ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 942b7400-661e-11dc-95ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 63, org 12, place 65, work 6
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 307
5 article
nování 4 řádných a 1 mimořádného profes- sora pro třetí ročník brněnské české vysoké školy technické. Jest to jmenování naprosto všední, zcela obyčejné, čistě byrokratické, prostě administrativní, důsledek aktivování jmenovaného vysokého učení. Jest to jme- nování takové, jako jest každé jiné, na př. německého professora na techniku štyrsko- hradeckou, nebo polského na techniku lvov- skou, a nikomu dosud nenapadlo pozastavo- vati se nad takovým jmenováním a poklá- dati ono za koncessi pro Němce, toto za koncessi pro Poláky. Jinak jest, jde-lio českou školu. Tu jest hned všechno bůhví jaká koncesse. V pohnutlivé shodě brněnský »Tages- bote«, »Ostdeutsche Rundschau« a »N. Fr. Presse«, ušlechtilé trio, vyhlasují svorněa jednomyslně jmenování to za velký ústupek politický, Čechům prý učiněný, dovolávajíce se data 29. října, kterým císař povolání oněch pěti professorů na brněnskou techniku podepsal. »N. Fr. Presse« dokonce praví. že jmenování ta stala se skutkem, když Če- chové změnili svou frontu proti vládě, že souvisejí s nynějšími parlamentními poměry. neboť jmenování těch professorů, kteří pry byli sbubnováni z různých závodů a tová- ren, bylo jedním z postulátů Čechů a že zpozdění této věci zavdalo prý podnět k prud- kým žalobám v českém tisku i českém po- selstvu, jež ukazovaly na úmluvu, učiněnou letos z jara s ministerským předsedou. Ukáže se prý, zdali tímto jmenováním bude půso- beno příznivě na parlamentní situaci. V rozpočtu na r. 1902 nalezá se prý — tuto novinku dnes oznamuje večerník »N. Fr. Presse« svému čtenářstvu — po- ložka pro 8 professorů na české technické škole brněnské. Novinku onu mohl jmeno- vaný časopis oznámiti veřejnosti již 17. října tohoto roku, kdy p. dr. Böhm-Bawerk roz- počet na r. 1902 předložil.
Němec Polák Čecho doktor Böhm Bawerk český vysoký škola technický Ostdeutsche Rundschau český technický škola
6 article
»Ostdeutsche Rundschau« hude stejnou. Jmenování prý byli vesměs mužové, kteř dosud učiteli nebyli, čímž prý se dokázalo. jak násilně česká vysoká škola technická se aktivuje. Professoři musejí býti povoláni. proto že jest tu škola, kde se vezmou, tu se vezmou. Nikoliv prý o kulturní bodnotu se jedná, nýbrž o uspokojení národní hrabi- vosti.« Co slov, tolik nepravd. Jedny mají svů původ v neznalosti věci a v nevědomosti, druhé, a to většinou, ve zlomyslnosti av nepřátelství k pokroku českému v oborech osvětových. Jest pravda, že jmenování ta se zpo zdila. Stačí podotknouti, že v katalogu před- nášek na semestr r. 1901 a 1902 brněnské české techniky v třetím ročníku nalezají se všechny nauky a stolice, pro které byli pro- fessoři jménováni teprve dnes. Jen jména jsou tam ještě vytečkována. Jmeno- vání ta měla se státi před počátkem škol- ního roku a má-li kdo příčinu ke stížnosti a žalobám, jsme to my Čechové, kteří můžeme vnésti na vládu důvodnou ža- lobu, že jmenování provedla celý měsíc po zahájení školního roku pro ročník, pro který se přihlásilo hojně posluchačů a který ně- kteří chtěli již opustiti, protože stolice zů- staly do dneška neobsazeny. Nikoliv kon- cesse nám učiněna, nýbrž dne 6. listopadu vykonáno bylo to, co se mělo státi nejpozději 6. září.
Čecho Ostdeutsche Rundschau
7 article
Také na straně německé, tušíme, nejsou lidé tak naivními, kteří by se domýšleli, že stačí nějaký ústav o několika ročnících akti- vovati na základě nejvyššího rozhodnutí, že však netřeba pro ústav ten, každým rokem rostoucí, jmenovati professory. Vyhlašovati jmenování professorů pro třetí ročník brněn- ské techniky české za cenný present vlády vídeňské, Čechům učiněný, jest zrovna tolik, jako když by se za dar vlády vyhlašovalo jmenování professorů pro druhý ročník ně- jakého našeho gymnasia. Jakmile se nějaký ústav aktivuje, musí se konsekventně obsa- diti potřebná místa učitelská. To jest tak jasné a tak logické, že jest to pro každého, také laika, srozumitelno a jen národní zavi lost může dávati věci výklad jiný, stran- nický Směšnou zrovna jest výtka, že pro tech niku, opakujeme pro techniku, nebyli povo láni professoři z nějaké kanceláře, nýbrž praktikové, osvědčení ve skutečné činnosti osvědčení v oborech, ve kterých mají před- nášeti a kterým mají učiti. Není chybou, že povolávají se praktikové pro brněnskou če- skou techniku, naopak, jest to předností. My si přejeme, aby nový vysoký ústav ten měl personál, který by se kvalifikací svou rovnal personálu ústavů německých. Nelze si přece mysliti, že na př. pro pozemní stavitelství na brněnské technice české nebude povolán muž, který se nikdy pozemním stavitelstvím nezabýval. Vždyť také na vídeňskou tech- niku pro elektrotechniku povolán byl praktik, zaměstnaný ve známé velkodilně Šiemen sově. Vždyť pro vídeňskou akademii umění nebyli za učitele povoláni professoři kre- slení na reálce, nýbrž Defreggera
8 article
Makartl vždyť právě nyní pro tutéž aka- demii povolán malíř Klinger. Kdyby se někdo zeptal, zda firma Bromovský, zda kancelář Nekvasilova ráda pustila své zaměstnance, kteří byli jmenování pro brněn- skou techniku, zajisté ze by odpověděli zá- porně. Jest pravda, že se v rozpočtu na rol 1902 nalezá suma pro 8 professorů, ale také tato položka jest toliko důsledkem vy- budování techniky, které jest zeela přirozené a které se děje postupně od ročníku k roč- níku. Příštím rokem vybudování bude do- vršeno. Potom jmenování nových professorů přestane. Komentáře, které přičiňují jmenovan listy ke dnešní publikaci v úřadním listé ví deňském, jsou jen novým, ale smutným dů- kazem, kterak nám Čechům každá malič- kost v tomto státě se ztrpčuje a stěžuje. Komentáře ty jsou zároveň svědectvím, že nestává v táboře německém ni- žádných disposic pro smir pokoj, může-li se dávati aktu čistě admi nistrativnímu smysl takový, jaký jsme vv- ložili a proti kterému vystoupiti pokládal jsme nutným.
Klinger Nekvasilův Čecho Bromovský
9 article
Promrskávání rozpočtu. Z Vídně, 6. listopadu. Jak se doví dáme, zamýšlejí náhončí p. dra. Körbra, mezi nimiž hlavní roli hraje civilní adlatus presidenta hr. Vettra posl. Skéne, způsobiti příští schůzi rozpočtového výboru již zej tra večer a položiti na denňí pořad disposiční fond, o kterém posl. Skéne jes zpravodajem. Pan dr. Körber začíná dementovati. Z Vídně, 6. listopadu. »Wien. Abend post« uveřejňuje tuto notu: »Zprávy někte rých listů o domnělém vyjednávání ve pří čině nahrazení p. ministra Rezka jinou osob ností jsou úplné bezpodstatny.« Konečně p. dr. Körber uznal záhodným v orgánu sobě nejbližším vystoupiti proti pověstem, které se soustřeďují na osobu če- ského ministra-krajana dra. Rezka. Nevíme. zdali máme vykládati to jako příznak po- znání p. ministerského předsedy, že kdyby dr. Rezek, tento nejtrpělivější muž, uzna nezbytným podati svou demissi a kabine opustiti, žádný člověk, k úkolu tomu způso- bilý, nechtěl by se státi jeho nástupcem v nynějším ministerstvu. Ale myslíme, že v poslední době bylo příčin více, aby pan dr. Körber, nikoliv v interesu dra. Rezka, nikoliv v interesu české delegace, nýbržv interesu vlastním, dal v úřadním orgánu vyvrátiti pověsti a zprávy, které jeho zámě rům a které jeho cílům nebyly na prospěch.
doktor Körber Rezek Vídeň Wien dispoziční fond
10 article
Úklad. Z Vídně, 6. listopadu. Podobá se, že p. dru. Körbrovi se vede velice zle, ba snad lze říci, že žene věci zoufalostí svou do obstrukce, přiměje-li strany sobě oddané k úkladu proti Čechům, který jest zároven úkladem proti jednacímu řádu. Má se totiž učiniti zejtra večer v rozpočtovém výboru pokus, aby se přešlo k podrobné debatě o rozpočtu na rok 1901a 1902 ihned a povšechná rozprav nekonala se žádná. Když nepodařilo se dru. Körbrovi na sněmovně vymoci zkrácené řízení podle patentu Plenerova, doporučeného v krakov- ském »Czasu«, protože by se nebyla našla ve sněmovně potřebná dvoutřetinová většina. chce si pomoci prostředky jinými. K těm náleží také právě uvedený. Že se zcela příčí duchu a znění jedna cího řádu, netřeba dlouho dokazovati. Jes tam výslovně stanoveno, že se o každé před loze bez výminky vykonati musí napřed ro kování povšechné a potom podrobné proste proto, že by se snadno mohlo státi, že by sněmovna nebo výbor odmítl přechod k po- drobné debatě. V tomto případě jes kromě toho možno, ze by se podrobná de bata pro rozpočet na rok 1901 schválila. avšak podrobná debata o rozpočtu na rol 1902 zamítla, aby se vládě dra. Körbra ta kovým způsobem vyslovila nedůvěra nejekla tantnější. Ustanovení jednacího řádu jsou sna vládě a její přátelům nepříjemná, nen však podle zákona dovoleno aby výbor měnil jednací řád. To může se státi účinně usnesením sněmovny samé. Nechceme se rozepisovati o tom, kterak takové násilnosti neprospívají zamýšlenému účelu, naopak všecka zkušenost minulých let jest důkazem, že dosahuje se jimi pravého opaku. Chce-li dr. Körber jich užiti, jest to jen svědectvím, že chce dohnati poslance české k odvetě.
Čecho Plenerův Jes doktor Körber Vídeň
11 article
Vládě hr. Thuna také nebylo milé, že se o celní a obchodní smlouvě rakousko- uher- ské musila konati několikadenní generální debata. Tenkráte však nevíme, nenamane- se opposici zmařiti taktiku, jakou hodla voliti proti Čechům dr. Körber a jeho pestrá družina. Podle zákona sejíti může s povšechného rokování jenom v případě jednom: obsahu- je-li zákon jedině jediný paragraf. Toho však u rozpočtu není. Pan dr. Körber a jeho garda namítají, že může se odbýti povšechná diskuse při disposičním fondu. Stejným prá vem, t. j. neprávem namítati by mohli že lze odbýti povšechnou debatu při polož- kách »ministerská rada«, »říšská rada« »politická správa v jednotlivých zemích«, jelikož při položkách těch jest pravideln rozprava povahy politické, rozprava o čin- nosti vlády, rozprava o celé situaci, ovšem u disposičního fondu také, neboť také ten jest položkou politickou, nejpolitičtější, ale položka, která jest přece jen položkou speciální, jest část položky »ministerská rada«. Poslanci čeští nejsou ochotn trpěti takový útoka úklad. Sta- neli a povede-li se, odpovědí naň svým způsobem. Bude-li dru. Kör brovi a jeho p lánům příznivější — pochybujeme. Z Vídně, 6. listopadu. Schůze roz počtového výboru, na zejtra večer ustanovená, byla zatím odložena na pátek a dějí se pokusy. aby sešlo sattentátu, který se chystá a jenž byl by doslova pokusem, z ma- řiti povšechnou rozpravu o roz- počtu.
Thun Čecho Körber doktor Vídeň
12 article
Z Vídně, 6. listopadu. Posl. a pro dr. Fournier, který při volbě na sněm krá- lovství českého nepochodil, hodlá kandido- vati na sněm dolnorakouský za město Víden Ruský host do Německa. n. Z Berlina, 6. listopadu. Velko kníže Vladimír zúčastní se na pozvání Vi- léma II. dvorních honů u Letzling. Francouzevé na Mitylene, R. Z Paříže, 6. listopadu. Lodní divise Caillardova na své plavbě z Toulonu k Mitylene vyhnula se průlivu bonifáckému i průlivu messinskému, aby plavbu její ital- ské majáky nemohly signalisovati. Admirál Caillard potřeboval tudíž, ač plul rychlostí 10—12 uzlů za hodinu, přece skorem šest dní, aby oklikou takou k Mitylene doplul. Ač lodní divise francouzská, přibravši ně- které lodi za plavby, čítá 10 lodí, z nichž 2 obrněnce a tři křižáky (Přehled lodí jednot- livých podali jsme již minule v »Polit. zpr. zahr.« Pozn. red.) mobilisuje se v Tou- loně další divise lodní (2 obrněnci a tři dopravní lodi) pod admirálem Maigre tem a mobilisuje se tam dále od- díl námořní pěchoty, nepochybně vzhledem k tomu, že docházejí z Tureck zprávy, dle nichž Porta koná rovněž vojen ské přípravy. Zdejší listy vítají se zadostučiněním při plutí loďstva francouzského k ostrovu My tilene.
Posl doktor Fournier Vladimíra Letzling Caillard Port Vídeň Německo Berlín Paříž Toulon
13 article
»Figaro« píše: Fašodská záležitost za nechala nám trpké upomínky, a musili jsme skvělým činem vyvážiti tehdejší vnucenou nečinnost. Časy fašodského pokoření minuly. Nyní odhodlanost naše odpovídá i naší síle Dle »Echa de Paris« žádá Francie mimo vyhovění požadavkům Lorandovým také uznání práva Francie, zřizovati dle libosti v Turecku školy francouzské a v nich volně francouzsky vyučovati, dále za ochranu Arménů, kromě toho pak ještě, aby lékařská fakulta v Bejrutu směla vydávati diplomy, jež by oprávňovaly vykonávati praxi v Tu- recku. x. Z Londýna, 6. listopadu. Anglické listy jsou akcí francouzskou uvedeny tak ve zmatek, že nevědí, jak se o ní vyjadřovati. »Daily Telegraph« dokonce smiřuje se i s trvalou okkupací ostrova Mitylene Francií, řka, že Anglii nic prý po věci té není. — »Times« oproti tomu doufají, že sultán ještě v poslední chvíli povoli a že po tom Delcassé tím spíše zdrží se všelikého kroku, který by mohl vzbuditi odpor někte- rého státu.
Figaro Paris Armén Francie Turecko Bejrút Londýn Anglie lékařský fakulta Times
14 article
Petrohradský dopisovatel »Daily Telegraphu« tvrdí prý z pramene dobře informovaného, že tam neobávají se žádných mezinárodních zápletek následkem kroku Francie, který prý se stal v souhlase s Ruskem. n. Z Berlína, 6. listopadu. K franko- tureckému konfliktu praví »Voss. Ztg.e, že Německo přes svůj dobrý poměr k Tu- recku zdrží se zasahování do sporu, kdyby prý ale tímto mělo býti rušeno mezinárodní právo a politické právo, dovedlo by prýsi Německo »zjednati sluchu všude tam, ale také jen tam, kde vlastní jeho zájmy musí býti chráněny.« a. Z Říma, 6. listopadu. Italské listy ohlašují, že italské loďstvo odpluje do vod tureckých. Z Paříže, 6. listopadu. (C.-B.) Ná- mořní ministr Lanessan měl odpoledne delš rozmluvu s vyslancem Constansem. O6 hod. več. dostal ranní depeši admirála Cail- larda, jenž oznamuje, že loďstvo je dosud před Mytilenou a ještě nepřistálo, pro tože moře je tuze rozvlněné. Posvětštění škol. R. Z Paříže, 6. listopadu. Ve sně movně utvořila se nová skupina z 55 členu republikánské levice, jež vytkla si pod vede ním býv. ministra Brissona za účel, domá hati se posvětštění veškerého vyučování. Z Paříže, 6. listopadu. (C.-B) Mimo depeše o příjezdu loďstva do Mytileny ne dostala vláda dalších depeší od admirála Caillarda. Také vyslanecký rada cařihradský Bapst byl zpraven jen o admirálovu pří- chodu, zdá se však, že ostrovní přístavy celnice byly obsazeny dle vládních instrukcí Stav papežův. er. Z Paříže, 6. listopadu. Naproti opačným zprávám soukromým prohlašuje zdejší nunciatura, že stav papežův jest pří znivý.
Voss Lanessan Cail Brisson Francie Rusko Berlín Německo Řím Paříž Daily Telegraph
15 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 6. listopadu. (C.-B.) Biskupské porady byly dnes za předsednictví kardinála- arcibiskupa Gruschy zahájeny. Účastní se jich: kníže-arcibiskup Katschtaller ze Solno- hradu, kníže-biskup Schuster ze Štyrského Hradce, biskup Napotník z Mariboru, dr Kahn z Celovce, dr. Bauer z Brna, dr Rössler ze Sv. Hypolita. Porady se skonč dne 12. t. m., načež začnou v šeobecn porady. Řecký král byl v poledne s princem Jiřím a řeckým vyslancencem na snídan u dánského vyslance.
Gruscha Katschtaller Schuster Napotník Kahn doktor Bauer Rössler Hypolita Jiří Vídeň Štyrský Hradec Maribor Celovec Brno Solnohrad
16 article
Porady sjezdu rakousk sociální demokracie byly dnes ukon- čeny. Resoluce o starobním a invalidním pojišťování byla přijata po delší debatě jednohlasně. Resoluce k vládní předloze živnostenského řádu, jež posuzuje předlohu nepříznivě, protestuje proti opětné novele k zpátečnickému živnostnímu řádu z r. 1859 a žádá se pořízení nového, moderního zá- kona živnostního za ochrany pracovní síly a zdokonalení zákonodárství k ochraně děl- nictva. Tato resoluce byla také přijata. Vý- borová osnova programu strany byla schvá- lena beze změny. Nový program zní: Sociálně demokratičtí dělníci rakouští budou zastávati ve všech politických a hospodářských otáz- kách zájmy proletariátu a odporovati rázně vykořisťování dělnictva měšťanskými stra- nami. Rakouská sociální demokracie žádá všeobecné, stejné, přímé a tajné volební právo a přímé zákonodárství lidu s právem na- vrhovacím a zamítacím, sebeurčení a samo- správu ve státě, zemi i obei; žádá státnía obecní organisaci zdravotní služby; prohla- šuje náboženství za věc soukromou, poža- duje odloučení církve od státu, povinné, bezplatné vyučování, zavedení (místo všech jiných) vzestupné daně příjmové, majetkové a z dědietví, zřízení lidového vojska (místo stálého) a zákonnou rovnoprávnost ženských. Konečně jsou tu pojaty známé požadavky sociálně demokratického dělnictva stran osmi- hodinné práce, o volném spolčování, ne- dělním klidu a vyloučení ženské prácea žádá se důkladná reforma dělnického po- jišťování, zavedení všeobecného pojištění starobního, invalidního, sirotčího a vdov ského.
17 article
Chorvatské volby. Ze Záhřeba, 6. listopadu. (C. Bu. Dnes počaly zemské volby. Dosud zvo leni 43 přívrženci »národní strany« a 4 čle nové chorvatské opposice. Změna ve vojenském zastoupení Ruska. Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B. Vojenský zmocněnec v Bukurešti a Běle hradě, pl. David Leontěvič, jmenován v stejné hodnosti pro Srbsko, Bulharsko Černou Horu. Předseda sobrání Gešov. Ze Sofie, 6. listopadu. (» Ag. Tel. Bul- gare«.) Příčinou demisse předsedy Gešova je, že třeba mu delšího pobytu v cizině. Franko-turecký spor. Z Cařihradu, 5. listopadu. (C. -B. Francouzský vyslanecký rada Bapst žádal ve svém sdělení Portě také za určitou a definitivní úpravu otázky nábřežní a zále- žitosti Tubinovy, v níž byla sice docílena shoda, jež však pro nové překážky se strany Porty se neprovádí a dále o záležitosti půjčky Lorandovy a to za podmínek Franci již dříve stanovených. Zpráva některých pa- řížských listů, že sultán svolil již ke všem francouzským podmínkám, ve zdejších fran couzských úřadních kruzích dosud není po- tvrzena.
Leontěvič Záhřeb Rusko Petrohrad Bukurešť Běla hradit Srbsko Bulharsko Černá Hora Sofie Franca Cařihrad
18 article
K berlínským podnikům. Z Berlína, 6. listopadu. (C.-B.) Ve- černí noviny oznamují, že umělecká komise za předsednictví vrchního purkmistra Kirsch- nera uložila městskému stavebnímu radov Hoffmannovi, aby šetřil daných podnětův, ale zachoval hlavní myšlenku kašny a změ- něné návrhy předložil deputaci. Státní volby ve Spojených státech Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C.-B. Republikán Crane byl zvolen většinou 70.408 hlasů massachusetským guvernérem. Republikáni zvítězili také o všech vol bách státních úřadníkův a dobyli velké vět- šiny o volbách v Pennsylvanii, Iově a Ne- brasce. Illionoiské zprávy nasvědčují, že státním tajemníkem bude zvolen kandidát demokratů. Výsledek volby pokladního ta- jemníka není dosud znám. Republikánský kandidát zvolen většinou 10.000 hlasů new- jerseyským guvernérem. Republikáni maj také převážný vliv v legislatuře. Republi- kánský guvernér ohijský byl opět zvolen vět- šinou 50.000 hlasů. Legislatura je také re- publikánská. Virginia zvolí demokratickou ligu možná většinou hlasů. Kentucká legisla- tura má demokratickou většinu. V Mary- landu je počet hlasů skoro stejný. Volba purkmistra v Novém Yorku- Z Nového Yorku, 5. listopadu. (C.-B.
Kirsch Hoffmann Crane Berlín spojený stát Nový York Pennsylvanie Virginia čerň novina hlas new
19 article
»Brooklyn Eagle« tvrdí, že kandidát refor mistů Low byl zvolen většinou 30.000 hlas za purkmistra. »Evening Post« pokládá vět- šinu za ještě větší. Z Londýna, 6. listopadu. (C.-B. »Timos« sdělují z Nového Yorku, že mim volbu purkmistra pokládá se také zvolen všech kandidátů na listině proti »Tammany- Hallu« pro ostatní městské úřady za bez- pečné. Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C.-B.) Do 10. hod. ranní oznamováno, že Low zvolen většinou 29.345 hlasů a kandidát sdružených stran správcem městského dů- chodu většinou 41.000 hlasů. Také v ostat- ních volbách zdejších zvítězili fusionisté. Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C.-B.) Kandidát TamannyHallu pro hodnost soudce u vrchního soudu, Wauwy, novo yorský mayor, propadl o volbě 30—40.00 hlasy. Kandidát fusionistský Low zvolen vět šinou asi 30.000 hlasů. Z Číny. Z Pekina, 6. listopadu. (»Reuter«. Lichunčan umírá. Z Pekina, 6. listopadu. (C.-B.) Dosa vadní berlínský vyslanec byl jmonován ná stupcem nedávno zemřelého m.-předsedy pro zahraničné záležitosti Hjučupena.
Hall Low TamannyHalla Brooklyn Eagle Low Londýn Nový York Wauwa Čína Reuter Evening Post
20 article
Telegrafické zprávy hospodůřské. x. Z Vídně, 6. listopadu. (Zvl. telegran »Národních Listů«.) Z Moravské Ostravys sděluje, že statistické šetření tam konané o by tech dělnických, které trvalo 31 měsíce, jes nyní skončeno. Bylo celkem vyslechnuto 39.00 havířů a za posledních neděl bylo prohlédnuto v celém revíru několik set bytů. Z Vídně, 6. listopadu. (C.-B.) Weis a spol., obchod s dřevěným zbožím ve Vídn a v Mnichově, zastavili platy na 200.000 K. st. Z Pešti, 6. listopadu. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 až o 10 h dráže. Platila: psenice tissk 80 kg K 8.85, 79 kg K 8.80, 78 kg K 8.70. 77 kg 8.55, horňácká 78 kg K 8.70, 76.5 K 8.50, stolno-bělehradská!78 kg K 8.44l% sně- tivá, 77 kg 8.55, tolenská 78 kg K 8 671. 77.5 kg K 8.50, pešťská 7.85 K 8.65, 77.5 8.85, 76 kg 8.50, 75 kg K 8.35, podunajská 73.5 kg K 7.90, skladní 785 kg K 8.82b. 76.5 kg K 8.521, 76.5 kg K 8.30 na čtvr leta, srbská 76.5 kg K 8.30 na čtvrt léta transito; žito K 7.—; kukuřice (+- 10h K 5.40—5.45; oves (pevný) K 7.30—7.55, stuchlá K 6.90; proso K 4.40; jetelov semeno červené K 46.—. Terminový obchod byl vzestupný na vysoké záznamy cizí a kvapné úhrady. K večeru znamenala pšenice na duben 1902 K 8.38, na říjen 1902 K 8.15, žito n duben K 7.46; oves na duben K 7.40; ku- kuřice na květen K 5.48; řepka na srpen K 11.90. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Chladno. Z Nového Yorku, 6. listopadu. Smýšleni povolné. Pšenice na prosinec 781/4, pšenice na březen 801/, kukuřice na prosinec 65.25, oukr muscovados 3.25, bavlna 7 — Na peněžní burse závěrečné smýšlen stoup ající.
Weis Platil Vídeň Mnichov Pešť Nový York kg 671
21 article Národní hospodář.
Národní hospodář. V otázce termínového obchodu bursov- niho vláda konečně své stanovisko vytkla. Jeat takovým, jaké jsme očekávali již předem: vláda ne- hodlá navrhnouti zákaz termínových obilních obchodů bursovních, nýbrž míní se spokojiti reformou jeho, »která by úplně vyhovovala oprávněným přáním zemědělské výroby«. Motivace ministerského prohlá- šení jest zajímava: něžný ohled k přáním vídeňské plodinové bursy a snaha udržeti za každou cenu hospodářský význam Vídně. Ostatně si s těmito dů- vody pan ministr orby valně práce nedal. Nejsou ani novými ani původními. Vyčetl je z dopisů vídeň- ských bursiánů, uveřejněných v žurnálu vídeňského liberálního velkokapitálu. Zrušení termínového bur- sovního obchodu s obilím a mlýnskými výrobky po- vzneslo by význam Pešti na úkor Vídně, bude lze k němu jen tehdy sáhnouti, stane-li se tak i v druhé říšské polovině, což ovšem čekati nelze. To jest bludný kruh páně ministrův. Jinými ani nemohly býti výsledky vlády, která nemá ani trochu smyslu pro potřeby národů, kleré záleží na přízni bursy více než na potřebách veškerého zemědělstval Před- lohy vládní dosud nemáme. Nelze nám tedy pronésti úsudku o ní. Neopomeneme však ji podrobiti pří- slušné kritice, jakmile nám to bude možno.
Vídeň Pešť
22 article
Společnost státní dráhy a vláda. Při pro- dejí uberské sítě učinila rakousko uherská společnos státní dráhy s Uhry sjednání, na základě něhož jsou uherské státní dráhy oprávněny, stanoviti přímě sazby na železniční síti společnosti státních dráh pro dopravu na stanice ležící za Mostem n. L.. a Marcheggem. Tato dohoda dopřává uherským vládám značný vliv na dopravní sazby v této říšské polo- vině. Ve vládních kruzích pomýšlí se proto prý, zda by nebylo vhodno domáhati se zrušení této dohody, a nebylo-li by v zájmu rakouské dopravy, aby sta- novení sazeb v této říšské polovině bylo přenecháno výhradně zdejším dopravním podnikům. Smlouvu tuto bylo by nutno nyní vypověděti, poněvadž platí za prodlouženou na rok, nestane-li se tak da 1. ledna 1902. Uherské enahy o soustředění obohodu s dřívím do Peětl. Pešťská eskomptní banka uči- nila koncem loňského roku městskému úřadu pešt- skému návrh, v němž žádala za postoupení potřeb- ného pozemku při Dunaji na vystavění překladiště skladiště dřevařského. Banka projevila zároven ochotu vystavěti k tomu účelu potřebné budovy. Skladiště a přektadiště mají býti střediskem uher- ského obchodu s dřívím a má takto těžisko jeho přesunouti do Pešti. Jak se nyní sděluje, schválil anketa, za tlm účelem konaná, u přítomnosti vlád- ního zástupce návrh tento a žádá současně vládu za přenechání potřebného dalšího dílce stavebního. Vládě připadla by nad to péče o potřebné spojení železniční. Celkové náklady podniku toho odhadují se na 3 mill. K.
Uhry Most Marchegg Pešť státní dráha
23 article
Uherské snahy emancipační. Usnesení uher- ského spolku pro průmysl báňský a hutnický působl nyní uherské vládě značné nesnáze. Prozradilo ne- opatrně plány, které byly patrně v tichosti pěkně smluveny, které však měly se státi skutkem teprve později, při vhodné příležítosti. Odtud »Pester Ll.e tlumočený názor, že vláda nemá příčin o věci se pronášeli, poněvadž ji pamětní spis uvedeného spolku dosud dodán nebyl. Napjaté veřejné mínění této říšské poloviny má býti nyní uklidnéno jiným pro- hlášením výkonného výboru uherského zemského průmyslového spolku. V poslední schůzi výboru tohoto jednáno o zmíněném již pamětním spisea kladen důraz na to, že se v něm nemyslí na výluku uhlí rakouského, nýbrž cizozemského (ve spisu mluví se o výhradném užívání uherského uhlí !). Uherský průmysl bude o to se snažiti, aby získal co možno nejlacinějšího a nejlepšího topiva — rozdílu mezi uherským a rakouským prý nezná. Ostatně nemá ani báňský a hutní spolek žádných nepřátelských úmyslů proti Rakousku, ovšem nebude li provokován. (a pro- vokací jest Uhrům vše, jak dokazuje rozčilení z mo- ravského prohlášení o hražení spotřeby vepřového masa !). Rázným okřiknutím a zvláště tlakem těžké situace, kdy se bude jednati o obnovu rakousko- uhorského vyrovnání, Uhry zatím couvají. Na jak
Uher Rakousko Pester ll . e tlumočený názor
24 article
Trusty v Rakousku. V Rakousku jest no- sitelem idejí trustovních úvěrní ústav. Kdykoli se v poslední době vyskytly trustovní snaby v Rakou- sku, stála vždy tato banka v jich popředí. Nečinila tak ostatně bez spekulačních ohledů: Chtěla se státi středem finančních jich operací. S továrnami na fezy se pokus tento zdařil. Jednak šlo zde o menší počet účastníků, jednak zaujímají podnikatelé tobolo odvětví jakési monopolistní postavení. Za to jest podobný pokus s továrnami papíru naprosto zmařen. Byl také těžším. Bylo by nutno spojiti 35 závodů. Co do pěti velikých a deseti menších závodů byla již skoro dohoda dosažena a také byla již slanovena cena v trustovních akciích. Nepříznivé poměry tržní však plány tyto zmařily. Na emissi trustovních akcií nelze nyní pomysliti. Také zprávy, že se tohoto plánu chtějí ujmouti jiné peněžní ústavy, jsou nepravdivy.
Rakousko
25 article
Řepní sklizeň. Licht píše ve své poslední zprávě, že se sklizeň řepy blíží valem ku konci. O výtěžku docházejí zprávy různé; označují ho vyšším i nižším. Také zprávy o polní váze jsou jak z Německa tak z ostatních států, řepu produkujících, nezměněny. Zásoby označuje následovně: 1901: 735.290 t., 1900: 393.764 t., 1899: 678.362t. Finanční kruhy upozorňujeme na právě vyšlý pětatřicátý ročník (1901/2) finanční příručky »Co m- pass«, vydávané J. Hellerem. Obsahuje seznam finanční stav veškerých bank a peněžních ústavů. pojišťovacích, průmyslových společností, železnie Insolvence firmy Müller a sp. v Praze. Firma rozeslala svým věřitelům oběžník, v němž sděluje, ž jest ochotna odevzdati veškeré své jmění dozorčímu výboru, věřiteli zvolenému, k účelu provedení mimo- soudního narovnání. Zároveň byli věřitelé vyzváni, aby souhlas s tímto návrhem písemně oznámili. V případu schválení likvidace dostanou věřitelé asi 40 procent. Dne 9. t. m. koná se v hotelu »U zla- tého anděla« opětná schůze věřitelů, v níž dozorčí komilét podá zprávu a o navrhované likvidaci má se státi dohodnutí.
J Heller Müller Německo Praha
26 article
Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně pohle- dávek v Praze oznamuje tyto insolvence: Antonín Beneš, obchodník v Sušici, Moric Ja nowvitz, obchodník v Dolním Jiřelíně. O usancích v odboru petrolojovéma olejovém. Z kruhů pražských rozhodělch soudců bylo obchodní a živnostenské komoře zasláno upo- zornění o tom, že na pražské burse v odboru petro- lejovém a olejovém jsou velmi zastaralé usance, ny- nějším poměrům nikterak nevyhovující a proto také z domácích raffinérů nikdo se jim nechce podrobit radějí dožaduje usancí vídeňských. Obchodní komora dle tohoto upozornění způsobila, že v plodinové burse svolána byla na včerejší dopoledne schůze povolaných činitelů za účelem rozhovoru o změnách usancí. Předseda bursy p. cís. rada Schlesinger schůzi zahájil, ale vzhledem ke svému chorému stavu odevzdal další řízení schůze panu řediteli Ve- selému. Po delším rozhovoru byly schváleny usance odboru olejového, doporučované nejen raff- néry, ale i obchodníky. Pokud se usancí petrolejo- vých týče, byly za základ přijaty usance vídeňské s malými změnami schváleny. Na schůzi byli pří- tomni v odboru petrolejovém zástupcové kralupské pardubické rafüinerie ryt. Rašín z Ryzmburgka. velkoobchodník Křikava a Porges, za odbor olejový zástupce centrální kanceláře prodejní. — Doposu byly usance pro rozhodčí soudce vydávány výhradně v řeči německé. K zakročení některých rozhodčích soudců české národnosti stalo se opatření, že na příště budou jim vydávány také v jazyku če- ském.
Beneš Rašín Ryzmburgka Křikava Porges Praha Sušice Dolní Jiřelín
27 article
Buštěhradská dráha vykazuje za měsle říjen t. r.: Dopraveno bylo osob 239.578 (proti mě- síci říjnu loňského roku + 1292) a 726.528 tun zboží (— 74.345). Příjmy za dopravu tu obnášely K 2,298.222 (— 220.600). Od 1. ledna do posledního října t. r. dopraveno bylo 2.672.540 osab (proti sou- dobí roku loňského + 123.399) a 5,887.277 tun zboží (+ 177.308) a přijato bylo za dopravu tu K 18.590.505 (+ 602.204). Česká severní dráha vykazuje za měsíe a pod- říjen t. r.: Dopraveno bylo 206.720 osob (proti loš-