a zpáchal několik vražd. U zastřeleného nalezena byla puška, jež odcizena byla jednomu z četníků.

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799., jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 77—80. — Šlechetné duše ve vídeňských listech již se ozývají. »Neue Fr. Presse«, spřátelivší se již s myšlenkou, že říšská rada bude roz- puštěna, zaměstnávala se včera ve smělém letu myšlenek již příštími volbami. Může se ovšem snadno státi, že všechen ten nynější poprask vyzní zúplna na prázdno a že »N. Fr. Presse« se svými radami vůbec pohoří, však nic ne- může líp charakterisovati bídáctví a mizernost tohoto listu, jako výklad jeho o tom, jak se musí dr. Körber zachovati, chce-li uhájiti po- sici svou. Nynější vláda — dle domluv »Neue Fr. Presse — nesmí se domnívati snad, že při příštích volbách z povinnosti zůstati musí objektivní a nestrannou. Nikoli. Vláda cítiti se musí býti stranou a sice bojovnou stranou a v příštím zápasu užíti musí všech prostředků a zbraní, aby zvítězila. To nepůjde položiti ruce v klín a klidně pohlížeti na to, co se děje, vláda prý musí činně a energicky v boj zasáhnouti a to již z té příčiny, že je ve vý- borné posici proto, poněvadž prý sama ústavnost hájí proti těm, kteří by se jí měli sami co nej- úsilovněji zastati. — Není-liž to ušlechtilý výron skvostné duše? Především bychom se tázali »Neue Fr. Presse«, jak pojednou se stalo, že vládu štve proti nám, reklamujíc při volbách příštích její pomoc? Není tomu dávno, co do- kazovala, že je jí vláda Körbrova Hekubou a že pan Körber není naprosto mužem její srdce, že spíše lne k nám. Ale teď, kdy jde o volby, již se k němu lísá a se mu vnucuje. Však vizme tu konstituční mravnost »Neue Fr. Presse«, když sama vládě namlouvá, aby v zájmu Němců užila

vší své moci, všeho svého vlivu, aby ničeho se nelekala, jinými slovy, aby užila v ještě větší míře oněch dovolených volebných pro- střeďků, jakých používaly všechny ústavácké vlády, co jich zde bylo. Účel že tu po- světiti musí prostředky. Oč tu jde i dle doznání slušnějších nebo chytřejších Němců, kteří nevykládají všechno na krám, co rádi by odbyli? O to, aby lid se vyslovil — lid německý právě tak jako český — souhlasí-li s nynější taktikou svých zástupců či ne, aby pak koruna se mohla rozhodnouti. Ji- nými slovy, že mají se státi nastávající volby — dojde-li k nim vůbec — jistým druhem plebiscitu. I konečně na tom sejíti musí, aby zvěděla o pravém a neporušeném smýšlení lido- vém a dle toho zařídila své jednání. Jde tu tedy o věc velice vážnou a pro příští osudy této říše významnou. A co doporučuje »Neue Freie Presse« ve své mravní zvrhlosti zcela veřejně? Chce, aby lidová vůle při tom se falšovala, tak, aby zvěděla koruna, co soudí o vnitřních zmatcích slavná vláda a ne — voličové. Chce, aby příští volby do rady říšské provedeny byly podvodem a nási- lím! Ne pouhým administrativním ředitelem voleb má býti vláda, nýbrž bojující stranou. — Rádi bychom věděli, odkud čerpala »Neue Fr. Presse« tyto své konstituční názory o volbách do sborů representativných, víme pouze tolik, že všude pokládá se falšování lidového vota za největší ústavní hřích a že zákonodárství všech států uvaluje přísné tresty i na jednotlivce, který se dopouští švindlu při volbách. A veřejný list, jemuž přičítá se bůh ví jaký význam, veřejně vyzývá vládu, by na místě, aby bděla nad správ- ným provedením voleb, je falšov al a!

— Pan místodržitel navštívil na své objížďce na českém severu, jak se samo sebou rozumí, též Ústí n. L., toto uhelné El Dorado, kde počítají bodří lidé, předstihujíce běh událostí, již na marky a jezdí do Drážďan do divadla. Také tam jej uvítal starosta, jakýsi dr. Ohne- sorg. Toť se vi, že neobmezil se, jako zpra- vídla činí naši čeští hodnostové za takých pří- ležitostí, na pouhé komplimenty, nýbrž že velmi důtklivě upozornil místodržitele na nalehavé po- třeby města a že žádal za pomoc — z em- skou v zájmu obce, země, říše, neboť Ústečtí prý gravitují do Vídně. Také starosta okresního zastupitelstva ústeckého na to důraz položil, že »okres jeho«, je sice ryze německý, ale zároveň též věrného smýšlení rakouského. Řeč se mluví a víno se pije. Ve skutečnost negravitují páni ani do Prahy ani do Vídně nýbrž do Berlína a to své smýšlení rakouské nejlépe a nejsprávněji osvědčují, když jsou mezi sebou aneb když sejdou se se svými »soukme- novci z říše«. Kvete-li kde zcela nepokrytě pru- šáctví, je to právě cizáctvím prolezlá pánev hnědouhelná. Nasaditi si na den škrabošku ra- kouského vlastence a za to vymoci na vládě dů- ležité ústupky, stojí přece za to.

— Proti české universitě na Moravě vystoupil nyní činitel, který svým »mocnýme slovem ji zajisté nanejvýše ohrozil, ale zároveň nejlépe ukázal, jak může se kdo učiniti směš- ným, když plete se do něčeho, do čeho mu nie není a když mluví a kasá se, kdo pro »máslo« na hlavě měl by se před veřejností bedlivě stře- žiti. V těchto dnech sešli se otcové Nového Ji- čína k vážné poradě a dohodli se jednomyslně, aby jmenem města podal se protest proti zřízení české university na Mo- ravě. Češi prý jí nepotřebují, za to však Němci moravští, kteří tvoří, jak známo, i s odrodilci a židy sotva čtvrtinu obyvatelstva země a mají university v Praze a ve Vídni, jí postrádati déle nemohou. Tak rozumovali dále- páni na novojičínské radnici a usnesli se proto podati důtklivou petici za zřízení university ně- mecké. A nezačervenali se při tom, ač by jim to bylo dobře slušelo. Troufalost a nestyda- tost v německých požadavcích jim v tom ovšem bránila a byla snad také příčinou, že se otcové města Nového Jičína neohlédli po nejbližším svém okolí a nečerpali z něho nezvratný důkaz a jasnou pravdu, jaké univer- sity na Moravě, německé nebo české, jest více třeba, která z nich měla v markrabství již dávno býti a která na druhé straně byla by tam na- prosto zbytečnou. Kdyby tak byli učinili a všimli si jen obyvatelstva soudního jokresu novojičín- ského a uvážili, že jinde na Moravě nejsou po- měry jiné, byli by seznali, že vskutku směšno jest stavěti se proti něčemu, co chce převážná většina a zároveň žádati totéž pro nepatrnou menšinu, která udržuje se jen způsobem umě- lým a dostává se tu a tam na povrch jen činy násilnými. — Pak si nás mají vážiti....! Tě- mito slovy končí zpráva dnešního čísla radikál- ního orgánu, nadepsaná »Pevnostnázorů«.

Vykládá se v ní, že kdos () z českých posla- neckých kruhů posílá do vídeňské »Informa- tion« zprávu, ve které se tvrdí, že výkonný výbor mladočeské strany ukazoval až do po- slední chvíle svou ochotu ku smíru (rozuměj s nynější vládou) a že jeho usnesení, aby o tak- tice klubu rozhodla parlamentní komise, zna- mená za nynějších poměrů důkaz zcela neoby- čejné lásky k míru.. . To prý je — dle radikál ního hlasatele — velmi smutné vysvědčení, ji- nými slovy: státoprávní program byl by zase letěl do kouta, kdyby J. E. ráčila býti trochu šikovnější . . .. — Ano, má pravdu radikální orgán: Jak si nás mají vážit, když pozo- rují, že v českém národě působí tisk, který ve své naivnosti a neznalosti věci nemotorně zasahuje do veřejných záležitostí, o nichž při nedostatku vlastních informací rozšiřuje zprávy nepravdivé, čerpané z časopisů a letáků našemu národu nepřátelských? Kdo si má vážit radikál- ního posudku, spočívajícího na zprávě, uve- řejněné v Grafově »Information«, která — budiž to výslovně konstatováno — je nepravdiva, neboť výkonný výbor národní strany svobodo- myslné vzpomenutého usnesení vůbec neučinil. Je věru více než odporno, bojovati stále a stále proti naivnostem a nejapnostem, jimiž radikální tisk bezdůvodně podezřívá poslance i stranu. již národ pověřil řízením svých záležitostí poli tických. — Politické schůze. Politický klub pro okres králové-městecký pořádá reskriptovou mani- festační schůzi v neděli 9. t. m. o 2. h. odp. ve dvo- raně Sokolovny v Král. Městci. Pořad: 1. Schůz zahájí a o významu této schůze promluví sta- rosta klubu dr. Stan. Rejthárek. 2. O státním právu českém pojedná pan dr. Jan Lachman, advokát v Jičíně. 3. Volné návrhy.

— Rodinné zprávy, Slečna Louisa Horní- ková, dcera lesního správce a odborného spisovatele Jos. Horníka v Poběžovicích u Holic, a pan Vincenc Dušánek, les. správce v Homoku, na panství Minscentu v Uhrách, slaviti budou sňatek svůj v so- botu dne 8. září o 11. hodině dop. v chrámu sv. Gottharda na Chvojně. — Umrtí. V Karlíně zemřela v úterý dne 4. září paní Marie Tisovská roz. Scheiwlova, vdova po řediteli škol ve Dvoře Král. n. L. v 67. roce věku svého. Tělesná schránka zvěčnělé paní převezena byla dnes do Králové Dvora, kde bude zejtra v pátek o půl 4. hod. odpol. pochována. — Obecní zastupitelstvo ve Vysočanech konati bude schůzi v pátek dne 7. t. m. o půl3. hod. odpol. — Ve prospěch zřízení českých vyso- kých škol na Moravě pořádá rada města Chrasti u Chrudimi dne 9. září 1900 o 3. hod odpol. v sále »U české koruny« manifestační schůzi. Program: 1. Zahájení náměstkem p. MUDr. K. Schmoegrem. 2. »O vývoji myšlenky vzájemnosti slovanské v 19. stol.« promluví p. dr. Zd. Tobolka z Prahy. 3. »O oprávněnosti požadavku zřízení českých vysokých škol na Moravě«, promluví Ph. st. Ed. Šmejkal, de- legát universitní komise. — Městská rada zve P. T. občanstvo z Chrasti a okolí, aby majíc na zřeteli význam této schůze, v hojném počtu se ji zúčastnili. — Dobročinnost. »Novoměstští ba- ráčníci« u Bonů v Pštrossově ulici usnesli se 35 dětí, kteří včera péčí Pošumavské jednoty do. Prahy z Pošumaví přibyly, pohostiti večeří. Zbytku sebrané částky — původně očekáván- příjezd 50 dětí — po- užito bude k opatření učebných pomůcek pro ty- též děti.

— Zvláštní vlak na kutnohorskou vý- stavu Dnes ve 3/46. hod. ráno odjel z Prahy zvláštní vlak severozápadní dráhy, uspořádaný kar- línskou obcí, s nímž na kutnohohorskou výstavu od- jelo 456 osob. — Tábor lidu bez četnictva. Na táboru hanáckého lidu v Prostějově dne 2. t. m., jehož. súčastnilo se na 30.000 osob, nebylo ani jediného četníka. Pořadatelstvo jeho vyžádalo si od politického úřadu, by četníci na náměstí, kde se pořádal, vysláni nebyli a zaručilo se za pořádek, který také zachován. V Čechách, kde také všechny tábory minuly klidně, kolísá počet četníků k nim vysílaných mezi 60—80. — Jsem Němec, a svou povinnost jako takový jsem vykonal! V německé dědině Stra- kově na Litomyšlsku zakoupila si před nedávnem Češka pí. Viktorie Buchtelová úhledný hostinec, v němž za pomoci dcery Boženy hostinskou živnost provozuje. Dne 10. srpna t. r. v pravé poledne byly obě tyto obyvatelky hostince vyděšeny ohromným lomozem, cinkotem oken a dopadajícími do místností kameny. Vyběhnuvše ven spatřily, jak tamější usedlík a bývalý a propuštěný dozorce nádražní sta- nice J. Dworschack stojí před hostincem a slovy (ovšem německy pronešenými): »Těm českým psům vše rozmlátím, do rána musí z hostince býti. hrobka!« rozbíjel poslední okna hostince, tak že v krátké době byla všechna okna hostince s 28 ta- bulemi rozbita. Obyvatelky byly skutečně v nebez- pečí života a tudíž arci ve velkých úzkostech. Ma- jitelce byla rozbitím oken způsobena škoda 50 K daleko převyšující. Klidně odcházel Dworschack po vykonaném díle a zvolav spokojeně: »Jsem Němec a jako takový jsem svou povinnost vykonal!« (Ich bin ein Deutscher und als solcher habe ich meine

Pflicht gethan!), vstoupil do sousední německé krčmy, kdež, maje za to, že vykonal dílo opravdu záslužné a o výši zářící kultury německé svědčící, statně pak popíjel; jiná aspoň pohnutka jeho jednání se zjistiti nedala, ježto mu Buchtelovy ničím a nijak neublížily, než že jsou Češkami. Příchodem četníků Heislera a Kutheila byl Dworschack ze svých ví- tězných a teutonských snů tak nemile vyrušen, že- se četníkům násilným vztažením ruky při zatýkání zprotivil, ozval prý se v něm bývalý vojín. Byv dne 31. srpna t. r. před trestní soud v Chrudimi po- staven, doznal hrdě své činy a byl tedy uznán vinným zločinem veřejného násilí a odsouzen k těž- kému žaláři na čas 15 měsíců, patřičně zostřenému. Soudu předsedal rada soudu zemského Kloubeka přisedali radové Formánek, Liebscher a sekretář Hamberger. Po vynesení rozsudku nezatoužil obža- lovaný po ovzduší uzavřeného území, žádalť toliko, aby byl k odpykání trestu odveden ihned do Prahy. To se mu ovšem stane, jen že půjde z Prahy ještě kousek dále. — Z kruhů vojenských. Ze zeměbraneckých kasáren na Pohořelci bylo včera propuštěno 1100 záložníků zeměbraneckého pluku čís. 8 po odbytém čtyřnedělním cvičení. — Ze záchranné stanice v Praze. Poněvadž opravné práce v místnosti stanice jsou již ukončeny, provádí se tam opět ambulantní služba.

— Specialista ve velocipedech. Jan Veselý, 22letý holičský pomocník, do Prahy příslušný, dne 18. srpna vypůjčil si od obchodníka p. Josefa Krato- chvíla v čís. 522—I. velociped v ceně 160 korun pod klamnou záminkou, že potřebuje nutně odjeti a že kolo týž den vrátí. Ve skutečnosti jel Veselý jen do Karlína, kde velociped v zastavárně Všeobecné zá- ložny zastavil a dostal zápůjčku 70 korun. Lístek zá - stavní prodal pak číšníku Fuchsovi v kavárně »u věnce« na Ovocném trhu. Dne 31. srpna rovněž lstivým předstíráním vypůjčil si velociped odičíšníka Karla Pavienského ve Školské ulici č. 60. Kolo v ceně 300 korun zastavil v První občanské záložně v Praze a dostal zápůjčkou obnos 60 korun. Veselý byl zatčen a dodan k trestnímu soudu do vazby. — Zatčeni pro podezření z padělání mincí. Vinohradská stráž bezpečnostní zatkla včera a do bezpečnostního oddělení odvedla 17letého obchodního učně Josefa Jindru a 14letého Adolfa Suske, na něž uvaleno podezření, že se zabývali paděláním dvaceti- haléřů. Hlavním »mineprégeřem« této mladé společ- nosti byl prý 16letý Bedřích Plzák, syn vdovy po krejčím, bydlící v domě č. 469 na Král. Vinohradech.

Suske byl dříve zaměstnán v obchodě p. Jana Ha- berle v čís. 839 na Král. Vinohradech a místa tohoto zbaven byl z té příčiny, poněvadž se dopustil krá- deže. Patrně z dlouhé chvíle věnovati se chtěl na výrobu falešných mincí. Jindra však celou akci pro- zradil, ale byl sám zatčen, poněvadž je i na něho uvaleno podezření ze spoluúčastenství na dělání peněz. V bytě zatčených byla vykonána zevrubná prohlídka, při které nalezeny formičky na dvacíti- a desítihaléře. Plzák odjel do Ronova a úřady učinily opatření, aby tam byl zatčen. — Půtka na ulici. V Benátecké ulici na hoř. Novém městě včera odpoledne povstalo značné shro- máždění zvědavců. Příčinu k tomu zavdal agent po- hřebního ústavu Arnošt Herzinger z č. 68.4VI., který napadl truhláře Jana Soukupa z č. 52—VI. a udeřil ho dvakráte troubelem dýmky tak mocně, že zraně- nému bylo nutno v nemocnici poskytnouti lékařskou