthal po dal tento výklad: Od posledního zasedání delegací neudálos v Evropě a vůbec ve světě nic, co by působilo na- přiznivě na Rakousko-Uhersko. Situace se skoro ne- změnila. Protivné proudy, které vyrazily silnějiv evropských státech za posledních let, nezmízely sice ale poněkud ochably. Všude je patrna snaha po konsolidování pokojného vývoje. Je třeba rozmnožiti záruky, které mají obyvatel- stvu zabezpečiti klidný rozvoj na dráze mravního i hmotného pokroku. K tomu pracovaly v minulém roce četné schůzy mocnářů a koníerene ministrů, jež vesměs byly ovládány základní zá- sadou, aby vzájemné poměry mocnosti přátelskou vý- měnou názorů staly se srdečnější a trvající snad roz pory byly zmírněny. K témuž cíli nesly se také důle- žité transakce, jako smlouva rusko-japonská, rusko anglická dohoda o středoasijských otázkách a výměna not mezi Anglií, Francií a Španělskem o stanoven zásady statu quc v západních oblastech Středozem ního moře a na altantickém pobřeží severní Afriky Rád konstatuji, že politika sblížení ob sáhla také poměr mezi Německem a Anglií. Toto zlep- šení nemehlo býti výmluvněji vyjádřeno, než srdeč ným uvátáním, jakého se dostalo německému císař v Anglii. Těšíme se z úspěchu těchto snah rozho- dujících činitelů v německé i anglické politice, poně vadž je pro nás uklidňujícím vědomi, že úzce s nám spojené Německo žije v dobrém poměru s Anglií, s níz i naše styky jsou co nejpřátelštější.
Evropa RakouskoUhersko Anglie Francie Španělsko Afrika Německo anglický dohoda
12 article
Za minulé delegace zaujal mnoho času rozbo našeho poměru k Italii. Mohu s povděkem pro hlásiti, že byla úspěchem korunována moje snaha poměr ten učiniti přátelštějším. Za mého pobytu Italii dostalo se mně ode dvora, vlády i veřejného mínění velmi přátelského přijetí. Téže srdečnosti tě šil se p. Tittoni u nás. Rád jsem slyšel, že posuzuje poměr mezi mocnářstvím a Ilalií tak jako já a že s v úplném souladu béřeme za cílem, dodati stykům větší srdečnosti. Pro nás, jejichž zájmy nesou se n jih a na východ, na Středozemní moře a do Orientu, teda souběžně s italskými zájmy, je přátel ský poměr ten velmi významným. Je to poměr sym patie a pospolitosti se sousedním státem, který ob sahuje nejen na obou stranách úplnou bezpečnost nýbrž také úsilí o stejné cíle. Odpor v obyvatel- stvu, který dříve v Dlalii byl rozněcován stranou nám nepřátelskou, také dnes ještě úplně nevymizel ale ochabl. Mohu i dnes učiniti určilé a uspokojivé prohlášení, že obě vlády urovnají možné neshod přátelským způsobem, přiměřeným jich vzájemnému poměru. Loni apeloval jsem s tohoto místa na veřejné mínění a tisk, aby p. Tittona a mne podporovaly v našich společných snahách. Tento apel — s potěše- ním mohu tak prohlásiti — neminul se účinkem. Již
Tittoni Orient
13 article
V drobném prourjí: ranni číslo o sobě odpol adni a z Ve flialkách na venkově ranní česlo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4a Inserát v plati se hotově sapřee Předplncení a inaerty přijímá s dlminí- strace v Marianské ulici č. z Tam nachíeejí se téš redalee Uskiras a eupedice „ Národnich Listá“ Rukopisy se nuvraceji.
Národnich
14 article
lze pozorovati ve většině novin, dokonce i takových. jež se svého stanoviska nepřejí skutečnému sbližení se Rakousko-Uherska s Italií, tón rozhodně klidnější a nestrannější. Bezpečím se pro budoucnost na roz- umnou a mocnou podporu novin. Přátelství mezi Rakousko-Uherskema Ruskem ukázalo se v minulém roce za různých příležitostí, zejména při reformní akci na Bal- káně pro obě strany i pro veškerenstvo velmi pro- spěšným. Zmínka o této reformě přivádí mne k velmi závažnému odstavci naši zahraniční politiky. V minulém roce charakterisoval jsem snahy mocností v ten rozum, že mají poznenáhlu a opatrně býti uskutečňovány různé body můrzštégského pro- gramu. Červená kniha, předložená delegaci, podává vysvětlení o různých fázích jednání mezi mocnostmi pokud bylo již ukončeno. Týkalo se nejvice konsolidování financí ve fřech krajích, jež bylo zahájeno 3% zvýšením tureckých dovozných cel povoleným na 7 roků. Tím byl zjed- nán náležitý hmotný podklad pro další provádění oprav v zamýšlené době. Teprve po zajištěném vy- plácení služného úřadům a zajištění platů pro ar- mádu, jakož i za odvádění prostředků pro místní správní a kulturní účely, může se mluvit o začátku správní čry jakž takž racionální. Péče o turecké ob- čanské a vojenské úřady, jakož i přítomnost a zakro- čování dozorčích úřadů zjednaly aspoň v jednom směru zlepšení poměrů, jež jsem již loni ohlásil. Opravy měly především křesťanskému obyvatelstvu poskytnouti ochranu proti násilnostem mohamedáno a utlačování tureckými úřady. Šlo o to, aby byla uči- něna přítrž anarchistickým poměrům, jaké bylyr 1902 a 1903 a zameziti větší komplikace, jež z toho mohly vzniknouti.
RakouskoUhersko Rakousko Rusko Bala Italia
15 article
Poku šlo o tuto čásť reformního programu — o ochranu křesťanů proti Turkům — bylo toho téměř úplně dosaženo. Správa začíná lépe pracovat a stíž- nosti, kdysi nesčetné, často odůvodněné, jež proná- šelo obyvalelstvo křesťanské na nešvary tureckých úřadů a přebmaty mohamedánů, staly se nepoměrně řidšími. Avšak vyhlazovací válka, vedená mezi kře- stany, nabyla v posledních měsících opět rozsahu většího a povážlivějšího. Vzhledem na tento vážný. hluboce zarmucující zjev musí býti hledána jeho pří- čina. Je patrno, že spočívá v tom, že křesťané v Ma- kedonii, nebo spíše různá vedení stran řeckých, bul- harských, srbských se svými odbočkami v dotyčných zemích neporozuměly programu reformnímu. Spatlo- valy v něm začátek likvidace evropského Tureckaa chtějí se pro tuto eventualitu připraviti co možno největším rozšířením národní a církevní državy. Do- tyčná vedení stran pracuji terroristickými prostředky a dosud zůstaly bezvýslednými všecky pokusy, pře- svědčiti je o zvrácenosti a bezúčelnosti jejich zločin- ného řádění. Nadarmo prohlásila vláda turecká stav z r. 1319 (14. března 1903) za nezměněný pokud jdle o državu církevní a odepřela uznání přestupu z jedné církve ke druhé. Přes toto hlášení přestupuje se ne- ustále, při čemž používá se prostředků terrorisli- ckých.
Pok Turek Ma
16 article
Protože kabinety na dohodě zúčastněné seznaly. že rivalisujicí hnutí třeba vysvětlit aspoň částečně mylným výkladem čl. III. mürzštégského programu zaslaly balkánským vládám nolu otištěnou v Červe- né knize. Jen libovolný a násilný výklad mohl v onom článku shledávat úmysl prováděti nové administr- livní rozdělení na základě čistě etnografickém. Nota dvou kabinetů obsa huje nejurčitější odsouzení řáděm čet a ohlášení, že za event. pozdějšího ohraničování nebude dbáno výsledků terroristické akce. Základem tohoto ohraničení bude tvořiti stalus quo ante. Řádéní čet, jak musí býti: polilováním konstatováno, nebylo by však mohlo nikdy nabýti takového roz- sahu, kdyby turecké úřady byly — jakž jest jejich povinností — účinněji chránily bezbranné oby- vatelstvo. Nezneuznávám obtíže, s nimiž Turecko zápasí Při tom třeba uvážiti: Prostorový rozsah území, po- měrně slabý stav vojska a nepatrnou podporu se stra- ny místního obyvateistva s četami udržujícího apo- jení, nebo jimi terrorisovaného. Přes to nemohu za- mlčeti, že v pollačování čel turecké úřady nepostu- pují důsledně, nýbrž sporadicky. Čas od času vzchopí se k několika činům, kteréž dotyčnému území na ně- jaký čas zjednají klid. Potom však upadají Turci opět ve svou oriental- skou nelečnost, při níž možná myslí si, že nynějšího vraždění křesťanů je třeba k zachování tureckého panství. Nepochybuji, že se v Cařihradě v rozhodu- jících kruzích nesoudí tak trestuhodně a krátkozrace a bezpečím se i dále na loyální podporu turecké vlády. — Dle došlých zpráv lze domnivati se, že výzva smluvních velmocí k obyvatelstvu nebyla bez účinku
Noto Turecko Turec Cařihrad
17 title
FEUILLETON.
18 article Hudba.
Hudba. + Z pohádky do pohádky. Taneční báchorka o 4 jednáních a 6 obrazech. Napsal Ladisl a Novák. Hudbu složil Oskar Nadbal. (Poprv na Národním divadle 25. ledna 19U8.) Vonnou kylici pohádek uvili autoři nového baletu. Když odhrne se opona, vidíme se na hřišti n Petlině. V pozadí velebný pohled na zamiklé Hrad čany, zatopené v jas odpoledního slunce. V popřed ž vo: děli tu skotačí, hrami se baví, obroučky kutá- leji, draky vyponštějí, slepé bábě ulíkají, na konicíe re honí, míče lítají. Také několik typických figurek se tu zamihne, jako pražský pepík, voják s bolkou, chromý preclíkář. Přichod babičky s vnučkou da všemu tomu víru jiný směr. Děvčálko zatančí si na chvili s panenkou, ale záhy veškeru rozdovaděnou drubotinu, jež nasytila se již her, upoutá babiččina pobádková knižka. Babička usedla pod košatý strom. Doti žadoní: povidej, povidej! Babička vy- prayuje. Čtyři pohádky nám poví, neboť my, diváci, t mali, ať velci, podlehli jsme již sugzesci, a i ti nej- dorostlejší rádi vrátí se na okamžik v dobu bez- starostného dětství, kdy poesie pohadek ovivala jim skráně a rozplameňovala obraznost. Básník textu dobře na nás políčil. Udeřil na nejjímavější strunu.
Ladisl Novák Nadbal národní divadlo
19 article
Babička tedy vypravuje. Nejdřive o Prince zně Zlatovlásce, která pro nic jiného neměla smyslu, ač se ženiši již o ni ueházeli, než hráti si celý den se zlatou kuličkou. Ruský, indický i torecký prine mohou si jit svou cestou, jen když se ona volně parkem se zamilovanou hříčkou prohání. Hází ji do vzduchu, chytá, jako motýl sem tam poletuje. Ale co neštěstí nechce! Kulička padne do rybníkaa velká, zelená žába ji spolkne. A že ji nevydá, leda princezna-li dá jí hubičku (či spíše jemu, neboť byl to žabák, jak se hned ukaže). Hubička na takovou oslizlou tlamu choti právě nedráždí, ale co naplat. Princezna touží po své zlaté kuličce a k hubičce se odhodlá. Sotva políbí, stojí tu před ní krásný prine, jenž děkuje za vysvobození. Zlatovláska ani ted ještě nechce rozuměti slovům lásky, přeje si jen količku, zápasí o ni s princem, až kulička padne na zem a rozbijí se. S ní puká také led s princeznina srůce. Poprvé cití jeho tlukot. Prchá neuvědomělé dělství. V Zlatovlásce procitne panna a vrhá se prin- covi v náruč. V tomto momentu je autor libreta skutečným poetou. Vyzvedl z pohádky, kterou znáte u Grmma, originální, basnicky šťastnou pointu. Podobně velmi samostatně a neméné šťastně vedl si ve zužitkování postavy Statečného krejčika v začarovaném zámku. Chrabrý nistr Jehlička odolá všem svodům, jež jsou s nej
Princ Jehlička
20 article
větší choreografickou rafinovaností stejně na něho jako na nás křehké diváky přímo ďabelsky vymy šleny. Nelekne se ďabla ani satanáše, kostry ani čarodějníc, těch krásných nabých, neřku-li těch na povříslech lítajících, honí čerta z kouta do kouta, až na konec všechny čerly a ďably do pytle schylá a tím s pána bradu Želislava kletbu sejme a v tem- nici z lakoty rytířovy uvězněnou jeho choť Milenu před smrtí hladem zachrání. Třetí báchorkou je Šípková Růženka. čtvrtou Petrovští a zvířátka. Obě pohádky podány jsou celkem tak, jak žijí v podání, leda že v poslední ze scénických důvodů odpadla chaloupk a přimyšleno přepadení cizince, dle jevištního podán patrně přírodniny sbírajícího profesora, s jeho s u- hou. Ale zásluha spisovatelova spočívá tu, jako i v předchozích obrazech, že dovedl celou pohádku zhustiti vždy do jediného dějství. A že učinil tak nanejvýš srozumitelně, logicky a přece zevrubně, že žádného podstatného rysu té které pohádky nepo- strádáme.
Milena Petrovský
21 article
Ladislav Novák osvědčil se již v baletu »Olím« jako výborný zaměnce slova do výmluvného gesta. Tam náležela celá látka, bedlivě historicky studovaná. více jemu, jeho vlastnímu výmyslu. Zde je zase vice hřejivé poesie, tendence moralistní a poučná Ustoupila úplně ryzí naivnosti lidového básnictví. V něm nalézaje pevný podklad látkový, autor hleděl zase v detailu osvědčiti svou vynalézavost a origi- nální nápady. Takovým šťastným nápadem je rámec baletu, výjevy na hřišti, které i poetickou náladou večerní a konečnou apotheosou báchorky vůbee dílo půvabně i účinně uzavírají. Na originální roz řešení pobádky o Zlatovlásce jsem již upozornil, rovněž na adaptaci oné o krejčíkovi. Ale právě v této bohatost choreografických a scěnických ná padů Novákových přimo přesypuje. Krejčik jes skvostně charakterisován, neustále se stupňující kousky čerta, brzy tu, brzy tam se propadávajícího, a zase vynořujícího, jakož i veškerých zjevů a vidin je kus podařené čertoviny baletné groteskní.
Novák Olí Novákův
22 article
V pohádce o Růžence zasluhuje opět obdivu, jak zdařilo se celý děj do jednoho obrazu směstnati tak přirozeně a plasticky a ještě tolik příleži ost podati baletnímu mistru k rozvinutí všemožného přepychu tanečního v pantomimě upiývajícího stolet- a v ballabile dvanácti měsíců. V pohádce o Petrovských je to zase šťastné roz- luštění na první pohled skoro nemožnosti scénickýeh (uvedení zvířátek v akci), nebo nápady tak roztomilé jako onen s muchomůrkami a trpaslíky, jež vynucuji si uznaní. Jak pro scénický smysl autorův, tak zvlášté pro jeho umění před tavovati a rozvijeti děi pantomimou. U Nováka není v pantomimě jediného gesta, jediné situace, jíž by nebylo rozuměti. V tom jest klič jeho úspěchu, a také cena tohoto českého baletu oproti podobným pracím cizím. Jest básnikem pantomimy. Dramatikem, jenž nepotřebuje slov.
Petrovský Novák
23 article
Ovšem Ladislav Novak nejde také pohodlnou cestou jiných autorů baletních, již spokojí se pouhým ná- padem své fantasie a provedení teprve přenechaj choreografovi a režisérovi. Novák mů svůj text vy pracován do poslední čárky, na takt. Náhled do pan titory teprve poučí o celé mravenčí píli takové práce o její detailní zevrubnosti. A jen takové propracován může dáti baletní pantomimě tu jistotu účinu, jehož dobývá si dílo Novákovo. Ovšem i nejlepší text baletní žije teprve, když spojí se s krásnou a stejně výraznou hudbou. Tako- vého pravého společníka práce nalezl Novák v Oskaru Nedbalovi. Nedbal již svou »Pohadkou o Honzovie ukázal svůj skvělý talent právě v tomto oboru skladby.
Novak Novákův Nedbal Honzovie
24 article
Ba problém stál v »Honzovi«, co se týče genru umělecky ještě výše a byl odvážnější. Tam jednalo se totiž o vytvoření velké, celovečerní pantomimy jako samostatného druhu, na roveň mluvenému nebo hudebnímu dramatu a na principech poslednějšíh Teprve vídeňská úprava »Pohádky o Honzovi« při blížila dílo podstatě baletní. Zde jde dnes hlavně balel, arci pantomimicky vyjádřený. A dlužno Nedba lovi přiznati, že jako tehay vytvořil znamenitou práci v oboru pantomimy, tak tentokrát neměně zna- menitě vedlo se mu v baletu, čili »taneční báchorce« jak dílo své nazval. Je to opravdu báchorka, pře hodnocená v tanec. Skutečná báseň, pocsie tance Taneční prvek je v budbě z nejmocnějších. Je přiro zeným zjevem, že tak zdravý a mohutný natorel jaký přináší si do svého hudebního povolání Oskan Nedbal, tíhne právě k tomuto prvotnímu, nejzáklad nějšímu živlu hudby. Rythmus jest jeho silou jako dirigenta, rythmus, pádný a křepký, jest jeho živlem jako skladatele. Proto se Nedbal rád vyjadřuje v ta- nečních formách, v pochodech, vůbec ve všem, v čem je pohyb, pružný, silný, zdravý. K tomu přistupuje smysl jeho pro charakteristiku a pro zvuk, pro vše, co je případné a význačné, reliefni, i co má smyslné kouzlo krásného a sylého znění. Znalost všech pro středků výrazových a technických dává vlastnostem vyjmenovaným pojítko a pevnou společnou basi.
Honz Nedba Oskan Nedbal Nedbal
25 article
Pozorujeme-li nové dilo Nedbalovo, sbledáme že má všechny naznačené přednosti talentu jeho. Především čaromoc rythmu, jenž od nejjemnějších delikátních a pikantních nuanci stupůuje se až k tem Nedbalovsky pádným, energickým projevům, kter strhávají svým temperamentem, svou mohotnostl Abych uvedl jen krajní přiklady: něžná gavotta při níž vnučka tančí okolo své panny, pro jemno a delikátnost, pizzicatová polka (tanec vodní víly pro pikantnost, mazurka lovecké družiny, polonézový vstup do obrazu Šipkově růženky, vířívé kvapíky baliabil, zavěrečná apotheosa, co do slly rytmického spádu. V charakteristice je vše provedeno do podrobna. Nejvíce tu ovšem vynika zhudebnění pohadky krejčíkovi a pohádky o Petrovských, ale i případnost nálad na hřišti, jeho šum a ruch, i poesie, jež za- vane jevištěm kouzelným proutkem babiččiných po hádek (Poco adagio, G dor, na širokých akkordech harí), nebo zas ve vystižení živnía na hradě Ra ženčmně i kontrastem zase vo smutku pustotý, kdyí zaroste trním; v tom všem jeví se Nedbalův smys pro charakteristiku. Že nejvíce, jak řečeno, vynikl v diabolice a grotesknosti pohádky o krej íkovi v humoru pohádky o zvířátkách, nepodiví nikoho, kdo ví, že tento druh hudební charakteristiky potře buje jmenovitě instrumentálního mistrovatví. A Nedba dnes tím mistrem instrumentace jest. Postava krej čikova zachycena je se skvělým hudebním humorem v rejích čerta a jeho družiny rozvinuto vše, co zvukově schopno vyvolati představy satanismu bizarnosti. V pohádce poslední zvláště originálně vy sliženy jsou zvuky zvířecí. Jestliže již v Zlatovlásce
Nedbalův Šipkův Petrovský
26 article
Nedbal skvostně zachytil v orchestru kuňkání žábí zde přímo frappuje přirozenosti svých onomatopoii Nedbal měl tu originální nápad. Necharakterisuje zvířata jednotlivými nástroji, jak v literatuře hudebnl častější jsou toho dosud příklady, nýbrž celými sku- pinami nástrojů. A toť jeho tajemství, proč že ty zvuky, zvláště když kohout poprvé, ještě za scěnou. zakokrhá, působí již samy o sobě živou představou zvířete, jež charakterisují. Ještě jeden kousek, nevím, zda skvostnější charakteristiky, nebo skvostnějšího humoru je tu. Polčička Petrovských. Vulgární thema jako z nějaké uličky podskalské, zprvu jen rythmus ta-ty, ta-ty, pak jako když si pepík čísku přihladí hvízdat začne. Ale co je v tom života, humoru, b i ta vulgárnost je zde jako zušlechténa hranolem umění, jimž není nežli připadnost celého místa. Že krásných a líbivých jednotlivostí nachází se dílem, které má velmi hladkou fakturu a vybrouše- nost formalní, roztroušeno ještě habaděj, pře svědči se každý z poslechu a rád si je pak vyhledá a doma přehraje z blavního výtahu, jejž vkusně a nákladn vydal Fr. A. Urbánek.
Nedbal Polčiček Petrovský A Urbánek Francie
27 article
Chci ještě jen upozorniti na variaci dubnovou, capriccio, v němž roztomile k naznačení deště po- užívá skladatel smyku »ricochet«, pak na půvabn valčiky, jichž Nedbal partiturou svojí rozesel kteréž jakoby již byl vdýchal s vídeňským ovzdu- ším. Je ostatně přiznačné, že poslední dobou nej krásnější valčíky napsal Čajkovský a teď plše je Nedbal. Než jinak je to česká upřímná tvář, ta fy. siognomie budby Nedbalovy. Co chvili zazní van názvuk, nebo zakřepčí rylhmus české nějaké písničky. Ten český ráz uznávají i všecbny německé zprávy jež hned na druhý den — úkaz vzácný — rozrojiiy se o Nedbalově premiéřa vídeňskýmic listy. Není pochyby, že taneční báchorkou »Z pohádky do pohádky« dostalo se nejen naší, ale i baletn literatuře cizí díla vynikajícího. Textem i hudbou. A také divadelní účinnosti. Na provedení může byt Národní divadlo hrdo. Věnovalo dílu výpravu v kaž dém směru uměleckou. Naladové dekorace — jme nují jen nádherný pohled na Prahu s Petřína a šlp kuvím zarostlý zámek —, kostýmy oslňující nejen po- hádkoveu nádberou — na př. kroje exotických princů avšak i sladěností barev, podporovaly lahodným Bojmy zrakovými vydatně úmysly autorů. Tito za- sahli činně v studium, Nedbal s hudební stranky Novák v ustavičných poradách s choreografem p. A
Nedbal Čajkovský Nedbalův Novák Praha Petřín národní divadlo
28 article
Viscusem, jenž vyšel skladatelům s velikou láskou k věci v ústrety. Z nepatrných, staroškolských za- čátků, jichž nemohli jsme vždy schvalovati, vypra- coval se p. Viseusi neobyčejnou pílí, svédomitostí svou i hudebností k dnešním krásným výsledkům. Jeho choreografické nastudování dila je v mimice přesné a výrazné, v tancích a jmenovitě v hromad- ných ballabilech a skupinách ladné i eflektní. Massy ovládá dnes baletní mistr Národního divadla znare- nitě, při tom má pochopení pro charakteristiku, gro- tesknost i humor, ale nezapomíná pro ně ani na poesti tance. Není pochyby, že kdyby i v sólech měl k disposici personál tak umělecký, jako bývalo tumu jindy, dodě al by se výsledků ještě skvělejších. V kaž- dém případě zaslubuje to, co vykonal ve výjevech čerta s krejčikem, uznání bez výhrady. Obratné vy- kořislění kontrafigury dociluje tu effektů, hraničicích s nemožností v té rychosti gymnastických skoků. eskamotérského mizení a objevování se. Šám o sobě snad spíše arüistický kousek, ponévadž zároveň však slouži k charakteristice děje, případností tou a gro- teskním humorem povznášející a i v uměleckou sféru. Pan Achille Viscusí paraduje tu i jako mrštný tanečnaík, v kteréž kvalitě také jako odčarovaný prine ve velkém pas de deux se Zlatovláskou vyniká.
Viscus Achilles národní divadlo znare
29 article
V této úloze je sl. Anna Korecká nejpůvabnější, ač ovšem i ostatním částem jejího partu, zvláště pizzi- catové polce, nechybělo na vytrvalosti špiček. Pěkně technicky začiná se vyvíjet sl. Marie Dobromilova, která upoutala v tanci šestnáctého století. Nejmladší a nejpozoruhodnější náš talant taneční, malá Ště- pánka Klimšova, obdržela tentokrát úlohu přimě- řenou svému věku, tanec s panenkou, a proto pu- sobil její výkon netoliko překvapením a bravurou zá- zračných dělí, nýbrž i přirozeným výrazem. Dro- beček osvědčil při premiéře i řidkou duchapřitom- nost, když mašinerii naší, která přijde die starých tradic před obecenstvo zpravidla jen polovyzkoušená, a jíž vrzají propadla, až naskakuje hrůza, selhal effekt s panenkou. Při druhém představení byla již závada odstraněna. Dobře slušel prine z neznámých krajů sl. Anně Havličkové, kteráž i mazurku půso bivě provedla. Všeobecné rozřešení dlužno arcit uděliti sboru, dokázavšímu opětně svou neúnavnost, výcvik, jakož i hojnost hezkých zjevů ve svých řadach. Personál baletní musil býti pro části pantomimi- cké rozšířen umělci činohry a opery. Nelze nám vy- počísti všech, to znamenalo by skoro opsati divadeln ceduli a glossovati na okraje pochvalnými poznám- kami. Koho však dlužno po právu vyzvednouti, je pan Rudolí Kafka. Jeho mistr Jehlička je povedena figurka, mošnovsky říznou komikou a charakteristikou, při tom však samostatně kreslená. Také trojlístku, jenž představoval Petrovské, sluší veškera chvala, zvlášté za případně provedený tanec. Jen oloupení cizince nemělo působiti, jakoby jej vraždili. Ostatně to, jakož i jině drobnůstky (pozdní zmízení žaby). spraveny byly již při druhém představení. K výpravě třeba ještě podotknouti, že živé obrazy, jež dopiňuji
Korecká Marie Dobromilův Klimšův Havličková Kafka Petrovský