1
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Čísař udělil odbor-
ným přísedícím při krajském soudě v Li-
berci Ottonu Demuthovi a Gustavu
Markowitzovi titul a charakter císař
ského rady na dobu jejich funkce.
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Ministr spravedlnosti
přesadil notáře Karla Unterwegraz
Duchcova do Jablonce.
Jmenování.
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Úřadní list
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jme-
noval v souhlase s ministrem vnitra pro lé-
kařská rigorosa, jež se budou ve studijním
roce 1900—1901 konati už dle nového me-
dicinského rigorosního řádu následující funk-
cionáře:
Na české universitě v Praze vládním
komisařem zemského zdravotního referenta
dvorního radu dra. Ignáce Pelce, jeho zá-
stupcem zemského zdravotního inspektora
dra. Čeňka Slavíka a pro případ služeb-
ního zaměstnání tohoto zemského zdravot-
ního inspektora dra. Františka Plzáka
koěxaminatorem při druhém lékařském rigo-
rosu řádného univérsitního professora dra.
Demuth
Markowitz
Karel Unterwegraz
doktor
Pelc
Slavík
Plzák
Vídeň
Duchcov
Jablonec
Praha
Wien Zeitung
český univerzita
2
article
Gustava Kabrhela a jeho zástupcem
řádného universitního professora dra. Karla
Kuffnera; koěxaminatorem při třetím lé-
kařském rigorosu řádného universitního pro-
fessora dr. Vítězslava Janovského a jeho
zástupcem mimořádného universitního pro-
fessora vládního radu dra. Karla Schwinga.
Na německé universitě v Praze vlád-
ním komisařem zemského zdravotního in-
spektora dra. Ceňka Brechlera ryt.z
Troskowitz a jeho zástupcem vrchního
okresního lékaře dra. Bedřicha Weni s ch e,
koěxaminatorem při druhém lékařském rigo-
rosu mimořádného universitního professora
dra. Bedřicha Ganghofnera a jeho zá-
stupcem řádného universitního professora
dra. Ferdinanda Hueppe; koexaminatorem
při třetím lékařském rigorosu řádného uni-
versitního professora dra. Filipa Jos. Picka
a jeho zástupcem řádného universitního pro-
féšsora tra. Emanuela Zaufal a.
Kabrhel
Kuffner
doktor
Janovský
Schwing
Bedřich Wit
Ganghofner
Hueppe
Filip Jos
Picek
Zaufal
Praha
Troskowitz
3
article
Ministr kultu a vyučování jmenoval ve
srozumění s ministrem vnitra pro farmaceu-
tičká rigorosa, jež se budou ve studijním
roce 1900—1901 dle farmaceutického rigo-
rosního řádu konati, následující funkcionáře
Na české universitě v Praze! a) při
předběžných zkouškách zkušebními komisary
řádneho universitního profesora dra. Čeňka
Strouhala z fysiky, z botaniky ř. univ.
prof. dra. Ladislava Čelakovského,
jeho zástupcem ř. univ. prof. dra. Josefa
Jim rád zaplatím a kdybych peníz pod kůzi
měl, tak ho vyříznu a dám jim ho. Ale medi-
cinou mne neotravujou — tu ať pijí ti z ny-
nějšího věku... Ti na to věří, na břečky —
já ne...«
A stařecžid se rozkašlal, až zažloutl
jeho tvář zbrunátněla.
»Pane doktor, nezdržujou se... Jinde na-
jdou vděčnější pačienty.!. U mne by jich ře-
meslo omrzelo,« usmál se chraptivě. »A ce
jsem dlužen?« zeptal se.
Věděl jsem, že J—es je chud. Co jsem
mohl žádat za návštěvu, kde vlastně nic nebyl
jsem platen.
»Dáte mi korunu,« odpověděl jsem.
Podíval se na mne, sáhl do kapsy, v hrst
výňal něco málo drobných peněz, vylovil z mě-
dáků korunu a podal mí ji.
Pák jakoby mezi drobnými hledal, vzal tři
mince, dva krejcary a dvacetihaléř — do dvou
prstů a podávaje mi je — dosti udivenému,
vždyt dostal jsem, co jsem žádal — tiše ho-
vořil: »Tady ještě na litr piva, pane medikus,
vypijou ho na moje zdraví — slyšel jsem
všudej že jsou hodný —— já pivo pít ne-
mohu ...
Zůstal jsem jakoby v zem vražen. Ale
zase uchlácholil mne pohled jeho dcery.
Poprvé jako lékař, doktor, dostal jsem na
litr piva... Vida — — —
Odešel jsem.
Za tři neděle vezli starého J—esa na
hřbitov.i
Snad proto, že jsem na jeho zdraví dva-
náct krejcarů nepropil... Mám tu diškreci do-
dnes uschovánu — —
or si oa
Strouhal
profesor
doktor
Čelakovský
Josef
medik
Praha
4
article
Velenovského, z všeobecné chemie
řád. universit. profesora dra. Bohuslava
Raymana; b) při farmaceutickém rigorosu
vládním komisařem zemského zdravotního
referenta dvorního radu dra. Ign. Pelce,
jeho zástupcem zemského zdravotního in-
spektora dra. Čeňka Slavíka, po případě
zemského zdravotního inspektora dra. Fran-
tiška Plzáka; zkušebními komisary z vše-
obecné a farmaceutické chemie řádného
universitního professora dra. Bohuslava
Braunera a mimořádného universitního
professora dra. Augusta Bělohoubka;
z farmakognosie řádného universitního pro-
fessora dvorního radu dra. Bohuslava šl.
Jiruše, jeho zástupcem m. ř. univ. prof.
dra. Augusta Bělohoubka, zkušebním
komisarem-hostem lékárníka Jana Ště-
pánka na Král. Vinohradech a jeho zá-
stupcem lékárníka Otomara Pohla na
Smíchově.
Na německé universitě v Praze: a)
při zkouškách předběžných zkušebními ko-
misary z fysiky m. ř. univ. prof. dra. Gu-
stava Jaumanna, z botaniky ř. univ.
prof. dra. Jana Molische a ř. univ. prof.
dra. G. ryt. Becka z Mannagetty; z vše-
obecné chemie ř. univ. prof. dra. Quida
Goldschmiedta; b) při farmaceutickém
rigorosu vládním komisarem zemského zdra-
votního inspektora dra. Čeňka Brechlera
ryt. z Troskowitz a jeho zástupcem vrchního
okresního lékaře dra. Bedřicha Wenische.
Zkušebními komisary ze všeobecné a farma-
ceutické chemie řádného universitního pro-
fessora dra. Quida Gold schmiedta,
z farmakognosie ř. univ. prof. dra. Julia
Pohla, zkušebním hostem lékárníka dra.
Josefa Zintla v Teplé a jeho zástupcem
lékárníka Rudolfa Schlegl a v Boru.
Velenovský
Rayman
doktor
Pelc
Slavík
Fran
Plzák
Brauner
Augusta Bělohoubek
Bohuslav
Jiruš
profesor
Jan Šta
Král
Pohl
Molisch
Beck
Goldschmiedt
Brechler
Wenisch
Gold
Zintl
Schlegl
Vinohrady
Smíchov
Praha
Troskowitz
Teplá
Mannagetty
5
article
Boje v Čině.
Boje v Čině.
Z Berlína, 11. září. (C.-B.) Admirál
křižáckého loďstva oznamuje z Taku: Parník
»Batavia« připlul sem dne 9. dopoledne. Dvě
setniny vystoupily ihned na břehy, jedna teprve
v noci. Kapitán Pohl přibyl do Tjenciha.
Z Londýna, 11. září. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« dovídá se, že v císařském
ediktu, kterýmž se určuje, kdo o mír vy-
jednávati má, jmenováni jsou jenom prino
Čin a Li-Hun-Čan, nikdo jiný.
Z Washingtonu, 11. září. (C.-B.) Čínský
vyslanec Vu-Čin-Tan obdržel od Li-Hun-Čana
telegram ze dne 27. srpna, ve kterémž Li-Hun-
Čan sděluje eísařský edikt, kterýmž jej císař
vyzývá, aby se ihned do Pekinu ode-
bral, tam společně s princem Či-
nem vyjednávání o mír zahájila
zároveň všechny s válkou souvisící obtíže
urovnal. Li-Hun-Čan dodává k tomu, že ná-
sledkem tohoto ediktu velmeci prosi, aby mu
společnou ochranu poskytly a cestu usnadnily.
Li-Hün-Čan odpluje nejsptš ihned ze Šanchaje.
Ze Šanchaje, 11. září. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« sděluje: Rusové prý zamýšleli
útok na tvrz v Peitanu. Nemají však dostatek
dělostřelectva. Ruské oddělení střelců bylo vý-
bušným podkopem poblíž tvrze vyhozeno do
vzduchu. Několik vojáků bylo výbuchem usmrceno.
Pohl
Tjenciha
Hun
Čan
Berlín
Batavia
Londýn
Reut
Washington
Peking
VčinTan
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str
89—90.
— Změna ústavy. »Neue Fr. Présse
i »N. W. Tagblatte zabývají se na úvod-
ním místě hlasitým voláním, jež ze všech stran
se ozývá a jež zní: Změňte ústavu! »N. W.
Tagblatt« je sentimentální a nazývá prosincovku
»výkvětem občanstva«. Bezpochyby též volební
řád, jenž s tímto »výkvětem« tvoří celek a
jenž 8 millionům Němců uštědřil pošlanců
200, 16 millionům příslušníků ostatních národů
ale jen poslanců 225! Výkvět ústavy, jejíž
hlavňí podstata byla národům rakouským
oktroyována a jejíž prosincová odnož byla při-
jata faktickou menšinou obyvatel-
stva, neboť proti ní vyslovili se
téměř všichni Slované a vedle nich
miíliony Němcův z tábora konservativně klerikál-
ního! Tak vypadal ten »výkvět« německovídeň-
ských židů, který uvedl se v život tím, že plnil
žaláře těmi, kteří nevěřili v jeho spasitelnost. —
»N. Fr. Presse« nazývá obráceným světem, že
u nás vláda nucena je hájiti ústavu proti
útokům těch, jejichž má býti pokladem. » N e
osln
Presse« však se mýlí, vyvozuje-li z toho, že
p. t. rakouské politické publikum je nezralé,
lhostejné a duševně lenivé naproti všemu tomu
požehnání, jež z ústavy prýští, naopak chování
se lidu oproti prosincovce je dokladem k tomu,
jak ústava ta je bezcenná. Namáhá-li se
Balzac
Neue
N W
Němec
Slovan
Němcův
Presse
změnit ústav
N e
7
article
»N. Fr. Presse« dokázati, že změnou ústavy
nedá se odstraniti obstrukce a že v parlamentě,
zvoleném na základě všeobecného práva hlaso-
vacího, zrovna tak jako v parlamentě jiném,
ve své kompetenci federalisticky omezeném, ob-
strukce teprve by se rozmohla, je to prasprostá
finta. Což napadlo někomu zažehnávat obstrukci
změnou ústavy a doporučovat reformu konsti-
tucionálního zřízení nynějšího za tím účelem,
aby nemožnou byla učiněna obstrukce? Lidé,
kteří nevidí dál než kam sahá špička nosu,
nebo kteří schválně oči zavírají, aby neviděli,
co jim nepříjemno, ovšem se domnívají, že tou
tak zvanou »dělností« parlamentu změní se
všechno. Podaří-li se této docíliti, potom že
bude dobře. Politikům vidoucím ale není ob-
strukce ničím jiným než zlým vředem na chorém
těle státním, jen povážlivým příznakem nebezpečné
nemoci vnitřní. Vyléčením chorého organismu
zmizí ihned také ošklivý příznak zevní. K ex-
perimentu tomu — i kdyby panovala proti němu
nechuť sebe větší — musí se ředitelové této
říše odhodlati. Zdaří se jistě, když proveden
bude pod záštitou spravedlnosti a práva. O stát
a jeho další vývoj netřeba se tu starati. Tolik
národové ze svých práv ochotně obětují, čeho
bude zapotřebí k jeho síle, moci a slávě.
— Duch jazykových nařízení obcházi
za temna a straší. Straší široké německé své-
domí, svírá hrtan německé spravedlnostia
ssaje krev z prsou německé mírumilovnosti.
8
article
Němci se namahají, jak by se strašidla toho
zbavili, ale všechno namáhání marné. Jakmile
otevrou oči a rozhlédnou se vůkol, fantom
zmizí, ale jakmile se uloží ku spánku a temno
jim oči sklíží, objeví se přelud jako na zavo-
lání. Nevime, kdo jim namluvil, že prý byla ja-
zyková nařízení zrušena jen na papíře. Ve
skutečnosti že existují dále. Co platno, žez
pošty na příklad odvezeno hned druhého dne
po 17. říjnu 1899, tedy hezký za tepla, fůry
českých tiskopisů, že místodržitelství vyhodilo
vnitřní češtinu ihned, policejní ředitelství a že
všechny ostatní úřády příkladem tím se rovněž
řídíly, ba že dnes i neodvislé soudy, navzdor
známému rozhodnutí nejvyššího
soudu, které bylo všemu soudní-
mu personálu intimováno, praktikují
věc jazykovou zcela dle výnosu Kindingerova.
To ale všechno jim nestači. Účel jejich je po-
štvati vládu proti nám, tak aby opakovalo se,
co dělo se za Herbsta a Auersperga. Domní-
vají se patrně, že od té doby jsme změklia
druhou persekuci že bychom nevydrželi. (,
pěkná to společnost, ti mili naši krajáné dru-
hého jazyka l
Němec
Herbst
Auersperg
9
article
— Nejnovější vynález. Není pochyb-
nosti, že »Trautenauer Wochenblatt« obdrží z
návrh svůj, jak potříti českou obstrukci, první
cenu. Výtečný tento list má po ruce velice
jednoduchý prostředek. Píše totiž následovně:
V Rakousku máme mnohé velmi dobré zákony,
jenom že se jich nedbá. Nač tolik caviků na
příklad s českými poslanci? Nechť je prostě
zbaví pan Körber mandátů, když nekonají po-
vinnosti. Na to je zákon. Rozpuštěním sněmovny
si vláda nepomůže. Čechové budou v obstrukci
pokračovati. — Tak vida. Člověk by ani
mnohdy netušil, jak na snadě je dobrá my-
šlenka. Tisícové potácejí se kolem ní, však
nikdo na ni nepřipadne, patrně z té právě pří-
činy, že je tak jednoduchá. Zbavit Čechy
mandátů. To by stačilo. Znamenitý žurnál, který
ve profundní znalosti ústavního zřízení dává
ministru právo, vypovídati z parlamentu poslance
a odnímati jim mandáty — proto, že nekonají
povinnost poslaneckou, jak on by chtěl. Škoda,
že na tento znamenitý prostředek nepřipadl
»Traut. Wochenblatt«, když dělali obstrukci
Němci. Tehdejší pravice měla za to, že ku
zkrocení německé obstrukce zapotřebí je, když
nic jiného, tedy aspoň změny jednacího řádu.
Zatím mohl prostě hrabě Badeni tehdy koman-
dovati: ven s nimi, a byl by byl zjednán
pokoj.
— Český sněm a Němci. »Moravská Or-
lice« oznamuje: »Aby zamezili svolání českého
sněmu, oznámili Němci vládě Körbrově, že by zahá-
jili ihned obstrukci, kdyby vláda sněm svolala dříve,
než říšskou radu.«
— Olomoucký starosta o Sokolech.
Zmínili jsme se obšírně o výletu České obce
sokolské na Moravu a sletu sokolském v Olo-
Körber
Čecho
Němec
Baden
Rakousko
Morava
Ola
Trautenauer Wochenblatt
Sokol
moravský Or