ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46460680-7b1b-11dc-b9c4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 12, org 2, work 2, person 20
1 masthead
Ročník XXXXV,
2 masthead
V Praze, v neděli dne 19. listopadu 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 319.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplácí sa v Praze v aduinistraei mřst na čtvrt lets . . . . 6 K — s dvojí čonáškou a misí Bnk ieta. . . . 7 K 80h ve filIalkáchr 2K 9 na wěsto . . Pošton: mřsíe kei nk čtvrt lela- * drojí zásilkon t l . . . kek
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 22 stranách.
Praha
6 article Odstrašující příklad, vyrovnání moravského.
Odstrašující příklad, vyrovnání moravského. Všechna veřejnost česká dosud trne pod omračným dojmem překvapení z morav- ského »staatsstreichu«, jak zní strefné označení toho ponurého díla, jež se po měsíce tajně smlouvalo mezi německými a českými předáky moravskými při zavřených dveřích, aby bylo pak náhle ve sněmu brněnském zaštítěném bodáky vojska 16. listopadu 1905 ve dvou ho- dinách beze všeho odporu šmahem v druhém i třetím čtení promrskáno a přijato. Do po- slední téměř chyile byla všechna naše vlasle- necká společnost brutálním »volkstagem« Němeů proti české universitě přesvědčena, že není možno, aby naši poslanci za několik neděl na to uzavřeli s těmi d'Elverty, Grossy, Skénya Chlumetzkými smír na základě jejich pod- mínek, jejich proposic, jejich smlouvyl Jakž mohl si kdo pomyslit, když před ne- dávnem naši moravšti poslanci podali na sněmu návrh na všeobecné rovné hlaso- vac! právo — a když proti tomu našemu návrhu Němci se vytasili se svým opáč- ným, z rozkotaných »smiřovačeke vyloveným návrhem Skénový m, plným německo-feudálních o si de a nástrah na dobré právo a budoucnost našeho národa: že tilíž naši národovci a zá- stupci lidu našeho moravského po lhůtě čtrnáct dnů náhle přeběhnou od svého českého praporu rovného práva a pravdy poctivé — k tomuto praporu německé falše a šidby. že v báječné politické naivnosti přijmou ty nabídky nejůhlavnějších protiv- níků a škůdců našich jako spáso- nosnou hostii, jako vzáený prospěch požehnaný zisk pro národ náš!!
Skénový m d ' Elvert
7 article
A zatím stalo se! Věc neuvěřitelná je skutkem a pánové omlouvají své bezpříkladně neupřímné jednání, nesoucí všechny známky politického spiknutí a komplotu — velikostí a cenností dosaženého účelu, jenž svělí prostředky- Prý budeme od nynějška pány na zemském sněmu, pány v zemském výboru a tim pány na Moravěl To se pak nezbytně udál s pohlaváry Ne- mectva na Moravě přes noc div a zázrak, vůč němuž obrácení Šavla v Pavla cestou do Damašku je všedností.
Šavel Pavel Morava
8 article
Pomysleme jen: starý ten Meflsto Chlu- melzky, Fux, Gross, d' Elvert, Wieser, Albrecht Rohror, Spiegel, Seilern atd. atd. atali se po- jednou vůči nám dobrými milými beránky kteří nám nabízejí poctivé, šlechetné vyrovnání. jimž nezištně vzdávají se svých posavadních posic, jimž přenechávají Moravu nám, abychom my v ni byli na dále pány. Blahoslavení chudl duchem, kteří tomu dovedou uvěřit. Nám českým Tomášům víry t scházl, my zde v Čechách naopak čím déle do těch brněnských punktac se zabíráme. tím hroznější jistoty nabýváme, že se d ali naši přechytří“ punktatoři mo- ravští německými lišáky tak šeredně osudně obelstít, obehrát a ošidi jako r. 1890 punktaloři staročeští Plenerem Schmeykalem. Však spravedlivě chceme ihned dodati, že tehdejší punktatoři staročeští jednali vůči ná- rodu svému mnohem loyál něji, ježto je o ujednaném s Němci paktu aspoň v čas (26. ledna 1890) uvědomili, načež teprv po čtyřech měsících (v květnu 1890) své úmluvy vídeňské na sněmu českém hájiti se jali; ponechali tedy soudué veřejnosti náležitého času, aby mohla k jádru těch úmluv se dobrati a vady, úklady a osidla jejich před rozhodnutím prohlednouti.
Fux Gross Wieser Rohror Seilern Tomáš vír Schmeykal Němec Morava Čechy Spiegel d ' Elvert
9 article
Tak měli jako muži a národovci upřímní učiniti též vůdcové moravští vůči s vé mu národu dnes a ne do poslední chvile s vou úmluvu s Němci před vlastním lidem tutlati, ne do poslední chvíle jej uváděti v omyl, že budou neochvějně zápasiti za všenbeené rovné hlasovací právo, kdežto zatím již se zavázali Němeům, že budou hla- sovati pro zachování posavadních kuril, tedy pro nerovné hlasovac právo a pro udržení toho neomluvitelného nadpráví hrstky velkostatkářů, aby i v příštím sněmu podržela svých 30 mandátů a zůstala tak i na budoucně rozhodujícím jazýčkem na váze mezi námi a Němci. To jest a zůstane činem neomluvítelné neupřímnosti vů č vlastnímu národu, zvláště když učiní se střízlivá správná bilance zisku a ztráty při colém tom »obchodu«. V čem záleží zisk Záleží prostě v tom, že místo dosavadních 379 budeme příště na sněmu moravském zastoupení 49 6 a že ve výboru zemském budeme míti polovinu přísedících, 4 mezi 8. To jest vše. Misto 72, které nám dle lidnatosti naší na Moravě náleží proti 28 živlu německého, do- staneme na příštím sněmu moravském zastou- pení pouze 49.6%, Němci 29.4%, velkostat- káři 319. Kdo tu ztrácí a kdo získává ? Avšak i když se nám přijde s ubohou námitkou: »lepší něco nežli nie« — lepší hubený smír nežli tučný process; — porovnejme s tím hubeným ziskem velikost ztráty, k jaké se pro bu- doucnost poslanei čeští na Mo- ravě osudného dne 16. listopadu r. 1905 dobrovolně jménem svého lidu uvolili a zavázali! I kdyby na krásně získali dobrým svým chováním pochybnou ochotu a pomoc těch 10 konservativních velko- statkářů, byla by jim celá ta nadpoloviční (9hlasová !) většina, nehledě ani k její vratkosti, kozla platna po tom náhubku, klerý si na ni dali od Němeů připnouti
Němec Morava
10 article
Kdežto až dosud bylo toliko ke z mě ně zemského zřízenia vollebního řádu zapotřebí větsiny kvalifikov a ne, vymínili si nyní Němei ve famosním tom »ausgleichu« železnou závoru kvalifikované, pro nás nedosažitelné většiny (121 při- tomných a 81 hlasujících) pro všech ny možné záležitosti a důležito st školské, jazykové, obecní, národní, kulturní samosprávné, abychom jim nikde nemohli sáh- nouti na jejich nadpráví jež křivd o nabyli a drží, abychom nikde a v ničem nemohli přirozené proti nim nabývati půdy, ale byli zadržováni na svém postupu a rozvoji společenském, národohospodářském, samosprávném a osvětovém jejich vetem, t.j.
11 article
prostým odchodem 31 německých po slanců ze sněmovny na dobu nedozírnou. Dobře rozpoznal dne 15. t. m. starý mo ravský politik, že tato kvalifiko v a nt většina bude pro nás horším a ne bezpečnějším zlem než bylo by samo německé »veto« při kuriích nacionálních, poně- vadž bude v rukách ne pouze německých, ale i německo-feudálních, čímž netoliko naše po- třeby národní, ale i hospodářský vývoj zeměa zvláště rozvoj školský bude ohrožen. Další povážlivé nebezpečenství hrozi nám z toho vedení voličských katastrů českých a ně- meckých voličů ve městech i po venkově, jichž soupis zůstavuje se purkmistrům měst a starostům obel, což povede dojista ke nezřízeným šidbám, šmejdům a křivdám všude tam, kde dosud mají obecní správu v rukou zuřiví nepřátelé našeho národa. Co se dálo př sčítání lidu dle obcovacího jazyka na úkor ná rodnosti naší, to se díti bude nyní při sestavo- vání českých a německých voličských seznamů na Moravě. Konečně pak padá na váhu i mravná ztráta popuzením a odvrácením všeho toho na- šeho lidu dělného, jenž za boje pro všeobecné rovné hlasovací právo byl by tak znamenite posílil naši věc —— nyní však k radosti Němeů a Vídně od ní se aspoň na Moravě odvraceti počne!
Morava Vídeň
12 article Posl. dr. Fořt
Posl. dr. Fořt o osnově zákona stran pojišťo- vání soukromého úřadnictva. Vzhledem k tomu, že jako první úkol na stávající zimní kampaně sněmovny poslaneck stanoveno jest vládou vyřízení olázky pojišto vání soukromého úřadnictva, užili jsme příle žitosti té, abychom se otázali referenta a autora elaborátu výboru sociálně-politického, p. posl dra. Fořta, na naděje, jaké sluší chovati ve příčině uzákonění této předlohy. Položili jsme p. poslanci otázku: „Lze- doufati, že bude referát sociálně-politického vý beru stran pojišťování soukromého úřadnictva položený na jednaci pořad již první schůze sněmovní, též projednán. Pan posl. dr. Fořt ve své známé a při- kladné laskavosti sdělil s námi ochotně některé své názory o télo otázce asi v náslodujícím: Celkem zdá se panovati ná- lada, pustiti se do skutečného pro- jednávání důležitého tohoto zá- kona, arciť jest olázka, nezabere-li veškeru činnost parlamentu v příštím zasedání otázk opravy volební, poutající pozornost celé veřej rosti v Rakousk. Bylo by však arciť s hle diska nejen všeobecného, nýbrž speciálně če- ského velice žádoucim, aby ješt během zbytku nynějšího z nste dán parlamentního otázka pojišťova- cího práva soukromých úřadníku stala se zákonem. Běžíť tu o problém, který na dráze po kruku sociálního patří dnes nesporně k nej důležitějším. Souvisí bezprostředně otázkou všeobecného pojišťován dělného lidu, při čemž zejmena dlužno vytknouti, že dojde-li k řešení otázky bližší relativně snadnější, jakou jest pojišťování sou- kromého úřadnictva, bude tím najisto i cesta ražena k rozluštění cíle, arciť vzdálenějšíhoa těžšího, však eíle to, jehož dosažení značiti bude nepopíratelně jeden z nejdůležitějších a nejvýznačnějších mezníků v oboru sociálně- politických přeměn v novověkém státu, předse jdoucích.
Posl doktor Fořt
13 article
Podstnta věci byla již přečasto průběhem poslední doby ve veřejných schůzích soukro- mého úřadnictva dopodrobna rozebírána. Jes nesporno, že tak zvaní soukromí úřadníci tvoří zvláštní osobitou vrstvu v novodobém tělese hospodářském, která vznikla a vzrůstá násled- kem obrovských přeměn, jež vzdělanost, tech- nika a rozvoj dopravnictví mají v zápětí. Čím více postupuje koncentrování se výroby do větších a velkých podniků, čím více kapitalism celé ústrojí výrobního tělesa našeho přetvořuje. tím rychleji vzrůstá počet intelligence ve služ- bách podniků soukromých výživu svou hleda- jící a tvořicí jakýsi důstojnický s bon armády dělnické. Kdežto v dřívějších dobách intelligence tato zaměstnání v soukromé službě považovala pravidelně jen za průpravu k založení vl a st nI hospodářské existence, shledáváme od let že možnost tato rapidně mizí a že pořád více vzrůstá počet těch, kteří zbaveni jsouce napro- sto možnosti založením vlastního podniku na- býti hospodářské samostatnosti, po celý život svůj odkázáni jsou na to, aby výživu si hledal ve službě cizí jakožto zřízenci nejrozmanitěj- ších kategorií. Jeť dnes již celé moře techniků. právníků, administrativních zřízenců, zvlášt ale komerčně vzdělaných osob, jimž výhlidka na hospodářskou samostatnost zhola jest od- ňata. Z těchto poměrů vzniká potřeba, aby ce- stou nucené organisace zákonné r- stoucímu množství pracující intelligence ala- spoň do jisté míry pevný hospodářský podklad byl sjednán. Všechny důvody, které s hlediště mravního mluví pro dělnické pojišťování ne- mocenské, úrazové i invalidní, mají svou plat- nost i vůči tak zv. soukromému úřadnictvu.
14 article
Oprávněnost nároků, kterými soukromé úřadnictvo vzhledem k zabezpečení se pr stáří a invaliditu, jakož i pro případ úmrti svého (ve prospěch vdov a sirotků) jest neseno, uznává celá řada podnikatelů již samotna, ne- boť četné, od let již trvající pensijní fondy sou kromé, podpůrné pokladny závodní atd., jsou toho dokladem, že podnikatelé, ařciť ne všichni. nýbrž jen někteří, nikterak se nebrání poža davkům, z potřeb doby nynější plynoucím. Známot, že dle statistických šetření kolem 30% všech, tak zvaných soukromých zřízenců těší se již aspoň jakémus zaopatření pro stáři a invaliditu, vzniklému z dobrovolného popudu zaměstnavatelstva samotného. Bude-li zásada, takto již dobrovolně prováděná, zakročením státu cestou zákona učiněna platnou v še- obecně, pak se tím splatí jen dluh, jehož shlazením jest hospodářské těleso ve vlastním svém zájmu povinno. Finanční effekt zákona nebude mi pro konkurenční způsobilost celkové naší výrob nikterak takové účinky, aby dlužno bylo jieh se lekati. V podstalé neběží o nic jiného, než aby cestou přikazu zákonného jistá kvota z cel kového výtěžku výróby pro účely zaopatřen sfarobního, invalidního a vdovského byla re- V drobném prodejis rnaní číslo o sobě . . . za f odlpoledlní . . . na zh Ve slialkách na venkovs- ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 5h Inserá t platí re hotově napřei Předplacení a instrty přijímá admini- strace v Marlanaké ulici č. 3 Tam nacházejí se těž redake tiskárna a erpedice „Násodnich Lista- Bukopisy se novraesjl.
List Bukopisa Marlanaký ulice
15 article
klamována. Kterak se kvota tato ve skutečnosti rezdělí na jednotlivé účastníky, o tom roz- hodne složitý proces přesouvací, jenž v případě tomto analogickou vykoná funkci, kterou spa- třujeme při přesouvání se břemen berních. Nelze se arciť tajiti tím, že velkou čásť obětí nuceni budou přinésti, právě následkem tohoto přesouvacího procesu, pojištěnci samotni, tak že cifra pré- mie, kteráž v předloze pro zaměstnavatele jest vyměřena, má celkem platnost nominální. Zby- tek toho, co pojištěnci sami nezaplatí, nebo co se jednotliveům účinkem poptávky a nabídky na trhu pracovním podaří přesunouti na zaměst- navatele, rozvrhne se v tisícerých praméncích cestou regulace cen na veškerenstvo výroby a dle všech výpočtů lze již dnes právem tvrditi, že obtižení, způsobem tím vznik lé, nikterak nebude s to, aby konku- renční způsobilost průmyslu či ob chodu našeho mohlo nějak alterovati. Naproti tomu kynou z chystaného zákona dalekosáhlé výhody rázu hospo- dářského i sociálního, z nichž jen t okolnost budiž uvedena, že kvalita soukro- mého úřadnictva nepopíratelně stoupne, což pro výrobu bude zajisté jen ziskem. — Sluší ovšem podotknouti, že předloha o níž na radě říšské má býti jednáno, ve znění. jak vyšla z výboru sociálně-politického, v šech- ny naděje úřadníků soukromých nikterak nesplňuje. Běžit zatím jen zajištění jakéhos minima existenční- ho, kterým v případě stáří, invalidity atd. účin- kům nouze a bídy má býti čeleno.
Běžit
16 article
Průběhem několikaletých porad o před- loze ukázalo se býti totiž nutným, v mnohých směrech prověsti podstatné změny. měla-li vůbec předloha dostati se do plena sně- movny. První návrh zákona, podaný vládou roku 1901, musil býti tudíž k tomu konci třikrát úplně přepracován, aby myšlenka sama o pře- četná úskalí již ve výboru se nerozbila. Zejmena bylo nutno místo soustavy dodateč ných přirážek voliti pevné měsíční prémie. jichž výška na 20 roků určitě jest stanovena. Poněvadž při vyměření prémií nutno bylo po- čilati s obnosy, které by pro zaměstnavatele nejevily se býti přílišnými, vypadla ná- slodkem toho i výměra pensí po- měrně chudě, však nicméně i přes tyto restrinkce bylo by velikým ziskem, kdyby před- loha stala se zákonem, neboť v dnešním stadiu neběží ani o cifru prémie, ani o eifru rent. nýbrž v prvnl řadě o vysoce důležitý zákon- ný princip, spočívajíei v příkazu v še- obecné nucenosti pojíšťovací v zásadním závazku podnikatel- stva k částečnému na povinno st tu přispíván Vzhledem k organisaci celého díla nelz noviděti, že elaborát subkomitétu rozřešil otáz- ku tuto způsobem relativně za da- ných poměrů nejuspokojivějším Základní myšlenka organisace, jak vyjá- dřena jest v návrzích, o nichž na říšské radě má býti jednáno, spočivá v tom, aby na jedné straně všichni pojištěnci shrnut byli v jeden celek, jehož správa v ohledu assekuračně-technickém a částečně též finanč- ním má býti jednotnou, což zabezpečuje jednak
Zejmen
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18. listopadu 1905. 6— (Kronika.) Idea všeobecného práva na hlas je na postupu. »Čtvrtý stav« seřaděn se hlásí o svůj politický úkol. Devalenáctý věk náležel »třetímu stavu«, povolal ku platnostia spoluvládě demokracii občanskou, dvacátý věk volá ke slovu proletáře. Obrys ideje všem je už zběžný. — Je v zájmu všech členů společnusti aby správa veřejných věcí byla dobrá. Je proto spravedlivo, aby všickni měli svoje účinné slovo do věcí. Všickni jsme lidé a jako lidé všíckní rovnoprávní členové společnosti. A spo- lečnost, stát je nádoba, na niž záleží, aby pevně stála. Čím je základ širší, tím pevněji stojí nádoba .. Arci má idea své odpůrce! Která pak jich nemá? — Není správně, počitat právo hlasovaei mezi nějaká »lidská« práva, namitají odpůrci Právo na hlas nesouvisí s potřebami člověka ex stenčními. Mohu být velmi spokojeně živ, aniž bych se pletl do vlády. Právo na hlas je funkce ústavná. A funkce předpokládá — kvali- fikaci. Správa státu je nejtěžší, nejsložitější úkon A všeobecné, rovné právo dává všem stejný hlas, nejvzdélanějšímu jako nevzdělanci. Nen v tom nesmysl?
Praha
18 article
Však námitku lze snadno obrátit! — Hlasovat není ještě — spravovat stál Znám starou hraběnku. Je velmi hodná pani. dobromyslná, franeouzsky a anglicky mluví, piano hraje, aspoň hrávala, ale politice nerozumí pranie. Nic víc, než její — domovnice. Také ji politika nezajímá. Ale zdědila loni velkostatek a teď má svůj politický »vliv«, to jest, hlasuje s velko- statkáři. Proč by neměla její domovnice také hlasovat s ostatními — domovníky? Co rozum správě státu váš pekař, nebo uzenář, nebo jiný — domácí pán? A přece zastávají funkci, vol muže své důvěry. A jde to! Příště má voli také podruh a pomahač. A bohdá, půjde to také! Dosud hlasovalo deset tisíc občanů budoucně místo deseti tisíc bude hlasovat sto tisíe. V počtu je všechen rozdil.
19 article
— Právě ve množství je závada, Množství je bytost bez intelligence ! . .. — Množství nepotřebuje intelligence Má svůj zdravý pud, rozezná člověka hodného od nehodněho. Z kandidátů, kteří se mu před- stavili, zvolí si nejpovolanějšího. To stačí. — To právě není jisto! Množství pod léhá nejpovrchnějším dojmům. Dá hlas tomu. kdo se mu nejlépe zamluví, kdo mu zalichot kdo nejvíc naslibuje. Nezvolí nejpovolanějšího- ale třeba největšího tlučhubu . .. — A přece má množství svůj jemný cit pro právo, svůj neomylný pud ke světlu pravděl — Nevěřím v ten nadpřirozený smysl ! Dá- vám za pravdu Taineovi: million nevědomeů nedá dohromady jednoho mudrce. A jiný my- slitel pravil: mám-li voliti mezi dvěma z l y, je mi neomylnost papeže vždycky milejší, nežli ne- omylnost — davů .. — Povšechné výrokyl — Ale vyvoděné ze zkušenosti dějin. — A přece vyvráceny — skutečností ! Jsou dnes státy — a nikoliv poslední! — a mají všeobecné právo hlasu zavedeno. Nestačí to?- Jak vidět, srážky názorů dost příkré !J vždy o čem přemýsleti. Na tržišti kultury je stále na výběr řada forem. Dosud žádná forma vlády neuspokojila plně. Třeba zkoušeti stále znovu. Tak se lidstvo zmítá od zkoušky ke zkoušce. Nikdo neví, co budoucnost přinese. Jsme všichni nevědomí. Jen příroda nezná roz- paků, vždycky si najde cestičku. A jak už bývá. přinese překvapení na všecky strany: i těm, kdo se těšili i druhým, kdo se — báli.
20 article
Buď jak buď, nová idea, aby zvítězila, má zapotřebí sympatií. A sympatie třeba získat. Ne- každý může studovati otázku zevrub, vážit důvody pro a proti. Neváží často ani kdo by měli! Většina vždy utkví na povšechněm pojmu, na širokém obrysu, na účinku hesla. prostého hnutí. Heslem snad už byla získána většina. Le obliž začíná teprve v praxi. A první krok idey do praxe je — demonstrace. Demonstrace má zřetelně prokázat potřebu idey, její dobré uži tečné stránky. Kdyby prokázala opačné, je chyba. Proto záleží, aby dojem demonstrace by přesvědčující, sympatický. Začala demonstrace! Tisíe lidiček, prostých mužů, chudých, odkázaných na denní výdělek objevilo se na ulici. Obětovali den, zanechal výdělku, táhnou klidně kolem, aby prokázal svoji příslušnost k my šlénce. Klid všude v řadách, vážné smýšlení disciplina.
Hesl
21 article
Pěkný dojem! Imponující! Nikdo neodolá Ani odpůrce ! Klaníle se v duchu slle, která spřáhla tisíce v jediné mravní těleso. A čemu se v duchu klaním, tomu jsem blízek, v nej- bližší chvíli třeba se odevzdati. Padesát tist seřaděného lidu! Dívák sleduje s údivem po- chod. Mimoděk se v něm pohnulo něco. Sym- patie vzklíčilal A na tom všecko sejde, aby vzkličila. Padesát tisíc není všecku obyvatelstvo, není celé město, není okoli, není národ! Většina obyvatelstva stojí stranou, zůstala doma, v ět- sina je divákem. Jak smýšli většina? Co se děje v jejím nitru? Snad sympatisuje s ideou, klerá si zjednala tak pěkný výraz Bylo by důležito, aby sympatisovala ! Snu ještě není rozhodnuta většina? Bylo by si přáti aby se rozhodla většina! Většina je síla, je zá- kladl Divák většina odehůzí se svým dojmem. debatuje, uvažuje — Co chcete, konec konců? Projev velm důstojný! Taková massa lidu a jaký pořádek Všecko se ovládá, upírá zření k vážnosti oka- mžiku! Jaká síla discipliny! Jaký důkaz zra- losti! Ti lidé že by neměli smysl pro potřeby společnosti a celku?
22 article
A mluvěl, aniž jsou si dobře vědomi utvrzují se na vzájem v důvěře. Suggesee sily, která se projevila pořádkem. A tolik nesluší nikdy ztráceti s paměti: většinasi vždycky přeje — pořádek ! Většina občanů. ať měšťáků ať proletářů, lidiček prostých, kteří se nepletou do politiky, hledí si jen svých užších zájmů, chtějí žít klidně a v pokoji, sam žít a přát jiným, aby žili. Moment čistě lidský. osobní. A k tomu teď národní moment! Iden národa, jež nezná rozdílu slavů a tříd, jež mocným fluidem jednotného cítěn í pro niká těleso, přeje zdaru celku a dává vzni kati naději, že bude celek silnější, čím bude jednotnějši! Většina je nesena důvěrou kdyby hlasoval celý národ, že bude hlaso vat — národněl Není pochyby, všecko na tom sejde, z chovat sympatie většinyl A teď druhý připad ! Horší. ! Zlgl Mísťo klidu a vážného držení posky!la de monstrace dojem bouře a vášně. Žádná disci plina, žádná sila ovládající, vědomá, zřízená Táhl kolem dav nevázaný, rozjařený, nepříčelný Hluk, zmátek, hrozebný pokřik, hianlivá piser se rozléhaly. Plamenné zraky, divoká gesta při liš zřetelně tlumočila zášť a nepřátelské smý šlení . .. A zase většina divák sděluje si své dojmy a shrnuje svůj prostý úsudek. — Jakže? Té zběsilé, vší rozvahy zbavené himotě, aby příště bylo dáno spolurozhodovati věcech veřejných? Chraň nás bůh takového pře hmatu smyslů ! . . A sympatie většiny jsou — ty taml
23 article
Tak zájem idey ukládá řadám přive ženců povinnost discipliny. A protože řady jsou množství a množství nevedeno, nemá schopnost postupu, je zřejma odpovědnost ve denl. — O nás se nestarejte l odpovídá horlivee My dovedeme zachovat disciplinu a pořádek Dokázali jsme už. Zachováme pořádek i dnes zachováme ho tentokráte. A teprv nebude- nám vyhověno . A hrozebný akcönt ! A gastol Osudná chyba ! Ne dnes, ne tentokrát, ale vždycky třeba zachovati důstojnost, klid, diseiplinu, pořádek l — Eeh, ech! Kdo pak tu předpisuje ? .. — Nikdo nepovolaný nepředpisuje, ale sama svrchovaná instance, zájem vlast n idey káže. Nelze tu nic slevovati. Se čtvrtým stavem hlásí se o slovo dav. A dav není sehopen slova bez discipliny. Slibovat pro jednou klid a pro podruhé hrozit nepořádkem? Jak tu nevzbu- dit dojem, že nabízím pro dnešek přetvá ř ku abych zejtra ukázal — vlastní duši ? Zájem idey žádá, aby jedno bylo nade vši pochybnos povznešeno, nepopíráno, jisto: idea i z á mé jsou — čisty — A což výraz spravedlivé nevole ? Vě- domi snášené křivdy ? ... Otázka mravné sily. Třeba se přemoci třeba zapříti sebe v zájmu idey! Není mravníh postupu bez záporu sebe. Také není nikde vin- níka, který by měl na svědomí dnešní řác věci. Dnešní stav se vyvinul z minulých jako se budoucí vyvine z dnešního. Není mrav ního podkladu pro výbuchy třídné nenávisti. Každý má právo názoru z té situace, do které byl životem postaven. Oblíž jev přírodě poměrů, ne ve svědomí lidl. Tu pravdu sice nikdy nepochopí dav, ale inteligence vedení má povinnost ji pochopiti. Mravní uzel možno řešiti jen mravní cestou. A příšté
24 article
má spoluřešit i — dav. A všecka intelligence i mravnost davu je v jeho — disciplině. A ne v disciplině jen pro potřebu chvíle na odiv stavěně, okázalé, pro okamžik objed- nané, parádní, ne v disciplině na zakázku a vý- pověd, ale v opravdové, hluboké disciplině, která přešla v tělo a krev a stala se obsahem těla. Na té záleží. Tu třeba pěstovati nejen v řadě na ulici, ale ve všem smýšlení, ve všech projevech idey, v pomůckách výchovných, v tisku, v řečech, v proslovech, všude, kde jde o výraz vysokého vědomí úkolu, jež se nesnáší s projevy nizkých pocitů, nenávisti stavovskéa třídní! Jak by mohl zaručovati celku příšt mravnost poměrů, kdo sám je otráven — vášní a nenávistí? Většina-divák má tak ve všem svůj pro stý, přímočarý úsudek. — Buď nový stav věcí bude doopravdy lepší, dokonalejší, spravedlivější dosavadního, pak ovšem jeho zastanci prokážou především, že jsou sami vskutku lepší lidé! Anebo nejde o nic lepšího, pak není příčiny na dosavadních řádech měniti . . Idey mají své odpůrce. A odpůrci vědí, jak využitkovati, kde jaká slabina se vyskytne.
25 article
Znám je výrok Napoleona III. o všeobecném právu na hlas. — Je to oslovina (bětise) řekl, ale projde světem (mais qui fera le tour du monde !) . . Napoleon byl v otázce do jisté míry klassi- ckým svědkem. Byl sám na základě všeobec- ného hlasování povolán k moci. Krátce na to provedl ovšem státní převrat ve prospěch svého absolutismu. A je známo k jakému — Sedanu dopracoval. Dnes má idea úkol prokázati, že časy se vskutku měnt. Třeba prokázati, že dnešní hnute ve prospěch práva lidu není žádné po žá- kovsku opisované, padělané, podle uznaných vzorů strojené »hnutí revoluční«, že svět vskutku pokročil a kultura se opravdu rozsířila, dnešní dav že už není, co býval starý dav, že je nějaký rozdil mezi »lidem«, který se hlásío slovo ve věcech veřejných dnes a někdejším řvavým zástupem, o němž v dějinách ustálil se úsudek, že nejhorší vzorek krutovlády poskytly dosud vždy .— lidovlády. Moderní dav má v zájmu své idey zapo- třebí prokázati svou kvaliſikaci k novému povo- lání. A mravní kvalifikace davu je v jeho — disciplině.
Napoleon Sedan