ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 93052340-681d-11dc-8adc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 64, place 21, org 5, work 5
1 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 12. září. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Čísař udělil odbor- ným přísedícím při krajském soudě v Li- berci Ottonu Demuthovi a Gustavu Markowitzovi titul a charakter císař ského rady na dobu jejich funkce. Z Vídně, 12. září. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Ministr spravedlnosti přesadil notáře Karla Unterwegraz Duchcova do Jablonce. Jmenování. Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Úřadní list oznamuje: Ministr kultu a vyučování jme- noval v souhlase s ministrem vnitra pro lé- kařská rigorosa, jež se budou ve studijním roce 1900—1901 konati už dle nového me- dicinského rigorosního řádu následující funk- cionáře: Na české universitě v Praze vládním komisařem zemského zdravotního referenta dvorního radu dra. Ignáce Pelce, jeho zá- stupcem zemského zdravotního inspektora dra. Čeňka Slavíka a pro případ služeb- ního zaměstnání tohoto zemského zdravot- ního inspektora dra. Františka Plzáka koěxaminatorem při druhém lékařském rigo- rosu řádného univérsitního professora dra.
Demuth Markowitz Karel Unterwegraz doktor Pelc Slavík Plzák Vídeň Duchcov Jablonec Praha Wien Zeitung český univerzita
2 article
Gustava Kabrhela a jeho zástupcem řádného universitního professora dra. Karla Kuffnera; koěxaminatorem při třetím lé- kařském rigorosu řádného universitního pro- fessora dr. Vítězslava Janovského a jeho zástupcem mimořádného universitního pro- fessora vládního radu dra. Karla Schwinga. Na německé universitě v Praze vlád- ním komisařem zemského zdravotního in- spektora dra. Ceňka Brechlera ryt.z Troskowitz a jeho zástupcem vrchního okresního lékaře dra. Bedřicha Weni s ch e, koěxaminatorem při druhém lékařském rigo- rosu mimořádného universitního professora dra. Bedřicha Ganghofnera a jeho zá- stupcem řádného universitního professora dra. Ferdinanda Hueppe; koexaminatorem při třetím lékařském rigorosu řádného uni- versitního professora dra. Filipa Jos. Picka a jeho zástupcem řádného universitního pro- féšsora tra. Emanuela Zaufal a.
Kabrhel Kuffner doktor Janovský Schwing Bedřich Wit Ganghofner Hueppe Filip Jos Picek Zaufal Praha Troskowitz
3 article
Ministr kultu a vyučování jmenoval ve srozumění s ministrem vnitra pro farmaceu- tičká rigorosa, jež se budou ve studijním roce 1900—1901 dle farmaceutického rigo- rosního řádu konati, následující funkcionáře Na české universitě v Praze! a) při předběžných zkouškách zkušebními komisary řádneho universitního profesora dra. Čeňka Strouhala z fysiky, z botaniky ř. univ. prof. dra. Ladislava Čelakovského, jeho zástupcem ř. univ. prof. dra. Josefa Jim rád zaplatím a kdybych peníz pod kůzi měl, tak ho vyříznu a dám jim ho. Ale medi- cinou mne neotravujou — tu ať pijí ti z ny- nějšího věku... Ti na to věří, na břečky — já ne...« A stařecžid se rozkašlal, až zažloutl jeho tvář zbrunátněla. »Pane doktor, nezdržujou se... Jinde na- jdou vděčnější pačienty.!. U mne by jich ře- meslo omrzelo,« usmál se chraptivě. »A ce jsem dlužen?« zeptal se. Věděl jsem, že J—es je chud. Co jsem mohl žádat za návštěvu, kde vlastně nic nebyl jsem platen. »Dáte mi korunu,« odpověděl jsem. Podíval se na mne, sáhl do kapsy, v hrst výňal něco málo drobných peněz, vylovil z mě- dáků korunu a podal mí ji. Pák jakoby mezi drobnými hledal, vzal tři mince, dva krejcary a dvacetihaléř — do dvou prstů a podávaje mi je — dosti udivenému, vždyt dostal jsem, co jsem žádal — tiše ho- vořil: »Tady ještě na litr piva, pane medikus, vypijou ho na moje zdraví — slyšel jsem všudej že jsou hodný —— já pivo pít ne- mohu ... Zůstal jsem jakoby v zem vražen. Ale zase uchlácholil mne pohled jeho dcery. Poprvé jako lékař, doktor, dostal jsem na litr piva... Vida — — — Odešel jsem. Za tři neděle vezli starého J—esa na hřbitov.i Snad proto, že jsem na jeho zdraví dva- náct krejcarů nepropil... Mám tu diškreci do- dnes uschovánu — — or si oa
Strouhal profesor doktor Čelakovský Josef medik Praha
4 article
Velenovského, z všeobecné chemie řád. universit. profesora dra. Bohuslava Raymana; b) při farmaceutickém rigorosu vládním komisařem zemského zdravotního referenta dvorního radu dra. Ign. Pelce, jeho zástupcem zemského zdravotního in- spektora dra. Čeňka Slavíka, po případě zemského zdravotního inspektora dra. Fran- tiška Plzáka; zkušebními komisary z vše- obecné a farmaceutické chemie řádného universitního professora dra. Bohuslava Braunera a mimořádného universitního professora dra. Augusta Bělohoubka; z farmakognosie řádného universitního pro- fessora dvorního radu dra. Bohuslava šl. Jiruše, jeho zástupcem m. ř. univ. prof. dra. Augusta Bělohoubka, zkušebním komisarem-hostem lékárníka Jana Ště- pánka na Král. Vinohradech a jeho zá- stupcem lékárníka Otomara Pohla na Smíchově. Na německé universitě v Praze: a) při zkouškách předběžných zkušebními ko- misary z fysiky m. ř. univ. prof. dra. Gu- stava Jaumanna, z botaniky ř. univ. prof. dra. Jana Molische a ř. univ. prof. dra. G. ryt. Becka z Mannagetty; z vše- obecné chemie ř. univ. prof. dra. Quida Goldschmiedta; b) při farmaceutickém rigorosu vládním komisarem zemského zdra- votního inspektora dra. Čeňka Brechlera ryt. z Troskowitz a jeho zástupcem vrchního okresního lékaře dra. Bedřicha Wenische. Zkušebními komisary ze všeobecné a farma- ceutické chemie řádného universitního pro- fessora dra. Quida Gold schmiedta, z farmakognosie ř. univ. prof. dra. Julia Pohla, zkušebním hostem lékárníka dra. Josefa Zintla v Teplé a jeho zástupcem lékárníka Rudolfa Schlegl a v Boru.
Velenovský Rayman doktor Pelc Slavík Fran Plzák Brauner Augusta Bělohoubek Bohuslav Jiruš profesor Jan Šta Král Pohl Molisch Beck Goldschmiedt Brechler Wenisch Gold Zintl Schlegl Vinohrady Smíchov Praha Troskowitz Teplá Mannagetty
5 article Boje v Čině.
Boje v Čině. Z Berlína, 11. září. (C.-B.) Admirál křižáckého loďstva oznamuje z Taku: Parník »Batavia« připlul sem dne 9. dopoledne. Dvě setniny vystoupily ihned na břehy, jedna teprve v noci. Kapitán Pohl přibyl do Tjenciha. Z Londýna, 11. září. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« dovídá se, že v císařském ediktu, kterýmž se určuje, kdo o mír vy- jednávati má, jmenováni jsou jenom prino Čin a Li-Hun-Čan, nikdo jiný. Z Washingtonu, 11. září. (C.-B.) Čínský vyslanec Vu-Čin-Tan obdržel od Li-Hun-Čana telegram ze dne 27. srpna, ve kterémž Li-Hun- Čan sděluje eísařský edikt, kterýmž jej císař vyzývá, aby se ihned do Pekinu ode- bral, tam společně s princem Či- nem vyjednávání o mír zahájila zároveň všechny s válkou souvisící obtíže urovnal. Li-Hun-Čan dodává k tomu, že ná- sledkem tohoto ediktu velmeci prosi, aby mu společnou ochranu poskytly a cestu usnadnily. Li-Hün-Čan odpluje nejsptš ihned ze Šanchaje. Ze Šanchaje, 11. září. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« sděluje: Rusové prý zamýšleli útok na tvrz v Peitanu. Nemají však dostatek dělostřelectva. Ruské oddělení střelců bylo vý- bušným podkopem poblíž tvrze vyhozeno do vzduchu. Několik vojáků bylo výbuchem usmrceno.
Pohl Tjenciha Hun Čan Berlín Batavia Londýn Reut Washington Peking VčinTan
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str 89—90. — Změna ústavy. »Neue Fr. Présse i »N. W. Tagblatte zabývají se na úvod- ním místě hlasitým voláním, jež ze všech stran se ozývá a jež zní: Změňte ústavu! »N. W. Tagblatt« je sentimentální a nazývá prosincovku »výkvětem občanstva«. Bezpochyby též volební řád, jenž s tímto »výkvětem« tvoří celek a jenž 8 millionům Němců uštědřil pošlanců 200, 16 millionům příslušníků ostatních národů ale jen poslanců 225! Výkvět ústavy, jejíž hlavňí podstata byla národům rakouským oktroyována a jejíž prosincová odnož byla při- jata faktickou menšinou obyvatel- stva, neboť proti ní vyslovili se téměř všichni Slované a vedle nich miíliony Němcův z tábora konservativně klerikál- ního! Tak vypadal ten »výkvět« německovídeň- ských židů, který uvedl se v život tím, že plnil žaláře těmi, kteří nevěřili v jeho spasitelnost. — »N. Fr. Presse« nazývá obráceným světem, že u nás vláda nucena je hájiti ústavu proti útokům těch, jejichž má býti pokladem. » N e osln Presse« však se mýlí, vyvozuje-li z toho, že p. t. rakouské politické publikum je nezralé, lhostejné a duševně lenivé naproti všemu tomu požehnání, jež z ústavy prýští, naopak chování se lidu oproti prosincovce je dokladem k tomu, jak ústava ta je bezcenná. Namáhá-li se
Balzac Neue N W Němec Slovan Němcův Presse změnit ústav N e
7 article
»N. Fr. Presse« dokázati, že změnou ústavy nedá se odstraniti obstrukce a že v parlamentě, zvoleném na základě všeobecného práva hlaso- vacího, zrovna tak jako v parlamentě jiném, ve své kompetenci federalisticky omezeném, ob- strukce teprve by se rozmohla, je to prasprostá finta. Což napadlo někomu zažehnávat obstrukci změnou ústavy a doporučovat reformu konsti- tucionálního zřízení nynějšího za tím účelem, aby nemožnou byla učiněna obstrukce? Lidé, kteří nevidí dál než kam sahá špička nosu, nebo kteří schválně oči zavírají, aby neviděli, co jim nepříjemno, ovšem se domnívají, že tou tak zvanou »dělností« parlamentu změní se všechno. Podaří-li se této docíliti, potom že bude dobře. Politikům vidoucím ale není ob- strukce ničím jiným než zlým vředem na chorém těle státním, jen povážlivým příznakem nebezpečné nemoci vnitřní. Vyléčením chorého organismu zmizí ihned také ošklivý příznak zevní. K ex- perimentu tomu — i kdyby panovala proti němu nechuť sebe větší — musí se ředitelové této říše odhodlati. Zdaří se jistě, když proveden bude pod záštitou spravedlnosti a práva. O stát a jeho další vývoj netřeba se tu starati. Tolik národové ze svých práv ochotně obětují, čeho bude zapotřebí k jeho síle, moci a slávě. — Duch jazykových nařízení obcházi za temna a straší. Straší široké německé své- domí, svírá hrtan německé spravedlnostia ssaje krev z prsou německé mírumilovnosti.
8 article
Němci se namahají, jak by se strašidla toho zbavili, ale všechno namáhání marné. Jakmile otevrou oči a rozhlédnou se vůkol, fantom zmizí, ale jakmile se uloží ku spánku a temno jim oči sklíží, objeví se přelud jako na zavo- lání. Nevime, kdo jim namluvil, že prý byla ja- zyková nařízení zrušena jen na papíře. Ve skutečnosti že existují dále. Co platno, žez pošty na příklad odvezeno hned druhého dne po 17. říjnu 1899, tedy hezký za tepla, fůry českých tiskopisů, že místodržitelství vyhodilo vnitřní češtinu ihned, policejní ředitelství a že všechny ostatní úřády příkladem tím se rovněž řídíly, ba že dnes i neodvislé soudy, navzdor známému rozhodnutí nejvyššího soudu, které bylo všemu soudní- mu personálu intimováno, praktikují věc jazykovou zcela dle výnosu Kindingerova. To ale všechno jim nestači. Účel jejich je po- štvati vládu proti nám, tak aby opakovalo se, co dělo se za Herbsta a Auersperga. Domní- vají se patrně, že od té doby jsme změklia druhou persekuci že bychom nevydrželi. (, pěkná to společnost, ti mili naši krajáné dru- hého jazyka l
Němec Herbst Auersperg
9 article
— Nejnovější vynález. Není pochyb- nosti, že »Trautenauer Wochenblatt« obdrží z návrh svůj, jak potříti českou obstrukci, první cenu. Výtečný tento list má po ruce velice jednoduchý prostředek. Píše totiž následovně: V Rakousku máme mnohé velmi dobré zákony, jenom že se jich nedbá. Nač tolik caviků na příklad s českými poslanci? Nechť je prostě zbaví pan Körber mandátů, když nekonají po- vinnosti. Na to je zákon. Rozpuštěním sněmovny si vláda nepomůže. Čechové budou v obstrukci pokračovati. — Tak vida. Člověk by ani mnohdy netušil, jak na snadě je dobrá my- šlenka. Tisícové potácejí se kolem ní, však nikdo na ni nepřipadne, patrně z té právě pří- činy, že je tak jednoduchá. Zbavit Čechy mandátů. To by stačilo. Znamenitý žurnál, který ve profundní znalosti ústavního zřízení dává ministru právo, vypovídati z parlamentu poslance a odnímati jim mandáty — proto, že nekonají povinnost poslaneckou, jak on by chtěl. Škoda, že na tento znamenitý prostředek nepřipadl »Traut. Wochenblatt«, když dělali obstrukci Němci. Tehdejší pravice měla za to, že ku zkrocení německé obstrukce zapotřebí je, když nic jiného, tedy aspoň změny jednacího řádu. Zatím mohl prostě hrabě Badeni tehdy koman- dovati: ven s nimi, a byl by byl zjednán pokoj. — Český sněm a Němci. »Moravská Or- lice« oznamuje: »Aby zamezili svolání českého sněmu, oznámili Němci vládě Körbrově, že by zahá- jili ihned obstrukci, kdyby vláda sněm svolala dříve, než říšskou radu.« — Olomoucký starosta o Sokolech. Zmínili jsme se obšírně o výletu České obce sokolské na Moravu a sletu sokolském v Olo-
Körber Čecho Němec Baden Rakousko Morava Ola Trautenauer Wochenblatt Sokol moravský Or