ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 93001a30-681d-11dc-9190-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 11 celkem · entity: place 15, person 26, org 2, work 3
1 masthead
sa deky s osn
2 masthead
V Praze, ve středu dne 12. září.
Praha
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách
Praha
4 article NARUDN
NARUDN na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Společná organisace německá. Z Vídně, 12. září. Jak již oznámeno, litoměřický starosta dr. Funke jako zem- ský poslanec a pohlavár pohlavárů levicev příkaznosti, svolal bývalé předsedy klubů levice sem do Vídně na 18. září, t. j. na budoucí úterek. Schůze nekoná se v posla- necké sněmovně jako obyčejně, ježto účast- níci nejsou již jejími členy, nýbrž v hotelu. Den před tím budou míti průpravu. Účelem obou schůzí je zjistiti, zdali po nových vol- bách společná organisace něme- ckých stran má býti obnoven čili — nic Listy levice soudí, že dána bude odpověď přisvědčivá b Sjezd strany německo-pokrokově Z Vídně, 12. září. Německo-pokroková strana svolá do Vídně zvláštní schůzi hned jakmile se odbude její sjezd v Trutnově. Ně mecko-pokroková strana moravská koná v Olomouci v neděli konferenci ve příčině voleb. Změny ve složení příští poslanecké sněmovny. Z Vídně, 12. září. Zdá se, že tento- kráte poslanecká sněmovna dozná po stránce osobní mnohem pronikavější změny, nežl v r. 1897. Nikoli však teprve volbami sa- mými, jejichžto výsledek je pochybným, nýbrž již napřed, t. j. dobrovolnými resigna- cemi. Také mezi Vlachy jsou četní poslanc dosavadní, kťeří nechtějí se dáti opětně voliti. Mezi nimi nalezají se Dangolli a Cambon. Také terstský bibliotékář Ho- tis se zdráhá. Ale progressisté, t. j. nej- krajnější irredentisté, doufají prý, že ho přece ke přijetí mandátu zase přemluví. Také známý pan dr. Bartolli, jenž ne- dávno se vyslovil na schůzi, že Vlachové mají na Rakousku jenom nepatrný zájem, nechce se do sněmovny vrátiti.
doktor Funke Vlach Cambon Bartolli Vídeň Trutnov Olomouc Rakousko poslanecký sněmovna
5 article
Z řeči barona Dipaula. Z Vídně, 12. září. Z řečí, kterou pro- mluvil ke svým voličům v Kalternu baron Dipauli, je známo několik vět. Pravil,ze rozpuštění poslanecké sněmov- ny je překvapením. Pokládá je za opatření bezúčelné. Katolická strana lidová ovšem učiní se bude, aby parlament stal se opět dělným. Myšlenka rozpustiti poslaneckou sněmovnu byla prý dru. Körbrovi vnuknuta z venku (bar. Dipauli užil při tom narážky hrou slovnou, které nelze přeložiti. Pravil, že vnuknutabyla panu dru. Körbrovi tato myšlenka »von aussen«; v tomto slově je obsaženo také jmeno Aussee, stálé letní bydliště bar. Chlumetzkého. — Pozn. zprav.) Z projevu poslance Pfersche.
Dipaula Dipaout Pfersch Vídeň
6 article
Z Vídně, 12. září. Zdejší listy repro- dukují stať, kterou uveřejňuje v ústeckém »Anzeigru« p. dr. Pfersche. Veliceje rozhorlen na p. dra. Körbra, který prý fakticky vládne pro Čechy a proti Němciů m l Dokud nebude rozřešena otázka česká, nelze prý mysliti na projednávání otázek hospodářských. Rozřešení však otázky české myslí si professor německého vysokého učení pražského v ten rozum, aby se provedl svatodušní program německý a splnily všechny v něm obsažené požadavky, tudíž také státní němčina. Která vláda není pro tento pro- gram, je prý proti Němcům. Stejný je tenor stati v dnešním »Neues Wiener Tag blattu«, patrně psané také p. Pfer- schem. Německé strany jsou prý stranami státními. Vláda, která pokládá parlament orgánem velmocenského postavení říše, musí prý splniti požadavký státních stran — quod erat demonstrandum. Lež pana Rutowského. Z Vídně, 12. září. Ve »Slo wě Polském« nejmenovaný pisatel, beze vší pochyby dr. Rutowski, posmívá se pol- ským »Generálům«, že si uběbali ve Vídni nohy u ministrů — též u českého — bědo- vali a plakali u nohou vlády. »Národn Listy« prý oznámily, že čeští spojenci od- pověděli polským vůdcům: »Ať si zničí blesk dům sousedův, jen když bude zachována K číslu 252. čislo v Praze za 2t a na venkově za 3u
doktor Pfersch Körbr Němec Rutowský Rutowski Vídeň Čechy Praha Neue Wiener
7 article SIí
SIí Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakcs a expedice.
8 article
chalupa naše.« Pan dr. Rutowski na- psal tu vědomou nepravdu. V »Ná- rodních Listech« byl sdělen pravý opak, že totiž členové parlamentní komise kola polského chtějí zmařiti nové volby ze sobe- ckých interesů vlastních, třebas i stihla Čechy persekuce. »Neue Freie Presse« o událostech olomouckých. Z Vídně, 12. září. »Neue Fr. Pressee uveřejňuje jakýsi epilog k událostem olomou- ckým, ve kterém se praví, že výbojnost Čechů moravských roste, jsouc prý podpo- rována úřady státními, zejmena finančními. Očekávalo se prý na německé straně, že vý- tržnosti, jež udály se v Olomouci přede dvěma roky, přimějí rozhodující pány v mo- ravském místodržitelství, že tentokráte českou demonstraci zapovědí. Ale v brněnském místodržitelství, jehožto chef hr. Zierotin mešká na dovolené, nyní prý je všemohou- cím vládcem muž, který v Olomouci jako okresní hejtman nebyl respektován tamějším obyvatelstvem takovým způsobem, jako si přál. Jemu se prý v Olomouci veřejně připi- suje, že nedělní průvod městem byl dovolen bez ohledu na pokoj města. Nemůže překvapiti, že pisatel všechnu vinu nedělních příhod olomouckých svaluje na Čechy, zvláště na Sokoly. Na konec se totiž praví, že těmito pří- běhy opět naházeno do obyvatelstva zápalné látky, a že národním štvanicím razí se ce- sta, což prý je špatnou předehrou pro na- stávající volby. Dlužno prý jenom uvážiti, že by aní ve snách nebylo napadlo místodrži- ství dovoliti německým spolkům průvod če- ským městem proti vůli obyvatelstva jeho. Bylo-li vůči Olomouci jednáno jinak, budí to vážné myšlenky. Jen že právě Olomouc není německým městem! Zdá se, že celá korrespondence, kterou jsme nazvali epilogem, je zároveň prologem ke příjezdu olomouckého starosty p. Brandhubera do Vídně. Přibyl sem. Patrně pro věci olomoucké.
doktor Rutowski Čecho Neue Pressee Zierotin Přibyl Ná Vídeň Olomouc Čechy Sokol Neue Frei Presse
9 article FEUILIETON
FEUILIETON Praxis aurea. Obrázky vážné i veselé. Píše dr. Otakar Zuna. Byl jsem volán k starému Jaesovi. Po- stonává prý dlouho, ale nedbá. »Samo to při- šlo, samo to odejde,« utěšuje se a chřadne víc a víc. »Nevím, co si s tatínkem počnem — aby nám tak umřel, nedopouštěj Pánbůh«. . . a dcera jeho, která pro mne přišla, usedavěse 5n obnditn in anltl o rozplakala. Starý Jes byl žid, pravověrný židl. . Byl sedlářem, prodělal válku v Italii, po vojně vrátil se do D., kde se jako chlapec svému ře- meslu vyučil a od té doby z D. paty nevytáhl. Dřel, pracoval a ač žid, do vysokého stáří zů- stal chudým... Zvláštnost u žida, zvláštěu tak přičinlivého, jako byl J—es. olnel Byl jediným židem v obci, ale všichni sousedé ho měli rádi. Byl poctivý, přímý, jak- živ s nikým rozepří neměl. — — Tohle vše znal jsem z vypravování známých. A nyní prý stůně.. Dlouho stůně! ..a byl to stařec, hodně přes sedmdesát. »Neplačte, mladá paní, neplačte ... Snad nebude tak zle... Hned se k tatínkovi podí- vám a uvidíme, co a jak —« těšil jsem plačící dceru. Rychle osušila slzy, veseleji prokoukla. »A prosím, pane doktore, kdyby tak tatínek prones něco nepatřičného, už mu to ráčejí od- pustit... On je takový staroměstský a tomu nynějšímu světu nemůže zvyknout. .. A nelibí
doktor Zuna Italia
10 article
se mu.... Tak už jich na to připravuji, on je tatínek někdy divný ... A zvlášť teď, co stůně, je až strach mrzutý — —« »Dobře, dobře, dáme si pozor,« usmál jsemo se. odl e Odporučila se, odešla ... Za chvíli, vzav kabát, šel jsem za ní do D. Co v krajině té jsem působil, nikdy se starým J—esem jsem nemluvil. Znal jsem ho od vidění pouze — ale líbil se mi ten stařec... Tak se mi vždy zdálo, že hodně ve světě prodělal a zkusil a hodně vydržel, že nenahrbila se mu k stáří mohutná jeho šíje. Došel jsem k jeho příbytku. Vejdu do síně, odtud do čisté, malé, chudě zařízené světničky... U kamen, na lavici seděl nemocný, oběma rukama o lavici opřen, s na- kloněnou ku předu hlavou, upřeně dívaje se k dveřím — — lad Pozdravil jsem — němě kývl hlavou, zvě- davě se na mne díval — »To je náš pan medikus — že ano?« po chvilce se optal. »Ano. ano,« rychle jsem odvětil. n »A co mi přinesl pan doktor?« ptal se stařec dále. šo nb »Nu, přišel jsem se na vás podívat, nějak prý jste churav...« i »E co, churav,« nevrle zabručel, »nic mi není. Ale já doktora nechtěl, tak co sem cho- dějí?... Já jich nevolal...« s Tohle uvítání mne překvapilo ... Ale vzpa- matoval jsem se a pak mne dceřin prosebný pohled uchlácholil. »Odpusťte, pane J—es, ale když pro mne paní dcera přišla,« tiše mu vykládám, »tak
Vejda
11 article
jsem šel, aniž bych byl věděl, že si mé ná- vštěvy nepřejete ... Vždyť mohu zase odejít —« A sáhal jsem po klobouku... Vyhublá, žlutavá tvář jeho pohledla na mne vlídněji. »No — když už jsou tady, tak se na mne podívaj', ale to jim říkám napřed, já doktorům nevěřím a z apatyky nechci nic — —« Usmál jsem se a mlčky pacienta jsem vy- šetřil. Bylo mu hůře, než si chudák myslil . .. Nemohl jísti ani píti, nespal v noci, ztrácel se před očima, slabost rostla den jak den a stařec myslil, že má jen zastydlý žaludek ... »Něco studeného jsem vypil a teď mi žaludek ne- vaří..« povídal mi po vyšetření. »A vidějí, pane medikus, vědí asi teď zrovna tolik, co před tím, než mne proťukali, proposlouchalia prohmatali... Že mi nic není,« zeptal se a s upřeným okem díval se na mé rty, co od- povím. »Nu, není to tak zlé — ale ve svém stáři musíte dát pozor na sebe . .. Měl byste přece něco užívat... Dostal byste chuť k jídlu, spal byste v noci, ulevilo by se vám .. . Poslechněte dobré rady ...« »Pane doktor, jsem staré železo a do sta- rého železa patřím... Děj se co děj, svět se mi líbí a chtěl bych tu být ještě dlouho — ačkoli jsem už dědek plesnivý, protivný, ze staré školy ... Vím, že jsem tu zbytečný, na obtíž.. Jako starý, prašivý pes .. . Prašivých nám beztoho přezdívají — nám židům,« kysele. se zasmál. »Ale užívat nebudu... Mám-li jít k Abrahámu, odpustěj, ten jejich, latinsky pře- depsaný letkvar mi nepomůže — a hodit do apatyky peníze nebo do vody, jedno je to ...
medik Abrahám poslechnout dobrá rada