ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 953e39c0-66b1-11dc-ab73-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 195, place 62, org 18, work 6
1 masthead
12. října 1900.
2 masthead
Císlo 282.
3 masthead
NARODNI LISTTY,
4 masthead
Stro na 3
5 article
Za nynějších těžkých dob národního boje budiž spis p. Vyhlídalův každému Čechu nejvřeleji- do poručen. Les Tchques au XIX. slěcle. Vydal Charles Hippmann. Obdivujema se houževnatosti a podnikavosti páně Hippmannově. Vydal opětně publikaci, která už svým zevnějškem velmi účinně nás representuje před cizinou. A dovedl ku repre- sentaci české seskupiti opětně řadu spolupracovníků z nichž někteří sami sebou znamenají značný úspěch. Po pěkném, obsažném a vzletném úvodu. dovedné to apotheose češství, setkáváme se s člán- kem »Le réveil des nationalitěs dans f' empire austro- hongroise (Probuzení národností v Rakousko-Uher- sku). Autorem jest pan Flourens, bývalý ministn zahraničných záležitostí ve Francii. Bojuje velmi obratně s názory »dávnými«, o Slovanech ve Francii, s nimiž se bobužel dosud tak zhusta setkávámeu svých francouzských přátel. Pravíme to úplně bez trpkosti. Mezi národy slovanskými nejhlouběji se vžila idea slovanská v Čechách. A s jakými názory i tu setkáváme se často o věcech slovanskýl ch Ba jaká čirá nezňalost věcí moravských a slezských zaráží nás často v hovoru s českými intelligenty A tu bychom žádali, aby Francouzí, jedině profo. že si toho přejeme, mělí se vyznati lépe ve věcech slovanských, než my Slované sami? Uvedu hne příklad, třeba z publíkace, o níž mluvím. Pod vele- zdařilou reprodukcí obrázku »Dětvana« stojí po- známka: Les Slovaques sont pour les Tcběques c que le Provengoaux sont pour les Francois. (Slováci jsou Čechům, čím Provencalci jsou Francouzům.
Vyhlídalův Čech Hippmann Hippmannův Flourens Francouzet Slovan Francois Slovák Čecho Francouz Rakousko Uhry Francie Čechy Les Tchque Slovan Tcběque c que
6 article
Autor této věty buď nezná Slováky, nebo nezná Pro vencaly. Slovák mluví pouhým nářečím českým. kdežto Provencal mluví jazykem, ktérý spisovné frančině je vzdálenější, než ruština češtině. Prů měrný vzdělanec český bez nesnází přečte si celého Hviezdoslava, kdežto Mistrala bez důkladné průpravy gramalikální i lexikální žádný Francouz si nepřečte Rekne-li se tudiž Francouzům, že nám Slováci jsou tak ohromně v zdáleni, jako jim Provencalové. nezakládá se to na pravdě. Ale to je konečně pouhé nedopatření, které nikterak nepadá na váhu vůči velké účinnosti celého díla. Ba ani nám nenapadá činit p. Hippmannovi nějakou výtku z toho, že oddíl o novější literatuře české (aútor Maurice Muret) je tak přiliš kusý a jednostranný. Povolaným inspi- rátorem byl by býval panu Muretovi na příklad pan prof. dr. Jaroslav Vlček. Ovšem, kdyby šlo o dílo vědecké ceny. K účelům agitačním ovšem postačí úplně i článek páně Muretův. Jde o to, zaujat pro naši věc osobnosti nám předem již trochu naklo- něné, a tu dostačí kterýkoliv vážný náčrtek literární.
Slovák Hviezdoslav Mistral Francouz Hippmann Mauric Muret profesor doktor Vlček Muretův
7 article
Kdo ze čtenářů francouzských (dej bůh, aby jich bylo) bude chtít poznat blíže naše poměry kulturní, nepřestane na četbě díla skvělého sice a velmi zda- řilého, přece však jen díla agitačního. Rozumí se. že kde šlo o propagování věci české, nemohl schá- zeti Louis Leger. Přispěl do díla obšírným a hlubo- kým pojednáním »o Palackéme: »L' historien national de la Bohěme, Franoois Palacký«. Je to znamenitý essaí historický, kde slovutný autor z pouhé piety kryje se jmenem slavného našeho historika. A tím právě, že se panu Hippmannovi podařilo připoutati k dílu jmena a osoby tak značné, jako jsou pp. Flourens a Louis Leger, dostalo se knize posvěcení na trnitou cestu k srdci lidu francouzského a po případě i čtenáře širšího svěla, hodí-li se k četbě jaký. Trnitá je ona cesta proto, že dosud vůči světu vypadáme jen stále jako prosebníci, kteří volají o slitování a milostivou pro sebe pozornost. Až se nám jednou podaří přinutit svět, aby se námi obíral, zlepší se situace. Řekové také si nevynutili sympatie Evropy svým počtem. Síla kultury řecké národy přitáhla. Nám nezbývá, než rovněž kulturně usilovat o podmanění ne-li už samého světa, aspoň jeho — pozornosti co možná velkou prací a od- vahou. Potom nám ušlechtilá snaha Hippmannu přinese kýženého ovoce l Ignát Hořica.
Leger jít le Bohout Franoois Palacká Hippmann Řek Hořica Evropa
8 article
* JoséMaria de Heredin: Trofeje. Roz- měrem originálu přeložil Jan Žeranovský. J dobře, že vedle Pavla Verlaina vnikl k nám nyn konečně též Heredia. Našel se muž, jehož dušev nímu rozpoložení odpovídá těžká, vážná, antická pása Haredtova. Janu Žeranovskému nikdo nemůže vyčítati, že by básnickou vlohou svojí týral zbytečně čtoucí obecenstvo. Původní básně jeho vznikají vždy ze silných popudů, chápe se péra, když se domnívá že poví něco důležitého; není to povídálek básnický nýbrž muž málomluvný. Takového bylo zapotřebi k dílu tak nesnadnému, jako jsou »Trofeje“, dílo znamenitého ducha, který v padesátém roce věku svého vydal prvou svoji knihu básní. V naší době subjektivismu a egotismu, v době jedovaté nervosy je to pravým dobrodiním ponořit se v poesii tak velkou, objeklivní, jako jsou »Trofeje«. To jsou jiné ideály, jiný obzor, jiné snahy, vzlet nepožehnutý »velkým bolem« zklamané duše devatenáctiletého mladíka, unášející člověka k výšinám toho, čemu říkáme božství v dějích lidských. A každá báseř o sobě znamená kus úžasné umělecké přáce, uko- vané z nejušlechtilejších vědeckých poznatků a cíto- vých vzrušení. Z celku pak snadně vycítíte smilicu . v němž takové plody mohou vzniknouti. Heredia po otci původem je Španěl, matka byla Bretonka, na- rodil se na ostrově Kubě a od dětství takřka žije v Paříži. Jednoduchá tato data vedou vás na stopu básní tak slavných. Jsme povděčni panu Žeranov- skému, že s takovou svědomitostí podjal se odvážné práce překladatelské a že ji provedí se zdarem úcly hodným.
Jan žeranovský Pavel Verlain Jan Španěl Žeranov Kuba Paříž JoséMaria jít Heredin
9 article
Ignát Hořica. * Staroskotské ballady. Přeložil a úvody opatřil Ladislav Ouis. Světová knihovna, red. Jar Kvapil, č. 173. Nakl. J. Otto. Autor podává tu v pěkném výběru ukázky zají- mavých rázovitých starých ballad skotských, jež kdysi byly zpívány s průvodem harfy lidovými pěvci, po- vstalých mnohdy ze staré nordické báje. Staré tyto zpěvy podmaňují si mysl naivní bezprostředností prvotných pocitů, jež tvoří nejhlubší vrstvu lidské podslaty. Proto tyto staré ballady zůstávají věčně svěží a nám blízké. Autor opatřil svoji sbírku pře- kladů důkladným úvodem, v němž podává charakte ristiku staroskotské ballady, doloženou četnými pra- meny. Al. Jirásek, V cizích službách. Kus české anabase. Sebrané spisy sv. XVI. Druhé vy dání. Nakl. J. O tto. Jádro děje této historické povídky tvoří slavný ústup českého vojska, vytrhnuvšího do Bavor na po moc falckraběti Ruprechtovi a opuštěno svými spo jenci, ocítilo se samotno vůči obromné přesile ne přátel. Ústup ten skončil krvavou bitvou u Schocn- berka dne 12 září 1504, kdež hrdinný odpor českého vojska vzbudil úctu i samého nepřítele. Historic tato poskytla autorovi hojně příležitosti, aby objevil zna- menitý svůj vypravovatelský talent způsobem co nejskvělejším. Barvité pohnuté výjevy ze života vá- lečnického protkány tu lyrickými výjevy milostné historie. * Antal Stašek, V temných vírech. Ro mán. Nakl. J. R. Vilímek.
Hořica Ouis Kvapil Otta Jirásek svatý . XVI Bavor Ruprecht Stašek Vilímek Staroskotský balada
10 article
Autor »Blouznivců našich hor«, tak rázovilých svými originálními postavami horského lidu na če- ském severu, podává touto knihou čtenářstvu velký sociální román, odehrávající se v Praze i na venkov mezi lidem hornickým. V široce založeném ději vy líčeny podrobně, plasticky a s neuprosným realismen bida a demoralisace chudiny i bezohledné sobectví zbohatlých spekulantů. A při vší té neuprosné prav divosti, jež nikterak nezastírá vady a neřesti, proniká živý soucit k trpícím nebožákům, bez vtíravé ten dence, prostě a přirozeně. Kterak Slašek dovede líči charaktery jednajících osob, jest s dostatek známo. * Henryk Sienkiewicz, Potopa. Histo- rický román, přel. J. J. Langner. Levná illustro- vaná knihovna roč. I. sv. 1.—18. Nakl. Ed. Beau fort Velký tento šestidílný román slavného polského autora líčí osudnou dobu vlády krále Jana Kazimfra kdy Polska zaplavena byla vojsky švédskými, ru skými a Tatary. Dílo, založené na podrobných stu dilch historických, vyznamenává se neobyčejnou si- lou, vynalezavostí a skvělým slohem, kteréžto vlast- nosti dodávaji mu neobyčejné ceny. Pevnou rukou spojuje obsáhlý materiál svého děje v harmonický celek a ostrými rysy kreslí charaktery. Antonín Kamarýl, O báječném vzniku některých českých měst a mist. Věnec pověst ze starých českých kronik. Nákladem vlastním. Autor, známý svým líčením báječné doby dějin českých »Z české kroniky« podává zde výběr pověst o původu českých měst a míst, zvláště dle Hájkaa Beckovského. Knížka určena jest ovšem především zábavě, ale dovede také vzbudit účastenství mladého čtenářstva pro české dějiny. Deset pěkně provede ných illustrací doplňuje vhodně tekt.
Sienkiewicz Langner Kazimfr Tatar Kamarýl Praha Polsko
11 article
Z českých listů.
12 article
* Studii významnou a při tom časně zajímavou počíná L. Ouis v úvodním číslé »Lumíru« „O kosmopolitismu k nacionalismu“. Oživuje vzpo- mínky na úsilnou činnost Nerudova z počátku druhe polovice tohoto století a charakterisuje výňatky z jeho článků tehdejší naše literární hnutí, ten mlado svéží kvas, jenž chtěl pomocí studia cizích myšlenek ať slovanských ať západních obroditi litersturu če skou. Neubráníte se pohnutí, čtete-li jeho upřímná. jasná slova, o poměru literatur národních k litera- tuře světové, o potřebě studia cizích myšlenkových světů, o způsobu, jak obroditi naši literaturu. Uply nulo již na čtyřicet let odté doby, ale ještě dnes pře svědčivé a z hloubi duše psané Nerudovy statě mají akutní význam a platí i pro naše poměry. Ci- tuji jen malou ukázku rJen ku předu všichni, již jsme mladí, silní zdráví. Uěme se od národů jiných, pozorujme stupeň jejich vývinu, spřátelme se s jejich světem myšlénkovým a spracujme si pak v sobě vše v celek nový s tím, co jsme s mateřským mlékem už ob- drželi a ve vlastech svých seznali. Bude to pak za- jisté slovanské, poněvadž jako Slované jinak tvořio nedovedeme. Nedáme se svrchovaností nevčasnou v klece zavřít aniž zastrašit, jako jiní před námi Bude-li obětí třeba, položíme je a dokážeme zajisté že i my u ostatních národů uznáni budeme, že do- sáhneme uznání, jakého se i mnohem menším, ale čilejším nárůdkům dostalo.
L Ouis Nerudův Slovan Lumír
13 article
* Z málo známé literatury slovanské, osamo ceného, ale čilého kouta slovanského světa podává přehledný literární obrázek A. Cerný v »Slovanském Přehledu« pod názvem: »Sto let lužicko-srbské poesie.« Trochu tesklivě působí ty pěkně podané zpřávy o duševním životě lužických Srbů, o téžkých počátcích, z kterých vznikala v stísněných poměrech životních jich poesie, o beznadějných jich vyhlíd- kách do budoucnosti, kdy Jan Hórčanský (koncem minulého stoleti) v nadšené obraně své národnosti nemohl se zdržeti zoufalých slov: »Není tomu tak tuze dávno, co se několik lužicko-srbských osad v zcela německé obrátilo, z čehož snadno můžeme učiniti závěr, že konečně i malý dosud zbývající ostatek lužických Srbů pomalu se poněmčí.« A na druhé straně je to poučné a potěšitelné čtení pro nás, když pozorujeme, jak z těch neutěšených po- čátků rozrůstá literatura pěkná a svérázná, na du- kaz, že i silný a zlý tlak vnější není s to, aby po- tlačil a zničil individuální, úsilně za uplatňující du- ševní život.
A Cerný Srba Hórčanský
14 article
Čtonář. Ze slovanských listů. o v Rize zemřel zasloužilý sběratel ruských ná- rodních plodů slovesných Pavel Vasilje vi Šejn. Nedávno slavil 40leté jubileum své literární činnosti, proto nicméně zemřel téměř v úplném za- pomenutí. Teprve posmrtné zprávy časopisecké roz hovořily se vřeleji o skromném, ale vytrvalém pra covníku, jenž zůstavil vědecké literatuře několik cen- ných sborníků národních písní a obycejů lidu bělo- ruského. Těžký život tohoto ideálního pracovníka vylíčil případně na slovo vzalý spisovatel J. L.. Mar- kov, blízký přítel zesnulého: »Žohavený od útlého mládí krutými nemocmi, mrzák, potřebující ošetřen jako tříleté děcko, zbaven rozhodně všech vnějších podmínek, usnadňujících člověku životví zápas, bez hmolných prostředků, bez služebních práv, bez škol ního vysvědčení, bez zdraví a příbuzenstva, s ne šťastným dědictvím židovského původu — tento lute rán židovské krve jako nejohnivější plnokrevný ruský vlastenec zamiloval si ruskou řeč, ruské písemnictví ruskou národní poesii a věnoval jí plně svůj ne- unavný život.« Dostačí uvésti, že jeho sborníky ná- rodních písní a obyčejů běloruských vydala petro hradská akademie, čímž význam jejich jest případně označen.
Pavel Vasilj Šejn Mar
15 article
* V literárních kruzích ruských budí zvláštne pozornost jubileum 40leté činnosti předního žijícíh romanopisce ruskéhoP. Boborykina. »Spolel spisovatelů ruských« zabývá se přípravami k dů- stojně oslavě těto význačné události, která snad ani u nás neujde pozornosti. Aspoň by neměla ujíti. Nejde při tom ani o nějaký novinářský článek aneb životopis, jako spíše o povšímnutí si jeho vynikají- cích plodů. Jest zvláštno a téměř neuvěřitelno, že při známé naší horečce překladatelské rozsáhlá. téměř obrovská činnost Boborykinova zůstala nám nedostupnou více než tajnosti Sahary. — Jubileum 50leté činnosti vědecké slavil též na slovo vzatý ná- rodohospodář ruský a professor petrohradské univer- sity Aleksandr Vasiljevič Sovětov známý jmenovitě svými pracemi »O cncrex 3etne- « a »Oaee xm Jmenovitě poslednější pokládá se za úhelný káme v ruské národohospodářské literatuře. * Neobyčejnou sensaci vzbudil v Krakově zákaz dramatické básně Stanislava Rossowskéh »Circe«, která v poslední cbvíli musila býti vzata z repertoiru. Zákaz překvapil nejvíce autora, jenž obsah básně komentuje následovně: »Hrdinka má prošedši svět, jehož užívá, očtne se v konci konc tváří v tvář s bidou. Představuje sféru vyděděných, bojujících o svá práva, nevylíčil jsem postavy ve světle socialistickém, nýbrž obral jsem si za předmět člověka silné vůle. V posledním obraze podstála to- hoto snažení podrobena jest kritice a nauka Kristova povznesena jest vysoko nad všechny zápasy.« O po- etických krásách básně v polské společnosti mnoho se mluví. Proti zákazu spisovatel podal rekurs. Zá- roveň se oznamuje, že pracuje o nové veršované ko- medii z polské společnosti XV. stoletl.
Boborykin Spolet Boborykinův Vasiljevič Sovětov Stanislav Rossowskéh Hrdinka Kristův Krakov XV
16 article
Pracím Sienkiewiczovým daří se u ru- ského obecenstva znamenitě. Nalezají také hojně překladatelů. Jakýsi p. Dědov uveřejňuje ve »Varšav. Dněvniku« obzor ruských překladů polského mistra a pojednává o literární ceně těchto překladů. Úsudel jeho není příznivý. Za nejlepší pokládá překlad »Krzy- žakův« z pera p. Perelygina. Populární překladyp Lavrova v »Pycckož Mucan« jsou prý úplně bezbarvé Ostatní dosti četné překlady jsou pravým paskvilem a lépe prý o nich pomlčeti. Nedoporučovalo byse též u nás probrati důkladněji překlady z oslatních slovanských jazyků? Vzájemná podobnost nářeč svádí mnohého a tím se stalo, že i v naší literatuře máme hojně nedostatečných, nedbalých a povrchníc překladů a bylo by již na čase odděliti plevel od čistého zrní. Slavjanin.
Sienkiewiczův Lavrov Varšava
17 article
Z olzích revuš. * Historie vzniku a rozvoje norského no vinářstva ve mnohém ohledu není nepodobna osudům žurnalistiky naší Norsko bylo předposlední zemí, do níž uvedeno bylo umění tískařské (jedině do Turecka došlo pozdějí) odtud opozděný vzník pe- riodického jeho tisku. První žurnál norský je dosu existující list »Norske Intelligenz Seddeler«. Počal výcházeti v Kristianii r. 1763 (skoro 100 le! po prvém švédském žurnále). Později pomalu vznikaly jiné listy, jež vesměs dlouho musily zápasitise zjevnou nepřízní vládní. Vláda monopolisovala dva z listů k uveřejňování anoncí; dlouho nebylo možno dotýkati se vůbec politiky pro ostrou censuru. Mi nistr Struensee r. 1770 sice censuru zrušil, alet trvalo velmi krátko. Nová ještě přísnější zavedena Teprvo r. 1814, kdy dostalo se Norům konstituce byla svoboda tísku 100 základními zákony upevněna První list, jenž vycházel denně, byl roku 1819 zalo- žený a dosud vycházející »Morgenbladet«. Z po- čátku byl více literární, teprve roku 1831 stal se politickým denníkem s tendencí opposiční. Po tom vznikla řada demokratických a laciných listů nejen v Kristianii, leč i na venkově.
Noro Norsko Turecko Kristiania Norske Intelligenz Seddeler
18 article
A právě krajinské listy, jakkoliv mají málo abonentů, rostou jako houby po dešti. Dnes v ka- ždém městě norském vycházejí při nejmenším 2 časo pisy (2 až Bkrát týdně). Čím lépe zkvétal tisk poli- tický, tím hůře vedlo se revním v Norsku. Málokterá z nich přečkala 5—10 let. Všechen zájem absorbuj diskusse politické. Jakkoliv jsou norské denníky po měrně laciné (inserty platí se 30—40 oerů za řádku přední listy francouzské a anglické berou za řádku až 4 frk.), nepřesahuje nejvyšší počet abonento listu v Kristianii 15.000, u listu krajinského 5000 Pensijní spolek nor. novinářů je zcela mladý: by založen v r. 1897 a vládne as 115.000 korunami Sněm norský založil dvě roční stipendia po 1000 korunách, jimiž rok za rokem 2 novinářům umožněn pobyt v cizině. Roku 1814 bylo politických listů a revue 1, celkem tedy 8 časopisů. Roku 1848 polit listů 42, revuí 17, celkem 59 časopisů. Roku 190 jest politických 284, revuí 145, celkem 429 časopisů Mr. Penn.
Norsko Kristiania
20 article
* Jihočeský kalendář, schematismus a adre- sář. Nákladem vydavatelstva »Jihočeských Listůe v Českých Budějovicích. Obsahuje vedle obvykle části kalendářní a belletristické úplný adresář schematism 21 okresů jihočeských, sestavený JUD Alb. Mayslem, koncipistou č.-budějovické obchodnía živnostenské komory. * Mluvnice polská (praktická). Sepsal prof F. A. Hora. Sešit I. Nákladem Slov. knihkupectv J. Housera v Plzni. Mluvnice jest složena na základě nové spisovné řeči polské podle vzoru nejlepší gra matiky polské od Krynského. Starší mluvnice česko- polská od Špachty Jelínka jest rozebrána. * Prusové na Moravěr. 1758. Obležení Olo mouce a zničení pruského dovozu u Domašova. Se stavil Al. Chytil. Vyšlo u Prombergra, knihkupce v Olomouci. Cena K 2.40. Hojný materlál snesený dle různých pramenů vojenských z okupace švědsk r. 1642 a pruské r. 1741. Připojena mapka severn Moravy a staré Olomouce i přehled pohybů obou »Stávka«, tříaktové drama sočiální od Jar Borotínského. Repertoiru českých divadel sv 75. Nakladatel Fr. Šimáček. * Karla Havlíčka-Borovského Politické spisy Pořádá dr. Zd. V. Tobolka. Seš. 12. V Praze. Na kladem J. Laichlera. * Josef Kufíner: Zdání a podoby. Volné listy z kroniky rozvoje života národního, společen ského i kulturního. Řada druhá (1893—98). Nákl Bursíka a Kohouta v Praze. Obsahuje výběr kronik ) vyšlých ve feuilletonu »N. L.« a táhnoucíc se k určitým momentům našeho života národníhoa společenského.
F A Hora J Houser Krynský Špachta Jelínek Prus Ola mouka Chytil Prombergr Šimáček Havlíček doktor Zdeněk V Tobolka J Laichler Kufíner Bursík Český Budějovice Plzeň Domašov Olomouc Morava Francie Praha jihočeský Listů živnostenský komora
22 article * Obrázková revue. Illustrovaný časopis pre
* Obrázková revue. Illustrovaný časopis pre zábavu a poučení. Pořádá dr. Ant. Podlaha Sešit 1. V Praze 1900. Hojný původní obsah, hlavně belletrický. Pěkné illustrace a obrázkové přilohy. * Bedřich Smetana a jeho boj o mo- derní českou hudbu. Vzpomínky a úvahyO Hostinského. Výboru nejlepších spisů poučných kniha XIV. V Praze. Nákladem J. Laichtera * Slovanský přehled, red. Ad. Černý. Roč ník III. č. 3. Nakl. F. Šimáček. Zahrnuje všechny větve slovanské, jak samostatnými články tak do- pisy a přehledy. Nové číslo přináší podobizny ru- ského básníka S. I. Nadrona, knížete Nikoly černo- horského, Jak. Čišinského, W. S. Reymonta a biskupa . J. Strossmayera * Devatenácté století slovem i obrazem. Po mecí čelných odborníků rediguje K. Jonáš. Nakl J. R. Vilímek. Století triumfů lidské práce, daleko- sáhlých převratů politických i sociálních zavírá v sob i osvětové probuzení našeho národa a národů slo- vanských. Spis obsahovati bude dva díly: dějiny po- litické a kulturní a dějiny vynálezů s četnými illu- stracemi a barovnými přílohami, mapami atd. * Práce, zábavný a poučný kalendář pro kaž dého na rok 1901, Red. Ant. Nečásek. Nakl. R. Promberger v Olomouci. Vedle dvou povídek vyplněn populárně psanými články z nejrůznějších oborů lidského vědění, zdravotnictví, elektrotechniky. přírodních věd. průmyslových pokroků. O časových událostech pojednávají články z války jihoafrické,o Číně a o světové výstavě pařížské. Kalendář opatřen jest četnými illustracemi. * Sebrané spley Karoliny Světlé. Seš. 59 První Čelska«. Nákladem J. Ouly v Praze. * Hístorické rozhledy, poučné čtení pro mlá dež českoslovanskou. Seš. 8. Nákladem Emila Šolc v Telči. Vede Ant. J. Zavadil.
doktor Antonín Podlaha Smetan J Laichter Černá F Šimáček Nikola Čišinský W S Reymont J Strossmayer Vilímek Nečásek R Promberger Karolina Světlá Šolc J Zavadil Praha Reda Olomouc Čína Oul Telč
23 article Skolská hlídka.
Skolská hlídka. Pochvalné uznání vyslovila okresní školn rada panu P. Václavu Červinkovi, katechetov iněšťanské školy v Kralovicích za vzorné konání po vinností, za svědomitou péči, kterou výchově a vzdě laní žactva věnuje a za velmi dobrý prospěch ve vy učování. Jest to již třetí pochvalné uznání, jehož dostalo se tomuto knězi, jenž dříve působil dvanáct let na Žižkově.
P Červinka Kralovice Žižkov
24 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národniho divadla. Dne (3. čtvrtka předplacení) dává se Štechova veselohra »Maloměstské tradice« s pí. Marií Ryšavou j. h., sl. Červených, p. Pštrossem, p. Mošnou, p. Že- lenským, p. Fochtem a p. Sedláčkem a Delibesův balet »Coppelia« se sl. Koreckou, p. Polákem pí. Peškovou ve hlavních úlohách. — Zejtra hraje s dvakráte. Odpoledne jest představení pro studentstvo při němž dávati se bude poprvé ve zcela novém ob sazení a nastudování Sofoklova tragoedie »Anti gona« se sl. Švagrovských j. h. v úloze titulní Dnes o 10 hodině dopol. jest na »Antigonu« hlavní zkouška. Zejtra večer jest Beaumarchaisova veselohra »Figarova svatba« (4. čtvrtka předpl.). Na ne- děli odpoledne určena jest Shakespearova hra » J ak se vám libí«, na večer poprvé v novém obsazení Auberova opera »Fra Diavolo«. Titulní úlohu zpívati bude poprvé p. Burian, Pamelu poprvé slečn Keltnerova, Zerlinu sl. Fabianova, Mylorda p. Kli- ment. Lorenza poprvé p. Mařák, Mathea p. Šír. Gla- coma p. Polák a Beppa p. Krössing. — V opeře ko- nají se zkoušky k Bizetově »Carmen«, která bude nově obsazena a v dekoracích i kostumech nově vy- pravena. Dále studuje se jako první operní novinka Fibichova opera »Pád Arkuna« na slova Anežky Schulzové. Děj zpěvohry, sestávající z předehry »Helga« a tří jednání »Dargun«, položen jest do prvních do křesťanství severního Slovanstva a odehrává se n Rujaně. — K opaře malují se dvě nové dekorace pořizuje nová výprava kostumová. — V činohře chystá se na den 24. t. m. znamenité drama »V láda tmy« od hr. L.va Tolstého. Režii k němu má pan Šmaha. — Pátý koncert Kubelíkův ustanoven jest na čtvrtek dne 18. t. m. a připadne druhé čtvrtce předplatitelů. Dle sestaveného počadu her pro příští týden padá vlastně představení dne 18.
Štechův Marie Pštross Mošna Focht Sedláček Delibesův Coppelius Korecká Polák Peškův Sofoklův Antigona Beaumarchaisův Figarův Shakespearův Burian Pamela poprvé Keltnerův Zerlina slečna Fabianův Lorenzo Mařák Šír Krössing Bizetův Carmen Fibichův Arkun Schulz Helga Tolstý Šmaha Kubelíkův Rujana Národni divadlo Auberův opera Fra Diavolo
25 article
L m. na první čtvrtku předplacení! poněvadž ale předplatitelé první čtvrtky koncert Kubelikův již měli. bude první a druhá čtvrtka předplacení přesunuta. takže číslo předplacení 33. (1. čtvrtka) padne na pátek dne 19. října a číslo předplacení 34. (2 čtvrtka) na čtvrtek dne 18. října, načež se pp. předplatitelé obou čtvrtek zvláště upozorňují Změna tato jest nutna proto, že Kubelík má k uspo- řádání pátého koncertu v Národním divadle pouze tento den (18. října) volný. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král Oboře. (Reditel V. Suk.) Dnes má ředitel divadla »Uranie« p V. Suk svůj čestný večer, k němuž zvolil Scribovu veselohru »Sklenice vody, v níž hraje úlohu Bolinbrogha; dále jsou zaměstnáni v hlavních úlo- hách pí. Suková, sl. Teršova, pl. Šípková a pp. Ko- nětopský, Čekanský a Viesner. Dle předprodeje vstu penek bude divadlo vyprodáno. Zvláštní předslavení v divadle »Uranii« uspořádá ředitelství v úterý dne 16. října o 3. hodině odpol. Sehrána bude Šamber kova působivá fraška »Kulatý svět« za hromadno návštěvy ošetřovanců Městského chudobince sv. Bar toloměje, jimž poskytne ředitelství veškerá sedadl zdarma. + Z kanceláře smíchovského divadla Dnes jest prémiera Faydeauovy frašky »Dáma od Maxima«. Úlohu Crevetty hraje sl. Kaclova, dra. Pe typona p. Charvát. + Dlvadlo v Libni. (Ředitel Antoš J. Frýda. Dnes se nehraje, zejtra v sobotu je sensační hra. Vict Sardoua »Theodora«. V neděli dává se fraškas zpěvy »České amazonky aneb Ženská vojna«, zpra- covaná J. K. Tylem. — V pondělí ve prospěch slečny Emmy Selicharovy obraz ze života vesnického »Diblíl šotek z hore.
Kubelikův Kubelík V Suk Scribův Suková Šípková Viesner bar Faydeauův Kaclův Charvát Dlvadlo Antoš J Frýd Sardou Theodor Tyl Selicharův ko Libeň divadlo » uranium Uranie Český amazonka
26 article Hudba.
Hudba. + Koncert. Český spolek pro komorní hudb přispíšil si zahájiti koncertní období. Využitkova ještě v posledním okamžiku Českého kvartetta, jež ozbrojivší se přes leto novým pořadem, ještě téže noci po pražské sčanci odejelo na delší středo evropskou cestu. Slavný sbor čtyř vynikajících hráčů z nichž skutečně nemožno dáti přednost na p technice Hoffmannově před krásným tónem violisty Nedbala, nebo tomuto před ušlechtilostí Wihanový hry na violoncello, poněvádž všichni tvoří pevný vyhraněný celek, jedno nerozlučné těleso, působie právě souladem svého složení, znamenitý ten pro úspěchy české hudby v cizině nedocenitelný sbor představil se nám opětně v celé své dokona losti. Lze si sotva pomysliti ztlumočení ideálnějšího, nežli jakého dostalo se Schubertovu kvartetu z G- dun op. 161, tomu dílu svrchovaně individuálnímu. plnému melodie, ducha, krásy a svěžesti, kterému snad jedině nadbytek rozměrů bylo by vytýkati. kdyby v něm nebylo vše tak zajímavé a půvabné o nadýchané prvé věty až do rossiniovsky zbarveného finale. O kvetoucí romantičnost v skladbě Schuber- tově odrážel se tím účinněji klassicky vytříbený. křišťálově čistý sloh Českého kvartetta pro veselou. dobromyslnou musu Haydnovu. Bylo labužnickou pochoutkou vyslechnouti od našich umělců jeho
Využitkův Hoffmannův Nedbal Wihanový Schubertův Haydnův Schubry Český spolek pro komorní hudb
27 article
D-moll kvartett z op. 76, dle hlavního tbematu prv věty zvaný »kvintovým«. Toť malý koncert pro člyř nástroje s nadvládou primu. Jadrným podáním líbi se zvláště kanenický menuet. Mezi oběma kvartety sehráli umělci, rozhojnivše se o mladistvého pro- fessora J. Buriana jakožto druhého cellistu, smyčcový kvintet od Jos. Mir. Webera. Jmeno skladatele, který jest nyní ředitelem hudby v Mnichově, není u ná docela neznámo. Již před lety provedla Uměleck beseda jeho petrohradskou cenou poctěný kvartet, neschází lidí, kdož pamatují ho jako »zázračné ditěe a pozdějšího virtuosa. Skladeb jeho jest již řad dosti početná. Novinka, poctěná cenou komorního spolku, není však z těch, které by jeho skladatelskou vlohu stavily do nejpříznivějšího světla. Četné, t vědomé či nevědomé ozvuky (k vědomým čítám na př. reminiscence z »Prodané nevěsty« ve scherzu) bizarrní nápady, dotýkající se ve finale s jeho pouliční písní »Kluku pitomá« až banálosti, přílišná homofonie, zvláště v adagiu nedosti vkusným zpěvem violoncella se roztahující, hojně effektů spíše diva delního nežli komorně intimního rázu, jsou vlast nosti nehrubě skladbu doporučující. Jednotlivé věty chtějí býti programní hudbou. První, všech nejlepší spohrovského střihu, má nápis: »Jak páni professoř chtěli, aby se skládalo.« Ale vyjímaje pečeť Spohrova měkkého mélismu, chybí jí vše ostatní do jejího ironického programu. Ostatní věty slují: scherz »Mladická svévole«, adagio »Touha po vlasti«, zá- věrečné presto »Na venkově«. Práci ovšem nelze upřiti skladatelskou obratnost ani důvtipnost ve vy- nalezání různých zvukových effektů, jež na mnoze svědči o dovedném ovládání techniky smyčcových nástrojův.
J Burian Weber Spohrův Jos Mnichov komorní spolek
28 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Když se tančilo. (Před senátem čtyřčlenným.) Velmi prosté sice, za to však tím méně ušlech tilé zábavě oddal se 15. srpna nádenník Josel Dlouhý, když v budňanské hospodě »u Resslů« pro- tančil noc do třetí hodiny z rána. V té době začaí se po sále procházeti s otevřeným nožem a mával jím ve vzduchu, na znamení, že každého, kdo mu přijde do cesty, skoli a rozpáře Dělník Volfs Dlouhého ze zvědavosti optal, co že to naparování má znamenati a na koho že si vytáhl nůž. Ale rozkvašený mužík rozehnal se po Volfovi a byl. by jej asi důkladně poznamenal, kdyby se Volf neby v čas uhnul. A v téže chvili, když pronásledovaný mladík zmizel v zástupu odpočívajících tanečníků vrhl se Diouhý beze vší příčiny na dějníka Františka Boučka, jenž stál nejblíže a bodl jej dvakráte do hlavy. o v V sále nastala scéna velmi pohnutá. Rozčilený lid obklopil Dlouhého, jenž se s no- žem v ruce stále ještě oháněl a počínal si jako smyslů zbavený. Při tom lehce zranil i Váciav Boučka a Josela Baťulku a kdo ví, kolik ještě lid očekával trudný osud, že se utkají s ostřím opílcova nože, kdyby si nebyl Václav Jarolím dodal kuráže Dlouhého mocí nezkrotil. Odvážný muž srazil vý- tržníka k zemi, stiskl jej tíží svého těla kolem boků a prsou a snažil se vyrvati mu nůž. Ale než se tak stalo, rozřízl Dlouhý Jarolímovi spodem kalhoty a bodl jej i do ruky. Teprve potem byl zuřivci nů vzat a na Dlouhého učiněno již druhého dne ozná- mení četnictvu. Včera vymlouval se soudu 31letý nádenník Jose Dlouhý, na něhož vznesena byla žaloba pro zločin těžkého poškození těla, jednak, že byl opilým, jednak že byl ve rvačce napaden Čtyřělenný senát, jehož předsedou byl vrchn rada pan Babor, uznal žalovaného po konečných vývodech veřejného žalobce nám, pana Saka vinným a odsoudil jej do žaláře na tři měsíce
Josel Dlouhý Ressl Volfs Dlouhý Volf Diouhý Bouček Dlouhý Baťulka Václav Jarolím Jose Dlouhý Babor
29 article
U okresního soudu pro přestupky Na židli a pod židlí. Slečna Alžběta H jest majitelkou vinárny na Starém městě. Dáma vy sokého vzrůstu a slíčného oblíčeje a není s podive ním, že leckterý ctitel perlícího nápoje spíše zadívá se na její malinové rtíky než na pohár vína. Tatc okolnost přiměla zástupce nemocenské pokladny spole čenstva výčepníků k tomu předsevzetí, aby tam jedno noci provedl důvěrnou revisi »zda je vše v pořádku«. Usedl ke stolu a vedle něho úřadník z místodržitel- ství, který přišel sice jen na víno, ale zúčastnil se »revise« spíše ze zvědavosti. Bylo už hodně pozd v noci, když z vedlejší místnosti zavzněl zvonivý smích. V domnění, že patří stolovníkům, mezi nimiž seděl zástupce nemocenské pokladny, chtěl úřadník zakročit. Přistavil židli ku dveřím, vystoupil na ni a světlíkem nakukoval do »chambre separeé«. Jiný host, povoláním zasilatel, byl tím velmi rozmrzen zakročil velmi resolutně. Po prudké výměně slov mrštil úřadníkem, který se tentokráte opět octl pod židlí. Výjev tento měl za následek značnou bouři která měla pokračování na komisařství a včera okresního soudu na Ovocném trhu, kde byl prudký zasílatel pro přestupek proli bezpečnosti těla odsou- zen k pokutě 30 korun. Pozor na psy! K referátu, uveřejněnému v ranním čísle ze dne 10. října t. r., sluší připome- nouti, že pro přestupek dle § 335. tr. zák. odsouzen byl appellačním senátem zemsk. trestního soudu do vězení na pět dní dělník Václav Vlasina, který psa odvázal, nikoliv obccní šafář Jos. Vrba, který vůbe pro dotčený přestupek souzen nebyl
Václav vlasina Vrba Jos
30 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Choroba elektrotechníků. Lékařská zpráva podaná zdravotní radě seinského departementu v Pa říži upozorňuje na tak zv. koliku »elektrotechnickoue kteráž není ničím jiným, nežli tak zv. kolikou olovnou Tato choroba vznikla u dělníků zaměstnaných v elek trárnách a byla zpozorována již dříve v Německu ve Švýcarsku. Nejnověji prozkoumal ji francouzský lékař dr. Talamon ve své nemocnici v Bickale. Shle dal, že polovice všech případů koliky olovné připadá na elektrotechníky, kdežto polovice druhá zachvacuje natěrače, sazeče a dělníky pracující s olovém. Te zpozoroval, že kolika tato je prudčí s častějšími zá chvaty, nežli u jiných kolikou olovnou onemocně lých. Dr. Talamon uvádí příklad s 20letým statným dělníkem, jenž sotva 4 neděle po vstoupení do práce utrpěl první záchvat a v následujících sedmi měsícíeh sotva dohromady tři měsíce byl schopným práce Neustálé šíření se elektrotechnického průmyslu na bádá tedy k největší opatrnosti ve příčině zdravot ních opatření na ochranu dělnictva * Představenstvo nemocenské pokladny pomocníků při společenstvu řezníků obchod níků v král. hlav. městě Praze bude míti řádnou měsíční schůzi dnes 12. října o 6. hod. odp. v re stauraci práčského pivovaru v Benediktské ulici.
doktor Talamon Německo Švýcarsko Bickale Praha
31 article
távky. * Z Nového Yorku, 10. října. (C. B.) Zástu slávkujících shlukl se dnes poblíže uhelných dole u Oneidy v hrabství schuylkillském, v nichž se ne stávkuje, aby zabránil dopravě uhelných vlaků. Mez stávkujícími a stráží, ustanovenou společností, byl vyměněno několik ran. Jeden strážník byl zabit, jin a jeden stávkující dělník byli vážně poraněni. Seri žádá guvernéra o vojenskou pomoc * Z Monceau les Mines, 11. října. (C.-B Dav mladíků demonstroval včera proti syndikátu dělnických spolků a rozbil kamením okna v jeho kanceláři. Četnictvo zatklo dvě osoby, mezi nimi anarchistu, jenž je zapleten do posledních zdejších událostí. * Z Nového Yorku, 11. října. (C.- B.) v včerejší erantonské schůzi stávkujících horníků pro- hlásil jejich vůdce Mitschell, že návrh na 109% zvý- šení mzdy nevyhovuje dělnickým požadavkům, což bylo přijato s hlučnou pochvalou.
Nový York Oneida
32 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z cyklistského ruoh u. ** Vyskytují se ještě dozvuky k závodnímu ob- dobí. Tak oznamuje »Český klub sportovní v Praze«, že pořádá v neděli dne 14. října druhé velke národní závody amatěrské na závodní dráze »Excelsior« v Bubnech, Heřmanova ulice Pořad závodů: Jízda rahajovací na 2000 m. Jízda ju- niorů na 2000 m. Běh na 5000 m. Přebornictví »Če- ského klubu sportovního v Praze« na 5000 m. Jízda hlemýždí na 300 m. Hlavní závod na 26 km. bez vodičů. Přebornictví v běhu »Českého klubu sportov- ního v Praze« na 3000 m. Handicap na 1000 m. Ví tězům čestné odznaky, po připadě titul přeborníka Přihlášky přijímá předseda klubu p. Karel Opatrný v Karlíně, Královská třída č. p. 28, ** Jak se oznamuje z klubu cyklistů »Čechi ee na Král. Vinohradech, cvičí se v neděli dne 14. t. m o 3. hod. odp. v klubu hra »polo« na kolech a nové reje. Členové, kteří se k rejům přihlásili, nechť do- staví se určitě. »Pola« účastní se též členové » Klubu cyklistů mediků«,
Opatrná Král Pol Praha Bubno Heřmanův Karlín královský třída Český klub sportovní km
33 article
Athletika a sportovní hry- ** Tennisový turnaj hodlá pro své členy uspořádati athletický klub »Sparta« na hřišti pana Křečka na ostrově. Velké Benátky. Konec při- hlášek jest v sobotu 14. t. m. u jmenovaného pána. Zvláštní pozvání rozesílána nebudou! ** Čeští závodníci chystají se do ciziny. Fr. Hirsche, Fr. Janda a Ondřej Pukl budou klubem »Spartou« vysláni k velkým mezinárodním závodům »M. A. Clubu« v Pešti. ** S novým podnětem v repertoiru dosavadní čin- nosti našich sdružení a spolků sportovních přicházl tentokráte klub allelů »Žižka« v Praze. Uspořádá o letošních vánocích I. všesportovní českou výstavu amatérskou, kteráž má býti jasným obrazem vyspělosti a pokroku všech odvětví českého sportu. Bude to první výstava česká v oboru tom vůbec pořádaná a již dnes dle ochoty, s jakou jed- notliví vynikající členové české obce sportovní my- šlénce této vstříc vyšli a součinnost svou přislibili, možno nadíti se výsledku úspěšného. Přípravné práce jsou již v proudu a s rozesíláním programu výstav- ního, jakož i přihlášek započato bude již tento týden Veškeré dotazy řízeny buďtež na výstavní výbor »I. Č. S. V. Am.« v Praze na ostrové Velkych Be- nátkách, kde též bližší vysvětlení lze si vyžádati. Výstavní výbor zahájí činnost svou dnem 14. t. m.
František Hirsch Janda Pukl klub Žižek S V Benátky Francie Pešť Praha Sparta Velkychology Be
34 article
Věstník spolkový. Sokolský věstník Ze »Sokola« v Menším městě praž- ském. Jednota koná v neděli 14. října t. r. pouč- nou vycházku do ústřední elektrárny v Holešovicích. Schůze o 3/42. hod. odpol. v Brusce u Klárova ústavu slepců. Schůze. Dnes 12.října: Z Hlaholu pražského. O 6. hod. večer jest zkouška damského odborua přesně o 7. hod. společná zkouška s mužským sbo- rem ke koncertní zábavě. Přijímání nových členů jen do 15. t. m. v místnostech spolkových v menším výstavním sále obchodního domu su Štajgrů« ve Vo- díčkově ulici. — První spolek dělníků ča- lounických má výborovou schůzi »u Bonů«.
Klárův Bono Holešovice Sokol Hlahol
35 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. V Praze, 11. října Trosty. Překvapující došla dnes zvěst z Pekina přes Šanchaj. Císař čínský nařídil prý — jak čtenář nalezne podrobněji v telegramech ozna- čeno — okamžité stětí hlavních dvořanův a stálníků čínských, jimž spojenci vinu na proticizi- neckých nepokojích přičítají, prince Tuana poslal pak do vy- hnanství, ano k nucené jej práe odsoudil. Tím byl by ovšem jeden z hlav- ních požadavků spojencův předem vyplněn také Německo nemělo by prozatím příčinu k další odvetné výpravě. Jednání o mír mohlo by zahájeno býti na ráz a aspoň pro počátek mělo by hladký průběh. Ovšem ale způsobí zpráva ta mnohou pochybnost co do věro- hodnosti své a sluší tedy především vyčkati. potvrdí-li se vůbec. S odjezdem činského dvora do Singanu lze ji zajisté ztěžka uvésti v soulad. Také ještě »Köl. Ztg. « naléhalu, mluvie tu as za vládu německou, znovu na návrat dvora do Pekina; bez tamní jeho přítomnosti ztěží prý by se dalo dociliti trvalého roz- řešení sporův a také prý by nebylo možno provésti požadavek německý, aby potrestání vinníků provedlo se pod kontrolou evropskou. Chtěl snad rychlým vynesením trestu oproui vinníkům činský dvůr právě této kontroles vymknouti?
Trost Tuan Čína Praha Německo
36 article
K operacím. V okoli Pekina svádějí se každé chvíle menší bitky s oddíly boxerskými. Spojenecké sbory postupují z Pekina do okolí různými směry, aby boxery z celého kraje vytlačily Zpráva o obsazení Paotina byla však přece předčasná. Teprve zejtra v pátek nastoupen bude tam pochod se 7000 muži. Dospěje as dost brzo svého cíle. Za to tragikomicky skončila pro Brity vý- prava jejich do Sunsunu, jednoho střediska bo- xerův. Průvodčí jejich a tlumočník (Číňan) do- stavil se o den později do tábora anglického, omlouvaje se, že byl nemocen. Když Angličané ale přitrhli pak do Sunsunu, boxerové byli pryč a obyvatelé města vyšli Angličanům na kus cesty vstříc a přineslí jim na kopich 40 hlav čínských, tvrdice, takže sami už ztrestali boxery. Angli- čané proto města ušetřili a nežádali ani výpal- ného. Později zvěděli ale náhodou, že průvodčí jejich byl před tím v městě, že jim sdělil plán anglický a že za 40.000 taelů poradil jim, jak se zbýti Angličanův i trestu. 10.000 taelů do- stal ihned, zbytek měl mu býti poslán, ten al zmizel cestou. Angličané v Honkonu jsou v po- sledních dnech velice znepokojení. Majíť proti ostrovu tomu i na pevnině činské državu, a tu zvěděli nyní, že zatím co posílali své voje do Pečilska, na hranici državy té sbírají se veliké spousty boxerů, již u Kaolunu dokonce císařské vojsko porazili. Angličané proto nyní na kvap svolávají sem všechno vojsko svě, aby hájili zuby nehty již i tuto državu svou, kdy nejsou ještě hotovi s obranou ani své jižní Afriky, ani ašantského územl.
Brito Sunsun Číňan Angličan Angličanův Angl Pečilsko Afrika tael