3
masthead
7. listopadu 1901.
5
article
nování 4 řádných a 1 mimořádného profes-
sora pro třetí ročník brněnské české vysoké
školy technické. Jest to jmenování naprosto
všední, zcela obyčejné, čistě byrokratické,
prostě administrativní, důsledek aktivování
jmenovaného vysokého učení. Jest to jme-
nování takové, jako jest každé jiné, na př.
německého professora na techniku štyrsko-
hradeckou, nebo polského na techniku lvov-
skou, a nikomu dosud nenapadlo pozastavo-
vati se nad takovým jmenováním a poklá-
dati ono za koncessi pro Němce, toto za
koncessi pro Poláky. Jinak jest, jde-lio
českou školu. Tu jest hned všechno bůhví
jaká koncesse.
V pohnutlivé shodě brněnský »Tages-
bote«, »Ostdeutsche Rundschau« a »N. Fr.
Presse«, ušlechtilé trio, vyhlasují svorněa
jednomyslně jmenování to za velký ústupek
politický, Čechům prý učiněný, dovolávajíce
se data 29. října, kterým císař povolání
oněch pěti professorů na brněnskou techniku
podepsal. »N. Fr. Presse« dokonce praví.
že jmenování ta stala se skutkem, když Če-
chové změnili svou frontu proti vládě, že
souvisejí s nynějšími parlamentními poměry.
neboť jmenování těch professorů, kteří pry
byli sbubnováni z různých závodů a tová-
ren, bylo jedním z postulátů Čechů a že
zpozdění této věci zavdalo prý podnět k prud-
kým žalobám v českém tisku i českém po-
selstvu, jež ukazovaly na úmluvu, učiněnou
letos z jara s ministerským předsedou. Ukáže
se prý, zdali tímto jmenováním bude půso-
beno příznivě na parlamentní situaci.
V rozpočtu na r. 1902 nalezá se prý
— tuto novinku dnes oznamuje večerník
»N. Fr. Presse« svému čtenářstvu — po-
ložka pro 8 professorů na české technické
škole brněnské. Novinku onu mohl jmeno-
vaný časopis oznámiti veřejnosti již 17. října
tohoto roku, kdy p. dr. Böhm-Bawerk roz-
počet na r. 1902 předložil.
Němec
Polák
Čecho
doktor
Böhm
Bawerk
český vysoký škola technický
Ostdeutsche Rundschau
český technický škola
6
article
»Ostdeutsche Rundschau« hude stejnou.
Jmenování prý byli vesměs mužové, kteř
dosud učiteli nebyli, čímž prý se dokázalo.
jak násilně česká vysoká škola technická se
aktivuje. Professoři musejí býti povoláni.
proto že jest tu škola, kde se vezmou, tu se
vezmou. Nikoliv prý o kulturní bodnotu se
jedná, nýbrž o uspokojení národní hrabi-
vosti.«
Co slov, tolik nepravd. Jedny mají svů
původ v neznalosti věci a v nevědomosti,
druhé, a to většinou, ve zlomyslnosti av
nepřátelství k pokroku českému v oborech
osvětových.
Jest pravda, že jmenování ta se zpo
zdila. Stačí podotknouti, že v katalogu před-
nášek na semestr r. 1901 a 1902 brněnské
české techniky v třetím ročníku nalezají se
všechny nauky a stolice, pro které byli pro-
fessoři jménováni teprve dnes. Jen
jména jsou tam ještě vytečkována. Jmeno-
vání ta měla se státi před počátkem škol-
ního roku a má-li kdo příčinu ke stížnosti
a žalobám, jsme to my Čechové,
kteří můžeme vnésti na vládu důvodnou ža-
lobu, že jmenování provedla celý měsíc po
zahájení školního roku pro ročník, pro který
se přihlásilo hojně posluchačů a který ně-
kteří chtěli již opustiti, protože stolice zů-
staly do dneška neobsazeny. Nikoliv kon-
cesse nám učiněna, nýbrž dne 6. listopadu
vykonáno bylo to, co se mělo státi
nejpozději 6. září.
Čecho
Ostdeutsche Rundschau
7
article
Také na straně německé, tušíme, nejsou
lidé tak naivními, kteří by se domýšleli, že
stačí nějaký ústav o několika ročnících akti-
vovati na základě nejvyššího rozhodnutí, že
však netřeba pro ústav ten, každým rokem
rostoucí, jmenovati professory. Vyhlašovati
jmenování professorů pro třetí ročník brněn-
ské techniky české za cenný present vlády
vídeňské, Čechům učiněný, jest zrovna tolik,
jako když by se za dar vlády vyhlašovalo
jmenování professorů pro druhý ročník ně-
jakého našeho gymnasia. Jakmile se nějaký
ústav aktivuje, musí se konsekventně obsa-
diti potřebná místa učitelská. To jest tak
jasné a tak logické, že jest to pro každého,
také laika, srozumitelno a jen národní zavi
lost může dávati věci výklad jiný, stran-
nický
Směšnou zrovna jest výtka, že pro tech
niku, opakujeme pro techniku, nebyli povo
láni professoři z nějaké kanceláře, nýbrž
praktikové, osvědčení ve skutečné činnosti
osvědčení v oborech, ve kterých mají před-
nášeti a kterým mají učiti. Není chybou, že
povolávají se praktikové pro brněnskou če-
skou techniku, naopak, jest to předností. My
si přejeme, aby nový vysoký ústav ten měl
personál, který by se kvalifikací svou rovnal
personálu ústavů německých. Nelze si přece
mysliti, že na př. pro pozemní stavitelství
na brněnské technice české nebude povolán
muž, který se nikdy pozemním stavitelstvím
nezabýval. Vždyť také na vídeňskou tech-
niku pro elektrotechniku povolán byl praktik,
zaměstnaný ve známé velkodilně Šiemen
sově. Vždyť pro vídeňskou akademii umění
nebyli za učitele povoláni professoři kre-
slení na reálce, nýbrž Defreggera
8
article
Makartl vždyť právě nyní pro tutéž aka-
demii povolán malíř Klinger. Kdyby se
někdo zeptal, zda firma Bromovský, zda
kancelář Nekvasilova ráda pustila své
zaměstnance, kteří byli jmenování pro brněn-
skou techniku, zajisté ze by odpověděli zá-
porně.
Jest pravda, že se v rozpočtu na rol
1902 nalezá suma pro 8 professorů, ale
také tato položka jest toliko důsledkem vy-
budování techniky, které jest zeela přirozené
a které se děje postupně od ročníku k roč-
níku. Příštím rokem vybudování bude do-
vršeno. Potom jmenování nových professorů
přestane.
Komentáře, které přičiňují jmenovan
listy ke dnešní publikaci v úřadním listé ví
deňském, jsou jen novým, ale smutným dů-
kazem, kterak nám Čechům každá malič-
kost v tomto státě se ztrpčuje a stěžuje.
Komentáře ty jsou zároveň svědectvím, že
nestává v táboře německém ni-
žádných disposic pro smir
pokoj, může-li se dávati aktu čistě admi
nistrativnímu smysl takový, jaký jsme vv-
ložili a proti kterému vystoupiti pokládal
jsme nutným.
Klinger
Nekvasilův
Čecho
Bromovský
9
article
Promrskávání rozpočtu.
Z Vídně, 6. listopadu. Jak se doví
dáme, zamýšlejí náhončí p. dra. Körbra,
mezi nimiž hlavní roli hraje civilní adlatus
presidenta hr. Vettra posl. Skéne, způsobiti
příští schůzi rozpočtového výboru již zej
tra večer a položiti na denňí pořad
disposiční fond, o kterém posl. Skéne jes
zpravodajem.
Pan dr. Körber začíná dementovati.
Z Vídně, 6. listopadu. »Wien. Abend
post« uveřejňuje tuto notu: »Zprávy někte
rých listů o domnělém vyjednávání ve pří
čině nahrazení p. ministra Rezka jinou osob
ností jsou úplné bezpodstatny.«
Konečně p. dr. Körber uznal záhodným
v orgánu sobě nejbližším vystoupiti proti
pověstem, které se soustřeďují na osobu če-
ského ministra-krajana dra. Rezka. Nevíme.
zdali máme vykládati to jako příznak po-
znání p. ministerského předsedy, že kdyby
dr. Rezek, tento nejtrpělivější muž, uzna
nezbytným podati svou demissi a kabine
opustiti, žádný člověk, k úkolu tomu způso-
bilý, nechtěl by se státi jeho nástupcem
v nynějším ministerstvu. Ale myslíme, že
v poslední době bylo příčin více, aby pan
dr. Körber, nikoliv v interesu dra. Rezka,
nikoliv v interesu české delegace, nýbržv
interesu vlastním, dal v úřadním orgánu
vyvrátiti pověsti a zprávy, které jeho zámě
rům a které jeho cílům nebyly na prospěch.
doktor
Körber
Rezek
Vídeň
Wien
dispoziční fond
10
article
Úklad.
Z Vídně, 6. listopadu. Podobá se, že
p. dru. Körbrovi se vede velice zle, ba snad
lze říci, že žene věci zoufalostí svou do
obstrukce, přiměje-li strany sobě oddané
k úkladu proti Čechům, který jest zároven
úkladem proti jednacímu řádu. Má se totiž
učiniti zejtra večer v rozpočtovém výboru
pokus, aby se přešlo k podrobné
debatě o rozpočtu na rok 1901a
1902 ihned a povšechná rozprav
nekonala se žádná.
Když nepodařilo se dru. Körbrovi na
sněmovně vymoci zkrácené řízení podle
patentu Plenerova, doporučeného v krakov-
ském »Czasu«, protože by se nebyla našla
ve sněmovně potřebná dvoutřetinová většina.
chce si pomoci prostředky jinými. K těm
náleží také právě uvedený.
Že se zcela příčí duchu a znění jedna
cího řádu, netřeba dlouho dokazovati. Jes
tam výslovně stanoveno, že se o každé před
loze bez výminky vykonati musí napřed ro
kování povšechné a potom podrobné proste
proto, že by se snadno mohlo státi, že by
sněmovna nebo výbor odmítl přechod k po-
drobné debatě. V tomto případě jes
kromě toho možno, ze by se podrobná de
bata pro rozpočet na rok 1901 schválila.
avšak podrobná debata o rozpočtu na rol
1902 zamítla, aby se vládě dra. Körbra ta
kovým způsobem vyslovila nedůvěra nejekla
tantnější.
Ustanovení jednacího řádu jsou sna
vládě a její přátelům nepříjemná, nen
však podle zákona dovoleno
aby výbor měnil jednací řád. To
může se státi účinně usnesením
sněmovny samé.
Nechceme se rozepisovati o tom, kterak
takové násilnosti neprospívají zamýšlenému
účelu, naopak všecka zkušenost minulých
let jest důkazem, že dosahuje se jimi pravého
opaku. Chce-li dr. Körber jich užiti, jest to
jen svědectvím, že chce dohnati poslance
české k odvetě.
Čecho
Plenerův
Jes
doktor
Körber
Vídeň
11
article
Vládě hr. Thuna také nebylo milé, že
se o celní a obchodní smlouvě rakousko- uher-
ské musila konati několikadenní generální
debata. Tenkráte však nevíme, nenamane-
se opposici zmařiti taktiku, jakou hodla
voliti proti Čechům dr. Körber a jeho pestrá
družina.
Podle zákona sejíti může s povšechného
rokování jenom v případě jednom: obsahu-
je-li zákon jedině jediný paragraf. Toho však
u rozpočtu není. Pan dr. Körber a jeho garda
namítají, že může se odbýti povšechná
diskuse při disposičním fondu. Stejným prá
vem, t. j. neprávem namítati by mohli
že lze odbýti povšechnou debatu při polož-
kách »ministerská rada«, »říšská rada«
»politická správa v jednotlivých zemích«,
jelikož při položkách těch jest pravideln
rozprava povahy politické, rozprava o čin-
nosti vlády, rozprava o celé situaci, ovšem
u disposičního fondu také, neboť také ten
jest položkou politickou, nejpolitičtější, ale
položka, která jest přece jen položkou
speciální, jest část položky »ministerská
rada«.
Poslanci čeští nejsou ochotn
trpěti takový útoka úklad. Sta-
neli a povede-li se, odpovědí naň
svým způsobem. Bude-li dru. Kör
brovi a jeho p lánům příznivější
— pochybujeme.
Z Vídně, 6. listopadu. Schůze roz
počtového výboru, na zejtra
večer ustanovená, byla zatím
odložena na pátek a dějí se pokusy.
aby sešlo sattentátu, který se chystá
a jenž byl by doslova pokusem, z ma-
řiti povšechnou rozpravu o roz-
počtu.
Thun
Čecho
Körber
doktor
Vídeň
12
article
Z Vídně, 6. listopadu. Posl. a pro
dr. Fournier, který při volbě na sněm krá-
lovství českého nepochodil, hodlá kandido-
vati na sněm dolnorakouský za město Víden
Ruský host do Německa.
n. Z Berlina, 6. listopadu. Velko
kníže Vladimír zúčastní se na pozvání Vi-
léma II. dvorních honů u Letzling.
Francouzevé na Mitylene,
R. Z Paříže, 6. listopadu. Lodní
divise Caillardova na své plavbě z Toulonu
k Mitylene vyhnula se průlivu bonifáckému
i průlivu messinskému, aby plavbu její ital-
ské majáky nemohly signalisovati. Admirál
Caillard potřeboval tudíž, ač plul rychlostí
10—12 uzlů za hodinu, přece skorem šest
dní, aby oklikou takou k Mitylene doplul.
Ač lodní divise francouzská, přibravši ně-
které lodi za plavby, čítá 10 lodí, z nichž
2 obrněnce a tři křižáky (Přehled lodí jednot-
livých podali jsme již minule v »Polit. zpr.
zahr.« Pozn. red.) mobilisuje se v Tou-
loně další divise lodní (2 obrněnci
a tři dopravní lodi) pod admirálem Maigre
tem a mobilisuje se tam dále od-
díl námořní pěchoty, nepochybně
vzhledem k tomu, že docházejí z Tureck
zprávy, dle nichž Porta koná rovněž vojen
ské přípravy.
Zdejší listy vítají se zadostučiněním při
plutí loďstva francouzského k ostrovu My
tilene.
Posl
doktor
Fournier
Vladimíra
Letzling
Caillard
Port
Vídeň
Německo
Berlín
Paříž
Toulon
13
article
»Figaro« píše: Fašodská záležitost za
nechala nám trpké upomínky, a musili jsme
skvělým činem vyvážiti tehdejší vnucenou
nečinnost. Časy fašodského pokoření minuly.
Nyní odhodlanost naše odpovídá i naší síle
Dle »Echa de Paris« žádá Francie mimo
vyhovění požadavkům Lorandovým také
uznání práva Francie, zřizovati dle libosti
v Turecku školy francouzské a v nich
volně francouzsky vyučovati, dále za ochranu
Arménů, kromě toho pak ještě, aby lékařská
fakulta v Bejrutu směla vydávati diplomy,
jež by oprávňovaly vykonávati praxi v Tu-
recku.
x. Z Londýna, 6. listopadu. Anglické
listy jsou akcí francouzskou uvedeny tak ve
zmatek, že nevědí, jak se o ní vyjadřovati.
»Daily Telegraph« dokonce smiřuje se
i s trvalou okkupací ostrova Mitylene
Francií, řka, že Anglii nic prý po věci té
není. — »Times« oproti tomu doufají, že
sultán ještě v poslední chvíli povoli a že po
tom Delcassé tím spíše zdrží se všelikého
kroku, který by mohl vzbuditi odpor někte-
rého státu.
Figaro
Paris
Armén
Francie
Turecko
Bejrút
Londýn
Anglie
lékařský fakulta
Times
14
article
Petrohradský dopisovatel »Daily
Telegraphu« tvrdí prý z pramene
dobře informovaného, že tam neobávají se
žádných mezinárodních zápletek následkem
kroku Francie, který prý se stal v souhlase
s Ruskem.
n. Z Berlína, 6. listopadu. K franko-
tureckému konfliktu praví »Voss. Ztg.e,
že Německo přes svůj dobrý poměr k Tu-
recku zdrží se zasahování do sporu, kdyby
prý ale tímto mělo býti rušeno mezinárodní
právo a politické právo, dovedlo by prýsi
Německo »zjednati sluchu všude tam, ale
také jen tam, kde vlastní jeho zájmy musí
býti chráněny.«
a. Z Říma, 6. listopadu. Italské listy
ohlašují, že italské loďstvo odpluje
do vod tureckých.
Z Paříže, 6. listopadu. (C.-B.) Ná-
mořní ministr Lanessan měl odpoledne delš
rozmluvu s vyslancem Constansem. O6
hod. več. dostal ranní depeši admirála Cail-
larda, jenž oznamuje, že loďstvo je dosud
před Mytilenou a ještě nepřistálo, pro
tože moře je tuze rozvlněné.
Posvětštění škol.
R. Z Paříže, 6. listopadu. Ve sně
movně utvořila se nová skupina z 55 členu
republikánské levice, jež vytkla si pod vede
ním býv. ministra Brissona za účel, domá
hati se posvětštění veškerého vyučování.
Z Paříže, 6. listopadu. (C.-B) Mimo
depeše o příjezdu loďstva do Mytileny ne
dostala vláda dalších depeší od admirála
Caillarda. Také vyslanecký rada cařihradský
Bapst byl zpraven jen o admirálovu pří-
chodu, zdá se však, že ostrovní přístavy
celnice byly obsazeny dle vládních instrukcí
Stav papežův.
er. Z Paříže, 6. listopadu. Naproti
opačným zprávám soukromým prohlašuje
zdejší nunciatura, že stav papežův jest pří
znivý.
Voss
Lanessan
Cail
Brisson
Francie
Rusko
Berlín
Německo
Řím
Paříž
Daily Telegraph
15
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 6. listopadu. (C.-B.) Biskupské
porady byly dnes za předsednictví kardinála-
arcibiskupa Gruschy zahájeny. Účastní se
jich: kníže-arcibiskup Katschtaller ze Solno-
hradu, kníže-biskup Schuster ze Štyrského
Hradce, biskup Napotník z Mariboru, dr
Kahn z Celovce, dr. Bauer z Brna, dr
Rössler ze Sv. Hypolita. Porady se skonč
dne 12. t. m., načež začnou v šeobecn
porady.
Řecký král byl v poledne s princem
Jiřím a řeckým vyslancencem na snídan
u dánského vyslance.
Gruscha
Katschtaller
Schuster
Napotník
Kahn
doktor
Bauer
Rössler
Hypolita
Jiří
Vídeň
Štyrský Hradec
Maribor
Celovec
Brno
Solnohrad
16
article
Porady sjezdu rakousk
sociální demokracie byly dnes ukon-
čeny. Resoluce o starobním a invalidním
pojišťování byla přijata po delší debatě
jednohlasně. Resoluce k vládní předloze
živnostenského řádu, jež posuzuje předlohu
nepříznivě, protestuje proti opětné novele
k zpátečnickému živnostnímu řádu z r. 1859
a žádá se pořízení nového, moderního zá-
kona živnostního za ochrany pracovní síly
a zdokonalení zákonodárství k ochraně děl-
nictva. Tato resoluce byla také přijata. Vý-
borová osnova programu strany byla schvá-
lena beze změny. Nový program zní: Sociálně
demokratičtí dělníci rakouští budou zastávati
ve všech politických a hospodářských otáz-
kách zájmy proletariátu a odporovati rázně
vykořisťování dělnictva měšťanskými stra-
nami. Rakouská sociální demokracie žádá
všeobecné, stejné, přímé a tajné volební právo
a přímé zákonodárství lidu s právem na-
vrhovacím a zamítacím, sebeurčení a samo-
správu ve státě, zemi i obei; žádá státnía
obecní organisaci zdravotní služby; prohla-
šuje náboženství za věc soukromou, poža-
duje odloučení církve od státu, povinné,
bezplatné vyučování, zavedení (místo všech
jiných) vzestupné daně příjmové, majetkové
a z dědietví, zřízení lidového vojska (místo
stálého) a zákonnou rovnoprávnost ženských.
Konečně jsou tu pojaty známé požadavky
sociálně demokratického dělnictva stran osmi-
hodinné práce, o volném spolčování, ne-
dělním klidu a vyloučení ženské prácea
žádá se důkladná reforma dělnického po-
jišťování, zavedení všeobecného pojištění
starobního, invalidního, sirotčího a vdov
ského.
17
article
Chorvatské volby.
Ze Záhřeba, 6. listopadu. (C. Bu.
Dnes počaly zemské volby. Dosud zvo
leni 43 přívrženci »národní strany« a 4 čle
nové chorvatské opposice.
Změna ve vojenském zastoupení
Ruska.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.
Vojenský zmocněnec v Bukurešti a Běle
hradě, pl. David Leontěvič, jmenován
v stejné hodnosti pro Srbsko, Bulharsko
Černou Horu.
Předseda sobrání Gešov.
Ze Sofie, 6. listopadu. (» Ag. Tel. Bul-
gare«.) Příčinou demisse předsedy Gešova
je, že třeba mu delšího pobytu v cizině.
Franko-turecký spor.
Z Cařihradu, 5. listopadu. (C. -B.
Francouzský vyslanecký rada Bapst žádal
ve svém sdělení Portě také za určitou a
definitivní úpravu otázky nábřežní a zále-
žitosti Tubinovy, v níž byla sice docílena
shoda, jež však pro nové překážky se strany
Porty se neprovádí a dále o záležitosti
půjčky Lorandovy a to za podmínek Franci
již dříve stanovených. Zpráva některých pa-
řížských listů, že sultán svolil již ke všem
francouzským podmínkám, ve zdejších fran
couzských úřadních kruzích dosud není po-
tvrzena.
Leontěvič
Záhřeb
Rusko
Petrohrad
Bukurešť
Běla hradit
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Sofie
Franca
Cařihrad
18
article
K berlínským podnikům.
Z Berlína, 6. listopadu. (C.-B.) Ve-
černí noviny oznamují, že umělecká komise
za předsednictví vrchního purkmistra Kirsch-
nera uložila městskému stavebnímu radov
Hoffmannovi, aby šetřil daných podnětův,
ale zachoval hlavní myšlenku kašny a změ-
něné návrhy předložil deputaci.
Státní volby ve Spojených státech
Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C.-B.
Republikán Crane byl zvolen většinou 70.408
hlasů massachusetským guvernérem.
Republikáni zvítězili také o všech vol
bách státních úřadníkův a dobyli velké vět-
šiny o volbách v Pennsylvanii, Iově a Ne-
brasce. Illionoiské zprávy nasvědčují, že
státním tajemníkem bude zvolen kandidát
demokratů. Výsledek volby pokladního ta-
jemníka není dosud znám. Republikánský
kandidát zvolen většinou 10.000 hlasů new-
jerseyským guvernérem. Republikáni maj
také převážný vliv v legislatuře. Republi-
kánský guvernér ohijský byl opět zvolen vět-
šinou 50.000 hlasů. Legislatura je také re-
publikánská. Virginia zvolí demokratickou
ligu možná většinou hlasů. Kentucká legisla-
tura má demokratickou většinu. V Mary-
landu je počet hlasů skoro stejný.
Volba purkmistra v Novém Yorku-
Z Nového Yorku, 5. listopadu. (C.-B.
Kirsch
Hoffmann
Crane
Berlín
spojený stát
Nový York
Pennsylvanie
Virginia
čerň novina
hlas new
19
article
»Brooklyn Eagle« tvrdí, že kandidát refor
mistů Low byl zvolen většinou 30.000 hlas
za purkmistra. »Evening Post« pokládá vět-
šinu za ještě větší.
Z Londýna, 6. listopadu. (C.-B.
»Timos« sdělují z Nového Yorku, že mim
volbu purkmistra pokládá se také zvolen
všech kandidátů na listině proti »Tammany-
Hallu« pro ostatní městské úřady za bez-
pečné.
Z Nového Yorku, 6. listopadu.
(C.-B.) Do 10. hod. ranní oznamováno, že
Low zvolen většinou 29.345 hlasů a kandidát
sdružených stran správcem městského dů-
chodu většinou 41.000 hlasů. Také v ostat-
ních volbách zdejších zvítězili fusionisté.
Z Nového Yorku, 6. listopadu.
(C.-B.) Kandidát TamannyHallu pro hodnost
soudce u vrchního soudu, Wauwy, novo
yorský mayor, propadl o volbě 30—40.00
hlasy. Kandidát fusionistský Low zvolen vět
šinou asi 30.000 hlasů.
Z Číny.
Z Pekina, 6. listopadu. (»Reuter«.
Lichunčan umírá.
Z Pekina, 6. listopadu. (C.-B.) Dosa
vadní berlínský vyslanec byl jmonován ná
stupcem nedávno zemřelého m.-předsedy pro
zahraničné záležitosti Hjučupena.
Hall
Low
TamannyHalla
Brooklyn
Eagle
Low
Londýn
Nový York
Wauwa
Čína
Reuter
Evening Post
20
article
Telegrafické zprávy hospodůřské.
x. Z Vídně, 6. listopadu. (Zvl. telegran
»Národních Listů«.) Z Moravské Ostravys
sděluje, že statistické šetření tam konané o by
tech dělnických, které trvalo 31 měsíce, jes
nyní skončeno. Bylo celkem vyslechnuto 39.00
havířů a za posledních neděl bylo prohlédnuto
v celém revíru několik set bytů.
Z Vídně, 6. listopadu. (C.-B.) Weis
a spol., obchod s dřevěným zbožím ve Vídn
a v Mnichově, zastavili platy na 200.000 K.
st. Z Pešti, 6. listopadu. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000
až o 10 h dráže. Platila: psenice tissk
80 kg K 8.85, 79 kg K 8.80, 78 kg K 8.70.
77 kg 8.55, horňácká 78 kg K 8.70, 76.5
K 8.50, stolno-bělehradská!78 kg K 8.44l% sně-
tivá, 77 kg 8.55, tolenská 78 kg K 8 671.
77.5 kg K 8.50, pešťská 7.85 K 8.65, 77.5
8.85, 76 kg 8.50, 75 kg K 8.35, podunajská
73.5 kg K 7.90, skladní 785 kg K 8.82b.
76.5 kg K 8.521, 76.5 kg K 8.30 na čtvr
leta, srbská 76.5 kg K 8.30 na čtvrt léta
transito; žito K 7.—; kukuřice (+- 10h
K 5.40—5.45; oves (pevný) K 7.30—7.55,
stuchlá K 6.90; proso K 4.40; jetelov
semeno červené K 46.—.
Terminový obchod byl vzestupný
na vysoké záznamy cizí a kvapné úhrady.
K večeru znamenala pšenice na duben
1902 K 8.38, na říjen 1902 K 8.15, žito n
duben K 7.46; oves na duben K 7.40; ku-
kuřice na květen K 5.48; řepka na srpen
K 11.90.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Chladno.
Z Nového Yorku, 6. listopadu. Smýšleni
povolné. Pšenice na prosinec 781/4, pšenice
na březen 801/, kukuřice na prosinec
65.25, oukr muscovados 3.25, bavlna 7
— Na peněžní burse závěrečné smýšlen
stoup ající.
Weis
Platil
Vídeň
Mnichov
Pešť
Nový York
kg
671
21
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
V otázce termínového obchodu bursov-
niho vláda konečně své stanovisko vytkla. Jeat
takovým, jaké jsme očekávali již předem: vláda ne-
hodlá navrhnouti zákaz termínových obilních obchodů
bursovních, nýbrž míní se spokojiti reformou jeho,
»která by úplně vyhovovala oprávněným přáním
zemědělské výroby«. Motivace ministerského prohlá-
šení jest zajímava: něžný ohled k přáním vídeňské
plodinové bursy a snaha udržeti za každou cenu
hospodářský význam Vídně. Ostatně si s těmito dů-
vody pan ministr orby valně práce nedal. Nejsou
ani novými ani původními. Vyčetl je z dopisů vídeň-
ských bursiánů, uveřejněných v žurnálu vídeňského
liberálního velkokapitálu. Zrušení termínového bur-
sovního obchodu s obilím a mlýnskými výrobky po-
vzneslo by význam Pešti na úkor Vídně, bude lze
k němu jen tehdy sáhnouti, stane-li se tak i v druhé
říšské polovině, což ovšem čekati nelze. To jest
bludný kruh páně ministrův. Jinými ani nemohly
býti výsledky vlády, která nemá ani trochu smyslu
pro potřeby národů, kleré záleží na přízni bursy
více než na potřebách veškerého zemědělstval Před-
lohy vládní dosud nemáme. Nelze nám tedy pronésti
úsudku o ní. Neopomeneme však ji podrobiti pří-
slušné kritice, jakmile nám to bude možno.
Vídeň
Pešť
22
article
Společnost státní dráhy a vláda. Při pro-
dejí uberské sítě učinila rakousko uherská společnos
státní dráhy s Uhry sjednání, na základě něhož jsou
uherské státní dráhy oprávněny, stanoviti přímě
sazby na železniční síti společnosti státních dráh
pro dopravu na stanice ležící za Mostem n. L.. a
Marcheggem. Tato dohoda dopřává uherským vládám
značný vliv na dopravní sazby v této říšské polo-
vině. Ve vládních kruzích pomýšlí se proto prý, zda
by nebylo vhodno domáhati se zrušení této dohody,
a nebylo-li by v zájmu rakouské dopravy, aby sta-
novení sazeb v této říšské polovině bylo přenecháno
výhradně zdejším dopravním podnikům. Smlouvu
tuto bylo by nutno nyní vypověděti, poněvadž platí
za prodlouženou na rok, nestane-li se tak da
1. ledna 1902.
Uherské enahy o soustředění obohodu
s dřívím do Peětl. Pešťská eskomptní banka uči-
nila koncem loňského roku městskému úřadu pešt-
skému návrh, v němž žádala za postoupení potřeb-
ného pozemku při Dunaji na vystavění překladiště
skladiště dřevařského. Banka projevila zároven
ochotu vystavěti k tomu účelu potřebné budovy.
Skladiště a přektadiště mají býti střediskem uher-
ského obchodu s dřívím a má takto těžisko jeho
přesunouti do Pešti. Jak se nyní sděluje, schválil
anketa, za tlm účelem konaná, u přítomnosti vlád-
ního zástupce návrh tento a žádá současně vládu
za přenechání potřebného dalšího dílce stavebního.
Vládě připadla by nad to péče o potřebné spojení
železniční. Celkové náklady podniku toho odhadují
se na 3 mill. K.
Uhry
Most
Marchegg
Pešť
státní dráha
23
article
Uherské snahy emancipační. Usnesení uher-
ského spolku pro průmysl báňský a hutnický působl
nyní uherské vládě značné nesnáze. Prozradilo ne-
opatrně plány, které byly patrně v tichosti pěkně
smluveny, které však měly se státi skutkem teprve
později, při vhodné příležítosti. Odtud »Pester Ll.e
tlumočený názor, že vláda nemá příčin o věci se
pronášeli, poněvadž ji pamětní spis uvedeného spolku
dosud dodán nebyl. Napjaté veřejné mínění této
říšské poloviny má býti nyní uklidnéno jiným pro-
hlášením výkonného výboru uherského zemského
průmyslového spolku. V poslední schůzi výboru
tohoto jednáno o zmíněném již pamětním spisea
kladen důraz na to, že se v něm nemyslí na výluku
uhlí rakouského, nýbrž cizozemského (ve spisu mluví
se o výhradném užívání uherského uhlí !). Uherský
průmysl bude o to se snažiti, aby získal co možno
nejlacinějšího a nejlepšího topiva — rozdílu mezi
uherským a rakouským prý nezná. Ostatně nemá ani
báňský a hutní spolek žádných nepřátelských úmyslů
proti Rakousku, ovšem nebude li provokován. (a pro-
vokací jest Uhrům vše, jak dokazuje rozčilení z mo-
ravského prohlášení o hražení spotřeby vepřového
masa !). Rázným okřiknutím a zvláště tlakem těžké
situace, kdy se bude jednati o obnovu rakousko-
uhorského vyrovnání, Uhry zatím couvají. Na jak
Uher
Rakousko
Pester ll . e tlumočený názor
24
article
Trusty v Rakousku. V Rakousku jest no-
sitelem idejí trustovních úvěrní ústav. Kdykoli se
v poslední době vyskytly trustovní snaby v Rakou-
sku, stála vždy tato banka v jich popředí. Nečinila
tak ostatně bez spekulačních ohledů: Chtěla se státi
středem finančních jich operací. S továrnami na
fezy se pokus tento zdařil. Jednak šlo zde o menší
počet účastníků, jednak zaujímají podnikatelé tobolo
odvětví jakési monopolistní postavení. Za to jest
podobný pokus s továrnami papíru naprosto
zmařen. Byl také těžším. Bylo by nutno spojiti
35 závodů. Co do pěti velikých a deseti menších
závodů byla již skoro dohoda dosažena a také byla
již slanovena cena v trustovních akciích. Nepříznivé
poměry tržní však plány tyto zmařily. Na emissi
trustovních akcií nelze nyní pomysliti. Také zprávy,
že se tohoto plánu chtějí ujmouti jiné peněžní
ústavy, jsou nepravdivy.
Rakousko
25
article
Řepní sklizeň. Licht píše ve své poslední
zprávě, že se sklizeň řepy blíží valem ku konci.
O výtěžku docházejí zprávy různé; označují ho
vyšším i nižším. Také zprávy o polní váze jsou jak
z Německa tak z ostatních států, řepu produkujících,
nezměněny. Zásoby označuje následovně: 1901:
735.290 t., 1900: 393.764 t., 1899: 678.362t.
Finanční kruhy upozorňujeme na právě vyšlý
pětatřicátý ročník (1901/2) finanční příručky »Co m-
pass«, vydávané J. Hellerem. Obsahuje seznam
finanční stav veškerých bank a peněžních ústavů.
pojišťovacích, průmyslových společností, železnie
Insolvence firmy Müller a sp. v Praze. Firma
rozeslala svým věřitelům oběžník, v němž sděluje, ž
jest ochotna odevzdati veškeré své jmění dozorčímu
výboru, věřiteli zvolenému, k účelu provedení mimo-
soudního narovnání. Zároveň byli věřitelé vyzváni,
aby souhlas s tímto návrhem písemně oznámili.
V případu schválení likvidace dostanou věřitelé asi
40 procent. Dne 9. t. m. koná se v hotelu »U zla-
tého anděla« opětná schůze věřitelů, v níž dozorčí
komilét podá zprávu a o navrhované likvidaci má
se státi dohodnutí.
J Heller
Müller
Německo
Praha
26
article
Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně pohle-
dávek v Praze oznamuje tyto insolvence: Antonín
Beneš, obchodník v Sušici, Moric Ja nowvitz,
obchodník v Dolním Jiřelíně.
O usancích v odboru petrolojovéma
olejovém. Z kruhů pražských rozhodělch soudců
bylo obchodní a živnostenské komoře zasláno upo-
zornění o tom, že na pražské burse v odboru petro-
lejovém a olejovém jsou velmi zastaralé usance, ny-
nějším poměrům nikterak nevyhovující a proto také
z domácích raffinérů nikdo se jim nechce podrobit
radějí dožaduje usancí vídeňských. Obchodní komora
dle tohoto upozornění způsobila, že v plodinové
burse svolána byla na včerejší dopoledne schůze
povolaných činitelů za účelem rozhovoru o změnách
usancí. Předseda bursy p. cís. rada Schlesinger
schůzi zahájil, ale vzhledem ke svému chorému
stavu odevzdal další řízení schůze panu řediteli Ve-
selému. Po delším rozhovoru byly schváleny
usance odboru olejového, doporučované nejen raff-
néry, ale i obchodníky. Pokud se usancí petrolejo-
vých týče, byly za základ přijaty usance vídeňské
s malými změnami schváleny. Na schůzi byli pří-
tomni v odboru petrolejovém zástupcové kralupské
pardubické rafüinerie ryt. Rašín z Ryzmburgka.
velkoobchodník Křikava a Porges, za odbor olejový
zástupce centrální kanceláře prodejní. — Doposu
byly usance pro rozhodčí soudce vydávány výhradně
v řeči německé. K zakročení některých rozhodčích
soudců české národnosti stalo se opatření, že na
příště budou jim vydávány také v jazyku če-
ském.
Beneš
Rašín
Ryzmburgka
Křikava
Porges
Praha
Sušice
Dolní Jiřelín
27
article
Buštěhradská dráha vykazuje za měsle
říjen t. r.: Dopraveno bylo osob 239.578 (proti mě-
síci říjnu loňského roku + 1292) a 726.528 tun
zboží (— 74.345). Příjmy za dopravu tu obnášely
K 2,298.222 (— 220.600). Od 1. ledna do posledního
října t. r. dopraveno bylo 2.672.540 osab (proti sou-
dobí roku loňského + 123.399) a 5,887.277 tun
zboží (+ 177.308) a přijato bylo za dopravu tu
K 18.590.505 (+ 602.204).
Česká severní dráha vykazuje za měsíe
a pod-
říjen t. r.: Dopraveno bylo 206.720 osob (proti loš-