ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9421d710-661e-11dc-9b91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 75, org 3, person 75, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. listopadu 190.
Praha
3 masthead
Číslo 307.
4 article
Na ronní a odpol. listy o příjohami (.Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předpláeí se V raze v zdninistrani ns měsje . . . . 2 K =b na čtvst lsta. . . .. 8 K —h s dvojí denáškoe na měsí na čivž lela 7k50 k ve sllslkác na měsle . . . . 2 K 80n Poštont a e kei ne čtrrt leie vojí zášllkoe so na miě s vn
5 article Východ se hlásí!
Východ se hlásí! V ůterý obsadilo francouzské loďstvo tř hlavní přístavy tureckého ostrova Mitylene (Lesbos), z něhož lze nejen úspěšně uzavřít přístup k Cářihradu, ale i postoupiti proti důležitému maloasijskému přístavnímu ture- ckému městu Smyrně. Tím padla rouška s akce francouzské proti Turecku a sporn otázky pokročily z ovzduší diplomatickéh jednání na práh událostí — jež spadaj v obor moci válečné. Zatím také rozšířil se značně dosah po žadavků francouzských, jež neobmezují se již jen na peněžitý zájem Lorandův a Tubi nův, sabající nazpět až do r. 1875, ale za- hrnuje v sobě všecky nároky, jakéž fran- couzská politika v asijském Turecku sleduje. Jest to především otázka arménská, dále po- stavení veškerých podniků francouzských na území tureckém: zejmena škol, založených francouzskými- missionáři, nemocnic, staveb přístavních, majáků a železných dráh; o všech těchto věcech podá velitel francouz- ského loďstva okupačního turecké vládě ultimatum, čímž může dán býti podnět ku dalekosáhlým zápletkám na Východě.
Lesbos Smyrna Turecko Lorandův
6 article
Nálada mírumilovná, jež zdála se ještě v posledních dnech ovládati poměry mezi- národní, těmito událostmi náhle se zachmu- řila a denní žurnalistice nastává povinnost, vystihnouti souvislost změny této se zjevy ostatními, neméně nápadnými. Dáť se sotva ještě předpokládati, že ny- nější krok republiky francouzské nebyl pe člivě připravován od delší již doby. Připo míná se, že velitel okupačního loďstva francouzského, admirál Caillard, před deseti měsíci s loďstvem svým křižoval ve vodách syrských, že navštívil všecka důležitější místa pobřeží maloasijského a syrského, a že ze- jmena po několik dní kotvili v přístavu mi- tylenském. Tato okolnost, jakož i zahrnut do vzniklého sporu veškerých zájmů fran- couzských v oněch končinách, neměně než předchozí opuštění Cařihradu posavadním tamním vyslancem francouzským, jest tolikéž důvodů pro vážnost a důležitost okupace ostrova Mitylene válečným loďstvem fran- couzským.
Caillard Cařihrad
7 article
Nejbližší otázkou jest nyní ovšem, zda-l tento krok francouzský se stal v dorozumění s ostatními velmocemi, či pouze za souhlasu některých z nich, anebo zda diplomacie fran- conzská odhodlala se k akci samostatně, umožněně podrobnou znalostí spletitých po- měrů mezinárodních? Mnoho okolností nasvědčuje tomu,že všeobecnou dohodu sotva lze připustiti, roz pomeneme-li se, jak před čtyřmi léty skončila »shoda« velmocí před ostrovem Krétoua jak otázka krétská již po delší dobu opětně se chýli k novému řešeníl Mimo to dosti ostré potýčky mezi časo- pisectvem francouzským a anglickým — již i pro způsob anglického válčení v jižn Africe — svědčí o rostoucím napjetí mezi oběma národy, což by ovšem bylo podivným průvodem nynější okupační akce francouzské, kdyby byla podniknuta ve srozumění s angli- ckou diplomacií, při čemž ani nepřipomí- náme, že ostré zakročení republiky v Tu- recku některé časopisy francouzské výslovně označují jakožto odvetu za Fašodu. Nijak však nemíníme tvrditi, že by Anglii tato nová zápletka na Východě byl zvláště nevhod. Anglie příliš dlouho již jest předmětem škodolibé pozornosti všeho ostat- ního světa pro nešťastné své válčení v jižní Africe a Anglii proto může býti vítanou každá zápletka, jež jest s to, obrátiti pozornost velmocí jiným směrem a kteráž po případě může jí poskytnouti příležitost, aby se po- chlubila svou námořní mocí.
Afrika Anglie
8 article
Jsou však i jiné velmoci, jimž na tom záleží, aby ze svých politických a hlavně hospodářských nesnází nalezly vhodné vý chodiště, a v tomto ohledu právě poslední doby byly časopisy zaplaveny nejrůznějšími poplašnými zprávami z Balkánu, zprávami, jež skoro bez odchylky vypravovaly o jitřivé a podněcující činnosti mezi národy tamními. Akce republikou francouzskou zahájená mohla by tudíž snadno způsobiti v rozčileném obyvatelstvu poloostrova balkánského nové výbuchy vášní, zvláště kdyby vláda turecká popustila uzdu mohamedánskému fanatismu. Dle zpráv dosud došlých nehodlá prý Turecko prostě vyhověti požadavkům fran- couzské republiky, ale nakvap prý sesiluje svá opevnění nejen v Dardanellách, ale i ve Smyrně.
Balkán Turecko Smyrna
9 article
Vedle téchto branných opatření prý po- žádalo Turecko již anglickou vládu, aby dle ustanovení berlínské smlouvy, jakož i dle pře snějších ujednání mezi Angiií a Tureckem — chopila se diplomatické akce na ochranu ne dílnosti — říše turecké. Sotva kdo uvěří, že by prospělo takovéto zakročení Anglie Ture cku, ale to jest nepochybno, že pozvání vlády turecké dává do rukou anglických formální záminku, aby k ochraně Turecka vmísily se do nynější zápletky a spočinuly na některém tučném kuse území tureckého. V tomto ohledu jest zvláště nápadným chování žurnalistiky berlínské. Tato se tváří jakoby srážka Francie s Tureckem nikterak se nedotýkala zájmů německých: Německo prý není středozemní mocností; jest prý na Italii a Anglii, aby odvodily důsledky toho jest-li že Francie ve východní části středo- zemního moře zaujme silné postavení. O Italii se již také oznamuje, že její lod stvo sechystá obsaditi některý z ostrovů ture- ckých; bude prý to nejspíše ostrov Tenedos Ostatně spěchají i řecké lodi ke břehůmí malo- asijským a sice do Smyrny, kde se nalezá i loďstvo ruské, kdežto Angličané prý plují ku přístavu beyrutskému.
Angličan Turecko Anglie Francie Německo Tenedos Smyrna
10 article
Takový jest stručný rozhled o meziná rodní náladě den po obsazení ostrova Mity lene loďstvem francouzské republiky. Vzhledem k těmto všem zprávám nelze upříti zajímavosti dvěma okolnostem, jež týkají se chování Ruska. Jak cesta carova do Francie a zastávka v Gdánsku, tak i nej novější návštěva nejstaršího člena carské rodiny, velkoknížete Michaila Nikolajeviče, souhlasně byly provázeny výklady veškeré žurnalistiky jako řada kroků podniknutých na prospěch zachování míru. Ze- jmena o postavení Ruska a Rakousko Uher- ska k poměrům balkánským opětováno dů razně, že nejenom trvá dohoda z r. 1897 o zachování posavaďního stavu na balkánském poloostrově, ale že dohoda tato peštskou návštěvou ruského velkoknížete na- byla nové posily. Výklad tento přiostřením sporu francouzsko-tureckého nejen že jest povážlivě ohrožen, ale dohoda o zachování posavadního stavu v Turecku a na Balkáne pozbyla by tím okamžikem svého smyslu, kdyby velmoci západní počínaly zabírati území turecké při středozemním moři. Tu by opravdu zasluhovala spíše víry domněnka, že cesta velkoknížete Michaila Nikolajeviče měla asi podobný význam, jako v letech osmdesátých poslání Sumarokova do Vídně. Možná dosti, že události zahraničné v době nedaleké zatlačí do pozadí otázky politiky vnitřní i tak podezřele nehybné.
Nikolajevič Rusko Francie Gdánsko Rakousko Uhry Turecko Balkán Vídeň
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. listopadu. (Polská kri tika kola polského.) Orgány polskébo kola s krakovským »Czasem« v čele nepřestá- vají kárati českou delegaci na říšské radě, že jeví příliš málo ochoty, dělati to, co si přeje dr. Körber a sdružená s ním německá levice od ústaváckých volkostatkářů až po pány Wolfa a Schönerera. Ba »Czas« jde ještě o krok dále, než posl. Wolf, neboť podezřívá česko poslance, že ve skutečnosti s vládou ani »ne- smlouvají«, nýbrž hrají pouhou komedii vůč svým voličům. Domáhají se prý jakékoli kon- cesse, jen aby mohli sejíti s opposičního stano- viska, na něž dobrodružně zaběhli. Na toto tvrzení »Czasu« odpovídá krakovský »Náš Glos« »Czas« měří psychotogii českých poslanců podle psychologie polského kola. Při tom zapomíná, že česká kůže je zakalena v opposičním boji vládní kabát je jí cizl. Češti poslanci nebaží po řádech ani po úřadech; dvorskou lůskou se nedávají zaslepiti, ano nejednou již provokovali nemilost úmyslně. Cil jejich politiky je jasný dávno už poznali, že nynější rakouský parla- ment, opírající se o přežilou ústavu, nestojí slo vanským národům ani za libru koudele; že ho tedy třeba odstraniti a na jeho rozvalinách vy- stavěti novou, lepší budouenost . . . Tu a tam ve svém postupu stanou na okamžik, vyžaduje-li toho konkretní úspěch pro národ. Odepře-li se jim zisk, nemají ani nejmenší příčiny, aby se zastavovali a jdou bez váhání v před!«
doktor Körber Wolf Schönerer Czas Glos Praha Czas
12 article
»Czas« si mimo jiné libuje, že resoluce krakovského poslaneckého kola, kárající českou opposici, způsobila ve Vídni značný dojem, do- konce prý i v českých kruzích. »Za jak naivné má konservativní orgán své čtenáře! — volá »Nová »Reforma«. — Silný dojem mohli by krakovští konservativci vyvolati, kdyby se vzcho- pili k samostatné práci a usnesli se, předložiti vládě požadavky, od jichž splnění by učinili závislým další postup polského kola ve Vídni To by mohlo způsobiti dohonce i sensaci. Ale opakovati, co parlamentní vrabci už štěbelají na střechách, že Poláci i na dále půjdou pod vlád- ním jařmem, to přece nemůže způsobiti nija- kého dojmu, nikoho nezaujme, poněvadž jest to písnička tak stará, jako svét.« V Praze, 6. listopadu. (Vlašská un versita.) Demonstrace německých posluchačů universitníeh proti přednáškám vlašského do- centa v Inšpruku a demonstrace vlašského stu- dentstva ve Vídni pro zřízení university vlašsk příměly městskou radu terstskou, aby obnovila svá slarší usnesení, týkající se zřízení univer- sity v Terstě. Ve včerejší schůzi městské rady stalo se opětné usnesení, že Terst věnuje million korun na zřízení vlašské university v Terstě, že jest ochoten přispívati ročně 10.00 korunami na universitní ústavy a že obecní ne- mocnice přikáže účelům medicinské fakulty Zprávu o tomto usnesení zaslal starosta dr Sandrinelli telegraficky posl. Malfattovi do Vídně Vlašský klub na řišské radě také nezaháli vyjednává v téže věci s vládou pilně dále.
Czas Polák Sandrinelli Vídeň Praha Terst Terstě vlašský univerzita
13 article
Podle terstského »Piccola« ministr osvěty dr Hartel, jehož inšprucké události prý přesvědčily o neužitečnosti dvoujazyčného vyučování na lamní universitě, vyslovil se prý již ve pro- spěch zřízení nové university v Terstě a př tom projevil naději, že universita může byt otevřena za dvě až za tři leta. Nic bychom se nedivili, kdyby se zpráva »Piceola« potvrdila i se strany hodnověrné. Běží tentokrát o Vlachy, kteří jsou taktéž hýčka- nými, ač nespolehlivými občany rakouskými. jako Němci, a projeví-li oni žádost za univer- situ, není to, rozumi se, ani politická, ani ná- rodní koncesse, nýbrž kulturní potřeba, již sluš vyhověti. Tu netřeba se ptáti, dovoli-li zříditi universitu Slovinci neb Chorvatě, kteří tvoř většinu obyvatelstva na Přimoří. Jinak jest ovšem na Moravě. Tam by česká universita byl trnem v německém oku a proto se o ní nesm ani mluviti. V Praze, 6. listopadu. (Chorvatske volby.) Dnes počaly v Chorvatsku sněmovní volby a poněvadž se volí dnes v 50 okresíeh
Hartel Piceola Vlach Němec Slovinec Chorvata Terstě Morava Praha Chorvatsko
14 article
(z 88), bude výsledek 'dnešních voleb asi roz hodujíeím pro sestavení přištího sněmu. Že z poměrů, jež za vlády hr. Khuena- Hedervára panují v Chorvatsku, vládní (národní) strana dobude opět většiny, možno očekávati skor s jistotou. Strany opposiční budou zajisté spo- kojeny, uháji li aspoň slušný počet mandátů Nejvíce opposičních kandidátů (53) postavila spojená opposice (obzoráši a praváši) ; četné kandidatury (asi 20) mají též samostatní a radi- kální Srbové. Mimo to v několika okresíel kandiduje též čistá strana práva a divocí kandi- dáti, k nimž se počítá i rěcký dr. Barčič. O tom, jak si vláda počíná před volbami, píše »Agr. Tagbl.«: »Volební listiny, v nichž scházejí voličové, kteří tam mají býti a jsou tací, kteří nemají volebního práva, jsou pro nás staři známí. Starostové a obecní notáři, kteř rozhánějí voličské schůze a kandidátům a jieh důvěrníkům zakazují jakýkoli styk s voliči, ne- jsou nám také zjevem nezvyklým. Okresní hejt- mani a jich adjunkti, kteří s vládními kandidáty cestují po okrese a voličům je doporoučejí jsou také známé zjevy. Nepřekvapuje nás an internování osob, agitujících pro opposici, an hrozby vězením a pokutami se strany politických úřadů. Vše to jsme již zažili v minulých letech. Jsou to oblibené prostředky panujícího systemu, jde-li o to, aby se projevila »svobodná vůle« národa a ostýchavi voličové byli povzbuzeni Že však jako kandidát vystupuje i vrchní župan, ač nepodul demisi a sám agituje ve své stolici, jest letošní novinka. A nařízení, dané vládou politickým úřadům, že každý bez ohledu na jmeno, stav a zaměstnání, kdo se ve věcech volebních odváží do cizího okresu, má být po slán postrkem do své obce, jest také věc dosu i u nás neznámál
Srba doktor Barčič Chorvatsko spojený opposice okresní hejtman
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ruská světová cesta. Na stanici Menduchu západní části železn dráhy ruské, jdoucí ze Zabajkalí přes Mandžuri do Portarturu, byly tyto dni položeny posledn koleje. Tim způsobem dohotovena cesta, spoju jící evropské Rusko a tím celou Evropu s Veli kým okeánem. Francouzové na ostrově Mitylene Depeše potvrdity tedy, co ohlušovalo se už po několik dní: Francouzové vyvolili za cil sv odvetné výpravy ostrov Mitylene, ležící při samém pobřeží maloasijském. Netřeba, když příčiny sporu, předmět i vznik jeho byly námi ji opětně a obšírně vyličeny, dnes poznovu i n těchto místech poukazovati k politickým dů- sledkům této akce francouzské. Tolik ale mu- žeme opakovati zde, že Franeie dobrou volbu učinila, ať už ostrov ten míní podržeti dočasne jako záruku za vyhovění svých požadavků Tu- reckem, či — aniž by toho ovšem z počátku doznala — trvale. Jeť obchodní i strategický význam ostrova toho velmi veliký. Obchodní obrat hlavního města Kastra činí ročně kolem 15 mill. zl. a v r. 1889—90 připlulo do při stavu toho neb odplulo z něho 954 parniků 2512 plachetních lodí s 392.000 tunami. Str tegický význam ostrova toho jest, že leží mez Smyrnou, Soluní a vjezdem do Dardanel
Veli Francouz Mitylen Menduch Zabajkalí Portartur Rusko Evropa Netřeba Smyrna Soluň Dardanely
16 article
Cařihradu vedoucím, takže francouzsk loďstvo může odtud za krátko dosáhnouti toho či onoho místa a, nehledě do budoucnosti, repres- salie své proti Portě zostřiti. Od pobřeží malo asijského jest ostrov dokonce oddělen jen 10a 20 km. širokými průlivy muselimským a mity lenským. Lodstvu většinou poskytují výborný útulek zátoky kalonská na jihozápadě a mens jeroská na východě. Ostalně v této chvíli, kdy ostrov je střediskem veškeré pozornosti politiků i čtenáře naše zajímati budou také tyto dala podrobnější údaje o něm Mitylene (starými Řeky zván byl Lesbos, novořecky Metelino a turecky Medillii), lez v Aegejském moři blíže západního pobřeží Mal Asie, severně od Skia, má na 1750 čtverečníeh kilometrech 100.000 obyvatelů řeckých a 12.000 tureckých, jest hornatý a lesnatý, podnebí pří jemného; vydává obilí, víno, výborné fiky a olivy. z dobytka nejvíce koz a ovel; nalezají se tu té mramor a drahokamy. Hlavní město Metelino nebo Kastro leží na východním pobřeží ostrova, v něm sídlí turecký aga a řecký areibiskup, m tvrz, sedm kostelů, mydlářství, olejnictví a čilý obchod. Lesbos pojmenován prý po synu Lapithovu, Lesbovi, který k nařízení orakul osadu zde založil; pojav Methymnu, dceru krále lesbického za manželku, dosáhl panství nad polo- vicl ostrova. Když pak monarchie vyvrácena byla demokracií, kteráž k znamenité moci se rozvinula. činili obyvatelé Lesba veliké výboje v územ trojském a odpírali statečně Athěňanům, aleči něno jim příkoři od Polykrata samosského. Z
Řek Medillie Lapithův Lesb Cařihrad Lesbos Asie Metelin km
17 article
Histiaia bojovali proti Peršanům, až jsou podro beni, však po bitvě u Mykale odstoupili od nich k Athéňanům, od těchto pak za války pelopo neské odpadli k Lakedaimoňanům, ale v posluš- nost opět přivedeni. Athéňané rozdělili (427 pře Kr.) Lesbos na 3000 dílů losem občanům athén ským, 300 částí z toho bohům posvětivše. Všal města lesbická — všech bylo devět — brzy se opět povznesla. Přední mezi nimi byly Mitylene neb Mytiléně, Pyrrha, Methymna, Arisba, Eres sos a Antissa. Staří obyvatelé původu aiolského známi byli nevázaným životem, zvláště ženy láskou nepřirozenou (lesbická láska), avšak ne méně osvíceností ducha, lyrické básnictví a hudba časně tu zkvetly; filosofové Kratippos, Theo frastos a Pittakos, dějepisci Theofanes a Hella nikos, básníci Myrtilos, Terpander, Alkaios Arion, Sappho a j. zde se zrodili. Uprostře XIV. století postoupili Byzantinci ostrova Lesbu janovské rodině Gateluzo, kteráž za vévody Mikuláše 1462 týž ostrov zůstaviti musila Moha- medovi II. Od tě doby zůstal při panství ture ckém. Dlužno dodati, že také ostrov Tenedos na nějž, jak zdá se, nyní Italové »hodili očkeme leží jižně od Dardaneli, ač ovšem jest mnohem menší nežli Mitylene, maje rozlohu pouze 37 čtv. mil.
Peršan Athéňan Mitylen Pyrrhos Methymn Arisba Eres frastos Pittakos Theofanes Hell Myrtilos Terpander Alkaios Arion Sapp Byzantinec Mikuláš 1462 Moha Italos Lesbos Mytiléna Tenedos Dardanel Králové
18 article
Všechny státy evropské sledují s velikou pozornosti události, jež se v Egejském moři vy víjejí. Ruské loďstvo kotví té chvíle podivnou shodou události ve Smyrně, tedy tak říkaje na skok od Mitylene, kdežto anglické lod stvo středomořské pod velením prince Battenberg blíží se k Beyrutu, řecké loďstvo navští vilo pak teprve před málo dny Mityle n i Smyrnu, i bylo tam předmětem nadšených ovací se strany čelného tamního řeckého oby vatelstva. S netajenými obavami pohlížejí na postu Francie ovšem především Angličané »Standard« těší se tim, že dle posledn řeči Deleasséovy Francouzi nemají chuti rozvíjet teď celou otázku východní, ale neodvažuje s také pro případ opaku — vzhledem na nynějš malomoc Anglie — ani k důraznější výhrůžce Praví pouze, že všeliký pokus vyvolati ukvapeně krisi ve vých. Evropě, aneb porušiti rovnováhu v Malé Asii neb v Středozemním moři byl by přijat Anglií, a netoliko Anglii, s nelibostí O tom ovšem ani Francouzové nepochybujía jest jim nelibost ta zajisté také lhostejnou, po kud John Bull není s to nelibostí té dáti výraz pádnější. Ostatně také Ilalové nejsou prosti jistýc obav. »Tribuna« přímo odmítá tvrzení »Figara« že v příčině akce francouzské stalo se dohod. nutí mezi Francil a Italií, jež umožní prý p připadě též spoluúčasť italského loďstva. Li ujišťuje sice dále, že Italie nemusí se do sporu franko-tureckého nijak mísiti, ale činí při tom výhradu podezřelou: dotud, dokud nebude rovnováha na moři středozemním porušena dokud akce francouzská nesleduje cílův territo riálních. Jest ale otázkou, v jaké šiři předsta vuje si Italie rovnováhu na moři tom a jaks ji představují i její — přátelé
Battenberg Beyruta Angličan Francouz John Bulla Italia Smyrna Francie Anglie Evropa Asie
19 article
V Praze, 6. listopadu.
Praha
20 article
Burové ozbrojení Angličany. »Times« uveřejňují přípis jistého civilisty jenž dlouho činnost anglického vojska v jižní Africe sledoval. Mezi jiným vypráví pozoro vatel ten, že angličtí vojáci, z nii c h každý 300 kusů obdržel, odhazuj náboje, jakmile se jim zdají těž kými. Burové a Kafrové náboj ty sesbírali v celých massách Skorem všichni Burové jsou ozbrojeni anglickými puškami jezdí na koních, jež odňali Angli čanům. V jednom místě anglický velitel zvěděv o tom, že Burové se blíží, poruč ihned obec vykliditi a zanechal vn 1000 úborů vojenských a zásob v ceně 8000 lib. šterl., jichž ovšem Burové se zmocnili. Na jiném místě dostalo se stejně hravě a bez od- poru Burům 25.000 nábojů. Přes to důstojník lam velicí nobyl sesazen, nýbrž v jiný vysoký úřad přesazen. Za poslední měsíc vzdalos u jediného anglického pluku v Kapsku 70, jiného 60 a u třelího 90 mužů Burům. Toto vzdávání se jde do set mužů, ale z novin tam- ních nelze o tom nic zvěděti, poněvadž jes jim za stavu obležení zakázáno, zprávy takové otiskovati. Tato zajímavá sdělení britskéh zpravodaje vysvětlují nejlépe minulé porážky Angličanů i — budoucí.
Burová Angličan jižní Afrika Kapsko
21 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 6. listopadu. (Telegramy korr. kanceláře.) Národohospodářský výbor měl dne schůzi za přítomnosti ministra orby bar. Giovanell a zástupců ministerstva orby, spravedlnosti a finane a za předsednictví Skénova. Zpravodaj poslanec Ploj referoval jmenem od boru pro termínový obchod bursovní, předkládaje jeho usnesení. Ministr Giovanelli nechce pouštěti se do úvah o podstatě termínového obchodu s obilím jeho účincích, ani všímati si mezinárodních poměrů, ani poměrů sousedních států, omezuje se pouze n situaci zemí na říšské radě zastoupených. Rozhod- nutí vlády o terminovém obchodě obilním mohou považovati jinde za více méně její stanoviště v hospo- dářském ohledu, v Rakousku mají se věci jinak a proto příznivěji. Hospodářské poměry, opatření, jež uči- nila správa vídeňské bursy plodinové, zvláště al opatření, jež stala se při zavádění nového civilního řádu, způsobila, že význam lhůtního obchodu na vídeňské burse ochabl. Tento termínový trh nemůž se rovnat ani z daleka velkým mezinárodním lhůtním bursám, ba ani poměrně menším, než termínový tr v Pešti. Výsledky ankety souhlasí tu s jinými zku- šenostmi. Význam skulečného trhu považují odbor- níci za větší, než význam trhu lhůtního. Proto nelze tvrditi, že by tak bylo vždycky bývalo a musilo zůstati, avšak během času, kdy termínový obcho stojí v popředí popudlivých úvah, vídeňský trh byl od protivníků i přátel vyličován přemrátěně. A přece jeho hospodářský význam je poměrně skrovný Terminový obchod má také své záhubné stránky.
Ploj Giovanelli Vídeň Rakousko Pešť
22 article
U nás ovládá lhůtní ceny a tím působí na ceny skutečné a všecky zájmy výroby, obchodu a spo- třeby. Tvoření cen lhůtního obchodu není bez ná- milek. Příčiny jsou známy a již proto třeba nápravy v zájmu hospodářské výroby. Tato stránka věci má zásadný význam, avšak za našich poměrů lze od- pověděti na otázku, jakých prostředkův užiti třeb se stanoviště účelnosti. Vnucují se samy sebou dvě modality: zákaz lhůtního obchodu a oprava plodi- nových burs nebo důkladná reforma bez formálního zákazu onoho obchodu. Pováží-li se skrovný význam terminového obchodu, mohl by se vyloučiti i ben dalšich důsledků. Ba ani v celém celním území není termínový obchod nezbytným požadavkem racionál- ního organisovaného obchodu s obilím. Pomíjime-i mimořádné poměry, ani dovoz, ani vývoz obil z celního území nehrají podstatnou roli a také prů- vozní obchod má skrovný význam. Avšak dává n uváženou, je-li oprávněno sanguinické posuzování jednostranného zrušení termínového obchodu v Ra- kousku. Jednostranné zrušení tohoto obchodu ve Vídni bylo by marným, neboť jeho působení do dálky zejmena cenami je tuze velké, než aby vzdá lenost mezi Vídní a Peští znamenala nějakou překážku. Situace zhošrila by se jen v nás V drobném prodejír rsnní číslo o robě . . . s ospoledni . . . za 2b Ve dlialkšch na venkověn ranní čilo. . . . . . . . 10h odpsladní. . . . . . . . Sh Inserát plali se hetevě sspřel Fřešplaeení a inserty přijimá sdmaini- strace v Marianské slici č. a. Tam sachäzsjí se též redake Uskárnn a szpečics „Nárofnich Listě Bukopiny se nevracsji.
Bukopina Vídeň Pešť
23 article
neprospěch. Náš trh by byl ovládán termínovými cenami peštskými a my neměli bychom vlivu n vývoj věci Peštský trh posilnil by se zákazem termínovéh obchodu ve Vídni. Nesmí zapomínati, že termínový obchod dělá trh, působí na obchod skutečný a proto by hrozilo nebezpečí, že část skutečného obchodu přestěhuje se z Vidně do Pešti. Zrušením termíno- vého obchodu pozbyla by Vídeň svého významu jako obilní tržiště. Importní zemi jako Rakousko v poměru k Uhrám záleží na tom, aby měla doma rozhodující tržiště. Mimo to bylo by tim ochromeno mnoho našich mlynářů, zejmena těch, již jsou nucení používati terminových obchodů, ale nemohli by po- užívati termínového obchodu peštského. To platí také o mnohém obchodníku. Jednostranný zákaz lhůtního obchodu měl teda pochybný úspěch a následky byly by horší než to, co se mělo odstraniti. Pochybuje. že jedná se tu pouze o přechodnou dobu a že Uhry budou následovati rakouského příkladn. Tamější po- měry jsou jinaké, je tam celá řada interessentů, jichž v Rakousku není. Uvažování o věcech v německé říši mohlo by odvracet uherské hospodáře a ne- musili by následovat rakouského příkladu. Jedno- stranné zrušení termínového obchodu byle by pokušení, jehož následky bychom platili předem. Vláda by ne- rada převzala zodpovědnost za takový pokusa zvláště pro domácí zemědělství, jehož zájmy v termi- novém obchodě budou vydatně chráněny.
Uher Vídeň Pešť Rakousko Uhry
24 article
Vláda troufá, že náprava zjedná se zalím re- formou a jí vyhoví se úplně oprávněným přáním zemědělské výroby. Reforma musí býti důkladná, nesmí omezovati se základem termínového obchodu, nýbrž obsahovati musí také organisaci hospodář- ských burs a potřebná civilně-právní i trestní usta- novení. Obsah předlohy bude částečně shodný s ob- sahem odborových návrhův, ale předloha, jež bude záhy podána, bude sahat ještě dále. Vláda vynasna- žuje se o vážnou a účinnou reformu, v níž dbá se všech důvodných zájmů, zvlášté zemědělských.
25 article
Posl. Kink poukazoval na negativný výsledek zrušení trhu na semena a mlecího řízení. Zastával se paroplavební společnosti dunajské proti poslanci Axmannovi, poukazoval na nebezpečí, hrozící mly- nářství od jednostranného zákazu terminového ob- chodu s obilím, poukazoval na Německo, kde s obilní termíny zase znamenají a prohlásil jako zá- stupce obchodní komory vídeňské, že provedením odborových usnesení nesplnily by se naděje výrobcův a uškodilo by se mlýnům a Vídní jako středisti obil- ního obchodu. Posl. Licht praví, že venkovským obchodní- kům nezáleží na zachování blanko termínového ob- chodu, avšak dle jeho náhledu — zrušením termino- vého obchodu nesplní se ani naděje zemědělských tříd a zejmena malostatkářův, ani naděje na národní tvoření cen. Plodinové trhy napraví se všemožným zdokonalováním skladišť. Rakouská vláda — soud řečník — nerada by, aby zrušení termínového ob- chodu v Rakousku spůsobilo v Uhrách mocné hnutí, jež by mohlo přejiti také do liberální strany, spůsobiti v ní rozkol a ohroziti Szellův systém. Avšak Rakousko má dbát samo o sebe. Navrhuje resoluci, jež vládu vyzývá, aby výdatně podporovala společenstevnou organisaci zemědělců, zejmena oboru obilní produkca, založením fondu aspoů 10 mill K na úvěr takým organisacím, zvlášť spole- čenským skladištím. Posl. Iro by rád, aby vláda oznámila způsoh zamýšlené relormy. Souhlasí s tendencí a důsl edky referentovými. Zemědělci považují zákaz termínových obchodů za pouhý prostředek k dosažení příznivěj- ších cen. Skladiště a státní podpory vymanily by záhy hospodáře z blanko-termínového obchodua jeho cen.
Posl Axmann Szellův Německo Vídeň Rakousko Uhry
26 article
Posl. Urban dovozoval, že parlament nesmí podniknouti ničeho, co by směřovalo proti zájmům legitimného obchodu. Posl. Kozlovský polemisoval s ministrem žádal na vládě vysvětlení, podá li předlohu, jak po- staví se k jednotlivým návrhům a podnikla-li nebo podnikne nějaké kroky v Uhrách za zákazem taměj- šího differenčního obchodu. Posl. P ijepes přimlouvá se za stejný postu s Uhrami Posl. V. Hrubý konstatoval s povděkem, že za zrušení resp. omezení terminového obchodu bursov ního přimlouvali se nejen agráři, ale také merkanti listé. Vystěhuje li se švindl do Uher, bude to jen k prospěchu pořádného obchodu. Posl. Prášek chce na vládě konkretní návrhy Posl. Povše přimlouval se za zrušení bianko terminového obchodu. Odb. předn. Beck vylíčil podstatu terminovéh obchodu a nesnáze zákonné úpravy. Obsah předlohy bude sdělen v podrobném rokování Ref. posl. Ploj pohřešuje v ministrových vývo- dech jádro otázky Odb. předn. Beck praví, že vládní předloha může podati se v týdnu, ale důvodová zpráva dodá se později. Návrh na odročení porad, dokud vláda nepodá předlohu, byl příjat a schůze skončena. Odbor národohospodářského výboru pro zákon o podporování průmyslu rokoval včer a docílil shody o § 1. v podslalných částech. Romanovičův návrh na povolování výhod dle zemí, zůstal in suspenso. Zejtra odpoledne bude se v rokování po- kračovati.
Posl V Hrubá Prášek Beck Romanovičův Urbana Uhry
27 article
Rozpočtový výbor rokoval za přítomnosti ministra linanci o diurnistském zákoně Rel. posl. Steinwender doporučoval návrh odboru. Dle osnovy zákona, subkomitélem vypraco- vané, má býti zatím upraveno služné 8000 diurni- stům a kalkulantům a mají býli ustanovení kance- lářskými pomocnými silami se stálým ročním příjmem. Zároveň mají býti postaveni na rovei státním úřadníkům, pokud se týká zaopatření jejich vdov a sirotků i jejich vlastní pense. Schema platů je rozděleno na 5 tříd. Nejmenší plat pro Vídeňje 1200 K, nejvyšší 1800 K. Dle zvláštní kvalifikace a osobní způsobilosti má býti jednotlivcům plat zvýšení Touto úpravou nesmí však býti snížen plat dosa- vadní. Pro diurnisty, kteří se nestali kancelářskými pomocnými silami, stanoví se minimální plat denně podle 4 tříd a to pro Vídeň 3 K, 2 K 60 h, 2 K 40 a 2 K 20 h. Od roztřídění dle zemí bylo na návrh dra. Byka upuštěno. Dále bylo usneseno předložiti rozpočtovému výboru tyto návrhy: Vláda se vyzývá, aby pro případ, že by zákon v ustanovené době nebyl provedan, prozatím cestou nařízení upravila postavení a přijmy kancelářských pomocných diur nista Posl. Schalk by rád, by se pojala do návrhu ustanovení původní předlohy o kviescenteci Posl. Prochaska je pro zákonné řešení diurnistské otázky a oznámil změny co do výše platu, obmezení počtu osob, jež požívají pense.
Byk Posl Vídeň
28 article
Poslanec Abrahamovič prohlásil, že kluh polský přeje zlepšení diurnistských poměrů; stěžoval si na berní exekutory haličské a bude pro slabili- sování těchto exekutorů, jen bude-li postup při ber- ních exekucích zákonně upraven a budou-li exekutoři slušnější lidé. Poslanec Hofmann-Wellenhoť chce roz- hodnější prohlášení vlády, než v odboru. Ministr Böhm-Bawerk prohlásil, že prove dení akce záleží na opatření úhrady těchto výloh. Zákon o certifikatistech jest podstatnou překážkou pro úpravu pomocí zákona. Vláda vyhražuje si úplně svobodu naproli operátu, jenž snad bude učiněn ve dnežní schůzi. Konečně ujímal se exekutorů ; nejso
Abrahamovič Hofmann Wellenhoť Böhm Bawerk