2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. listopadu 190.
Praha
4
article
Na ronní a odpol. listy
o příjohami (.Nančný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předpláeí se
V raze v zdninistrani
ns měsje
. . . . 2 K =b
na čtvst lsta. . . ..
8 K —h
s dvojí denáškoe
na měsí
na čivž lela
7k50 k
ve sllslkác
na měsle . . . .
2 K 80n
Poštont
a e
kei
ne čtrrt leie
vojí zášllkoe
so
na miě s
vn
5
article
Východ se hlásí!
Východ se hlásí!
V ůterý obsadilo francouzské loďstvo tř
hlavní přístavy tureckého ostrova Mitylene
(Lesbos), z něhož lze nejen úspěšně uzavřít
přístup k Cářihradu, ale i postoupiti proti
důležitému maloasijskému přístavnímu ture-
ckému městu Smyrně. Tím padla rouška
s akce francouzské proti Turecku a sporn
otázky pokročily z ovzduší diplomatickéh
jednání na práh událostí — jež spadaj
v obor moci válečné.
Zatím také rozšířil se značně dosah po
žadavků francouzských, jež neobmezují se
již jen na peněžitý zájem Lorandův a Tubi
nův, sabající nazpět až do r. 1875, ale za-
hrnuje v sobě všecky nároky, jakéž fran-
couzská politika v asijském Turecku sleduje.
Jest to především otázka arménská, dále po-
stavení veškerých podniků francouzských na
území tureckém: zejmena škol, založených
francouzskými- missionáři, nemocnic, staveb
přístavních, majáků a železných dráh; o
všech těchto věcech podá velitel francouz-
ského loďstva okupačního turecké vládě
ultimatum, čímž může dán býti podnět ku
dalekosáhlým zápletkám na Východě.
Lesbos
Smyrna
Turecko
Lorandův
6
article
Nálada mírumilovná, jež zdála se ještě
v posledních dnech ovládati poměry mezi-
národní, těmito událostmi náhle se zachmu-
řila a denní žurnalistice nastává povinnost,
vystihnouti souvislost změny této se zjevy
ostatními, neméně nápadnými.
Dáť se sotva ještě předpokládati, že ny-
nější krok republiky francouzské nebyl pe
člivě připravován od delší již doby. Připo
míná se, že velitel okupačního loďstva
francouzského, admirál Caillard, před deseti
měsíci s loďstvem svým křižoval ve vodách
syrských, že navštívil všecka důležitější místa
pobřeží maloasijského a syrského, a že ze-
jmena po několik dní kotvili v přístavu mi-
tylenském. Tato okolnost, jakož i zahrnut
do vzniklého sporu veškerých zájmů fran-
couzských v oněch končinách, neměně než
předchozí opuštění Cařihradu posavadním
tamním vyslancem francouzským, jest tolikéž
důvodů pro vážnost a důležitost okupace
ostrova Mitylene válečným loďstvem fran-
couzským.
Caillard
Cařihrad
7
article
Nejbližší otázkou jest nyní ovšem, zda-l
tento krok francouzský se stal v dorozumění
s ostatními velmocemi, či pouze za souhlasu
některých z nich, anebo zda diplomacie fran-
conzská odhodlala se k akci samostatně,
umožněně podrobnou znalostí spletitých po-
měrů mezinárodních?
Mnoho okolností nasvědčuje tomu,že
všeobecnou dohodu sotva lze připustiti, roz
pomeneme-li se, jak před čtyřmi léty skončila
»shoda« velmocí před ostrovem Krétoua
jak otázka krétská již po delší dobu opětně
se chýli k novému řešeníl
Mimo to dosti ostré potýčky mezi časo-
pisectvem francouzským a anglickým — již
i pro způsob anglického válčení v jižn
Africe — svědčí o rostoucím napjetí mezi
oběma národy, což by ovšem bylo podivným
průvodem nynější okupační akce francouzské,
kdyby byla podniknuta ve srozumění s angli-
ckou diplomacií, při čemž ani nepřipomí-
náme, že ostré zakročení republiky v Tu-
recku některé časopisy francouzské výslovně
označují jakožto odvetu za Fašodu.
Nijak však nemíníme tvrditi, že by
Anglii tato nová zápletka na Východě byl
zvláště nevhod. Anglie příliš dlouho již jest
předmětem škodolibé pozornosti všeho ostat-
ního světa pro nešťastné své válčení v jižní
Africe a Anglii proto může býti vítanou každá
zápletka, jež jest s to, obrátiti pozornost
velmocí jiným směrem a kteráž po případě
může jí poskytnouti příležitost, aby se po-
chlubila svou námořní mocí.
Afrika
Anglie
8
article
Jsou však i jiné velmoci, jimž na tom
záleží, aby ze svých politických a hlavně
hospodářských nesnází nalezly vhodné vý
chodiště, a v tomto ohledu právě poslední
doby byly časopisy zaplaveny nejrůznějšími
poplašnými zprávami z Balkánu, zprávami,
jež skoro bez odchylky vypravovaly o jitřivé
a podněcující činnosti mezi národy tamními.
Akce republikou francouzskou zahájená
mohla by tudíž snadno způsobiti v rozčileném
obyvatelstvu poloostrova balkánského nové
výbuchy vášní, zvláště kdyby vláda turecká
popustila uzdu mohamedánskému fanatismu.
Dle zpráv dosud došlých nehodlá prý
Turecko prostě vyhověti požadavkům fran-
couzské republiky, ale nakvap prý sesiluje
svá opevnění nejen v Dardanellách, ale i ve
Smyrně.
Balkán
Turecko
Smyrna
9
article
Vedle téchto branných opatření prý po-
žádalo Turecko již anglickou vládu, aby dle
ustanovení berlínské smlouvy, jakož i dle pře
snějších ujednání mezi Angiií a Tureckem —
chopila se diplomatické akce na ochranu ne
dílnosti — říše turecké. Sotva kdo uvěří, že
by prospělo takovéto zakročení Anglie Ture
cku, ale to jest nepochybno, že pozvání vlády
turecké dává do rukou anglických formální
záminku, aby k ochraně Turecka vmísily se
do nynější zápletky a spočinuly na některém
tučném kuse území tureckého.
V tomto ohledu jest zvláště nápadným
chování žurnalistiky berlínské. Tato se tváří
jakoby srážka Francie s Tureckem nikterak
se nedotýkala zájmů německých: Německo
prý není středozemní mocností; jest prý na
Italii a Anglii, aby odvodily důsledky toho
jest-li že Francie ve východní části středo-
zemního moře zaujme silné postavení.
O Italii se již také oznamuje, že její lod
stvo sechystá obsaditi některý z ostrovů ture-
ckých; bude prý to nejspíše ostrov Tenedos
Ostatně spěchají i řecké lodi ke břehůmí malo-
asijským a sice do Smyrny, kde se nalezá
i loďstvo ruské, kdežto Angličané prý plují
ku přístavu beyrutskému.
Angličan
Turecko
Anglie
Francie
Německo
Tenedos
Smyrna
10
article
Takový jest stručný rozhled o meziná
rodní náladě den po obsazení ostrova Mity
lene loďstvem francouzské republiky.
Vzhledem k těmto všem zprávám nelze
upříti zajímavosti dvěma okolnostem, jež
týkají se chování Ruska. Jak cesta carova
do Francie a zastávka v Gdánsku, tak i nej
novější návštěva nejstaršího člena carské
rodiny, velkoknížete Michaila Nikolajeviče,
souhlasně byly provázeny výklady veškeré
žurnalistiky jako řada kroků podniknutých
na prospěch zachování míru. Ze-
jmena o postavení Ruska a Rakousko Uher-
ska k poměrům balkánským opětováno dů
razně, že nejenom trvá dohoda z r. 1897
o zachování posavaďního stavu na
balkánském poloostrově, ale že dohoda tato
peštskou návštěvou ruského velkoknížete na-
byla nové posily. Výklad tento přiostřením
sporu francouzsko-tureckého nejen že jest
povážlivě ohrožen, ale dohoda o zachování
posavadního stavu v Turecku a na Balkáne
pozbyla by tím okamžikem svého smyslu,
kdyby velmoci západní počínaly zabírati
území turecké při středozemním moři.
Tu by opravdu zasluhovala spíše víry
domněnka, že cesta velkoknížete Michaila
Nikolajeviče měla asi podobný význam, jako
v letech osmdesátých poslání Sumarokova
do Vídně.
Možná dosti, že události zahraničné
v době nedaleké zatlačí do pozadí otázky
politiky vnitřní i tak podezřele nehybné.
Nikolajevič
Rusko
Francie
Gdánsko
Rakousko
Uhry
Turecko
Balkán
Vídeň
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. listopadu. (Polská kri
tika kola polského.) Orgány polskébo
kola s krakovským »Czasem« v čele nepřestá-
vají kárati českou delegaci na říšské radě, že
jeví příliš málo ochoty, dělati to, co si přeje
dr. Körber a sdružená s ním německá levice
od ústaváckých volkostatkářů až po pány Wolfa
a Schönerera. Ba »Czas« jde ještě o krok
dále, než posl. Wolf, neboť podezřívá česko
poslance, že ve skutečnosti s vládou ani »ne-
smlouvají«, nýbrž hrají pouhou komedii vůč
svým voličům. Domáhají se prý jakékoli kon-
cesse, jen aby mohli sejíti s opposičního stano-
viska, na něž dobrodružně zaběhli. Na toto
tvrzení »Czasu« odpovídá krakovský »Náš Glos«
»Czas« měří psychotogii českých poslanců podle
psychologie polského kola. Při tom zapomíná,
že česká kůže je zakalena v opposičním boji
vládní kabát je jí cizl. Češti poslanci nebaží po
řádech ani po úřadech; dvorskou lůskou se
nedávají zaslepiti, ano nejednou již provokovali
nemilost úmyslně. Cil jejich politiky je jasný
dávno už poznali, že nynější rakouský parla-
ment, opírající se o přežilou ústavu, nestojí slo
vanským národům ani za libru koudele; že ho
tedy třeba odstraniti a na jeho rozvalinách vy-
stavěti novou, lepší budouenost . . . Tu a tam
ve svém postupu stanou na okamžik, vyžaduje-li
toho konkretní úspěch pro národ. Odepře-li se
jim zisk, nemají ani nejmenší příčiny, aby se
zastavovali a jdou bez váhání v před!«
doktor
Körber
Wolf
Schönerer
Czas
Glos
Praha
Czas
12
article
»Czas« si mimo jiné libuje, že resoluce
krakovského poslaneckého kola, kárající českou
opposici, způsobila ve Vídni značný dojem, do-
konce prý i v českých kruzích. »Za jak naivné
má konservativní orgán své čtenáře! — volá
»Nová »Reforma«. — Silný dojem mohli by
krakovští konservativci vyvolati, kdyby se vzcho-
pili k samostatné práci a usnesli se, předložiti
vládě požadavky, od jichž splnění by učinili
závislým další postup polského kola ve Vídni
To by mohlo způsobiti dohonce i sensaci. Ale
opakovati, co parlamentní vrabci už štěbelají na
střechách, že Poláci i na dále půjdou pod vlád-
ním jařmem, to přece nemůže způsobiti nija-
kého dojmu, nikoho nezaujme, poněvadž jest to
písnička tak stará, jako svét.«
V Praze, 6. listopadu. (Vlašská un
versita.) Demonstrace německých posluchačů
universitníeh proti přednáškám vlašského do-
centa v Inšpruku a demonstrace vlašského stu-
dentstva ve Vídni pro zřízení university vlašsk
příměly městskou radu terstskou, aby obnovila
svá slarší usnesení, týkající se zřízení univer-
sity v Terstě. Ve včerejší schůzi městské rady
stalo se opětné usnesení, že Terst věnuje
million korun na zřízení vlašské university
v Terstě, že jest ochoten přispívati ročně 10.00
korunami na universitní ústavy a že obecní ne-
mocnice přikáže účelům medicinské fakulty
Zprávu o tomto usnesení zaslal starosta dr
Sandrinelli telegraficky posl. Malfattovi do Vídně
Vlašský klub na řišské radě také nezaháli
vyjednává v téže věci s vládou pilně dále.
Czas
Polák
Sandrinelli
Vídeň
Praha
Terst
Terstě
vlašský univerzita
13
article
Podle terstského »Piccola« ministr osvěty dr
Hartel, jehož inšprucké události prý přesvědčily
o neužitečnosti dvoujazyčného vyučování na
lamní universitě, vyslovil se prý již ve pro-
spěch zřízení nové university v Terstě a př
tom projevil naději, že universita může byt
otevřena za dvě až za tři leta.
Nic bychom se nedivili, kdyby se zpráva
»Piceola« potvrdila i se strany hodnověrné.
Běží tentokrát o Vlachy, kteří jsou taktéž hýčka-
nými, ač nespolehlivými občany rakouskými.
jako Němci, a projeví-li oni žádost za univer-
situ, není to, rozumi se, ani politická, ani ná-
rodní koncesse, nýbrž kulturní potřeba, již sluš
vyhověti. Tu netřeba se ptáti, dovoli-li zříditi
universitu Slovinci neb Chorvatě, kteří tvoř
většinu obyvatelstva na Přimoří. Jinak jest ovšem
na Moravě. Tam by česká universita byl
trnem v německém oku a proto se o ní nesm
ani mluviti.
V Praze, 6. listopadu. (Chorvatske
volby.) Dnes počaly v Chorvatsku sněmovní
volby a poněvadž se volí dnes v 50 okresíeh
Hartel
Piceola
Vlach
Němec
Slovinec
Chorvata
Terstě
Morava
Praha
Chorvatsko
14
article
(z 88), bude výsledek 'dnešních voleb asi roz
hodujíeím pro sestavení přištího sněmu. Že z
poměrů, jež za vlády hr. Khuena- Hedervára
panují v Chorvatsku, vládní (národní) strana
dobude opět většiny, možno očekávati skor
s jistotou. Strany opposiční budou zajisté spo-
kojeny, uháji li aspoň slušný počet mandátů
Nejvíce opposičních kandidátů (53) postavila
spojená opposice (obzoráši a praváši) ; četné
kandidatury (asi 20) mají též samostatní a radi-
kální Srbové. Mimo to v několika okresíel
kandiduje též čistá strana práva a divocí kandi-
dáti, k nimž se počítá i rěcký dr. Barčič.
O tom, jak si vláda počíná před volbami,
píše »Agr. Tagbl.«: »Volební listiny, v nichž
scházejí voličové, kteří tam mají býti a jsou
tací, kteří nemají volebního práva, jsou pro nás
staři známí. Starostové a obecní notáři, kteř
rozhánějí voličské schůze a kandidátům a jieh
důvěrníkům zakazují jakýkoli styk s voliči, ne-
jsou nám také zjevem nezvyklým. Okresní hejt-
mani a jich adjunkti, kteří s vládními kandidáty
cestují po okrese a voličům je doporoučejí
jsou také známé zjevy. Nepřekvapuje nás an
internování osob, agitujících pro opposici, an
hrozby vězením a pokutami se strany politických
úřadů. Vše to jsme již zažili v minulých letech.
Jsou to oblibené prostředky panujícího systemu,
jde-li o to, aby se projevila »svobodná vůle«
národa a ostýchavi voličové byli povzbuzeni
Že však jako kandidát vystupuje i vrchní župan,
ač nepodul demisi a sám agituje ve své stolici,
jest letošní novinka. A nařízení, dané vládou
politickým úřadům, že každý bez ohledu na
jmeno, stav a zaměstnání, kdo se ve věcech
volebních odváží do cizího okresu, má být po
slán postrkem do své obce, jest také věc dosu
i u nás neznámál
Srba
doktor
Barčič
Chorvatsko
spojený opposice
okresní hejtman
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Ruská světová cesta.
Na stanici Menduchu západní části železn
dráhy ruské, jdoucí ze Zabajkalí přes Mandžuri
do Portarturu, byly tyto dni položeny posledn
koleje. Tim způsobem dohotovena cesta, spoju
jící evropské Rusko a tím celou Evropu s Veli
kým okeánem.
Francouzové na ostrově Mitylene
Depeše potvrdity tedy, co ohlušovalo se už
po několik dní: Francouzové vyvolili za cil sv
odvetné výpravy ostrov Mitylene, ležící při samém
pobřeží maloasijském. Netřeba, když příčiny
sporu, předmět i vznik jeho byly námi ji
opětně a obšírně vyličeny, dnes poznovu i n
těchto místech poukazovati k politickým dů-
sledkům této akce francouzské. Tolik ale mu-
žeme opakovati zde, že Franeie dobrou volbu
učinila, ať už ostrov ten míní podržeti dočasne
jako záruku za vyhovění svých požadavků Tu-
reckem, či — aniž by toho ovšem z počátku
doznala — trvale. Jeť obchodní i strategický
význam ostrova toho velmi veliký. Obchodní
obrat hlavního města Kastra činí ročně kolem
15 mill. zl. a v r. 1889—90 připlulo do při
stavu toho neb odplulo z něho 954 parniků
2512 plachetních lodí s 392.000 tunami. Str
tegický význam ostrova toho jest, že leží mez
Smyrnou, Soluní a vjezdem do Dardanel
Veli
Francouz
Mitylen
Menduch
Zabajkalí
Portartur
Rusko
Evropa
Netřeba
Smyrna
Soluň
Dardanely
16
article
Cařihradu vedoucím, takže francouzsk
loďstvo může odtud za krátko dosáhnouti toho
či onoho místa a, nehledě do budoucnosti, repres-
salie své proti Portě zostřiti. Od pobřeží malo
asijského jest ostrov dokonce oddělen jen 10a
20 km. širokými průlivy muselimským a mity
lenským. Lodstvu většinou poskytují výborný
útulek zátoky kalonská na jihozápadě a mens
jeroská na východě. Ostalně v této chvíli, kdy
ostrov je střediskem veškeré pozornosti politiků
i čtenáře naše zajímati budou také tyto dala
podrobnější údaje o něm
Mitylene (starými Řeky zván byl Lesbos,
novořecky Metelino a turecky Medillii), lez
v Aegejském moři blíže západního pobřeží Mal
Asie, severně od Skia, má na 1750 čtverečníeh
kilometrech 100.000 obyvatelů řeckých a 12.000
tureckých, jest hornatý a lesnatý, podnebí pří
jemného; vydává obilí, víno, výborné fiky a olivy.
z dobytka nejvíce koz a ovel; nalezají se tu té
mramor a drahokamy. Hlavní město Metelino
nebo Kastro leží na východním pobřeží ostrova,
v něm sídlí turecký aga a řecký areibiskup, m
tvrz, sedm kostelů, mydlářství, olejnictví a čilý
obchod. Lesbos pojmenován prý po synu
Lapithovu, Lesbovi, který k nařízení orakul
osadu zde založil; pojav Methymnu, dceru krále
lesbického za manželku, dosáhl panství nad polo-
vicl ostrova. Když pak monarchie vyvrácena byla
demokracií, kteráž k znamenité moci se rozvinula.
činili obyvatelé Lesba veliké výboje v územ
trojském a odpírali statečně Athěňanům, aleči
něno jim příkoři od Polykrata samosského. Z
Řek
Medillie
Lapithův
Lesb
Cařihrad
Lesbos
Asie
Metelin
km
17
article
Histiaia bojovali proti Peršanům, až jsou podro
beni, však po bitvě u Mykale odstoupili od nich
k Athéňanům, od těchto pak za války pelopo
neské odpadli k Lakedaimoňanům, ale v posluš-
nost opět přivedeni. Athéňané rozdělili (427 pře
Kr.) Lesbos na 3000 dílů losem občanům athén
ským, 300 částí z toho bohům posvětivše. Všal
města lesbická — všech bylo devět — brzy se
opět povznesla. Přední mezi nimi byly Mitylene
neb Mytiléně, Pyrrha, Methymna, Arisba, Eres
sos a Antissa. Staří obyvatelé původu aiolského
známi byli nevázaným životem, zvláště ženy
láskou nepřirozenou (lesbická láska), avšak ne
méně osvíceností ducha, lyrické básnictví a hudba
časně tu zkvetly; filosofové Kratippos, Theo
frastos a Pittakos, dějepisci Theofanes a Hella
nikos, básníci Myrtilos, Terpander, Alkaios
Arion, Sappho a j. zde se zrodili. Uprostře
XIV. století postoupili Byzantinci ostrova Lesbu
janovské rodině Gateluzo, kteráž za vévody
Mikuláše 1462 týž ostrov zůstaviti musila Moha-
medovi II. Od tě doby zůstal při panství ture
ckém.
Dlužno dodati, že také ostrov Tenedos
na nějž, jak zdá se, nyní Italové »hodili očkeme
leží jižně od Dardaneli, ač ovšem jest mnohem
menší nežli Mitylene, maje rozlohu pouze 37
čtv. mil.
Peršan
Athéňan
Mitylen
Pyrrhos
Methymn
Arisba
Eres
frastos
Pittakos
Theofanes
Hell
Myrtilos
Terpander
Alkaios
Arion
Sapp
Byzantinec
Mikuláš 1462
Moha
Italos
Lesbos
Mytiléna
Tenedos
Dardanel
Králové
18
article
Všechny státy evropské sledují s velikou
pozornosti události, jež se v Egejském moři vy
víjejí. Ruské loďstvo kotví té chvíle podivnou
shodou události ve Smyrně, tedy tak říkaje
na skok od Mitylene, kdežto anglické lod
stvo středomořské pod velením prince Battenberg
blíží se k Beyrutu, řecké loďstvo navští
vilo pak teprve před málo dny Mityle n
i Smyrnu, i bylo tam předmětem nadšených
ovací se strany čelného tamního řeckého oby
vatelstva.
S netajenými obavami pohlížejí na postu
Francie ovšem především Angličané
»Standard« těší se tim, že dle posledn
řeči Deleasséovy Francouzi nemají chuti rozvíjet
teď celou otázku východní, ale neodvažuje s
také pro případ opaku — vzhledem na nynějš
malomoc Anglie — ani k důraznější výhrůžce
Praví pouze, že všeliký pokus vyvolati ukvapeně
krisi ve vých. Evropě, aneb porušiti rovnováhu
v Malé Asii neb v Středozemním moři byl by
přijat Anglií, a netoliko Anglii, s nelibostí
O tom ovšem ani Francouzové nepochybujía
jest jim nelibost ta zajisté také lhostejnou, po
kud John Bull není s to nelibostí té dáti výraz
pádnější.
Ostatně také Ilalové nejsou prosti jistýc
obav. »Tribuna« přímo odmítá tvrzení »Figara«
že v příčině akce francouzské stalo se dohod.
nutí mezi Francil a Italií, jež umožní prý p
připadě též spoluúčasť italského loďstva. Li
ujišťuje sice dále, že Italie nemusí se do sporu
franko-tureckého nijak mísiti, ale činí při tom
výhradu podezřelou: dotud, dokud nebude
rovnováha na moři středozemním porušena
dokud akce francouzská nesleduje cílův territo
riálních. Jest ale otázkou, v jaké šiři předsta
vuje si Italie rovnováhu na moři tom a jaks
ji představují i její — přátelé
Battenberg
Beyruta
Angličan
Francouz
John Bulla
Italia
Smyrna
Francie
Anglie
Evropa
Asie
19
article
V Praze, 6. listopadu.
Praha
20
article
Burové ozbrojení Angličany.
»Times« uveřejňují přípis jistého civilisty
jenž dlouho činnost anglického vojska v jižní
Africe sledoval. Mezi jiným vypráví pozoro
vatel ten, že angličtí vojáci, z nii c h
každý 300 kusů obdržel, odhazuj
náboje, jakmile se jim zdají těž
kými. Burové a Kafrové náboj
ty sesbírali v celých massách
Skorem všichni Burové jsou
ozbrojeni anglickými puškami
jezdí na koních, jež odňali Angli
čanům. V jednom místě anglický velitel
zvěděv o tom, že Burové se blíží, poruč
ihned obec vykliditi a zanechal vn
1000 úborů vojenských a zásob v ceně 8000
lib. šterl., jichž ovšem Burové se zmocnili. Na
jiném místě dostalo se stejně hravě a bez od-
poru Burům 25.000 nábojů. Přes to důstojník
lam velicí nobyl sesazen, nýbrž v jiný vysoký
úřad přesazen. Za poslední měsíc vzdalos
u jediného anglického pluku v Kapsku 70,
jiného 60 a u třelího 90 mužů Burům. Toto
vzdávání se jde do set mužů, ale z novin tam-
ních nelze o tom nic zvěděti, poněvadž jes
jim za stavu obležení zakázáno, zprávy takové
otiskovati. Tato zajímavá sdělení britskéh
zpravodaje vysvětlují nejlépe minulé porážky
Angličanů i — budoucí.
Burová
Angličan
jižní Afrika
Kapsko
21
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 6. listopadu.
(Telegramy korr. kanceláře.)
Národohospodářský výbor měl dne
schůzi za přítomnosti ministra orby bar. Giovanell
a zástupců ministerstva orby, spravedlnosti a finane
a za předsednictví Skénova.
Zpravodaj poslanec Ploj referoval jmenem od
boru pro termínový obchod bursovní, předkládaje
jeho usnesení.
Ministr Giovanelli nechce pouštěti se do
úvah o podstatě termínového obchodu s obilím
jeho účincích, ani všímati si mezinárodních poměrů,
ani poměrů sousedních států, omezuje se pouze n
situaci zemí na říšské radě zastoupených. Rozhod-
nutí vlády o terminovém obchodě obilním mohou
považovati jinde za více méně její stanoviště v hospo-
dářském ohledu, v Rakousku mají se věci jinak a proto
příznivěji. Hospodářské poměry, opatření, jež uči-
nila správa vídeňské bursy plodinové, zvláště al
opatření, jež stala se při zavádění nového civilního
řádu, způsobila, že význam lhůtního obchodu na
vídeňské burse ochabl. Tento termínový trh nemůž
se rovnat ani z daleka velkým mezinárodním lhůtním
bursám, ba ani poměrně menším, než termínový tr
v Pešti. Výsledky ankety souhlasí tu s jinými zku-
šenostmi. Význam skulečného trhu považují odbor-
níci za větší, než význam trhu lhůtního. Proto nelze
tvrditi, že by tak bylo vždycky bývalo a musilo
zůstati, avšak během času, kdy termínový obcho
stojí v popředí popudlivých úvah, vídeňský trh byl
od protivníků i přátel vyličován přemrátěně. A přece
jeho hospodářský význam je poměrně skrovný
Terminový obchod má také své záhubné stránky.
Ploj
Giovanelli
Vídeň
Rakousko
Pešť
22
article
U nás ovládá lhůtní ceny a tím působí na ceny
skutečné a všecky zájmy výroby, obchodu a spo-
třeby. Tvoření cen lhůtního obchodu není bez ná-
milek. Příčiny jsou známy a již proto třeba nápravy
v zájmu hospodářské výroby. Tato stránka věci má
zásadný význam, avšak za našich poměrů lze od-
pověděti na otázku, jakých prostředkův užiti třeb
se stanoviště účelnosti. Vnucují se samy sebou dvě
modality: zákaz lhůtního obchodu a oprava plodi-
nových burs nebo důkladná reforma bez formálního
zákazu onoho obchodu. Pováží-li se skrovný význam
terminového obchodu, mohl by se vyloučiti i ben
dalšich důsledků. Ba ani v celém celním území není
termínový obchod nezbytným požadavkem racionál-
ního organisovaného obchodu s obilím. Pomíjime-i
mimořádné poměry, ani dovoz, ani vývoz obil
z celního území nehrají podstatnou roli a také prů-
vozní obchod má skrovný význam. Avšak dává n
uváženou, je-li oprávněno sanguinické posuzování
jednostranného zrušení termínového obchodu v Ra-
kousku. Jednostranné zrušení tohoto obchodu ve
Vídni bylo by marným, neboť jeho působení do
dálky zejmena cenami je tuze velké, než aby vzdá
lenost mezi Vídní a Peští znamenala nějakou
překážku. Situace zhošrila by se jen v nás
V drobném prodejír
rsnní číslo o robě . . . s
ospoledni
. . . za 2b
Ve dlialkšch na venkověn
ranní čilo. . . . . . . . 10h
odpsladní. . . . . . . . Sh
Inserát
plali se hetevě sspřel
Fřešplaeení a inserty přijimá sdmaini-
strace v Marianské slici č. a.
Tam sachäzsjí se též redake
Uskárnn a szpečics „Nárofnich Listě
Bukopiny se nevracsji.
Bukopina
Vídeň
Pešť
23
article
neprospěch. Náš trh by byl ovládán termínovými
cenami peštskými a my neměli bychom vlivu n
vývoj věci
Peštský trh posilnil by se zákazem termínovéh
obchodu ve Vídni. Nesmí zapomínati, že termínový
obchod dělá trh, působí na obchod skutečný a proto
by hrozilo nebezpečí, že část skutečného obchodu
přestěhuje se z Vidně do Pešti. Zrušením termíno-
vého obchodu pozbyla by Vídeň svého významu
jako obilní tržiště. Importní zemi jako Rakousko
v poměru k Uhrám záleží na tom, aby měla doma
rozhodující tržiště. Mimo to bylo by tim ochromeno
mnoho našich mlynářů, zejmena těch, již jsou nucení
používati terminových obchodů, ale nemohli by po-
užívati termínového obchodu peštského. To platí také
o mnohém obchodníku. Jednostranný zákaz lhůtního
obchodu měl teda pochybný úspěch a následky byly
by horší než to, co se mělo odstraniti. Pochybuje.
že jedná se tu pouze o přechodnou dobu a že Uhry
budou následovati rakouského příkladn. Tamější po-
měry jsou jinaké, je tam celá řada interessentů, jichž
v Rakousku není. Uvažování o věcech v německé
říši mohlo by odvracet uherské hospodáře a ne-
musili by následovat rakouského příkladu. Jedno-
stranné zrušení termínového obchodu byle by pokušení,
jehož následky bychom platili předem. Vláda by ne-
rada převzala zodpovědnost za takový pokusa
zvláště pro domácí zemědělství, jehož zájmy v termi-
novém obchodě budou vydatně chráněny.
Uher
Vídeň
Pešť
Rakousko
Uhry
24
article
Vláda troufá, že náprava zjedná se zalím re-
formou a jí vyhoví se úplně oprávněným přáním
zemědělské výroby. Reforma musí býti důkladná,
nesmí omezovati se základem termínového obchodu,
nýbrž obsahovati musí také organisaci hospodář-
ských burs a potřebná civilně-právní i trestní usta-
novení. Obsah předlohy bude částečně shodný s ob-
sahem odborových návrhův, ale předloha, jež bude
záhy podána, bude sahat ještě dále. Vláda vynasna-
žuje se o vážnou a účinnou reformu, v níž dbá se
všech důvodných zájmů, zvlášté zemědělských.
25
article
Posl. Kink poukazoval na negativný výsledek
zrušení trhu na semena a mlecího řízení. Zastával
se paroplavební společnosti dunajské proti poslanci
Axmannovi, poukazoval na nebezpečí, hrozící mly-
nářství od jednostranného zákazu terminového ob-
chodu s obilím, poukazoval na Německo, kde s
obilní termíny zase znamenají a prohlásil jako zá-
stupce obchodní komory vídeňské, že provedením
odborových usnesení nesplnily by se naděje výrobcův
a uškodilo by se mlýnům a Vídní jako středisti obil-
ního obchodu.
Posl. Licht praví, že venkovským obchodní-
kům nezáleží na zachování blanko termínového ob-
chodu, avšak dle jeho náhledu — zrušením termino-
vého obchodu nesplní se ani naděje zemědělských
tříd a zejmena malostatkářův, ani naděje na národní
tvoření cen. Plodinové trhy napraví se všemožným
zdokonalováním skladišť. Rakouská vláda — soud
řečník — nerada by, aby zrušení termínového ob-
chodu v Rakousku spůsobilo v Uhrách mocné
hnutí, jež by mohlo přejiti také do liberální strany,
spůsobiti v ní rozkol a ohroziti Szellův systém.
Avšak Rakousko má dbát samo o sebe. Navrhuje
resoluci, jež vládu vyzývá, aby výdatně podporovala
společenstevnou organisaci zemědělců, zejmena
oboru obilní produkca, založením fondu aspoů
10 mill K na úvěr takým organisacím, zvlášť spole-
čenským skladištím.
Posl. Iro by rád, aby vláda oznámila způsoh
zamýšlené relormy. Souhlasí s tendencí a důsl edky
referentovými. Zemědělci považují zákaz termínových
obchodů za pouhý prostředek k dosažení příznivěj-
ších cen. Skladiště a státní podpory vymanily by
záhy hospodáře z blanko-termínového obchodua
jeho cen.
Posl
Axmann
Szellův
Německo
Vídeň
Rakousko
Uhry
26
article
Posl. Urban dovozoval, že parlament nesmí
podniknouti ničeho, co by směřovalo proti zájmům
legitimného obchodu.
Posl. Kozlovský polemisoval s ministrem
žádal na vládě vysvětlení, podá li předlohu, jak po-
staví se k jednotlivým návrhům a podnikla-li nebo
podnikne nějaké kroky v Uhrách za zákazem taměj-
šího differenčního obchodu.
Posl. P ijepes přimlouvá se za stejný postu
s Uhrami
Posl. V. Hrubý konstatoval s povděkem, že za
zrušení resp. omezení terminového obchodu bursov
ního přimlouvali se nejen agráři, ale také merkanti
listé. Vystěhuje li se švindl do Uher, bude to jen k
prospěchu pořádného obchodu.
Posl. Prášek chce na vládě konkretní návrhy
Posl. Povše přimlouval se za zrušení bianko
terminového obchodu.
Odb. předn. Beck vylíčil podstatu terminovéh
obchodu a nesnáze zákonné úpravy. Obsah předlohy
bude sdělen v podrobném rokování
Ref. posl. Ploj pohřešuje v ministrových vývo-
dech jádro otázky
Odb. předn. Beck praví, že vládní předloha
může podati se v týdnu, ale důvodová zpráva dodá
se později.
Návrh na odročení porad, dokud vláda nepodá
předlohu, byl příjat a schůze skončena.
Odbor národohospodářského výboru pro zákon
o podporování průmyslu rokoval včer
a docílil shody o § 1. v podslalných částech.
Romanovičův návrh na povolování výhod
dle zemí, zůstal in suspenso.
Zejtra odpoledne bude se v rokování po-
kračovati.
Posl
V Hrubá
Prášek
Beck
Romanovičův
Urbana
Uhry
27
article
Rozpočtový výbor rokoval za přítomnosti
ministra linanci o diurnistském zákoně
Rel. posl. Steinwender doporučoval návrh
odboru. Dle osnovy zákona, subkomitélem vypraco-
vané, má býti zatím upraveno služné 8000 diurni-
stům a kalkulantům a mají býli ustanovení kance-
lářskými pomocnými silami se stálým ročním
příjmem. Zároveň mají býti postaveni na rovei
státním úřadníkům, pokud se týká zaopatření jejich
vdov a sirotků i jejich vlastní pense. Schema platů
je rozděleno na 5 tříd. Nejmenší plat pro Vídeňje
1200 K, nejvyšší 1800 K. Dle zvláštní kvalifikace a
osobní způsobilosti má býti jednotlivcům plat zvýšení
Touto úpravou nesmí však býti snížen plat dosa-
vadní. Pro diurnisty, kteří se nestali kancelářskými
pomocnými silami, stanoví se minimální plat denně
podle 4 tříd a to pro Vídeň 3 K, 2 K 60 h, 2 K 40
a 2 K 20 h. Od roztřídění dle zemí bylo na návrh
dra. Byka upuštěno. Dále bylo usneseno předložiti
rozpočtovému výboru tyto návrhy: Vláda se vyzývá,
aby pro případ, že by zákon v ustanovené době
nebyl provedan, prozatím cestou nařízení upravila
postavení a přijmy kancelářských pomocných diur
nista
Posl. Schalk by rád, by se pojala do návrhu
ustanovení původní předlohy o kviescenteci
Posl. Prochaska je pro zákonné řešení
diurnistské otázky a oznámil změny co do výše platu,
obmezení počtu osob, jež požívají pense.
Byk
Posl
Vídeň
28
article
Poslanec Abrahamovič prohlásil, že kluh
polský přeje zlepšení diurnistských poměrů; stěžoval
si na berní exekutory haličské a bude pro slabili-
sování těchto exekutorů, jen bude-li postup při ber-
ních exekucích zákonně upraven a budou-li exekutoři
slušnější lidé.
Poslanec Hofmann-Wellenhoť chce roz-
hodnější prohlášení vlády, než v odboru.
Ministr Böhm-Bawerk prohlásil, že prove
dení akce záleží na opatření úhrady těchto výloh.
Zákon o certifikatistech jest podstatnou překážkou
pro úpravu pomocí zákona. Vláda vyhražuje si úplně
svobodu naproli operátu, jenž snad bude učiněn ve
dnežní schůzi. Konečně ujímal se exekutorů ; nejso
Abrahamovič
Hofmann
Wellenhoť
Böhm
Bawerk