ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 941c22d0-7716-11dc-ac28-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 92, place 63, org 9, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. června 1908.
4 masthead
Číslo 169
5 article
Jsem ochoten pokračovati do poslední chvíle v poradách se studentstvem a budu n rektorátě i mimo úřadní hodiny, pokud mi jen bude možná. V Praze, dne 19. června 1908. Goll, rekfor. Z táhora stávkujících. Včera o 2. hodině odpolední sešli se v Akademi ckém domě studenti stávkující. Bylo jich pohromadě asi 200. Předmělem schůze byla otázka, má-li se v stávce pokračovati nebo má-li se od další stávky upustiti. Po provedené rozpravě bylo usneseno všem proti 10 hlasům, prohlásiti stávku vče- lejškem za skončenou. O věci bylo po další rozpravě znova hlasováno a opět bylo všemi hlasy proti třem usneseno, o stávky upustiti. Na této schůzi schváleno bylo toto prohlážení- „Stávkový výbor posluchačů českých vysokých škol usnesl se na schůzi v pátek 19. června odpoledne na tom, aby stávka byla zastavena na základě zprávy. že prof. Wahrund přeložen byl do Prahy, což se stalo s jeho svolením. Tím odpadá konkretní cíl zá- pasu studentstva, jenž záležel v tom, aby prok Wahrmund přednášel ještě v lelním semestru na uni- versitě v Inšpruku. Prohlašujeme, že usnesení nemá žádného vztahu ani ke skončeným právě rektorským konferencím ani že nestalo se pod dojmem ohlašované persekuce studenlsíva. Studenistvo odhodláno bylo s veškerým obětmi zápasiti za vytčený cíl, dokud prof. Wahr mund sám svým svolením, aby byl přesazen, neuči- nil boj bezpředmětným. Ze „Stávkového výboru“ bylo nám dále z sláno toto prohlášení.
Goll profesor Wahrund Wahr Praha
6 article
„Veliká většina umniversitního a silná menšino technického studentstva českého rozhodla se před 14 dny, hájiti generální stávkou v řadě a ostatními ko- legy všech národností Rakouska svobodu vědy vy- nokých škol a učitelů akademických. Boj studlentů těchto byl bojem těžkým, zejména však u nás, kde postavila se proti němu tak zv. vlastenecká společ- nost, vlastenecké listy, veliká většina profesorstva. oba rektorové a mimo to i značná část studentstva. z nichž jedni říkali, že tak činí z vlastenectví, ostatn ze hnotných důvodů. Nátlakem generální stávky svolána byla vládou konference rektorů rakouských která měla rozhodnouti ve prospěch akademické svobody, která však přinesla jen sliby a hrozby těm kteří v obraně akademické svobody neznali bázně a ústupu. A přes úloky všech těchto činilelů, kleří podali si svorně ruku na podporu nezákonně jednající cen- tralistické vlády, zůstali stávkující až do poslední chvíle věrni svému boji proti smělému útoku numncia. šlechty a ostatních představitelů klerikální moci v Rakousku.
Rakousko
7 article
Teprve dnes usneseno přerušití stáv- ku, když reelný základ situace se úplně změni aspoň nejzákladnější požadavky všestudentského bo- je byly splněny: 1. Státní návladní odvolal subjektivní stíhání prof. Wahrmund. 2. Prof. Wahrmunu ponechán ve svém úřadě universitním, aby dále přednášel církevní právo proti hrazbám Lichtensteinovým. 3. Že profesor Wahrmunď v dohodě s minister- stvem vyučování přijal místo profesora v Praze. Toto rozhodnutí prof. Wahrmunda přivodilo úplnou změ- nu situace a vedlo k ukončení naší stávky. Všem, kteří uznali vážnost a opravdovost na- šeho boje a nás podporovali, vyslovujeme upřímné díky. Jsme si vědomi, že boj za svobodu vysokých škol v Rakousku není ukončen, doufáme však, že náš solidární zápas zůstane jasným dokumentem upřímné pokrokovosti a povzbuzením pro další práci, Jménem všech stávkujících: Stávkový výbor. V Praze, dne 19. června 1909.
profesor Wahrmund Wahrmun Lichtensteinův Wahrmunda Praha Rakousko
8 article
Pakultní schůze právnická, svolaná dne 19. t. m. yla zahájena kol. Filsakem. Po návrhu kol. Dolen- ského zvolen za předsedu kol. Novotný Jaroslav, jenž udělil slovo kol. Tížkovi, který prohlásil jménem stávkujících, že slávka ve schůzi stávkového výboru. o 2. hod. odpol. konané, prohlášena za skon čenou, poněvadž reální podklad stávky odpadl. Po řečech kol. Výstupa a Tížka přijat kombinovaný ná vrh kol. Pavlů a Tížka: »Právníci, shromáždění na této schůzi, prohlašují, že by považovali jakékoliv nařízení, jímž by nuceni byli ke slibu, že nikdy ke stávce nesáhnou, za casus belli a slib takový by po važovali za nezávazný právě proto, že by byl vy nucen.« Výzvou k hojné účasti na všeslovanském sjezdu pokrokového a svobodomyslného studentstva, schůze o 4. hod. skončena. Z Brna, 19. června. (Zvl. tel. zpráva »N. L- Přednášky na české technice byly dnes po dvou denním přerušení opět zahájeny, ne bez obtíží v niž ších ročnících. Lze tudíž aféru stávkovou považovati zde za skončenu. Z Brna, 19. června. (K. k) Podle vyhlášky rekto- rátu byly dnes na české technice opět zahájeny přednášky. Štávkující studenti snažili se však je pře- rušiti zpěvem, křikem, hvízdáním a hlučením na chodbách. Rušení pokoje trvalo celé dopoledne. Ve vyšších ročnících mohly se přednášky konati, ač čá- stečně byly rušeny, v nižších ročnících byly možné jen za největších překážek. Odpoledne byly zahájeny přednášky za všeobec ného klidu.
Filsak Jaroslav Tížek Výstup Pavel N L Brno
9 article
Profesorský sbor usnesl se v odpolední mimo- řádné poradě adresovati posluchačstvu toto vyzvání Profesorský sbor vyslovuje všem pp. posluchačům. kteří uposlechli vyzvání rektorova a doštavili se dnes do přednášek, své uznání. Zároveň očekává, že do pondělka zanechají stávky i ostatní posluchači. Kdyby však přednášky i dále byly rušeny, budou zastaveny přednášky i jakékoliv cvičení a zkoušky v ročnících. které by snad setrvaly ve stávce a přednášky rušily. Na německé technice panuje úplný klid nekonají se žádné přednášky. Němečtí studenti za- ujímají vyčkávací slanovisko. Z Vídně, 19. června. (K. k.) Na technice, kde měly býti dnes přednášky zahájeny, se proslýchá, že budou zahájeny pro nevyjasněnou situaci teprve 22. t. m. Z Inšpruku, 19. června. Klerikální sludenti po- slali kabinetní kanceláři tento telegram: »Katoličti studenti vyslechli slova V. V. s nepopsatelným jáso- tem. Slova ta jsou nám novým důkazem, že pravd a právo vždy má záštitu v našem vřele milovaném panovníkovi. Naše věrnost k císaři a vlasti potrvá věčně a neochvějně, jako skály našich rodných Z Vídně, 19. června. Ve 4 hod. odpoledne do- stali důvěrníci vídeňského svobodomyslného student- stva tento telegram z Inšpruku: »Ve stávce bezpod- mínečně pokračujte vzdor jmenování Wahrmundovu«. Z Vldně, 19. června. Německo-nacionalní koresp sděluje na základě prý autentické informace, že jme- nování prof. Wabrmunda profesorem německé uni- versily pražské 1. října nemá žádného jiného dů- vodu, leč luchnické ohledy na universitní poměry Nebylo prý nikterak třeba, by prof. Wahrmuno zahajoval v Praze svou činnost v poslednich dnech nynějšího semestru, tedy sotva na 2 neděle. hor«
Wahrmundův profesor Wahrmuno Vídeň Inšpruk Praha
10 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Ani se nenadějeme a budeme míti půl milionek návštěvníků. Tak počitám, že to bude v neděli. Na první polovici června (a doufejme, že na celý), bude moci výstava vzpomínati s ra dostí. Člm to, že návštěvy a to zejména všed ního dne se udržují na úctyhodné výši? Roz- hlédněte se na výstavě trochu kolem sebe. Ne může pozornějšímu pozorovateli ujíti znamenité procento venkovských návštěvníků. Výstava jest svou povahou omezena takřk výhradně na průmysl; zemědělský motiv ozývá se teprve v druhé řadě a jen místy. Vzhledem k tomu jest živý zájem našeho venkova úkazem velice potěšitelným; svědčíť o dychtivosti a snaz našeho lidu po všestranném poučení. Radostným zjevem jsou četné výpravy žá- kovské na výstavu. Zjev, který uváděl u vy- tržení cizince, závítavší na jubilejní i národo- pisnou výstavu. Zjev čistě český, který nám zá- viděla cizina ať přátelská ať nepřátelská našim snahám. Výpravy tyto — obětavě vedené uči- telstvem a profesorstvem, které z lásky k mlá- deži a národu rozšiřuje svůj úkol i mimo zd učeben — mají význam nesmírně důležitý Neboť jakou lepší příležitost možno zvoliti, aby otevřeným hlavám, chápavým myslím a přístup- ným srdcím byla ukázána zdatnost národa, jehož jsou naději? Jak lépe ukázati naší mládeži, co jsme sami o sobě i v poměru k národu mezi námi žijícímu ; ukázati jí cenu a význam ob- chodu a průmyslu, zainteresovati ji tímto smě- rem a vzbuditi v ní touhu uplatniti se v těchto oborech, na nichž se staví budova národního blahobytu, síly a soběstačitelno s ti.
11 article
Exkurse V. sjezdu rakouských architektů a inženýrů- Včera o půl 10 hodině dopolední zavílali na vý staviště účastníci exkurse. V. sjezdu rakouských ar chitektů a inženýrů ku prohlidce jubilejní výstavy K uvítání přibylých hostí dostavili se do ústřední síně průmyslového paláce zástupcové místodržitelství a všech odborů pro splavnění řek v království če- ském, zástupci obou zdejších spolků architektů inženýrů, inženýrské komory a j. odborných korpo- rací. Účastníky přivítal president výstavy p. Léon Bondy. Sekční chef p. Berger podotkl, že účastníc chtějí podrobiti výstavu přísnému úsudku, poněvadž jsou zvyklí od svých kolegů v Čechách očekávat práce Velkolepé. Jménem techniků-poslanců promlu- vil dr. inženýr Kaftan, ujišťuje, že výstava jes ladným obrazem v zlatém rámci a takové bohatosti že může se směle po bok postaviti každé zemské výstavě. Na počest účastníků exkurse pořádán pak v kon certní síni společný oběd, při němž koncertoval vý- stavní orchestr za vedení pana Elsnice. Řadu pří- pilků pronesli president komory pan A. Řivnáč pan Riedl z Riedensteinu. Jměnem místo- držitelství přál exkursí dv. r. Rytíř.
Léon Bond Berger Kaftan Elsnic A Řivnáč Riedl Riedenstein Čechy
12 article
Slarosta král. hl. města Prahy p. dr. Groš pro- jevil potěšení, že cílem exkurse zvolena Praha, kde provádějí se v novější době velkolepě podniky tech- nické, jako je asanace, kanalisace, slavby nových mostů i práce, spojené se splavněním Vltavy uvniii města i v jeho okolí, a poněvadž královské hlavní město chová tolik památek skvělého umění slavitel- ského našich předků, jež s pietou a láskou hledíme zachovati věkům budoucím. Vedle toho byla to skvělá výstava jubilejní, která vás sem přivábila a jež po- dává zajisté důstojný a pravdivý obraz zdatnosti české práce technické a nadání a píle našich tech- nických pracovníků; myslím, že práce našich archi- tektů a inženýrů právem zajisté i v mezinárodní soutěži čestně obstojí.
doktor Groš Praha Vltava
13 article
Za Spolek architektů a inženýrů v král. českém projevil p. inž. Šantrůček radost nad tím, že může uvítati v našem středu celou řadu vzácných hostů a milých kolegů ze všech zemí Rakouska. Za německý polytechnický spolek v Čechách promluvil dvorní rada Dörfel, jenž připil předse- dovi stálé delegace a vůdci výpravy sekč. chef. Ber- grovi a přítomným hostům. Na jmenovaného pro- nesl další přípitek rektor české lechniky prof. No votný; další přípitek pronesl prof. Hraský, posí. inž. Neumann, jehož přičiněním tato exkurse do Prahy byla pořádána a který, poukázav na význan a bohatost jubilejní výstavy, končil verši, které stkví se na pyšné stavbě železničního mostu v Čecháci v Červené: »Mnoha mužů věda, mnoha mužů stroj mnoha mužů práce, mnoha mužů znoj stvořilo díl umělých krás ku poctě vaší i naší. Nadšený přípitek výstavě pronesl pak sekčn chef Berger. Lituje toho, že o zdatnosti výkonů práce obvodu komerního nemůže se celý svět pře- svědčiti. Neměně překvapila účastníky exposice král hlav. města Prahy, která svědčí, o účelné správě města a jeho velkolepém vývoji. Řečník s důrazem konstatuje, že technické práce pražské obce naplnily odborníka skutečným obdivem. Po proslovu dra. Klaudiho pronesli ještě další přípitky president komory p. Řivnáč, vrchn staveb. rada Hannaman, staveb. rada Kress p. Binsdorf. Po obědě následovala projížďka na Vltavě ke zdýmadlům klecanským.
Ing Šantrůček profesor Hraský Neumann Berger Řivnáč Rakousko Čechy Praha Vltava Dörfel rada Hannaman
14 article
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12. hodiny noční. Promenádní koncert ka- pely pěšího pluku čís. 102 od 4—7 hod. před prů- myslovým palácem a od 7 do 10 hod. pod bývalou fonlánou. O 7. hodině v koncerlní síni populární symfo- nický koncert výstavního orcbestru. Dirigent: dr Zemánek. O 9. hodině v koncertní síni zahajovací předsta vení uměleckého kabaretu pí. Marie Zleglerové. Od 9—10 slavnostní osvětlení. . Hromadné návštěvy na výslavišti. Dne 18 t. m. navštivilo výstavu: 170 žáků typografické školy v Praze, 50 žáků pokr. školy prům. ve Zbiroze za vedení ředitele Frant. Sekyrky, 21 žáků IV. ročníku Obchodní akademie z Král. Hradce za vedení řed. prof. O. Šimka, Česká obchodní škola pokr. Nového obchodního gremia kr. hl. města Prahy uspořádala za vedení řed. Ant. Havlika druhou vycházku, již se zúčastnilo 123 žáků a 67 žaček a sbor učitelský, dále navštívilo výstavu 27 žáků Obchodní akademie v Hradci Král. za vedení prof. Krýsla, 35 žáků z vedení prof. Lašťovičky. Dne 19. června: 51 žánů Obchodní akademie v Hradci Král. za vedení proí. J. Lašťovičky, 26 žáků Obchodní akademie v Hradci Král. za vedení prof. Krýsla, 36 žáků čtyřtřídné obecné školy v Kyjích za vedení říd. uč. Jančy, 9 žáků měšť. školy v Chlumei v průvodu 5 učitelů, 40 studentů VII a VIII. tř. gymnasia na Smíchově za vedení prof. Fabingera.
Zleglerová František Král profesor Šimek Havlik Krýsl Lašťovička J Lašťovička Fabinger Praha Zbiroh Hradec Hradec Královský Kyje Smíchov Český obchodní škola doktor Zemánek
15 article
. Z koncertní síně. V náhradu za filharmo- nický uspořádán bude dnes populární symfonický koncert (při stolech) za vstupné 40 hal. do přízem a na tribuny a za 1 K na ložová sedadla. Orcheslu hraje jako hlavní číslo Dvořákovu symfonii z »No vého svělae . Dílovedoucí skrojíren a průmyslových závod v Praze a předměstích podniknou v neděli 21. l. m třetí hromadnou návštěvu výstavy s rodinami. Po pro- hlídce odpočinek kol 6. hod. večerní v »Bránické re stauraci« blíže bývalé fontány. Levnější listky lze obdržeti v reďakci »Časopisu dílovedoucích« na Smí- chově, Erbenova ulice čís. 1030. Při návátávě strojovny na jubilejn výstavě členy sjezdu rakouských inženýrů dne 19. t. m. vzbudil zvláštní zájem účastníků v běhu se na- lézající naftový motor patentu Lietzenmayer o 50 koň- ských silách, vystavený firmou F. Ringhofřer.
Dvořákův F Ringhofřer Praha Erbenův
16 article
Tento poprvé veřejně vystavený motor pracuje ben zapalovače samočinným zapalováním následkem vy- soké kompresse a liší se od jiných konstrukcí doko- nalým spalováním i nejlevnějších surových olejů, př čemž výfuk jest úplně bez zápachu a neslyšitelný Jeho ležaté uspořádání a jednoduché spouštění tla- kovým vzduchem, vyrobeným během pohonu, usnadňuj velice obslubu a udržování motoru. Osový regulátor sestrojený dle údajů dvorního rady profesora dra Doerfla, řídí přívod hořlaviny a zaručuje nejvýš citlivé a precisní regulování. Na výstavé pohání motor centri- fugální pumpu určenou pro strojní laboratoř německé vysoké školy technické. Kromě tohoto motoru, kterému lze předpovídati v krátké době velkého rozšíření jal v malých, tak i ve větších závodech, byla ještě zvláště pečlivě prohlédnuta parní turbina systému Zoelly o 800 koňských silách. Svrchní část pouzdra turbino- vého jest nyní vyzdvižena, tak že lze shlédnouti vnitřní konstrukci tohoto nejmodernějšího parního mo- toru. Parní turbina tohoto systému o 5000 koňských silách z dílen firmy F. Ringhoffer uvedena v pře- dešlém měsící v chod v ústřední elektrické stanici král. hlavn. města Prahy a obstarává nyní sama, po krátkém běhu na zkoušku, celý normální pohon centrály.
Doerfl F Ringhoffer Praha
17 article
*. V ryjecké exposici v pavilonu klenotnictv vystavují své práce mimo již uvedené ryjce pražské Rudolí Reinisch (nikoliv Adolf) a Jindř. Bouřií (ne Bouček.) *. Umělecký kabarsl. Dnes zahájen bude na jubilejní výstavě v koncertní síni umělecký kabaret jehož bohatý a pestrý program obstarají vesměs čle- nové divadla s M. Zieglerovou v čele. Kromě toh účinkují k tomu účelu zvlášť získaní umělci: sl. Bu dinova, koncertní pěvkyně, a pp. J. Vanderer aj Laďánek, oblíbení a populární pražšlí humoristé. Za čátek kabaretu o 9. hod. Lístky k dostání Na pří kopě č. I. u p. Strnada, v kanceláří Svazu ku po vznesení návštěvy cizinců v Praze, Josefské náměstí (budova obchodní a živnost. komory), v hotelu »Bri stol« (Dlouhá tř., p. I. Fenik), na výstavišti v kon- certní síni a telefonicky v div. kanceláři. Čís. telel 3146 B.
Reinisch Adolf Jindřichův Bouček M Zieglerův J Vanderer Laďánek Strnad Praha josefský náměstí
18 article
. »I. osada Ašanlů v Praze«, známá společ- nost z dob trvání výstavy architektury a inženýr ství (americký pavilon) koná velmi důležitou válečnou poradu (schůzku) v neděli dne 21. t. m. v paviloně Lieblovy kavárny na výstavišti (dolejší náměstí po 7. hod. več., ke kteréžto pohlavár Ašantů své po- dané a staré kamarády a kamarádky zve. Včera navštivilo výstavu 8518 platících osob Dr. Karel Kramář o základech moderního slovanství. Významnou veřejnou schůzi svolal na vče- rejší večer Klub národní strany svobodomyslné do velkého sálu Měsťanské besedy pražské, pozvav do ní předsedu Národního klubu na radě říšské posl. dra. Kramáře, aby podaí zprávu o průběhu a výsledeích svojí nedávné cesty do Petrohradu. Veliký a okázalý úspěch, jaký slavila obrozená slovanská myšlenk v hlavním městě ruské říše a všeobecný vřelý zájem o poslání slovanské delegace při jej výpravě na Rus, kde představovala poprvé prakticky všechny Slovany rakouské a vskutku i slovanskou majoritu rakouského lidového za- stupitelství, obrážely se zcela patrně i v úča- stenství na včerejší veřejné schůzi. Přes úmorné vedro byl rozsáhlý sál Měšťanské besedy zcela naplněn, ba přeplněn a nejenom stoupenci nár strany svobodomyslné. Mezi účastníky pozorovali jsme velmi četné zástupee kruhů poslaneckých i vůbec politických, vědeckých a finančních snad všechny slovanské pracovníky české. Také několik Slovanů, tou dobou v Praze dliefch mezi nimi Kazimierza Danilowicze a chorvat- ského posl. Stj. Radíče,
Lieblův doktor Kramář Kazimierza Danilowicz Ašanl Praha dolejší náměstí Petrohrad Rus národní klub
19 article
Reč dra. Kramáře, obsažná a formálně skvělá, zaujala svým novým a duchaplným roz- vinutím všech složek, z nichž vyrostlo nové jádro slovanské myšlenky, vrcholící v ideji, po- staviti proti rozpínavé kulturní a hospodářské organisaci germanismu stejně mohutnou sehopnou organisaci slovanskou. Znamenitou gradací svých vývodů doeilil řečník stále stoupa jící zájem posluchačů, které strhl několikráte k bouřlivým projevům souhlasu. Schůzi zahájil za klub národní strany svo bodomyslné posl. dr. V. Schuster, vítaje sym paticky vůdce slovanské delegace v Petrohradě a vyslovuje povděk, že výprava jejich předstihla všechno očekávání a všechny naděje, které jsme v ni vkládali. Společná dohoda slovanská vy- rostla ze skutečné potřoby, a vytkla si řadu konkrétních a nových společných úkolů. Prosí dra. Kramáře, aby se ujal slova.
doktor V Schuster Petrohrad
20 article
Dr. Kramář, uvítán bouří potlesku, při znává, že chápe se tentokrát slova s tím větš radostí, že může mluviti jednou o něčem ji ném a radostnějším, nežli o naší vnitřní politice. V otázee slovanské není bohudík mezi Čechy rozdílů. Byl mile překvapen tím, co bylo v Pe- trohradě. Jel jsem tam s velikou a silnou, po měry odůvodněnou dosí pessimismu. Zdálo se mi, že co podnikáme, je příliš nové a smělé bál jsem se, abychom jen ještě nezhoršili situ- aci. Ale přesvědčili jsme se, že jako nové jar Slovanstva klíči to na všech stranách! Je třebo jen uvědomiti si, pokud naše radost a naše na- děje jsou důvodné. 12. července sejdou se v Praze ponejpr zástupcové všeho Slovanstva, a sice po většině zodpovědní zástupcové slovanských národů — to je sama o sobě událost tak veliká, že snad není hříchem, že člověk začíná být v Čechách také jednou optimistou. Ale bylo by chybou býti optimistou bez důvodů. Mimoděl se bojíme, aby nepřišly nějaké nové překážky nová nedorozumění, nová sklamání. Delegace slovanská v Petrohradě byla svědkem nadšení. jakého jsem dosud nezažil, a snad nezažiji. Ta kově nadšení rodí se jenom na jaře veli kých událostí. (Potlesk.) Byli to první krásní dnové měho politického života. P řes to však bych nevěřil tomuto nadšen tak pevně, kdybych neviděl věcn podklady, z nichž ono vyrostl o.
doktor Kramář Čecho Praha Čechy Petrohrad
21 article
To, co se stalo v Petrohradě, nebyla ná- hoda. Byla to logika velikých světo- vých událostí, prostá logika, která kázala aby se všecko Slovanstvo vzehopilo a semklo proti společnému nepřítoli. Ovšem i slod před chozích událostí tomu napomáhal. Loňské vše- sokolské slavnosti, vzácné přispění gen. Volodi- mirova, i účinná práce „Klubu obščestvennyeh dějatělej“ v Petrohradé a jeho předsedy Kra- sovského, i mnohých jiných oddaných přátel slo- vanské myšlenky na Rusi pomáhaly tu k úspě chu. Všem těm bez rozdílu, jež nelze ani jme novitě vypočítávati, bude platiti dojista upřímná vděčnost českého národa. Přecházeje na jednollivé služby, z nichž vyrostlo nové jádro slovanské my- šlonky, mluví dr. Kramář především o Rusku, o novém Rusku. Že se Rusko změnilo o základů, o tom nebude přece pochyby, třobaže by se leckde chtělo popírati. Co bylo, nelze víc navrátiti, zrovna tak jako nelze smýti všecko nové, co se stalo. S tímto pře- rodem změnilo se také všechn staré ruské nazírání na slavjano- filství. Staré slavjanofiiství, jemuž nelze upírali velikých zásluh, vyrostlo z názorů staré doby. Vyrostlo z ruského autokratismu, z pravo- slaví, a především z velkého ponětí o ruské síle a moci — zcela pochopitelného a oprávněného kdysi. A zejména nám Čechům, kteří také mám svoje historické tradice, neslušelo by odhazovati do koše všecko staré. Staré slavjanofilství měl svoje veliké kulturní poslání, které dovršilo skvěle v r. 1878, kdy Slované balkánští dosáhl osvobození. Ale časy se mění a my měníme se s nimi Jsme děti nové doby, jak jsem řekl ji
Kramář Čecho Slovan Petrohrad Petrohradý Rus Rusko
22 article
v Petrohradě ve Slovanském spolku. A nov doba nemůže již státi na starých tradicích slavjanofilstv.í. Nové slo- vanství potřebuje nový základ, který poskytn naše demokratická zásada o rovnosti, svo- bodě a bratrství všech Slovanů. (Bouřlivý potlesk.) A naše slovanská delegace může se chlubiti tím prvním vítězstvím, že se nám podařilo překlenouti propast mezista- rým slavjanofilstvím a tím novým proudem slovanským, kterému dáno bylo jméno novoslavismus. (Výborně.) I Rusko je nové, je národní, a třeba že dosud panovaly v něm také spory o konstituni které dospívají k ostrým a krutým rozepřím me demácími stranami, jisto jest, že colá struk tura veřejného života ruského s změnila. Stará byrokracie má sic stále ještě mocný vliv, ale přece jen tu jest již hosudar stvenná duma a v ní sedí zástupcové národa. To znamená, ž o národ začal néstí z od- povědnost za politiku svojí říše A s tímto zjevem, fundamentál ním pro celé Slovanstvo, nutno po- čítati nejdříve: on přinesl to nov a moderní také do nazirání na Slovanstvo a jeho úkoly. A ještě je tu něco nového: v Rusku se rodí patriotismus, kterého tu dosu by lo málo. Neboť i pravý patriotismus se rod teprve ze součinnosti národa při státním stroji. A myslím, že mohu se zde odvážiti tvrzení, že čistý ideální patriotismus — ne ten planý, šovi- nistický — se rodí u národů teprve z utr- pení. My Čechové o tem můžeme povídati. Když jsem byl poprvé na Rusi v r. 1890, na- psal jsem si do svých poznámek: „Rusov musí býti nejdříve Rusy, aby se stali Slovany.“ Snad mohu dnes tvrditi, že jsem se nemýlil. Patriotismus rodí se z utrpení. Rusové strašně utrpěli v poslední svojí válce. Mandžurie a Žluté moře zasadily jim kruté rány, také na- stalá potom revoluce přinesla hory utrpení. Byl toho zrovna dost, aby se patriotismus zrodil dle
Čecho Rus Rusov Petrohrad Rusko Slovan
23 article
(Výborně.) Ale Rus potřebuje široký horizont, to věz již v jeho národní povaze. Jinak hrozilo by mu nebozpečí, že jeho patriotismus, stlačený v úzké pole, převrátil by se v málo ideální šovinismus. Ten potřebný široký horizon velké pole činnosti vlastenecke poskytuje mu myšlenka slovan- ská. Tuto vnitřní potřebu, jiti s velikým svě- tem slovanským, eítí on tím upřímněji, že se neciti být již tak nepřemožitelným. A Rusové pocítili právě v posledních letech silnou po- třebu sympatil. Zrovna v těžkých chví- lích pokoření pocítili víe než kdy jindy, c0 to znamená: sympatie v neštěstí. Ve štěstí není nouze o sympatie. Ale opravdová láskaa upřímné bratrství se teprve v neštěstí osvědčuje. Na druhé straně také ruská společnost vid postup germanisace na Balkáně, v Cařihradě. v Malé Asii. Vidí, že jde pomalu o životní zájmy samého Ruska. Cátí, že i „nostra res agitur“ Vidí systematickou rozpínavost, ba hotovou kolonisaci německého živlu, který soustavně okupuje kus za kusem, a eítí, že na konec šlo by to do jeho vlastního těla. Poznává instink tivně, že právě takovýto postup bou- ževnaté práce hospodářské a kul- turní, třeba na mírné cestě, b e války, je hroznější a mnohem ne- bezpečnější, než otevřená válka. V Poznani měl Rus také přitažli- vost poznati pruskou methodu.
Rus Balkán Cařihrad Asie Rusko Poznaň b e válek
24 article
Ale přes to zrovna tak jako my, ani v Ru- sku nechce nikdo žádného konfliktu s Něme- ckem. My Slované vůbec neděláme politiku velkých a překotných pr vratů. Ale je nejvyšší čas, aby proti k ul- turní a ekonomické organisaci ně mecké stála tu stejně silná a uvě domělá, také kulturní a ekonomi cká organisace slovanská, která by há jila houževnatě každou píď slov an ské půdy a kuždou slovanskou duši (Dlouhotrvající potlesk.) Přecházeje ku praktickým krokům za tako vouto organisaci, pokračuje řečník: Spor rusko polský je trnem v těle Slovanstva. Bez jednoho z těchto obou kmenů slovanských byla by ne- možná ta zamyšlená námi organisace slo- vanská na moderních základecl — neboť znamenalo by to, že jeden ne ch e uznati právo na národní samostat nostdruhého. To by prostě podrývalo půdu všemu, znamenalo by to ztrátu toho idválníh podkladu, jaký potřebujeme.
Slovan Ruska
25 article
Tak je třeba upraviti poměr Rusů k Polá- kům. Ovšem ale Rusové také musí nabýti pře svědčení, že Poláci nechtějí nic víc, než svo- bodný národní rozvoj, zrovna tak jako Poláei musí dospěti ku přesvědčení, že proti přívalu germánskému jest jedinou spásou Poláků siln Rusko. (Bouřlivý souhlas.) Těmito vývody přochází řečník k Polákům a k výrokům polského posl. Dmo w skéh v Petrohradě, které vzbudily tolik rozruchu v evropském tisku. Pro širokou veřejnost vývody Dmowského byly snad překvapením, ale nikol pro nás, kteří jsme v celém problému rusko- polském a o nezbytné logice jeho vývodů již po drobně uvažovali. Dmowski mluvil na základě podrobné analysy historie polské. V jeho řečec nebylo žádné banketové nadšení. Opáral se o že leznou logiku událostí, a jeho výroky všecky byly výsledkem hlupokého studia a pochopen polských dějin. A kdyby nic jiného, posledn fáze těchto dějin polského zápasu — událost poznaňské, musily Polákům otevříti oči. I v tom případě, kdyby Německo dnes uznalo svou chybu, a chtělo změniti svoji politiku poznaň- skou, Poláci přec nemohou neviděti, že s
Rus Polák Dmowski Rusko Petrohrad Německo
26 article
Rusům nepodařilo poruštiti an jediného polského sedláka, poně- vadž jest on kulturně i hospodá sky výš, než ruský mužik. Ale také vidí, že proti germanisaci se polský chlop nemůže tak lehce ubránit V tomto poznání je hlavní kořen změny polskéh nazirání na Rusko a na všechnu slovanskou politiku. (Ohlušující potlesk.) Proto bylo zcela logické, když Drno w sk řekl: Musíme celou frontu svého boje obráti na západ. V tomto boji musíme být. Slovany a jako Slované musíme jíte beze všech podmínek na slovanský kon gres. (Bouřlivý souhlas.) Jakmile však Poláe uznávají, že jim musí záležeti na sik- ném Rusku, je samozřejmá povinnost Rusů: musí přestati považovat Poláky za nepřátele Ruska a dáti jim tolik svobody, na jakou mají právo. V tom je vnitřní síla moderního slovan- ství. Musíme doufati v logiku rozvoje, který svou silou vnitřní, vnitřním obsahem moderní politiky povede k sjedno- cení Slovanstva. (Dlouhotrvající potlesk.) Jsou tu ovšem ještě mnohé a závažn překážky, ale nastane-li jednou to přesvědčení mezi Rusy a Poláky, že se navzájem potřebují, bude vyhráno. Z těchto složek tedy vyrostla ona veliká petrohradská manifestace a z nich zrodilo se ono nadšení, které se nám v první chvíli zdálo býti zázrakem. Ale zázrak, jako každý přelud, přechází, kdežto logika událostí trvá. Konečně jednou v Petrohradě viděli Slo- vany — jak nám sami řekli — kteří ni nechtěli, kteří nepřišli o nic pr- sit, ale nesli — sami nesli pochopení pro moderní úkoly Slovanstva. To jsme dovedli my Čechové, přinášející s sebou základní myšlenku svojí politiky, svobodu všech a rovné právo všeeh. (Výborně ) Úspěch petrohradský byl grandiosní a bál jsem se sám schlazení ve Varšavě. Tam všechny rány rusko-polského sporu jsou olevřeny a páli.
Rus Slovan Polák Čecho Rusko Petrohrad Varšava Slovan
27 article
Tam také mají svoje radikály, kteří všecko chtějí jenom ne smíření. Ale i tam jsme poznali, že přijdei Rusko velkodušně vstříe Polákům a přestanou-li mluvit o minulosti, o politických heslech a raději se přidrží obsahu těchto hesel, i tam nebude nemožno překlenouti hlubokou propast rusko-polského sporu, propast, která dělila dosud oba největší slovanské kmeny. Naše slovanství nikomu v celém světě není nebezpečně, jenom tomu, kdo chee zlo Slovanstvu. (Výborně.) Nechceme také dělati žádnou politika státobornou. Se svým moderním slovanstvím stojíme docel loyálně oproti státům, v nichž žijeme, a le tam, kde stojime, chceme státi silně, svoji, a s právem na život, na svobodný vývoj národní. (Ohlu- šující potlesk.) V tom jest síla moderního Slovanství. Proto také na našem společném velkém banketu petrohradském platil první toast ruskému caru, druhý rakouskému císaři. Z toho ovšem v Berlíně ztratili řeč. Je mojí povinnosti, abych to zde výslovně opakoval, jak jsem to řekl v Petrohradě, neboť jsem tam také za vás mluvil. (Výborně! Ale řekl jsem také v Petrohradě: Pr tomu se ovšem stavíme plnou silou, aby Ra- kousko dělalo avantgardu německému výbojí na Balkáně. Rakouská politika byla po celá sto- letí neupřímná, protože byla nepřírozená, umělá.
Polák Rusko Berlín Petrohrad Balkán
28 article
Proto také zklamala celý svět a přivedla to tak daleko, že slovu rakouských diplomatů se ni- kde nechtělo věřit. Tenkrát, až my Sl- vané v Rakousku budeme jednotni, dovedeme to už zlomiti, aby Rakousko pře- stalo dělati předbojovníka něme- ckému Drang nach Osten. Tomu rozuměli Rusové i Poláci a budou tomu rozuměti i Francouzí, Angličané, celý svět, ba i Němci. Kdo nschce hospodářske sblížení Rakouska s Německem kdo nechce celní unii Rakouska s Německem, která by Rakousko oslabila a zničila, ten musí vítati slovanské sblížení. (Hromový potlesk.) A proto hlavně věříme v budoucnost slo- vanské myšlenky, poněvadž musí býti sympatickou všem národům evrop- ským, kleří nechtějí, aby Německo se rozpjalo od Severního moře ku Perskému zálivu. (Potlesk) Neztráceli jsme se v Petrohradě ve veli- kých heslech, jednali jsme o věcech velmi praktických, jak se přesvědčíte na kongresu pražském, kterému budou předloženy důkladné konkretní návrhy. Jedná se o slovanskou banku, která by tu stála pevně proti říšské bance německé, jedná se o slovanskou výstavu v Moskvě v r. 1911, která má poskytnouti ekonomickou revui všech hospodář- ských sil Slovanstva, o organisaci žur- nalistiky, která by se starala o slovanské veřejné mínění, o organisaci o světo- vých svaz ů, jeden z nejdůležitějších problemu o slovanskou organisaci Sokol- stva (Sllný potlesk.), neboť chceme býti také silní a energičlí, o slovanskou turi- stiku, o vhodnější úpravu knižníh trhu slovanského, abychom na příklad my Čechové nemusili polské a ruské věci do- stávati přes Lipsko atd.
Osten Rus Polák Angličan Němec Čecho Rakousko Německo severní moře perský záliv Petrohrad Moskva Lipsko východ svaz ů Sokolstva
29 article
Opustili jsme mlhoviny a sestoupili na zem — ale naučili jsme se také po té zemi choditi. Jsme v plné práci, ale těší nás, že jsmes dostali konečně na veliké světové kolbistě. Nás Čechů je to první povinností: tisíc le jsme tu stáli na stráži jako předvoj Slovanstva, musíme tedy státi také v první řadě tam, kde nastává nyní práce pro kulturní a hospodářské sblížení Slovanstva. A v této chvíli snad mohu jednou mluviti za celý český národ, ne- boť v myšlence slovanského sblížení bude jiste celý národ pracovati svorně. (Vý- borně) Neseme světu jen ideální statky: mír svobodu všem národům. Nechceme se rozplnsti od moře k moři, hlásáme politiku míru a svo- body, ale také síly a družného od- poru, když se bude činiti útok n jednoho z nás. Cesta je dlouhá a nep- jdeme po ní tak rychle, ale půjdeme vytrvale, neboť ku předu musímel Proti velké kulturní a hospodářské jednolě Němectva musíme postaviti kulturní a hospo- dářskou jednotu Slovanstva, která nesmí nadále ztráceli jeden kus svojí půdy za druhým. Řekne se snad, že je to opakováním starého svorno- stářského hesla od Svalopluka, ale nemylme se: tato svornost, družná součinno s je nejmodernější základnou všeh hospodářského a sociálního sou- V ní vidím záruku budoucnosti slovanské: sémě je zaseto, vzešlo čarokrásně — přijdou snad ještě bouře a mrazy, ale žeň přijde, která při- nese svobodu všem Slovanům a mír všem ná- rodům! (Dlouhotrvající potlesk a ovace.) Poslanec dr. Schuster vstal, aby v bouři potlesku poděkoval řečníku za jeho nadšený refe- rát. Celé shromáždéní stojíc, opakovalo svoj žitl
Čecho Slovan doktor Schuster