2
masthead
V Praze, ve středu dne 12. září.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
4
article
NARUDN
NARUDN
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Společná organisace německá.
Z Vídně, 12. září. Jak již oznámeno,
litoměřický starosta dr. Funke jako zem-
ský poslanec a pohlavár pohlavárů levicev
příkaznosti, svolal bývalé předsedy klubů
levice sem do Vídně na 18. září, t. j. na
budoucí úterek. Schůze nekoná se v posla-
necké sněmovně jako obyčejně, ježto účast-
níci nejsou již jejími členy, nýbrž v hotelu.
Den před tím budou míti průpravu. Účelem
obou schůzí je zjistiti, zdali po nových vol-
bách společná organisace něme-
ckých stran má býti obnoven
čili — nic Listy levice soudí, že dána
bude odpověď přisvědčivá b
Sjezd strany německo-pokrokově
Z Vídně, 12. září. Německo-pokroková
strana svolá do Vídně zvláštní schůzi hned
jakmile se odbude její sjezd v Trutnově. Ně
mecko-pokroková strana moravská koná
v Olomouci v neděli konferenci ve příčině
voleb.
Změny ve složení příští poslanecké
sněmovny.
Z Vídně, 12. září. Zdá se, že tento-
kráte poslanecká sněmovna dozná po stránce
osobní mnohem pronikavější změny, nežl
v r. 1897. Nikoli však teprve volbami sa-
mými, jejichžto výsledek je pochybným, nýbrž
již napřed, t. j. dobrovolnými resigna-
cemi. Také mezi Vlachy jsou četní poslanc
dosavadní, kťeří nechtějí se dáti opětně voliti.
Mezi nimi nalezají se Dangolli a
Cambon. Také terstský bibliotékář Ho-
tis se zdráhá. Ale progressisté, t. j. nej-
krajnější irredentisté, doufají prý, že ho
přece ke přijetí mandátu zase přemluví.
Také známý pan dr. Bartolli, jenž ne-
dávno se vyslovil na schůzi, že Vlachové
mají na Rakousku jenom nepatrný zájem,
nechce se do sněmovny vrátiti.
doktor
Funke
Vlach
Cambon
Bartolli
Vídeň
Trutnov
Olomouc
Rakousko
poslanecký sněmovna
5
article
Z řeči barona Dipaula.
Z Vídně, 12. září. Z řečí, kterou pro-
mluvil ke svým voličům v Kalternu baron
Dipauli, je známo několik vět. Pravil,ze
rozpuštění poslanecké sněmov-
ny je překvapením. Pokládá je za
opatření bezúčelné.
Katolická strana lidová ovšem učiní se
bude, aby parlament stal se opět dělným.
Myšlenka rozpustiti poslaneckou sněmovnu
byla prý dru. Körbrovi vnuknuta z venku
(bar. Dipauli užil při tom narážky hrou
slovnou, které nelze přeložiti. Pravil, že
vnuknutabyla panu dru. Körbrovi tato
myšlenka »von aussen«; v tomto slově je
obsaženo také jmeno Aussee, stálé letní
bydliště bar. Chlumetzkého. — Pozn.
zprav.)
Z projevu poslance Pfersche.
Dipaula
Dipaout
Pfersch
Vídeň
6
article
Z Vídně, 12. září. Zdejší listy repro-
dukují stať, kterou uveřejňuje v ústeckém
»Anzeigru« p. dr. Pfersche. Veliceje
rozhorlen na p. dra. Körbra, který prý
fakticky vládne pro Čechy a proti
Němciů m l
Dokud nebude rozřešena otázka česká,
nelze prý mysliti na projednávání otázek
hospodářských. Rozřešení však otázky české
myslí si professor německého vysokého učení
pražského v ten rozum, aby se provedl
svatodušní program německý a splnily všechny
v něm obsažené požadavky, tudíž také státní
němčina. Která vláda není pro tento pro-
gram, je prý proti Němcům. Stejný je tenor
stati v dnešním »Neues Wiener Tag
blattu«, patrně psané také p. Pfer-
schem. Německé strany jsou prý stranami
státními. Vláda, která pokládá parlament
orgánem velmocenského postavení říše, musí
prý splniti požadavký státních stran — quod
erat demonstrandum.
Lež pana Rutowského.
Z Vídně, 12. září. Ve »Slo wě
Polském« nejmenovaný pisatel, beze vší
pochyby dr. Rutowski, posmívá se pol-
ským »Generálům«, že si uběbali ve Vídni
nohy u ministrů — též u českého — bědo-
vali a plakali u nohou vlády. »Národn
Listy« prý oznámily, že čeští spojenci od-
pověděli polským vůdcům: »Ať si zničí blesk
dům sousedův, jen když bude zachována
K číslu 252.
čislo v Praze za 2t
a na venkově za 3u
doktor
Pfersch
Körbr
Němec
Rutowský
Rutowski
Vídeň
Čechy
Praha
Neue Wiener
7
article
SIí
SIí
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakcs
a expedice.
8
article
chalupa naše.« Pan dr. Rutowski na-
psal tu vědomou nepravdu. V »Ná-
rodních Listech« byl sdělen pravý opak,
že totiž členové parlamentní komise kola
polského chtějí zmařiti nové volby ze sobe-
ckých interesů vlastních, třebas i stihla
Čechy persekuce.
»Neue Freie Presse« o událostech
olomouckých.
Z Vídně, 12. září. »Neue Fr. Pressee
uveřejňuje jakýsi epilog k událostem olomou-
ckým, ve kterém se praví, že výbojnost
Čechů moravských roste, jsouc prý podpo-
rována úřady státními, zejmena finančními.
Očekávalo se prý na německé straně, že vý-
tržnosti, jež udály se v Olomouci přede
dvěma roky, přimějí rozhodující pány v mo-
ravském místodržitelství, že tentokráte českou
demonstraci zapovědí. Ale v brněnském
místodržitelství, jehožto chef hr. Zierotin
mešká na dovolené, nyní prý je všemohou-
cím vládcem muž, který v Olomouci jako
okresní hejtman nebyl respektován tamějším
obyvatelstvem takovým způsobem, jako si přál.
Jemu se prý v Olomouci veřejně připi-
suje, že nedělní průvod městem byl dovolen
bez ohledu na pokoj města.
Nemůže překvapiti, že pisatel všechnu
vinu nedělních příhod olomouckých svaluje
na Čechy, zvláště na Sokoly.
Na konec se totiž praví, že těmito pří-
běhy opět naházeno do obyvatelstva zápalné
látky, a že národním štvanicím razí se ce-
sta, což prý je špatnou předehrou pro na-
stávající volby. Dlužno prý jenom uvážiti, že
by aní ve snách nebylo napadlo místodrži-
ství dovoliti německým spolkům průvod če-
ským městem proti vůli obyvatelstva jeho.
Bylo-li vůči Olomouci jednáno jinak, budí to
vážné myšlenky.
Jen že právě Olomouc není německým
městem! Zdá se, že celá korrespondence,
kterou jsme nazvali epilogem, je zároveň
prologem ke příjezdu olomouckého starosty
p. Brandhubera do Vídně. Přibyl sem.
Patrně pro věci olomoucké.
doktor
Rutowski
Čecho
Neue
Pressee
Zierotin
Přibyl
Ná
Vídeň
Olomouc
Čechy
Sokol
Neue Frei Presse
9
article
FEUILIETON
FEUILIETON
Praxis aurea.
Obrázky vážné i veselé. Píše dr. Otakar Zuna.
Byl jsem volán k starému Jaesovi. Po-
stonává prý dlouho, ale nedbá. »Samo to při-
šlo, samo to odejde,« utěšuje se a chřadne
víc a víc. »Nevím, co si s tatínkem počnem —
aby nám tak umřel, nedopouštěj Pánbůh«. . . a
dcera jeho, která pro mne přišla, usedavěse
5n
obnditn in anltl o
rozplakala.
Starý Jes byl žid, pravověrný židl. .
Byl sedlářem, prodělal válku v Italii, po vojně
vrátil se do D., kde se jako chlapec svému ře-
meslu vyučil a od té doby z D. paty nevytáhl.
Dřel, pracoval a ač žid, do vysokého stáří zů-
stal chudým... Zvláštnost u žida, zvláštěu
tak přičinlivého, jako byl J—es. olnel
Byl jediným židem v obci, ale všichni
sousedé ho měli rádi. Byl poctivý, přímý, jak-
živ s nikým rozepří neměl. — —
Tohle vše znal jsem z vypravování známých.
A nyní prý stůně.. Dlouho stůně! ..a
byl to stařec, hodně přes sedmdesát.
»Neplačte, mladá paní, neplačte ... Snad
nebude tak zle... Hned se k tatínkovi podí-
vám a uvidíme, co a jak —« těšil jsem plačící
dceru.
Rychle osušila slzy, veseleji prokoukla.
»A prosím, pane doktore, kdyby tak tatínek
prones něco nepatřičného, už mu to ráčejí od-
pustit... On je takový staroměstský a tomu
nynějšímu světu nemůže zvyknout. .. A nelibí
doktor
Zuna
Italia
10
article
se mu.... Tak už jich na to připravuji, on je
tatínek někdy divný ... A zvlášť teď, co stůně,
je až strach mrzutý — —«
»Dobře, dobře, dáme si pozor,« usmál
jsemo se.
odl e
Odporučila se, odešla ... Za chvíli, vzav
kabát, šel jsem za ní do D. Co v krajině té
jsem působil, nikdy se starým J—esem jsem
nemluvil. Znal jsem ho od vidění pouze — ale
líbil se mi ten stařec... Tak se mi vždy zdálo,
že hodně ve světě prodělal a zkusil a hodně
vydržel, že nenahrbila se mu k stáří mohutná
jeho šíje.
Došel jsem k jeho příbytku.
Vejdu do síně, odtud do čisté, malé, chudě
zařízené světničky... U kamen, na lavici seděl
nemocný, oběma rukama o lavici opřen, s na-
kloněnou ku předu hlavou, upřeně dívaje se k
dveřím — —
lad Pozdravil jsem — němě kývl hlavou, zvě-
davě se na mne díval —
»To je náš pan medikus — že ano?« po
chvilce se optal.
»Ano. ano,« rychle jsem odvětil. n
»A co mi přinesl pan doktor?« ptal se
stařec dále. šo nb
»Nu, přišel jsem se na vás podívat, nějak
prý jste churav...« i
»E co, churav,« nevrle zabručel, »nic mi
není. Ale já doktora nechtěl, tak co sem cho-
dějí?... Já jich nevolal...« s
Tohle uvítání mne překvapilo ... Ale vzpa-
matoval jsem se a pak mne dceřin prosebný
pohled uchlácholil.
»Odpusťte, pane J—es, ale když pro mne
paní dcera přišla,« tiše mu vykládám, »tak
Vejda
11
article
jsem šel, aniž bych byl věděl, že si mé ná-
vštěvy nepřejete ... Vždyť mohu zase odejít —«
A sáhal jsem po klobouku... Vyhublá, žlutavá
tvář jeho pohledla na mne vlídněji.
»No — když už jsou tady, tak se na mne
podívaj', ale to jim říkám napřed, já doktorům
nevěřím a z apatyky nechci nic — —«
Usmál jsem se a mlčky pacienta jsem vy-
šetřil.
Bylo mu hůře, než si chudák myslil . ..
Nemohl jísti ani píti, nespal v noci, ztrácel se
před očima, slabost rostla den jak den a stařec
myslil, že má jen zastydlý žaludek ... »Něco
studeného jsem vypil a teď mi žaludek ne-
vaří..« povídal mi po vyšetření. »A vidějí,
pane medikus, vědí asi teď zrovna tolik, co
před tím, než mne proťukali, proposlouchalia
prohmatali... Že mi nic není,« zeptal se a
s upřeným okem díval se na mé rty, co od-
povím.
»Nu, není to tak zlé — ale ve svém stáři
musíte dát pozor na sebe . .. Měl byste přece
něco užívat... Dostal byste chuť k jídlu, spal
byste v noci, ulevilo by se vám .. . Poslechněte
dobré rady ...«
»Pane doktor, jsem staré železo a do sta-
rého železa patřím... Děj se co děj, svět se
mi líbí a chtěl bych tu být ještě dlouho —
ačkoli jsem už dědek plesnivý, protivný, ze
staré školy ... Vím, že jsem tu zbytečný, na
obtíž.. Jako starý, prašivý pes .. . Prašivých
nám beztoho přezdívají — nám židům,« kysele.
se zasmál. »Ale užívat nebudu... Mám-li jít
k Abrahámu, odpustěj, ten jejich, latinsky pře-
depsaný letkvar mi nepomůže — a hodit do
apatyky peníze nebo do vody, jedno je to ...
medik
Abrahám
poslechnout dobrá rada