ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3c744690-66b1-11dc-8bec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 33, person 62, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 12. října 1900
Praha
3 masthead
Číslo 282.
4 article
Na ranní a odpol. tisty předplácí sun v Praze v administřa aa měsle . . . . .. na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvejí donáškou na měsl arrt lsta!. . 7 K o ve nliskách: 9 K so na měsíe . Poštou: s dvoji zásilkee na měsí :.ke
Praha
5 article „Bez rajchsrátu — český sněm!
„Bez rajchsrátu — český sněm! r n Kdyby ještě bylo zapotřebí nových do- kladův o tom, s jakou vražednou záští po hlížejí německo-centralističtí od- půrci práv naší vlasti na život a vý znam sněmu království českého s jakou ďábelskou chutí by jej stlačili na pouhý stín, ba vyhladili nejraději vůbec s po vrchu zemského a nechť by tím veškerému obyvatelstvu země české ublížili, co nejkrutěji — včerejší jich pohoršlivý vy stup ve výboru zemském a dopro vázející jej cynická pochvala v porušenén tisku německém, zůstanou lapidárním toho svědectvím pro věky Od počátku »ústavního života« v Cisla tanii byly sněmy zemské a především nej větší z nich: sněm království českého, všen německo centralistickým vládám trnem v očích Byli to praví pastorkové, jimž vykazováno vždy poslední místo, jimž ubíráno právo za právem, pro něž nebylo nikdy ohledův, ni kdy času. Proti fomuto centralistickému týrání pro testujeme bezmála již čtyřicet let, s ním jes nám zápoliti také dnes. čvozs Že potřebuje centralisací zbědovaná země česká rychlého svolání sněmu českého pro léčbu svých povážlivě chorých financí jakož i pro vyřízení čet- ných a nejnaléhavějších potřeb všeho obyvatelstva jako chleba a soli, toho žádný slušný Němec upříti ne- dovede. Doposud vždy zněla výmluva, že není na sněmování zemské času, poněvadž zasedá nebo bude co nejdříve zasedati víden- ský rajchsrát,ab ivono Nyní ale není a do února příštího rok nebude žádného zasedání vídeňského rajchs rátu a proto by byla věru nyní nejpříležitější doba, svolat bez odkladu český sněm a do přát mu času do vánoc, aby vyřídil rozpoče zemský a vše, čeho blaho země potřebuj a žáda.
Němec Vánoce
6 article
Blol Proto také ve středové schůzi výboru zemského zcela správně navrhl dr. Škarda, aby povolaný tento výkonný orgán sněmu našeho vyzval formálně vládu Körbrovu, by ještě letošního podzimu v zájmu strádající země a v zájmu pořádku ve finančním její hospodářství svolala český sněm. Ale nastojte: tento návrh, kázaný nejnut nější potřebou země, tento návrh jejž by měl všechen německý lid stejně vítat jako lid český, poněvadž jedná se o přikázání zisku z říšské daně lihove zemi, tedy o úlevu břemen všeho obyvatelstva: tento vlastenecký návrh náš vrazil nenadále na prudký odpor o bou německých členů zemského výboru, dra. Urbana a prof. Werunského. Pánové nechtějí mít letos český sněm ! Ne a ne- A proč? Nechtěli s mizernou svou barvou ihned ven a proto předstíral nejprvé farisejsky, že prý »politické po- měry rozpuštěním říšské rady a vy psá- ním voleb říšských skrývají sobě nebezpečí, že bude zmařeno každé věcné a klidné vyřizování sněmovních úkolův, a proto ať prý se počká se svolá- ním sněmu až po ukončení voleb říšských«. kdy by pro zahájení říšské rady opět na ně nemohlo dojíti. — Důvod ten byl ovšem chatrný, že ho nemohli dlouho hájiti : vždyí říšské volby v Čechách počínají teprv až 3. lednem r. 1901, jest do nich tedy čtvrt roku času a ten by právě sněmu českému byl drahocenným ku vyřizení hospodářských potřeb obyvatelstva a země. Hnáni do úz- kých, počali tedy oba německo-pokrokářšt výtečníci rozvazovat a ukazovat své krásné duše: »Říšská rada jest důleži- tější, než český sněm« — spustil pan dr. Werunský — »a nemohla-li on vyříditi státní rozpočet Cislaj- tanie, nepotřebuje také český sněm vyřídit v čas rozpočet zem- ský. Dokud nebude vyřízen roz
Körbrův doktor profesor Werunski Werunský Urbano Čechy
7 article
počet státní, dotud nehodláme se my Němci zasazovat o svolán sněmu českého pro vyřízení roz počtu zemského.« — Možno-li ještě drzeji vyjádřil se druhý výtečník německý dr. Úrban: Však prý je tím český sněm jen sám vinen, nemá-l opatřeny finance zemské v čas. Překračuje prý stále svou ústavní právomoc tím, že zanáší se činností politickou Však prý se už stalo dvakráte (a sice r. 1879 a 1893), že byl zemský výbor zmocněn eísařem k vybírání zemských přirážek. Ta- kové císařské nařízení nechť prý se i nyní vymahá; to bude lepší než ústavní projed nání rozpočtu zemského sněmem samým- neboť svolat český sněm v době, kdy říšská rada je rozpuštěna, bylo by prý tolik, jako všechnu politickou a parlamentní činnost přeněsti z Vídně do Prahy! A jen to ne, Antoníne! To by byla hrůza hrůzoucí katastrofa všech katastrof! e Zástupci českého národa ve výboru zem ském, K. Adámek, dr. Edvard Grégr dr. Herold ovšem nezůstali na tuto ně- meckou provokaci českou odpověď dlužni. Vyvrátili nevlasteneckou rabulistiku něme- ckých centralistů na padrť. o Finanční hospo- důřství země české nemůže přece trpěti proto, odpovídal K. Adámek, že vídeňský rajchsrát není vinou Němců ku práci způso- bilým. Lží jest, že se za minulého zasedání sněm český rozpočtém nezabýval. i oKo- mise rozpočtová pracovala velice pilně a pouze vinou vlády stalo se, že byl sněm náhle odročen. Dr. Herold opět trefně ob- nažil celou směšnost německého argumentu připomenuv, že říšská rada byla, yděk ně- mecké obstrukci, půl třetího roku ochromena a ku- práci neschopna, sněm český všakž byl za tu dobu několikráte svolán a tolikéz beze vší závady zasedal tento náš sněm v březnu r. 1897, zatím co konaly se v zem volby do rady říšské.
Němec doktor Úrban Antonín K Adámek Grégr Herold Vídeň Praha český národ
8 article
l Ostatně není pražádné spojitosti mez cislajtanským parlamentem a sněmémě kra- lovství českého od r 1873, co byl oloupen o právo obesílati radu říšskou. Právo sněmu opatřovat důležitosti a potřeby království če- ského jest starší, nežli celá existence rajchs rátu. Tento vznikl teprve ústavou prosin- covou r. 1867, kdežto sněm český trvá již od r. 1861. Dr. Edvard Grégr opět rázně protestoval proti impertínenci německé, vy- čílající, že sněm království českého zabýval se politikou. Má k tomu veškeré právo, jako sněm uherský, ano jest povinností jeho, aby tak činil, jako jest povinností vlád víden- ských, aby zastupitelstvu nejdůležitější zeme dopřály ku vlastenecké činnosti náležitého času. — Konec a výsledek zajímavé potýčky v zemském výboru byl, že pěti hlasy proti dvěma německým usneseno vyzvati vládu Körbrovu, aby vzhledem k tomu, že pro- zalímní rozpočet zemský končí letošním říj- nem, ihned svolala odročený sněm k další práci. Podrážděni touto svou porážkou v na- šem výboru zemském, nyní teprv šlechetní němečtí pouštějí v tisku svém plnou vůli své zlosti a zášti proti sněmu našemu. Orgán ústavácké šlechty »Neues Wiener Tagblatte přímo zuřivě terrorisuje vládu Körbrovu. aby nedbala přání většiny obyvatelstva, ani nejnalehavější potřeby země české, nýbrž po zvůli a schválu německých vlastiškůdců sněm český nesvolala: » Vláda, — křičí doslova, »která snaží se o brzké znovuzjednání ústav- ních poměrů v říši a zemi, vláda ta nemůže svolati sněmu českého, pokud zno vu nepracuje sněmovna poslanecká parlamentu říšského. Říše ne- může pokulhávati za zemí. Vláda nemůže svoláním sněmu českého schválit mladočejský volební program, požadující federaci, ona nesmí vzbudit zdání, jakoby českému státní mu právu dávala přednost před ůstavou. Či chce se Mladočechům za jich obstrukci
doktor Grégr Körbrův Neue Wiener
10 article
učinit milodar předlohou o dani lihové? Pro
11 article
Němce jest pouze jedině heslo: »Bez rajchs- rátu — žádného sněmu zemského!« Jsme povděčni žvavosti vídeňského »N. W. Tag blattu«, že tak vyhranil a přibrousil otázku ss jo mezi námi, Němci a vládoul Ano, jsme také svrchovaně zvědavi kterak se vláda Körbrova rozhodne? Za týden bude tomu 40 let, co vydal panující mocnář základní, nezruš telný a neodvolatelný zákon říš ský, diplom to ze dne 20. října, jehož člá- nek I. zní: »Právo zákony dávati, je měniti a rušiti vykonáváno bude Námi Našimi následníky toliko za sou- činnosti zákonně shromážděných sněmů zemských, po případě rady říšské. k níž sněmové zemští mají Námi ustanoveny počet členů vyslati.« Pět let na to — dne 12. prosince 1865 — vykládal smysl tohoto základního neod volatelného zákona tehdejší místodržitel český hr Lažanský jmenem vlády J. V. pře plným sněmem českým doslova takto: »Tě žisíko ústavnosti rakouské, pra men, z něhož prýští veškerle život ůstavní, půda, z níž vyrůstá ústava, jsou sněmy zemské ..« o v »Zákonnými zastupitelstvy míněni jsou zástůpci zemí ve sněmech zemskýchl a pojem legálního zastoupení spočívá ve s ně me c zemských.« — odo Tak druhdy rozuměli veřejné m a ústavnímu právu Rakouska loyální rádci koruny. A dnes že by mohl rádce koruny dr. Körber dopraco vati to až na stanovisko oněch Urbanůa Werunských a jejich »Tagblattu« a s nim volati: »Bez říšské rady žádn český sněme? Šestimillionový národ český jmenem trpící vlasti žádá nalehavě a snažně za neprodlené svolání svého zastupitelstva zemského, aby potřeby vlasti mohlý býti dle zákona v čas opatřeny. Nezřízený vzdor schvál nevlastenecký se tomu vzpírá: nuže jak dopadne rozhodnutí vlády?
Němec N W doktor Körber Rakousko
12 article Politické zprávý domácí.
Politické zprávý domácí. V Praze, 11. října. (Polští so ci al stě) si pospíšili a uveřejníli již svou kandi- dátní listinu k přištím volbám. Kandidují ve Sle sku v těšínské páté kurii opětně Cingra. v Haliči pak oznámili sedm kandidatur v páte kurii, dva ve venkovských obcích a čtýři ve mě- stech. Kandidátní listinu podepsali společně » pol ská strana socialistickav a »rusko ukrajinská sociální demokracie«. Vůdce polských socialistů Ignác Dašinský, kandiduje opětně v páte kurii za město Krakov. Místo Kozakieviče, jenž zastupoval minule pátou kurii lvovskou, ustano ven však za kandidáta Josef Hude c, ředilel nemocenské pokladny lvovské, jdoucí přesně v šlépějích Dašinského, kdežto Kozakřevič byl starý marxista a s Dašinským se v leckterých bodee rozcházel. Mimo tyto dva kandidují socialisté ještě ve všeobecných kuriích vadovické, novo sandecké, tarnovské, jaroslavské a přemyšlské v této poslední Malorusa dra. Mikuláše Hanke viče, redaklora ve Lvově, majícího značný vliv na massy lidové. Ve venkovských obeích kan didují dva Malorusové: dr. Roman Jarosevič lékař ve Vídni, jenž zasedal již v minulém parla mentě, byv volen ruskými radikály a Petr No vakovský, sedlák z Torek. V kurii městské kan didují socialisté ve Lvově (architekta Moklov ského), pak v Sači, Přemyšli a v Kolomyji
Cingr Dašinský Kozakievič Hud Kozakřevič Hanke Jarosevič Petr Praha Halič Krakov Lvov Vídeň Sač Přemyšl Kolomýt
13 article
Budou to ovšem jen kandidáti sčítací. e Z Lublaně, 9. října. (Ná v ště v a Terstu.) V neděli přibylo do Lublaně zvlášt ním vlakem 316 Slovinců z Torstu, prohlád- nout si prvou slovinskou uměleckou výstavu poslechnout v lublaňském městském divadle chorvatskou operu »Zrinski.« Terstská výprava, vedená prof. Mandičem a pí. Ponikvarovou, byla v Lublani uvítána veškerou uvědomělou slovin- skou společností a byla po celý den předmětem zvláštní pozornosti. Čelné slovinské spolky uví ttaly návštěvníky hned na nádraží, kde je jme nem města pozdravil starosta Iv. Hribar, pro- jeviv potěšení nad tím, že Tersťané jsou první, kdo přichvátali prohlédnout si výsledky slovin
Slovinec Torst Mandič Ponikvarová Iva Hribar Tersťaný Lublaň Terst chorvatský oprat Zrinski
14 article
ského výtvarného umění a přosvědčit se o po kroku slovinské hudby. V Národním domě kde je umístěna též výstava, uspořádán pro hosty buffet, jejž obstaraly lublaňské dámy. P divadle shromáždila se celá společnost opět Národním domě, kde pronesena řada nadšených přípitků pro solidárnost slovinskou
národní dům
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. října. Rusové o Číně a v Číně. »HoBoe Bpena« nesouhlasí s návrbem De- cassčovým, aby zakázáno bylo dovážeti do Číny zbraně, aby vyslanectvům dána byla dostatečná vojenská ochrana a aby obsazena byla silnice z Taku do Pekina. V nesouhlase s timto ná- vrhem ruský list se shoduje s odpovědí vlády wáshingtonské. Dodává: zabránění dovozu zbran do Číny nemělo by na ten čas žádného významu protože Čína evroplskými zbraněm dostatečně je zásobena. Druhá část návrhu také nemá účelu, protože císarská sto lice není v Pekině, nýbrž v Singanfu. Ruský list ale nesouhlasí ani s ameriekým návrhem, aby císař byl přiváben do Pekina a aby mu spojenei slibili vojenskou ochranu proti boxerům. Kdyby se panovník dal chrániti od cizinců proti vlast ňímu národu, to by mohlo nejkratší cestou vést k jeho sésazení a k novým bouřím. »V každém připadě jisto je pouze to, že s pojle né vl el- mociporád ještě dalle ko j stou vzdá- leny počátku koncei v číniske o vázce. Prozíravost hr. Walderseea osvědčil se v tom, že si přivezli s sebou celý pohodlný skládací dům k přezimování. Ostátní vojevůdcové následují jeho příklad.«olz ě o ,odlo Položení v Čině »Honoe BpeMia« líčí po- chmurnými barvami. V jižních o b l as t ech číníských přese všecky úkazy místo králů povstání se vzmáhá a pravi delná vojska zjevně sympatisují s povstalci. Úřady čínské nestačují ke zdolání vzpoury. Tlupy povatalců a loupežníků potloukají se p zemi a řádí beztrestně. Zvláště json Evropanům nebezpečny tajné spolky, jichž řada pořád roste.
Rus BpeMius Evropan Praha Čína HoBoe Bpen
16 article
Agenti tajných spolků rozešli se po celé jižní Čině a výmluvnosti i hrozbami verbují pro ně nové členy. Obyvatelstvo soustavně se pobuřuje zprávami o porážkách Evropanů. Obli- bené v Číně loutkové divadlo také je výborným prostředkem protievropské propagandy. Situnce je tak vážná, že Evropané šanchajští a kantunšt jen přítomnosti evropských dělových lodí mohou děkovati, že dosud nebyli pobiti. Čínská vojsk mají nejen zbraně, nýbrž i výcvik evropský. Evropští instruktoři, hlavně Němei jsou dosud při nich a povedou je, do- jde-li na to, do bitev s vojsky evropskými. Ohled na potřeby vlastního obyvatelstva nutí Rusko, aby ve svých akcích vojenských omezovalo se na nejnutnější míru a aby všude slovem i skutkem osvědčovalo, že mu jde jen o obnovení míru a pořádku. Rusové v při morskě Sibiří touži, aby se k nim zase vrátili pracoviti Číňané. Cen dělnické ruky od vystěhování Číňanů veliee stoupla. Ruské úřady dělají všechno možné, aby Číňany přivábily na ruské území, ale daříse jim to pomalu. Někteří Čiňané se vrátili, ale jsou nesměli a nedůvěřiví. Bojí se, že Rusové se přetvářejí a stanou se bezohlednými jak Němci, až budou mít hodně mnoho Činanů po- Mukden, hlavní město Mandžurie, ne- dávno růským vojském obsazený, čínsky nazývá se »Šenkin«, což znamená »kvetouci město«.
Evropan Rus Číňan Němec Čína Rusko Sibiř Mukden Mandžurie
17 article
Založen byl okolo r. 918 a byl dlouho hlavním městem Činy. Později ustoupil Pekinu. Jako Pekin má zvláštní administraci, císarský palác a archiv, chrámý nebes a země a zvláštní cí sarský sehrám předků« čili Tajmjao. Do roku 1796 všichni činští císařové považovali za svou povinnost aspoň jednou v životě navštíviti Muk den a v chrámě jmenovaném přinésti svým předkům oběti. Teprve císař Cja-Cin, panovavš od r. 1796—1820, od tohoto obyčeje upustil. Odtud význam Mukdenu jako posvátného místa poklesl. Majestátné budovy zpustly, ano i velko- hromadě. lepá silnice z Mukdenu, ostíněná krásným stromo
Muk Peking Cin Mukden
18 article
drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . ma s pdpoledni . . . . za zh Ve flialkách na vezkově ranní číslo. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . Insern t plati se hofově nspřed. Předplaceni s inssrty přijímal admlni strace v Marianské ulici č. a Tan nachánejí se těž rršakee tiskárna a szpedics „Náodmach Listu“ Rukopisy se suvrace
19 article
řadím a dlážděná tesaným kamenem, zůstává ne- opravena. Město je obehnáno hradbami 35 stop vy- sokými a 18 širokými. Obyvatelstva je přes 250.000, většina mandžurského. Město je stře- diskem živého obchodu a průmyslu Mukden leží na čínské východní dráze a je telegrafem spojen s ruským Chabarovskem. Ob sazení Mukdenu Rusové potřebovali k ochraně dráhy. Toho dosáhli a jiného účelu ani vý- znamu ten fakt nemá nr avoVolební boj v Anglii. Unionisté utrpěli citelnou porážku tím, že v jižníl čtvrti dublInské byl poražen dosavadní jich poslanec Horace Plunke, ministr orby,nad nímž zvít ělzil irský nacionalist a Moolney. Výsledky vo- lební, pokud do dneška rána známy byly, uká- zaly, že některé úspěchy oliberálův dosavadní ztráty jich, až na 2 mandáty ještě ztracené, vyvážily. Vyčkejme ovšem dalších výsledkův, neboť té chvilé bylo ještě 110 mandátů nezá- dáno. Ovšem také dle onoho výsledku dnešního jest napořád ještě pan Chamberlain vítězem Právem ale píše tu jeden list doslovně : »Doufati lze prozatím jen, že anglický lid přece jen jednou na sebe sama si vzpomene, a v případě tom klesne Joe Chamberlain zrovna tak hlu- boko, jako stál vysoko před tím. Zločiny, které Chamberlain v jižní Africe spáchal, j sou právě tak i zločinem na vlastním jeho národě, jehož jmeno pro věčné časy po- kálel . ..«
Rus Horace Plunke Chamberlain Chabarovsk Anglie jižní Afrika
20 article
Joe Chamberlaina charakterisuje ostatně tato příhoda: Německá divadelní společnost, jež přišla do Londýna, chtěla sehráti i »Přišery« od Ibsena. Než představení bylo zakázáno panem Chamberlainem, consorem a zároveň ministrem osad. »XIX. Siěcle« praví: »Pan Chamberlain nemiluje žijících, když byl sel po tak drahnou dobu smrt na úpatí hor transsvaalských a oranž- ských, kde kosti nesčetných mrtvol se bělají v jasu slunečním. On nemiluje strašidel a nedá jim, aby přiblížily. Šťastnějším jsa Macbetha, má pau Chamberlain ve svých rukou moc za- brániti stínu Bancově, aby se usadil po boku jeho. Věru, šťastný to člověk . . .« Další »reformy« dreyfusardské vlády. Tentokráte na poli policejním, na němž ovšem si již pan Waldeck-Rousseau zjednal hojně vavřínů. Jeho policejní prefekt pro Paríž, pan Lěpine, vydal policejním komisařům a úřadnikům tento rozkaz: »Všecky osoby, jež na veřejných mistech pronesou urážlivá zvolání proti předsedovi republiky, musí býti n místě zátčeny a přímo do vazby odvedeny.« Pan Millerand, jenž tolikrát psával s patra o »policejním státě« ruském, sedí nadál v tomto ministerstvu francouzském jež zkusilo už všech prostředků persekučních proti odpůreům a také proti dělníkům, sed v něm nadál, jako by se ani nechumelilo. Dlužno při příležitosti té opraviti tiskovou chybu ve včerejším telegramu pařížském, kdež na míste »socialistický Gaulois« má ovšem státi »nacio- nalistický Gaulois«, jak ostatně všeobecn známo jest.
Chamberlain Ibsen Macbeth Bancův Waldeck Rousseau Paríž Lěpine Millerand Londýn
21 article Volební ruch.
Volební ruch. nne
22 article
Z Karlína. Vzhledem k předchozímu jedno- myslnému usnesení se všech politických spolků, jakož i městské rady, sezval starosta města pan Adolf Lokay na den 9. řijna t. r. schůzi zá- stupců veškerých společenstev a vůbec zájmo- vých korporací a spolků, za účelem úrady o kandidátu řišského poslanectví za město Karlín. Při schůzi té prohlásili se všichni řečníci pro shodný postup při volbě kandidáta, kterážto shoda jeví se za dnešní vážné situace, kdy vše proti nám se obrací, taktickým kategorickým příkazem v celkovém zájmu národním, jemuž dlužno podříditi individuální interes jak osoby, tak frakce i strany. V plné jednomyslnosti usneseno přítomným zástupci korporačními opětně kandidovati pana dra. Jo sefa Kai zla za město Karlln.
Lokay Karlín Karlln
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Číňan a jeho mrtvi. Z prvků Konfuciovy morálky a jejích základ- ních vět o všeobecném bratrství vybudoval Číňané složitou stavbu svého kultu mrtvých s určitým právem pohřebním, jako částí práva veřejného. Úzké vztahy mezi členy rodiny, obce a oné veliké rodiny, kterou my zoveme ná rodem, vlastí a kterou Číňané nazývají po svém způsobu »zemí a vodou«, nejen že nepomíjejí smrtí hlavy rodiny, nýbrž naopak ulužují se, nabývajíce povahy náboženské. V tomto názoru o stálé souvislosti členů rodiny, ať živých at mrtvých — a dále ovšem souvislosti členů obce a příslušníků národa — je zajímavý zjev ja- kýchsi kollektivních duší rodiny, obce, státu opřený dogmatem jejich praeexistence a ne- smrtelnosti a v něm také možno s jistotou hle- dali příčinu ne bezvýznamnou oné pověstné. u Evropana výsměch budicí strnulosti a lpění na starých řádech, oné konservativnosti, pro niž nemají kulturní dějiny lidstva druhého příkladu. Pozemský život Čiňana, více nežli člověk kteréhokoli jiného plemene, připoután je k vlast nietví jeho pozemku. Proto pohrbívá Číňan své mrtvé na své vlastní půdě, nikde není společ ných hřbitovů, velikých »měst mrtvých«. Po- hřbívá se trojím způsobem: buď nasype mohyl a v ní upraví hrob pro rakov zemřelého (fan) buď nad rakví na zemi položenou nanese ná brobní pahorek (trung), nebo konečně vykope
Číňan Konfuciův Evropan
24 article
jámu tak, jak se to děje u nás, v Eropě, uloží do ní tělo mrtvé a zasype zemí (mo). Trestem smrti hrozí se v čínských zákonech tomu, kdo by pohřbil mrtvolu na cizím pozemku. Vlastník pozemku, v němž lstivě mrtvý byl pohřben, nesmi však o své újmě dáti jej vykopati, nýbrž musí se dožadovati zvláštního svolení úřadův jinak by jej stihl trest 80 ran holi; tomu, kdo by vykopanou rakev pohodil, hrozí vyhnanství kdo by dokonce ve své bezbožnosti rakev zničil tak že by se objevily kosti nebo tělo mrtvého má býti oběšen. Ačkoli pohřbíváním mrtvých ubývá Číňanu značně půdy vhodné k zemědělskému zpraco- vání, nedal by se ani nejehudší Číňan pohnouti aby vykopal ze země své mrtvé a tím zvětšil vzdělávatelnou plochu svého pozemku. — Vlast- nictví pozemku rodinného sice se třebas po le- tech dělí, přechází do cizích rukou, ale ten ci- zinec, který snad ani neví, čí je mrtvola po- hřbená v půdě nabyté, každý rok za prvního novoluní vyzdobuje i hrob neznámého z mravní povinnosti spojené s vlastnictvím pozemkovým. a domnívá se, že opuštěný děkuje mu z nad- zemské říše a že půda jeho je posvátná. Nalezne-li se v obvodu obce mrtvola ne známého, nesmí býti učiněno žádné opatření k jejímu pobřbení dříve, nežli dostalo se úřadům obecním svolení úřadů vyšších. Přestoupení to hoto zákazu stíhá čínský zákon těžkými tresty tělesnými: účastníci pohřbu mají býti odsouzeni vytrpěti 80 ran; bylo-li tělo mrtvého při tom nějak porušeno, 100 rani bylo-li porušeno
Číňan
25 article
vhozeno do vody, 60 ran a rok žaláře. Přímí pachatelé mají býti vypovězeni ze země. Ti, kdo by zničili a odstranili mohylu nad rakví svého přibuzného na svém pozemku, at je k tomu vedlo cokoliv a ať se to stalo za jakýchkoli okolností, mají býti sťati. Při cizíeh rozlišuje zákon jednak pohinutky, jednak ná- sledky činu trestného jako okolnosti přitěžující. Kdyby cizí dopustili se toho bezbožného činu na hrobě, který je na jejich pozemcích, a je-li jim pohnutkou získati půdu pro setbu nebo jinaké vzdělávání, mají býti trestáni 100 ranami. Misto pak a předmět činu trestného mají být uvedeny v předešlý stav jejich nákladem. Kdo odstraňuje hrob z tohoto nebo z kteréhokol jiného důvodu, vykopal by jej tak, že by se rakev objevila, tomu má býti tresť zvýšen, ato vedle 100 ran ukládá se mu veliká peněžitá po- kuta; kdyby při tom rakev byla porušena t mrtvé tělo se objevilo, má býti vynesen nad pachatelem trest smrti provazem. Kdo kopaje v zemi, náhodou vykopal b kosti lídské, má je ihned zasypati zemí a na- nésti nad nimi mohylu; kdo by tak neučinil. má býti odsouzen ke 100 ranám. Kdyby vlastník pozemku, dýmem chtěje vypuditi lišky neb jinou škodnou zvěř, popálil nebo poškodil rakev. má býti trestán 80 ranami a dvěma roky vězení Zasáhl-li oheň při tom i kosti, je to okolnost při vyměře trestu přitěžující a pachatel má byt odsouzen ke 100 ranám a třem rokům vězení. Činský zákonnik trestní má tedy podrobná ustanovení o činech trestných, spáchaných na hrobech, a tresty, kterými stihá bezbožná pro
26 article
vinění, jsou velice kruté. Ale vliv práva pohřeb ního a názorů o mravních povinnostech člověk k mrtvému jeví se i v právu soukromém v ně kterých nám zcela nových institucích. Význačným ustanovením práva rodinného jest příkaz, aby všichni členové rodiny žili po hromadě v jediné domácnosti, dokud hlava rodiny je na živu, ať otec ať matka; samostatnou do mácnost může si zříditi dítě jen s jejím svo lením. Důvody tohoto ustanovení hledati sluš jednak v zájmech hospodářských, jednak v zá jmech rituálních, spočívajících ovšem na pod kladě názorů o spojitosti a nedilnosti rodin. Zájmy hospodářské jsou v první řadě snah udržeti v nedilnosti rodinné pozemky, zabrániti hospodářsky nezdravému rozkouskování půdy na samostatná, ale živořící parcelová hospodářství Mravním a náboženským požadavkem pak jest aby při slavnostech na poctu mrtvých celá r dina shromáždila se okolo svého rodinného obět níka a zasedla po obětech k hodům, k nim zváni jsou duchové zemřelých a při nichž ro dinná kontinuita jeví se v konkrétním příkladě mir panuje v tu dobu mezi všemi členy rodiny a aspoň tehdy mají utichnouti různice, harmonie rodinná má býti odleskem harmonie všehomíra.
27 article
Zvláštní fikcí právní prodlužuje se živo Číňana, který je hlavou rodiny, na tři leta po jeho smrti. Mrtvola bohalého Číňana, pečlivě vybalsamovaná, nepohřbívá se hned pov ně- kolika dnech, nýbrž zůstává v domě; chudý Číňan po své smrti mnohem dřive je po- hřbíván, neboť nezanechávaje jmění, nemůže býti tak pečlivě opatřen a podléhá rychleji roz- kladu — ale ať je bohatý pohřben teprve po třech letech, nebo chudý dříve, po triletou dobu smutku vše v domácnosti, kterou opustil, jde jako dříve: je stále ještě pokládán za hlavu rodiny, všecka práva jeho vykonávají se i na dále jeho jmenem, domácnost vcházi v zá- vazky, oběti i všecky jiné výkony dějí se, jako by byl ještě na živu — zkrátka po celá tři léta užívá se stále a ve všem fikce právní o jeho životní existenci. S tímto zařízením ovšem také souvisí ustanovení, které těžkými tresty hrozí dětem a vnukům, kteří by se v době tříletého smutku dělili o pozůstalostní jmění otce nebo matky. Projednání dědické po- zůstalosti odkládá se tu na dobu pozdější zbavena je tedy Čina aspoň ve svých zákon- nících odporných scén, jimiž tak bohat je »po- kročilý« v mravnosti svět západní, jak se prou příbuzní o dědietví nad mrtvolou, která ještě ani neztuhla. Z názorů a ustanovení domácího práv čínského lze si vysvětlíti stálou tužbu Číňana v cizině, aby tělo jeho pohřbeno bylo ve vlasti, a nikoli v zemi, kde vykopávají své mrtvé z hrobů, když došla doba, na kterou zakou- peno bylo misto na hřbitově, mezí lidmi, kteří bezbožně podnikají kopání na pohřebištích ruší klid kosti, které tisíce let a sta let ležely v klíně matky země. Z nich vysvětliti možno i vysoký stupeň soudržnosti Číňanů v koloniích mímo vlasť, mezi lidmi jiného plemene usedlých: přimykají se k sobě nejtěsněji B. š.
Číňan