2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. listopadu 1905. Číslo 319
4
article
solvenci celého podniku, jednak možnost stej
ných prémii a tedy i rent, jednak i snadnou
stěhovavost pojištěnců z jedné korunní země
do druhé, na straně druhé pak, aby těžisko celé
správní agendy, tedy bezprostřední styk s po-
jištěnci a zaměstnavateli, jich evidence, hospo-
dářství peněžní, rozhodování o rentách, jich
výplatě, smírčí soudnictví, jakož i valná část
vlastního hospodářství finančního, t. j. uklá-
dání peněz atd., vloženo bylo do tak zv. z em-
ských úřadoven, orgánů to tedy auto-
nomních.
Mám za to, že by bylo jen žádoucí, kdyby
veřejnost a v první řadě žurnalistika se touto
otázkou způsobem pokud možno, obsažným
obírala a na zdárném jeji rozřešení spolu-
působila.
V krátkém rozhovoru není areiť nikterak
možno, aby z celého moře podrobností všechny
i ty nejdůležitější, byly zachyceny a v přehled-
ný celek sestaveny.
Česká veřejnost zvláště by měla ku před-
mětu tomu pilnou obraceti pozornost, poněvadž
převalná čásť kontingentu soukromého úřadni-
ctva rekrutuje se následkem známých poměrů
hlavně z vrstev našich a když v kruzích ně-
meckých, polských, ano i italských otázka tato
již od delší doby velice živě se rozebirá, neško-
dilo by zajisté, kdyby i u nás dělo se tak způ-
sobem obsažnějším než doposud.
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. listopadu. (Volební re-
forma na říšské radě.) Z pramene prý
dobře informovaného dovídá se »Zeit« někte-
rých dalších podrobností o volební reformě, jak
ji zamýšli vláda. Baron Gautseh rád by prý
předložil poslanecké sněmovně volební osnovu
hned na počátku zasedání; ale poněvadž před-
běžné práce nemohou býti do té doby skončeny,
bude vládní předloha podána sněmovně asi v
polovině prosince, aby poslanci za vánočních
prázdnin mohli s ní obeznámiti voliče. Předloha
bude sestavena na základě všeobecného,
rovněho a přímého hlasování. Bylo
prý původně úmyslem, spojiti volební právo
jednoroční osedlostí v obcích; ale poněvadž se
proti tomu ozvaly námitky se strany křesťansko-
sociální, vláda prý navrhne o sedlost dvou-
letou. Mandály mají býti rozděleny dle
zemi. Haliči má se přiřknouti přibližně čtvr-
tina všech mandátů. V jednotlivých zemích mají
se mandáty rozděliti rovně dle volebních okresů.
Dle plánu, chystaného vládou, Němci pozbudou
část dosavadních svých mandátů v zemích če-
ských, zvláště na Moravě a ve Slezsku; ale
má se jim dostati náhrady (?) v zemích alp-
ských. Také počet mandátů za velká města má
býti rozmnožen.
Týž zpravodaj sděluje, že se skutečni
chystá také reforma panské sněmovny.
K dosavadním členům dědičným a doživotné
jmenovaným má se připojiti třelí skupina č le no
volených. Tito však nemají býti voleni
přímo, nýbrž korporacemi, jež budou zastupo-
vati. Otázka reformy panské sněmovny nebyla
však panovníkem dosud schválena, kdežtok
opravě volebního řádu pro sněmovnu poslanu-
ekou panovník dat již svolení.
Baron
Němec
Praha
Halič
Morava
Slezsko
panská sněmovna
6
article
Pokud se týče trvání nynější po-
slanecké sněmovny, bar. Gaulsch stojí
dosud na tom, aby sněmovna vyřídila všechny
své úkoly, počítaje v to i změnu volebního
řádu, do čezvence, tak aby nové volby mohly
se konati již na podzim r. 1906. Kdyby se
však práce sněmovní příliš protáhly, vláda byla
by ochotna svolati nynější sněmovnu po pří-
štích letních prázdninách ještě k jednomu za-
sedání podzimnímu, jež by bylo věnováno vo-
lební opravě a pak teprve by sněmovnu roz-
pustila.
V Praze, 18. listopadu. (Ze sněm ů.)
Na sněmě solnohradském přijat dnee
návrh, aby se němčina prohlásila dnes zákonem
za výbradný jednací jazyk samosprávných kor-
poraeí a úřadů, jakož i za výhradný vyučovac
jazyk všech zemskému sněmu solnohradskému
podřízených škol. K tomu podotýkáme, žev
Solnohradsku je Němců 994-
V Praze, 18. listop. (Uherská kri se.)
Sloučení obou dissidentských klubů v novou
»ústavní stranu« stává se skutkem. Dnes
dopoledne měli poradu noví dissidenti, kteří na
základě prohlášení, předneseného posl. Nagyem
a obsuhujícího program nové strany, prohlásili
za nutné, aby se zřídila »strana ústavní«, Usne-
sení bylo jednomyslné. Pod večer má sehůzi
klub starých dissidentů, který beze vší pochyby
přijme návrh Andrássyův na splynuti s novými
dissidenty, takže ve společné schůzi obou klubů,
jež se má konati ještě dnes večar, dojde již
asi k ustavení »ústavní strany«. — »Esti Ujsag“
píše, že tato nová strana bude míti hlavním
účelem urovnati cestu k rozuzlení krise na pod-
kladě zákonů z r. 1867.
Němec
Nagy
Ujsag
Praha
Solnohradsko
slanecký sněmovna
7
article
Vláda Fejérvárova učinila dnes nový pokue
o zlomení odporu pešťského sto-
ličníbo výboru. Odborný rada v minister-
stvě vnitra, Szabo, přišel dnes v průvodu dvou
ministerských úřadníků do stoliční budovy, aby
provedl revisi vnitřní správy a stoliční pokladny.
Skutečně také hned revisi zahájili. Ministerským
revidentům jde zvláště o to, aby zjistili, kdese
nacházejí daně, dobrovolně splacené u stoliční
pokladny. Vláda se prý odhodlala zadržeti o
1. prosince státní přispěvek všem nepoddajným
stolielm.
Nový vrehni župan stolice zemplin-
ské, markrabí Pallavicini, příjel včer
v poledne v průvodu 16 četníků k budově sto-
liéní a poslal pro podžupana Dokuše, aby ho
uvedl do bytu, náležejíeího vrehnímu županu.
Podžupan však nepřišel. Markr. Pallavicini dojel
si tedy ve 3 hodiny s poledne sám k Dokušovi,
představil se mu jako nově jmenovaný vrehní
župan a poněvadž úřadní budova i byt jsou
zapečetěny, žádal ho, aby dal sejmouti pečeti
a oduvzdal mu klíée. Dokuš mu odvětil, že bu-
dovu dal zapečetiti stoliční výbor a proto nemá
práva klíčů vydati. Župan pohrozil, že užije
násili. Dokuš odvětil, že násilí ustoupí. Installace
markr. Pallavicina má se vykonati zejtra; pod-
župan Dokuš bude prý suspendován.
Szaba
Pallavicini
Dokuš
Župan
8
article
Ze Záhřeba, 17. listopadu. (S hod
srbsko-chorvatská v Dalmaeji.)
Dr. Pugliesi, vůdce Srbů dalmatských, za-
slal vůdcům obou srbských stran v Chorvatsku,
samostatné i radikálné, zprávu, že mezi chor-
vatským a srbským klubem na sněmu dalmat-
ském došlo na úplnou dohodu ve všech národ-
nostních otázkách. Srbský národ uznán úplně
rovnoprávným s chorvatským. Vzhledem k tomu
vymizel srbsko-chorvatský spor a srbský klub
poslanecký souhlasí se spojením Da macie
s Chorvatskem. Dne 14. t. m. sepsán o dohodě
obou klubů zápisník.
Vůdce radikální srbské strany, dr. Kraso-
jevič, odvětil ihned telegramem, v němž vítá
dalmatskou zprávu jako předzvěst lepší budoue-
nosti národa srbského i chorvatského. Podobně
za srbskou samostatnou stranu učinil dr. Me-
dakovič. Dohodu srbsko-chorvatskou vítají
jak orgány obou srbských stran, »Nový Srbo
bran« a »Zastava«, tak i chorvatské listu
»Obzor« a »Pokret«.
doktor
Pugliesi
Srba
Kraso
Zastava
Záhřeb
Chorvatsko
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. listopadu.
Balfour.
Hlasy londýnských listů o poslední Balfou-
rově řeči vyznívají v přesvědčení, že Cham-
berlain je opět vůdčím mužem unionistů. Vše-
obeeně se mysli, že Balfour se více ne-
objeví v parlamentu. Balfourova známá
váhavost se objevuje opět v jeho poslední řeči,
z níž není jasno, jaké stanovisko hodlá zaujat
k otázce fiskální.
Francouzské válečné automobily.
Z Paříže se oznamuje, že francouzská
vláda objednala již před rokem 20 válečných
automobilů, které nyní byly odevzdány mini
sterstvu války. Zcela nenápadně byly vykonány
první pokusy s novými vozy, jimž se přičitá
velký význam pro budoucí válečnietví. Byla
konána evičení těchto automobilů, manévruji
cích proti pluku pěchoty a švadroně jízdy
Automobily jsou úplně obrněny a vzdorují kul
kám Lebelových pušek i šrapnelům.
Balfour
Balfourův
Lebelův
Praha
Cham
Paříž
10
article
Nový norský král.
Prine dánský Karel přijal tedy už, jak
jsme již sdělili, korunu norskou a slaviti bude
25. t. m. okázale vjezd do Kristianie a přijme
jmeno Karel V. Nikoli tedy Hakon, jak tvrdilo
se dřiv. Volba krále vykoná se dnes v so-
botu v Kristianii norským sněmem, načež
7ělenná zvláštní deputace s předsedou storthingu
v čele odpluje na norské lodi válečně do K -
daně, aby nového krále odvezla. V Kristianii
konají se rozsáhlé přípravy korunovační a v ná
rodním divadle studují horlivě starou dánskou
pohádku Elvertovu, jež má provedena býti při
představení slavnostním. Dánský sněm sám
povolil též 50.000 K na slavnosti při odjezdu
princově, zároveň povoláno 200 námořníků do
služby, by doprovodili syna králova na bra-
trskou půdu. Norská depulace bude přijata králem
Kristianem v rytřské síni, nejkrásnější to síni Ama-
lienborgu. Norský sněm povolil přištímu králi, jak
již podolčeno, 700 000 K roč. Radikálové povoliu
chtěli pouze 500 000 K, za to podporoval onen
požadavek vlády vůdce — republikánů Konor,
jenž chce též, aby zastavena byla po výsledku
hlasování lidového na čas agitace republikánská.
Až dosud činil příspěvek Norska k civilní li-
stině švédského krále Oskara a k apanážím
483 000 K. Norové očekávají od prince Karla
právě pro jeho dosavadní, politických pletek
prostý, skorem čistě rodinný život, vládu klid-
nou a přísně ústavní. Bylo by si ovšem přáti.
aby si vytkl pravidlo, jež určil králům velký
jeho předchůdce na jiném trůnu skandinavském,
švédský Gustav III., jenž při zrození dítěte svého
děl k sněmu shromážděnému: »Přál bych si,
aby syn můj nezapomněl nikdy, že první po-
vinností krále jest milovati svobodný lid
svůj! A kdyby tohozapomněl, nech
trůn ztrati. . . l«
Karel
Hakon
Elvertův
Kristian
Konor
Oskar
Gustav
Kristiania
Norsko
11
article
Vybudování nového mohutného loďstva
Vybudování nového mohutného loďstva
německého.
Düsseldorfský dopisovatel »Daily Maslue
dověděl se z dobrého prý pramene, že program
nových lodních staveb německých žádá: 1
stavbu 6 velikých obrněných křižáků. 2. 8 obr
něnců brněním mnohém silnějším než obrněnei
nynější a 12paleovými děly vyzbrojených. 3.
velký počet torpedoveů. Podle berlin. zpráv nová
předloha — tajemství zachovává se nepochybně
z ohledu na jiné státy — ustanoví však příštích ob-
jem a nosnost lodi, výkaz praví jen, že řadová lod
na přiště státi bude místo 251/2 mill. marek 36 1/
mili. marek, veliké křížáky dokonce 271/2 mill
marek na místě 81/s mill. marek. Tim pra v
se ovšem dosti jasně, že běžío
stavbu loďstva, vůči němuž ny-
nější německé lodstvo stává se téměr
»starým železem«. Ovšem vrtí znaleii hlavou
nad tím, jak z lodí tak různorodých a různo-
cenných bude lze sestaviti shodné eskadry, jež
mají býti dle možnosti stejné struklury. Budouí
příští křížáky o 15% mohutnější dosavadníeh
(15000 tun proti 13000 tunám dle neofieialního
ujišťování přiští obrněnci pak dokonce o 18000
tunách) oproti nynějším 15000). Zvýšený náklad
bude činiti ročně 60—70 mill. marek. Ostatně
kromě těchto dnešních korrektur a dřivějších
sdělení berlinských stačí odkázati na telegramy.
jež jsme již o věci té zvláště v posledníel
dnech přinesli.
Tim
Daily Maslue
12
article
Druhá přednáška René Henrya.
Druhá přednáška René Henrya.
Též ke druhé konferenci franecuzského pu
blieisty dostavilo se v pátek večer do hotelu
»Central« hojné a vybrané obecenstvo. Mnoho
dam bylo v posluchačstvu. Též značné bylo
účastenství kruhů literárních a studentstva. Byli
přítomni zejmena starosta dr. Srb, Jaroslav
Vrehlický, dvorní rada prof. dr. Gol)
posl. dr. Jar. Čelakovský, francouzský vice-
konsul Raynaud, prof, dr. Drtina, prof
dr. Jarnik, řed. A. Šubert, prof. dr. Til
šer aj.
René Henry opětně dovedl upoutati svou
přednáškou, jež, ač trvala přes dvě hodiny, ne-
unavila ani posluchačstvo, jež je méně zvyklé
francouzské řeči, tak zajímavý, jasně podaný
byl výklad přednášejícího, jenž si obral obtížný
úkol v rámci jediné přednášky zobraziti v ý vo
Francie. René Henry objevil se znamenitým
tlumočníkem velkého filosofa a dějepisce Tainea,
jehož dílo »Počátkové současné Francie« byl
jaksi základem výkladů René Henrpa.
Avšak též vliv výmluvného a vášnivého
stylisty, pravého lyrika historie Micheletaa
hlubokého, důkladného Albe de Sorela postřehli
jsme v rozhoru přednášejícího, jenž s velikou
přehlednosti, se svěží poučností a s vroucí ver-
vou líčil začátky a rozvoj své vlasti. Od mlha-
vých začátků staré Gallie, a utvoření se Francie
za bojů Capetovců s Anglií přešel Henry k vy
světlení sestrojení a sečlánkování historie fran-
couzské. Vystihl zejmena dvojí směr v zahraničn
politice, zabývající se politikou moci kontinen-
tální i koloniální a ve vnitřní politice těžké
znenáhlé utváření rovnováhy mezi Paříží
provinciemi a vytváření státní jednoty Francie
Henrya
doktor
Srb
Vrehlický
profesor
Golo
Čelakovský
Raynaud
Drtina
Jarnik
A Šubert
Til
René Henry
Henrpa
Sorel
Francie
Anglie
Paříž
Central
13
article
Henry vylíčil psychologii francouzského národa,
jeho nervosnost a vznětlivost, jeho náhlé pře-
chody z ochablosti a kleslosti k největší energii
a podnikavosti, jeho hluboký zápal pro velike
myšlenky a jeho snahy osvětové. Stará Gallie
hájená Vereingetorixem, podlehla v boji proli
Římu, v jehož područí je po pět století. Te
Řím křesťanský měl nadvládu nad Gallil. Před-
nášející vysvětluje na mapách, z jakých převralů
a změn se utvářela Francie za dob přívalů
barbarských a za velkého patrona myšlenky
galsko-románské Karla Velkého. Po jeho smrt
rozpadá se jeho říše, střetnou se proud galský
římský a germánský a z těch bojů a zápasů
různých živlů vyšel národ franecuzský jako
mocný celek. Ale stát francouzský v nynějš
mocně jednolitosti utýořil se teprve, když krá-
lové francouzští vyhnali Angličany ze své země
a zvítězili nad pyšnými, vládychtivými feudaly
Francie usilovala vždy o to, aby její vý
chodní hranice se posunula až k Rýnu. K to-
muto zápasu na východě přidružil se boj o
panství na moři. Konečně vykládá přednášejíeí
vznik Velké Revoluce a založení republiky. Byla
to slavná a tragická doba, boj za myšlenky svo-
body, rovnosti a bratrství. Následuje ještě slav-
nější doba Napoleona I., důba prvního císařství
— epopej slávy a moci franeouzské. Pak v
rychlém přehledu naznačuje přednášející vývin
dnešní Francie, po pádu království Ludvíka Fi-
lippa, po krátkém intermezzu druhé republikya
přes dobu druhého císařství spěje ke své prvé
a přírozené výslednici: k republice demokra-
tické. Pan přednášející, již provázel opět svou
přednášku čistými projekcemi map a obrazů,
byl odměněn bouřlivým potleskem srdečným po-
sluchačstva.
Henry
Velký
Angličan
Ludvík fi
Řím
Francie
Rýn
T Řím
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub sněmovních poslanců národne
strany svobodomyslné má schůzi v úterý dne
21. t. m. o 10. hodině dopolední ve své míst-
nesti v budově sněmovní.
— Vídeň a čeští nalezenci. Sněm arci
vévodství dolnorakouského učinil opatření, aby
nemanželské dítky českých matek, narozené
v této zemi, v první řadě ovšem ve Vídni, ne-
byly jako dosud po jisté době expedovány do
Čech, nýbrž aby zůstaly v zemi a něme-
ckého dostalo se jim »vychování«. Na zmí-
něném sněmu aspoň byl v první řadě uváděn
prospěch národnostní za důvod pro návrhy, jež
ve sněmu tom učinil dolnorakouský zemský
výbor. Je to nový doklad k tomu, jak neukoji-
telný je hlad německý po slovanských duších
a jak se nestydí rozmnožovati řady velkého,
skvělého národa i těmi ubožátky, jež narodivše
se v nehostinné cizině, postrádají rodičů, Joše-
trování a péče a jež za bidný groš na ně vě-
novaný reklamuje nyní pro svůj národ německé
milosrdenství ve Vídni. Tato podivná »národníe
akce vídeňského sněmu měla by býli kruhům
povolaným povzbuzením, poněkud větší pozornost
věnovati poměrům nalezencův, než se děje
dosud. Je to především velice smutný zjev, že
většina ve Vídni narozených a v nalezinci ta-
mějším kojených nemanželských dítek jsou děti
českých malek. Tomu ovšem nelze diviti se,
uvážíme-li, že Vídeň zůstala by bez služek,
kdyby je tam nedodávaly kraje české. Tento
proud českých děvčat ovšem nedá se jen tak
snadno zastaviti. Kdo zná liché hospodářské
poměry v jižních Čechách, Vídni blízkých, n-
bude se diviti hromadnému putování do
Vídně, kde člověk jenž umí a chce praco-
vati mnohem snadněji uháji existenci než doma.
Vídeň
Čechy
15
article
Proud ten zastavil by se jen tehdy, kdyby
ekonomické poměry na českém jihu se zlepšily
a český člověk nebyl nucen za prací putovati
do ciziny neb tam posílati své děti. To ovšem
je těžký problém, jenž nemůže býti rozřešen
přes noc. Žal ale, že kromě různých pěkných
článků a snad ještě krásnějších řečí ve směru
tom podniknuto dosud velmi málo. Z alpských
zemi, z Uher, z vlašského jihu poměrně ani
desetina lídi nevyhledává Vídeň, jen naši lidé
se lam hrnou. Však neděje se také pranic, aby
lid náš byl před emigrací vídeňskou, jež mno-
bým sice hmotně pomůže, která ale na druhe
straně má u vělšiny téměř za následek zkázu
mravní, varován. Naproti proudu vystěhovale-
ckému za oceán užívá se všech zákonných pro-
atředků, zatím je to ale slěhování se do Vídně,
jež populaci v jižních Čechách decimuje. Tomu
i onomu ovšem se poštěstí založiti si ve Vídn
dobrou existenci, však mnoho-li je těch, jižv
zápasu o byti v městě tom fysicky i mravně
zhynou! A nás věru není tolik, abychom si
mohli dovoliti přepych, takovýmto způsobem
hospodařiti se svými národními příslušníky. Také
z toho důvodu — pomíjíme-li příčiny huma-
nitní — měla by býti u nás mnohem větší po-
zornost a péče věnována poměrům nalezencův.
cizina
Uhry
Vídeň
Čechy
16
article
Vždyť je známo, jaký osud jest údělem těchto
ubobých. V poslední době přičiněním a zásluhou
ředitele nalezince pražského, vrchn. zdravotního
rady dra. Dvořáka sice mnoho již se zlep-
šilo, však třeba je součinnosti činitelů oslatních,
aby konec učiněn byl soustavě, jež z nalezeneů
odehovávala dosud největší bídáky ve společ-
nosti a nebudiž to zatajováno, i — společenský
vyvrhel. S reformou v této příčině souvisí ovšem
úzce úprava našeho chudinství, jež nalézá se ve
stavu prabidném. Sněm království českého je
ovšem úplně sterilní v této příčině. Na koho
padá vina, jest ovšem věcí dávno rozhodnutou.
— Z Národní rady české. Akce pro vy-
budování mohutné organis ace
krajinské za účelem provádění veškerých
úkolů Národní rady české byla v minulých
dnech zahájena. Záleží nyní především na či-
nitelích české samosprávy, k nimž
ovšem čítáme také úřadnictvo samosprávně
aby organisaci odborů ve městech i okre-
sech provedli přesně dlo zaslaných organi
Dvořák
17
article
sačních pokynů a bezodkladně, jelikož by ji-
nak další postup práce a rozvinutí činnosti bylc
zdržováno. — Pro osoby, postižen
pří nedávných bouřlivých udá-
lostech pro všeobecné právo hla-
sovací v Praze, bylo odevzdáno Národní
radě české více příspěvků; kromě vykázaných
už příspěvků rady královského hlavního města
Prahy v obnosu 1000 K a p. dra. Zátky 50 K
odevzdala k účelu tomu dále administrace „Ná-
rodních Listů“ obnos 1103 K 29 h, pak knižku
Pražské spořitelny s obnosem 81 K 50 h, dále
pak pp. úřadníci stavebního referátu král. hl.
města Prahy 25 K 40 h, Tělocvičná jednota
„Sokol“ v Jičíně sbírku 56 K 86 h a pan A. S.
4 K. Národní rada česká, jíž byla další dispo-
sice s příspěvky dotyčnými ponechána, usnesla
se v zájmu věci a stejnoměrného rozdílen
další podpory, dožádati organisace dělnické
které byly akci pomocnou zahá-
jily a vedou, o součinnost a obrátila se tu-
diž na výkonné výbory české strany národně-
sociální i českoslovanské strany sociálně-demo-
kratické se žádostí za podání návrhů, kterým
osobám měly by dle jejich informací podpory
ty býti vyplaceny, načež stane se o věci roz
hodnutí definitivní.
S K
Praha
Jičín
královský hlavní město Praha
Sokol
národní rada
18
article
— Německé seznamy voličů k volbám do
obchodní komory liberecké. Seznamy k vol
bám do obchodní komory liberecké vyloženy
jsou od 9. t. m. u okresních hejtmanství ob
vodu komorního, jsou však sepsány výhradně
německy, a jména českých voličů zhanoben
německým pravopisem. Starosta města Jilem-
nice p. Jerie podal proti tomuto zjevnému zlo-
řádu stížnost velební komisi v Liberci i dostalo
se mu na ni této odpovědi ze dne 15. listo-
padu:
C. k. komise volební vyřizujíc podání Vaše z
dne 10. listopadu sděluje s Vámi, že vyhotovení
listin volebních v jiné řeči než německé nemožné
se jeví, poněvadž listiny tyto dlužno sestaviti na
základě katastru živností, obchodní a živnosten-
skou komorou vedeného, kterýž dle výnosu pras-
sidia c. k. místodržitelství ze dne 7. května 1898 č.
7193, potažmo praesidia c. k. finančního ředitelstva
zemského ze dne 19. srpna 1897 čís. 2896 pouz
v řeči německé se vede. — C. k. volební komise
Předseda: c. k. okresní hejtman dr. Steffek,
Jerie
doktor
Steffek
Jilem
Liberec
19
article
Výnos liberecké volební komise není ni-
čím jiným, než prostým konstatováním jazy-
kového bezpráví, za jehož odstranění stěžovatel
žádal. Že se odvolává k místodržitelskémua
zem. fin. ředitelskému nařízení, nestává se bez-
práví o nic menším, spíše naopak. Voličové
dovídají se, že křivda, která se jim děje na ja-
zykovém jich právu v seznamech voličů, páše
se i ve kmenových katastrech, nehledě ani
k tomu, že zanášení českých závodů, firem
živností, výhradně po česku zapsaných anebo
protokolovaných, děje-li se v katastrech ko-
morních po německu, nesrovnává se se zákoni-
tými předpisy, obecně platnými. Čeští voličové
obchodní komory liberecké, jimž se úřadními
písemnostmi komory, jejíž obvod je z valné
části český, komolí i jich poctivé jméno, jsou
takto ohrožováni po případě i na skutečném
právu voličském seznamy, v nichž jménat
zanešena německým pravopisem, tedy právně
vzato, jsou to vlastně jména osob neexistent-
ních. Jsou tedy seznamy tyto falešiné a tato
okolnost už sama vésti by měla k nápravě, ne-
boť něco podobného nemůže přece nařizovat
žádné místodržitelství a finanční ředitelství.
20
article
Věc, jak vidno, není malicherna, dotýká se
nejzásadnějších nároků, zákl. zákonem za-
jištěné jazykové rovnoprávnosti, platně i oprot
obchodní komoře, i je tudíž záležitost hodna
dotazu k nařizovatelí výhradně německých ka-
tastrů v obchodní komoře liberecké, c. k. místo-
držiteli, resp. k J. Excell. na sněmu, zemský
úřad politický i finančni zastupujícímu!
— Z Jičína. Městská rada jménem obee
vzdává neličené díky panu J. G. Maštálkovi.
poslanci na sněmu království českého a na radě
říšské, že energickým působením a v pravdě
politickým jednáním svým v době nejvážnější
devedl toho, že nebezpečí nedozírného dosahu
hrozící z passivního odporu železničních zří-
zenců veškerému národohospodářskému ruchu
v zájmu celé veřejnosti šťaslně bylo odvráceno
i přeje dalšímu oběťovnému působení jeho na
poli politickém a národohospodářském ku pro-
spěchu našeho národa zdaru. F. Knotek, sta-
rosta.
— Veřejnou schůzi pro všeobecné, rovn
hlasověci právo pořádá učitolstvo dnes v ne-
děli o 2. hodině odpolední v Národním domě
vinohradském. — Za královský hra
pražský. Politický spolek rad.-pokrokový
pro královstvi české pořádá v úterý dne 21.
listopadu o 7. hod. več. v Národním domě na
Král. Vinohradech veřejnou schůz
lidu. Na pořadu jest: 1. Otázka vrácen
královského hradu pražského
království českému; 2. všeobee-
né, rovné právo hlasovací. Promluv-
JUDr. Ladislav Machač a poslanee Antonín
Kalina.
J Excell
Maštálek
F Knotek
JUDr
Machač
Kalina
Jičín
Vinohrady
královský hrad pražský království
národní dům vinohradský
spolek rada
národní dům na Královský
21
article
— Volby do obchodní komory pražské.
V nejbližších dnech bude uveřejněna kandi-
dátní listina českého sboru volebního. Sestaven
její mělo mnohé obtíže, poněvadž, jak již jsme
se zminili, byla četnými korporacemi a spole-
čenstvy navrhována celá řada kandidátů, jež
umístiti naprosto jest nemožno. U příležilost
té budiž ukázáno k tomu, že členové komorní
nechť náležejí do kterékoli kategorie, jsou ne-
jen povinni hájiti zájmy korporace neb spole-
čenstva, jehož jsou členy, nýbrž že musí mít
na zřeteli prospěch výroby neb obchodu vůbee
Ve sboru, čítajícím 10 členů ze stavu živnost-
nického, nemohou býti zastoupeny všechny
živnosti, neboť těch jest na sta, aniž může
každé odvětví obchodní míti v komoře svého
zástupce. Hlavní věcí jest, aby se vyhledali mu
ževé, kteří mají pochopení pro zájmy, jež ko-
mora zastupuje, a v tomto směru kandidátní li-
stina zajisté uspokoji každého voliče, objektivně
smýšlajícího.
— Kluh národni strany svobodomyslně.
Pracovní komise živnostensko-
obchodní pojednala ve schůzi své, konan
dne 17. t. m. za předsednictví zemského po-
slance p. V. Němce, o změnách, jež navrhuje
permanentní výbon říšské rady ohledně řádu
živnostenského. Zpravodaj poslanec p. Frant.
Kratochvíl podal obšírnou zprávu o ně-
kterých změnách těch, zejmena ohledně 88 1.
3., 13. a 14. Rozhovoru zúčastnili se pp.:P
F. Krejčí, Joza Papež, dr. V. Sehu-
ster, načež usneseno v rokování ohledně dal
ších změn navržených v době nejbližší pokra
František
Kratochvíl
Joza
Papež
doktor
V Seha
22
article
čovati. Po čilé debatě přijat se souhlasem
jednomyslně návrh tajemnika p. J. Kretší ho
o zřízení užší ankety ku podání návrhů o po-
kračovacím školství. Za referenta ustanoven
navrhovatel.
— Klub mladší generace národni skrany
svobodomyslné má členskou schůzi v úterý dne
21. t. m. o 8. hodině večer v místnostech klu-
bovních, v Praze, v Měšťanské besedě. O no-
vém řádu školském a vyučovacím promluví pp.
JUC. K. Schrotz a Josef Frydrych, odb.
učitel měšťanské školy v Žižkově. Správní vý-
bor doufá pro časovost a důležitost tohoto the-
matu, že účastenství bude nejhojnější.
— Osobní. Správní rada banky »Slavie« jme-
novala ve své schůzi dne 16. listopadu odborného
přednoslu a náměstka ředitelova pana Jana Hen-
drycha ředitelem. — Tyto dny odbyl pan Jose
Dö1!er z Chrásti u místodržitelství v Praze s do-
brým prospěchem zkoušku z pozemního stavitelství
a stal se oprávněným stavilelem
— Rodinné zprávy. Sleč. a Maruška K a sa-
lická, dcera městského radního a em. lékárník
pana Václava Kasalického v Praze, slaviti bude man-
želský sňatek s panem JUDrem. Antonínem
Bernkopíem, advokátem v Praze, dne 21. listo-
padu 1905 o 3 hodině odpolední v hlavním farním
chrámu u sv. Stépána v Praze. — Slečna Lonisa
Morávkova, dcera hostinského a pan Ant. L.
Stěpánek, účetní městských železáren v Rokyca-
nech, oddáni budou dne 22. t. m. o 11. hod. dopol
v děkanském chrámu v Rokycanech. — Stříbrnou
svatbu slavili dne 4. listopadu páni manželé Terezie
a Josef Bonovi v Praze v užším kruhu ro-
dinném.
K Schrotz
Frydrych
Jose
Maruška
Václav
JUDr
Bernkopí
svatý . Stépat
Loniso Morávkův
Antonín
L Stěpánek
Terezia
Bono
Praha
Žižkov
Chrást
Rokyca
Rokycany
rada banka
Slavia
Jan hena
23
article
— Promoce. Pan JUC. Stanislav Dav-
dek z Velkých Prosenic na Moravé, byl dne 18. li-
stopadu t. r. na české universitě Karlo- Ferdinandově
na doktora veškerých práv povýšen.
— Úmrlí. Ve Vídni zemřel včera záno po delší
trapné nemoci president senátu správního soudu pan
JUDr. Ignác Šurda, vzorný státní úřadník
upřímný český vlastenec. Dlouhá léta působil při
politické službě v král. českém, byl jako místodrži-
telský rada záslupcem vlády v zemském sněmnu
osvědčoval ve svém povolání tak vynikající zdatnost
a horlivost, že před několika léty povolán by! služ-
bou do Vídně. Nervová choroba těžce dolehla na
muže, který u vykonávání úřadních povinností zdraví
své podryl a stal se oběti útrap, jež konečně do
hrobu jej sklátily. Kdo blíže znal dra. Ign. Šurdo.
s úctou musí vzpomenouti jeho opravdivě anaby.
prospěti kde jan možno zájmům veřejným a sprave-
dlivým snahám svého českého národa. Mezi polit-
ckým úřadnictvem byl příkladem nestrannosti a když
bylo třeba nepovolnosti a neohroženosti. Budiž čest
jeho památce! — V Košířích zemřel dne 16. t. m
ve věku 81 roků soukromník pan Antonín Mau-
ritz. Pohřben bude dnes v neděli o 2. hod. odpol
z domu č. p. 160 v Košiřích (kruhová cihelna pana
Frant. Plavého) na olšanský hřbitov
— Dr. Frant. hrabě Lützow jmenován byl za
své vědecké zásluhy čestným doktorem oxfordské
university. Hrabě Lützow odebere se v nejbližších
dnech k slavné promoci do Oxfordu.
— Pohřeb pana Vojtěcha Chmelíka, techni-
ckého úřadníka městských plynáren pražských, koná
se dnes o 3. hodině odpolední z hlavního farního
chrámu sv. Štěpána na hěbitov olšanský.
JUC
Stanislav
JUDr
Šurda
Mau
František
doktor
Lützow
Chmelík
Štěpán
Velká Prosenice
Ferdinandov
Vídeň
Košíře
Olšanský
Oxford
český univerzita Karla
24
article
— Nový advokát. Pan JUDr. Oskar Beck
zemský advokát a obhájce ve věcech trestních, ote
vřel svou advokátní kancelář v Praze—II., v Jung-
mannově třídě čís. 26.
— Z c. k. čes. vysoké školy technické v Fraze.
Inženýři pp. Holý Jan z Prahy, Korb Stanislav z Čist
u Rakovníka, Merta Emil z Prahy podrobili se dne
18. t. m. druhé státní zkoušce z odboru strojního inže-
nýrství a byli uznáni velmi způsobilými
— Zdravotni stav postřeleného právníka pana V.
Hrocha včera se povážlivě zhoršil. V pátek objevily
se vysoké horečky a po odstranění obvazu se uká-
zalo, že rána hnisá. Asistent pan dr. Pelřvalský
přikročil k opětné operaci a po resekci žebra shle-
dáno, že v dutíně břišní nastalo veliké hnisání. Po
operaci sice horečka klesla, ale obavy jsou
značné .
— Z palhologis realistické společnosti. Pod titulem
„Z pathologie naší společnosti“ uvelejňuje realisti-
cký týdenník „Přehled“ poznámky E. Chalupného.
k některým nedávným událostem mimo jiné zvláště
ve věci p. dra. Herbena a „Času“. V těchto posled-
ních poznámkách uvádí se ke známé alféře vyloučen
dra. Herbena ze strany, že si prof. Masaryk zjednal
zásluhu, že vyslovil pro český požadavek: „Pryě
s tajnůstkářstvím, s pravdou ven!“ Bohužel však
— stýská si pisatel — pokud se týká „Času““, tate
zásada skoro nikdy nebyla preváděna. Po
pět let od svého založení vysilovala prý se reali-
stická strana starostmi o „Čas“; pro nezajištěnost
JUDr
Beck
Jung
Fraga
Jan
Korb
Merta
Emil
V Hroch
doktor
Pelřvalský
E Chalupný
Herben
profesor
Masaryk
Praha
Rakovník
II
25
article
„Času“ nedostala se k ničemu jinému: první provo-
lání, benešovská akce, májová daň r. 1904 a celá
řada soukromých příspěvků a sbírek („nemluvím ani
o všeobecné dani, kterou jsou nepoměrně vysoké před-
platné na „Čas“ a nízké honoráře“) — vše mo ž né,
ba i s nemožností hraničící bylo mobi-
lisováno, jen aby se „Času“ pomohle
a dnes je „Čas“ na tom hůře, nežli když začal
Strana, resp. mnozí realistě, se zakrváceli a „Času“
nebylo pomoženo.“ Nikdo z těch, kdož byli získáni
k takovým příspěvkům na list, nebyl o stavu jeho
informován. Hanba, píše, lpí na všech realistech, t.j
strana (resp, skupina), která takové tisíce (lépe sla-
tisíce) vynaložila a z části úplně obětovala na lento
list, je přes to terčem posměchu, že — nedovede
udržeti slušný denník. Pisatel žádá důtklivě každěho-
komu jde o pravdu, aby si zodpověděl otázku, zdali
kterákoli oběť „Času“ přinesená, časopisu tomu vůbec
v jakémkoli ohledu trvale pomohla, ať hmotně, ať du-
ševně, t. j. zdali tak nebyl jistý kapitál
hmotný i duševní vzat úkolům jiný m.
kde by byl přinesl užitek a kde by ne
byl přišel na zmar, jako v „Času“... Způ-
sob, jakým se „Čas“ udržoval a udržuje, je ho-
spodářsky i mravně beznadějný, ne-li
nepřípustný. Křiklavým dok ladem je tu pisateli
„májová daň“, drem. Herbenem r. 1904 vypsaná.
Herben
26
article
V provolání jeho pravilo se, že se „Času“ vede dobře
ale staré dluhy prý jej tíži. Dr. Herben nikomu však
nepověděl, jaké jsou to dluhy a kolik činí. Provolání
spolupodepsalo „několik vážených mužů“ a přes te
že s takovým prosebným provoláním spojena je jistá
veřejná zodpovědnost a nepříjemnost. dr. Herben ne-
informoval ani tyto muže o situaci. Byli mezi nimi
mužové — poznamenává dále p- Chalupný — zejmena
prof. Masaryk, jejichž čest je ctí celé strany. takž
třeba úzkostlivě toho dbáti, aby jmén takových ne-
bylo zneužíváno k věcem malicherným, po připadě
marným a zbytečným. A co se stalo? Vizme fakta.
doktor
Herben
Chalupná
profesor
Masaryk
27
article
Májová daň vynesla několik tisíc korun, dar ne ne-
patrný. Odpověz si každý, komu jde o pravdu:
zlepšil se tím obsah „Času“? Zmenšila
se hrozná jeho tíseň, bylo snad zvý-
šeno služné personálu? Či co se stalo? Nic
z toho se nestalo. Májová daň z mizel a v
„Čase“ jako kapka v moři. Těch několik tisí
bylo zbůhdarma vyhozeno. Srovnejme s tím sliby
p. dra. Herbena: „Plátelé, uložte si letos tuto „máje-
vou daň“ a přispějte k sesílení a zárove
zlepšení denníku.“ Lidé informovaní tvrn
další. „Tou dobou, kdy vyšlo v „Čase“ pro-
volání o smájové dani“, „Čas“ byl ji
majetkem páně Beaulortovým. Nechei
zatím zkoumati, čím se stanoviska právnickéh
bylo v tomto případě jednání páně Beaulor
tovo t j. vědomé otištění provolání p.
dra. Herbena — ptám se jen: byli by oni spolu-
podepsaní mužové provolání to podepsali, kdyby
o slavu věci věděli? Byl by někdo poslal „májovou
daň“, kdyby to byl věděl? Čili: Jsou realist
k tomu, aby sbírali na p. Beauforta?.
Potud nové poznámky „Přehledu“ k pathologii jeh
společnosti. Slibuje „pokračová ní
— Z obci předměstských. Výnosem zemského
finančního ředitelství v Praze z 20. října bylo naří-
zeno provedení voleb doplňovacích do odhadní ko-
míse pro osobní daň z příjmů v odhadním okresu
Král. Vinobrady město ve všech 3 sborech
voličských, v okresu Král. Vinohrady venkov
v I. a III. sboru voličském, v okresu Vršovic
Herben
Plátel
Beaulortův
Nechei
Beaulor
Beaufort
Král
Praha
Vršovice
29
article
město v l. a III. sboru voličském a v okresu