1
masthead
12. října 1900.
3
masthead
NARODNI LISTTY,
5
article
Za nynějších těžkých dob národního boje budiž
spis p. Vyhlídalův každému Čechu nejvřeleji- do
poručen.
Les Tchques au XIX. slěcle. Vydal
Charles Hippmann. Obdivujema se houževnatosti
a podnikavosti páně Hippmannově. Vydal opětně
publikaci, která už svým zevnějškem velmi účinně
nás representuje před cizinou. A dovedl ku repre-
sentaci české seskupiti opětně řadu spolupracovníků
z nichž někteří sami sebou znamenají značný
úspěch. Po pěkném, obsažném a vzletném úvodu.
dovedné to apotheose češství, setkáváme se s člán-
kem »Le réveil des nationalitěs dans f' empire austro-
hongroise (Probuzení národností v Rakousko-Uher-
sku). Autorem jest pan Flourens, bývalý ministn
zahraničných záležitostí ve Francii. Bojuje velmi
obratně s názory »dávnými«, o Slovanech ve Francii,
s nimiž se bobužel dosud tak zhusta setkávámeu
svých francouzských přátel. Pravíme to úplně bez
trpkosti. Mezi národy slovanskými nejhlouběji se
vžila idea slovanská v Čechách. A s jakými názory
i tu setkáváme se často o věcech slovanskýl ch
Ba jaká čirá nezňalost věcí moravských a slezských
zaráží nás často v hovoru s českými intelligenty
A tu bychom žádali, aby Francouzí, jedině profo.
že si toho přejeme, mělí se vyznati lépe ve věcech
slovanských, než my Slované sami? Uvedu hne
příklad, třeba z publíkace, o níž mluvím. Pod vele-
zdařilou reprodukcí obrázku »Dětvana« stojí po-
známka: Les Slovaques sont pour les Tcběques c
que le Provengoaux sont pour les Francois. (Slováci
jsou Čechům, čím Provencalci jsou Francouzům.
Vyhlídalův
Čech
Hippmann
Hippmannův
Flourens
Francouzet
Slovan
Francois
Slovák
Čecho
Francouz
Rakousko
Uhry
Francie
Čechy
Les Tchque
Slovan
Tcběque c que
6
article
Autor této věty buď nezná Slováky, nebo nezná Pro
vencaly. Slovák mluví pouhým nářečím českým.
kdežto Provencal mluví jazykem, ktérý spisovné
frančině je vzdálenější, než ruština češtině. Prů
měrný vzdělanec český bez nesnází přečte si celého
Hviezdoslava, kdežto Mistrala bez důkladné průpravy
gramalikální i lexikální žádný Francouz si nepřečte
Rekne-li se tudiž Francouzům, že nám Slováci jsou
tak ohromně v zdáleni, jako jim Provencalové.
nezakládá se to na pravdě. Ale to je konečně pouhé
nedopatření, které nikterak nepadá na váhu vůči
velké účinnosti celého díla. Ba ani nám nenapadá
činit p. Hippmannovi nějakou výtku z toho, že
oddíl o novější literatuře české (aútor Maurice Muret)
je tak přiliš kusý a jednostranný. Povolaným inspi-
rátorem byl by býval panu Muretovi na příklad pan
prof. dr. Jaroslav Vlček. Ovšem, kdyby šlo o dílo
vědecké ceny. K účelům agitačním ovšem postačí
úplně i článek páně Muretův. Jde o to, zaujat pro
naši věc osobnosti nám předem již trochu naklo-
něné, a tu dostačí kterýkoliv vážný náčrtek literární.
Slovák
Hviezdoslav
Mistral
Francouz
Hippmann
Mauric
Muret
profesor
doktor
Vlček
Muretův
7
article
Kdo ze čtenářů francouzských (dej bůh, aby jich
bylo) bude chtít poznat blíže naše poměry kulturní,
nepřestane na četbě díla skvělého sice a velmi zda-
řilého, přece však jen díla agitačního. Rozumí se.
že kde šlo o propagování věci české, nemohl schá-
zeti Louis Leger. Přispěl do díla obšírným a hlubo-
kým pojednáním »o Palackéme: »L' historien national
de la Bohěme, Franoois Palacký«. Je to znamenitý
essaí historický, kde slovutný autor z pouhé piety
kryje se jmenem slavného našeho historika. A tím
právě, že se panu Hippmannovi podařilo připoutati
k dílu jmena a osoby tak značné, jako jsou pp.
Flourens a Louis Leger, dostalo se knize posvěcení
na trnitou cestu k srdci lidu francouzského a po
případě i čtenáře širšího svěla, hodí-li se k četbě
jaký. Trnitá je ona cesta proto, že dosud vůči světu
vypadáme jen stále jako prosebníci, kteří volají o
slitování a milostivou pro sebe pozornost. Až se
nám jednou podaří přinutit svět, aby se námi
obíral, zlepší se situace. Řekové také si nevynutili
sympatie Evropy svým počtem. Síla kultury řecké
národy přitáhla. Nám nezbývá, než rovněž kulturně
usilovat o podmanění ne-li už samého světa, aspoň
jeho — pozornosti co možná velkou prací a od-
vahou. Potom nám ušlechtilá snaha Hippmannu
přinese kýženého ovoce l
Ignát Hořica.
Leger
jít le Bohout
Franoois Palacká
Hippmann
Řek
Hořica
Evropa
8
article
* JoséMaria de Heredin: Trofeje. Roz-
měrem originálu přeložil Jan Žeranovský. J
dobře, že vedle Pavla Verlaina vnikl k nám nyn
konečně též Heredia. Našel se muž, jehož dušev
nímu rozpoložení odpovídá těžká, vážná, antická
pása Haredtova. Janu Žeranovskému nikdo nemůže
vyčítati, že by básnickou vlohou svojí týral zbytečně
čtoucí obecenstvo. Původní básně jeho vznikají vždy
ze silných popudů, chápe se péra, když se domnívá
že poví něco důležitého; není to povídálek básnický
nýbrž muž málomluvný. Takového bylo zapotřebi
k dílu tak nesnadnému, jako jsou »Trofeje“, dílo
znamenitého ducha, který v padesátém roce věku
svého vydal prvou svoji knihu básní. V naší době
subjektivismu a egotismu, v době jedovaté nervosy
je to pravým dobrodiním ponořit se v poesii tak
velkou, objeklivní, jako jsou »Trofeje«. To jsou jiné
ideály, jiný obzor, jiné snahy, vzlet nepožehnutý
»velkým bolem« zklamané duše devatenáctiletého
mladíka, unášející člověka k výšinám toho, čemu
říkáme božství v dějích lidských. A každá báseř
o sobě znamená kus úžasné umělecké přáce, uko-
vané z nejušlechtilejších vědeckých poznatků a cíto-
vých vzrušení. Z celku pak snadně vycítíte smilicu .
v němž takové plody mohou vzniknouti. Heredia po
otci původem je Španěl, matka byla Bretonka, na-
rodil se na ostrově Kubě a od dětství takřka žije
v Paříži. Jednoduchá tato data vedou vás na stopu
básní tak slavných. Jsme povděčni panu Žeranov-
skému, že s takovou svědomitostí podjal se odvážné
práce překladatelské a že ji provedí se zdarem úcly
hodným.
Jan žeranovský
Pavel Verlain
Jan
Španěl
Žeranov
Kuba
Paříž
JoséMaria jít Heredin
9
article
Ignát Hořica.
* Staroskotské ballady. Přeložil a úvody
opatřil Ladislav Ouis. Světová knihovna, red. Jar
Kvapil, č. 173. Nakl. J. Otto.
Autor podává tu v pěkném výběru ukázky zají-
mavých rázovitých starých ballad skotských, jež kdysi
byly zpívány s průvodem harfy lidovými pěvci, po-
vstalých mnohdy ze staré nordické báje. Staré tyto
zpěvy podmaňují si mysl naivní bezprostředností
prvotných pocitů, jež tvoří nejhlubší vrstvu lidské
podslaty. Proto tyto staré ballady zůstávají věčně
svěží a nám blízké. Autor opatřil svoji sbírku pře-
kladů důkladným úvodem, v němž podává charakte
ristiku staroskotské ballady, doloženou četnými pra-
meny.
Al. Jirásek, V cizích službách. Kus
české anabase. Sebrané spisy sv. XVI. Druhé vy
dání. Nakl. J. O tto.
Jádro děje této historické povídky tvoří slavný
ústup českého vojska, vytrhnuvšího do Bavor na po
moc falckraběti Ruprechtovi a opuštěno svými spo
jenci, ocítilo se samotno vůči obromné přesile ne
přátel. Ústup ten skončil krvavou bitvou u Schocn-
berka dne 12 září 1504, kdež hrdinný odpor českého
vojska vzbudil úctu i samého nepřítele. Historic tato
poskytla autorovi hojně příležitosti, aby objevil zna-
menitý svůj vypravovatelský talent způsobem co
nejskvělejším. Barvité pohnuté výjevy ze života vá-
lečnického protkány tu lyrickými výjevy milostné
historie.
* Antal Stašek, V temných vírech. Ro
mán. Nakl. J. R. Vilímek.
Hořica
Ouis
Kvapil
Otta
Jirásek
svatý . XVI
Bavor
Ruprecht
Stašek
Vilímek
Staroskotský balada
10
article
Autor »Blouznivců našich hor«, tak rázovilých
svými originálními postavami horského lidu na če-
ském severu, podává touto knihou čtenářstvu velký
sociální román, odehrávající se v Praze i na venkov
mezi lidem hornickým. V široce založeném ději vy
líčeny podrobně, plasticky a s neuprosným realismen
bida a demoralisace chudiny i bezohledné sobectví
zbohatlých spekulantů. A při vší té neuprosné prav
divosti, jež nikterak nezastírá vady a neřesti, proniká
živý soucit k trpícím nebožákům, bez vtíravé ten
dence, prostě a přirozeně. Kterak Slašek dovede líči
charaktery jednajících osob, jest s dostatek známo.
* Henryk Sienkiewicz, Potopa. Histo-
rický román, přel. J. J. Langner. Levná illustro-
vaná knihovna roč. I. sv. 1.—18. Nakl. Ed. Beau
fort
Velký tento šestidílný román slavného polského
autora líčí osudnou dobu vlády krále Jana Kazimfra
kdy Polska zaplavena byla vojsky švédskými, ru
skými a Tatary. Dílo, založené na podrobných stu
dilch historických, vyznamenává se neobyčejnou si-
lou, vynalezavostí a skvělým slohem, kteréžto vlast-
nosti dodávaji mu neobyčejné ceny. Pevnou rukou
spojuje obsáhlý materiál svého děje v harmonický
celek a ostrými rysy kreslí charaktery.
Antonín Kamarýl, O báječném vzniku
některých českých měst a mist. Věnec pověst
ze starých českých kronik. Nákladem vlastním.
Autor, známý svým líčením báječné doby dějin
českých »Z české kroniky« podává zde výběr pověst
o původu českých měst a míst, zvláště dle Hájkaa
Beckovského. Knížka určena jest ovšem především
zábavě, ale dovede také vzbudit účastenství mladého
čtenářstva pro české dějiny. Deset pěkně provede
ných illustrací doplňuje vhodně tekt.
Sienkiewicz
Langner
Kazimfr
Tatar
Kamarýl
Praha
Polsko
11
article
Z českých listů.
12
article
* Studii významnou a při tom časně zajímavou
počíná L. Ouis v úvodním číslé »Lumíru« „O
kosmopolitismu k nacionalismu“. Oživuje vzpo-
mínky na úsilnou činnost Nerudova z počátku druhe
polovice tohoto století a charakterisuje výňatky
z jeho článků tehdejší naše literární hnutí, ten mlado
svéží kvas, jenž chtěl pomocí studia cizích myšlenek
ať slovanských ať západních obroditi litersturu če
skou. Neubráníte se pohnutí, čtete-li jeho upřímná.
jasná slova, o poměru literatur národních k litera-
tuře světové, o potřebě studia cizích myšlenkových
světů, o způsobu, jak obroditi naši literaturu. Uply
nulo již na čtyřicet let odté doby, ale ještě dnes pře
svědčivé a z hloubi duše psané Nerudovy statě
mají akutní význam a platí i pro naše poměry. Ci-
tuji jen malou ukázku
rJen ku předu všichni, již jsme mladí, silní
zdráví. Uěme se od národů jiných, pozorujme
stupeň jejich vývinu, spřátelme se s jejich světem
myšlénkovým a spracujme si pak v sobě vše v celek
nový s tím, co jsme s mateřským mlékem už ob-
drželi a ve vlastech svých seznali. Bude to pak za-
jisté slovanské, poněvadž jako Slované jinak tvořio
nedovedeme. Nedáme se svrchovaností nevčasnou
v klece zavřít aniž zastrašit, jako jiní před námi
Bude-li obětí třeba, položíme je a dokážeme zajisté
že i my u ostatních národů uznáni budeme, že do-
sáhneme uznání, jakého se i mnohem menším, ale
čilejším nárůdkům dostalo.
L Ouis
Nerudův
Slovan
Lumír
13
article
* Z málo známé literatury slovanské, osamo
ceného, ale čilého kouta slovanského světa podává
přehledný literární obrázek A. Cerný v »Slovanském
Přehledu« pod názvem: »Sto let lužicko-srbské
poesie.« Trochu tesklivě působí ty pěkně podané
zpřávy o duševním životě lužických Srbů, o téžkých
počátcích, z kterých vznikala v stísněných poměrech
životních jich poesie, o beznadějných jich vyhlíd-
kách do budoucnosti, kdy Jan Hórčanský (koncem
minulého stoleti) v nadšené obraně své národnosti
nemohl se zdržeti zoufalých slov: »Není tomu tak
tuze dávno, co se několik lužicko-srbských osad
v zcela německé obrátilo, z čehož snadno můžeme
učiniti závěr, že konečně i malý dosud zbývající
ostatek lužických Srbů pomalu se poněmčí.« A na
druhé straně je to poučné a potěšitelné čtení pro
nás, když pozorujeme, jak z těch neutěšených po-
čátků rozrůstá literatura pěkná a svérázná, na du-
kaz, že i silný a zlý tlak vnější není s to, aby po-
tlačil a zničil individuální, úsilně za uplatňující du-
ševní život.
A Cerný
Srba
Hórčanský
14
article
Čtonář.
Ze slovanských listů.
o v Rize zemřel zasloužilý sběratel ruských ná-
rodních plodů slovesných Pavel Vasilje vi
Šejn. Nedávno slavil 40leté jubileum své literární
činnosti, proto nicméně zemřel téměř v úplném za-
pomenutí. Teprve posmrtné zprávy časopisecké roz
hovořily se vřeleji o skromném, ale vytrvalém pra
covníku, jenž zůstavil vědecké literatuře několik cen-
ných sborníků národních písní a obycejů lidu bělo-
ruského. Těžký život tohoto ideálního pracovníka
vylíčil případně na slovo vzalý spisovatel J. L.. Mar-
kov, blízký přítel zesnulého: »Žohavený od útlého
mládí krutými nemocmi, mrzák, potřebující ošetřen
jako tříleté děcko, zbaven rozhodně všech vnějších
podmínek, usnadňujících člověku životví zápas, bez
hmolných prostředků, bez služebních práv, bez škol
ního vysvědčení, bez zdraví a příbuzenstva, s ne
šťastným dědictvím židovského původu — tento lute
rán židovské krve jako nejohnivější plnokrevný ruský
vlastenec zamiloval si ruskou řeč, ruské písemnictví
ruskou národní poesii a věnoval jí plně svůj ne-
unavný život.« Dostačí uvésti, že jeho sborníky ná-
rodních písní a obyčejů běloruských vydala petro
hradská akademie, čímž význam jejich jest případně
označen.
Pavel Vasilj
Šejn
Mar
15
article
* V literárních kruzích ruských budí zvláštne
pozornost jubileum 40leté činnosti předního žijícíh
romanopisce ruskéhoP. Boborykina. »Spolel
spisovatelů ruských« zabývá se přípravami k dů-
stojně oslavě těto význačné události, která snad ani
u nás neujde pozornosti. Aspoň by neměla ujíti.
Nejde při tom ani o nějaký novinářský článek aneb
životopis, jako spíše o povšímnutí si jeho vynikají-
cích plodů. Jest zvláštno a téměř neuvěřitelno, že
při známé naší horečce překladatelské rozsáhlá.
téměř obrovská činnost Boborykinova zůstala nám
nedostupnou více než tajnosti Sahary. — Jubileum
50leté činnosti vědecké slavil též na slovo vzatý ná-
rodohospodář ruský a professor petrohradské univer-
sity Aleksandr Vasiljevič Sovětov
známý jmenovitě svými pracemi »O cncrex 3etne-
« a »Oaee xm
Jmenovitě poslednější pokládá se za úhelný káme
v ruské národohospodářské literatuře.
* Neobyčejnou sensaci vzbudil v Krakově zákaz
dramatické básně Stanislava Rossowskéh
»Circe«, která v poslední cbvíli musila býti vzata
z repertoiru. Zákaz překvapil nejvíce autora, jenž
obsah básně komentuje následovně: »Hrdinka má
prošedši svět, jehož užívá, očtne se v konci konc
tváří v tvář s bidou. Představuje sféru vyděděných,
bojujících o svá práva, nevylíčil jsem postavy ve
světle socialistickém, nýbrž obral jsem si za předmět
člověka silné vůle. V posledním obraze podstála to-
hoto snažení podrobena jest kritice a nauka Kristova
povznesena jest vysoko nad všechny zápasy.« O po-
etických krásách básně v polské společnosti mnoho
se mluví. Proti zákazu spisovatel podal rekurs. Zá-
roveň se oznamuje, že pracuje o nové veršované ko-
medii z polské společnosti XV. stoletl.
Boborykin
Spolet
Boborykinův
Vasiljevič Sovětov
Stanislav Rossowskéh
Hrdinka
Kristův
Krakov
XV
16
article
Pracím Sienkiewiczovým daří se u ru-
ského obecenstva znamenitě. Nalezají také hojně
překladatelů. Jakýsi p. Dědov uveřejňuje ve »Varšav.
Dněvniku« obzor ruských překladů polského mistra
a pojednává o literární ceně těchto překladů. Úsudel
jeho není příznivý. Za nejlepší pokládá překlad »Krzy-
žakův« z pera p. Perelygina. Populární překladyp
Lavrova v »Pycckož Mucan« jsou prý úplně bezbarvé
Ostatní dosti četné překlady jsou pravým paskvilem
a lépe prý o nich pomlčeti. Nedoporučovalo byse
též u nás probrati důkladněji překlady z oslatních
slovanských jazyků? Vzájemná podobnost nářeč
svádí mnohého a tím se stalo, že i v naší literatuře
máme hojně nedostatečných, nedbalých a povrchníc
překladů a bylo by již na čase odděliti plevel od
čistého zrní.
Slavjanin.
Sienkiewiczův
Lavrov
Varšava
17
article
Z olzích revuš.
* Historie vzniku a rozvoje norského no
vinářstva ve mnohém ohledu není nepodobna
osudům žurnalistiky naší Norsko bylo předposlední
zemí, do níž uvedeno bylo umění tískařské (jedině
do Turecka došlo pozdějí) odtud opozděný vzník pe-
riodického jeho tisku. První žurnál norský je dosu
existující list »Norske Intelligenz Seddeler«. Počal
výcházeti v Kristianii r. 1763 (skoro 100 le! po
prvém švédském žurnále). Později pomalu vznikaly
jiné listy, jež vesměs dlouho musily zápasitise
zjevnou nepřízní vládní. Vláda monopolisovala dva
z listů k uveřejňování anoncí; dlouho nebylo možno
dotýkati se vůbec politiky pro ostrou censuru. Mi
nistr Struensee r. 1770 sice censuru zrušil, alet
trvalo velmi krátko. Nová ještě přísnější zavedena
Teprvo r. 1814, kdy dostalo se Norům konstituce
byla svoboda tísku 100 základními zákony upevněna
První list, jenž vycházel denně, byl roku 1819 zalo-
žený a dosud vycházející »Morgenbladet«. Z po-
čátku byl více literární, teprve roku 1831 stal se
politickým denníkem s tendencí opposiční. Po tom
vznikla řada demokratických a laciných listů nejen
v Kristianii, leč i na venkově.
Noro
Norsko
Turecko
Kristiania
Norske Intelligenz Seddeler
18
article
A právě krajinské listy, jakkoliv mají málo
abonentů, rostou jako houby po dešti. Dnes v ka-
ždém městě norském vycházejí při nejmenším 2 časo
pisy (2 až Bkrát týdně). Čím lépe zkvétal tisk poli-
tický, tím hůře vedlo se revním v Norsku. Málokterá
z nich přečkala 5—10 let. Všechen zájem absorbuj
diskusse politické. Jakkoliv jsou norské denníky po
měrně laciné (inserty platí se 30—40 oerů za řádku
přední listy francouzské a anglické berou za řádku
až 4 frk.), nepřesahuje nejvyšší počet abonento
listu v Kristianii 15.000, u listu krajinského 5000
Pensijní spolek nor. novinářů je zcela mladý: by
založen v r. 1897 a vládne as 115.000 korunami
Sněm norský založil dvě roční stipendia po 1000
korunách, jimiž rok za rokem 2 novinářům umožněn
pobyt v cizině. Roku 1814 bylo politických listů
a revue 1, celkem tedy 8 časopisů. Roku 1848 polit
listů 42, revuí 17, celkem 59 časopisů. Roku 190
jest politických 284, revuí 145, celkem 429 časopisů
Mr. Penn.
Norsko
Kristiania
20
article
* Jihočeský kalendář, schematismus a adre-
sář. Nákladem vydavatelstva »Jihočeských Listůe
v Českých Budějovicích. Obsahuje vedle obvykle
části kalendářní a belletristické úplný adresář
schematism 21 okresů jihočeských, sestavený JUD
Alb. Mayslem, koncipistou č.-budějovické obchodnía
živnostenské komory.
* Mluvnice polská (praktická). Sepsal prof
F. A. Hora. Sešit I. Nákladem Slov. knihkupectv
J. Housera v Plzni. Mluvnice jest složena na základě
nové spisovné řeči polské podle vzoru nejlepší gra
matiky polské od Krynského. Starší mluvnice česko-
polská od Špachty Jelínka jest rozebrána.
* Prusové na Moravěr. 1758. Obležení Olo
mouce a zničení pruského dovozu u Domašova. Se
stavil Al. Chytil. Vyšlo u Prombergra, knihkupce
v Olomouci. Cena K 2.40. Hojný materlál snesený
dle různých pramenů vojenských z okupace švědsk
r. 1642 a pruské r. 1741. Připojena mapka severn
Moravy a staré Olomouce i přehled pohybů obou
»Stávka«, tříaktové drama sočiální od Jar
Borotínského. Repertoiru českých divadel sv
75. Nakladatel Fr. Šimáček.
* Karla Havlíčka-Borovského Politické spisy
Pořádá dr. Zd. V. Tobolka. Seš. 12. V Praze. Na
kladem J. Laichlera.
* Josef Kufíner: Zdání a podoby. Volné
listy z kroniky rozvoje života národního, společen
ského i kulturního. Řada druhá (1893—98). Nákl
Bursíka a Kohouta v Praze. Obsahuje výběr kronik
) vyšlých ve feuilletonu »N. L.« a táhnoucíc
se k určitým momentům našeho života národníhoa
společenského.
F A Hora
J Houser
Krynský
Špachta Jelínek
Prus
Ola mouka
Chytil
Prombergr
Šimáček
Havlíček
doktor
Zdeněk
V Tobolka
J Laichler
Kufíner
Bursík
Český Budějovice
Plzeň
Domašov
Olomouc
Morava
Francie
Praha
jihočeský Listů
živnostenský komora
22
article
* Obrázková revue. Illustrovaný časopis pre
* Obrázková revue. Illustrovaný časopis pre
zábavu a poučení. Pořádá dr. Ant. Podlaha
Sešit 1. V Praze 1900. Hojný původní obsah, hlavně
belletrický. Pěkné illustrace a obrázkové přilohy.
* Bedřich Smetana a jeho boj o mo-
derní českou hudbu. Vzpomínky a úvahyO
Hostinského. Výboru nejlepších spisů poučných
kniha XIV. V Praze. Nákladem J. Laichtera
* Slovanský přehled, red. Ad. Černý. Roč
ník III. č. 3. Nakl. F. Šimáček. Zahrnuje všechny
větve slovanské, jak samostatnými články tak do-
pisy a přehledy. Nové číslo přináší podobizny ru-
ského básníka S. I. Nadrona, knížete Nikoly černo-
horského, Jak. Čišinského, W. S. Reymonta a biskupa
. J. Strossmayera
* Devatenácté století slovem i obrazem. Po
mecí čelných odborníků rediguje K. Jonáš. Nakl
J. R. Vilímek. Století triumfů lidské práce, daleko-
sáhlých převratů politických i sociálních zavírá v sob
i osvětové probuzení našeho národa a národů slo-
vanských. Spis obsahovati bude dva díly: dějiny po-
litické a kulturní a dějiny vynálezů s četnými illu-
stracemi a barovnými přílohami, mapami atd.
* Práce, zábavný a poučný kalendář pro kaž
dého na rok 1901, Red. Ant. Nečásek. Nakl. R.
Promberger v Olomouci. Vedle dvou povídek
vyplněn populárně psanými články z nejrůznějších
oborů lidského vědění, zdravotnictví, elektrotechniky.
přírodních věd. průmyslových pokroků. O časových
událostech pojednávají články z války jihoafrické,o
Číně a o světové výstavě pařížské. Kalendář opatřen
jest četnými illustracemi.
* Sebrané spley Karoliny Světlé. Seš. 59
První Čelska«. Nákladem J. Ouly v Praze.
* Hístorické rozhledy, poučné čtení pro mlá
dež českoslovanskou. Seš. 8. Nákladem Emila Šolc
v Telči. Vede Ant. J. Zavadil.
doktor
Antonín
Podlaha
Smetan
J Laichter
Černá
F Šimáček
Nikola
Čišinský
W S Reymont
J Strossmayer
Vilímek
Nečásek
R Promberger
Karolina Světlá
Šolc
J Zavadil
Praha
Reda
Olomouc
Čína
Oul
Telč
23
article
Skolská hlídka.
Skolská hlídka.
Pochvalné uznání vyslovila okresní školn
rada panu P. Václavu Červinkovi, katechetov
iněšťanské školy v Kralovicích za vzorné konání po
vinností, za svědomitou péči, kterou výchově a vzdě
laní žactva věnuje a za velmi dobrý prospěch ve vy
učování. Jest to již třetí pochvalné uznání, jehož
dostalo se tomuto knězi, jenž dříve působil dvanáct
let na Žižkově.
P Červinka
Kralovice
Žižkov
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národniho divadla. Dne
(3. čtvrtka předplacení) dává se Štechova veselohra
»Maloměstské tradice« s pí. Marií Ryšavou
j. h., sl. Červených, p. Pštrossem, p. Mošnou, p. Že-
lenským, p. Fochtem a p. Sedláčkem a Delibesův
balet »Coppelia« se sl. Koreckou, p. Polákem
pí. Peškovou ve hlavních úlohách. — Zejtra hraje s
dvakráte. Odpoledne jest představení pro studentstvo
při němž dávati se bude poprvé ve zcela novém ob
sazení a nastudování Sofoklova tragoedie »Anti
gona« se sl. Švagrovských j. h. v úloze titulní
Dnes o 10 hodině dopol. jest na »Antigonu« hlavní
zkouška. Zejtra večer jest Beaumarchaisova veselohra
»Figarova svatba« (4. čtvrtka předpl.). Na ne-
děli odpoledne určena jest Shakespearova hra » J ak
se vám libí«, na večer poprvé v novém obsazení
Auberova opera »Fra Diavolo«. Titulní úlohu
zpívati bude poprvé p. Burian, Pamelu poprvé slečn
Keltnerova, Zerlinu sl. Fabianova, Mylorda p. Kli-
ment. Lorenza poprvé p. Mařák, Mathea p. Šír. Gla-
coma p. Polák a Beppa p. Krössing. — V opeře ko-
nají se zkoušky k Bizetově »Carmen«, která bude
nově obsazena a v dekoracích i kostumech nově vy-
pravena. Dále studuje se jako první operní novinka
Fibichova opera »Pád Arkuna« na slova Anežky
Schulzové. Děj zpěvohry, sestávající z předehry »Helga«
a tří jednání »Dargun«, položen jest do prvních do
křesťanství severního Slovanstva a odehrává se n
Rujaně. — K opaře malují se dvě nové dekorace
pořizuje nová výprava kostumová. — V činohře
chystá se na den 24. t. m. znamenité drama »V láda
tmy« od hr. L.va Tolstého. Režii k němu má pan
Šmaha. — Pátý koncert Kubelíkův ustanoven
jest na čtvrtek dne 18. t. m. a připadne druhé
čtvrtce předplatitelů. Dle sestaveného počadu her
pro příští týden padá vlastně představení dne 18.
Štechův
Marie
Pštross
Mošna
Focht
Sedláček
Delibesův
Coppelius
Korecká
Polák
Peškův
Sofoklův
Antigona
Beaumarchaisův
Figarův
Shakespearův
Burian
Pamela poprvé
Keltnerův
Zerlina slečna
Fabianův
Lorenzo
Mařák
Šír
Krössing
Bizetův
Carmen
Fibichův
Arkun
Schulz
Helga
Tolstý
Šmaha
Kubelíkův
Rujana
Národni divadlo
Auberův opera
Fra Diavolo
25
article
L m. na první čtvrtku předplacení! poněvadž ale
předplatitelé první čtvrtky koncert Kubelikův již měli.
bude první a druhá čtvrtka předplacení přesunuta.
takže číslo předplacení 33. (1. čtvrtka) padne na
pátek dne 19. října a číslo předplacení 34. (2
čtvrtka) na čtvrtek dne 18. října, načež se
pp. předplatitelé obou čtvrtek zvláště upozorňují
Změna tato jest nutna proto, že Kubelík má k uspo-
řádání pátého koncertu v Národním divadle pouze
tento den (18. října) volný.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král
Oboře. (Reditel V. Suk.) Dnes má ředitel divadla
»Uranie« p V. Suk svůj čestný večer, k němuž zvolil
Scribovu veselohru »Sklenice vody, v níž hraje úlohu
Bolinbrogha; dále jsou zaměstnáni v hlavních úlo-
hách pí. Suková, sl. Teršova, pl. Šípková a pp. Ko-
nětopský, Čekanský a Viesner. Dle předprodeje vstu
penek bude divadlo vyprodáno. Zvláštní předslavení
v divadle »Uranii« uspořádá ředitelství v úterý dne
16. října o 3. hodině odpol. Sehrána bude Šamber
kova působivá fraška »Kulatý svět« za hromadno
návštěvy ošetřovanců Městského chudobince sv. Bar
toloměje, jimž poskytne ředitelství veškerá sedadl
zdarma.
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes jest prémiera Faydeauovy frašky »Dáma od
Maxima«. Úlohu Crevetty hraje sl. Kaclova, dra. Pe
typona p. Charvát.
+ Dlvadlo v Libni. (Ředitel Antoš J. Frýda.
Dnes se nehraje, zejtra v sobotu je sensační hra. Vict
Sardoua »Theodora«. V neděli dává se fraškas
zpěvy »České amazonky aneb Ženská vojna«, zpra-
covaná J. K. Tylem. — V pondělí ve prospěch slečny
Emmy Selicharovy obraz ze života vesnického »Diblíl
šotek z hore.
Kubelikův
Kubelík
V Suk
Scribův
Suková
Šípková
Viesner
bar
Faydeauův
Kaclův
Charvát
Dlvadlo
Antoš
J Frýd
Sardou
Theodor
Tyl
Selicharův
ko
Libeň
divadlo » uranium
Uranie
Český amazonka
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert. Český spolek pro komorní hudb
přispíšil si zahájiti koncertní období. Využitkova
ještě v posledním okamžiku Českého kvartetta, jež
ozbrojivší se přes leto novým pořadem, ještě téže
noci po pražské sčanci odejelo na delší středo
evropskou cestu. Slavný sbor čtyř vynikajících hráčů
z nichž skutečně nemožno dáti přednost na p
technice Hoffmannově před krásným tónem violisty
Nedbala, nebo tomuto před ušlechtilostí Wihanový
hry na violoncello, poněvádž všichni tvoří pevný
vyhraněný celek, jedno nerozlučné těleso, působie
právě souladem svého složení, znamenitý ten
pro úspěchy české hudby v cizině nedocenitelný
sbor představil se nám opětně v celé své dokona
losti. Lze si sotva pomysliti ztlumočení ideálnějšího,
nežli jakého dostalo se Schubertovu kvartetu z G- dun
op. 161, tomu dílu svrchovaně individuálnímu.
plnému melodie, ducha, krásy a svěžesti, kterému
snad jedině nadbytek rozměrů bylo by vytýkati.
kdyby v něm nebylo vše tak zajímavé a půvabné o
nadýchané prvé věty až do rossiniovsky zbarveného
finale. O kvetoucí romantičnost v skladbě Schuber-
tově odrážel se tím účinněji klassicky vytříbený.
křišťálově čistý sloh Českého kvartetta pro veselou.
dobromyslnou musu Haydnovu. Bylo labužnickou
pochoutkou vyslechnouti od našich umělců jeho
Využitkův
Hoffmannův
Nedbal
Wihanový
Schubertův
Haydnův
Schubry
Český spolek pro komorní hudb
27
article
D-moll kvartett z op. 76, dle hlavního tbematu prv
věty zvaný »kvintovým«. Toť malý koncert pro člyř
nástroje s nadvládou primu. Jadrným podáním líbi
se zvláště kanenický menuet. Mezi oběma kvartety
sehráli umělci, rozhojnivše se o mladistvého pro-
fessora J. Buriana jakožto druhého cellistu, smyčcový
kvintet od Jos. Mir. Webera. Jmeno skladatele, který
jest nyní ředitelem hudby v Mnichově, není u ná
docela neznámo. Již před lety provedla Uměleck
beseda jeho petrohradskou cenou poctěný kvartet,
neschází lidí, kdož pamatují ho jako »zázračné ditěe
a pozdějšího virtuosa. Skladeb jeho jest již řad
dosti početná. Novinka, poctěná cenou komorního
spolku, není však z těch, které by jeho skladatelskou
vlohu stavily do nejpříznivějšího světla. Četné, t
vědomé či nevědomé ozvuky (k vědomým čítám na
př. reminiscence z »Prodané nevěsty« ve scherzu)
bizarrní nápady, dotýkající se ve finale s jeho
pouliční písní »Kluku pitomá« až banálosti, přílišná
homofonie, zvláště v adagiu nedosti vkusným zpěvem
violoncella se roztahující, hojně effektů spíše diva
delního nežli komorně intimního rázu, jsou vlast
nosti nehrubě skladbu doporučující. Jednotlivé věty
chtějí býti programní hudbou. První, všech nejlepší
spohrovského střihu, má nápis: »Jak páni professoř
chtěli, aby se skládalo.« Ale vyjímaje pečeť Spohrova
měkkého mélismu, chybí jí vše ostatní do jejího
ironického programu. Ostatní věty slují: scherz
»Mladická svévole«, adagio »Touha po vlasti«, zá-
věrečné presto »Na venkově«. Práci ovšem nelze
upřiti skladatelskou obratnost ani důvtipnost ve vy-
nalezání různých zvukových effektů, jež na mnoze
svědči o dovedném ovládání techniky smyčcových
nástrojův.
J Burian
Weber
Spohrův
Jos
Mnichov
komorní spolek
28
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Když se tančilo.
(Před senátem čtyřčlenným.)
Velmi prosté sice, za to však tím méně ušlech
tilé zábavě oddal se 15. srpna nádenník Josel
Dlouhý, když v budňanské hospodě »u Resslů« pro-
tančil noc do třetí hodiny z rána. V té době začaí
se po sále procházeti s otevřeným nožem a mával
jím ve vzduchu, na znamení, že každého, kdo mu
přijde do cesty, skoli a rozpáře Dělník Volfs
Dlouhého ze zvědavosti optal, co že to naparování
má znamenati a na koho že si vytáhl nůž. Ale
rozkvašený mužík rozehnal se po Volfovi a byl. by
jej asi důkladně poznamenal, kdyby se Volf neby
v čas uhnul. A v téže chvili, když pronásledovaný
mladík zmizel v zástupu odpočívajících tanečníků
vrhl se Diouhý beze vší příčiny na dějníka Františka
Boučka, jenž stál nejblíže a bodl jej dvakráte do
hlavy.
o v
V sále nastala scéna velmi pohnutá.
Rozčilený lid obklopil Dlouhého, jenž se s no-
žem v ruce stále ještě oháněl a počínal si jako
smyslů zbavený. Při tom lehce zranil i Váciav
Boučka a Josela Baťulku a kdo ví, kolik ještě lid
očekával trudný osud, že se utkají s ostřím opílcova
nože, kdyby si nebyl Václav Jarolím dodal kuráže
Dlouhého mocí nezkrotil. Odvážný muž srazil vý-
tržníka k zemi, stiskl jej tíží svého těla kolem boků
a prsou a snažil se vyrvati mu nůž. Ale než se
tak stalo, rozřízl Dlouhý Jarolímovi spodem kalhoty
a bodl jej i do ruky. Teprve potem byl zuřivci nů
vzat a na Dlouhého učiněno již druhého dne ozná-
mení četnictvu.
Včera vymlouval se soudu 31letý nádenník Jose
Dlouhý, na něhož vznesena byla žaloba pro zločin
těžkého poškození těla, jednak, že byl opilým, jednak
že byl ve rvačce napaden
Čtyřělenný senát, jehož předsedou byl vrchn
rada pan Babor, uznal žalovaného po konečných
vývodech veřejného žalobce nám, pana Saka vinným
a odsoudil jej do žaláře na tři měsíce
Josel Dlouhý
Ressl
Volfs Dlouhý
Volf
Diouhý
Bouček
Dlouhý
Baťulka
Václav Jarolím
Jose Dlouhý
Babor
29
article
U okresního soudu pro přestupky
Na židli a pod židlí. Slečna Alžběta H
jest majitelkou vinárny na Starém městě. Dáma vy
sokého vzrůstu a slíčného oblíčeje a není s podive
ním, že leckterý ctitel perlícího nápoje spíše zadívá
se na její malinové rtíky než na pohár vína. Tatc
okolnost přiměla zástupce nemocenské pokladny spole
čenstva výčepníků k tomu předsevzetí, aby tam jedno
noci provedl důvěrnou revisi »zda je vše v pořádku«.
Usedl ke stolu a vedle něho úřadník z místodržitel-
ství, který přišel sice jen na víno, ale zúčastnil se
»revise« spíše ze zvědavosti. Bylo už hodně pozd
v noci, když z vedlejší místnosti zavzněl zvonivý
smích. V domnění, že patří stolovníkům, mezi nimiž
seděl zástupce nemocenské pokladny, chtěl úřadník
zakročit. Přistavil židli ku dveřím, vystoupil na ni
a světlíkem nakukoval do »chambre separeé«. Jiný
host, povoláním zasilatel, byl tím velmi rozmrzen
zakročil velmi resolutně. Po prudké výměně slov
mrštil úřadníkem, který se tentokráte opět octl pod
židlí. Výjev tento měl za následek značnou bouři
která měla pokračování na komisařství a včera
okresního soudu na Ovocném trhu, kde byl prudký
zasílatel pro přestupek proli bezpečnosti těla odsou-
zen k pokutě 30 korun.
Pozor na psy! K referátu, uveřejněnému
v ranním čísle ze dne 10. října t. r., sluší připome-
nouti, že pro přestupek dle § 335. tr. zák. odsouzen
byl appellačním senátem zemsk. trestního soudu do
vězení na pět dní dělník Václav Vlasina, který psa
odvázal, nikoliv obccní šafář Jos. Vrba, který vůbe
pro dotčený přestupek souzen nebyl
Václav vlasina
Vrba
Jos
30
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Choroba elektrotechníků. Lékařská zpráva
podaná zdravotní radě seinského departementu v Pa
říži upozorňuje na tak zv. koliku »elektrotechnickoue
kteráž není ničím jiným, nežli tak zv. kolikou olovnou
Tato choroba vznikla u dělníků zaměstnaných v elek
trárnách a byla zpozorována již dříve v Německu
ve Švýcarsku. Nejnověji prozkoumal ji francouzský
lékař dr. Talamon ve své nemocnici v Bickale. Shle
dal, že polovice všech případů koliky olovné připadá
na elektrotechníky, kdežto polovice druhá zachvacuje
natěrače, sazeče a dělníky pracující s olovém. Te
zpozoroval, že kolika tato je prudčí s častějšími zá
chvaty, nežli u jiných kolikou olovnou onemocně
lých. Dr. Talamon uvádí příklad s 20letým statným
dělníkem, jenž sotva 4 neděle po vstoupení do práce
utrpěl první záchvat a v následujících sedmi měsícíeh
sotva dohromady tři měsíce byl schopným práce
Neustálé šíření se elektrotechnického průmyslu na
bádá tedy k největší opatrnosti ve příčině zdravot
ních opatření na ochranu dělnictva
* Představenstvo nemocenské pokladny
pomocníků při společenstvu řezníků obchod
níků v král. hlav. městě Praze bude míti řádnou
měsíční schůzi dnes 12. října o 6. hod. odp. v re
stauraci práčského pivovaru v Benediktské ulici.
doktor
Talamon
Německo
Švýcarsko
Bickale
Praha
31
article
távky.
* Z Nového Yorku, 10. října. (C. B.) Zástu
slávkujících shlukl se dnes poblíže uhelných dole
u Oneidy v hrabství schuylkillském, v nichž se ne
stávkuje, aby zabránil dopravě uhelných vlaků. Mez
stávkujícími a stráží, ustanovenou společností, byl
vyměněno několik ran. Jeden strážník byl zabit, jin
a jeden stávkující dělník byli vážně poraněni. Seri
žádá guvernéra o vojenskou pomoc
* Z Monceau les Mines, 11. října. (C.-B
Dav mladíků demonstroval včera proti syndikátu
dělnických spolků a rozbil kamením okna v jeho
kanceláři. Četnictvo zatklo dvě osoby, mezi nimi
anarchistu, jenž je zapleten do posledních zdejších
událostí.
* Z Nového Yorku, 11. října. (C.- B.) v
včerejší erantonské schůzi stávkujících horníků pro-
hlásil jejich vůdce Mitschell, že návrh na 109% zvý-
šení mzdy nevyhovuje dělnickým požadavkům, což
bylo přijato s hlučnou pochvalou.
Nový York
Oneida
32
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z cyklistského ruoh u.
** Vyskytují se ještě dozvuky k závodnímu ob-
dobí. Tak oznamuje »Český klub sportovní v Praze«,
že pořádá v neděli dne 14. října druhé velke
národní závody amatěrské na závodní
dráze »Excelsior« v Bubnech, Heřmanova ulice
Pořad závodů: Jízda rahajovací na 2000 m. Jízda ju-
niorů na 2000 m. Běh na 5000 m. Přebornictví »Če-
ského klubu sportovního v Praze« na 5000 m. Jízda
hlemýždí na 300 m. Hlavní závod na 26 km. bez
vodičů. Přebornictví v běhu »Českého klubu sportov-
ního v Praze« na 3000 m. Handicap na 1000 m. Ví
tězům čestné odznaky, po připadě titul přeborníka
Přihlášky přijímá předseda klubu p. Karel Opatrný
v Karlíně, Královská třída č. p. 28,
** Jak se oznamuje z klubu cyklistů »Čechi ee
na Král. Vinohradech, cvičí se v neděli dne 14. t. m
o 3. hod. odp. v klubu hra »polo« na kolech a nové
reje. Členové, kteří se k rejům přihlásili, nechť do-
staví se určitě. »Pola« účastní se též členové » Klubu
cyklistů mediků«,
Opatrná
Král
Pol
Praha
Bubno
Heřmanův
Karlín
královský třída
Český klub sportovní
km
33
article
Athletika a sportovní hry-
** Tennisový turnaj hodlá pro své členy
uspořádati athletický klub »Sparta« na hřišti pana
Křečka na ostrově. Velké Benátky. Konec při-
hlášek jest v sobotu 14. t. m. u jmenovaného
pána. Zvláštní pozvání rozesílána nebudou!
** Čeští závodníci chystají se do ciziny. Fr.
Hirsche, Fr. Janda a Ondřej Pukl budou
klubem »Spartou« vysláni k velkým mezinárodním
závodům »M. A. Clubu« v Pešti.
** S novým podnětem v repertoiru dosavadní čin-
nosti našich sdružení a spolků sportovních přicházl
tentokráte klub allelů »Žižka« v Praze. Uspořádá
o letošních vánocích I. všesportovní českou
výstavu amatérskou, kteráž má býti jasným
obrazem vyspělosti a pokroku všech odvětví českého
sportu. Bude to první výstava česká v oboru tom
vůbec pořádaná a již dnes dle ochoty, s jakou jed-
notliví vynikající členové české obce sportovní my-
šlénce této vstříc vyšli a součinnost svou přislibili,
možno nadíti se výsledku úspěšného. Přípravné práce
jsou již v proudu a s rozesíláním programu výstav-
ního, jakož i přihlášek započato bude již tento týden
Veškeré dotazy řízeny buďtež na výstavní výbor
»I. Č. S. V. Am.« v Praze na ostrové Velkych Be-
nátkách, kde též bližší vysvětlení lze si vyžádati.
Výstavní výbor zahájí činnost svou dnem 14. t. m.
František
Hirsch
Janda
Pukl
klub
Žižek
S V
Benátky
Francie
Pešť
Praha
Sparta
Velkychology Be
34
article
Věstník spolkový.
Sokolský věstník
Ze »Sokola« v Menším městě praž-
ském. Jednota koná v neděli 14. října t. r. pouč-
nou vycházku do ústřední elektrárny v Holešovicích.
Schůze o 3/42. hod. odpol. v Brusce u Klárova ústavu
slepců.
Schůze.
Dnes 12.října: Z Hlaholu pražského.
O 6. hod. večer jest zkouška damského odborua
přesně o 7. hod. společná zkouška s mužským sbo-
rem ke koncertní zábavě. Přijímání nových členů
jen do 15. t. m. v místnostech spolkových v menším
výstavním sále obchodního domu su Štajgrů« ve Vo-
díčkově ulici. — První spolek dělníků ča-
lounických má výborovou schůzi »u Bonů«.
Klárův
Bono
Holešovice
Sokol
Hlahol
35
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 11. října
Trosty.
Překvapující došla dnes zvěst z Pekina
přes Šanchaj. Císař čínský nařídil prý — jak
čtenář nalezne podrobněji v telegramech ozna-
čeno — okamžité stětí hlavních
dvořanův a stálníků čínských,
jimž spojenci vinu na proticizi-
neckých nepokojích přičítají,
prince Tuana poslal pak do vy-
hnanství, ano k nucené jej práe
odsoudil. Tím byl by ovšem jeden z hlav-
ních požadavků spojencův předem vyplněn
také Německo nemělo by prozatím příčinu
k další odvetné výpravě. Jednání o mír mohlo
by zahájeno býti na ráz a aspoň pro počátek
mělo by hladký průběh. Ovšem ale způsobí
zpráva ta mnohou pochybnost co do věro-
hodnosti své a sluší tedy především vyčkati.
potvrdí-li se vůbec. S odjezdem činského
dvora do Singanu lze ji zajisté ztěžka uvésti
v soulad. Také ještě »Köl. Ztg. « naléhalu, mluvie
tu as za vládu německou, znovu na návrat
dvora do Pekina; bez tamní jeho přítomnosti
ztěží prý by se dalo dociliti trvalého roz-
řešení sporův a také prý by nebylo možno
provésti požadavek německý, aby potrestání
vinníků provedlo se pod kontrolou evropskou.
Chtěl snad rychlým vynesením trestu oproui
vinníkům činský dvůr právě této kontroles
vymknouti?
Trost
Tuan
Čína
Praha
Německo
36
article
K operacím.
V okoli Pekina svádějí se každé chvíle
menší bitky s oddíly boxerskými. Spojenecké
sbory postupují z Pekina do okolí různými
směry, aby boxery z celého kraje vytlačily
Zpráva o obsazení Paotina byla však přece
předčasná. Teprve zejtra v pátek nastoupen
bude tam pochod se 7000 muži. Dospěje as
dost brzo svého cíle.
Za to tragikomicky skončila pro Brity vý-
prava jejich do Sunsunu, jednoho střediska bo-
xerův. Průvodčí jejich a tlumočník (Číňan) do-
stavil se o den později do tábora anglického,
omlouvaje se, že byl nemocen. Když Angličané
ale přitrhli pak do Sunsunu, boxerové byli pryč
a obyvatelé města vyšli Angličanům na kus cesty
vstříc a přineslí jim na kopich 40 hlav čínských,
tvrdice, takže sami už ztrestali boxery. Angli-
čané proto města ušetřili a nežádali ani výpal-
ného. Později zvěděli ale náhodou, že průvodčí
jejich byl před tím v městě, že jim sdělil plán
anglický a že za 40.000 taelů poradil jim, jak
se zbýti Angličanův i trestu. 10.000 taelů do-
stal ihned, zbytek měl mu býti poslán, ten al
zmizel cestou.
Angličané v Honkonu jsou v po-
sledních dnech velice znepokojení. Majíť proti
ostrovu tomu i na pevnině činské državu, a tu
zvěděli nyní, že zatím co posílali své voje do
Pečilska, na hranici državy té sbírají se veliké
spousty boxerů, již u Kaolunu dokonce císařské
vojsko porazili.
Angličané proto nyní na kvap svolávají
sem všechno vojsko svě, aby hájili zuby nehty
již i tuto državu svou, kdy nejsou ještě hotovi
s obranou ani své jižní Afriky, ani ašantského
územl.
Brito
Sunsun
Číňan
Angličan
Angličanův
Angl
Pečilsko
Afrika
tael