3
masthead
20. června 1908.
5
article
Jsem ochoten pokračovati do poslední
chvíle v poradách se studentstvem a budu n
rektorátě i mimo úřadní hodiny, pokud mi jen
bude možná.
V Praze, dne 19. června 1908.
Goll, rekfor.
Z táhora stávkujících.
Včera o 2. hodině odpolední sešli se v Akademi
ckém domě studenti stávkující. Bylo jich pohromadě
asi 200. Předmělem schůze byla otázka, má-li se v
stávce pokračovati nebo má-li se od další stávky
upustiti. Po provedené rozpravě bylo usneseno všem
proti 10 hlasům, prohlásiti stávku vče-
lejškem za skončenou.
O věci bylo po další rozpravě znova hlasováno
a opět bylo všemi hlasy proti třem usneseno, o
stávky upustiti.
Na této schůzi schváleno bylo toto prohlážení-
„Stávkový výbor posluchačů českých vysokých škol
usnesl se na schůzi v pátek 19. června odpoledne na
tom, aby stávka byla zastavena na základě zprávy.
že prof. Wahrund přeložen byl do Prahy, což se
stalo s jeho svolením. Tím odpadá konkretní cíl zá-
pasu studentstva, jenž záležel v tom, aby prok
Wahrmund přednášel ještě v lelním semestru na uni-
versitě v Inšpruku.
Prohlašujeme, že usnesení nemá žádného vztahu
ani ke skončeným právě rektorským konferencím
ani že nestalo se pod dojmem ohlašované persekuce
studenlsíva. Studenistvo odhodláno bylo s veškerým
obětmi zápasiti za vytčený cíl, dokud prof. Wahr
mund sám svým svolením, aby byl přesazen, neuči-
nil boj bezpředmětným.
Ze „Stávkového výboru“ bylo nám dále z
sláno toto prohlášení.
Goll
profesor
Wahrund
Wahr
Praha
6
article
„Veliká většina umniversitního a silná menšino
technického studentstva českého rozhodla se před 14
dny, hájiti generální stávkou v řadě a ostatními ko-
legy všech národností Rakouska svobodu vědy vy-
nokých škol a učitelů akademických. Boj studlentů
těchto byl bojem těžkým, zejména však u nás, kde
postavila se proti němu tak zv. vlastenecká společ-
nost, vlastenecké listy, veliká většina profesorstva.
oba rektorové a mimo to i značná část studentstva.
z nichž jedni říkali, že tak činí z vlastenectví, ostatn
ze hnotných důvodů. Nátlakem generální stávky
svolána byla vládou konference rektorů rakouských
která měla rozhodnouti ve prospěch akademické
svobody, která však přinesla jen sliby a hrozby těm
kteří v obraně akademické svobody neznali bázně a
ústupu.
A přes úloky všech těchto činilelů, kleří podali
si svorně ruku na podporu nezákonně jednající cen-
tralistické vlády, zůstali stávkující až do poslední
chvíle věrni svému boji proti smělému útoku numncia.
šlechty a ostatních představitelů klerikální moci v
Rakousku.
Rakousko
7
article
Teprve dnes usneseno přerušití stáv-
ku, když reelný základ situace se úplně změni
aspoň nejzákladnější požadavky všestudentského bo-
je byly splněny:
1. Státní návladní odvolal subjektivní stíhání
prof. Wahrmund.
2. Prof. Wahrmunu ponechán ve svém úřadě
universitním, aby dále přednášel církevní právo
proti hrazbám Lichtensteinovým.
3. Že profesor Wahrmunď v dohodě s minister-
stvem vyučování přijal místo profesora v Praze. Toto
rozhodnutí prof. Wahrmunda přivodilo úplnou změ-
nu situace a vedlo k ukončení naší stávky.
Všem, kteří uznali vážnost a opravdovost na-
šeho boje a nás podporovali, vyslovujeme upřímné
díky. Jsme si vědomi, že boj za svobodu vysokých
škol v Rakousku není ukončen, doufáme však, že
náš solidární zápas zůstane jasným dokumentem
upřímné pokrokovosti a povzbuzením pro další práci,
Jménem všech stávkujících:
Stávkový výbor.
V Praze, dne 19. června 1909.
profesor
Wahrmund
Wahrmun
Lichtensteinův
Wahrmunda
Praha
Rakousko
8
article
Pakultní schůze právnická, svolaná dne 19. t. m.
yla zahájena kol. Filsakem. Po návrhu kol. Dolen-
ského zvolen za předsedu kol. Novotný Jaroslav, jenž
udělil slovo kol. Tížkovi, který prohlásil jménem
stávkujících, že slávka ve schůzi stávkového výboru.
o 2. hod. odpol. konané, prohlášena za skon
čenou, poněvadž reální podklad stávky odpadl. Po
řečech kol. Výstupa a Tížka přijat kombinovaný ná
vrh kol. Pavlů a Tížka: »Právníci, shromáždění na
této schůzi, prohlašují, že by považovali jakékoliv
nařízení, jímž by nuceni byli ke slibu, že nikdy ke
stávce nesáhnou, za casus belli a slib takový by po
važovali za nezávazný právě proto, že by byl vy
nucen.« Výzvou k hojné účasti na všeslovanském
sjezdu pokrokového a svobodomyslného studentstva,
schůze o 4. hod. skončena.
Z Brna, 19. června. (Zvl. tel. zpráva »N. L-
Přednášky na české technice byly dnes po dvou
denním přerušení opět zahájeny, ne bez obtíží v niž
ších ročnících. Lze tudíž aféru stávkovou považovati
zde za skončenu.
Z Brna, 19. června. (K. k) Podle vyhlášky rekto-
rátu byly dnes na české technice opět zahájeny
přednášky. Štávkující studenti snažili se však je pře-
rušiti zpěvem, křikem, hvízdáním a hlučením na
chodbách. Rušení pokoje trvalo celé dopoledne. Ve
vyšších ročnících mohly se přednášky konati, ač čá-
stečně byly rušeny, v nižších ročnících byly možné
jen za největších překážek.
Odpoledne byly zahájeny přednášky za všeobec
ného klidu.
Filsak
Jaroslav
Tížek
Výstup
Pavel
N L
Brno
9
article
Profesorský sbor usnesl se v odpolední mimo-
řádné poradě adresovati posluchačstvu toto vyzvání
Profesorský sbor vyslovuje všem pp. posluchačům.
kteří uposlechli vyzvání rektorova a doštavili se dnes
do přednášek, své uznání. Zároveň očekává, že do
pondělka zanechají stávky i ostatní posluchači. Kdyby
však přednášky i dále byly rušeny, budou zastaveny
přednášky i jakékoliv cvičení a zkoušky v ročnících.
které by snad setrvaly ve stávce a přednášky rušily.
Na německé technice panuje úplný klid
nekonají se žádné přednášky. Němečtí studenti za-
ujímají vyčkávací slanovisko.
Z Vídně, 19. června. (K. k.) Na technice, kde
měly býti dnes přednášky zahájeny, se proslýchá, že
budou zahájeny pro nevyjasněnou situaci teprve
22. t. m.
Z Inšpruku, 19. června. Klerikální sludenti po-
slali kabinetní kanceláři tento telegram: »Katoličti
studenti vyslechli slova V. V. s nepopsatelným jáso-
tem. Slova ta jsou nám novým důkazem, že pravd
a právo vždy má záštitu v našem vřele milovaném
panovníkovi. Naše věrnost k císaři a vlasti potrvá
věčně a neochvějně, jako skály našich rodných
Z Vídně, 19. června. Ve 4 hod. odpoledne do-
stali důvěrníci vídeňského svobodomyslného student-
stva tento telegram z Inšpruku: »Ve stávce bezpod-
mínečně pokračujte vzdor jmenování Wahrmundovu«.
Z Vldně, 19. června. Německo-nacionalní koresp
sděluje na základě prý autentické informace, že jme-
nování prof. Wabrmunda profesorem německé uni-
versily pražské 1. října nemá žádného jiného dů-
vodu, leč luchnické ohledy na universitní poměry
Nebylo prý nikterak třeba, by prof. Wahrmuno
zahajoval v Praze svou činnost v poslednich dnech
nynějšího semestru, tedy sotva na 2 neděle.
hor«
Wahrmundův
profesor
Wahrmuno
Vídeň
Inšpruk
Praha
10
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Ani se nenadějeme a budeme míti půl
milionek návštěvníků. Tak počitám, že to bude
v neděli. Na první polovici června (a doufejme,
že na celý), bude moci výstava vzpomínati s ra
dostí. Člm to, že návštěvy a to zejména všed
ního dne se udržují na úctyhodné výši? Roz-
hlédněte se na výstavě trochu kolem sebe. Ne
může pozornějšímu pozorovateli ujíti znamenité
procento venkovských návštěvníků.
Výstava jest svou povahou omezena takřk
výhradně na průmysl; zemědělský motiv ozývá
se teprve v druhé řadě a jen místy. Vzhledem
k tomu jest živý zájem našeho venkova úkazem
velice potěšitelným; svědčíť o dychtivosti a snaz
našeho lidu po všestranném poučení.
Radostným zjevem jsou četné výpravy žá-
kovské na výstavu. Zjev, který uváděl u vy-
tržení cizince, závítavší na jubilejní i národo-
pisnou výstavu. Zjev čistě český, který nám zá-
viděla cizina ať přátelská ať nepřátelská našim
snahám. Výpravy tyto — obětavě vedené uči-
telstvem a profesorstvem, které z lásky k mlá-
deži a národu rozšiřuje svůj úkol i mimo zd
učeben — mají význam nesmírně důležitý
Neboť jakou lepší příležitost možno zvoliti, aby
otevřeným hlavám, chápavým myslím a přístup-
ným srdcím byla ukázána zdatnost národa, jehož
jsou naději? Jak lépe ukázati naší mládeži, co
jsme sami o sobě i v poměru k národu mezi
námi žijícímu ; ukázati jí cenu a význam ob-
chodu a průmyslu, zainteresovati ji tímto smě-
rem a vzbuditi v ní touhu uplatniti se v těchto
oborech, na nichž se staví budova národního
blahobytu, síly a soběstačitelno s ti.
11
article
Exkurse V. sjezdu rakouských
architektů a inženýrů-
Včera o půl 10 hodině dopolední zavílali na vý
staviště účastníci exkurse. V. sjezdu rakouských ar
chitektů a inženýrů ku prohlidce jubilejní výstavy
K uvítání přibylých hostí dostavili se do ústřední
síně průmyslového paláce zástupcové místodržitelství
a všech odborů pro splavnění řek v království če-
ském, zástupci obou zdejších spolků architektů
inženýrů, inženýrské komory a j. odborných korpo-
rací. Účastníky přivítal president výstavy p. Léon
Bondy.
Sekční chef p. Berger podotkl, že účastníc
chtějí podrobiti výstavu přísnému úsudku, poněvadž
jsou zvyklí od svých kolegů v Čechách očekávat
práce Velkolepé. Jménem techniků-poslanců promlu-
vil dr. inženýr Kaftan, ujišťuje, že výstava jes
ladným obrazem v zlatém rámci a takové bohatosti
že může se směle po bok postaviti každé zemské
výstavě.
Na počest účastníků exkurse pořádán pak v kon
certní síni společný oběd, při němž koncertoval vý-
stavní orchestr za vedení pana Elsnice. Řadu pří-
pilků pronesli president komory pan A. Řivnáč
pan Riedl z Riedensteinu. Jměnem místo-
držitelství přál exkursí dv. r. Rytíř.
Léon Bond
Berger
Kaftan
Elsnic
A Řivnáč
Riedl
Riedenstein
Čechy
12
article
Slarosta král. hl. města Prahy p. dr. Groš pro-
jevil potěšení, že cílem exkurse zvolena Praha, kde
provádějí se v novější době velkolepě podniky tech-
nické, jako je asanace, kanalisace, slavby nových
mostů i práce, spojené se splavněním Vltavy uvniii
města i v jeho okolí, a poněvadž královské hlavní
město chová tolik památek skvělého umění slavitel-
ského našich předků, jež s pietou a láskou hledíme
zachovati věkům budoucím. Vedle toho byla to skvělá
výstava jubilejní, která vás sem přivábila a jež po-
dává zajisté důstojný a pravdivý obraz zdatnosti
české práce technické a nadání a píle našich tech-
nických pracovníků; myslím, že práce našich archi-
tektů a inženýrů právem zajisté i v mezinárodní
soutěži čestně obstojí.
doktor
Groš
Praha
Vltava
13
article
Za Spolek architektů a inženýrů v král. českém
projevil p. inž. Šantrůček radost nad tím, že
může uvítati v našem středu celou řadu vzácných
hostů a milých kolegů ze všech zemí Rakouska.
Za německý polytechnický spolek v Čechách
promluvil dvorní rada Dörfel, jenž připil předse-
dovi stálé delegace a vůdci výpravy sekč. chef. Ber-
grovi a přítomným hostům. Na jmenovaného pro-
nesl další přípitek rektor české lechniky prof. No
votný; další přípitek pronesl prof. Hraský, posí.
inž. Neumann, jehož přičiněním tato exkurse do
Prahy byla pořádána a který, poukázav na význan
a bohatost jubilejní výstavy, končil verši, které stkví
se na pyšné stavbě železničního mostu v Čecháci
v Červené: »Mnoha mužů věda, mnoha mužů stroj
mnoha mužů práce, mnoha mužů znoj stvořilo díl
umělých krás ku poctě vaší i naší.
Nadšený přípitek výstavě pronesl pak sekčn
chef Berger. Lituje toho, že o zdatnosti výkonů
práce obvodu komerního nemůže se celý svět pře-
svědčiti. Neměně překvapila účastníky exposice král
hlav. města Prahy, která svědčí, o účelné správě
města a jeho velkolepém vývoji. Řečník s důrazem
konstatuje, že technické práce pražské obce naplnily
odborníka skutečným obdivem.
Po proslovu dra. Klaudiho pronesli ještě
další přípitky president komory p. Řivnáč, vrchn
staveb. rada Hannaman, staveb. rada Kress
p. Binsdorf. Po obědě následovala projížďka na
Vltavě ke zdýmadlům klecanským.
Ing
Šantrůček
profesor
Hraský
Neumann
Berger
Řivnáč
Rakousko
Čechy
Praha
Vltava
Dörfel
rada Hannaman
14
article
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena
do 12. hodiny noční. Promenádní koncert ka-
pely pěšího pluku čís. 102 od 4—7 hod. před prů-
myslovým palácem a od 7 do 10 hod. pod bývalou
fonlánou.
O 7. hodině v koncerlní síni populární symfo-
nický koncert výstavního orcbestru. Dirigent: dr
Zemánek.
O 9. hodině v koncertní síni zahajovací předsta
vení uměleckého kabaretu pí. Marie Zleglerové.
Od 9—10 slavnostní osvětlení.
. Hromadné návštěvy na výslavišti. Dne 18
t. m. navštivilo výstavu: 170 žáků typografické školy
v Praze, 50 žáků pokr. školy prům. ve Zbiroze za
vedení ředitele Frant. Sekyrky, 21 žáků IV. ročníku
Obchodní akademie z Král. Hradce za vedení řed.
prof. O. Šimka, Česká obchodní škola pokr. Nového
obchodního gremia kr. hl. města Prahy uspořádala
za vedení řed. Ant. Havlika druhou vycházku, již se
zúčastnilo 123 žáků a 67 žaček a sbor učitelský,
dále navštívilo výstavu 27 žáků Obchodní akademie
v Hradci Král. za vedení prof. Krýsla, 35 žáků z
vedení prof. Lašťovičky. Dne 19. června: 51 žánů
Obchodní akademie v Hradci Král. za vedení proí.
J. Lašťovičky, 26 žáků Obchodní akademie v Hradci
Král. za vedení prof. Krýsla, 36 žáků čtyřtřídné
obecné školy v Kyjích za vedení říd. uč. Jančy, 9
žáků měšť. školy v Chlumei v průvodu 5 učitelů,
40 studentů VII a VIII. tř. gymnasia na Smíchově
za vedení prof. Fabingera.
Zleglerová
František
Král
profesor
Šimek
Havlik
Krýsl
Lašťovička
J Lašťovička
Fabinger
Praha
Zbiroh
Hradec
Hradec Královský
Kyje
Smíchov
Český obchodní škola
doktor Zemánek
15
article
. Z koncertní síně. V náhradu za filharmo-
nický uspořádán bude dnes populární symfonický
koncert (při stolech) za vstupné 40 hal. do přízem
a na tribuny a za 1 K na ložová sedadla. Orcheslu
hraje jako hlavní číslo Dvořákovu symfonii z »No
vého svělae
. Dílovedoucí skrojíren a průmyslových závod
v Praze a předměstích podniknou v neděli 21. l. m
třetí hromadnou návštěvu výstavy s rodinami. Po pro-
hlídce odpočinek kol 6. hod. večerní v »Bránické re
stauraci« blíže bývalé fontány. Levnější listky lze
obdržeti v reďakci »Časopisu dílovedoucích« na Smí-
chově, Erbenova ulice čís. 1030.
Při návátávě strojovny na jubilejn
výstavě členy sjezdu rakouských inženýrů dne 19.
t. m. vzbudil zvláštní zájem účastníků v běhu se na-
lézající naftový motor patentu Lietzenmayer o 50 koň-
ských silách, vystavený firmou F. Ringhofřer.
Dvořákův
F Ringhofřer
Praha
Erbenův
16
article
Tento poprvé veřejně vystavený motor pracuje ben
zapalovače samočinným zapalováním následkem vy-
soké kompresse a liší se od jiných konstrukcí doko-
nalým spalováním i nejlevnějších surových olejů, př
čemž výfuk jest úplně bez zápachu a neslyšitelný
Jeho ležaté uspořádání a jednoduché spouštění tla-
kovým vzduchem, vyrobeným během pohonu, usnadňuj
velice obslubu a udržování motoru. Osový regulátor
sestrojený dle údajů dvorního rady profesora dra
Doerfla, řídí přívod hořlaviny a zaručuje nejvýš citlivé
a precisní regulování. Na výstavé pohání motor centri-
fugální pumpu určenou pro strojní laboratoř německé
vysoké školy technické. Kromě tohoto motoru, kterému
lze předpovídati v krátké době velkého rozšíření jal
v malých, tak i ve větších závodech, byla ještě zvláště
pečlivě prohlédnuta parní turbina systému Zoelly
o 800 koňských silách. Svrchní část pouzdra turbino-
vého jest nyní vyzdvižena, tak že lze shlédnouti
vnitřní konstrukci tohoto nejmodernějšího parního mo-
toru. Parní turbina tohoto systému o 5000 koňských
silách z dílen firmy F. Ringhoffer uvedena v pře-
dešlém měsící v chod v ústřední elektrické stanici
král. hlavn. města Prahy a obstarává nyní sama, po
krátkém běhu na zkoušku, celý normální pohon
centrály.
Doerfl
F Ringhoffer
Praha
17
article
*. V ryjecké exposici v pavilonu klenotnictv
vystavují své práce mimo již uvedené ryjce pražské
Rudolí Reinisch (nikoliv Adolf) a Jindř. Bouřií
(ne Bouček.)
*. Umělecký kabarsl. Dnes zahájen bude na
jubilejní výstavě v koncertní síni umělecký kabaret
jehož bohatý a pestrý program obstarají vesměs čle-
nové divadla s M. Zieglerovou v čele. Kromě toh
účinkují k tomu účelu zvlášť získaní umělci: sl. Bu
dinova, koncertní pěvkyně, a pp. J. Vanderer aj
Laďánek, oblíbení a populární pražšlí humoristé. Za
čátek kabaretu o 9. hod. Lístky k dostání Na pří
kopě č. I. u p. Strnada, v kanceláří Svazu ku po
vznesení návštěvy cizinců v Praze, Josefské náměstí
(budova obchodní a živnost. komory), v hotelu »Bri
stol« (Dlouhá tř., p. I. Fenik), na výstavišti v kon-
certní síni a telefonicky v div. kanceláři. Čís. telel
3146 B.
Reinisch
Adolf
Jindřichův
Bouček
M Zieglerův
J Vanderer
Laďánek
Strnad
Praha
josefský náměstí
18
article
. »I. osada Ašanlů v Praze«, známá společ-
nost z dob trvání výstavy architektury a inženýr
ství (americký pavilon) koná velmi důležitou válečnou
poradu (schůzku) v neděli dne 21. t. m. v paviloně
Lieblovy kavárny na výstavišti (dolejší náměstí
po 7. hod. več., ke kteréžto pohlavár Ašantů své po-
dané a staré kamarády a kamarádky zve.
Včera navštivilo výstavu 8518 platících
osob
Dr. Karel Kramář o základech
moderního slovanství.
Významnou veřejnou schůzi svolal na vče-
rejší večer Klub národní strany svobodomyslné
do velkého sálu Měsťanské besedy pražské,
pozvav do ní předsedu Národního klubu na
radě říšské posl. dra. Kramáře, aby podaí
zprávu o průběhu a výsledeích svojí nedávné
cesty do Petrohradu. Veliký a okázalý úspěch,
jaký slavila obrozená slovanská myšlenk
v hlavním městě ruské říše a všeobecný vřelý
zájem o poslání slovanské delegace při jej
výpravě na Rus, kde představovala poprvé
prakticky všechny Slovany rakouské a vskutku
i slovanskou majoritu rakouského lidového za-
stupitelství, obrážely se zcela patrně i v úča-
stenství na včerejší veřejné schůzi. Přes úmorné
vedro byl rozsáhlý sál Měšťanské besedy zcela
naplněn, ba přeplněn a nejenom stoupenci nár
strany svobodomyslné. Mezi účastníky pozorovali
jsme velmi četné zástupee kruhů poslaneckých
i vůbec politických, vědeckých a finančních
snad všechny slovanské pracovníky české. Také
několik Slovanů, tou dobou v Praze dliefch
mezi nimi Kazimierza Danilowicze a chorvat-
ského posl. Stj. Radíče,
Lieblův
doktor
Kramář
Kazimierza Danilowicz
Ašanl
Praha
dolejší náměstí
Petrohrad
Rus
národní klub
19
article
Reč dra. Kramáře, obsažná a formálně
skvělá, zaujala svým novým a duchaplným roz-
vinutím všech složek, z nichž vyrostlo nové
jádro slovanské myšlenky, vrcholící v ideji, po-
staviti proti rozpínavé kulturní a hospodářské
organisaci germanismu stejně mohutnou
sehopnou organisaci slovanskou. Znamenitou
gradací svých vývodů doeilil řečník stále stoupa
jící zájem posluchačů, které strhl několikráte
k bouřlivým projevům souhlasu.
Schůzi zahájil za klub národní strany svo
bodomyslné posl. dr. V. Schuster, vítaje sym
paticky vůdce slovanské delegace v Petrohradě
a vyslovuje povděk, že výprava jejich předstihla
všechno očekávání a všechny naděje, které jsme
v ni vkládali. Společná dohoda slovanská vy-
rostla ze skutečné potřoby, a vytkla si řadu
konkrétních a nových společných úkolů.
Prosí dra. Kramáře, aby se ujal slova.
doktor
V Schuster
Petrohrad
20
article
Dr. Kramář, uvítán bouří potlesku, při
znává, že chápe se tentokrát slova s tím větš
radostí, že může mluviti jednou o něčem ji
ném a radostnějším, nežli o naší vnitřní politice.
V otázee slovanské není bohudík mezi Čechy
rozdílů. Byl mile překvapen tím, co bylo v Pe-
trohradě. Jel jsem tam s velikou a silnou, po
měry odůvodněnou dosí pessimismu. Zdálo se
mi, že co podnikáme, je příliš nové a smělé
bál jsem se, abychom jen ještě nezhoršili situ-
aci. Ale přesvědčili jsme se, že jako nové jar
Slovanstva klíči to na všech stranách! Je třebo
jen uvědomiti si, pokud naše radost a naše na-
děje jsou důvodné.
12. července sejdou se v Praze ponejpr
zástupcové všeho Slovanstva, a sice po většině
zodpovědní zástupcové slovanských národů —
to je sama o sobě událost tak veliká, že snad
není hříchem, že člověk začíná být v Čechách
také jednou optimistou. Ale bylo by chybou
býti optimistou bez důvodů. Mimoděl
se bojíme, aby nepřišly nějaké nové překážky
nová nedorozumění, nová sklamání. Delegace
slovanská v Petrohradě byla svědkem nadšení.
jakého jsem dosud nezažil, a snad nezažiji. Ta
kově nadšení rodí se jenom na jaře veli
kých událostí. (Potlesk.) Byli to první
krásní dnové měho politického života. P řes to
však bych nevěřil tomuto nadšen
tak pevně, kdybych neviděl věcn
podklady, z nichž ono vyrostl o.
doktor
Kramář
Čecho
Praha
Čechy
Petrohrad
21
article
To, co se stalo v Petrohradě, nebyla ná-
hoda. Byla to logika velikých světo-
vých událostí, prostá logika, která kázala
aby se všecko Slovanstvo vzehopilo a semklo
proti společnému nepřítoli. Ovšem i slod před
chozích událostí tomu napomáhal. Loňské vše-
sokolské slavnosti, vzácné přispění gen. Volodi-
mirova, i účinná práce „Klubu obščestvennyeh
dějatělej“ v Petrohradé a jeho předsedy Kra-
sovského, i mnohých jiných oddaných přátel slo-
vanské myšlenky na Rusi pomáhaly tu k úspě
chu. Všem těm bez rozdílu, jež nelze ani jme
novitě vypočítávati, bude platiti dojista upřímná
vděčnost českého národa.
Přecházeje na jednollivé služby, z nichž
vyrostlo nové jádro slovanské my-
šlonky, mluví dr. Kramář především o Rusku,
o novém Rusku. Že se Rusko změnilo o
základů, o tom nebude přece pochyby, třobaže
by se leckde chtělo popírati. Co bylo, nelze
víc navrátiti, zrovna tak jako nelze smýti
všecko nové, co se stalo. S tímto pře-
rodem změnilo se také všechn
staré ruské nazírání na slavjano-
filství. Staré slavjanofiiství, jemuž nelze
upírali velikých zásluh, vyrostlo z názorů staré
doby. Vyrostlo z ruského autokratismu, z pravo-
slaví, a především z velkého ponětí o ruské síle
a moci — zcela pochopitelného a oprávněného
kdysi. A zejména nám Čechům, kteří také mám
svoje historické tradice, neslušelo by odhazovati
do koše všecko staré. Staré slavjanofilství měl
svoje veliké kulturní poslání, které dovršilo
skvěle v r. 1878, kdy Slované balkánští dosáhl
osvobození.
Ale časy se mění a my měníme se s nimi
Jsme děti nové doby, jak jsem řekl ji
Kramář
Čecho
Slovan
Petrohrad
Petrohradý
Rus
Rusko
22
article
v Petrohradě ve Slovanském spolku. A nov
doba nemůže již státi na starých
tradicích slavjanofilstv.í. Nové slo-
vanství potřebuje nový základ, který poskytn
naše demokratická zásada o rovnosti, svo-
bodě a bratrství všech Slovanů.
(Bouřlivý potlesk.) A naše slovanská delegace
může se chlubiti tím prvním vítězstvím, že se
nám podařilo překlenouti propast mezista-
rým slavjanofilstvím a tím novým
proudem slovanským, kterému
dáno bylo jméno novoslavismus.
(Výborně.)
I Rusko je nové, je národní, a třeba že
dosud panovaly v něm také spory o konstituni
které dospívají k ostrým a krutým rozepřím me
demácími stranami, jisto jest, že colá struk
tura veřejného života ruského s
změnila. Stará byrokracie má sic stále ještě
mocný vliv, ale přece jen tu jest již hosudar
stvenná duma a v ní sedí zástupcové národa.
To znamená, ž o národ začal néstí z od-
povědnost za politiku svojí říše
A s tímto zjevem, fundamentál
ním pro celé Slovanstvo, nutno po-
čítati nejdříve: on přinesl to nov
a moderní také do nazirání na
Slovanstvo a jeho úkoly.
A ještě je tu něco nového: v Rusku se
rodí patriotismus, kterého tu dosu
by lo málo. Neboť i pravý patriotismus se rod
teprve ze součinnosti národa při státním stroji.
A myslím, že mohu se zde odvážiti tvrzení, že
čistý ideální patriotismus — ne ten planý, šovi-
nistický — se rodí u národů teprve z utr-
pení. My Čechové o tem můžeme povídati.
Když jsem byl poprvé na Rusi v r. 1890, na-
psal jsem si do svých poznámek: „Rusov
musí býti nejdříve Rusy, aby se
stali Slovany.“ Snad mohu dnes tvrditi,
že jsem se nemýlil.
Patriotismus rodí se z utrpení. Rusové
strašně utrpěli v poslední svojí válce. Mandžurie
a Žluté moře zasadily jim kruté rány, také na-
stalá potom revoluce přinesla hory utrpení. Byl
toho zrovna dost, aby se patriotismus zrodil
dle
Čecho
Rus
Rusov
Petrohrad
Rusko
Slovan
23
article
(Výborně.)
Ale Rus potřebuje široký horizont, to věz
již v jeho národní povaze. Jinak hrozilo by mu
nebozpečí, že jeho patriotismus, stlačený v úzké
pole, převrátil by se v málo ideální šovinismus.
Ten potřebný široký horizon
velké pole činnosti vlastenecke
poskytuje mu myšlenka slovan-
ská. Tuto vnitřní potřebu, jiti s velikým svě-
tem slovanským, eítí on tím upřímněji, že se
neciti být již tak nepřemožitelným. A Rusové
pocítili právě v posledních letech silnou po-
třebu sympatil. Zrovna v těžkých chví-
lích pokoření pocítili víe než kdy jindy, c0 to
znamená: sympatie v neštěstí. Ve štěstí
není nouze o sympatie. Ale opravdová láskaa
upřímné bratrství se teprve v neštěstí osvědčuje.
Na druhé straně také ruská společnost vid
postup germanisace na Balkáně, v Cařihradě.
v Malé Asii. Vidí, že jde pomalu o životní zájmy
samého Ruska. Cátí, že i „nostra res agitur“
Vidí systematickou rozpínavost, ba hotovou
kolonisaci německého živlu, který soustavně
okupuje kus za kusem, a eítí, že na konec šlo
by to do jeho vlastního těla. Poznává instink
tivně, že právě takovýto postup bou-
ževnaté práce hospodářské a kul-
turní, třeba na mírné cestě, b e
války, je hroznější a mnohem ne-
bezpečnější, než otevřená válka.
V Poznani měl Rus také přitažli-
vost poznati pruskou methodu.
Rus
Balkán
Cařihrad
Asie
Rusko
Poznaň
b e válek
24
article
Ale přes to zrovna tak jako my, ani v Ru-
sku nechce nikdo žádného konfliktu s Něme-
ckem. My Slované vůbec neděláme
politiku velkých a překotných pr
vratů. Ale je nejvyšší čas, aby proti k ul-
turní a ekonomické organisaci ně
mecké stála tu stejně silná a uvě
domělá, také kulturní a ekonomi
cká organisace slovanská, která by há
jila houževnatě každou píď slov an ské
půdy a kuždou slovanskou duši
(Dlouhotrvající potlesk.)
Přecházeje ku praktickým krokům za tako
vouto organisaci, pokračuje řečník: Spor rusko
polský je trnem v těle Slovanstva. Bez jednoho
z těchto obou kmenů slovanských byla by ne-
možná ta zamyšlená námi organisace slo-
vanská na moderních základecl
— neboť znamenalo by to, že jeden ne ch e
uznati právo na národní samostat
nostdruhého. To by prostě podrývalo půdu
všemu, znamenalo by to ztrátu toho idválníh
podkladu, jaký potřebujeme.
Slovan
Ruska
25
article
Tak je třeba upraviti poměr Rusů k Polá-
kům. Ovšem ale Rusové také musí nabýti pře
svědčení, že Poláci nechtějí nic víc, než svo-
bodný národní rozvoj, zrovna tak jako Poláei
musí dospěti ku přesvědčení, že proti přívalu
germánskému jest jedinou spásou Poláků siln
Rusko. (Bouřlivý souhlas.)
Těmito vývody přochází řečník k Polákům
a k výrokům polského posl. Dmo w skéh
v Petrohradě, které vzbudily tolik rozruchu
v evropském tisku. Pro širokou veřejnost vývody
Dmowského byly snad překvapením, ale nikol
pro nás, kteří jsme v celém problému rusko-
polském a o nezbytné logice jeho vývodů již po
drobně uvažovali. Dmowski mluvil na základě
podrobné analysy historie polské. V jeho řečec
nebylo žádné banketové nadšení. Opáral se o že
leznou logiku událostí, a jeho výroky všecky
byly výsledkem hlupokého studia a pochopen
polských dějin. A kdyby nic jiného, posledn
fáze těchto dějin polského zápasu — událost
poznaňské, musily Polákům otevříti oči. I v tom
případě, kdyby Německo dnes uznalo svou
chybu, a chtělo změniti svoji politiku poznaň-
skou, Poláci přec nemohou neviděti, že s
Rus
Polák
Dmowski
Rusko
Petrohrad
Německo
26
article
Rusům nepodařilo poruštiti an
jediného polského sedláka, poně-
vadž jest on kulturně i hospodá
sky výš, než ruský mužik. Ale také
vidí, že proti germanisaci se polský
chlop nemůže tak lehce ubránit
V tomto poznání je hlavní kořen změny polskéh
nazirání na Rusko a na všechnu slovanskou
politiku. (Ohlušující potlesk.)
Proto bylo zcela logické, když Drno w sk
řekl: Musíme celou frontu svého boje obráti
na západ. V tomto boji musíme být.
Slovany a jako Slované musíme jíte
beze všech podmínek na slovanský kon
gres. (Bouřlivý souhlas.) Jakmile však Poláe
uznávají, že jim musí záležeti na sik-
ném Rusku, je samozřejmá povinnost Rusů:
musí přestati považovat Poláky
za nepřátele Ruska a dáti jim tolik
svobody, na jakou mají právo. V tom
je vnitřní síla moderního slovan-
ství. Musíme doufati v logiku rozvoje, který
svou silou vnitřní, vnitřním obsahem
moderní politiky povede k sjedno-
cení Slovanstva. (Dlouhotrvající potlesk.)
Jsou tu ovšem ještě mnohé a závažn
překážky, ale nastane-li jednou to přesvědčení
mezi Rusy a Poláky, že se navzájem potřebují,
bude vyhráno. Z těchto složek tedy vyrostla
ona veliká petrohradská manifestace a z nich
zrodilo se ono nadšení, které se nám v první
chvíli zdálo býti zázrakem. Ale zázrak, jako
každý přelud, přechází, kdežto logika událostí
trvá. Konečně jednou v Petrohradě viděli Slo-
vany — jak nám sami řekli — kteří ni
nechtěli, kteří nepřišli o nic pr-
sit, ale nesli — sami nesli pochopení pro
moderní úkoly Slovanstva. To jsme dovedli my
Čechové, přinášející s sebou základní myšlenku
svojí politiky, svobodu všech a rovné
právo všeeh. (Výborně )
Úspěch petrohradský byl grandiosní a bál
jsem se sám schlazení ve Varšavě. Tam všechny
rány rusko-polského sporu jsou olevřeny a páli.
Rus
Slovan
Polák
Čecho
Rusko
Petrohrad
Varšava
Slovan
27
article
Tam také mají svoje radikály, kteří všecko chtějí
jenom ne smíření. Ale i tam jsme poznali, že
přijdei Rusko velkodušně vstříe
Polákům a přestanou-li mluvit o minulosti,
o politických heslech a raději se přidrží obsahu
těchto hesel, i tam nebude nemožno překlenouti
hlubokou propast rusko-polského sporu, propast,
která dělila dosud oba největší slovanské kmeny.
Naše slovanství nikomu v celém světě
není nebezpečně, jenom tomu, kdo chee
zlo Slovanstvu. (Výborně.) Nechceme
také dělati žádnou politika státobornou. Se
svým moderním slovanstvím stojíme docel
loyálně oproti státům, v nichž žijeme, a le
tam, kde stojime, chceme státi
silně, svoji, a s právem na život,
na svobodný vývoj národní. (Ohlu-
šující potlesk.) V tom jest síla moderního
Slovanství. Proto také na našem společném
velkém banketu petrohradském platil první
toast ruskému caru, druhý rakouskému císaři.
Z toho ovšem v Berlíně ztratili řeč. Je mojí
povinnosti, abych to zde výslovně opakoval,
jak jsem to řekl v Petrohradě, neboť jsem tam
také za vás mluvil. (Výborně!
Ale řekl jsem také v Petrohradě: Pr
tomu se ovšem stavíme plnou silou, aby Ra-
kousko dělalo avantgardu německému výbojí na
Balkáně. Rakouská politika byla po celá sto-
letí neupřímná, protože byla nepřírozená, umělá.
Polák
Rusko
Berlín
Petrohrad
Balkán
28
article
Proto také zklamala celý svět a přivedla to tak
daleko, že slovu rakouských diplomatů se ni-
kde nechtělo věřit. Tenkrát, až my Sl-
vané v Rakousku budeme jednotni,
dovedeme to už zlomiti, aby Rakousko pře-
stalo dělati předbojovníka něme-
ckému Drang nach Osten.
Tomu rozuměli Rusové i Poláci a budou
tomu rozuměti i Francouzí, Angličané, celý svět,
ba i Němci. Kdo nschce hospodářske
sblížení Rakouska s Německem
kdo nechce celní unii Rakouska
s Německem, která by Rakousko
oslabila a zničila, ten musí vítati
slovanské sblížení. (Hromový potlesk.)
A proto hlavně věříme v budoucnost slo-
vanské myšlenky, poněvadž musí býti
sympatickou všem národům evrop-
ským, kleří nechtějí, aby Německo
se rozpjalo od Severního moře ku
Perskému zálivu. (Potlesk)
Neztráceli jsme se v Petrohradě ve veli-
kých heslech, jednali jsme o věcech velmi
praktických, jak se přesvědčíte na kongresu
pražském, kterému budou předloženy důkladné
konkretní návrhy. Jedná se o slovanskou
banku, která by tu stála pevně proti říšské
bance německé, jedná se o slovanskou
výstavu v Moskvě v r. 1911, která má
poskytnouti ekonomickou revui všech hospodář-
ských sil Slovanstva, o organisaci žur-
nalistiky, která by se starala o slovanské
veřejné mínění, o organisaci o světo-
vých svaz ů, jeden z nejdůležitějších problemu
o slovanskou organisaci Sokol-
stva (Sllný potlesk.), neboť chceme býti také
silní a energičlí, o slovanskou turi-
stiku, o vhodnější úpravu knižníh
trhu slovanského, abychom na příklad
my Čechové nemusili polské a ruské věci do-
stávati přes Lipsko atd.
Osten
Rus
Polák
Angličan
Němec
Čecho
Rakousko
Německo
severní moře
perský záliv
Petrohrad
Moskva
Lipsko
východ svaz ů
Sokolstva
29
article
Opustili jsme mlhoviny a sestoupili na zem
— ale naučili jsme se také po té zemi choditi.
Jsme v plné práci, ale těší nás, že jsmes
dostali konečně na veliké světové kolbistě.
Nás Čechů je to první povinností: tisíc le
jsme tu stáli na stráži jako předvoj Slovanstva,
musíme tedy státi také v první řadě tam, kde
nastává nyní práce pro kulturní a hospodářské
sblížení Slovanstva. A v této chvíli snad mohu
jednou mluviti za celý český národ, ne-
boť v myšlence slovanského sblížení bude jiste
celý národ pracovati svorně. (Vý-
borně)
Neseme světu jen ideální statky: mír
svobodu všem národům. Nechceme se rozplnsti
od moře k moři, hlásáme politiku míru a svo-
body, ale také síly a družného od-
poru, když se bude činiti útok n
jednoho z nás. Cesta je dlouhá a nep-
jdeme po ní tak rychle, ale půjdeme vytrvale,
neboť ku předu musímel
Proti velké kulturní a hospodářské jednolě
Němectva musíme postaviti kulturní a hospo-
dářskou jednotu Slovanstva, která nesmí nadále
ztráceli jeden kus svojí půdy za druhým. Řekne
se snad, že je to opakováním starého svorno-
stářského hesla od Svalopluka, ale nemylme se:
tato svornost, družná součinno s
je nejmodernější základnou všeh
hospodářského a sociálního sou-
V ní vidím záruku budoucnosti slovanské:
sémě je zaseto, vzešlo čarokrásně — přijdou snad
ještě bouře a mrazy, ale žeň přijde, která při-
nese svobodu všem Slovanům a mír všem ná-
rodům! (Dlouhotrvající potlesk a ovace.)
Poslanec dr. Schuster vstal, aby v bouři
potlesku poděkoval řečníku za jeho nadšený refe-
rát. Celé shromáždéní stojíc, opakovalo svoj
žitl
Čecho
Slovan
doktor
Schuster