2
masthead
V Praze, v neděli dne 19. listopadu 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listr
předplácí sa
v Praze v aduinistraei
mřst
na čtvrt lets . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
a misí
Bnk ieta. . . . 7 K 80h
ve filIalkáchr
2K 9
na wěsto . .
Pošton:
mřsíe
kei
nk čtvrt lela-
* drojí zásilkon
t l . . . kek
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 22 stranách.
Praha
6
article
Odstrašující příklad, vyrovnání
moravského.
Odstrašující příklad, vyrovnání
moravského.
Všechna veřejnost česká dosud trne pod
omračným dojmem překvapení z morav-
ského »staatsstreichu«, jak zní strefné
označení toho ponurého díla, jež se po měsíce
tajně smlouvalo mezi německými a českými
předáky moravskými při zavřených dveřích, aby
bylo pak náhle ve sněmu brněnském zaštítěném
bodáky vojska 16. listopadu 1905 ve dvou ho-
dinách beze všeho odporu šmahem v druhém
i třetím čtení promrskáno a přijato. Do po-
slední téměř chyile byla všechna naše vlasle-
necká společnost brutálním »volkstagem« Němeů
proti české universitě přesvědčena, že není
možno, aby naši poslanci za několik neděl na
to uzavřeli s těmi d'Elverty, Grossy, Skénya
Chlumetzkými smír na základě jejich pod-
mínek, jejich proposic, jejich
smlouvyl
Jakž mohl si kdo pomyslit, když před ne-
dávnem naši moravšti poslanci podali na sněmu
návrh na všeobecné rovné hlaso-
vac! právo — a když proti tomu našemu
návrhu Němci se vytasili se svým opáč-
ným, z rozkotaných »smiřovačeke
vyloveným návrhem Skénový m,
plným německo-feudálních o si de
a nástrah na dobré právo a budoucnost
našeho národa: že tilíž naši národovci a zá-
stupci lidu našeho moravského po lhůtě čtrnáct
dnů náhle přeběhnou od svého českého praporu
rovného práva a pravdy poctivé — k tomuto
praporu německé falše a šidby.
že v báječné politické naivnosti přijmou ty
nabídky nejůhlavnějších protiv-
níků a škůdců našich jako spáso-
nosnou hostii, jako vzáený prospěch
požehnaný zisk pro národ náš!!
Skénový m
d ' Elvert
7
article
A zatím stalo se! Věc neuvěřitelná je
skutkem a pánové omlouvají své bezpříkladně
neupřímné jednání, nesoucí všechny známky
politického spiknutí a komplotu
— velikostí a cenností dosaženého účelu, jenž
svělí prostředky-
Prý budeme od nynějška pány na zemském
sněmu, pány v zemském výboru a tim pány
na Moravěl
To se pak nezbytně udál s pohlaváry Ne-
mectva na Moravě přes noc div a zázrak, vůč
němuž obrácení Šavla v Pavla cestou do Damašku
je všedností.
Šavel
Pavel
Morava
8
article
Pomysleme jen: starý ten Meflsto Chlu-
melzky, Fux, Gross, d' Elvert, Wieser, Albrecht
Rohror, Spiegel, Seilern atd. atd. atali se po-
jednou vůči nám dobrými milými beránky
kteří nám nabízejí poctivé, šlechetné vyrovnání.
jimž nezištně vzdávají se svých posavadních
posic, jimž přenechávají Moravu nám, abychom
my v ni byli na dále pány.
Blahoslavení chudl duchem, kteří tomu
dovedou uvěřit. Nám českým Tomášům víry t
scházl, my zde v Čechách naopak čím déle do
těch brněnských punktac se zabíráme.
tím hroznější jistoty nabýváme, že se d ali
naši přechytří“ punktatoři mo-
ravští německými lišáky tak šeredně
osudně obelstít, obehrát a ošidi
jako r. 1890 punktaloři staročeští Plenerem
Schmeykalem.
Však spravedlivě chceme ihned dodati, že
tehdejší punktatoři staročeští jednali vůči ná-
rodu svému mnohem loyál něji, ježto je
o ujednaném s Němci paktu aspoň v čas (26.
ledna 1890) uvědomili, načež teprv po čtyřech
měsících (v květnu 1890) své úmluvy vídeňské
na sněmu českém hájiti se jali; ponechali tedy
soudué veřejnosti náležitého času, aby mohla
k jádru těch úmluv se dobrati a vady, úklady
a osidla jejich před rozhodnutím prohlednouti.
Fux
Gross
Wieser
Rohror
Seilern
Tomáš vír
Schmeykal
Němec
Morava
Čechy
Spiegel
d ' Elvert
9
article
Tak měli jako muži a národovci upřímní
učiniti též vůdcové moravští vůči s vé mu
národu dnes a ne do poslední chvile s vou
úmluvu s Němci před vlastním
lidem tutlati, ne do poslední chvíle jej
uváděti v omyl, že budou neochvějně zápasiti
za všenbeené rovné hlasovací právo, kdežto
zatím již se zavázali Němeům, že budou hla-
sovati pro zachování posavadních
kuril, tedy pro nerovné hlasovac
právo a pro udržení toho neomluvitelného
nadpráví hrstky velkostatkářů, aby i v příštím
sněmu podržela svých 30 mandátů a zůstala
tak i na budoucně rozhodujícím jazýčkem na
váze mezi námi a Němci. To jest a zůstane
činem neomluvítelné neupřímnosti vů č
vlastnímu národu, zvláště když učiní
se střízlivá správná bilance zisku a ztráty při
colém tom »obchodu«. V čem záleží zisk
Záleží prostě v tom, že místo dosavadních 379
budeme příště na sněmu moravském zastoupení
49 6 a že ve výboru zemském budeme míti
polovinu přísedících, 4 mezi 8. To jest vše.
Misto 72, které nám dle lidnatosti naší na
Moravě náleží proti 28 živlu německého, do-
staneme na příštím sněmu moravském zastou-
pení pouze 49.6%, Němci 29.4%, velkostat-
káři 319.
Kdo tu ztrácí a kdo získává ? Avšak i když
se nám přijde s ubohou námitkou: »lepší něco
nežli nie« — lepší hubený smír nežli tučný
process; — porovnejme s tím hubeným ziskem
velikost ztráty, k jaké se pro bu-
doucnost poslanei čeští na Mo-
ravě osudného dne 16. listopadu
r. 1905 dobrovolně jménem svého
lidu uvolili a zavázali! I kdyby na
krásně získali dobrým svým chováním pochybnou
ochotu a pomoc těch 10 konservativních velko-
statkářů, byla by jim celá ta nadpoloviční
(9hlasová !) většina, nehledě ani k její vratkosti,
kozla platna po tom náhubku, klerý
si na ni dali od Němeů připnouti
Němec
Morava
10
article
Kdežto až dosud bylo toliko ke z mě ně
zemského zřízenia vollebního
řádu zapotřebí větsiny kvalifikov a ne,
vymínili si nyní Němei ve famosním tom
»ausgleichu« železnou závoru kvalifikované, pro
nás nedosažitelné většiny (121 při-
tomných a 81 hlasujících) pro všech ny
možné záležitosti a důležito st
školské, jazykové, obecní, národní, kulturní
samosprávné, abychom jim nikde nemohli sáh-
nouti na jejich nadpráví jež křivd o
nabyli a drží, abychom nikde a v ničem
nemohli přirozené proti nim nabývati půdy, ale
byli zadržováni na svém postupu
a rozvoji společenském, národohospodářském,
samosprávném a osvětovém jejich vetem, t.j.
11
article
prostým odchodem 31 německých po
slanců ze sněmovny na dobu nedozírnou.
Dobře rozpoznal dne 15. t. m. starý mo
ravský politik, že tato kvalifiko v a nt
většina bude pro nás horším a ne
bezpečnějším zlem než bylo by samo
německé »veto« při kuriích nacionálních, poně-
vadž bude v rukách ne pouze německých, ale
i německo-feudálních, čímž netoliko naše po-
třeby národní, ale i hospodářský vývoj zeměa
zvláště rozvoj školský bude ohrožen.
Další povážlivé nebezpečenství hrozi nám
z toho vedení voličských katastrů českých a ně-
meckých voličů ve městech i po venkově, jichž
soupis zůstavuje se purkmistrům měst
a starostům obel, což povede dojista ke
nezřízeným šidbám, šmejdům a křivdám všude
tam, kde dosud mají obecní správu v rukou
zuřiví nepřátelé našeho národa. Co se dálo př
sčítání lidu dle obcovacího jazyka na úkor ná
rodnosti naší, to se díti bude nyní při sestavo-
vání českých a německých voličských seznamů
na Moravě.
Konečně pak padá na váhu i mravná
ztráta popuzením a odvrácením všeho toho na-
šeho lidu dělného, jenž za boje pro všeobecné
rovné hlasovací právo byl by tak znamenite
posílil naši věc —— nyní však k radosti Němeů
a Vídně od ní se aspoň na Moravě odvraceti
počne!
Morava
Vídeň
12
article
Posl. dr. Fořt
Posl. dr. Fořt
o osnově zákona stran pojišťo-
vání soukromého úřadnictva.
Vzhledem k tomu, že jako první úkol na
stávající zimní kampaně sněmovny poslaneck
stanoveno jest vládou vyřízení olázky pojišto
vání soukromého úřadnictva, užili jsme příle
žitosti té, abychom se otázali referenta a autora
elaborátu výboru sociálně-politického, p. posl
dra. Fořta, na naděje, jaké sluší chovati ve
příčině uzákonění této předlohy.
Položili jsme p. poslanci otázku: „Lze-
doufati, že bude referát sociálně-politického vý
beru stran pojišťování soukromého úřadnictva
položený na jednaci pořad již první schůze
sněmovní, též projednán.
Pan posl. dr. Fořt ve své známé a při-
kladné laskavosti sdělil s námi ochotně některé
své názory o télo otázce asi v náslodujícím:
Celkem zdá se panovati ná-
lada, pustiti se do skutečného pro-
jednávání důležitého tohoto zá-
kona, arciť jest olázka, nezabere-li veškeru
činnost parlamentu v příštím zasedání otázk
opravy volební, poutající pozornost celé veřej
rosti v Rakousk. Bylo by však arciť s hle
diska nejen všeobecného, nýbrž speciálně če-
ského velice žádoucim, aby ješt
během zbytku nynějšího z nste dán
parlamentního otázka pojišťova-
cího práva soukromých úřadníku
stala se zákonem.
Běžíť tu o problém, který na dráze po
kruku sociálního patří dnes nesporně k nej
důležitějším. Souvisí bezprostředně
otázkou všeobecného pojišťován
dělného lidu, při čemž zejmena dlužno
vytknouti, že dojde-li k řešení otázky bližší
relativně snadnější, jakou jest pojišťování sou-
kromého úřadnictva, bude tím najisto i cesta
ražena k rozluštění cíle, arciť vzdálenějšíhoa
těžšího, však eíle to, jehož dosažení značiti
bude nepopíratelně jeden z nejdůležitějších a
nejvýznačnějších mezníků v oboru sociálně-
politických přeměn v novověkém státu, předse
jdoucích.
Posl
doktor
Fořt
13
article
Podstnta věci byla již přečasto průběhem
poslední doby ve veřejných schůzích soukro-
mého úřadnictva dopodrobna rozebírána. Jes
nesporno, že tak zvaní soukromí úřadníci tvoří
zvláštní osobitou vrstvu v novodobém tělese
hospodářském, která vznikla a vzrůstá násled-
kem obrovských přeměn, jež vzdělanost, tech-
nika a rozvoj dopravnictví mají v zápětí. Čím
více postupuje koncentrování se výroby do
větších a velkých podniků, čím více kapitalism
celé ústrojí výrobního tělesa našeho přetvořuje.
tím rychleji vzrůstá počet intelligence ve služ-
bách podniků soukromých výživu svou hleda-
jící a tvořicí jakýsi důstojnický s bon
armády dělnické.
Kdežto v dřívějších dobách intelligence
tato zaměstnání v soukromé službě považovala
pravidelně jen za průpravu k založení vl a st
nI hospodářské existence, shledáváme od let
že možnost tato rapidně mizí a že pořád více
vzrůstá počet těch, kteří zbaveni jsouce napro-
sto možnosti založením vlastního podniku na-
býti hospodářské samostatnosti, po celý život
svůj odkázáni jsou na to, aby výživu si hledal
ve službě cizí jakožto zřízenci nejrozmanitěj-
ších kategorií. Jeť dnes již celé moře techniků.
právníků, administrativních zřízenců, zvlášt
ale komerčně vzdělaných osob, jimž výhlidka
na hospodářskou samostatnost zhola jest od-
ňata.
Z těchto poměrů vzniká potřeba, aby ce-
stou nucené organisace zákonné r-
stoucímu množství pracující intelligence ala-
spoň do jisté míry pevný hospodářský podklad
byl sjednán. Všechny důvody, které s hlediště
mravního mluví pro dělnické pojišťování ne-
mocenské, úrazové i invalidní, mají svou plat-
nost i vůči tak zv. soukromému úřadnictvu.
14
article
Oprávněnost nároků, kterými soukromé
úřadnictvo vzhledem k zabezpečení se pr
stáří a invaliditu, jakož i pro případ úmrti
svého (ve prospěch vdov a sirotků) jest neseno,
uznává celá řada podnikatelů již samotna, ne-
boť četné, od let již trvající pensijní fondy sou
kromé, podpůrné pokladny závodní atd., jsou
toho dokladem, že podnikatelé, ařciť ne všichni.
nýbrž jen někteří, nikterak se nebrání poža
davkům, z potřeb doby nynější plynoucím.
Známot, že dle statistických šetření kolem
30% všech, tak zvaných soukromých zřízenců
těší se již aspoň jakémus zaopatření pro stáři
a invaliditu, vzniklému z dobrovolného popudu
zaměstnavatelstva samotného. Bude-li zásada,
takto již dobrovolně prováděná, zakročením
státu cestou zákona učiněna platnou v še-
obecně, pak se tím splatí jen dluh, jehož
shlazením jest hospodářské těleso ve vlastním
svém zájmu povinno.
Finanční effekt zákona nebude mi
pro konkurenční způsobilost celkové naší výrob
nikterak takové účinky, aby dlužno bylo jieh
se lekati. V podstalé neběží o nic jiného, než
aby cestou přikazu zákonného jistá kvota z cel
kového výtěžku výróby pro účely zaopatřen
sfarobního, invalidního a vdovského byla re-
V drobném prodejis
rnaní číslo o sobě . . . za f
odlpoledlní
. . . na zh
Ve slialkách na venkovs-
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . 5h
Inserá t
platí re hotově napřei
Předplacení a instrty přijímá admini-
strace v Marlanaké ulici č. 3
Tam nacházejí se těž redake
tiskárna a erpedice „Násodnich Lista-
Bukopisy se novraesjl.
List
Bukopisa
Marlanaký ulice
15
article
klamována. Kterak se kvota tato ve skutečnosti
rezdělí na jednotlivé účastníky, o tom roz-
hodne složitý proces přesouvací, jenž v případě
tomto analogickou vykoná funkci, kterou spa-
třujeme při přesouvání se břemen berních.
Nelze se arciť tajiti tím, že velkou
čásť obětí nuceni budou přinésti,
právě následkem tohoto přesouvacího procesu,
pojištěnci samotni, tak že cifra pré-
mie, kteráž v předloze pro zaměstnavatele jest
vyměřena, má celkem platnost nominální. Zby-
tek toho, co pojištěnci sami nezaplatí, nebo co
se jednotliveům účinkem poptávky a nabídky na
trhu pracovním podaří přesunouti na zaměst-
navatele, rozvrhne se v tisícerých praméncích
cestou regulace cen na veškerenstvo výroby a
dle všech výpočtů lze již dnes právem tvrditi,
že obtižení, způsobem tím vznik lé,
nikterak nebude s to, aby konku-
renční způsobilost průmyslu či ob
chodu našeho mohlo nějak alterovati.
Naproti tomu kynou z chystaného zákona
dalekosáhlé výhody rázu hospo-
dářského i sociálního, z nichž jen t
okolnost budiž uvedena, že kvalita soukro-
mého úřadnictva nepopíratelně stoupne, což pro
výrobu bude zajisté jen ziskem. —
Sluší ovšem podotknouti, že předloha
o níž na radě říšské má býti jednáno, ve znění.
jak vyšla z výboru sociálně-politického, v šech-
ny naděje úřadníků soukromých
nikterak nesplňuje. Běžit zatím jen
zajištění jakéhos minima existenční-
ho, kterým v případě stáří, invalidity atd. účin-
kům nouze a bídy má býti čeleno.
Běžit
16
article
Průběhem několikaletých porad o před-
loze ukázalo se býti totiž nutným, v mnohých
směrech prověsti podstatné změny.
měla-li vůbec předloha dostati se do plena sně-
movny.
První návrh zákona, podaný vládou roku
1901, musil býti tudíž k tomu konci třikrát
úplně přepracován, aby myšlenka sama o pře-
četná úskalí již ve výboru se nerozbila.
Zejmena bylo nutno místo soustavy dodateč
ných přirážek voliti pevné měsíční prémie.
jichž výška na 20 roků určitě jest stanovena.
Poněvadž při vyměření prémií nutno bylo po-
čilati s obnosy, které by pro zaměstnavatele
nejevily se býti přílišnými, vypadla ná-
slodkem toho i výměra pensí po-
měrně chudě, však nicméně i přes tyto
restrinkce bylo by velikým ziskem, kdyby před-
loha stala se zákonem, neboť v dnešním stadiu
neběží ani o cifru prémie, ani o eifru rent.
nýbrž v prvnl řadě o vysoce důležitý zákon-
ný princip, spočívajíei v příkazu v še-
obecné nucenosti pojíšťovací
v zásadním závazku podnikatel-
stva k částečnému na povinno st
tu přispíván
Vzhledem k organisaci celého díla nelz
noviděti, že elaborát subkomitétu rozřešil otáz-
ku tuto způsobem relativně za da-
ných poměrů nejuspokojivějším
Základní myšlenka organisace, jak vyjá-
dřena jest v návrzích, o nichž na říšské radě
má býti jednáno, spočivá v tom, aby na jedné
straně všichni pojištěnci shrnut
byli v jeden celek, jehož správa v ohledu
assekuračně-technickém a částečně též finanč-
ním má býti jednotnou, což zabezpečuje jednak
Zejmen
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 18. listopadu 1905.
6— (Kronika.) Idea všeobecného práva
na hlas je na postupu. »Čtvrtý stav« seřaděn
se hlásí o svůj politický úkol. Devalenáctý věk
náležel »třetímu stavu«, povolal ku platnostia
spoluvládě demokracii občanskou, dvacátý věk
volá ke slovu proletáře.
Obrys ideje všem je už zběžný.
— Je v zájmu všech členů společnusti
aby správa veřejných věcí byla dobrá. Je proto
spravedlivo, aby všickni měli svoje účinné
slovo do věcí. Všickni jsme lidé a jako lidé
všíckní rovnoprávní členové společnosti. A spo-
lečnost, stát je nádoba, na niž záleží, aby pevně
stála. Čím je základ širší, tím pevněji stojí
nádoba ..
Arci má idea své odpůrce! Která pak jich
nemá?
— Není správně, počitat právo hlasovaei
mezi nějaká »lidská« práva, namitají odpůrci
Právo na hlas nesouvisí s potřebami člověka ex
stenčními. Mohu být velmi spokojeně živ, aniž
bych se pletl do vlády. Právo na hlas je
funkce ústavná. A funkce předpokládá — kvali-
fikaci. Správa státu je nejtěžší, nejsložitější úkon
A všeobecné, rovné právo dává všem stejný
hlas, nejvzdélanějšímu jako nevzdělanci. Nen
v tom nesmysl?
Praha
18
article
Však námitku lze snadno obrátit!
— Hlasovat není ještě — spravovat stál
Znám starou hraběnku. Je velmi hodná pani.
dobromyslná, franeouzsky a anglicky mluví, piano
hraje, aspoň hrávala, ale politice nerozumí pranie.
Nic víc, než její — domovnice. Také ji politika
nezajímá. Ale zdědila loni velkostatek a teď má
svůj politický »vliv«, to jest, hlasuje s velko-
statkáři. Proč by neměla její domovnice také
hlasovat s ostatními — domovníky? Co rozum
správě státu váš pekař, nebo uzenář, nebo jiný
— domácí pán? A přece zastávají funkci, vol
muže své důvěry. A jde to! Příště má voli
také podruh a pomahač. A bohdá, půjde to
také! Dosud hlasovalo deset tisíc občanů
budoucně místo deseti tisíc bude hlasovat sto
tisíe. V počtu je všechen rozdil.
19
article
— Právě ve množství je závada, Množství
je bytost bez intelligence ! . ..
— Množství nepotřebuje intelligence
Má svůj zdravý pud, rozezná člověka hodného
od nehodněho. Z kandidátů, kteří se mu před-
stavili, zvolí si nejpovolanějšího. To stačí.
— To právě není jisto! Množství pod
léhá nejpovrchnějším dojmům. Dá hlas tomu.
kdo se mu nejlépe zamluví, kdo mu zalichot
kdo nejvíc naslibuje. Nezvolí nejpovolanějšího-
ale třeba největšího tlučhubu . ..
— A přece má množství svůj jemný cit
pro právo, svůj neomylný pud ke světlu
pravděl
— Nevěřím v ten nadpřirozený smysl ! Dá-
vám za pravdu Taineovi: million nevědomeů
nedá dohromady jednoho mudrce. A jiný my-
slitel pravil: mám-li voliti mezi dvěma z l y, je
mi neomylnost papeže vždycky milejší, nežli ne-
omylnost — davů ..
— Povšechné výrokyl
— Ale vyvoděné ze zkušenosti dějin.
— A přece vyvráceny — skutečností ! Jsou
dnes státy — a nikoliv poslední! — a mají
všeobecné právo hlasu zavedeno. Nestačí to?-
Jak vidět, srážky názorů dost příkré !J
vždy o čem přemýsleti. Na tržišti kultury je
stále na výběr řada forem. Dosud žádná forma
vlády neuspokojila plně. Třeba zkoušeti stále
znovu. Tak se lidstvo zmítá od zkoušky ke
zkoušce. Nikdo neví, co budoucnost přinese.
Jsme všichni nevědomí. Jen příroda nezná roz-
paků, vždycky si najde cestičku. A jak už bývá.
přinese překvapení na všecky strany: i těm, kdo
se těšili i druhým, kdo se — báli.
20
article
Buď jak buď, nová idea, aby zvítězila, má
zapotřebí sympatií. A sympatie třeba získat. Ne-
každý může studovati otázku zevrub, vážit
důvody pro a proti. Neváží často ani kdo by
měli! Většina vždy utkví na povšechněm
pojmu, na širokém obrysu, na účinku hesla.
prostého hnutí.
Heslem snad už byla získána většina. Le
obliž začíná teprve v praxi. A první krok idey
do praxe je — demonstrace. Demonstrace má
zřetelně prokázat potřebu idey, její dobré uži
tečné stránky. Kdyby prokázala opačné, je
chyba. Proto záleží, aby dojem demonstrace by
přesvědčující, sympatický.
Začala demonstrace! Tisíe lidiček, prostých
mužů, chudých, odkázaných na denní výdělek
objevilo se na ulici. Obětovali den, zanechal
výdělku, táhnou klidně kolem, aby prokázal
svoji příslušnost k my šlénce.
Klid všude v řadách, vážné smýšlení
disciplina.
Hesl
21
article
Pěkný dojem! Imponující! Nikdo neodolá
Ani odpůrce ! Klaníle se v duchu slle, která
spřáhla tisíce v jediné mravní těleso. A čemu
se v duchu klaním, tomu jsem blízek, v nej-
bližší chvíli třeba se odevzdati. Padesát tist
seřaděného lidu! Dívák sleduje s údivem po-
chod. Mimoděk se v něm pohnulo něco. Sym-
patie vzklíčilal
A na tom všecko sejde, aby vzkličila.
Padesát tisíc není všecku obyvatelstvo, není
celé město, není okoli, není národ! Většina
obyvatelstva stojí stranou, zůstala doma, v ět-
sina je divákem. Jak smýšli většina?
Co se děje v jejím nitru? Snad sympatisuje
s ideou, klerá si zjednala tak pěkný výraz
Bylo by důležito, aby sympatisovala ! Snu
ještě není rozhodnuta většina? Bylo by si přáti
aby se rozhodla většina! Většina je síla, je zá-
kladl
Divák většina odehůzí se svým dojmem.
debatuje, uvažuje
— Co chcete, konec konců? Projev velm
důstojný! Taková massa lidu a jaký pořádek
Všecko se ovládá, upírá zření k vážnosti oka-
mžiku! Jaká síla discipliny! Jaký důkaz zra-
losti! Ti lidé že by neměli smysl pro potřeby
společnosti a celku?
22
article
A mluvěl, aniž jsou si dobře vědomi
utvrzují se na vzájem v důvěře. Suggesee
sily, která se projevila pořádkem. A tolik
nesluší nikdy ztráceti s paměti: většinasi
vždycky přeje — pořádek ! Většina občanů.
ať měšťáků ať proletářů, lidiček prostých, kteří
se nepletou do politiky, hledí si jen svých
užších zájmů, chtějí žít klidně a v pokoji, sam
žít a přát jiným, aby žili. Moment čistě lidský.
osobní.
A k tomu teď národní moment! Iden
národa, jež nezná rozdílu slavů a tříd, jež
mocným fluidem jednotného cítěn í pro
niká těleso, přeje zdaru celku a dává vzni
kati naději, že bude celek silnější, čím bude
jednotnějši! Většina je nesena důvěrou
kdyby hlasoval celý národ, že bude hlaso
vat — národněl
Není pochyby, všecko na tom sejde, z
chovat sympatie většinyl
A teď druhý připad ! Horší. ! Zlgl
Mísťo klidu a vážného držení posky!la de
monstrace dojem bouře a vášně. Žádná disci
plina, žádná sila ovládající, vědomá, zřízená
Táhl kolem dav nevázaný, rozjařený, nepříčelný
Hluk, zmátek, hrozebný pokřik, hianlivá piser
se rozléhaly. Plamenné zraky, divoká gesta při
liš zřetelně tlumočila zášť a nepřátelské smý
šlení . ..
A zase většina divák sděluje si své dojmy
a shrnuje svůj prostý úsudek.
— Jakže? Té zběsilé, vší rozvahy zbavené
himotě, aby příště bylo dáno spolurozhodovati
věcech veřejných? Chraň nás bůh takového pře
hmatu smyslů ! . .
A sympatie většiny jsou — ty taml
23
article
Tak zájem idey ukládá řadám přive
ženců povinnost discipliny. A protože
řady jsou množství a množství nevedeno, nemá
schopnost postupu, je zřejma odpovědnost ve
denl.
— O nás se nestarejte l odpovídá horlivee
My dovedeme zachovat disciplinu a pořádek
Dokázali jsme už. Zachováme pořádek i dnes
zachováme ho tentokráte. A teprv nebude-
nám vyhověno .
A hrozebný akcönt ! A gastol
Osudná chyba ! Ne dnes, ne tentokrát, ale
vždycky třeba zachovati důstojnost, klid,
diseiplinu, pořádek l
— Eeh, ech! Kdo pak tu předpisuje ? ..
— Nikdo nepovolaný nepředpisuje, ale
sama svrchovaná instance, zájem vlast n
idey káže. Nelze tu nic slevovati. Se čtvrtým
stavem hlásí se o slovo dav. A dav není sehopen
slova bez discipliny. Slibovat pro jednou klid
a pro podruhé hrozit nepořádkem? Jak tu nevzbu-
dit dojem, že nabízím pro dnešek přetvá ř ku
abych zejtra ukázal — vlastní duši ? Zájem idey
žádá, aby jedno bylo nade vši pochybnos
povznešeno, nepopíráno, jisto: idea i z á mé
jsou — čisty
— A což výraz spravedlivé nevole ? Vě-
domi snášené křivdy ? ...
Otázka mravné sily. Třeba se přemoci
třeba zapříti sebe v zájmu idey! Není mravníh
postupu bez záporu sebe. Také není nikde vin-
níka, který by měl na svědomí dnešní řác
věci. Dnešní stav se vyvinul z minulých
jako se budoucí vyvine z dnešního. Není mrav
ního podkladu pro výbuchy třídné nenávisti.
Každý má právo názoru z té situace, do
které byl životem postaven. Oblíž jev
přírodě poměrů, ne ve svědomí lidl. Tu
pravdu sice nikdy nepochopí dav, ale inteligence
vedení má povinnost ji pochopiti. Mravní
uzel možno řešiti jen mravní cestou. A příšté
24
article
má spoluřešit i — dav. A všecka intelligence
i mravnost davu je v jeho — disciplině.
A ne v disciplině jen pro potřebu chvíle
na odiv stavěně, okázalé, pro okamžik objed-
nané, parádní, ne v disciplině na zakázku a vý-
pověd, ale v opravdové, hluboké disciplině, která
přešla v tělo a krev a stala se obsahem těla.
Na té záleží. Tu třeba pěstovati nejen v řadě
na ulici, ale ve všem smýšlení, ve všech
projevech idey, v pomůckách výchovných,
v tisku, v řečech, v proslovech, všude, kde jde
o výraz vysokého vědomí úkolu, jež se nesnáší
s projevy nizkých pocitů, nenávisti stavovskéa
třídní! Jak by mohl zaručovati celku příšt
mravnost poměrů, kdo sám je otráven — vášní
a nenávistí?
Většina-divák má tak ve všem svůj pro
stý, přímočarý úsudek.
— Buď nový stav věcí bude doopravdy
lepší, dokonalejší, spravedlivější dosavadního,
pak ovšem jeho zastanci prokážou především,
že jsou sami vskutku lepší lidé! Anebo
nejde o nic lepšího, pak není příčiny na
dosavadních řádech měniti . .
Idey mají své odpůrce. A odpůrci vědí, jak
využitkovati, kde jaká slabina se vyskytne.
25
article
Znám je výrok Napoleona III. o všeobecném
právu na hlas.
— Je to oslovina (bětise) řekl, ale projde
světem (mais qui fera le tour du monde !) . .
Napoleon byl v otázce do jisté míry klassi-
ckým svědkem. Byl sám na základě všeobec-
ného hlasování povolán k moci. Krátce na to
provedl ovšem státní převrat ve prospěch svého
absolutismu. A je známo k jakému — Sedanu
dopracoval.
Dnes má idea úkol prokázati, že časy se
vskutku měnt. Třeba prokázati, že dnešní hnute
ve prospěch práva lidu není žádné po žá-
kovsku opisované, padělané, podle uznaných
vzorů strojené »hnutí revoluční«, že svět vskutku
pokročil a kultura se opravdu rozsířila, dnešní
dav že už není, co býval starý dav, že je
nějaký rozdil mezi »lidem«, který se hlásío
slovo ve věcech veřejných dnes a někdejším
řvavým zástupem, o němž v dějinách ustálil se
úsudek, že nejhorší vzorek krutovlády poskytly
dosud vždy .— lidovlády.
Moderní dav má v zájmu své idey zapo-
třebí prokázati svou kvaliſikaci k novému povo-
lání. A mravní kvalifikace davu je v jeho —
disciplině.
Napoleon
Sedan