Vecerní

V Praze, ve středu dne 7. listopadu.

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na mněsíc 2 K —b ve filiálkách

NAu na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80 b l

Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Výmaru, 7. listopadu. Evange- lickým duchovním, kteří vy po- vězeni byli z Rakouska, zakázáno ve velkovévodství řečniti vzhledem na alianci rakousko-německou.

Telegrafcké zprávy. Z Pešti, 7. listopadu (C.-B.) »Uher ská telegr. korrespondenční kancelář« ozna- muje: Ve včerejší schůzi finančního výboru poslanecké sněmovny prohlásil ministr vy- učování Vlasič odpovídaje Gajarovi, že ponavrhne takové biskupy, za něž vláda může převzíti zodpovědnost. Poslanec Ga- jari mýlí prý se soudě, že Řím nepřijal žádných vládních kandidátů. Co se týče vy- učování německému jazyku, nesou- hlasí ministr s míněním, že by se němčině vůbec vyučovati nemělo. Vždyť prý se i ve Francii němčině vyučuje. Gajari odpo- vídá, že projevil jenom touhu po biskupech, kteří by katolíkům směr určovali a nebyli trpnými diváky na podvratné proudy v niž- ším kněžstvu, kteréž netoliko církevně-poli- tické zákony, nýbrž také autoritu biskupů podrývají. Poslanec Gabriel Ugron pro- hlašuje, že námitek a podrobností poslance Gajara neuznává. Z Pešti, 7. listopadu. (C.-B.) Rakouský ministr-president dr. Körber měl dneso 10. hod. dop. u císaře audienci. Z Cařihradu, 7. listopadu. Ku vče- rejší slavnostní hostině na poctu německého vyslance svob. p. Marschalla v Jildizském paláci uspořádané, dostavili se všichni čle- nové německého vyslanectva a všichni mi- nistři. Členové vyslanečtva, kteří nejsou tu- reckými řády vyznamenáni, byli dekorováni.

Sultán projevil velké potěšení nad laskavým přijetím, jehož se maršálu Šakiru pašovi při poslední návštěvě do Berlína dostalo. Po slavnostní hostině následovalo v palácovém divadle operní představení. Z Londýna, 7. listopadu. (C. - B.) »Times« oznamují z Buenos-Aires ze dne 5. t. m.: Z dobře zpravené strany se sdě- luje, že jediným výsledkem rozmluvy mezi presidentem Rocou a Camposem Salesem jest úmluva, že bude diplomatickým zástup- cům Argentiny a Brasilie přikázáno, aby na udržení míru v jižní Americe působili a proti každému dalšímu násilnému zabírání země se strany jakékoli jihoamerické vlády se opřeli. Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C.- B. ) Zákonodárný sbor v Georgii zvolil opět za senatora Bacona.

K volbě presidenta severoameri- ckých států. Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C.- B. Ve volebním okresu Filadelfie došlo k porušení veřejného pořádku. Zástup černochů vrazil do volební síněa chtěl neoprávněně odevzdati hlasy. Když byli zamítnuti, vytáhli revolverya jali se stříleti. Volební soudce byl značně zraněn na hlavě; 3 černoši byli zatčeni. Ve Wilningtonu de la Vare pod- nikla část čer'nochů proto, že počátek volby byl zdržen, útok na volební síň Zástup bělochů vnikl také do místnosti zničil volební urnu a zranil jednoho voliče, pak dozorce a strážníka dosti těžce. V Caseywille (Indiana) došlo včera večer ke srážce mezi přívrženci obou stra n. Při srážce byla 1 osoba usmrcena a 8 jiných zraněno; jeden z nich je Američan, ostatní jsou Rakušaně a Italové. V Licksreetu (ve statě Illinois) byl včera ve sporu o volební otázky jeden pří- vrženec strany demokratické za- vražděn. Z Londýna, 7 listopadu. (C.-B.) »Ti- mesům« oznamuje se z Nového Yorku, že Mac Kinley dostal v 27 státech 292 hlasy volitelské, Bryan v 18 státech 155 hlasů. Většina Mac Kinleyo va stoupla proti volbě r. 1896 o 137 hlasů. Z Nového Yorku, 6. listopadu. O 410. hod. večer. (C.-B.) Dle dosavadních zpráv má Mac Kinley většinu volitelů v New Englandu a Wisconsinu, Bryan v Texasu, Virginii a Karolině. Z Nového Yorku, 6. listopadu. O půlnoci. (C.-B.) »Reuterova kancelář« ozna- muje: Soudí se obecně, že republikáni ve sněmovně zástupců budou míti většinu.

Boje v Čině. Z Londýna, 7. listopadu. (C.-B.) »Stan- dard« oznamuje ze Šanchaje: Čínská zpráva v Lančaulia, hlavního města v Kiansu, oznamuje: Princ Tuan projel tudy a do- razil do Ninhsiana na hořejším toku řeky Hoanha. Cestoval jako budhistický kněz pod ochranou generála Tunfusiana, který od císařovny-vdovy obdržel dvouměsíční dovolenou Junlu zdráhá se jíti do Sinanu, obávaje se pomsty boxerů, kteří ho prohlašují za zrádce. Zdejší Číňané tvrdí, že je Luch uanlin, kterýž byl povýšen na presidenta obchodního úřadu, ještě větším nepřítelem cizinců, než jakým byl Kanvi.

Válka jihoafrická. Z Londýna, 7. listop. (C.-B.) Rann listy oznamují z Durbanu: Burové způsobili v pondělí, že vlak z Pretorie vyjíždějící vyjel poblíž Stonnertonu z kolejí. Jeden topič byl při tom usmrcen.

Ze soudní síně. Hilsner po druhé před soudem. (Zvláštní telegraí. zpráva »Nár. Listů«.) Z Písku, 7. listopadu. Líčení den jedenáctý. (Pokračování.) Obh. dr. Auředníček žádá, aby se konstato- valo, jaký je to dům ve Vídni v Porzellangasse č. 13, a kde se nalezá originál listu, jejž dostal prý Pešák. Předseda: Nerozuměl jsem vaší otázce, pane doktore. Obh. dr. Auředníček: Ten dům čís. 13v Porzellangasse ve Vídni je — jak se dovídám — poštovní úřad pro XIX. okres. (Veselost.) Soud se pak usnáší konstatovati, že originál vzpomenutého listu se nenalezá v aktech. Všecky ostatní žádosti za konstatování se zamítají jako ne- přípustné, ježto ve věcech, kterých se týkají, se koná šetření. Dr. Pevný: Dovídám se, že svědkové, kteří byli konfrontováni se svědkyněmi Bedřiškou a Filo- menou Brožovou, byli trestáni pro podvod. Žádám, aby se to konstatovalo. Obh. dr. Auředníček: Jsem také pro to, aby se to zjistilo. Je-li to pravda, ať se to zjistí. Není-l to pravda, ať se podá důkaz, kolik planých řečí se tady děje v soudní síni v tomto procesu. Neboť může to působiti na výrok porotců. Pak vyslýcháni svědkové. Když Wassermann šel kolem Hilsnera, pra- vil k němu: Nebuď tak smutný a spolehej se na Pánaboha! Prvním svědkem je

Ant. Lang,

33letý obuvník, známý z kutnohorského líčení. Byl vzat do přísahy. Udává pak, že Hilsnera často po- tkával. Předseda: Měl jste příležitost pozorovati Hilsnera před vraždou? Svědek: Ano, vídal jsem ho často. Předseda: Kampak chodil? Svědek: Bylo to asi 14 dní před velkonocem a tu jsem viděl, jak Hilsner, Graf a Basch často se scházejí před bytem Aufrechtovým. lam- K číslu 308. Čislo v Praze za 20 a na venkově za 3n Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Předseda: Co tam dělali? Svědek: Nevím, co spolu měli, nemohl jsem to slyšeti. Předseda: Neviděl jste Hilsnera dříve? Svědek: O, ano, v roce 1898 na vycházce so- cialistů. Tenkráte jsem ho pozoroval ze svého bytu, jak šel do Březiny. Předseda: Jak dalěko vidíte ze svého bytu? Svědek: Vidím les Březinu. Předseda: Vy prý jste také pozoroval scénu v jeho bytě? Svědek: , ano. To bylo 3. dubna, několik dní po zavraždění Anežky Hrůzovy v 8 hodin večer. Mladý Procházka stál před Hilsnerovým bytem a díval se dovnitř. Šel jsem k němu, díval jsem se do- vnitř a viděl jsem Hilsnera, jeho matku, pana Rappa a paní Rappovou pohromadě. Bylo to den před od- vedením Hilsnera do Věžnice četnickým závodčím Kle- novcem. Slyšel jsem tento rozhovor: Paní Rappová pravila k Hilsnerovi: Nu, tak co říkáš? Máš strach Hilsner neodpověděl. Tu pravil pan Rapp: Proč by se bál? Vždyť ho nikdo neviděl. Pak podotkla paní Rappová: Myslíš, že ho neviděl nikdo? Potom zase řekl Rapp: Ovšem, že nikdo. To jsou samé hloupé domněnky. Předseda: Mohl jste slyšeti, co se mluvilo? Svědek: Zcela dobře. Mluvili německy. Potom přestali německy mluvit. Nechtěl jsem, aby mne vi- děli a proto jsem odešel od okna. Předseda: Poslouchal jste často hovoryv bytě Hilsnerově? Svědek: Ano, ale to bylo rok před tím, a tu jsem slyšel, že se spolu hádají. Předseda: Proč jste odešel od okna?

Svědek: Dvě holky, Olga Aufrechtova a Rosa Grafova vyběhly. Nechtěl jsem, aby mne viděly. Předseda: Víte určitě, že tam stál mladý Procházka? Svědek: Jak jsem tam přišel, chlapec tam ještě stál. Předseda: Slyšel jste často takové hovory? Svědek: Ano. Když stáli židé před bytem Hilsnerovým, což se stávalo často, mluvili velmi hlasitě. Nevím však o čem. Předseda: Pamatujete se na vycházku dne 17. července r. 1898. Svědek: Velmi dobře. Předseda: Byl jste také na ní? Svědek: Ne, tenkráte jsem pracoval. Předseda: Co pak tedy o tom víte? Svědek: Po- práci šel jsem na ulici a tu šel průvod právě zpátky. Mezi prvními viděl jsem Heř- mana Basche a potom Poldu Hilsnera. Šel s nějakou holkou. Předseda: Šel Hilsner s tou holkou ruku v ruce? Svědek: Nikoli, holka šla sama a měla hlavu schýlenu. Předseda: Díval jste se za nimi dále? Svědek: Ano; šel jsem za nimi až k hospodě Vítkově, kde zmízeli. Nevěděl, zdali šli dovnitř. Já zůstal u domu Šubrtova, neboť jsem se zajímal, jaká jest to holka, co šla s Hilsnerem. Předseda: Jak dlouho jste tam čekal? Svědek: Asi hodinu. Potom jsem šel trochu dále a kolem 10. hod. jsem chtěl odejíti. Zaslechl jsem však hluk a lidé vycházeli z hostince a tu jsem viděl Hilsnera, potom také Grafa, Brettiscbe a Basche. Sli na náměstí. Graf přistoupil k Hilsne- rovi. Já je pronásledoval a slyšel jsem Basche ml- uviti. U nemocnice jsem šel napřed, až mi zmizeli.

Předseďa: Poznal jste je dobře? Svědek: Ano. Předseda: Ale v příčině Brettisehe jste tvrdil, že s určitostí nemůžete říci, byl-li při tom. Svědek: Měl tenkráte plnovous. Později jsem jej viděl bez vousů a nemohl jsem ho poznati. Předseda: V průpravném vyšetřování jste pravil: »Neviděl jsem Brettische již dlouho, protože jsem následkem své nemoci musil zůstati doma. Ne- vím na určito, byl-li Bretisch přítomen.« — Táži se vás tedy, co jest pravda: setrváte při dnešní vý- povědi? Svědek: Ano, byl při tom. Předseda: Proč pak jste to neudal hned? Svědek: Bydlel jsem v židovském doměa židé každého, kdo svědčil proti nim, zuřivě pronásle- dovali. Proto bál jsem se něco říci. Předseda: Což pak jste nevěděl, že jest Hilsner vyšetřován pro vraždu Hrůzové? Svědek: Ano, udal jsem tenkráte jenom co jsem slyšel u oken. Předseda: Proč jste neudal také ostatní věci? Svědek: Protože jsem měl strach. Předseda: Vaše výroky nesouhlasí také s tím, co Procházka tady pověděl. Řekl, že nebylo ve světnicích světlo rozžáto, vy však tvrdíte opak. Svědek: Stál jsem tam dlouho; možná, že dříve tam světlo nebylo. Předseda: Nebylo vám obtížno čekati po vý- letu až do 10. hodin v noci pouze, abyste viděl, jaká holka šla s Hilsnerem? Svědek: Ovšem, že mne to bylo obtížno, ale myslil jsem si, »když čekáš už tak dlouho, počkáš ještě chvilku.«