ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 941c22d0-7716-11dc-9dc4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 56, person 81, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 20. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 169.
4 article
Na ranní a odnol. Histy předelácí ss v Praze v admlnistrani za mřsío . . . . . . 2 na čtvet leta . . . . 6 K —k s dvojí čonšškou na mřat na čtvit Lta . . . . 7 K 50 ve flialkáchs 2 K s01 za měsfe- Teštout n pse . . . . . . K e0ok nn čtvrt lela . . . . s drají zkellkeu n čtrrt . . . . 11 K cok na mařale
Praha
5 article Na vahách?
Na vahách? Schůze revelská a ohlášený, pro politiku svropskou nejvýznamnější výsledek její, do- hoda anglicko ruská o společném postupu v záležitosti oprav v Makedonii ovládají a dle všeho ještě dlouho budou ovládati mezi národní situaci, ježto způsobí zásadn obrat v posavadní reformní akci make donské. Hlavní zájem, jakož přirozeno, soustř ďuje veřejné mínění kol otázky, zda společný postup anglicko-ruský neohrozí mír evropský a provede se za souhlasu ostatních mocnosti či zda narazí na odpor tak vážný, že zacho vání míru stalo by se nemožným. Zvláště obracejí se v té příčině zraky k Berlínu, ježto veřejné mínění má za to, že zvláště odtud by mohl dán býti podnět k nebezpeč nému zauzlení věcí balkánských. Ale časo- pisectvo říšsko německé dosud níčím nepro zradilo, že by Německo samo přímo chtělo překážeti anglieko-ruským návrhům, ač jinak připouští, že vězí v politickém ovzduší mezi- národním jakýsi neklid... Tak »Köln. Ztg.«, zabývaje se pověstmi, že německý vyslanec svob. pán Marschall bude z Cařihradu od volán, a nedávnou řečí císaře Viléma, pro hlašuje: Bohužel, ociťujeme se v nynějším okamžiku v době politického neklidu, kterýž přátelům poplachu a sensace poskytuje vhod- nou příležitost, aby se uplatnili a získalisi
Köln Marschall Vilém Makedonie Berlín Německo Cařihrad
6 article
důvěřivé obecenstvo. Vždyť zpráva, že Ně- mecko chce uvésti Turecko do trojspolku, ač jest plodem politické nezralosti a hlou- posti, dochází slechu a stává se předmětem hlubokomyslných úvah politických. Když se odbyla schůze revelská a naprosto nic nevy tvořila, co by ohrožovalo mír světový, ale spíše dle všeho vedla k dohodě, kteráž jest s to při praviti klidné a věcné vyřízení záležitosti makedonské, uvádí se na přetřes řeč císa řova (kteráž byla promluvena 14 dní před revelskou schůzí a nemohla proto nikterak poukazovati na výsledek této schůze), jen aby se zvýšilo znepokojení. Německo má své vojsko jednak a především proto, aby se zachoval ozbrojený mír a za druhé, aby se ho užilo pádně kdyby bez viny Německa se rozpoutala svě- tová vřava válečná. Císařova řeč byla na- pomenutím k rozumu a rozum nám veli abychom zachovali svůj klid v nynější době kdy bez náležité příčiny proudí světen vzrušení. Za to lze pozorovati na časopisectvu kteréž německých informací používá pro Ra kousko Uhersko, že značně sesiluje neklid, proti němuž právě uvedený hlas jest na mířen. Některé vídeňské a pešťské listy ve směru tomto přímo se předstihují; jedny hrozí mohamedánským svělem Anglii, Rusku i Francii, jako na př. »Zeit«, jiné se na- máhají, aby výsledky schůze revelské vy ličily jakožto naprostou porážku rakousko uherské politiky balkánské, a tvrdí, že zvláště politika anglická neočekávaně a náhle se obrátila proti zájmům rakousko-uherským na Balkáně.
Turecko Německo Anglie Rusko Francie Balkán Ra kouský Uhersko
7 article
Podobně se z Cařihradu oznamuje, že vládní kruhy turecké jsou dodatečně vý sledky schůze revelské velice znepokojeny. Současně koluje v německém časo pisectvu názor aktivního státníka balkán ského, dle všeho řeckého, kterýž prohlašuje, že nadchází konec Turecka, jež od deseti- letí živoří pouze z milosti velmocí. Má za to, že se čekalo pouze na oslabení Ruska válkou na dálném Východě Ani Rakousko- Uhersko, chopivši se projektu drah sandža ckých, zejména dráhy soluňské, nemá prý více nijakého zájmu na zachování celistvosti Turecka. Rusku prý pak záleží na Darda- nelách a dovede za Cařihrad poskytnouti Anglii dostatečnou náhradu ve věcech asij ských. A tak prý není přemrštěno, prohlásí-l se, že revelská schůze zahájila nové sesta- vení evropského koncertu, jehož účinky asi nedají na sebe dlouho čekati. Turecko se již nedá zachrániti. Sultán byl po leta nucen sestupovati od neúspěchu k neůspěchu; a tak se i postavení Německa co do nových po- měrů stalo choulostivým.
Cařihrad Turecko Rusko Rakousko Uhersko Anglie Německo
8 article
Vedle svých značných hospodářských zájmů v Turecku slíbilo sultánovi své přá telství a svou ochranu — vykonáváť nad ním jakýsi morální protektorát — a proto se sultán přirozeně bude vždy obraceti do Berlína, pokláda li se za ohroženého. Dopu sti-li pád sultána, dohrálo Německo svůj úkol v Turecku a bude i po jeho zvláštním tamějším vlivu veta. Než i Německo dobře uváží, má-li se postaviti zjevně v odpor s ostalními velmocemi, aby z milosti získalo další lhůtu sultánovi. Vždyť právě na Bal káně jsou zájmy druhých dvou trojspolko vých mocností, Rakousko-Uherska a Italie tak důležité, že ani při naprosté důvěře v jejich upřímnost nedá se s tím počítati, že by v opravdovém, vážném případu bez podmínečně sledovaly za Německem. Byt povrch situace se zdál býti klidný a nevinný a trhliny, jež se objevují, se zalepovaly úřadním chlácholením, připravují se pod touto rouškou v otázce balkánské očividně důležité věci, které skončí pro Evropu tím snesítelněji a hladčeji, čím více velmoci se přičiní, aby při úpravě věcí balkánských se ubíraly cestou, která jest dána historickým vývojem jeho.
Dop Bala Turecko Berlín Německo RakouskoUhersko Evropa Italia
9 article
Snahám, vyříditi otázku makedonskou hladce a snesitelně, svědčí ještě další diplo matický hlas, jenž se ozývá v »Pest. Lloydu«. Vykládá, ze odpovědmi, jichž se dostalo do velmocí na původní, prosincové a březnové návrhy anglické, a umírněné, ale za stejným cílem jdoucí návrhy ruské, zjištěny byly hranice, v nichž lze zachovati jednomyslnost Evropy. Dohodou revelskou vzdala se Anglie svého původního, zvláštního stanoviskaa připojila se ke hledisku ruskému, čímž na- stala větší jednota mezi reformní politikou anglickou a politikou mocí pevninských Co se týká Rakousko Uherska, ukázalo již svým souhlasem s původními návrhy ruskými, že věcná dohoda obou říší přetrvá všecky zá- chvěvy nedávné minulosti.
Lloyd Evropa Anglie Rakousko Uhersko
10 article
Prostě řečeno, Rakousko-Uhersko nepo važuje dle tohoto hlasu výsledek revelské dohdy za kámen úrazu. Tomuto nazírání nasvědčují i nejnověj došlé zprávy londýnské, že anglicko-ruský návrh na zjednání pořádku v Makedonii, podrobně propracovaný, jest již v podstatě stanoven; zvláštní konference evropská ne- bude svolána, jak původně se domníváno Nebudeť ji třeba, protože podrobné stanoven návrhu anglieko-ruského jde před se ve srozumění s ostatními velmocemi; výslovně pak se oznámuje, že byla osnova návrhu již schválena Francií, Italií a Rakouskem. Tím by byla celá akce dospěla již té měř ke svému bezprostřednímu provádění To jest však okamžik velice vážný pro bal- kánské národy a státy, kteréž právě v po- slední době více si všímaly svých drobných sporů a nechutí, než toho, aby si zabezpe- čily náležitý zřetel pro své společné, vyšš zájmy. Zejména napjetí mezi Bělehradem Cetyní, o němž podal svědectví proces černo- horský, a pokusy rozeštvati na novo pravo- slavné a katolické obyvatelstvo srbské chorvatské, jsou zjevy, kteréž neukazují, že by jižní Slované si byli uvědomili vážnost chvile pro svou budoucnost. Snad jednomyslné volby do bulharského sobrání, změna v ministerstvu srbském, p volbách do skupštiny, a pozadí, kteréž v na pjetí mezi Bělehradem a Cetyní odhalil pro- ces černohorský jsou předzvěstmi, že malé státy balkánské nezůstaví bez povšimnutí obrat, kterýž přivodí výsledky schůze revel- ské a nepropasou tento historický okamžik
Slovan RakouskoUhersko Makedonie Francie Rakousko Bělehrad
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 87.) Vo Vidni, 19. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Lista«.) Ze dvou set hodin, kontingentovaných peo rozpočtovou, všeobecnou a podrobnou debatu ve sněmovně poslanecké, jest odmluveno, dne šek počítaje, 113 bodin a 40 minut. Řečníků se vystřídalo dnes velmi mnoho. Mluvili však před nepatrným posluchačstvem. U některéh sotva splněna byla podmínka tří posluchačů pr přednášky universitní dle úsloví: tres faciun collegium. Ani litoměřický starosta dr. Fünke. senior německých poslanců z království če- ského, který druhdy za německé obstrukce zván byl předsedou předsedů německých stran, ne- soustředil kolem sebe velký kruh; ti však, kdož jeho výklady sledovali, provolali doyenovi ně- meckých pokrokovců několikráte „heil“ za to. že vyzýval Čechy, by upustili od svého poža- davku státoprávního. Takové výzvy nedotknou se ovšem poslanců českých ani dosti málo. Dnešní schůze náležela většinou poslancům sociálně-demokratickým, ze kterých dostalo se jich k slovu sedm. Ve sněmovně proslýchá se. že jest úmyslem navrhnouti v pondělí kone debaty. Úterek bude pak vyplněn věcnými po známkami, kterých bude na půl sta. Potom ná sledovati bude hlasování. Poslancům zjednáno bylo dnes nové ob čerstvení. Vedle síně, která je čítárnou, umístěr je stinný balkon. Tam má býti zřízona turecká kavárna: budou tam postaveny židle továrny pražsko-rudnické a bude se tam podávati černá káva. Přejeme poslancům osvěžení toho.
List doktor Fünke Čecho poslanecký sněmovna
13 article
Celkem promluvilo dnes 18 řečníků, takže dosud v rozpočtové debatě promluvilo 163 řeč Ke konci schůze povstal ministr vyučován dr. Marchet a zodpověděl dotazy posl. dra Adlera a soudruhů a Malika a soudruhů o vý rocích, jež učinil cisař k ministrovi vyučován o chování se rektorů a o vysokoškolských udá- lostech vůbec. Chef vyučovací správy prohlásil že není ani povinen, ani oprávněn podávati vý klady ku projevům, jež učinil panovník k němu že však přece podle pravdy konstatuje, že vý roky ofsařovy nebyly namířeny ani proti rekto rům vůbec, ani proti usnesení rektorské konfe rence, že tedy není žádné příčiny ke znepoko jení ani pro obyvatelstvo, ani pro kruhy inter esované. Sněmovna vyslechla beze vší odezvy odpověď tu, která mlčí o tom, zdali se panovník nevyslovil o rektorech jednotlivých. Prohlášení, kteréž učinil ministr Marche koncem schůze, spočívalo na plné moci, kterou panovník dal včera ministerskému předsedov bar. Beckovi, a na usnesení krátké ministerské rady, jež konala se včera v parlamentě. Posl. Choc navrhl debatu o ministrově od povědi. Při hlasování ukázalo se, že sněmovna nebyla způsobilá platně se usnášeti, protože nebylo přítomno ani 100 poslanců. Následkem toho nemohl také president vyhlásiti, kdy se koná schůze příští. Sezve ji písemně na zejtřek Pozvání musejí roznášeti po Vídni za dusna a vedra všem 516 poslancům nebozí slu- hové, kteří jsou od časného rána celý boží den ve službě. Četným poslancům zželelo se nebohých sluhů, ze kterých někteří dali se do pláče, když uslyšeli, že jim nastává dvouhodinová pochůzka níků.
Marchet Adler Malik March Beck Posl Choc Vídeň
14 article
městem. Posl. dr. Mahler prohlásil prosiden tovi, že klub židovských poslanců vzdáváse práva dostati do bytů pozvánky na zejtřeějš schůzí. Tohoto lidumilného příkladu násle doval noprodleně sociální demokraté, křesťenští soci álové, Čechové, národní sociálové čeští, Slovine a Chorvaté, dohromady asi 300 poslanjiců, takžo sluhům zbylo k dodání něco přos 200 pozván — počet přece jen dosti veliký. Z Vídně, 19. června. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.10 hod. Posl. Choc (k jednacímu pořadu) vytýkal, ž kráňský sněm zasedá současně s říšokou sněmovnou Předsednictvo nemělo stanoviti na dnešck žádnoou schůzi; poslancům říšské rady musí býti zapozpečer možnost vykonati svou povinnost. Nechice v to nt směru činiti žádný návrh, věla, že by byl zamítnut avšak ohražuje se proti takovému i-dnání a pro-l aby příště něco podobného se nestale. Předseda nemá proč, učiniti nějaké opatřcní prolože posl. Choc neučinil žádného návrhu. Zem- ským poslancům kraňským, kteří jsou členy říšské rady, dal dovolenou, takže po formální stránce nelze ničeho vytýkati. Sněmovna pokračovala v zevrubné rozpravě o rozpočlu, Posl. Mandič stěžoval si do zkracování Chorvato a Slovinců při správních úradech a do zanevlbáván jejich jazyka. Posl. Hoilinger vytkl nulnosl opravy hospodář ského zákonodárství a důležitost úplného proveden zásady parlamentní vlády a cádá za zlízení min poštovního, zdravotního a živnostenckého Posl. Palme poukazoval na hospodářskou nouz v Rudohodi, kde nelze žíti z výnosu půdy, nýbrž Ueba hlednti výdlělek vedlejší v rukavičkářství, kraj kářství a pod. Vláda povolila v únoru na výpa no 25.000 K, ale ta nebyla podnes vyplacena, vinou místodržitelství v Praze. Posl. Fr. Fuoks přednesl různá přání hornom kouská.
Posl doktor Mahler Čecho Chorvat Weiskirchner Choc Mandič Chorvato Palme František Fuoks Vídeň Rudohodi Praha
15 article
Posl. Kraus přimlouval se za dobré konsulátní zasloupení v cizině. Naše konsuláty mimo Evropu a Orlent — pravil — zřídka plní svůj úkol. Slěževa si, že vládní komise k studiu uhelné otázky nepodává sněmovně zprávy a nabádá zejména ministra orly aby zakročil rázně proti uhelnému karlelu. Česká soverní dráha bude koupena dráž o ně kolik milionů, jichž by se použilo mnoliem lépe n nutné stavby při téte dráze. Konečně usiloval, aby vláda věnovla největší pozornost hospodářským oláz- kám obyvatelsiva. Posl. svob. pán Baliaglia polemisuje s posl. Dia- mandem, pravil, že polský klub podporuje mnohé požvlavky sociálních demokratů, avšak nemůže hla- sovali pro návchy, jež by vyšinuly z rovuověhy slátní rozpočet. Nynější vládu podroruje prolo,že za daných poměrů lepší býli nemůže. Schátralý par- lamentní systom není na dále s to určovati vlece Posl. Smilka vyčílal m.-p. Beckovi, že neprovo zuje politiku střední čáry mezi zájmy městanských stran a dělnictva, nýbrž snaží se ziskati poune stran měšťanské, aby je postavil do služeb knpitalistickýel zájmů. Sociálněolitický odbor bude dle slihu mi nistra obchodu sloužiti zájmům, t. j. prospěchu prů- myslu. Řečník žádá za brzkou úpravu domnáck práce. Posl. Gentili stěžoval si do zanedbávání jižnícl Tyrol, žádaje, aby slíbená pomocná akce byla rychle provělena. Avšak vláda musí také hájiti národn práva Vlachů. Ohražuje se proti podporování něme ckých škol v jižním Tyrolsku slátem, připomněl,ž Němci, bránící se proli zlízení českých veřcjnýcl škol ve Vídni, mají v čístě vlašském Terstu ze stát- ních peněz vydržovanou opatrovnu, obecnou školu a gymnaslum. V Čechách touží Němci po autonremii Tyrolsku nazývají velezradou snahu i po seb rovnější samosprávě. Ke konci nabádal sněmovnu aby se věnovala hospodářským pracím.
Posl Kraus Baliaglius Zeus Beck Gentili Vlach Němec Evropa Tyroly Tyrolsko Vídeň Terst
16 article
Posl. Hanusch pohřešuje v dosavadní působaosl lidového parlamentu činnosl ve prospěch prolelariátu Naléhal na brzkou předlohu o zkrácení práce v zájmu dělnictva i podnikatelů. Noční práci Úřeba zrušiti Po stránce sociálně-reformátorské nutno konečné za sáhnouti jiným tempem. Této vládě jeho strana ne může odhlasovali rozpočet. směn Posl. dr. Funke a jeho soudruzi vysloupí rez- hodně proti všelikému omezování anebo překruco vání řišského zákona o školách obečných, ale zasa se stejně rozhodně o úpravu obecného školství. Reč ník přimlouvá se, aby stát přovzal náklady pokračo vacího školství a uějtelům byla zaručena úplná cb- čanská svoboda. Navrhl resoluci, aby platy učitel I. a II. tř. rovnaly se platům st. úřadníků čtyř dol- hodnostních tříd. O menšinových školách soudí, že každý národ musí si platili svě školy sám Čechové — pravil v dalším průběhu své řeči — musí zmodernisovati své názory o nedílnosti a jed- notnosti království českého. Jednota staroslavnéh království českého nebyla roztržena rozlukou země- dělské a zemské školní rady. Obéma národům vede se při tom dobře a vedlo by se jim jistě také velm dobře, kdyby bylo provedeno administrativní rozdě lení země takovým způsobem, který je jedině způ sobilým sjodnati národní mír. Jsme ochotni k do hodnutí a k uspoládání poměrů, jsme však také každ chvíle ochotni zasazovali se za práva německého ná roda a neustoupíme od nich ani o píd. (Hlučná po chvala a pollesk.) Posl. Ausobský pr ohlásil, že zákonodárství n ochranu dělnictva třeba zreformovat a pojednal ze vrubně o živnostenské inspekční službě Posl. Polelene žádal, by se v brzku přikročilo k vybavení úřadnictva z dluhů, poukazoval na na stávající velké úkoly a varoval, aby se daně pře časně rychle nesnižovaly.
Posl Hanusch doktor Funke Čecho Ausobský
17 article
Posl. Forstuer přednesl různě sližnosti na po štovnictví, broje zvláště proli křesťansko- sociálním polancům, kleří návrhy jeho slrany zamllli Posl. Johanis dovozoval, že do rozpočtu na 190 byl zařaděn nepatrný obnos na ochranu délnictva ač stát má z nepřímých daní největší příjmy a dělni- ctvo na těchlo nepřímých daních největší podíl. Insi- tuci živnostenského inspektorátu p.ohlásil za nedosl- tečnou. Inspekloři měli by býti nezávisli na zaměs navatelích. Živnoslenská inspekce musí týkali se téz dělnic a musí býti vykonávána též ženami. Živno- stenský řád bréba zreformovat a všechny živnosten- ské závoly, zaměstnávající 5 až 10 dělníků, měly by býti zahrnuty v pojem podniku továrního. Na zůkon o ochraně domácké práce čeká se marně. Jeho strana bude hlasovati proti rozpočtu, protože vládu nemá smyslu pro sociální olázku. Posl. dr. Myslivec pravil, že protiklerikální ma sarykovské hnutí zachvátilo v Čechách vše, učitele soudce a úřadníky a ani vláda není mu nepřízniva Úmyslem vlády je patrně zabrániti rozvoji slran stá udržujících a podporovati strany revoluční. Žádá z reformu trestního zákona a vyslovuje podezření, že nouzové podpory věnují se pokrokářským agrárním okresním výborům za odměnu jejich činnosti při volbách proti katolické národní straně v Čechách. Český odbor zemědělské rady v Čechách nechová se tak, jak by se slušelo. Řečník prolestuje proti přeložení prof. Wahr- munda z Inšpruku do Prahy. Funkovy rady odmilá Ceský národ nezrekne se nikdy státoprávní mvšlen-
Posl Johanis profesor Wahr Funkův Čechy Inšpruk Praha Český odbor zemědělský rada
18 article
ky a nikdy nedopustí, aby území království českého bylo roztrháno a bude vždy žádali, aby menšinov školy byly vydržovány z veřejných prostředků. Kato- lická strana národní bude nyní ještě hlasovati pro rozpočet, neboť nechce, aby se otevřely dokořán dvéře absolutismu. (Hlučná pochvala.) Posl. Svoboda dovozoval, že nynější sněmnovna resp. její většina dává se ve všem vézti vládou, nilst aby použila svého práva kontrely. Poukazuje n smutnou situeci poštovních zřízenců. Vláda má si nyní v úmyslu zlepšiti jejich poměry, avšak spojuj to zejména se zvýšením daně z kořalky. Strana jeh židá, by zřízenci erárních i neerárních pošt posta vení si byli na roveň. Hlasovati bude proti rozpožtu Posl. Pišek obíral se bídcu zemědělského cby- valelstva a stěžoval si zvláště na odstrkování Slo- vinců, načež rokování pčerušeno Ministr Čr. Marchot odpověděl na dolazy p císařově výroku o událostech na vyso- kých školách: Třoba trvati na zásacě, že výrocích, jež pronáší císal k ministrovi, jež tudí dle povahy věci platí výhradrě ministrovi, nemohou ani nesmějí býti dotyčným ministrem podávány an vyzvěllujcí zprávy, ani nijaké poznámky. Nejsem-l tudíž zásadně s to podati vysvětlcní o obsahu slov. jež císř při otevření nového útulhu na ochranu dělí ke mně pronesl, nerozpekují se na druhé straně prohlisíti dle pravdy, že panovníkový pocnámky na- vazovaly snad na tu nebo onu událost z poslední do- by, avšak nebyly určitě namíteny ani proti rektorům vůbec, ani proti usnosenkm, jež byla jimi s mým plným souhlasem na konferenci, komaně za měho předsednictví, schválena. Dle měho přesvělčení nen naprosto proč, aby se lul veřejnost nebo interoso vané oocby znepobojovaly Posl. Zázvorka žádá v dolazu předsedu neu zového výhoru, aby svolal výbor ten na středu.
Kato Posl Svoboda Čr Marchot Zázvorka
19 article
Posl. Lisý v dolazu na předsedu dovozoval, z ve veřejsti je mnoho rozšířen názor, že bylo padě láno několik podpisů na jeho interpelaci o kutnakor ském staroslovi. Podpisy byl získány na základě dohody mezi členy jcho strany a spolupodepsaným poslanci, jek děje se to také u jiných klubů. Odvol svůj dotaz prolo, že ruske-necionální poslenci, kte dotnz spolupodopsali, požádali ho za to s tím odů- vodněním, že se nechlějí míchati do vnitřních č ských záležitoslí. Předseda prohlašuje, že nikdo netvrdil, ž podpisy jsou podělány, a bere prohlášení posl. Listh na věčomí Tosl. Starck poukazoval na hornickou stávk ve Falknově a žádal ministra orby, by konečně zí konnými opatřeními chránil delogáty hornických spo lečenslev. Posl. Stölzel naléhal na brzkou volbu úřad nického výboru Předseda požádal již předsedy klubů, ab jmenovali své kandidáty do tohoto výboru. Desu byli mu ohlášcni pouze dva. Až dojdou ostelní jne nování zástupců, provede volbu. Apeluje na před sedy klubů, aby tulo záležitost co nojdříve vyříd.li Posl. Choc učinil fornální návrh, aby zahá jena byla dobala o odpovědi ministra vynčovánín dotaz a talo debata dána byla na jedací pořad přišt schůze. Pro návrh hlasovalo 46, proli 19 poslanců načež předsoda konstatoval, že sněmovna není schop na usnášení a ukončil schůzi Příští schůze bude zejtra a na počálk schůze bule hlasováno o Chocově návrhu Pilné nouzové návrhy podány za okresy neloli cký a libochovický, za obec Vyskylnou a za ckre haberský.
Posl Lisá Starck Stölzel Choc Falknov
20 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. června. (Uherská ban kovní ankela.) Podali jsme už míněn jednoho z členů uherské sněmovny o dobrozdán prvých expertů, kteří byli vyslechnuti v ban kovní komisi sněmovní. Již ona první dobrá zdání byla velmi nepřízniva samostalné uhee ské cedulové bance. Tento týden dostal se jak znalec ke slovu předseda pešťské obchodní ko mory, člen magnatské sněmovny Lev Lánez Jeho dobré zdání je pro samostatnou uherskou banku přímo zdrcující. L. Lánezy tvrdí ve sve zprávě, že dosavadní společná rak. -uhersk banka konala uherskému obchodu tak, veliko služby, že na ní v posledních letoch vůbec ne bylo stesku a že žádná samostatná banka ne může pro Uhry učiniti tolik, co čini ona. Same statná banka mohla by jen stěží zabezpeč. ti pla tební schopnost země a udržeti valutu na ny nější výši. Kdyby počátky samostatné bank, padly do doby špatné konjunktury na evropských poněžních trzích, mohlo by to býti pro uherskou banku přímo osudné. Nová banka nebude mee vytvořiti pro Uhry příznivější situaci, než je nynější, naopak nutno se obávati zhoršené si tuace. Banka, která musí věnovati všechnu svou péči ochraně svého zlatého pokladu a die něho bude stanoviti úrokovou míru, která bude stále zápasiti s pasivní platební bilancí, nemůže zemi zabezpečiti nízkou úrskovou míru a ne může se státi vydatným zdrojem úvěru. Nová banka nebude ani laciný, ani dostatečný zdro úvěru, poněvadž bude odkázána jen na sv vlastní slly a bude působiti v zemi, která zu stane na nedohlednou dobu odkázána na zahra ničný úvěr, a sice takový úvěr, který za nepřed vídané evropské konstellace může úplně selhat
L Láneza Sam statný Praha Uhry uherský sněmovna magnatský sněmovna uhersk banka
21 article
Pan Lánezy dospěl v závěrku svého dubréh. zdání ku přesvědčení, že nová banka může pů sobiti zemi největší pohromu al sice právě v tom okamžiku, kdy veškera hospodářská a průmy slová politika Uherska směřuje k hospodáť sk neodvislosti. Podobných skeplických názorů o sam statné bance vyslechl bankovní výbor už ně kolik. V ankelě ozvalí se ovšem také optimisté Jde nyní o to, které z obou stran sněmovní k. mise dá více víry. Na nějaké rozhodnutí může dojíti, jak jsme už oznámili, teprve na pod zim
Láneza Uhersko
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. června. Starobní pojišťování v Anglii. Návrh zákona na pense dělníkům byl přijs v anglickém parlamentu při druhém čtení 417 proti 29 hlasům. Některé listy oznamují, že má vláda v úmyslu připojiti v budoucím období par- lamentním, k plánům pojišťování starobního plán pojišťování invalidního dle vzoru německého. Ministr financí je přízniv návrhu, neboť jim by se zmírnily výlohy státu na pense. Má se za to, že délnici by též raději, jako v Némecku, platili V drobném prodejíi ranní číslo o sob5 . . . za 9h vdpolední . . . . . . . za 2h Ve slialkách na venkovší ranní číale. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Inseráty plati se hotově napřed Piedplacení a inssrty přijímá sěmini strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se t4k redakne tiskirun s ezpečice „Národnich Listů“ Lukoplsy se nevrapsji
Praha Anglie Marisnský ulice
23 article
20 haléřů v naději, že mohou bráti invalidní pensý až dosáhnou 45 let, místo toho, aby nic neplatili, ale museli čekat až do 70 let na starobní pensi.
24 article Eulenburgův proces. — Zvláštní ohledy na
Eulenburgův proces. — Zvláštní ohledy na homozexnálního knižele Eulenburgův proces počne 29. t. m., ale bude se líčiti vždy až od 11 hodiny dopolední ze šetrných ohledů na zdraví knížete, který prý nerád vstává. Preličení potrvá každý den jen 3 hodiay, aby zbylo knížeti času na radovánky. Proces protáhne se proto colý týden. Jen z Mni- chova povoláno jest 52 svědků. Žalobu zastu- povati bude dle všeho vrchní st. zástupce Isen- lich. Veřejnost bude dle všeho hned po zahá- jení vyloučena. Taft presidentem Spojených Států? Dle zpráv právě došlých kabelem byl Taft, až dosud ministr vojenství, jmenován kandi- dítem presidentského úřadu za stranu republi- kánskou. (Volba volitelů koná se v listopadu t. r. a nový president nastoupí úřad svůj v březnu 1909) V okamžiku, kdy delegát Burton na sjazdu strany navrhl Tafta za kandi- dáta, zabouřil síní pollesk, kterýž trval plných 26 minut v celé síle svojí. Delegáti procházel síní s praporci států svých a volali »Glory halleluja«. Zástupci státu Iudiana Hanly Bookwalter, kteři navrhli Fairbanksa, byli za strašlivého lomozu vysyčeni, takže předseda pohrozil vyklizením galerie. Proti Taftovi hlaso- vali jen zástupci státo, kteři měli vlastní kandi- dáty. Jmenování kandidáta na místo před sedy ropubliky odloženo na příští den.
Eulenburgův Taft Burton Fairbanksa Isen spojený stát Glor halleluja Iudian Hanly
25 article
Když byl navržen posledni z různých kan- didátů Lafolletex, propukli delegáti v bouřné ovace ku poctě Rooseveltově. Potlesk pří zmíne o jeho jměně trval plné 4 hodiny. Chvili zdálo se, že bude on jmenován opětným kandidátem, ale hned na to počalo hlasování, jež přineslo velikou většinu Taftovi. Tento vzdal se ihned úřadu ministra vojenptví. Obdržel 702 hlasů delegátů. Hogbes 63, Cannon 61, Fuirbanks 40, Knox 68, Lafolletex 25. Forsker 16 a Roosevelt 3 hlasy. Taf! byl pak znovu jednomyslně kandidátem vyhlášen. Sjezd odročil se potom až do dnešního dopoledne Po celý průběh sjezdu vyjednávalo s horlivě s Gomperzem, pře lsedou »Svazu dělnické strany«. Tento hrozil prý, nepřijme-li republi- kánská strana některé dělnické požadavky do svého programu — nikoliv tím, že bude strana dělnická hlasovati pro kandidáta demokratické strany, ale za to — vnitřní revolucí. Dosáhne-li se s Gomperzem dohody, jest možno, že bude Taft zvolen presidentem, jelikož pokynu Gom- perzova poslouchá statisíce amerických dělníků. Když president Roosevelt obdržel tele- grafickou zprávu o tom, že Taft byl jmenován kandidátem presidentství, pravil: Musíme zemi opravdu k tomu blahopřáti. Znám Tafta dlouhou řadu let velice dobře a obzvláště si ho vážím, poněvadž po celou dobu, po kterou jsme spolu působili, usilovali jsme o tyléž elle a ideály.
Rooseveltův Taft Knox Taf Gomperz Roosevelt Goma svaz dělnický strana
26 article
Nemyslím, že by se v celé zemi mohl najíti muž, který by byl tak vyzbrojen k úřadu presi- denta. Jest nejení prost veškeré bázně, prost všech zvláštních zájmů, jest nejen mužem upřím- ného smýšlení, nýbrž zná také podrobně vše, co národ potřebuje uvnitř a na venek a těši se nejdalekosáhlejším sympatiím u všech svých spoluobčanů. Není ostatně vyloučeno, že sjezd republi- kánské strany přijme do programu k vůli zjed- nání jakési aspoň popularity Taftovi zostření zá- kona proti trustům. Trusty ale vědí předem již. že po volbě nebude nikdy krok ten proveden, jako i Roosevelt dovedl vždycky všecky kroky kongresu proti trustům, slibované jim pře volbou poslední, obratně zdržeti a odvrátitil A skutečně dle nejnovější depeše sjezd po zamilnuti minoritní zprávy resolučního výboru přijal aklamací zprávu většiny, klerá doporučuje program, pro který se vyslovili Taft a Roose- velt a který »doporučuje« zákony, zvyšujíeí dozor spolku na trustové společnosti a zajišťující větší veřejnost společností, jež jsou zúčastněny při obchodě mezinárodním a které mají možnost vykonávati monopol. Dále žádá tento program revisi celního tarifu zvláštním zasedáním kon- gresu, jež má následovati bezprostředne po naslolení příštího presidenta Program pro- hlašuje, že správná celní ochranářská politika, jež vůči cizině může nejlépe býti zachována a která je spojena s přiměřeným prospěchem pro americký průmysl, spočívá ve zřízení maximál- ního a minimálního tarifu. Že pro tento tarit dvojsmyslný sjezd se vysloví, ohlásili jsme zde dřive již.
Taft Roosevelt Roos
27 article Vysokoškolská stávka.
Vysokoškolská stávka. Situace v Praze. Z obou táborů s význačnou tendencí rozšiřují se zprávy, že se jeví nálada proti pokračování ve stávce. S tuace prozatím jest stejná. Zastupci něme- ckých stávkujících studentů jednali včera s oběma rektory prof. drem. Sauerem a prof. Mikolaschikem. Na dnešní dupoledne svolali schůzi, v níž promlavl rektor prof dr. Sauer. Smýšlení mezi německými stu- denty jest proti stávce. Čeští studujíe! konali včera odpoledne rektorem prof. drem. Gollem povolenou schůzi ol Studujícím české university. Není mi naprosto nic známo, že je vláda odhodlána, až budou obnoveny přednášky. vkročiti na akademickou půdu policejní mocí lakto pořádek zjednati. Mohu na základě dob rých informací ohlásiti, že tomu tak není. Jest povinností každého z Vás bez rozdílu přičiňovati se o uklidnění mysli, především ne- rozšiřovati nezaručených zpráv jakéhokoliv druhu.
profesor doktor Sauer Mikolaschik Goll Praha