3
masthead
12. října 1900. Číslo 282.
4
article
Hladovící dobrovolníci.
Dobrovolník jeden německý psal příbuzným
svým z paluby »Sardinie«, že německé mužstvo
plující po lodi té do Činy, zakusilo mnoho hladu
dostávalo se mu málo potravy a piva, jež ne
bylo k pití; co si koupilo zvláště, musilo draze
zaplatiti kuchaři, pokud mělo peníze. Od státu
ale peněz nevidělo dosud, ani té spousty dárk
z dobročinnosti obecenstva, o nichž se vyprá-
vělo, že byly na loď »Sardinii« poslány. Dobro
volník neví, kde dárky ty tedy uvázly a ukládí
bratru svému, aby to vyšetřil.
Pro zhořelický sjezd svobodomyslné ně
mecké strany lidové připravil vůdce její Eugen
Richter návrh resoluční. Tento vyslovuje set
1. proti vměšování se Německa do všech zále-
žitostí světových, pokud nejde o důležite
zájmy némecké; také tu ale musí býti střízlivě
odvažovány oběti na krvi a statcích, 2. proti
tak zv. světové politice Německa, jež často po-
škozuje jeho obchod a ohrožuje mír i postavení
Německa v Evropě, 3. proti přeceňování vo-
jenské síly Německa akcemi za moře. Obchod-
ními smlouvami a snížením celních šraňků.
míní resoluce, dalo by se pro obchod německý
více docíliti.
Richter
Sardinie
Německo
Evropa
5
article
Útrapy missionářů.
P. Giordiano z Pergine v Tyrolsku poslal
guardianovi svého kláštera v Tridentu zprávy
o svých trpkých zkušenostech v Číně. Missie
jeho v Upace, jež činnost svou vyvíjela v úze-
mí jako jižní Tyroly velikém, jest úplně zni
čena. Kostel, missijní budova, sirotčinee a
200 soukromých domů pobořeno. Mnoho kře-
sťanů mučeno neb zavražděno. P. Giordano
jiný ještě missionář uprchli do Honkonu.
V Mandžursku zabiti biskup, 5 missionářů
a 2 jeptišky. V Šansi zabito 50 missionářů,
jeden biskup a mnoho křesťanů domorodých.
V Čili mučeni 2 missionáři a 500 křesťanů.
V samém okoli Pekinu 600 křesťanů domo-
rodých ubito. Vikariát hunanský úpln
zpustošen. Biskup Zantofali po tři hodiny
mučen a pak usmrcen. Dva jiní missionář
zabiti s ním. Zpráva P. Giordena končí appel-
lem na pomoc evropskou. Žel, nutno říci, že
klidí tu bouři ti, kdo seli vítr.
Giordano
Zantofat
P Giorden
Tyrolsko
Čína
Tyroly
Peking
6
article
Telegramy.
Diplomacie.
Z Washingtonu, 10. října. (Reuter.
Formální nota, v níž vykládají se názory
americké vlády o různých čáslech fran-
couzské noty, doručena dnes odpoledne
francouzskému vyslanectvu.
Jak soudí o potrestání činských vinníků.
vláda se již vyslovila. Zachování zákazu o do-
vozu zbraní nemůže býti nutnou podmínkou
dalšího vyjednávání. Souhlasí se ochotně s ná
vrhy na slušnou náhradu a stálé ochranné stráže
vyslanecké. Zboření tackých tvrzí nemůže po
važovat americká vláda za nezbytnou podmínku.
n. Z Berlina, 11. října. Jeden mnichov
ský večerník sděluje z Berlína, že se odpoledne
konala v zahraničním úřadě velmi důležitá kon-
Ierencc o číneké o táz ee.
Čínští vinnícl.
Z Pekina, 8. října. (Reiter.) Vydán cí
sařský edikt, aby Kaniji, Čaošu
čiao a j. vyšší úřadníci, již zúčastnili se bo
xerského povstání, byli hned popraveni
Prine Tuan vypovídá se do Kašgarska
kde má pracovati na stavbě poštovních silnie;
prine Jich a vévoda Cadan jsou odsouzen
k doživotnímu žaláři.
Z Londýna, 11. října. (C.-B.) Reuterov
kancelář dovídá se z Washingtonu, že č ín št
úřadníci, jež dle pekinské dopeše Něm
eko jako trestuhodné označilo, byli jmenován
též od vyslanců skoro všech druhých mocností.
Jisto je, že také seznam amerického vy-
slance Congra obsahuje celou řadu jmen dosud
neuveřejněných.
Reiter
Kanij
Cadan
Washington
Berlín
Londýn
Německo
Reuter
Pekina
7
article
Čínský dvůr.
a. Z Brusselu, 11. října. Čínské vysla-
nectvo neobdrželo dosud potvrzení pověsti, že
cisařovna-vladařka, která onemo
cněla nebezpečnou tyfósní hore
čkou, zemřela.
V Pekině.
Z Londýna, 11. října. (C.-B.) »Ti
mesům« sděluje ze z Pekina ze 4. t. m.
Včera obsadilo ruské a italské vojsko letn
palác a zatlačilo pak čínské úřadníky, kteř.
byli dovedli Rusy do budovy zpět, netázajíee
se spojenců. Němci obsadili podobně palác cí-
sařovny vdovy, který Rusové, vyplenivše jej,
byli vrátili opět Čiňanům. Rusové odesílaji
stále své vojsko z Pekina.
Rus
Němec
Brusel
Londýn
8
article
Operace spojencův.
Z Washingtonu, 10. října. (C.-B.) Dle
zpráv z Pekina ze dne 8. t. m. chystají Angli
čané menší výpravu do pánve uhelné v západ
ních pahorcích prozkoumat tamní zásoby. Vy
prava vyrazí prý ve středu. Číňané z Tayuenu,
ujišťovali, »že když Dunfusian opouštěl Tayuen
odvedl s sebou silný oddíl svého vojska. Nen
známo, kde nyní prodlévá,
Z Pekina, 8. října. (»Reuter«.) Fran
couzská kolona, jež stojí nyní v Ljan-
kiené, přibude možná ve čtvrtek do Fanšaně.
Rusové odtáhli ze stanice Mačipu a z
nékolik dní nebude zde — mimo jednu set-
ninu — žádného ruského vojska více.
Z Tjencina, 10. října. (»Reuter«.
Němci dostali rozkaz obsaditi železnie
z Pekina do Jancunu; zbytek obsadil
Rusové. Britskému vojsku dovoleno jen stře-
žiti činvantajský přístav
500 Francouzů se 6 děly táhli dnes osvo-
boditi francouzské kněze zajaté v Činhejenu.
V sobotu vtrhlo 300 Francouzů do Paotine
operujíce patrně společně s jiným oddílem 400
mužů, již současně vytrhli z Pekina. Zde zu-
stalo francouzského vojska ještě 400 mužů.
Z Tjeneina, 11. října. (»Pol. Corr. «
japonského pramene.) Anglo franko-italsko- něme
cká výprava na Paotin vytrhne odtud
z Pekina. Tjencinské oddily dají se na pochod
12. t. m. po Walderseeově přehlídce na zdej
ším závodišti.
Číňan
Dunfusian
Tayuen
Fran
Rus
Mačip
Němec
Francouz
Pol
Corr
Walderseeův
Washington
Nen
Ljany
Tjencina
Jancun
Reuter
9
article
Jižní Čína.
Z Honkonu, 10. října. (C.-B.) Ze Sam
čua se sděluje: Kde jsou teď povatalci, nen
známo. Myslí se však, že mají obsazeno dvojí
silné postavení asi 10 mil severně od britských
hranic. Do Samčua dorazilo včera 1000 mužů
čínského vojska. Dalších 1000 mužů očekává
se dnes. Z Indie bude posláno do Honkonu
10.000 mužů. Šestnáctý pluk bengalských hu-
lánů a pluk honkonský byly sem povolány zpět.
Všechno vojsko, které dostalo rozkaz, aby se
sem ze severu vrátilo, přibude sem před kon-
cem měsíce. Úřady dostaly prý zprávu, žev
listopadu vypukne v jižních provinciích vše-
obecné povstání. Dle nynějších známek jest
pravděpodobno, že situace vyvine se tak jako
povstání boxerů na severu. — Jistá francouz-
ská dopravní loď a japon ská válečná lod
»Asabi« sem připluly.
Z Honkonu, 10. října. (»Daily Mail«.
Buřiči v jižní Číně zřídili v Monkoně a San
jatině silné okopy.
Z Honkonu, 11. října. (Reuter.) z
Saměunu oznamují, že tam přibyl admirál
Ho s 200 muži čínského vojska a 400
mužů čeká na lodech.
Britský minoborec dostal rozkaz, aby od-
plul do mírské zátoky. Dvě setniny bom
bajské pěchoty jsou pohotově, aby
za dvě hodiny po možném rozkazu mohly od-
táhnout na hranice.
Čína
Honkon
Indie
Reuter
Daily Maila
Saměun
10
article
Ostatní Čína.
Z Londýna, 11. října. (C.-B.) »Morning-
post« sděluje ze Šanchaje z 9. t. m.: Taotaj
šanchajský a místokrál laotunský protestovali
proti pohybům cizího vojska, které vzbuzujíu
Čiňanů domněnku, že vojsko hodlá dobyti
zbrojnice Kionguanu! Zdejší čínské vojsko čítá
asi 18.000 mužů. Guverněr šantunský dostal
rozkaz odvésti 50.000 mužů k praporům.
Z Londýna, 11. října. (C.-B.) »Morning
post« sděluje ze Šanchaje: Císařský dvůr přibyl
dne 6. t. m. do Čaočenu, jihovýhodně od Šansi.
— »Daily News« oznamují ze Sanchaje ze dne
9. t. m.: Pět tisíc mužů tajného spolku čín-
ského porazilo císařská vojska na západ o
Kaolunu a táhne nyní k jihu. — »Standardue
oznamuje se ze Šanchaje: Guvernér ze Šansi
nebyl prý sesazen k vůli vraždě, spáchané na
missionářích, nýbrž proto, že vyšlo na jevo, že
vojsko nečitá 50.000 mužů, jak se za to mělo.
nýbrž jen 4000 muzů.
Čína
Londýn
Čaočen
Morning
Kionguan
Daily News
spolek čínaský
11
article
Z Mandžurska.
Z Petrohradu, 11. října. (C.-B.) Na
čelník kvantunského kraje a velitel pozemního
i námořního vojska tichomořského, vicendmirál
Alexějev, vyznamenán od cara za znamenite
vedení pozemního vojska na pečilském bojišt
zlatou, brillanty posázenou šavl
s nápisem: »Za vítězství na pečil-
ském bojišti v roce 1900.e
První oddělení ochranného vojs ku
pro východoasijskou železnicio
1717 mužích s 24 důstojníky odplulo parníkem
»Chajlar« z Oděssy do Port-Arturu.
Z VIadivostoku, 11. října. (Nov. Vr.)
Počet nemocných tyfem v ruském vojště v
Mandžursku rozmnožil se. Do Vladivostokaa
Nikolajevska, kam se nemoení, mezi nimiž jsou
také důstojníci, dopravují, poslán větší počet
lékařů.
Ifrabě Waldersee.
Z Tjencina, 9. října. (Reuter.) Včer
byl zde vydán následující brigádní rozka
anglický: Maršál brabě Waldersee pře-
vzal 27. m. m. vrchní velení nad spojeneckým
vojskem v Pečili. Přejímaje vrchní komando,
vyjádřil se takto: Srdce mé oplývá hrdostí
velkou radostí, že jsem postaven v čelo tak
znamenitého vojska, jež již slavně osvědčilo svá
hrdinství. Vím, že mi byla svěřena nesnadná
úloha, ale proto přece troufám, že se mi podaři
záhy a jistě pomocí tohoto osvědčeného vojska
dosíci vytčeného eíle teď, kdy toto vojsko jest
spojeno pod jediným vůdeem.
Missionáři.
Ze Šanchaje, 10. října. (Wolff.) Biskup
Anzer hodlá odtuď odcestovati do Cinta a po
krátkém pobytu do Tjencina.
Artur
Ifrabě
Wolff
Petrohrad
Port
Nikolajevsk
Tjencina
Waldersee
Šanchaj
Cinto
Reuter
12
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 11. října.
Výročí války.
Dnes jest tomu rok, kdy podáno bylo
Transvaalem vládě britské ultimatum, jež bylo
ne sice hlavní, ale bezprostřední příčinou války.
Bylo Anglií zamítnuto a hned na to překročily
voje Transvaalu hranice na západ i východ.
Celý rok potřebovala mocná říše britská, aby
zdolala malý nárůdek burský.
Van Brockhuizen, bývalý pastor burský
jenž se zúčastnil veškerých válečných výprav
transvnalských, přibyl do Paříže. Ze mnohých
zajímavých věcí, jež sdělil, vyjímáme následu-
jící: »Chystal jsem se opustiti svou vlast. Shro-
máždíl jsem své věrné v chrámě. Přišli všichni.
Van
Praha
Anglie
Transvaal
západ
Paříž
Shro
13
article
Kázal jsem jim naposledy na slova bible: Necht
milost boží mně dodá síly. Nečinil jsem žád-
ných narážek politických. Jedině jsem se tázal
kde budou všichni ti, kteří mne poslouchali,
bude-li mi dovoleno, abych se navrátil do své
vlasti. Doporučil jsem svým přátelům vřele
svoji matku a odjížděl jsem do vyhnanství
A když jsem vstoupil na půdu anglickou, ne-
podal mně nikdo ruky své, kromě velikého a-
glického lidumila pana Sleada.«
Na otázku, jak dlouho bude ještě
válka trvati, pravil: Nejméně ještě šest
měsíců. A jestliže Anglie neponechá oběma
republikám neodvislosti, bude míti proti sobě
nejen Bury transvaalské, nýbrž i oranžské, jakož
i veškerý živel afrikanderský. Bude to
obrovské pozdvižení a válka bez
pardonu. Neboť tak tam smýšli každý.
A kdyby mně bylo dovoleno, mně služeb-
níku božímu, nepatrné to součástce zdeptané
vlasti, říci jediné slovo Evropě, prosil bych ji,
aby porozuměla, že můj nešťastný ná-
rod je v právu. A jsem přesvědčen, že by
se zvedly mocné hlasy v celém světě, aby řekly
Velké Britanii: »Již dosti bylo vražděno, dosti
páleno, dosti nesvornosti naseto, vzpomeňte, že
Kristus přinesl mír na zemi. A jestliže chcete
konečně sí vzpomenouti, že jste křesťané, po-
slouchejte slov Ježíšových, jež nejsou než láska
a spravedlnost.
Německé listy některé otiskly dle soukro
mého dopisu podrobnosti o popravení Corduy
Podrobnosti ty, až na to, že byl zastřelen desít
vojáky britskými, sdělili jsme dle jiných pra-
menů.
Sleada
Kristus
Ježíšův
Anglie
Bura
Evropa
Velká Británie
14
article
Telegramy.
Z Lydenburgu, 12. října. (»Reuter.«
Burové stříleli včera od 6—7. hodin ráno na
Bullerův tábor u Krügersportu. Britské
vojsko mělo jen skrovné ztráty. Oddil dvou se
jezdců vyjel z tábora zmocniti se burských děl.
Jeli 4 hodiny na návrši, kde bylo burské po-
stavení, ale než tam dojeli, nezbylo po Burech
a jejich dělech ani památky.
Z Pretorie, 10. října. (C.-B.) Lord Ro-
berts oznamuje: U Capmuidenu, přejížděje
přes řeku Cap, byl včera překoce
železniční vlak. Tři muži byli zabiti,
1 důstojník a 15 mužů raněno. Vsichni patří
k 66. baterii. Mimo to se zabilo 40 kusů do-
bytka.
Když později generál Baget ze slřelecké
brigády s 18 muži a dvěma inženýry-důstojníky
ubíral se po trati, aby prohlédl způsobenou
škodu, Burové stříleli na něh
ze zálohy. Kapitán střelecké brigády
Stewart, zaslech výstřely, spěchal na pomo
s 90 muži.
Utrpěli jsme velké ztráty.
Kapitán Stewart a jeden muž
padl; generál Paget a jiný du
stojník s pěti muži raněni těžee
Jeden inženýrd ůstojník a dese
mužů byli zaj ati.
Z Kodaně, 11. října. Dánský minist
zahraničných záležitostí podal anglické vládě
protest proti vypovězení několika Dánů
Transvaalu a žádá za náhradu.
Z Pretorie, 11. října. (C.-B.) Lor
Roberts oznamuje: Generál Barton sved
v úterý boj s Bury severně od Krügersdorpu.
Tito měli několik mrtvých; 3 muži byli zajati.
Na anglické straně padl 1 důstojník, tři jiní
11 mužů bylo raněno.
Burová
Bullerův
Krügersport
Bure
ro
Stewart
Paget
Dán
Transvaal
Pretorius
Roberts
Barton
Lydenburg
Pretorie
Cap
Kodaň
Bura
Reuter
15
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K otázce svolání českého sněmu.
Z Vídně, 11. října. Listy 2ksleté ně
mecké obstrukce tvrdí muziku panu Úrbanov
a Werunskému a sesilují z plných plic hlasy
by sněm království českého nebyl svolán a tal
česká obstrukce byla důkladně vytrestána
Není to poprvé, že z německé strany užívá se
největšího tlaku na výkonnou moc státní, by
Čechy za jejich politický postup vyhladověla
hmotně. Byli jsme stejné procedury svědky
za vlády koaliční. Methoda tato — jakje
povědomo — vídeňským činitelům též ne-
prospěla a nepomohla by jim ani
nyní.
Nehledě k tomu, že je zajisté absurdním
unikem, aby přísedící zemského výboru sam
brojili proti normálnímu projednání a schvá
lení zemského rozpočtu a proti zlepšení zem
ských financí, je třeba reagovati stručně na
důvody, kterými německý tabor podpírá svu
diktát.
Je zajisté největší naivností, praví-li se.
že zavedení zemské přirážky ke státní dani
lihové bylo by dárečkem lásky pro Čechy za
jejich obstrukci. Kdo tuto směšnost napsal
neměl ani tušení, jak je velikou a jak čelí
nikoli proti nám, nýbrž proti Němcům. Nebo
částečné sanování zemských financí zmíněnou
přirážkou nebylo by přece ziskem pouze če
ského, nýbrž také německého poplatnictva ve
království. Je-li pak pravda, čím ustavičně
Němci na venek se chlubí, že totiž valnou
čásť daní v Čechách platí oni, byly b
výhody, kterých by nabyli oni
větší, nežli na še.
Je za druhé prapodivné osvědčován
zásad konstitučních, chceli strana, která re-
klamuje pro sebe zvučný titul »ústavověrné«
aby jedině proto, že nemůže zasedati parla
ment vídeňský, nezasedal ani jediný parla
ment zemský, t. j. žádá li tato strana, by ne
může-li se prováděti parlamentarismus z pěti
pětin, nýbrž jen ze dvou pětin, raději se ne
prováděl vůbec.
Úrbanov
Werunski
Čecho
Němec
Vídeň
Čechy
16
article
Je konečně a za třetí svrchovanou proti
smyslností, žádati a čekati od vlády, která
hořekuje co den hlasitě nad nedělností parla
mentu a která prý usiluje o její zažehnání
by bezparlamentní stav, kterého veřejně žel
a lituje, rozšířila ještě také na všechny sněmy
Z Němců mluví ovšem jenom a jedině
horečná snaha, sněm království českého, po-
kud možno, stlačiti a nullifikovati a národ
český ještě více pokořiti a ještě více vehnati
do politiky krajních prostředků. Může-li vláda,
která má konkretní úkol, zjednati normální
poměry v parlamentě a která má kromě toho
povinnost, dle programu svého býti nestran-
nou a objektivní a jako rakouská vláda ne-
podlehati tlaku panstvíchtivé kliky, sledovati
stejné snahy, jako tato: nechať rozhodne a po-
soudí dr. Körber.
Podle toho bude souzen on námi. Zpráva
»Slova Polského«, že je již rozhodnuto o kam-
pani zemských sněmů pouze třídenní, vládou
prohlašuje se za lichou. Nestalo se prý ještě
po té stránce vůbec usnesení žádného, ani
pokud se týká kampaně sněmovní před novým
rokem v zásadě, ani pokud se týká její délky
Zemské sněmy.
Ze Lvova, 11. října. »Slowo Polskie-
dovídá se z autentického prý pramene, že
vláda v otázce svolání zemských sněmů ještě
nijak se nerozhodla, ježto dotyčné vyjedná-
vání, zejmena prý s Čechy, dosud není skon
čeno. Vláda prý si přeje, ab
sněmy byly svolány jen ku krát
kému třídennímu () zasedání, aby
vyřídily jen prozatímní rozpočty.
Němec
doktor
Körber
Lvov
Čechy
Slowo Polskie
17
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Vídně, 11. října. Nový 20. okres
vídeňské obce bude dle znění zákona při
nastávajících volbách do říšské rady úplně
vymknut z účastenství při volbách. Nový
volební řád pro říšskou radu z roku 1896
měl totiž při rozdělování mandátů v městské
a ve všeobecné kurii za základ starý obecní
řád vídeňský, dle něhož obec vídeňská měla
jenom 19 okresů. Novým obecním řádem
pro Vídeň byl však utvořen nový 20. okres.
Z Vídně, 11. října. Posl. dr. Funke
svolává bývalé německo-pokrokové poslance
říšské k poradě do hötelu »De France« na
20. t. m. o 10. hod. dopol.
Na denním pořadu je: 1. Provolání ně-
mecko-pokrokové strany a 2. nové volby.
Vypovězený vlaský redaktor.
vl. Z Tridentu, 11. října. Časopis
»Alto Adige« sděluje, že jeho šefredaktor
Josef Borgheti, příslušný do Trevisa
Italii, byl 9. t. m. povolán na zdejší policii
a bylo mu sděleno, že na základé 8 2. zá-
kona o policejním odstranění a postrku je
vypovězen ze všech zemí na říšské radě
zastoupených a musí do týdne opustiti ra-
kouské území. Vypovězení stalo se prýz
ohledů »na veřejný pokoj a pořádek.«
Posl
doktor
Funke
Franc
Josef Borgheť
Italia
Vídeň
Trident
Treviso
Alta Adige
18
article
Ze Srbska.
M. Z Bělehradu, 11. října. Ranko
Tajšič, jenž — jak známo — zdržuje se
na Černé Hoře, poslal králi prosbu za mi-
lost, ale král o žádosti té ještě nerozhodl.
Z Bělehradu, 11. října. (C.-B.) Krá
vrátil se odpoledne z jagadinských manévrů.
V radikálních kruzích prohlašují z
lichou novinářskou zprávu, že amnestovaní
radikálové přičiňují se o revisi procesu
pro »attentát«,
Vypovídání z Pruska.
n. Z Vratislavi, 11. října. Vládní
president v Opolí povolil další zaměstnání
150 haličských dělníkův až od 1. dubna
1901. Od 1. července do 1. října
bylo více nežli 500 osob do Ra-
kouska postrkem posláno, poně-
vadž se v státním území pruském zdržovaly
prý bez schválení úřadů, aneb prý byly
vůbec na obtiž.
Říšský sněm německý.
n. Z Berlána, 11. října. »Localanzeiger
sděluje, že říšský sněm německý bude svolán
na den 22. listopadu.
Nechtějí Němců.
x. Z Londýna, 11. října. »Times
oznamují z Cařihradu: Německý korunn
princ chtěl na své cestě po Východě na-
vštíviti také Palestinu. Porta prohlásila však
v notě zaslané do Berlína, že
odmítá veškeru zodpovědnost
kdyby mělo dojíti za cesty prin-
covy do Palestiny ku protiněme-
ckým demonstracím.
Ranko Tajšič
Němec
Port
Srbsko
Bělehrad
Černá hoře
Prusko
Vratislav
Opole
Ra
Londýn
Cařihrad
Palestina
Berlín
Times
19
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Ze Lvova, 11. října. (C.-B.) Místo
držitel hr. Pininský vrátil se dnes
z Vídně.
Lvovská arcidiecese oslaví zejtra a ná
sledující dva dni 200leté jubile um
ruské unie s katolickou církví.
Uherský parlament.
Z Pešti, 11. října. Dolní sněmovna
přijala předlohu o upravení právních poměrů
mezi statkáři a hospodářskými úřadníky za
základ podrobného rokování.
O předloze stran změny zákona o sbí
rání objednávek bude se rokovati zejtra.
Bulharsko-rumunský spor.
Ze Sofie, 11. října. (»Pol. Corr. «) Bul
harská vláda zaslala včera zdejšímu diplo
matickému zástupci Rumunska opět notu,v
níž oznamuje, že pokračuje se v soudním
řízení dle udání rumunské vlády, vyslovuje
naděje, že rumunská vláda nebude více vy
povídati z Rumunska bezůhonné bulharské
příslušníky a vyhražuje si případný nárok
na náhradu škody nevinným vypovězencům.
Pro kurdské lupiče.
Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) Na
ruskou notu o kurdském útoku na správu
ruského hlavního konsulátu v Erzerumu od-
pověděla Porta, že učinila, co se žádalo
nařídila čeho třeba, aby se vyhovělo poža-
davkům ruského vyslanectva.
Došly sem zprávy, že erzingianské vojsko,
vypravené za kurdskými lupiči, odňalo jim
ukořistěné koně i zboží.
Příští kardinálové.
Z Říma, 11. října. (C.-B.) V příšti
konsistoři budou prý jmenováni kardinály
assesor inkvisice Gennari, náměstek stát
ního tajemníka Tripepi, papežský major
domus della Volpe, vídeňský nuncius Ta-
lianí a papežský delegát ve Spojených
obcích Martine lli.
Pol
Corr
Martinus lli
Lvov
Vídeň
Pešť
Sofie
Rumunsko
Cařihrad
Erzerum
Řím
Dolní sněmovna
Tripepi
domus della Volpe
20
article
Ze Španělska.
Ze Španělska.
Z Madridu, 11. října. (C.-B.) Krá
lovská rodina odjela ze San Seba-
stiana.
V Leridě prozrazen sklad zbraně.
Několik tamějších karlistů bylo zatčeno.
Ministři na inspekci.
Z Toulonu, 11. října. (C.-B.) Ministř
vojenství a námořnictví sem přijeli a vyprav
se na inspekci do Tunisu a Korsiky.
Dle Římanů.
Z Homburku v. d. H., 11. října.
(C.B.) Dopoledne položen na výšině starého
římského kastelu a Saalburgu u přítomnosti
německého císaře a jeho choti základní ká-
men »Musea na říšských hra ni
cích«.
Po proslovu saalburského purkmistra
herec přestrojený za prefekta oslovil císaře
u Porta decumana latinsky, přeje mu zdaru
při každém podniku a ochrany boží. Zpě-
vácký spolek přednesl potom latinskou hymnu
a jiný herec přestrojený za legáta, měl vla-
stenecký proslov.
Intendant dvorního divadla Hülsen pře-
četl latinskou listinu sepsanou Mommsenem.
Při klepání kladivkem německ
císař pravil: První pomyšlení na dnešní
den táhlo bolnými vzpomínkami k měmu ne-
zapomenutelnému otci, císaři Bedřichovi I
Saalburg vzmohl se jeho přičiněním, jeho
horlivou vůlí. Jako povstal daleko na vý-
chodě říše znova mocný rytířský hrad, jenž
druhdy zakořeňoval německou kulturu na
východě, tak na návrší půvabného
Taunusu jako fenix z popele vznesl se
starý římský kastel jako svědek římské
moci, jako člen silného řetězu, jejž polo
Říman
Port
Mommsen
Bedřich
Saalburg
Španělsko
Madrid
San Seba
Lerida
Toulon
Tunis
Korsika
Homburk
Hülsen
21
article
žily kolem veliké říše římské legiea
které na rozkaz římského imperátora Cé-
sara Augusta vnutily světu jeho vůli
a celý svět otevřely římské kul-
tuře a ta prospěla především Germanii.
Proto věnuji tento kámen prvním klepnutím
památce císaře Bedřicha III., druhým klep-
nutím německé mládeži a dorůstajícímu po-
kolení, aby učili se v tomto novém museu,
co znamená světová říše, třetím
klepnutím budoucnosti naší německé vlasti,
aby v příštích dobách svorným spolupůso-
bením svých knížat a národů stala se svou
ctí a důstojenstvím tak mocnou, tak pevně
sjednocenou, tak rozhodující, jako byla
druhdy světová říše římská, aby se jako
druhdy »Civis romanus sum« mohlo jednou
říci: »Jsem německý občanle
Po slavnosti vrátil se císař s chotí do
zámku Friedrichsruhe.
Z Hamburku, 11. října. (C--B.) Císař
s chotí chtěli odjeti dnes do Hannovru, ale
odložili svou cestu pro zdravotní stav císa-
řovny Bedřichovy.
Bismarkovy dopisy.
Z Berlina, 11. října. (C.-B.) »Berl.
Neueste Nachrichten« se dovídají, že kn.
Herbert Bismark se rozhodl uveřejniti úplnou
sbírku listů zvěčnělého říšského kancléře
kn. Bismarka, zaslaných jeho manželce vl.
1847—1892. (Dlužno podotknouti, že sbírka
Listův Ottona Bismarka jeho manželcea
sestře, sahající až do doby po válce 1870
až 1871, byla dříve už pod názvem »Fa-
milienbriefe« vydána. Pozn. red.)
Augusta
Bedřich III
Císař
Bedřichův
Bismarkův
Berl
Bismark
Listův
Hamburk
Berlín
Neueste Nachrichten
22
article
Volby v Anglii.
Z Londýna, 11. října večer. (C.-B)
Doposud je zvoleno: 370 ministerských, 143
liberálů, mezi nimi Dilke a 79 irských
nacionalistů. Ministerští a opposičníci získali
po 29 místech.
w. Z Londýna, 11. října. Po boji vo-
lebním má lord Cromer, anglický komisař
v Egyptě, nahraditi Landsdowna v mi-
nisterstvu vojenství. Byl už do Londýna po-
volán. Hicks Beach, kancléř pokladu,
odstoupí pro těžkou chorobu oční.
O rekonstrukci auglického
kabinetu.
Z Londýna, 11. října. (C.-B.)»Timese
pojednávajíce o rekonstrukci kabinetu, praví,
že je velká nespokojenost se správou někte-
rých důležitých odborů. Země chce prý
zvláší, aby ministerstva vojenství a námoř-
nictví byla pod správou co možná nejschop-
nějších mužů. Chamberlaina jest ještě třeba
v osadním úřadě k spořádání jihoafrických
záležitosti. Postavení markýze Salisburya jako
premiera a státního tajemníka zahraničných
věcí neuspokojuje, ale změna v těch oborech
stane se sotva. List potom velebí Salisbu-
ryovu správu zahraničního úřadu.
Harrison proti Bryanovi.
Z Nového Yorku, 11. října. (C.- B.)
Býv. president Harrison uveřejňuje k volební
kampani prohlasení, ze prý by Bryanova
volba vedla ke všeobecnému zmatku. Re-
publikáni uváděli právem ve prospěch hospo-
dářské politiky, že po době velkého úpadku
nastalo obdobi neobyčejného vzpružení. Změna
ve správě by byla návratem k neblahému
stavu.
Harrison odchyluje se od programu
strany jen potud, že příkře kárá zákono
dárství v Portoricu.
Times
Chamberlain
Salisburya
Harrison
Bryan
Bryanův
Anglie
Londýn
Egypt
Nový York
Re
Hicks beach
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
K výkladu uherského ministra finan-
čního dra. Lukacse, včera telegraficky oznáme-
nému, ještě dodáváme: Ve zprávě o novém
upravení daní potravních ministr konstatoval, že
výsledky nezklamaly očekávání Uher a doufá, že
se ještě časem zlepší. Od 1. ledna do 31. čer-
vence t. r. dovezeno bylo z Rakouska do Uher
značně větší množství cukru, pe-
troleje a pliva, než z Uher do Rakouska.
A sice dovezeno bylo z Rakouska cukru více
o 143.000 metr. centů, petroleje o 24.000 metr.
centů a piva o 63.595 hektolitrů. Za tyto troje
předměty nahradí Rakousko za oněch 6 měsíců
608.000 K, kdežto Uhry mají za větší dovoz
lihu do Rakouska uhraditi 900.000 K. Značnou
převahu dovozu zdejšího cukru do Uher vy-
světluje ministr tím, že uherský cukr, používaje
výhodné konjunktury, šel za hranice, tak že ni-
jak výroba cukru v Uhrách neklesla. Na potřeby
investiční počítá ministr pro příští rok úhrnem
75 až 76 mill. K, v čemž zahrnuty dráhy
6k mill., silnice v dolní zemi a most přes Tisu
12.6 mill., poštovní budovy 2 mill.
Uhry
Rakousko
Tisa
mill
24
article
Kvetoucí druhdy tkalcovství v Bezkydech
přestalo býti horalům jim se zabývajícím zdrojem
dostatečné obživy. Různé neblahé okolnosti, zejmenu
strojní výroba, přivedly tento, zde tak rozšířený do-
mácí průmysl na pokraj záhuby. Hmotná tíseň a ne-
dostatek pobízí tkalce k rozhodným krokům svépo-
mocným. Tkalcovskou výstavou ve Vyšších Llofách od
12. srpna do 9. září dokázána zdatnost a dovednost
dělnictva tkalcovského v horách bezkydských a při-
kročeno k zaražení družstva, které by členům obsta-
ralo práci a přímý prodej výrobků a zprostředkovalo
levný nákup surovin. Než však toto slezské vý-
robní družstvo tkalců pod Bezkydy
bude moci vlastní cenníky rozeslati, nabízí se dam-
ský odbor Matice osvěty lidové v Tč-
šíně ku zprostředkování zakázek dle vzorů, jak byly
na zmíněné výstavě vyloženy a sice plátna lněna
na kosile, povlaky, prostěradla atd. v kusech po
43 metrech, plátna lněná surová na trávnice,
slamníky, utěráky a pod., muselíny (polovičníky,
plátna bavlněná) bílené i nebílené, kalika, kana-
fasy různých vzorů, sypkoviny celočerveně,
poločervené a modré, oxfordy, barchety modré
a hnědé barvy, červenomodré neb červenohnědé pru-
hované, spodní sukně barevné, s vetkanými
okraji, široké, kapesníky barevné, ručníky
bílené i nebílené, ubrusy červenomodré neb čer-
venobilé a bílé, blůzy a kalhoty pro slévače,
horníky, tovární dělníky, z modrého plátna lněného
a modrého muselínu.
Matica
25
article
Vyznamenání. Česká firma Červenýa
Láznička, sklad hospodářských strojů v Kyjevě
na Rusi, vyznamenána byla při závodění hospodář-
ských strojů v Kazani velkou stříbrnou státní me-
daiilí ministerstva zemědělství a taktéž druhou velkou
stříbrnou medaillí státní (druhou cenou) při závodění
hospodářských strojů v Tomsku v Sibíři.
Z rakousko uherské společnosti státní
dráhy se oznamuje, že volná lhůta ku složení ná-
kladu z vozů železníčných se snižuje na šest
hodin pro přílišný nával dopravní; toto snížení
volné lhůty skladné počíná dnem 15. října a potrvá
až na další opatření nejdéle však do 15. února 1901.
Překroří li se tato lhůta, budou se vyhírati poplatky
dle § 56. pokud se týče 69. dopravního řádu.
Kyjev
Rus
Kazaň
Tomsk
Sibíř
Červený Láznička