ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 9420b6b0-7716-11dc-99ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 98, place 84, org 15
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
20. června 1908. Císlo 169.
4 article
Eyla to děmyslně sestavená páčidla, nebozezy, zkrá- ka nástroje na vylamování pokladen. Způsobem velmi nemotorným vymlouval pak Adamský svoji účast na pražském pokusu krádeže u klenotníka Severina. Už prý chtěl jíti na nádraží, aby odjel do Lvova, když Wasiňský s Hotluerem vedli ho do nějakého hostince, kde ho prý opili, na- čež zavedli ho do sklepa, nedaleko cné restaurace- Tam mu Wasiňský dal nějaké železné nástroje k po- držení (!), když v tom prý strhl se pokřik „Zloději“ a buď Wasihský nebo Hüttner vykřikli: „Utíkat!“ Tak prý ulíkal, ale po několika krocích byl zadržen a zatčen K dolazu, kolik členů společnosli Kasiňského znal, uvedl, že pouze oba svrchu zmíněně. „Ale vždyt jste přechovával ve svém dom Schwarzerar „To, prosím, ani nevím, kdo to je.“ (Veselosl.) „Veřejný žalobce: „Když iste byl zatčen, uda jste falešné jméno? „Ne, prosím — tři falešná jména jsem udal jeslli to pana státního interesuje . .
Severin Wasiňský Hotluer Hüttner Lvov
5 article
„Také u vás nalezen byl ostře nabitý brownine Proč pak jste ho měl?“ „Našel jsem ho v domě Wasiňského a vzal jsen ho k sobě, aby se nikomu nic nestalo. „To je vzácná starosilivost! Ve vyšetřování jste však pravil, že jsle browning koupil od Wasiň- ského?“ Obhájce dr. Solaňský hlásí se o slovo: „Pre- sím pana předsedu, aby zbytečné tyto otůzky pan státního nepřipouštěl!“ Obrácen k Adamskému „Pane Adamský — okrodl jste poštu v Praze? Vy- loupil jste Severinův klenotnický závod? Střílel jste z browningu? Zastřelil jste dozorce Kauckého?“ „Nic z toho, pane doktorel“ „Pak nedovedu si vysvětlit, proč se plně dv hodiny o tom mluví a proč se veřejný žalobce tě mito otá zkami zabývá Třetí člen bandy Izidor Knobloch, vyučený řez- bář. dolazován po seznámení svém s Wasiňským tituluje ho stále „ppán“ a „velký“ Wasiňský. Poznal ho ve vlaku, kde mu Wasiňský domlouval, proč prý se dře, když může lehkým způsobem si vydělávat peníze. Později se mu předslavil jako onen pověstný „velký Wasiňský“ a hned mu pohrozil, že každého zabije, kdo by ho prozradil.
doktor Solaňský Adamský Adamská Severinův Kaucký Knobloch Praha Wasiňský
6 article
Posléz Knoblocha vyzval, aby s ním jel do Pra hy, že mu zaopatří zde dobrou práci. „Jel jste? „Ano, jel.“ „Kdo vám dal na cestu? p ekz l „Pan Wasiňský vodil mě po ulicích a ukaz ova mi různé klenotnické krámy, kde by se dalo něco Bělat „Jak to myslilr „No — to je přece jasé, že kupovat nechtěl.“ (Veselost) „Došlo k nějskému pokusu vloupání do klenot nického závodu v Praze?“ „Nedošlo — byl jsem přestrašen a pomýšle jsem na to, abych co nejrychleji z Prahy zmizel Poněvadž jsem ale neměl peněz, vza isem Wasiňskému z lobolky 70 korun. „A ještě něco! Brilantový prsten. Proč ten? „Kdyby mně byly peníze na cestu nestačily „Když jste se vracel, sešel jste se s Hůunerem který právě jel do Prahy? „Ano — ale to mě právě zarazilo tak, že jsem po krátké rozmluvě s ním utekl. „Po návratu do Lvova dostal jste prý od Wa- niŘského výhrůžný list?“ „Ano — bál se, že řeknu policii, že se zdržu v Praze.- „Odepsal jste mu?“ „Nikolivl Dále seznal Knohloch, že Wasiňský měl v Praae velmi mnoho peněz a celý kufr různého nářadí, slou žicího vesměs k vloupání se. „Mohla o tom vědět jeho žena, že má takový arsenál nástrojů?“ „Vždyt se sama často do kufru div la — věděla o všem. Čtvrtý obžalovaný Lecpold TilIl, zlatník, po- znal Wasiňského ve svém krámě. Týž prý se mu představil jako majitel továrny na klobouky v Praze Edmund Elsnerowitz, koupil od něho bodinky a při dalších návštěvách svých nabídl mu různé zlaté věci ke koupi, poněvadž prý chce si koupit jiné, moder- nější. V domnění, že jest bohatým tevárníkem, prý od něho předměty kupoval, nemaje tušení, že jsou (Pokračování.) kradené.
Knobloch Wasiňský Elsnerowitz Praha Lvov Wa
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Elektrická mitraillensa. Z Paříže, 19. června. Zdejší listy oznamují, že městský inženýr Apoleau vynalezl elektrickou mitrailleusu, která vrhá v jedné minutě 1200 střel. Výhoda vynálezu toho spočívé v tom, že se střely bez střelného prachu a bez vý- bušných látek vůbec vystřelují toliko silou elektri- ckou. Vynálezce tvrdí, že jeho mitrailleusa způsoh úplný převrat ve výrobě válečných zbraní. = Méra Lemoiffova. Z Paříže, 19. června. Praví se, že choť uprchlého inženýra Lemoina podala žalobu na rozvod pouze proto, aby Wernherovi, jenž byl nejvíce poškozen, znemožnila proces o náhradu škody. Dokáže snadno, že dům a veškerý majetek náleží výhradně jí. Mernher v Paříži rozhodně po- přel, že by byl kdy pomýšlel zničiti trh drahokamů, chtěl jen pro případ zdaru Lemoinova vynálezu po- držeti kontrolu výroby a obchodu. Na důkaz teho uvedl, že během dvouletého vyjednávání s Lemoi- nem koupil za 160 milionů franků pravých kamenů pro svou firmu. Tak nejedná nikdo, kdo by chyslal světový úpadek. Vyšetřující soudce Poittev in, jenž byl zbaven své funkce, zaslal ministerstvu pří- pis, v němž snaží se svůj postup ospravedlniti. Vy- skytují se zprávy, že Lemoine odejel do Štrasburku a odtud chce přes Vídeň a Cařihrad prchnouti do
Lemoiffův Lemoin Wernher Lemoinův Paříž Štrasburk Vídeň Cařihrad
8 article
Recka, poněvadž Řecko nemá s Francií žádné smlou- vy o vydávání provinilců. Naproti tomu se však lak udržuje mínění, že se Lemoine skrývá někde v okolí Paříže nebo v Paříži samé. Dle zprávy „Echa“ pro jel prý Lemoine včera Vídní = Sebevražda saského gonerála. Z Drážď an 19. června. Velké vzrušení budí zde sebevražda ge- nerála svob. p. z Milkau, bývalého velitele hulán- ského pluku Odejel předevčírem do Gothy a tam se zastřelil. V dopise, zanechaném choti udává za při- činu přesycenost životem následkem srdeční choroby Ve zdejší společnosti byl velmi oblíben = Tři oběti milostné tragedie Z Berlína, 19 června. Vzrušení působí zde milostná tragedie, které padly za oběť tři osoby. Mladý kupec vnikl do bytu své milenky, která mu na jeho opětované prosby otevřela, zastřelil milenku i její matku, načež sám se vrhl se schodiště dolů a zůstal dole ležeti mrtev Také obě ženy jsou mrtvy. Příčina činu nen známa.
Lemoin Řecko Francie Paříž Vídeň Drážďarsko an Gotha Berlín
9 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze »Bokola« vinohradského. Veřejné cvíčení žen ského odboru »Sokola« na Král. Vinohradech n paměť 10leté činnosti tohoto odboru koná se v ne- děli 21. t. m. o 1/24. hod. odpol. ve velkém sále Ná rodního domu. Na pořadu jsou zajímavá cvičení ná řaďová a prostná, pročež se zvou všichni přátelé ženského tělocviku k hojné návštěvě. Vstup hlavním vchodem, kde vydávány budou poukázky na sedadla v sále. Večer o 7. hod. konati se bude v zimní za- hradě přátelský večírek. Těloovičná jednota »Slovan« v Mnichově, Ama- lienstrasse 46, rest. »Nene Akademie«, pořádá dne 28. t. m. okrskové cvičení a dne 29. prohlídku měst a výstavy.
Král Mnichov Ama Sokol Slovan Nene akademie
10 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z vídeňského parlamentu. Z Vídně, 19. června. Sociální demokraté dr. Soukup a soudr. podali dnes ve sněmovně poslanecké tento pilný návrh: Protože pro dobu nejbližší chystá se svolání některých sněmů zemských, protože dále vláda předlohou zákona, kterou se zvyšuje daň lihová, projevila úmysl. pomoci financím zemským nepřímými daněmi, povolenými parlamentem všeobecného a rovného práva hlasovacího, a sanovati je a poněvadž konečně vláda, zejména pro sněm království če ského, slíbila předlohu volební reformy nejdéle pro počátek nastávajícího zasedání sněmu zem- ského způsobem nejurčitějším, navrhujeme vláda se vyzývá, by počátkem nejbližších zase- dání veškerých sněmů zemských podala osnovu zákona, kterým se zavádí všeobecné, rovné tajné a přímé právo hlasovací pro všechny sněmy zemské. Jest to dvanáctý pilný a neprojednaný návrh v poslanecké snémovně, na který dojde po roz počtové debatě. Proslýchá se, že sociálně demo kratičtí poslanci mají připraveno ještě sedm pi ných návrhů. Námitky proti starobnímu pojištění osob hospo dářsky samostatných. Z Vídně. 19. června. Německo-nacionální korespondence oznamuje: České listy sdělily (»Národní Listy« zprávy té neměly — pozn. red.), že v ministerské radě došlo pro zákon pojištovací k tuhým srážkám, které způsobeny byly zvláště tím, že ministr Prášek ve smyslu usnesení klubu svého naléhal, aby do souboru pojišťování starobního a invalidního pojati byl všichni, kdož samostatně pracují v závodech Jak se dovídáme z pramene velmi dobře zpra veného, je ze zprávy té pravdivým jen konee.
Soukup Prášek Vídeň
11 article
O tuhých rozmíškách nemůže býti žádné řeči, a to tím méně, protože také ministr Prášek musil se přesvědčiti z cíferních položek, že osoby v závodech samostatně činné, poněvadž budou hraditi podstatnou část pojišťovací pre- mie, mohou býti pojištěny i v tom případě, že budou všechny sily finanční do krajnosti na pjaty, toliko pro stáří, nikoliv pro invaliditu Počítalo se, že stát přispěje na tuto kategori pojištěnců 900.000 K a že do tohoto pojišto- vání pojati budou toliko ti, kdož mají ročního příjmu méně než 1400 K, tak že by se ne- mohlo dosíci větší průměrné renty roční nežli 200 K, i kdyby pojištěnci přiměřeným podilem přispěli. Osoby v závodech samostatně činné nestávají se ostatně invalidními, když sestárnou, nechať působí v závodech živnostenských nebo zemědělských a zřídka jen pozbývají způsobi- losti vykonávati svoji činnost, nýbrž jsou po většině na všechen způsob ještě schopni, závod dále spravovati. Pojištění starobní, které must býti zařízeno podle zásady dožití, podporované státním příspěvkem, vyžaduje takových sum státních a současně takových příspěvků poji štěnců, že pro samostatné závody stane se, co vůbec jest dosažitelným, bude-li pojištění pro- vedeno státem samým. Rozdil v pojištění ka- tegorie zaměstnanců, o které jde a dělnictva spočívá v tom, že pojištění dělnietva stihne ve- likou částí zaměstnavatele, kdežto při pojištěn cích hospodářsky samostatných není tu nikoho, kdo by mohl býti přinucen ke příspěvkům- Z toho důvodu není také možno pro obě kate- gorie pojištěnců zjednati týž způsob pojištěn nebo zříditi jeden a týž ústav.
Prášek
12 article
Panská sněmovna a státní rozpočet. Z Vídně, 19. června. Finanční komise panské sněmovny skončila dnes celé rokován o rozpočtu na rok 1908. Potřebovala k tomu toliko tři dny. Plenum komise té ujistilo, že rozprava tam vedená byla věenější a důklad- nější, než 52denní debata v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny. Plenum panské sněmovny svoláno je na den 26. t. m., ježto se pevně očekává, že den před tím, t. j. 25. t. m., bude rozpočet poslaneckou sněmovnou schválen v třetím čtení. Ve dnešní dopolední schůzi komise té, kte- rážto schůze trvala pět hodin, projednán roz- počet ministerstva obchodu velmi pronikavě. Přečetné dotazy zodpověděl ministr obchodu dr. Fiedler obšírnými výklady. Generálním zpravo- dajem pro plenum ustanoven, jako v posledních letech vždy, tajný rada dr. Niebauer. Z Vídně, 19. června. Jak se dovídáme. dostala se dnes v rozpočtové komisi panské sně- movny na přetřes ařéra prof. dra. Wahrmunda.
doktor Fiedler Niebauer profesor Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna
13 article
Bývalý ministerský předseda hr. František Thun prohlásil, že prof. Wahrmund pozbyl po publi- kaci známého spisu práva, vyučovati vůbec ješté na některé universitě rakouské právo církevní President společné nejvyšší účtárny a bývalý ministr financí dr. Plener vytkl Wahrmundovi, že svým spísem urazil náboženské cítění celých milionů obyvatelstva. Ministr vyučování dr. Mar- chet přiznal toto faktum, ale hájil své rozhod- nutí. Přeložení prof. Wahrmunda z Inšpruku d Prahy bylo v komisi posuzováno různě. Opět parlamentní dotaz o výroku panovníkově. Z Vídně, 19. června. Poslanec Malik a soudruzi podali dnes na ministra vyučování dra. Marcheta interpelaci, ve které se táží, spočívá-l na pravdě zpráva, že císař k dru. Marchetovi se vyslovil: »Učiňte již jednou přítrž skandá- lům!«, »Vaši rektoři jsou pěkná společnost !« a jsou li zprávy ty pravdivy, jaké důsledky che vláda, v první řadě ministr vyučování, z tohoto fakta vyvoditi? Pro případ, že na tento dotan ve schůzi nejbliže příští nebude odpověděno promění jej podatelé v pilný návrh, kterým vyzvou vládu, aby v poslanecké sněmovně po- dala autentické vylíčení celé příkody.
Thun profesor Wahrmund Plener doktor Wahrmunda Malik Mar Inšpruk d Praha Vídeň
14 article
Novináři vídeňští žurnalistům římským. Z Vídně, 19. června. Všichni novinářšl zpravodajové na říšské radě zaslali syndikátu novinářských zpravodajů italského parlamentu v Římě tento telegram: »Zástupcové tisku v vídeňském parlamentě sledují s vroucí sdílnoste vaše odhodlání a mužný boj za čest a vážnost tribuny veřejného mínění ve sborech zastupitel- ských. Vaší kolegové ve vídeňském parlamentě, kteří sami vítězně vybojovali několikráte takový boj, vnucený jim poměry a jejich smyslem pro povinnost, cítí cele s vámi a jsou v duchu po vašem boku. Přejeme zdaru vaší dobré a spra vedlivé věci.« Soubojová aféra posl. Oncinla. Z Vídně, 19. června. Imunitní výbor po- slanecké sněmovny, jehož předsedou jest posl dr. Sláma, usnesl se 7 hlasy proti 6 (celý výbon má 24 členů !) vydati soudu poslance ryt. Onciula, žalovaného pro souboj. Je to první případ, kdy se navrhuje vydání poslance k soudnímu stíhání pro souboj. Poslanci, kteř hlasovali pro vydání, odhodlali se k votu svému, zajisté mimořádnému, jedině z toho důvodu, že posl. Onciul přinutil k souboji redaktora, který bude pro souboj ten soudně stíhán, kdežto po- slanec Onciu! — protože jest poslancem — by soudně stihán nebyl. Jedině proto, aby mezi vyzvavším a vyzvaným nenastala justiční ne- rovnost, hlasovala většina poslanců, ve schůzi přítomných, pro vydání posl. ryt. Onciula.
doktor Sláma Vídeň Řím slanecký sněmovna
15 article
Revise branného zákona. Z Vídně, 19. června. »Zt.« oznamuje Vyjednávání mezi vládou společnou a vládou předlitavskou a uherskou, o revisi branného zá- kona, bude skončeno co nevidět. Koncem června bude se ještě konati ve Vídni důležitá konfe- rence, ve které se vyřídí poslední spory úplně takže ministr vojenství a ministerští předsedové obou polovin říše ještě před letní dovolenou svou upraví důležitou záležitost tu. Jednání se urychluje na výslovné přání panovníka, který nechce, aby definitivní úprava záležitostí vojen- ských zůstavovala se uherskému říšskému sněmu, který vyjde ze všeobecného práva hlasovacího. a neoddalovala se až snad do r. 1910, nýbrž naopak si přeje, by vojenské otázky vyřízeny byly na podzim oběma parlamenty. S revisí branného zákona upraví se nejspiše také celý soubor nerozřešených otázek: kontingent branců. dvouletá služba, záležitosti poddůstojnické, vo- jenská výchova, záležitosti praporové a odzna- kové, trestní řízení vojenské, territoriální rozdě- lení a ve spojení s těmito věcmí také j a zy kové otázky. Poněvadž hlavní základ nového branného zákona a vojenských reforem, které souvisejí s požadavky národními, jest celkem již panovníkem schválen, jde nyní o to, podrobiti osnovu nového branného zákona poslední re- dakci. To stane se ještě v červnu, takže n podzím bude v delegacích příslušná předloha ohlášena a pak v obou parlamentech podána.
Vídeň
16 article
Pasivní resistence novinářských zpravodajů sně movních v Lublani Z Lublaně, 19. června. Zástupcové zdejšíeh novin na sněmě zemském opustili dnes svá místa a zaslali o svém činu společný připis zemskému hejímanu dru. Šukljovi. Sdělují v něm, že dneškem zastavují novinové zprávy o zase- dání sněmu, poněvadž nebyl dosud splněn po- žadavek jejich, již za minulé kampaně sněmu vyslovený: by jim vykázána byla důstojná místa ku práci. Novináři dodávají, že obnoví svou zpravodajskou činnost, až presidium sněmu vy- káže jim ku práci místa důstojná. Následkem tohoto prohlášení neuveřejňují zdejší listy žádnýci zpráv o zasedání sněmu zemského. Deputace berního úřadnictva u ministra Hinaucí. Z Vídně, 19. června. Svaz spolků berního úřad nictva rakouského vyslal dnes do Vídně deputaei vedenou předsedou šl. Dovarou, berním z Loun deputace ta byla post. Maštálkou uvedena k ministru financí dru. Korytowskému. Domáhala se úpravy postupových poměrů berního úřadnictva, které ná- sledkem rozmnožení míst v poslední době provede- ného, cítí se býti proti ostatním kategoriím úřadni- ctva státního neobyčejné zkráceným, takže jest, po- kud se postupových poměrů týká, daleko hůře po- staveno, nežli úřadnictvo poštovní, celní atd. Před- seda Svazu vylíčil dru. Korytowskému důrazně ne utěšený stav úřadnictva berního, dovolávaje se esoluce rozpočtovým výborem po návrhu poslance Maštálky přijalě a žádal v zevrubném výkladu aa vydatnou napravu. Dr. Korytowsky projednal s de- putací velmi podrobně celou řadu otázek, týkajícíeh se úřadnictva berního a slíbil, že v mezích mož- nosti, které jsou mu dány, bude působiti k odstra- nění nesrovnalostí, berního úřadnictva věru citelně se dotýkajících. Deputace projednala dále požadavky berního úřadnictva s referenty ministerstva financi.
Hinauce Maštálka Maštálek doktor Korytowsky Lublaň Vídeň Louny berní úřad
17 article
Slátní mechanikové. Z Vídně, 19. června. Depulace slátních mecha- nických pomocníků, kteří podle nového regulativu nabudou titulu »státních mechaniků«, dostavila se dnes k ministru financí dru. Korytowskému, kterého žádala, aby v oboru své působnosti nepřekážel nové úpravě poměrů státních mechaniků, kterou vypraco- valo ministerstvo obchodu, a jíž se státní mechani- kové zařaďují do XI. třídy služební. Ministr finane odpověděl, že po stránce finanční nemůže činiti žád ných určitých slibů, že však se dorozumí s ministrem obchodu a že bude jeho snahou, vyhověli oprávně- nému požadavku, seč mu bude možno. Taftova kandidatura. 2 Washingtonu, 19. června. Když do by- dliště Taftova došla zpráva, že jest jmenován kandidálem presidentství Spojených států severo- amerických, shromáždil se velký zástup před jeho bytem a uspořádal mu hlučné pocty. Taf vyšel před dům a měl řeč, ve které děkoval za poctu, kterou mu spolnobčané prokázali. Došlo ho přes 5000 blahopřejných telegramů. Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 19. června. (Pův. tlgr »N. L.«) Demise Pašičovy vlády není ještě přijata. Veřejnost je lhostejna, soudí vět- šinou, že Pašičova demise je velikou ztrátou pro stát a státní politiku v nynější mezinárodn situaci. Vnitřní situace je nevysvětlena. Oposice nevyjádřila se, co myslí a chce. Nálada většiny radikálních poslanců je proti jakékoli koalie stran. Král teprve dnes odpoledne povolal na kon- ference jednotlivé předáky politických stran Konferování potrvá. Zprávy z Bulharska potvrzují, že vláda a noviny připravují válečnou náladu v bulhar ské veřejnosti proti Srbsku.
Korytowský Taftův Pašičův Vídeň Washington spojený stát severo Srbsko Bělehrad Bulharsko
18 title
Telegramy korresp. kanceláře.
19 article Z paslamentu.
Z paslamentu. Z Vídně, 19. června. (K. k.) Příští schůze pan ské sněmovny koná se v pátek 26. t. m. odpo- ledne. Na pořadu je: 1. čtení návrhu na reformu zemědělského realního úvěru; 2. výborová zpráva o světové poštovní smlouvě v Římě a 3. 2. čtení zákona o osvobození jubilejních nadací od kolkov- ních a bezprostředních poplatků. Imunitní výbor usnesl se ve dvou posled ních schůzích na vydání poslanců V. Myslivce. Ma- lika, Breitera, Habermanna, Němce, ryl. Onciulaa Klofáče. Žádost za vydání byla zamitnuta pokud se týče posl. Redlicha, Němce a Prokeše. Z říšského sněmu uherského. Z Pošti, 19. června. (K. k.) Chorvatští členové poslanecké sněmovny dostavili se skoro všichni. Před- seda navrhl, aby se nečetl protokol poslední schůze poněvadž doba porady již uplynula a jednací pořad příští schůze jest již ustanoven. Sněmovna rokovala o lihové předlo ze. Ref. Hoitzy navrhl její schválení. Posl. Magdič mluvil chorvatsky (Nepokoj n levici), háje zájmy malých palífren. Posl. Alex. Nagy (str. neodv.) očekává od před lohy dalekosáhlý sociální účinek tím, že bude ome- zeno požívání alkoholu. Schvaluje předlohu, poně- vadž stát potřebuje nových příjmů, avšak soudí, ž zájmů agrárních a obchodních má se dbáti stejně. Přeje si většího zřetele na průmyslové lihovary. Posl. Rajč (Chorvat) vytýkal, že předloha ne všímá si zvláštních hospodářských poměrů chorvat- ských, ani okolností, které byly vytvořeny finaněním vyrovnäním. Následkem toho Chorvatsko nedostane ani haléře ze značně zvýšené daně. Chorvatsko je předlobou neobyčejně poškozeno, ničiti důležité vý- robní odvětví zemědělského obyvatelstva, jehož je přes 90%. Od daně nebyl osvobozen ani lih pro do- mácnost a malorolnické hospodářství. Navrhuje vrá- titi předlobu výboru, aby ji doplnil ustanoveními dle zvláštních poměrů Chorvatska.
Breiter Habermann Němec Klofáč Redlich Prokeš Posl Magdič Alex Chorvat Vídeň Řím Ma Naga Chorvatsko poslanecký sněmovna
20 article
Posl. Mariassy vítal návrh, kterým lze za- mezit úpadek zemědělství. Posl. Lengyel (neodv. lev.) brojil proti ani- mositě, která začíná vystupovati proti továrnímu prů- myslu. Bývalo by lepší, stanoviti vyšší výkupní obnos. Ač předloha obsahuje mnoho dobrého, řočník je nucen odmítnout ji, protože znamená zvýšení daní. Další debata odročena na zejtřek Posl. Melezer navrhi, aby po čas jednán o lihové daní prodloužila se schůze o hodinu, o čemž bude hlasováno zejíra. Nord. Allg. Zlu.“ k situácl. Z Berlina, 19. června. (K. k.) „Nordd. Allg. Zte“ píše v článku „K situaci“: V posuzování politické situace jeví se namnoze nepokoj, který nezakládá se ani tak na skutečných udalostech, jako spíše má pů- vod v rozšířené nejistotě, utvoří-li se snad nová kon- stelaca a stíží pokojné řešení otázek. Bylo by chy- bou popírati, že se mohou vyskytnouti oblížné d plomalické neshody. Nemělo by se však zapomínali, že umělým a přehnaným líčením možného nebezpe- čenství nepracuje se pro věené a zdravé řešení, je je společným zájmem všech mocností. V dobá ch tak napjatých, jako nyní, tlačí se dle zku- šeností v popředí živly, které rády tropí neplechu Takové doby jsou výbornou živnou půdou pro nejne- smyslnější pověsti a třeba jen letmo pročisti noviny. abychom se přesvědčili, jak horlivě se šíří zlomy- slné výmysly. Německá politika má všal zvláštní důvod býti bdělou, ježto skoro všechny tyto pověsti čelí proti ní, jako společnému předmětu úto- ků. Po leta zvykli jsme si na to, že jsme horlivými novináři ozračováni za vlastní původce rusko-japon- ské vojny. Není divu, že také nyní opět pracuje se s touto opelichalou historickou lži, již snadno bylo by dokumentárně vyvrátiti.
Posl Lengyel Berlín
21 article
Jakmile vyskytnou se olázky evropského Vý chodu, slyšíme zpravidla, že německé rady v Caři hradě působi, aby Turecko dostalo se do válečné ná lady Není pak už daleko k takovému tvrzení jako na př., že anarchistické poměry v Persii spadají na vrub Německa, že jsme vyslali poddůstojníky do At- ganistanu za instruktory, že si chceme polepěiti štvouce islamský svět na Evropu. Také prý chystám zakročení v ruském Polsku, tajně prý jsme spolčeni s Mulejem Hafidem atd.; to vše jsou lž i, které ani nejmenší skulečností nedají se podložiti Dohužel, zpozorovali jsme, že podporují se iv Německu štvanice proti německé politice tu a lam sensacechtivostí. V okamžiku, kdy otázky evropského
Dohužet Turecko Persie Německo Ata Evropa Polsko
22 article
Východu mají obzvláštní důležitost, patří k tomu značná lehkomyslnost, aby úplně neodůvodněná zpráva byla dána na veřejnost, že velvyslanec svob p. Marscball má býti odvolán a vystřídán hl. in- spektorem svob. p. Goltzem. Ještě horší je, že císa- rovy projevy v kruhu důstojníků byly uveřejněny tiskem v neověřené a svévolné formě. Základem této zprávy je rozmluva, již měl císař 29. m. m. v De- bricích po cvíčení cís. brigády, předvedené před 20 lety tehdejším korunním princem císaři Bedři chovi. Tato rozmluva týkala se jen služebních a vo- jenských záležitostí. Nevztahovala se na politické otázky dne a nebylo v ní učiněno ani zmínky o ob kličování a přepadnutí. Císař arci projevil přesvěd- čení, že armáda, věrna duchu Bedřicha Velikého bude se své úkoly. Nechceme dojista zamhuřovat oči před možným nebezpečím. Naši vojáci nemají na svých čepicích nevojenské heslo „hildesheimského kontingentu“ býv. říšské armády: Da pacem demine in debus nostris. Sebevědomí naší síly může nás naplniti důvěrou a klidem, která je jedině důstojna velikého, pokojemilovného národa. Bulharský sněm. Ze Sofije, 19. června. (K. k.) Sobrání svolává se na den 28. t. m. ke krátkému mimořádnému za sedání.
Goltz Veliký
23 article
Ilalská sněmovna Z Říma, 19. června. (K. k.) Posl. G alli ptal se má-li vláda v úmyslu pro případ, že by Mule Hafid obsadil nějaký přístav, drželi se zásady ne- vměšování se do vnitřních záležitostí marockých St. podtajemník Pompili odpověděl, že zdá se, že Mulej Hafid nabývá převahy. Itatie nemá v Marokku ani zvláštních záměrů ani zvláštních zájmů a obmezuje se pouze na to, že vykonává práva svá a povinnosti jež přejala, spolupodepsavši algeciraskou aktu. Obě mocnosti —- pravil dále — jimž vzhledem k jich zeměpisné poloze, jakož ke zvláátnímu významu jich poměru k Marokku dán byl mocnostmi zvláštní mandát, postupovaly vždy s naprostou loyalitou a není důvodu k pochybno- stem, že by jejich chování v budoucnosti se změnilo Poslední prohlášení Pichonova jsou toho zárukou. Marocké události. Z Paříže, 19. června. (K. k.) Francouzský konsu v Cssablance sděluje, že kmen Sragma a jiní kme- nové u Marakeše podstoupili celou řadu bojů s voj skem Mujele Hafida. Halidovi přívržene byli poraženi. Sněmovna projednávala dolazy po marocké politice vládní.
Posl Pompit Pichonův Halid Řím Maroko Paříž Ilalský sněmovna Mujele Hafida
24 article
Posl. Gervais učinil dotaz, je-li vláda věrna politice sněmovnou opělně schválené, považuje-l algecirasskou smlouvu za základ francouzské akce jaké jsou instrukce generála d' Amada. Přimlouval se za neutrální postavení k Abdulu Azizovi a Mulej Hafidovi, t. j. politiku volné ruky. Ať vláda řekne, hají-li zájmy Francie v Africe bez provokace, ale také bez slahosti. (Pochvala.) Deschanel prohlásil, že třeba trvati n tom, že byl to Abdul Aziz, jenž jménem Marokka podepsal algecirasskou úmluvu. Evropa může uznati sultána, jejž si Marokko svobodně zvolí, avšak sul tán ten musí podepsati algecirasskou úmluvu. Francie nesmí pomýšleti na vyklizení Marokka, poněvadž by ihned na to musíla se tam vrátiti za mnohem bor ších podmínek. Řečník žádal za smíšenou policii, v níž byli by i rilfstí vojáci, jakož i za dohodu ná čelníků kmene o zachování jich vlastní bezpečnosti. Marocká záležitost vyžaduje času a peněz. Přeje si. by k zamezení podobných příhod, jaké udály se s Benisuasseny, byla správa na alžírských hranicích sjednocena. Na jihu třeba napadnouti tlupy, jak bude oznámeno, že se shlukují. Za hlučné pochvaly sně- movny projevil řečník uznání kázní a vlastenectví francouzského vojska v Marokku. Francie bojuje o roku 1834 o zajištění svého postavení na Středozem- ním moři. Musí chrániti přístup k nové Francii, ji tam založila. To jest důvodem její velmi omezené akce. (Pochvala na levici a ve slředu.) Posl. Jaurěs žádal, by ministr Pichon sdělil pokyny, jež byly uděleny generálu d'Amadovi.
Posl Gervaisa Amado Aziz Pichon Francie Afrika Maroko Evropa Mulej Hafid
25 article
Ministr Pichon předčítal pokyny, jež byly 19. m. m. generálu d'Amadovi zaslány. Po obnovení pořádku a potrestání provinivších se kmenů třeba zjednati bezpečnost v zemi, aby umožněn byl obcho Evropanů. Nutné obsazení bude mlti jen zalimný rám a mine, jak to bude možno bez ohrožení bezpeč- nosti v zemi. Generál d'Amade zřídí opevněná stano- viště, aby potlačil vládnoucí anarchii a nahradí krok za krokem francouzské vojsko vojskem domorodým. Pokyny, udělené generálu d'Amadovi, končí násle- dovně: »Můžeme doufati, že Vaše pacifikační dílo bude v brzku úspěšně skončeno a úmluva algeci rasská u Šaujů brzy bude platiti. Pokud jde o pro vedení opatření, spolehá vláda na Vás.« (Pochvala. Ministr předčitá pokyny, dané gen. Liauteyovi jichž obsah týká se provedení francouzsko-marocké úmluvy o alžírských hranicích a má zabezpečiti v do- hodě s maghzenem jejich pacifikaci. Pokyny, uděleno generálu d'Amadovi, byly sděleny mocnostem, jež podepsaly algecirasskou úmluvu. Posl. Jaurěs je povděčen, že vláda zdůraznila jasně zalímný ráz francouzské akce, soudí však, že značně přehnala právní svazky, vížlcí ji k sultánu Abdulu Azizovi a klamala se o rozdílu branné moc obou sultánů. Všichni, jen ne naše diplomacie — praví řečník — viděli, že Abdul Aziz je zdiskredi- tován, a skutečnost byla proti nám, totiž jednote Maroška s Mulejem Hafidem, jenž obsadil Fez, K Besai a Tetuan Mulej Hafid stihne již zejtra na pobřeží a ulo nám rozřešiti těžké problémy« Francie přeje si vák
Pichon Amado Evropan Posl Aziz Maroško Hafid Tetuany Mulej Hafid
26 article
nívě míru, neobětovala by však nikomu sebe menší část své vnitřní akční svobody a své zevní spojene- cké svabody. (Hlučná pochvala v celé sněmovně.) Když Jaurs narážel najcizí infervence, přeruši jej ministr Pichon rozhodnou poznámkou: Nikdy ne- řekla o nás některá velmoc, že vybočili jsme z al geci rasské úmlovy, nikdy nežádala od nás některá vel- moc ujištění, o jakém se zmiňujete. (Pohnotí.) Svěděilo by o špatné znalosti našeho vlastenectví, kdyby se myslilo, že jsme zavdali podnět k takovým ýzvám. (Pochvala) Jaurěs citoval pak časopis, v němž děje se zmínka o notě Německa Francii, v níž Francie jest tázána, zda odvolá svoje vejsko z Marokka. Dva dny na to sešel se londýnský velvyslanec Cambon s ně- meckým tajemníkem šl. Schönem. Ušetřte nás — volal Jaurěs — budoucně smutné skutečnosti shody takových okamžiků. (Projevy odporu na levicid) Min, předseda Clemenceau a min. Pichon ohradili se nejrozhodněji proti těmto Jaurěsovým po- známkám. Pichon tázal se za živého pohnutí, kdo zmocnil Jaurěsa, aby mluvil jmenem Německa.
Jaurs Pichon Cambon Schön Jaurěs Clemenceau Německo Francie Maroko
27 article
(Krajní levice zasypávala ministra urážlivými slovy a tloukla pulty, ostatní sněmovna tleskala) Jaurě s odpověděl, že tyto pověsti citovalo 2 jiných znepokojených poslanců. Proč on sám jest napadán? Tim byl výslup urovnán a Jaurě s pokračoval klidně ve své řeči. Zdůraznil v závěrku nutnost, aby Abdul Aziz, který jest nyní již ztracen, nebyl již podporován a zapřisáhal. Pichona, aby nepřestupoval hranice vytčená algecirasskou aktou, ježto jinak by byl ještě více zatemněn obzor, věšticí bouři. Potom chtěl promiuviti ministr Pichen, ale krajní levice zabránila mu v tom tiučením pulty. ačkoliv Jaurěs žádal své přátele o klid. Předseda Brisson prohlásil, že Pichon bezpo- chyby řekl více než myslil, protože zde nikdo na- mluví jinak než jmenem Francie. (Hlučný souhlas) Ministr Pichon souhlasil s tímto vysvětlením, podotkl však, že nikdy nemluvil žádný příslušník cizí říše tak, jako Jaurčs. (Pohnutí na různých stranách.) Pichon vyložil pak, že instrukce d'Amadovia Liantevovi uděleny byly bez nejmenšího nátlaku s některé strany. My jsme nikdy nepřekročili hra- nice, vylčené sněmovnou. Naše akce jest prozatimní. Ministr litoval útoků na d'Amadea a na fran- couzské vojsko, jehož odvahu, kázeň a lidskost živě chválil za všeobecného potlesku. Dodal, že vyčká příznivé chvíle, aby vojsko postupně odvolal, pouká- zal na výhody, vzniknuvší z akce francouzsko-špa- nělské v marockých přístavech, a dodal, že tyto vý- hody prospěly také členům všech evropských ko- Provedli jsme loyálně s velikou obtíží mandát v Algecirasu převzatý. Dík zavládnuvší bezpečnosti může Evropa obchodovati v zemích, v nichž kdysi vládla anarchie. Zasloužili jsme si dík Evropy.
Aziz Pichon Pichen Jaurěs Brisson Amadeo Francie Evropa Amadovia Liantev
28 article
Jestliže ustoupíme z Marokka, jame povinni zůstaviti tam pořádek a bezpečnost. Abdul Aziz je posud je- diným zákonným sultánem marockým. U něho jsou pověřeni naši zástupci. Poslové Muleje Hafida ne- byli přijati v žádné z různých říšských kanceláří. Pokud programem Muleje Hafida je svatá válka proti Evropanům, nebude moci býti Evropou uznán; Hafid a každý jiný musil by před svým uznáním podepsati veškeré úmluvy Marokka s Francií a vůbec s Evropou. Francie neměla nikdy úkol, aby nastolila na trůn některého sultána marockého. To jest úko- lem všech velmoci, podepsavších úmluvu algeciras- skou. Žádná velmoc nemůže v tomto případě samo- statně jednati. Situace v Marokku zlepšila se a francouzské politice ani z daleka nenapadá kompromitovati svě- tový mír, k jehož zachování snaží se přispěli více, než kdo jiný a o jehož utužení pracuje denně s vroucí oddaností. Francouzská politika jest poli- tikou prozíravou a přímou a sněmovna měla by politiku tu tudíž schváliti. (Pochvala.) Když Denis Cochin projevil ještě obavu, že Francie osvědčila příliš velkou slabost, poněvadž podporovala Abdula Azize a dopustila přes to, aby Mulej Hafid vtrhl do Fezu, přikročila sněmovna ke hlasování Přijata 343 proti 126 hlasům vládou schválený jednací pořad, v němž projevuje se naděje, že vláda aniž se mísila do vnitřní politiky Marokka, obháji práva a vážnost Francie v Marokku v mezích algs- cirasské akty. Pak byla schůze skončena. lonií.
Aziz Posl Mulej Evropan Hafid Denis Mulej Hafid Maroko Evropa Francie
29 article
Turacké trampoly. Z Cařihradu, 19. června. (K. k.) Smýšlení roz- hodujících tureckých kruhů o revelské sch ů zc velmi často se mění pro četné odporující si zprávy. Té chvíle jsou mocné kruhy u dvora a vlády opět zřejmě znepokojeny. Bedliví a zkušení pozorovatelé zdejších poměrů skoro úplně se shodují v mínění, že se Turecku není třeba zvlášť obávati, protože by vliv ostatních mocností stačil, aby snad příliš dalekosáblé snglo-ruské reformní úmluvy byly zredu- kovány na míru prakticky provednou, byl zachován status quo a předešlo se nějakým zápletkám, Zprávy a mnohé příznaky potvrzují, že nedávné neobyčejné množení semakedlonských čet bylo také nepřímým důsledkem revelské schůzky, neboť komiti skládají tuze velké naděje v revelské úmluvy. Porta mimo povolání 10 záložních praporů z části již pro- vedla, z části již chystá také jina vojenská opatření proti řádění komitů. Na neustálé naléhání Porty athenská vláda svolila, aby konsul Zulumis byl odvolán ze Samu. Turečtí velevyslanci oznamují skoro souhlasně, že mocnosti interesované na Krétě chtějí ignorovati námitky Porty proti odvolání mezinárodnih vojska z Kréty a v nejlepším případě, zvítění angjický návrh, aby k ochraně turecké vlajky byl zůstaven oddil asi 20 mužů, že však mocnosti ty chtějí i na dále mohamedány chránit a bude-li třeba zakročiti. Ruské loďstvo o člyřech obrněncích s devíi minonoskami, připlulo včera do Samsunu. Zakotví také v Cunguldaku, přístavu heraklejském. Změna v argentinském ministerstvu. Z Rio de Janeira, 18 června. (Něm. kab.) Dopi- sovatel »Tribuny« oznamuje z Buenos Ayresů, že argentinský ministr zahraničních věcí Zeballo podal demisi a »Nacion«, že bývalý londýnský vy- slauec Belaplaca přijal jeho úřad.
Dop Nacion Cařihrad Turecko Kréta Samsun Cunguldako Rio jít Janeiro Německo Buenos Ayres
30 article
Obyvalelstvo Australis. Z Melbournu, 19. června. (Něm. kab.) Uveřej- něna právě spolková statistika odhaduje obyvatelstvo Australie v r. 1907 na 4,197.037 osob (naproti roku 1906 + 77.566). Z Cíny. Ze Sanchaje, 19. června. (Něm. kab.) Činská vláda nabízí pozůstalým po Anamcích, zastřelených jün-nanskými povstalci, náležitou náhradu, co nej- rozhodnějí však odmíta potrestati důstojníky a úřadnikv. Ze St. Hradce, 19. června. (K. k.) Dopoledne byla za hojné účasti zahájena III. rakous ká koníerence v příčině péče o osoby slabe- myslně. Z Terstu, 19. června. (K. k.) Odpluly lloydové parníky: »Uranos« včera z Alexandrie do Terstu, »Tnalia« z Lissabonu do Ostende, »Moravia« z G- braltaru do Terstu a »Nippou« 17. L. m. z Honkonu do Šanchaje
Cína Uran Melbourne Německo Austrálie St . Hradec Terst Alexandrie Tnalia Lissabon Ostende Moravia Honkon Šanchaj
31 article Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské Nová obecní půjska videňská. Z Vídně, 19. června. (»N. F. P.«) Z městské půjčky vídeňské má býti vydána část 200 mil. korun finanční skupině Úvěrního ústavu pozemkového Banky pro země rakouské. Pro zbytek nemá býti povolena žádná opce, poněvadž jest úmysl, reserro- vati tento zbytek německému kapitálu. Ostatní ví- deňské banky budou pravděpodobně vyzvány k úča- stenství. Děje se za nynější správy obecní, tedy pe 12 lelech, poprvé, že čien Rothschitdovy skupiy totiž Úvěrní ústav pozemkový, zúčastňuje se půjdky města Vídně. Z jiho-amerického hospodářslví. Z Ria de Janeiro, 19. června. (K. k.) Zdejší no viny doporučují ve sněmovně podanou předlubu jíž poskytnuta má býti státní subvence společn stem, chtějícím na jihu pěstovati pšenici. Po 4 dn iž bojuje vývozní obchod v tisku ostře za snižení c
Rothschitdův Vídeň Rio jít Janeiro úvěrní ústav pozemkový Bank