3
masthead
20. června 1908. Císlo 169.
4
article
Eyla to děmyslně sestavená páčidla, nebozezy, zkrá-
ka nástroje na vylamování pokladen.
Způsobem velmi nemotorným vymlouval pak
Adamský svoji účast na pražském pokusu krádeže
u klenotníka Severina. Už prý chtěl jíti na nádraží,
aby odjel do Lvova, když Wasiňský s Hotluerem
vedli ho do nějakého hostince, kde ho prý opili, na-
čež zavedli ho do sklepa, nedaleko cné restaurace-
Tam mu Wasiňský dal nějaké železné nástroje k po-
držení (!), když v tom prý strhl se pokřik „Zloději“
a buď Wasihský nebo Hüttner vykřikli: „Utíkat!“
Tak prý ulíkal, ale po několika krocích byl zadržen
a zatčen
K dolazu, kolik členů společnosli Kasiňského
znal, uvedl, že pouze oba svrchu zmíněně.
„Ale vždyt jste přechovával ve svém dom
Schwarzerar
„To, prosím, ani nevím, kdo to je.“ (Veselosl.)
„Veřejný žalobce: „Když iste byl zatčen, uda
jste falešné jméno?
„Ne, prosím — tři falešná jména jsem udal
jeslli to pana státního interesuje . .
Severin
Wasiňský
Hotluer
Hüttner
Lvov
5
article
„Také u vás nalezen byl ostře nabitý brownine
Proč pak jste ho měl?“
„Našel jsem ho v domě Wasiňského a vzal jsen
ho k sobě, aby se nikomu nic nestalo.
„To je vzácná starosilivost! Ve vyšetřování jste
však pravil, že jsle browning koupil od Wasiň-
ského?“
Obhájce dr. Solaňský hlásí se o slovo: „Pre-
sím pana předsedu, aby zbytečné tyto otůzky pan
státního nepřipouštěl!“ Obrácen k Adamskému
„Pane Adamský — okrodl jste poštu v Praze? Vy-
loupil jste Severinův klenotnický závod? Střílel jste
z browningu? Zastřelil jste dozorce Kauckého?“
„Nic z toho, pane doktorel“
„Pak nedovedu si vysvětlit, proč se plně dv
hodiny o tom mluví a proč se veřejný žalobce tě
mito otá zkami zabývá
Třetí člen bandy Izidor Knobloch, vyučený řez-
bář. dolazován po seznámení svém s Wasiňským
tituluje ho stále „ppán“ a „velký“ Wasiňský. Poznal
ho ve vlaku, kde mu Wasiňský domlouval, proč prý
se dře, když může lehkým způsobem si vydělávat
peníze. Později se mu předslavil jako onen pověstný
„velký Wasiňský“ a hned mu pohrozil, že každého
zabije, kdo by ho prozradil.
doktor
Solaňský
Adamský
Adamská
Severinův
Kaucký
Knobloch
Praha
Wasiňský
6
article
Posléz Knoblocha vyzval, aby s ním jel do Pra
hy, že mu zaopatří zde dobrou práci.
„Jel jste?
„Ano, jel.“
„Kdo vám dal na cestu?
p ekz l
„Pan Wasiňský vodil mě po ulicích a ukaz ova
mi různé klenotnické krámy, kde by se dalo něco
Bělat
„Jak to myslilr
„No — to je přece jasé, že kupovat nechtěl.“
(Veselost)
„Došlo k nějskému pokusu vloupání do klenot
nického závodu v Praze?“
„Nedošlo — byl jsem přestrašen a pomýšle
jsem na to, abych co nejrychleji z Prahy zmizel
Poněvadž jsem ale neměl peněz, vza
isem Wasiňskému z lobolky 70 korun.
„A ještě něco! Brilantový prsten. Proč ten?
„Kdyby mně byly peníze na cestu nestačily
„Když jste se vracel, sešel jste se s Hůunerem
který právě jel do Prahy?
„Ano — ale to mě právě zarazilo tak, že jsem
po krátké rozmluvě s ním utekl.
„Po návratu do Lvova dostal jste prý od Wa-
niŘského výhrůžný list?“
„Ano — bál se, že řeknu policii, že se zdržu
v Praze.-
„Odepsal jste mu?“
„Nikolivl
Dále seznal Knohloch, že Wasiňský měl v Praae
velmi mnoho peněz a celý kufr různého nářadí, slou
žicího vesměs k vloupání se.
„Mohla o tom vědět jeho žena, že má takový
arsenál nástrojů?“
„Vždyt se sama často do kufru div
la — věděla o všem.
Čtvrtý obžalovaný Lecpold TilIl, zlatník, po-
znal Wasiňského ve svém krámě. Týž prý se mu
představil jako majitel továrny na klobouky v Praze
Edmund Elsnerowitz, koupil od něho bodinky a při
dalších návštěvách svých nabídl mu různé zlaté věci
ke koupi, poněvadž prý chce si koupit jiné, moder-
nější. V domnění, že jest bohatým tevárníkem, prý
od něho předměty kupoval, nemaje tušení, že jsou
(Pokračování.)
kradené.
Knobloch
Wasiňský
Elsnerowitz
Praha
Lvov
Wa
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Elektrická mitraillensa. Z Paříže, 19. června.
Zdejší listy oznamují, že městský inženýr Apoleau
vynalezl elektrickou mitrailleusu, která vrhá v jedné
minutě 1200 střel. Výhoda vynálezu toho spočívé
v tom, že se střely bez střelného prachu a bez vý-
bušných látek vůbec vystřelují toliko silou elektri-
ckou. Vynálezce tvrdí, že jeho mitrailleusa způsoh
úplný převrat ve výrobě válečných zbraní.
= Méra Lemoiffova. Z Paříže, 19. června.
Praví se, že choť uprchlého inženýra Lemoina podala
žalobu na rozvod pouze proto, aby Wernherovi, jenž
byl nejvíce poškozen, znemožnila proces o náhradu
škody. Dokáže snadno, že dům a veškerý majetek
náleží výhradně jí. Mernher v Paříži rozhodně po-
přel, že by byl kdy pomýšlel zničiti trh drahokamů,
chtěl jen pro případ zdaru Lemoinova vynálezu po-
držeti kontrolu výroby a obchodu. Na důkaz teho
uvedl, že během dvouletého vyjednávání s Lemoi-
nem koupil za 160 milionů franků pravých kamenů
pro svou firmu. Tak nejedná nikdo, kdo by chyslal
světový úpadek. Vyšetřující soudce Poittev in,
jenž byl zbaven své funkce, zaslal ministerstvu pří-
pis, v němž snaží se svůj postup ospravedlniti. Vy-
skytují se zprávy, že Lemoine odejel do Štrasburku
a odtud chce přes Vídeň a Cařihrad prchnouti do
Lemoiffův
Lemoin
Wernher
Lemoinův
Paříž
Štrasburk
Vídeň
Cařihrad
8
article
Recka, poněvadž Řecko nemá s Francií žádné smlou-
vy o vydávání provinilců. Naproti tomu se však lak
udržuje mínění, že se Lemoine skrývá někde v okolí
Paříže nebo v Paříži samé. Dle zprávy „Echa“ pro
jel prý Lemoine včera Vídní
= Sebevražda saského gonerála. Z Drážď an
19. června. Velké vzrušení budí zde sebevražda ge-
nerála svob. p. z Milkau, bývalého velitele hulán-
ského pluku Odejel předevčírem do Gothy a tam se
zastřelil. V dopise, zanechaném choti udává za při-
činu přesycenost životem následkem srdeční choroby
Ve zdejší společnosti byl velmi oblíben
= Tři oběti milostné tragedie Z Berlína, 19
června. Vzrušení působí zde milostná tragedie, které
padly za oběť tři osoby. Mladý kupec vnikl do bytu
své milenky, která mu na jeho opětované prosby
otevřela, zastřelil milenku i její matku, načež sám
se vrhl se schodiště dolů a zůstal dole ležeti mrtev
Také obě ženy jsou mrtvy. Příčina činu nen
známa.
Lemoin
Řecko
Francie
Paříž
Vídeň
Drážďarsko an
Gotha
Berlín
9
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Bokola« vinohradského. Veřejné cvíčení žen
ského odboru »Sokola« na Král. Vinohradech n
paměť 10leté činnosti tohoto odboru koná se v ne-
děli 21. t. m. o 1/24. hod. odpol. ve velkém sále Ná
rodního domu. Na pořadu jsou zajímavá cvičení ná
řaďová a prostná, pročež se zvou všichni přátelé
ženského tělocviku k hojné návštěvě. Vstup hlavním
vchodem, kde vydávány budou poukázky na sedadla
v sále. Večer o 7. hod. konati se bude v zimní za-
hradě přátelský večírek.
Těloovičná jednota »Slovan« v Mnichově, Ama-
lienstrasse 46, rest. »Nene Akademie«, pořádá dne
28. t. m. okrskové cvičení a dne 29. prohlídku měst
a výstavy.
Král
Mnichov
Ama
Sokol
Slovan
Nene akademie
10
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z vídeňského parlamentu.
Z Vídně, 19. června. Sociální demokraté
dr. Soukup a soudr. podali dnes ve sněmovně
poslanecké tento pilný návrh: Protože pro
dobu nejbližší chystá se svolání některých sněmů
zemských, protože dále vláda předlohou zákona,
kterou se zvyšuje daň lihová, projevila úmysl.
pomoci financím zemským nepřímými daněmi,
povolenými parlamentem všeobecného a rovného
práva hlasovacího, a sanovati je a poněvadž
konečně vláda, zejména pro sněm království če
ského, slíbila předlohu volební reformy nejdéle
pro počátek nastávajícího zasedání sněmu zem-
ského způsobem nejurčitějším, navrhujeme
vláda se vyzývá, by počátkem nejbližších zase-
dání veškerých sněmů zemských podala osnovu
zákona, kterým se zavádí všeobecné, rovné
tajné a přímé právo hlasovací pro všechny
sněmy zemské.
Jest to dvanáctý pilný a neprojednaný návrh
v poslanecké snémovně, na který dojde po roz
počtové debatě. Proslýchá se, že sociálně demo
kratičtí poslanci mají připraveno ještě sedm pi
ných návrhů.
Námitky proti starobnímu pojištění osob hospo
dářsky samostatných.
Z Vídně. 19. června. Německo-nacionální
korespondence oznamuje: České listy sdělily
(»Národní Listy« zprávy té neměly — pozn.
red.), že v ministerské radě došlo pro zákon
pojištovací k tuhým srážkám, které způsobeny
byly zvláště tím, že ministr Prášek ve smyslu
usnesení klubu svého naléhal, aby do souboru
pojišťování starobního a invalidního pojati byl
všichni, kdož samostatně pracují v závodech
Jak se dovídáme z pramene velmi dobře zpra
veného, je ze zprávy té pravdivým jen konee.
Soukup
Prášek
Vídeň
11
article
O tuhých rozmíškách nemůže býti žádné řeči,
a to tím méně, protože také ministr Prášek
musil se přesvědčiti z cíferních položek, že
osoby v závodech samostatně činné, poněvadž
budou hraditi podstatnou část pojišťovací pre-
mie, mohou býti pojištěny i v tom případě, že
budou všechny sily finanční do krajnosti na
pjaty, toliko pro stáří, nikoliv pro invaliditu
Počítalo se, že stát přispěje na tuto kategori
pojištěnců 900.000 K a že do tohoto pojišto-
vání pojati budou toliko ti, kdož mají ročního
příjmu méně než 1400 K, tak že by se ne-
mohlo dosíci větší průměrné renty roční nežli
200 K, i kdyby pojištěnci přiměřeným podilem
přispěli. Osoby v závodech samostatně činné
nestávají se ostatně invalidními, když sestárnou,
nechať působí v závodech živnostenských nebo
zemědělských a zřídka jen pozbývají způsobi-
losti vykonávati svoji činnost, nýbrž jsou po
většině na všechen způsob ještě schopni, závod
dále spravovati. Pojištění starobní, které must
býti zařízeno podle zásady dožití, podporované
státním příspěvkem, vyžaduje takových sum
státních a současně takových příspěvků poji
štěnců, že pro samostatné závody stane se, co
vůbec jest dosažitelným, bude-li pojištění pro-
vedeno státem samým. Rozdil v pojištění ka-
tegorie zaměstnanců, o které jde a dělnictva
spočívá v tom, že pojištění dělnietva stihne ve-
likou částí zaměstnavatele, kdežto při pojištěn
cích hospodářsky samostatných není tu nikoho,
kdo by mohl býti přinucen ke příspěvkům-
Z toho důvodu není také možno pro obě kate-
gorie pojištěnců zjednati týž způsob pojištěn
nebo zříditi jeden a týž ústav.
Prášek
12
article
Panská sněmovna a státní rozpočet.
Z Vídně, 19. června. Finanční komise
panské sněmovny skončila dnes celé rokován
o rozpočtu na rok 1908. Potřebovala k tomu
toliko tři dny. Plenum komise té ujistilo, že
rozprava tam vedená byla věenější a důklad-
nější, než 52denní debata v rozpočtovém výboru
poslanecké sněmovny. Plenum panské sněmovny
svoláno je na den 26. t. m., ježto se pevně
očekává, že den před tím, t. j. 25. t. m., bude
rozpočet poslaneckou sněmovnou schválen v
třetím čtení.
Ve dnešní dopolední schůzi komise té, kte-
rážto schůze trvala pět hodin, projednán roz-
počet ministerstva obchodu velmi pronikavě.
Přečetné dotazy zodpověděl ministr obchodu dr.
Fiedler obšírnými výklady. Generálním zpravo-
dajem pro plenum ustanoven, jako v posledních
letech vždy, tajný rada dr. Niebauer.
Z Vídně, 19. června. Jak se dovídáme.
dostala se dnes v rozpočtové komisi panské sně-
movny na přetřes ařéra prof. dra. Wahrmunda.
doktor
Fiedler
Niebauer
profesor
Vídeň
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
13
article
Bývalý ministerský předseda hr. František Thun
prohlásil, že prof. Wahrmund pozbyl po publi-
kaci známého spisu práva, vyučovati vůbec ješté
na některé universitě rakouské právo církevní
President společné nejvyšší účtárny a bývalý
ministr financí dr. Plener vytkl Wahrmundovi,
že svým spísem urazil náboženské cítění celých
milionů obyvatelstva. Ministr vyučování dr. Mar-
chet přiznal toto faktum, ale hájil své rozhod-
nutí. Přeložení prof. Wahrmunda z Inšpruku d
Prahy bylo v komisi posuzováno různě.
Opět parlamentní dotaz o výroku panovníkově.
Z Vídně, 19. června. Poslanec Malik a
soudruzi podali dnes na ministra vyučování dra.
Marcheta interpelaci, ve které se táží, spočívá-l
na pravdě zpráva, že císař k dru. Marchetovi
se vyslovil: »Učiňte již jednou přítrž skandá-
lům!«, »Vaši rektoři jsou pěkná společnost !«
a jsou li zprávy ty pravdivy, jaké důsledky che
vláda, v první řadě ministr vyučování, z tohoto
fakta vyvoditi? Pro případ, že na tento dotan
ve schůzi nejbliže příští nebude odpověděno
promění jej podatelé v pilný návrh, kterým
vyzvou vládu, aby v poslanecké sněmovně po-
dala autentické vylíčení celé příkody.
Thun
profesor
Wahrmund
Plener
doktor
Wahrmunda
Malik
Mar
Inšpruk d Praha
Vídeň
14
article
Novináři vídeňští žurnalistům římským.
Z Vídně, 19. června. Všichni novinářšl
zpravodajové na říšské radě zaslali syndikátu
novinářských zpravodajů italského parlamentu
v Římě tento telegram: »Zástupcové tisku v
vídeňském parlamentě sledují s vroucí sdílnoste
vaše odhodlání a mužný boj za čest a vážnost
tribuny veřejného mínění ve sborech zastupitel-
ských. Vaší kolegové ve vídeňském parlamentě,
kteří sami vítězně vybojovali několikráte takový
boj, vnucený jim poměry a jejich smyslem pro
povinnost, cítí cele s vámi a jsou v duchu po
vašem boku. Přejeme zdaru vaší dobré a spra
vedlivé věci.«
Soubojová aféra posl. Oncinla.
Z Vídně, 19. června. Imunitní výbor po-
slanecké sněmovny, jehož předsedou jest posl
dr. Sláma, usnesl se 7 hlasy proti 6 (celý výbon
má 24 členů !) vydati soudu poslance ryt.
Onciula, žalovaného pro souboj. Je to první
případ, kdy se navrhuje vydání poslance
k soudnímu stíhání pro souboj. Poslanci, kteř
hlasovali pro vydání, odhodlali se k votu svému,
zajisté mimořádnému, jedině z toho důvodu, že
posl. Onciul přinutil k souboji redaktora, který
bude pro souboj ten soudně stíhán, kdežto po-
slanec Onciu! — protože jest poslancem — by
soudně stihán nebyl. Jedině proto, aby mezi
vyzvavším a vyzvaným nenastala justiční ne-
rovnost, hlasovala většina poslanců, ve schůzi
přítomných, pro vydání posl. ryt. Onciula.
doktor
Sláma
Vídeň
Řím
slanecký sněmovna
15
article
Revise branného zákona.
Z Vídně, 19. června. »Zt.« oznamuje
Vyjednávání mezi vládou společnou a vládou
předlitavskou a uherskou, o revisi branného zá-
kona, bude skončeno co nevidět. Koncem června
bude se ještě konati ve Vídni důležitá konfe-
rence, ve které se vyřídí poslední spory úplně
takže ministr vojenství a ministerští předsedové
obou polovin říše ještě před letní dovolenou
svou upraví důležitou záležitost tu. Jednání se
urychluje na výslovné přání panovníka, který
nechce, aby definitivní úprava záležitostí vojen-
ských zůstavovala se uherskému říšskému sněmu,
který vyjde ze všeobecného práva hlasovacího.
a neoddalovala se až snad do r. 1910, nýbrž
naopak si přeje, by vojenské otázky vyřízeny
byly na podzim oběma parlamenty. S revisí
branného zákona upraví se nejspiše také celý
soubor nerozřešených otázek: kontingent branců.
dvouletá služba, záležitosti poddůstojnické, vo-
jenská výchova, záležitosti praporové a odzna-
kové, trestní řízení vojenské, territoriální rozdě-
lení a ve spojení s těmito věcmí také j a zy
kové otázky. Poněvadž hlavní základ nového
branného zákona a vojenských reforem, které
souvisejí s požadavky národními, jest celkem již
panovníkem schválen, jde nyní o to, podrobiti
osnovu nového branného zákona poslední re-
dakci. To stane se ještě v červnu, takže n
podzím bude v delegacích příslušná předloha
ohlášena a pak v obou parlamentech podána.
Vídeň
16
article
Pasivní resistence novinářských zpravodajů sně
movních v Lublani
Z Lublaně, 19. června. Zástupcové zdejšíeh
novin na sněmě zemském opustili dnes svá
místa a zaslali o svém činu společný připis
zemskému hejímanu dru. Šukljovi. Sdělují v něm,
že dneškem zastavují novinové zprávy o zase-
dání sněmu, poněvadž nebyl dosud splněn po-
žadavek jejich, již za minulé kampaně sněmu
vyslovený: by jim vykázána byla důstojná místa
ku práci. Novináři dodávají, že obnoví svou
zpravodajskou činnost, až presidium sněmu vy-
káže jim ku práci místa důstojná. Následkem
tohoto prohlášení neuveřejňují zdejší listy žádnýci
zpráv o zasedání sněmu zemského.
Deputace berního úřadnictva u ministra Hinaucí.
Z Vídně, 19. června. Svaz spolků berního úřad
nictva rakouského vyslal dnes do Vídně deputaei
vedenou předsedou šl. Dovarou, berním z Loun
deputace ta byla post. Maštálkou uvedena k ministru
financí dru. Korytowskému. Domáhala se úpravy
postupových poměrů berního úřadnictva, které ná-
sledkem rozmnožení míst v poslední době provede-
ného, cítí se býti proti ostatním kategoriím úřadni-
ctva státního neobyčejné zkráceným, takže jest, po-
kud se postupových poměrů týká, daleko hůře po-
staveno, nežli úřadnictvo poštovní, celní atd. Před-
seda Svazu vylíčil dru. Korytowskému důrazně ne
utěšený stav úřadnictva berního, dovolávaje se
esoluce rozpočtovým výborem po návrhu poslance
Maštálky přijalě a žádal v zevrubném výkladu aa
vydatnou napravu. Dr. Korytowsky projednal s de-
putací velmi podrobně celou řadu otázek, týkajícíeh
se úřadnictva berního a slíbil, že v mezích mož-
nosti, které jsou mu dány, bude působiti k odstra-
nění nesrovnalostí, berního úřadnictva věru citelně
se dotýkajících. Deputace projednala dále požadavky
berního úřadnictva s referenty ministerstva financi.
Hinauce
Maštálka
Maštálek
doktor
Korytowsky
Lublaň
Vídeň
Louny
berní úřad
17
article
Slátní mechanikové.
Z Vídně, 19. června. Depulace slátních mecha-
nických pomocníků, kteří podle nového regulativu
nabudou titulu »státních mechaniků«, dostavila se
dnes k ministru financí dru. Korytowskému, kterého
žádala, aby v oboru své působnosti nepřekážel nové
úpravě poměrů státních mechaniků, kterou vypraco-
valo ministerstvo obchodu, a jíž se státní mechani-
kové zařaďují do XI. třídy služební. Ministr finane
odpověděl, že po stránce finanční nemůže činiti žád
ných určitých slibů, že však se dorozumí s ministrem
obchodu a že bude jeho snahou, vyhověli oprávně-
nému požadavku, seč mu bude možno.
Taftova kandidatura.
2 Washingtonu, 19. června. Když do by-
dliště Taftova došla zpráva, že jest jmenován
kandidálem presidentství Spojených států severo-
amerických, shromáždil se velký zástup před
jeho bytem a uspořádal mu hlučné pocty. Taf
vyšel před dům a měl řeč, ve které děkoval za
poctu, kterou mu spolnobčané prokázali. Došlo
ho přes 5000 blahopřejných telegramů.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 19. června. (Pův. tlgr
»N. L.«) Demise Pašičovy vlády není
ještě přijata. Veřejnost je lhostejna, soudí vět-
šinou, že Pašičova demise je velikou ztrátou
pro stát a státní politiku v nynější mezinárodn
situaci. Vnitřní situace je nevysvětlena. Oposice
nevyjádřila se, co myslí a chce. Nálada většiny
radikálních poslanců je proti jakékoli koalie
stran.
Král teprve dnes odpoledne povolal na kon-
ference jednotlivé předáky politických stran
Konferování potrvá.
Zprávy z Bulharska potvrzují, že vláda
a noviny připravují válečnou náladu v bulhar
ské veřejnosti proti Srbsku.
Korytowský
Taftův
Pašičův
Vídeň
Washington
spojený stát severo
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
18
title
Telegramy korresp. kanceláře.
19
article
Z paslamentu.
Z paslamentu.
Z Vídně, 19. června. (K. k.) Příští schůze pan
ské sněmovny koná se v pátek 26. t. m. odpo-
ledne. Na pořadu je: 1. čtení návrhu na reformu
zemědělského realního úvěru; 2. výborová zpráva
o světové poštovní smlouvě v Římě a 3. 2. čtení
zákona o osvobození jubilejních nadací od kolkov-
ních a bezprostředních poplatků.
Imunitní výbor usnesl se ve dvou posled
ních schůzích na vydání poslanců V. Myslivce. Ma-
lika, Breitera, Habermanna, Němce, ryl. Onciulaa
Klofáče. Žádost za vydání byla zamitnuta pokud se
týče posl. Redlicha, Němce a Prokeše.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pošti, 19. června. (K. k.) Chorvatští členové
poslanecké sněmovny dostavili se skoro všichni. Před-
seda navrhl, aby se nečetl protokol poslední schůze
poněvadž doba porady již uplynula a jednací pořad
příští schůze jest již ustanoven.
Sněmovna rokovala o lihové předlo ze.
Ref. Hoitzy navrhl její schválení.
Posl. Magdič mluvil chorvatsky (Nepokoj n
levici), háje zájmy malých palífren.
Posl. Alex. Nagy (str. neodv.) očekává od před
lohy dalekosáhlý sociální účinek tím, že bude ome-
zeno požívání alkoholu. Schvaluje předlohu, poně-
vadž stát potřebuje nových příjmů, avšak soudí, ž
zájmů agrárních a obchodních má se dbáti stejně.
Přeje si většího zřetele na průmyslové lihovary.
Posl. Rajč (Chorvat) vytýkal, že předloha ne
všímá si zvláštních hospodářských poměrů chorvat-
ských, ani okolností, které byly vytvořeny finaněním
vyrovnäním. Následkem toho Chorvatsko nedostane
ani haléře ze značně zvýšené daně. Chorvatsko je
předlobou neobyčejně poškozeno, ničiti důležité vý-
robní odvětví zemědělského obyvatelstva, jehož je
přes 90%. Od daně nebyl osvobozen ani lih pro do-
mácnost a malorolnické hospodářství. Navrhuje vrá-
titi předlobu výboru, aby ji doplnil ustanoveními dle
zvláštních poměrů Chorvatska.
Breiter
Habermann
Němec
Klofáč
Redlich
Prokeš
Posl
Magdič
Alex
Chorvat
Vídeň
Řím
Ma
Naga
Chorvatsko
poslanecký sněmovna
20
article
Posl. Mariassy vítal návrh, kterým lze za-
mezit úpadek zemědělství.
Posl. Lengyel (neodv. lev.) brojil proti ani-
mositě, která začíná vystupovati proti továrnímu prů-
myslu. Bývalo by lepší, stanoviti vyšší výkupní obnos.
Ač předloha obsahuje mnoho dobrého, řočník je nucen
odmítnout ji, protože znamená zvýšení daní.
Další debata odročena na zejtřek
Posl. Melezer navrhi, aby po čas jednán
o lihové daní prodloužila se schůze o hodinu, o čemž
bude hlasováno zejíra.
Nord. Allg. Zlu.“ k situácl.
Z Berlina, 19. června. (K. k.) „Nordd. Allg. Zte“
píše v článku „K situaci“: V posuzování politické
situace jeví se namnoze nepokoj, který nezakládá se
ani tak na skutečných udalostech, jako spíše má pů-
vod v rozšířené nejistotě, utvoří-li se snad nová kon-
stelaca a stíží pokojné řešení otázek. Bylo by chy-
bou popírati, že se mohou vyskytnouti oblížné d
plomalické neshody. Nemělo by se však zapomínali,
že umělým a přehnaným líčením možného nebezpe-
čenství nepracuje se pro věené a zdravé řešení, je
je společným zájmem všech mocností. V dobá ch
tak napjatých, jako nyní, tlačí se dle zku-
šeností v popředí živly, které rády tropí neplechu
Takové doby jsou výbornou živnou půdou pro nejne-
smyslnější pověsti a třeba jen letmo pročisti noviny.
abychom se přesvědčili, jak horlivě se šíří zlomy-
slné výmysly. Německá politika má všal
zvláštní důvod býti bdělou, ježto skoro všechny tyto
pověsti čelí proti ní, jako společnému předmětu úto-
ků. Po leta zvykli jsme si na to, že jsme horlivými
novináři ozračováni za vlastní původce rusko-japon-
ské vojny. Není divu, že také nyní opět pracuje se
s touto opelichalou historickou lži, již snadno bylo
by dokumentárně vyvrátiti.
Posl
Lengyel
Berlín
21
article
Jakmile vyskytnou se olázky evropského Vý
chodu, slyšíme zpravidla, že německé rady v Caři
hradě působi, aby Turecko dostalo se do válečné ná
lady Není pak už daleko k takovému tvrzení jako
na př., že anarchistické poměry v Persii spadají na
vrub Německa, že jsme vyslali poddůstojníky do At-
ganistanu za instruktory, že si chceme polepěiti
štvouce islamský svět na Evropu. Také prý chystám
zakročení v ruském Polsku, tajně prý jsme spolčeni
s Mulejem Hafidem atd.; to vše jsou lž i, které ani
nejmenší skulečností nedají se podložiti
Dohužel, zpozorovali jsme, že podporují se iv
Německu štvanice proti německé politice tu a lam
sensacechtivostí. V okamžiku, kdy otázky evropského
Dohužet
Turecko
Persie
Německo
Ata
Evropa
Polsko
22
article
Východu mají obzvláštní důležitost, patří k tomu
značná lehkomyslnost, aby úplně neodůvodněná
zpráva byla dána na veřejnost, že velvyslanec svob
p. Marscball má býti odvolán a vystřídán hl. in-
spektorem svob. p. Goltzem. Ještě horší je, že císa-
rovy projevy v kruhu důstojníků byly uveřejněny
tiskem v neověřené a svévolné formě. Základem této
zprávy je rozmluva, již měl císař 29. m. m. v De-
bricích po cvíčení cís. brigády, předvedené před
20 lety tehdejším korunním princem císaři Bedři
chovi. Tato rozmluva týkala se jen služebních a vo-
jenských záležitostí. Nevztahovala se na politické
otázky dne a nebylo v ní učiněno ani zmínky o ob
kličování a přepadnutí. Císař arci projevil přesvěd-
čení, že armáda, věrna duchu Bedřicha Velikého
bude se své úkoly. Nechceme dojista zamhuřovat
oči před možným nebezpečím. Naši vojáci nemají na
svých čepicích nevojenské heslo „hildesheimského
kontingentu“ býv. říšské armády: Da pacem demine
in debus nostris. Sebevědomí naší síly může nás
naplniti důvěrou a klidem, která je jedině důstojna
velikého, pokojemilovného národa.
Bulharský sněm.
Ze Sofije, 19. června. (K. k.) Sobrání svolává
se na den 28. t. m. ke krátkému mimořádnému za
sedání.
Goltz
Veliký
23
article
Ilalská sněmovna
Z Říma, 19. června. (K. k.) Posl. G alli ptal se
má-li vláda v úmyslu pro případ, že by Mule
Hafid obsadil nějaký přístav, drželi se zásady ne-
vměšování se do vnitřních záležitostí marockých
St. podtajemník Pompili odpověděl, že zdá
se, že Mulej Hafid nabývá převahy. Itatie nemá
v Marokku ani zvláštních záměrů ani zvláštních
zájmů a obmezuje se pouze na to, že vykonává
práva svá a povinnosti jež přejala, spolupodepsavši
algeciraskou aktu. Obě mocnosti —- pravil dále —
jimž vzhledem k jich zeměpisné poloze, jakož
ke zvláátnímu významu jich poměru k Marokku dán
byl mocnostmi zvláštní mandát, postupovaly vždy
s naprostou loyalitou a není důvodu k pochybno-
stem, že by jejich chování v budoucnosti se změnilo
Poslední prohlášení Pichonova jsou toho zárukou.
Marocké události.
Z Paříže, 19. června. (K. k.) Francouzský konsu
v Cssablance sděluje, že kmen Sragma a jiní kme-
nové u Marakeše podstoupili celou řadu bojů s voj
skem Mujele Hafida. Halidovi přívržene
byli poraženi.
Sněmovna projednávala dolazy po marocké
politice vládní.
Posl
Pompit
Pichonův
Halid
Řím
Maroko
Paříž
Ilalský sněmovna
Mujele Hafida
24
article
Posl. Gervais učinil dotaz, je-li vláda věrna
politice sněmovnou opělně schválené, považuje-l
algecirasskou smlouvu za základ francouzské akce
jaké jsou instrukce generála d' Amada. Přimlouval
se za neutrální postavení k Abdulu Azizovi a Mulej
Hafidovi, t. j. politiku volné ruky. Ať vláda řekne,
hají-li zájmy Francie v Africe bez provokace, ale
také bez slahosti. (Pochvala.)
Deschanel prohlásil, že třeba trvati n
tom, že byl to Abdul Aziz, jenž jménem Marokka
podepsal algecirasskou úmluvu. Evropa může uznati
sultána, jejž si Marokko svobodně zvolí, avšak sul
tán ten musí podepsati algecirasskou úmluvu. Francie
nesmí pomýšleti na vyklizení Marokka, poněvadž by
ihned na to musíla se tam vrátiti za mnohem bor
ších podmínek. Řečník žádal za smíšenou policii,
v níž byli by i rilfstí vojáci, jakož i za dohodu ná
čelníků kmene o zachování jich vlastní bezpečnosti.
Marocká záležitost vyžaduje času a peněz. Přeje si.
by k zamezení podobných příhod, jaké udály se
s Benisuasseny, byla správa na alžírských hranicích
sjednocena. Na jihu třeba napadnouti tlupy, jak bude
oznámeno, že se shlukují. Za hlučné pochvaly sně-
movny projevil řečník uznání kázní a vlastenectví
francouzského vojska v Marokku. Francie bojuje o
roku 1834 o zajištění svého postavení na Středozem-
ním moři. Musí chrániti přístup k nové Francii, ji
tam založila. To jest důvodem její velmi omezené
akce. (Pochvala na levici a ve slředu.)
Posl. Jaurěs žádal, by ministr Pichon sdělil
pokyny, jež byly uděleny generálu d'Amadovi.
Posl
Gervaisa
Amado
Aziz
Pichon
Francie
Afrika
Maroko
Evropa
Mulej Hafid
25
article
Ministr Pichon předčítal pokyny, jež byly
19. m. m. generálu d'Amadovi zaslány. Po obnovení
pořádku a potrestání provinivších se kmenů třeba
zjednati bezpečnost v zemi, aby umožněn byl obcho
Evropanů. Nutné obsazení bude mlti jen zalimný rám
a mine, jak to bude možno bez ohrožení bezpeč-
nosti v zemi. Generál d'Amade zřídí opevněná stano-
viště, aby potlačil vládnoucí anarchii a nahradí krok
za krokem francouzské vojsko vojskem domorodým.
Pokyny, udělené generálu d'Amadovi, končí násle-
dovně: »Můžeme doufati, že Vaše pacifikační dílo
bude v brzku úspěšně skončeno a úmluva algeci
rasská u Šaujů brzy bude platiti. Pokud jde o pro
vedení opatření, spolehá vláda na Vás.« (Pochvala.
Ministr předčitá pokyny, dané gen. Liauteyovi
jichž obsah týká se provedení francouzsko-marocké
úmluvy o alžírských hranicích a má zabezpečiti v do-
hodě s maghzenem jejich pacifikaci. Pokyny, uděleno
generálu d'Amadovi, byly sděleny mocnostem, jež
podepsaly algecirasskou úmluvu.
Posl. Jaurěs je povděčen, že vláda zdůraznila
jasně zalímný ráz francouzské akce, soudí však, že
značně přehnala právní svazky, vížlcí ji k sultánu
Abdulu Azizovi a klamala se o rozdílu branné moc
obou sultánů. Všichni, jen ne naše diplomacie —
praví řečník — viděli, že Abdul Aziz je zdiskredi-
tován, a skutečnost byla proti nám, totiž jednote
Maroška s Mulejem Hafidem, jenž obsadil Fez, K
Besai a Tetuan
Mulej Hafid stihne již zejtra na pobřeží a ulo
nám rozřešiti těžké problémy« Francie přeje si vák
Pichon
Amado
Evropan
Posl
Aziz
Maroško
Hafid
Tetuany Mulej Hafid
26
article
nívě míru, neobětovala by však nikomu sebe menší
část své vnitřní akční svobody a své zevní spojene-
cké svabody. (Hlučná pochvala v celé sněmovně.)
Když Jaurs narážel najcizí infervence, přeruši
jej ministr Pichon rozhodnou poznámkou: Nikdy ne-
řekla o nás některá velmoc, že vybočili jsme z al geci
rasské úmlovy, nikdy nežádala od nás některá vel-
moc ujištění, o jakém se zmiňujete. (Pohnotí.)
Svěděilo by o špatné znalosti našeho vlastenectví,
kdyby se myslilo, že jsme zavdali podnět k takovým
ýzvám. (Pochvala)
Jaurěs citoval pak časopis, v němž děje se
zmínka o notě Německa Francii, v níž Francie jest
tázána, zda odvolá svoje vejsko z Marokka. Dva dny
na to sešel se londýnský velvyslanec Cambon s ně-
meckým tajemníkem šl. Schönem. Ušetřte nás —
volal Jaurěs — budoucně smutné skutečnosti shody
takových okamžiků. (Projevy odporu na levicid)
Min, předseda Clemenceau a min. Pichon
ohradili se nejrozhodněji proti těmto Jaurěsovým po-
známkám. Pichon tázal se za živého pohnutí, kdo
zmocnil Jaurěsa, aby mluvil jmenem Německa.
Jaurs
Pichon
Cambon
Schön
Jaurěs
Clemenceau
Německo
Francie
Maroko
27
article
(Krajní levice zasypávala ministra urážlivými slovy
a tloukla pulty, ostatní sněmovna tleskala)
Jaurě s odpověděl, že tyto pověsti citovalo 2
jiných znepokojených poslanců. Proč on sám jest
napadán?
Tim byl výslup urovnán a Jaurě s pokračoval
klidně ve své řeči. Zdůraznil v závěrku nutnost, aby
Abdul Aziz, který jest nyní již ztracen, nebyl již
podporován a zapřisáhal. Pichona, aby nepřestupoval
hranice vytčená algecirasskou aktou, ježto jinak by
byl ještě více zatemněn obzor, věšticí bouři.
Potom chtěl promiuviti ministr Pichen, ale
krajní levice zabránila mu v tom tiučením pulty.
ačkoliv Jaurěs žádal své přátele o klid.
Předseda Brisson prohlásil, že Pichon bezpo-
chyby řekl více než myslil, protože zde nikdo na-
mluví jinak než jmenem Francie. (Hlučný souhlas)
Ministr Pichon souhlasil s tímto vysvětlením,
podotkl však, že nikdy nemluvil žádný příslušník
cizí říše tak, jako Jaurčs. (Pohnutí na různých
stranách.)
Pichon vyložil pak, že instrukce d'Amadovia
Liantevovi uděleny byly bez nejmenšího nátlaku
s některé strany. My jsme nikdy nepřekročili hra-
nice, vylčené sněmovnou. Naše akce jest prozatimní.
Ministr litoval útoků na d'Amadea a na fran-
couzské vojsko, jehož odvahu, kázeň a lidskost
živě chválil za všeobecného potlesku. Dodal, že vyčká
příznivé chvíle, aby vojsko postupně odvolal, pouká-
zal na výhody, vzniknuvší z akce francouzsko-špa-
nělské v marockých přístavech, a dodal, že tyto vý-
hody prospěly také členům všech evropských ko-
Provedli jsme loyálně s velikou obtíží mandát
v Algecirasu převzatý. Dík zavládnuvší bezpečnosti
může Evropa obchodovati v zemích, v nichž kdysi
vládla anarchie. Zasloužili jsme si dík Evropy.
Aziz
Pichon
Pichen
Jaurěs
Brisson
Amadeo
Francie
Evropa
Amadovia Liantev
28
article
Jestliže ustoupíme z Marokka, jame povinni zůstaviti
tam pořádek a bezpečnost. Abdul Aziz je posud je-
diným zákonným sultánem marockým. U něho jsou
pověřeni naši zástupci. Poslové Muleje Hafida ne-
byli přijati v žádné z různých říšských kanceláří.
Pokud programem Muleje Hafida je svatá válka
proti Evropanům, nebude moci býti Evropou uznán;
Hafid a každý jiný musil by před svým uznáním
podepsati veškeré úmluvy Marokka s Francií a vůbec
s Evropou. Francie neměla nikdy úkol, aby nastolila
na trůn některého sultána marockého. To jest úko-
lem všech velmoci, podepsavších úmluvu algeciras-
skou. Žádná velmoc nemůže v tomto případě samo-
statně jednati.
Situace v Marokku zlepšila se a francouzské
politice ani z daleka nenapadá kompromitovati svě-
tový mír, k jehož zachování snaží se přispěli více,
než kdo jiný a o jehož utužení pracuje denně
s vroucí oddaností. Francouzská politika jest poli-
tikou prozíravou a přímou a sněmovna měla by
politiku tu tudíž schváliti. (Pochvala.)
Když Denis Cochin projevil ještě obavu, že
Francie osvědčila příliš velkou slabost, poněvadž
podporovala Abdula Azize a dopustila přes to, aby
Mulej Hafid vtrhl do Fezu, přikročila sněmovna ke
hlasování
Přijata 343 proti 126 hlasům vládou schválený
jednací pořad, v němž projevuje se naděje, že vláda
aniž se mísila do vnitřní politiky Marokka, obháji
práva a vážnost Francie v Marokku v mezích algs-
cirasské akty.
Pak byla schůze skončena.
lonií.
Aziz
Posl Mulej
Evropan
Hafid
Denis
Mulej Hafid
Maroko
Evropa
Francie
29
article
Turacké trampoly.
Z Cařihradu, 19. června. (K. k.) Smýšlení roz-
hodujících tureckých kruhů o revelské sch ů zc
velmi často se mění pro četné odporující si zprávy.
Té chvíle jsou mocné kruhy u dvora a vlády opět
zřejmě znepokojeny. Bedliví a zkušení pozorovatelé
zdejších poměrů skoro úplně se shodují v mínění, že
se Turecku není třeba zvlášť obávati, protože by vliv
ostatních mocností stačil, aby snad příliš dalekosáblé
snglo-ruské reformní úmluvy byly zredu-
kovány na míru prakticky provednou, byl zachován
status quo a předešlo se nějakým zápletkám, Zprávy
a mnohé příznaky potvrzují, že nedávné neobyčejné
množení semakedlonských čet bylo také
nepřímým důsledkem revelské schůzky, neboť komiti
skládají tuze velké naděje v revelské úmluvy. Porta
mimo povolání 10 záložních praporů z části již pro-
vedla, z části již chystá také jina vojenská opatření
proti řádění komitů.
Na neustálé naléhání Porty athenská vláda svolila,
aby konsul Zulumis byl odvolán ze Samu.
Turečtí velevyslanci oznamují skoro souhlasně,
že mocnosti interesované na Krétě chtějí ignorovati
námitky Porty proti odvolání mezinárodnih
vojska z Kréty a v nejlepším případě, zvítění
angjický návrh, aby k ochraně turecké vlajky byl
zůstaven oddil asi 20 mužů, že však mocnosti ty
chtějí i na dále mohamedány chránit a bude-li třeba
zakročiti.
Ruské loďstvo o člyřech obrněncích s devíi
minonoskami, připlulo včera do Samsunu. Zakotví
také v Cunguldaku, přístavu heraklejském.
Změna v argentinském ministerstvu.
Z Rio de Janeira, 18 června. (Něm. kab.) Dopi-
sovatel »Tribuny« oznamuje z Buenos Ayresů, že
argentinský ministr zahraničních věcí Zeballo
podal demisi a »Nacion«, že bývalý londýnský vy-
slauec Belaplaca přijal jeho úřad.
Dop
Nacion
Cařihrad
Turecko
Kréta
Samsun
Cunguldako
Rio jít Janeiro
Německo
Buenos Ayres
30
article
Obyvalelstvo Australis.
Z Melbournu, 19. června. (Něm. kab.) Uveřej-
něna právě spolková statistika odhaduje obyvatelstvo
Australie v r. 1907 na 4,197.037 osob (naproti roku
1906 + 77.566).
Z Cíny.
Ze Sanchaje, 19. června. (Něm. kab.) Činská
vláda nabízí pozůstalým po Anamcích, zastřelených
jün-nanskými povstalci, náležitou náhradu, co nej-
rozhodnějí však odmíta potrestati důstojníky a
úřadnikv.
Ze St. Hradce, 19. června. (K. k.) Dopoledne
byla za hojné účasti zahájena III. rakous ká
koníerence v příčině péče o osoby slabe-
myslně.
Z Terstu, 19. června. (K. k.) Odpluly lloydové
parníky: »Uranos« včera z Alexandrie do Terstu,
»Tnalia« z Lissabonu do Ostende, »Moravia« z G-
braltaru do Terstu a »Nippou« 17. L. m. z Honkonu
do Šanchaje
Cína
Uran
Melbourne
Německo
Austrálie
St . Hradec
Terst
Alexandrie
Tnalia
Lissabon
Ostende
Moravia
Honkon
Šanchaj
31
article
Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské
Nová obecní půjska videňská.
Z Vídně, 19. června. (»N. F. P.«) Z městské
půjčky vídeňské má býti vydána část 200 mil. korun
finanční skupině Úvěrního ústavu pozemkového
Banky pro země rakouské. Pro zbytek nemá býti
povolena žádná opce, poněvadž jest úmysl, reserro-
vati tento zbytek německému kapitálu. Ostatní ví-
deňské banky budou pravděpodobně vyzvány k úča-
stenství. Děje se za nynější správy obecní, tedy pe
12 lelech, poprvé, že čien Rothschitdovy skupiy
totiž Úvěrní ústav pozemkový, zúčastňuje se půjdky
města Vídně.
Z jiho-amerického hospodářslví.
Z Ria de Janeiro, 19. června. (K. k.) Zdejší no
viny doporučují ve sněmovně podanou předlubu
jíž poskytnuta má býti státní subvence společn
stem, chtějícím na jihu pěstovati pšenici. Po 4 dn
iž bojuje vývozní obchod v tisku ostře za snižení c
Rothschitdův
Vídeň
Rio jít Janeiro
úvěrní ústav pozemkový Bank