1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 20. června 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odnol. Histy
předelácí ss
v Praze v admlnistrani
za mřsío . . . . . . 2
na čtvet leta . . . . 6 K —k
s dvojí čonšškou
na mřat
na čtvit Lta . . . . 7 K 50
ve flialkáchs
2 K s01
za měsfe-
Teštout
n pse . . . . . . K e0ok
nn čtvrt lela . . . .
s drají zkellkeu
n čtrrt . . . . 11 K cok
na mařale
Praha
5
article
Na vahách?
Na vahách?
Schůze revelská a ohlášený, pro politiku
svropskou nejvýznamnější výsledek její, do-
hoda anglicko ruská o společném postupu
v záležitosti oprav v Makedonii ovládají a
dle všeho ještě dlouho budou ovládati mezi
národní situaci, ježto způsobí zásadn
obrat v posavadní reformní akci make
donské.
Hlavní zájem, jakož přirozeno, soustř
ďuje veřejné mínění kol otázky, zda společný
postup anglicko-ruský neohrozí mír evropský
a provede se za souhlasu ostatních mocnosti
či zda narazí na odpor tak vážný, že zacho
vání míru stalo by se nemožným. Zvláště
obracejí se v té příčině zraky k Berlínu,
ježto veřejné mínění má za to, že zvláště
odtud by mohl dán býti podnět k nebezpeč
nému zauzlení věcí balkánských. Ale časo-
pisectvo říšsko německé dosud níčím nepro
zradilo, že by Německo samo přímo chtělo
překážeti anglieko-ruským návrhům, ač jinak
připouští, že vězí v politickém ovzduší mezi-
národním jakýsi neklid... Tak »Köln. Ztg.«,
zabývaje se pověstmi, že německý vyslanec
svob. pán Marschall bude z Cařihradu od
volán, a nedávnou řečí císaře Viléma, pro
hlašuje: Bohužel, ociťujeme se v nynějším
okamžiku v době politického neklidu, kterýž
přátelům poplachu a sensace poskytuje vhod-
nou příležitost, aby se uplatnili a získalisi
Köln
Marschall
Vilém
Makedonie
Berlín
Německo
Cařihrad
6
article
důvěřivé obecenstvo. Vždyť zpráva, že Ně-
mecko chce uvésti Turecko do trojspolku,
ač jest plodem politické nezralosti a hlou-
posti, dochází slechu a stává se předmětem
hlubokomyslných úvah politických. Když se
odbyla schůze revelská a naprosto nic nevy
tvořila, co by ohrožovalo mír světový, ale spíše
dle všeho vedla k dohodě, kteráž jest s to při
praviti klidné a věcné vyřízení záležitosti
makedonské, uvádí se na přetřes řeč císa
řova (kteráž byla promluvena 14 dní před
revelskou schůzí a nemohla proto nikterak
poukazovati na výsledek této schůze), jen
aby se zvýšilo znepokojení.
Německo má své vojsko jednak a
především proto, aby se zachoval ozbrojený
mír a za druhé, aby se ho užilo pádně
kdyby bez viny Německa se rozpoutala svě-
tová vřava válečná. Císařova řeč byla na-
pomenutím k rozumu a rozum nám veli
abychom zachovali svůj klid v nynější době
kdy bez náležité příčiny proudí světen
vzrušení.
Za to lze pozorovati na časopisectvu
kteréž německých informací používá pro Ra
kousko Uhersko, že značně sesiluje neklid,
proti němuž právě uvedený hlas jest na
mířen. Některé vídeňské a pešťské listy ve
směru tomto přímo se předstihují; jedny
hrozí mohamedánským svělem Anglii, Rusku
i Francii, jako na př. »Zeit«, jiné se na-
máhají, aby výsledky schůze revelské vy
ličily jakožto naprostou porážku rakousko
uherské politiky balkánské, a tvrdí, že
zvláště politika anglická neočekávaně a náhle
se obrátila proti zájmům rakousko-uherským
na Balkáně.
Turecko
Německo
Anglie
Rusko
Francie
Balkán
Ra kouský Uhersko
7
article
Podobně se z Cařihradu oznamuje, že
vládní kruhy turecké jsou dodatečně vý
sledky schůze revelské velice znepokojeny.
Současně koluje v německém časo
pisectvu názor aktivního státníka balkán
ského, dle všeho řeckého, kterýž prohlašuje,
že nadchází konec Turecka, jež od deseti-
letí živoří pouze z milosti velmocí. Má za
to, že se čekalo pouze na oslabení Ruska
válkou na dálném Východě Ani Rakousko-
Uhersko, chopivši se projektu drah sandža
ckých, zejména dráhy soluňské, nemá prý
více nijakého zájmu na zachování celistvosti
Turecka. Rusku prý pak záleží na Darda-
nelách a dovede za Cařihrad poskytnouti
Anglii dostatečnou náhradu ve věcech asij
ských. A tak prý není přemrštěno, prohlásí-l
se, že revelská schůze zahájila nové sesta-
vení evropského koncertu, jehož účinky asi
nedají na sebe dlouho čekati. Turecko se již
nedá zachrániti. Sultán byl po leta nucen
sestupovati od neúspěchu k neůspěchu; a tak
se i postavení Německa co do nových po-
měrů stalo choulostivým.
Cařihrad
Turecko
Rusko
Rakousko
Uhersko
Anglie
Německo
8
article
Vedle svých značných hospodářských
zájmů v Turecku slíbilo sultánovi své přá
telství a svou ochranu — vykonáváť nad
ním jakýsi morální protektorát — a proto
se sultán přirozeně bude vždy obraceti do
Berlína, pokláda li se za ohroženého. Dopu
sti-li pád sultána, dohrálo Německo svůj
úkol v Turecku a bude i po jeho zvláštním
tamějším vlivu veta. Než i Německo dobře
uváží, má-li se postaviti zjevně v odpor
s ostalními velmocemi, aby z milosti získalo
další lhůtu sultánovi. Vždyť právě na Bal
káně jsou zájmy druhých dvou trojspolko
vých mocností, Rakousko-Uherska a Italie
tak důležité, že ani při naprosté důvěře
v jejich upřímnost nedá se s tím počítati,
že by v opravdovém, vážném případu bez
podmínečně sledovaly za Německem. Byt
povrch situace se zdál býti klidný a nevinný
a trhliny, jež se objevují, se zalepovaly
úřadním chlácholením, připravují se pod
touto rouškou v otázce balkánské očividně
důležité věci, které skončí pro Evropu tím
snesítelněji a hladčeji, čím více velmoci se
přičiní, aby při úpravě věcí balkánských se
ubíraly cestou, která jest dána historickým
vývojem jeho.
Dop
Bala
Turecko
Berlín
Německo
RakouskoUhersko
Evropa
Italia
9
article
Snahám, vyříditi otázku makedonskou
hladce a snesitelně, svědčí ještě další diplo
matický hlas, jenž se ozývá v »Pest. Lloydu«.
Vykládá, ze odpovědmi, jichž se dostalo do
velmocí na původní, prosincové a březnové
návrhy anglické, a umírněné, ale za stejným
cílem jdoucí návrhy ruské, zjištěny byly
hranice, v nichž lze zachovati jednomyslnost
Evropy. Dohodou revelskou vzdala se Anglie
svého původního, zvláštního stanoviskaa
připojila se ke hledisku ruskému, čímž na-
stala větší jednota mezi reformní politikou
anglickou a politikou mocí pevninských Co
se týká Rakousko Uherska, ukázalo již svým
souhlasem s původními návrhy ruskými, že
věcná dohoda obou říší přetrvá všecky zá-
chvěvy nedávné minulosti.
Lloyd
Evropa
Anglie
Rakousko
Uhersko
10
article
Prostě řečeno, Rakousko-Uhersko nepo
važuje dle tohoto hlasu výsledek revelské
dohdy za kámen úrazu.
Tomuto nazírání nasvědčují i nejnověj
došlé zprávy londýnské, že anglicko-ruský
návrh na zjednání pořádku v Makedonii,
podrobně propracovaný, jest již v podstatě
stanoven; zvláštní konference evropská ne-
bude svolána, jak původně se domníváno
Nebudeť ji třeba, protože podrobné stanoven
návrhu anglieko-ruského jde před se ve
srozumění s ostatními velmocemi; výslovně
pak se oznámuje, že byla osnova návrhu
již schválena Francií, Italií a Rakouskem.
Tím by byla celá akce dospěla již té
měř ke svému bezprostřednímu provádění
To jest však okamžik velice vážný pro bal-
kánské národy a státy, kteréž právě v po-
slední době více si všímaly svých drobných
sporů a nechutí, než toho, aby si zabezpe-
čily náležitý zřetel pro své společné, vyšš
zájmy. Zejména napjetí mezi Bělehradem
Cetyní, o němž podal svědectví proces černo-
horský, a pokusy rozeštvati na novo pravo-
slavné a katolické obyvatelstvo srbské
chorvatské, jsou zjevy, kteréž neukazují, že
by jižní Slované si byli uvědomili vážnost
chvile pro svou budoucnost.
Snad jednomyslné volby do bulharského
sobrání, změna v ministerstvu srbském, p
volbách do skupštiny, a pozadí, kteréž v na
pjetí mezi Bělehradem a Cetyní odhalil pro-
ces černohorský jsou předzvěstmi, že malé
státy balkánské nezůstaví bez povšimnutí
obrat, kterýž přivodí výsledky schůze revel-
ské a nepropasou tento historický okamžik
Slovan
RakouskoUhersko
Makedonie
Francie
Rakousko
Bělehrad
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 87.)
Vo Vidni, 19. června.
(Původní zpráva telef. »Nár. Lista«.)
Ze dvou set hodin, kontingentovaných peo
rozpočtovou, všeobecnou a podrobnou debatu
ve sněmovně poslanecké, jest odmluveno, dne
šek počítaje, 113 bodin a 40 minut. Řečníků
se vystřídalo dnes velmi mnoho. Mluvili však
před nepatrným posluchačstvem. U některéh
sotva splněna byla podmínka tří posluchačů pr
přednášky universitní dle úsloví: tres faciun
collegium. Ani litoměřický starosta dr. Fünke.
senior německých poslanců z království če-
ského, který druhdy za německé obstrukce zván
byl předsedou předsedů německých stran, ne-
soustředil kolem sebe velký kruh; ti však, kdož
jeho výklady sledovali, provolali doyenovi ně-
meckých pokrokovců několikráte „heil“ za to.
že vyzýval Čechy, by upustili od svého poža-
davku státoprávního. Takové výzvy nedotknou
se ovšem poslanců českých ani dosti málo.
Dnešní schůze náležela většinou poslancům
sociálně-demokratickým, ze kterých dostalo se
jich k slovu sedm. Ve sněmovně proslýchá se.
že jest úmyslem navrhnouti v pondělí kone
debaty. Úterek bude pak vyplněn věcnými po
známkami, kterých bude na půl sta. Potom ná
sledovati bude hlasování.
Poslancům zjednáno bylo dnes nové ob
čerstvení. Vedle síně, která je čítárnou, umístěr
je stinný balkon. Tam má býti zřízona turecká
kavárna: budou tam postaveny židle továrny
pražsko-rudnické a bude se tam podávati černá
káva. Přejeme poslancům osvěžení toho.
List
doktor
Fünke
Čecho
poslanecký sněmovna
13
article
Celkem promluvilo dnes 18 řečníků, takže
dosud v rozpočtové debatě promluvilo 163 řeč
Ke konci schůze povstal ministr vyučován
dr. Marchet a zodpověděl dotazy posl. dra
Adlera a soudruhů a Malika a soudruhů o vý
rocích, jež učinil cisař k ministrovi vyučován
o chování se rektorů a o vysokoškolských udá-
lostech vůbec. Chef vyučovací správy prohlásil
že není ani povinen, ani oprávněn podávati vý
klady ku projevům, jež učinil panovník k němu
že však přece podle pravdy konstatuje, že vý
roky ofsařovy nebyly namířeny ani proti rekto
rům vůbec, ani proti usnesení rektorské konfe
rence, že tedy není žádné příčiny ke znepoko
jení ani pro obyvatelstvo, ani pro kruhy inter
esované. Sněmovna vyslechla beze vší odezvy
odpověď tu, která mlčí o tom, zdali se panovník
nevyslovil o rektorech jednotlivých.
Prohlášení, kteréž učinil ministr Marche
koncem schůze, spočívalo na plné moci, kterou
panovník dal včera ministerskému předsedov
bar. Beckovi, a na usnesení krátké ministerské
rady, jež konala se včera v parlamentě.
Posl. Choc navrhl debatu o ministrově od
povědi. Při hlasování ukázalo se, že sněmovna
nebyla způsobilá platně se usnášeti, protože
nebylo přítomno ani 100 poslanců. Následkem
toho nemohl také president vyhlásiti, kdy se
koná schůze příští. Sezve ji písemně na zejtřek
Pozvání musejí roznášeti po Vídni za
dusna a vedra všem 516 poslancům nebozí slu-
hové, kteří jsou od časného rána celý boží den
ve službě.
Četným poslancům zželelo se nebohých
sluhů, ze kterých někteří dali se do pláče, když
uslyšeli, že jim nastává dvouhodinová pochůzka
níků.
Marchet
Adler
Malik
March
Beck
Posl
Choc
Vídeň
14
article
městem. Posl. dr. Mahler prohlásil prosiden
tovi, že klub židovských poslanců vzdáváse
práva dostati do bytů pozvánky na zejtřeějš
schůzí. Tohoto lidumilného příkladu násle doval
noprodleně sociální demokraté, křesťenští soci
álové, Čechové, národní sociálové čeští, Slovine
a Chorvaté, dohromady asi 300 poslanjiců, takžo
sluhům zbylo k dodání něco přos 200 pozván
— počet přece jen dosti veliký.
Z Vídně, 19. června. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.10 hod.
Posl. Choc (k jednacímu pořadu) vytýkal, ž
kráňský sněm zasedá současně s říšokou sněmovnou
Předsednictvo nemělo stanoviti na dnešck žádnoou
schůzi; poslancům říšské rady musí býti zapozpečer
možnost vykonati svou povinnost. Nechice v to nt
směru činiti žádný návrh, věla, že by byl zamítnut
avšak ohražuje se proti takovému i-dnání a pro-l
aby příště něco podobného se nestale.
Předseda nemá proč, učiniti nějaké opatřcní
prolože posl. Choc neučinil žádného návrhu. Zem-
ským poslancům kraňským, kteří jsou členy říšské
rady, dal dovolenou, takže po formální stránce nelze
ničeho vytýkati.
Sněmovna pokračovala v zevrubné
rozpravě o rozpočlu,
Posl. Mandič stěžoval si do zkracování Chorvato
a Slovinců při správních úradech a do zanevlbáván
jejich jazyka.
Posl. Hoilinger vytkl nulnosl opravy hospodář
ského zákonodárství a důležitost úplného proveden
zásady parlamentní vlády a cádá za zlízení min
poštovního, zdravotního a živnostenckého
Posl. Palme poukazoval na hospodářskou nouz
v Rudohodi, kde nelze žíti z výnosu půdy, nýbrž
Ueba hlednti výdlělek vedlejší v rukavičkářství, kraj
kářství a pod. Vláda povolila v únoru na výpa no
25.000 K, ale ta nebyla podnes vyplacena, vinou
místodržitelství v Praze.
Posl. Fr. Fuoks přednesl různá přání hornom
kouská.
Posl
doktor
Mahler
Čecho
Chorvat
Weiskirchner
Choc
Mandič
Chorvato
Palme
František
Fuoks
Vídeň
Rudohodi
Praha
15
article
Posl. Kraus přimlouval se za dobré konsulátní
zasloupení v cizině. Naše konsuláty mimo Evropu
a Orlent — pravil — zřídka plní svůj úkol. Slěževa
si, že vládní komise k studiu uhelné otázky nepodává
sněmovně zprávy a nabádá zejména ministra orly
aby zakročil rázně proti uhelnému karlelu.
Česká soverní dráha bude koupena dráž o ně
kolik milionů, jichž by se použilo mnoliem lépe n
nutné stavby při téte dráze. Konečně usiloval, aby
vláda věnovla největší pozornost hospodářským oláz-
kám obyvatelsiva.
Posl. svob. pán Baliaglia polemisuje s posl. Dia-
mandem, pravil, že polský klub podporuje mnohé
požvlavky sociálních demokratů, avšak nemůže hla-
sovali pro návchy, jež by vyšinuly z rovuověhy
slátní rozpočet. Nynější vládu podroruje prolo,že
za daných poměrů lepší býli nemůže. Schátralý par-
lamentní systom není na dále s to určovati vlece
Posl. Smilka vyčílal m.-p. Beckovi, že neprovo
zuje politiku střední čáry mezi zájmy městanských
stran a dělnictva, nýbrž snaží se ziskati poune stran
měšťanské, aby je postavil do služeb knpitalistickýel
zájmů. Sociálněolitický odbor bude dle slihu mi
nistra obchodu sloužiti zájmům, t. j. prospěchu prů-
myslu. Řečník žádá za brzkou úpravu domnáck
práce.
Posl. Gentili stěžoval si do zanedbávání jižnícl
Tyrol, žádaje, aby slíbená pomocná akce byla rychle
provělena. Avšak vláda musí také hájiti národn
práva Vlachů. Ohražuje se proti podporování něme
ckých škol v jižním Tyrolsku slátem, připomněl,ž
Němci, bránící se proli zlízení českých veřcjnýcl
škol ve Vídni, mají v čístě vlašském Terstu ze stát-
ních peněz vydržovanou opatrovnu, obecnou školu
a gymnaslum. V Čechách touží Němci po autonremii
Tyrolsku nazývají velezradou snahu i po seb
rovnější samosprávě. Ke konci nabádal sněmovnu
aby se věnovala hospodářským pracím.
Posl
Kraus
Baliaglius
Zeus
Beck
Gentili
Vlach
Němec
Evropa
Tyroly
Tyrolsko
Vídeň
Terst
16
article
Posl. Hanusch pohřešuje v dosavadní působaosl
lidového parlamentu činnosl ve prospěch prolelariátu
Naléhal na brzkou předlohu o zkrácení práce v zájmu
dělnictva i podnikatelů. Noční práci Úřeba zrušiti
Po stránce sociálně-reformátorské nutno konečné za
sáhnouti jiným tempem. Této vládě jeho strana ne
může odhlasovali rozpočet.
směn
Posl. dr. Funke a jeho soudruzi vysloupí rez-
hodně proti všelikému omezování anebo překruco
vání řišského zákona o školách obečných, ale zasa
se stejně rozhodně o úpravu obecného školství. Reč
ník přimlouvá se, aby stát přovzal náklady pokračo
vacího školství a uějtelům byla zaručena úplná cb-
čanská svoboda. Navrhl resoluci, aby platy učitel
I. a II. tř. rovnaly se platům st. úřadníků čtyř dol-
hodnostních tříd. O menšinových školách soudí, že
každý národ musí si platili svě školy sám
Čechové — pravil v dalším průběhu své řeči —
musí zmodernisovati své názory o nedílnosti a jed-
notnosti království českého. Jednota staroslavnéh
království českého nebyla roztržena rozlukou země-
dělské a zemské školní rady. Obéma národům vede
se při tom dobře a vedlo by se jim jistě také velm
dobře, kdyby bylo provedeno administrativní rozdě
lení země takovým způsobem, který je jedině způ
sobilým sjodnati národní mír. Jsme ochotni k do
hodnutí a k uspoládání poměrů, jsme však také každ
chvíle ochotni zasazovali se za práva německého ná
roda a neustoupíme od nich ani o píd. (Hlučná po
chvala a pollesk.)
Posl. Ausobský pr ohlásil, že zákonodárství n
ochranu dělnictva třeba zreformovat a pojednal ze
vrubně o živnostenské inspekční službě
Posl. Polelene žádal, by se v brzku přikročilo
k vybavení úřadnictva z dluhů, poukazoval na na
stávající velké úkoly a varoval, aby se daně pře
časně rychle nesnižovaly.
Posl
Hanusch
doktor
Funke
Čecho
Ausobský
17
article
Posl. Forstuer přednesl různě sližnosti na po
štovnictví, broje zvláště proli křesťansko- sociálním
polancům, kleří návrhy jeho slrany zamllli
Posl. Johanis dovozoval, že do rozpočtu na 190
byl zařaděn nepatrný obnos na ochranu délnictva
ač stát má z nepřímých daní největší příjmy a dělni-
ctvo na těchlo nepřímých daních největší podíl. Insi-
tuci živnostenského inspektorátu p.ohlásil za nedosl-
tečnou. Inspekloři měli by býti nezávisli na zaměs
navatelích. Živnoslenská inspekce musí týkali se téz
dělnic a musí býti vykonávána též ženami. Živno-
stenský řád bréba zreformovat a všechny živnosten-
ské závoly, zaměstnávající 5 až 10 dělníků, měly
by býti zahrnuty v pojem podniku továrního. Na
zůkon o ochraně domácké práce čeká se marně. Jeho
strana bude hlasovati proti rozpočtu, protože vládu
nemá smyslu pro sociální olázku.
Posl. dr. Myslivec pravil, že protiklerikální ma
sarykovské hnutí zachvátilo v Čechách vše, učitele
soudce a úřadníky a ani vláda není mu nepřízniva
Úmyslem vlády je patrně zabrániti rozvoji slran stá
udržujících a podporovati strany revoluční. Žádá z
reformu trestního zákona a vyslovuje podezření, že
nouzové podpory věnují se pokrokářským agrárním
okresním výborům za odměnu jejich činnosti při
volbách proti katolické národní straně v Čechách.
Český odbor zemědělské rady v Čechách nechová se
tak, jak by se slušelo.
Řečník prolestuje proti přeložení prof. Wahr-
munda z Inšpruku do Prahy. Funkovy rady odmilá
Ceský národ nezrekne se nikdy státoprávní mvšlen-
Posl
Johanis
profesor
Wahr
Funkův
Čechy
Inšpruk
Praha
Český odbor zemědělský rada
18
article
ky a nikdy nedopustí, aby území království českého
bylo roztrháno a bude vždy žádali, aby menšinov
školy byly vydržovány z veřejných prostředků. Kato-
lická strana národní bude nyní ještě hlasovati pro
rozpočet, neboť nechce, aby se otevřely dokořán dvéře
absolutismu. (Hlučná pochvala.)
Posl. Svoboda dovozoval, že nynější sněmnovna
resp. její většina dává se ve všem vézti vládou, nilst
aby použila svého práva kontrely. Poukazuje n
smutnou situeci poštovních zřízenců. Vláda má si
nyní v úmyslu zlepšiti jejich poměry, avšak spojuj
to zejména se zvýšením daně z kořalky. Strana jeh
židá, by zřízenci erárních i neerárních pošt posta
vení si byli na roveň. Hlasovati bude proti rozpožtu
Posl. Pišek obíral se bídcu zemědělského cby-
valelstva a stěžoval si zvláště na odstrkování Slo-
vinců, načež rokování pčerušeno
Ministr Čr. Marchot odpověděl na dolazy p
císařově výroku o událostech na vyso-
kých školách: Třoba trvati na zásacě, že
výrocích, jež pronáší císal k ministrovi, jež tudí
dle povahy věci platí výhradrě ministrovi, nemohou
ani nesmějí býti dotyčným ministrem podávány an
vyzvěllujcí zprávy, ani nijaké poznámky. Nejsem-l
tudíž zásadně s to podati vysvětlcní o obsahu slov.
jež císř při otevření nového útulhu na ochranu
dělí ke mně pronesl, nerozpekují se na druhé straně
prohlisíti dle pravdy, že panovníkový pocnámky na-
vazovaly snad na tu nebo onu událost z poslední do-
by, avšak nebyly určitě namíteny ani proti rektorům
vůbec, ani proti usnosenkm, jež byla jimi s mým
plným souhlasem na konferenci, komaně za měho
předsednictví, schválena. Dle měho přesvělčení nen
naprosto proč, aby se lul veřejnost nebo interoso
vané oocby znepobojovaly
Posl. Zázvorka žádá v dolazu předsedu neu
zového výhoru, aby svolal výbor ten na středu.
Kato
Posl
Svoboda
Čr
Marchot
Zázvorka
19
article
Posl. Lisý v dolazu na předsedu dovozoval, z
ve veřejsti je mnoho rozšířen názor, že bylo padě
láno několik podpisů na jeho interpelaci o kutnakor
ském staroslovi. Podpisy byl získány na základě
dohody mezi členy jcho strany a spolupodepsaným
poslanci, jek děje se to také u jiných klubů. Odvol
svůj dotaz prolo, že ruske-necionální poslenci, kte
dotnz spolupodopsali, požádali ho za to s tím odů-
vodněním, že se nechlějí míchati do vnitřních č
ských záležitoslí.
Předseda prohlašuje, že nikdo netvrdil, ž
podpisy jsou podělány, a bere prohlášení posl. Listh
na věčomí
Tosl. Starck poukazoval na hornickou stávk
ve Falknově a žádal ministra orby, by konečně zí
konnými opatřeními chránil delogáty hornických spo
lečenslev.
Posl. Stölzel naléhal na brzkou volbu úřad
nického výboru
Předseda požádal již předsedy klubů, ab
jmenovali své kandidáty do tohoto výboru. Desu
byli mu ohlášcni pouze dva. Až dojdou ostelní jne
nování zástupců, provede volbu. Apeluje na před
sedy klubů, aby tulo záležitost co nojdříve vyříd.li
Posl. Choc učinil fornální návrh, aby zahá
jena byla dobala o odpovědi ministra vynčovánín
dotaz a talo debata dána byla na jedací pořad přišt
schůze.
Pro návrh hlasovalo 46, proli 19 poslanců
načež předsoda konstatoval, že sněmovna není schop
na usnášení a ukončil schůzi
Příští schůze bude zejtra a na počálk
schůze bule hlasováno o Chocově návrhu
Pilné nouzové návrhy podány za okresy neloli
cký a libochovický, za obec Vyskylnou a za ckre
haberský.
Posl
Lisá
Starck
Stölzel
Choc
Falknov
20
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. června. (Uherská ban
kovní ankela.) Podali jsme už míněn
jednoho z členů uherské sněmovny o dobrozdán
prvých expertů, kteří byli vyslechnuti v ban
kovní komisi sněmovní. Již ona první dobrá
zdání byla velmi nepřízniva samostalné uhee
ské cedulové bance. Tento týden dostal se jak
znalec ke slovu předseda pešťské obchodní ko
mory, člen magnatské sněmovny Lev Lánez
Jeho dobré zdání je pro samostatnou uherskou
banku přímo zdrcující. L. Lánezy tvrdí ve sve
zprávě, že dosavadní společná rak. -uhersk
banka konala uherskému obchodu tak, veliko
služby, že na ní v posledních letoch vůbec ne
bylo stesku a že žádná samostatná banka ne
může pro Uhry učiniti tolik, co čini ona. Same
statná banka mohla by jen stěží zabezpeč. ti pla
tební schopnost země a udržeti valutu na ny
nější výši. Kdyby počátky samostatné bank,
padly do doby špatné konjunktury na evropských
poněžních trzích, mohlo by to býti pro uherskou
banku přímo osudné. Nová banka nebude mee
vytvořiti pro Uhry příznivější situaci, než je
nynější, naopak nutno se obávati zhoršené si
tuace. Banka, která musí věnovati všechnu
svou péči ochraně svého zlatého pokladu a die
něho bude stanoviti úrokovou míru, která bude
stále zápasiti s pasivní platební bilancí, nemůže
zemi zabezpečiti nízkou úrskovou míru a ne
může se státi vydatným zdrojem úvěru. Nová
banka nebude ani laciný, ani dostatečný zdro
úvěru, poněvadž bude odkázána jen na sv
vlastní slly a bude působiti v zemi, která zu
stane na nedohlednou dobu odkázána na zahra
ničný úvěr, a sice takový úvěr, který za nepřed
vídané evropské konstellace může úplně selhat
L Láneza
Sam statný
Praha
Uhry
uherský sněmovna
magnatský sněmovna
uhersk banka
21
article
Pan Lánezy dospěl v závěrku svého dubréh.
zdání ku přesvědčení, že nová banka může pů
sobiti zemi největší pohromu al sice právě v tom
okamžiku, kdy veškera hospodářská a průmy
slová politika Uherska směřuje k hospodáť sk
neodvislosti.
Podobných skeplických názorů o sam
statné bance vyslechl bankovní výbor už ně
kolik. V ankelě ozvalí se ovšem také optimisté
Jde nyní o to, které z obou stran sněmovní k.
mise dá více víry. Na nějaké rozhodnutí může
dojíti, jak jsme už oznámili, teprve na pod zim
Láneza
Uhersko
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. června.
Starobní pojišťování v Anglii.
Návrh zákona na pense dělníkům byl přijs
v anglickém parlamentu při druhém čtení 417
proti 29 hlasům. Některé listy oznamují, že má
vláda v úmyslu připojiti v budoucím období par-
lamentním, k plánům pojišťování starobního plán
pojišťování invalidního dle vzoru německého.
Ministr financí je přízniv návrhu, neboť jim by
se zmírnily výlohy státu na pense. Má se za to,
že délnici by též raději, jako v Némecku, platili
V drobném prodejíi
ranní číslo o sob5 . . . za 9h
vdpolední . . . . . . . za 2h
Ve slialkách na venkovší
ranní číale. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inseráty
plati se hotově napřed
Piedplacení a inssrty přijímá sěmini
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se t4k redakne
tiskirun s ezpečice „Národnich Listů“
Lukoplsy se nevrapsji
Praha
Anglie
Marisnský ulice
23
article
20 haléřů v naději, že mohou bráti invalidní pensý
až dosáhnou 45 let, místo toho, aby nic neplatili,
ale museli čekat až do 70 let na starobní pensi.
24
article
Eulenburgův proces. — Zvláštní ohledy na
Eulenburgův proces. — Zvláštní ohledy na
homozexnálního knižele
Eulenburgův proces počne 29. t. m., ale
bude se líčiti vždy až od 11 hodiny dopolední
ze šetrných ohledů na zdraví knížete, který prý
nerád vstává. Preličení potrvá každý den jen
3 hodiay, aby zbylo knížeti času na radovánky.
Proces protáhne se proto colý týden. Jen z Mni-
chova povoláno jest 52 svědků. Žalobu zastu-
povati bude dle všeho vrchní st. zástupce Isen-
lich. Veřejnost bude dle všeho hned po zahá-
jení vyloučena.
Taft presidentem Spojených Států?
Dle zpráv právě došlých kabelem byl Taft,
až dosud ministr vojenství, jmenován kandi-
dítem presidentského úřadu za stranu republi-
kánskou. (Volba volitelů koná se v listopadu
t. r. a nový president nastoupí úřad svůj
v březnu 1909) V okamžiku, kdy delegát
Burton na sjazdu strany navrhl Tafta za kandi-
dáta, zabouřil síní pollesk, kterýž trval plných
26 minut v celé síle svojí. Delegáti procházel
síní s praporci států svých a volali »Glory
halleluja«. Zástupci státu Iudiana Hanly
Bookwalter, kteři navrhli Fairbanksa, byli za
strašlivého lomozu vysyčeni, takže předseda
pohrozil vyklizením galerie. Proti Taftovi hlaso-
vali jen zástupci státo, kteři měli vlastní kandi-
dáty. Jmenování kandidáta na místo před sedy
ropubliky odloženo na příští den.
Eulenburgův
Taft
Burton
Fairbanksa
Isen
spojený stát
Glor halleluja
Iudian Hanly
25
article
Když byl navržen posledni z různých kan-
didátů Lafolletex, propukli delegáti v bouřné
ovace ku poctě Rooseveltově. Potlesk pří zmíne
o jeho jměně trval plné 4 hodiny. Chvili zdálo
se, že bude on jmenován opětným kandidátem,
ale hned na to počalo hlasování, jež přineslo
velikou většinu Taftovi. Tento vzdal se
ihned úřadu ministra vojenptví. Obdržel
702 hlasů delegátů. Hogbes 63, Cannon
61, Fuirbanks 40, Knox 68, Lafolletex 25.
Forsker 16 a Roosevelt 3 hlasy. Taf! byl pak
znovu jednomyslně kandidátem vyhlášen. Sjezd
odročil se potom až do dnešního dopoledne
Po celý průběh sjezdu vyjednávalo s
horlivě s Gomperzem, pře lsedou »Svazu dělnické
strany«. Tento hrozil prý, nepřijme-li republi-
kánská strana některé dělnické požadavky do
svého programu — nikoliv tím, že bude strana
dělnická hlasovati pro kandidáta demokratické
strany, ale za to — vnitřní revolucí. Dosáhne-li
se s Gomperzem dohody, jest možno, že bude
Taft zvolen presidentem, jelikož pokynu Gom-
perzova poslouchá statisíce amerických dělníků.
Když president Roosevelt obdržel tele-
grafickou zprávu o tom, že Taft byl jmenován
kandidátem presidentství, pravil: Musíme zemi
opravdu k tomu blahopřáti. Znám Tafta dlouhou
řadu let velice dobře a obzvláště si ho vážím,
poněvadž po celou dobu, po kterou jsme spolu
působili, usilovali jsme o tyléž elle a ideály.
Rooseveltův
Taft
Knox
Taf
Gomperz
Roosevelt
Goma
svaz dělnický strana
26
article
Nemyslím, že by se v celé zemi mohl najíti
muž, který by byl tak vyzbrojen k úřadu presi-
denta. Jest nejení prost veškeré bázně, prost
všech zvláštních zájmů, jest nejen mužem upřím-
ného smýšlení, nýbrž zná také podrobně vše, co
národ potřebuje uvnitř a na venek a těši se
nejdalekosáhlejším sympatiím u všech svých
spoluobčanů.
Není ostatně vyloučeno, že sjezd republi-
kánské strany přijme do programu k vůli zjed-
nání jakési aspoň popularity Taftovi zostření zá-
kona proti trustům. Trusty ale vědí předem již.
že po volbě nebude nikdy krok ten proveden,
jako i Roosevelt dovedl vždycky všecky kroky
kongresu proti trustům, slibované jim pře
volbou poslední, obratně zdržeti a odvrátitil
A skutečně dle nejnovější depeše sjezd po
zamilnuti minoritní zprávy resolučního výboru
přijal aklamací zprávu většiny, klerá doporučuje
program, pro který se vyslovili Taft a Roose-
velt a který »doporučuje« zákony, zvyšujíeí
dozor spolku na trustové společnosti a zajišťující
větší veřejnost společností, jež jsou zúčastněny
při obchodě mezinárodním a které mají možnost
vykonávati monopol. Dále žádá tento program
revisi celního tarifu zvláštním zasedáním kon-
gresu, jež má následovati bezprostředne
po naslolení příštího presidenta Program pro-
hlašuje, že správná celní ochranářská politika,
jež vůči cizině může nejlépe býti zachována a
která je spojena s přiměřeným prospěchem pro
americký průmysl, spočívá ve zřízení maximál-
ního a minimálního tarifu. Že pro tento tarit
dvojsmyslný sjezd se vysloví, ohlásili jsme zde
dřive již.
Taft
Roosevelt
Roos
27
article
Vysokoškolská stávka.
Vysokoškolská stávka.
Situace v Praze.
Z obou táborů s význačnou tendencí rozšiřují
se zprávy, že se jeví nálada proti pokračování ve
stávce. S tuace prozatím jest stejná. Zastupci něme-
ckých stávkujících studentů jednali včera s oběma
rektory prof. drem. Sauerem a prof. Mikolaschikem.
Na dnešní dupoledne svolali schůzi, v níž promlavl
rektor prof dr. Sauer. Smýšlení mezi německými stu-
denty jest proti stávce.
Čeští studujíe! konali včera odpoledne
rektorem prof. drem. Gollem povolenou schůzi
ol
Studujícím české university.
Není mi naprosto nic známo, že je vláda
odhodlána, až budou obnoveny přednášky.
vkročiti na akademickou půdu policejní mocí
lakto pořádek zjednati. Mohu na základě dob
rých informací ohlásiti, že tomu tak není.
Jest povinností každého z Vás bez rozdílu
přičiňovati se o uklidnění mysli, především ne-
rozšiřovati nezaručených zpráv jakéhokoliv
druhu.
profesor
doktor
Sauer
Mikolaschik
Goll
Praha