ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 92827620-66a6-11dc-84e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 101, place 57, org 17, work 3
1 masthead
3. května 1900.
2 masthead
Císlo 121.
3 masthead
NÁRODNL LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
rýboru na povolení potřebného nákladu pro stavbu čtyř pavillonů při ústavu dobřanském přijat. Posl dr. Pippich referoval o České akadémii věd, slovesnosti a umění: podpora ročních 56.000 K. Výroční zpráva vzata s uspokojením na vědomí. Tím výřízena také zpráva zemského výboru. Národopisnému museu českoslovanskému v Praze povoleno do konce roku 1903 ročních 4000 K. Petice rady musejní za podporu na stavbu vlastní budovy k návrhu refe- renta přikázána zemskému výboru ku podání zprávy a návrhu v příštím zasedání. Spolku pro vystavění akademického domu v Praze navržena podpora 2000 K,, spolek sám věnoval 122.000 K a věnuje na čítárnu a knihovnu 10.000 K ročně. Referent navrhuje sou- hlasně s výborem zemským na r. 1900 obnos 2000k a resoluci, kterou se zemskému výboru ukládá, aby opětně uvažoval o účinnější zemské podpoře k účelu rychlejšího dostižení úkolu spolku pro vystavění aka- demického domu v Praze a do příštího zasedání zprávu podal. Přijímá se. Jedná se o zprávě zemského výboru ohledně podpory praehistorického prozkoumání království če- ského. Česká akademie věd a německý spolek žádají za tím účelem za subvenci. Zemský výbor navrhuje na 3 léta roční dotace po 4000 K; rozhodnutí o způ- sobu provedení ponechati se má zemskému výboru ve srozumění s oběma uvedenými korporacemi. Ref. dr. Pippich navrhuje resoluci, aby i vláda přiměřeně k témuž účelu přispěla. Posl. dr. Eppinger souhlasí s tím, ale žádá aby se rozdělení subvence stalo přiměřeným způ sobem. — Přijato.
doktor Pippich Ref Posl Eppinger Praha Český akademie věda
6 article
Obchodní a živnostenská komora v Praze žádá za podporu na zřízení interieuru českého v pařížské výstavě, by se umožnilo, aby pro Umělecko-průmy- slové museum v Praze byl interieur ten jako vzácný objekt umělecký a umělecko-průmyslový v celku zachován. Jedná se o krytí deficitu asi 26.000 K. Ref. dr. Pippich navrhuje, aby zemský výbor byl zmocněn za tím účelem dále vyjednávati s ob- chodní komorou pražskou, jakým způsobem a při- padně jakým příspěvkem zemským by bylo lze cenný tento předmět získati k trvalému jeho umístění v umě- lecko průmyslovém museu v Praze, a aby o tom v příštím zasedání podal zprávu, což schváleno. Posl. dr. Pippích referuje o kapit. IX. tit.1. »České zemské divadlo«. Pokud se týče zprávy zem- ského výboru o žádosti družstva za náhradu pro přerušení her při úmrtí císařovny Elišky, schválena náhrada 2400 zl. Pokud se týče zprávy zemského výboru o strojním zařízení k elektrickému osvětlo- vání, eventuálně jeho přeložení, se dle zprávy tech- nického dozorce inž. p. Skopce nyní žádná změna nedoporučuje. Zpráva vzata na vědomí. Na ukončení umělecké výzdoby Národního divadla, totiž zaopa- tření obou trig na pilonech, je v rozpočtu na r. 1900 navržena částka 10.000 K jako 3. lhůta. Vzato na vědomí s resolučním návrhem referenta, aby zemský výbor prováděl další přípravné práce na dokončení umělecké výzdoby se zřetelem na původního navr- hovatele, akad. sochaře p. B. Schnircha, a v nej- bližším zasedání podal zprávu. Přijato bez debaty.
Ref doktor Pippich Posl Pippe Eliška Ing Skopec Schnirch Praha živnostenský komora průmyslový muzeum Český zemský divadlo národní divadlo
7 article
Dalším předmětem jsou zprávy zemského vý- boru o peticích pensijního spolku solistů, sboru, orchestru a technického personálu Národního divadla. Dne 30. čurvna t. r. skončí smlouva s nynějším družstvem. Vypracována a zemským výborem schvá- lena nová smlouva. Navrhuje se: služné: technické- mu dozorci doplněk, osobní přídavek 800 K, divadel nímu podnikateli subvence sumou 61.000 K. Zavésti se mají divadelní prázdniny 27 dní a náhrada za tyto dny obnosem 32.400 K jako zvláštní položka mimo subvenci. Příspěvek na převážení dekorací budiž zvýšen o 1000 K. Vzhledem k nové smlouvě s podnikatelstvem, která ukládá větší finanční povin- nosti podnikateli vůči pensijnímu fondu, navrhuje ref. dr. Pippich na základě zprávy zemského vý- boru povolení zvláštní položky ve zvýšeném obnosu 5000 K (místo 3000 K) k výplatě pro pensijní fond. Zpráva zemského výboru o peticích pensijních fondů Národního divadla vzata na vědomí. Položky roz- počtové dle návrhu p. referenta schváleny. Posl. dr. Pippich podává zevrubnou a pečlivě sestavenou zprávu o uměleckém vedení Národního divadla v minulém roce a navrhuje zvýšení položky na vytápění a osvětlování z 20.000 K na 25.000 K. Posl. Materna navrhuje, aby osobní přídavek 800 K technickému dozorci byl mu započítán jako zvýšení služného, což přijato. Posl. dr. Schůcker podává zprávu o něme ckém divadle, na něž úhrnný obnos obnáší 161.786k
doktor Pippich Posl K Posl Matern Schůcker národní divadlo
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. května. (Maďaři o če ském státním právě.) Stať dra. Kramáře. uveřejněná z prva v maďarském měsíčníku a po- tom i německy v »Budapester Tagblattu«, vzbu dila pozornost v časopisectvu uherském. »Magyan Orszag« praví o ní, že bylo-li účelem dra. Kra- máře, vzbuditi v Uhrách zájem o české státní právo, pak se jeho stať účelu svého neminula- »Je to jen přirozené — píše »Magyar Orszage — že my Maďaři, jež násilí už vicekrát pozba- vilo na čas státního práva, nikdy nemůžeme uznati, že by násilí mohlo bráti neb dávati práva Jako Világoš nezničil státní právo uherské, tl ani bitva na Bílé Hoře, ani nařízení Marie Te- rezie z roku 1749 nemohlo zničiti státní právo české. Smluvené právo národů je právo věčně žijící ... Právní stránka českého státního práva je tedy nám Maďarům dosti jasná. Jiná otázka je však jeho uskutečnění, neboť tvoří už otázku silně politickou. Vyrovnání z roku 1867 vytvo- řilo z Rakouska dvi sobě rovné státy, v jichž rámci třeti samostatný státní útvar nemohl na- jiti místa. A dokud dualismus panuje, také ho dle našeho přesvědčenní, nalézti nemůže. České státní právo a dualism jsou dva, sobé odporujíe pojmy . . « S tímto posledním názorem »Magyar Orszague srovnávají se i jiné listy maďarské, jimž ve stat Kramářově překáží jednak to, že se české státn právo pokládá za rovné státnímu právu uher skému a jednak, že se jí má zdánlivě upravit cesta jakési revisi vyrovnacích zákonů z r. 1867 V tom smyslu většina uherských listů, mimo jiné i Budapester Tagblatt« pochybují, že by stat Kramářova mohla míti praktický účinek.
Maďar Magyar Orszage Magyar Orszague Kramářův Praha Uhry Bílá hoře Rakousko Budapester Tagblatt Magyan Orszag
9 article
Z Olomouce, 2. května. (K obsazo- váni kanovnických míst při kapi tule olomoucké.) Bylo sděleno, že redakton »Pozoru«, Knechil, byl odsouzen k pokutě 380k pro stať, v níž činil výtky arcibiskupu Khonovi, že při obsazování kanovnických míst při kapitule olomoucké neháji práv, příslušných kapitule. Šlo o obsazení místa prince Hohenloha. Za toto místo, jež příslušelo zadati panovníkovi a o které se dle platných řádů mohou ucházeti také ne- šlechtici, žádalo 15 uchazečů, 12 nešlechticů 3 mladi šlechticové. Arcibiskup zaslal všechny žádosti místodržiteli, ale odtud mu na rozkan z Vídně byly vráceny s příkazem, že má před- ložiti pouze ony tři žádosti šlechtické; ačkoli tito žadatelé neměli ani potřebného stáří av diecési olomoucké nikdy nepůsobili. Arcibisku tomuto příkazu, ač nebyl niktorak odůvodněn statutem kapitulním, vyhověl, místo aby háji práva kapituly a předložil panovnikovi žádost všechny. Sám generální vikár P. Weinlich vy- znal jako svědek před soudem, že se dosud ni- kdy nestalo, aby došlé žádosti nebyly zaslány kabinetní kanceláři a že to, co vláda učinila tentokrát, bylo ovšem proti statutu. Přesto redaktor Knechtl odsouzen pro zanedbání po- vinné redaktorské péče. Z Lublaně, 1. května. (Jak pracuje go rický sněm.) Tento malý přímořský sněmník ne
Knechil Khon Hohenloha P Weinlich Knechtl Olomouc Vídeň Lublaň
10 article
byl téměř dvě léta pro abstinenci slovinských po slanců kompetentní usnášeti se. Lelos se slovinšti poslanci sněmování nevzdalují, ale přes to sněm ne- zasedal celé dvě neděle. Příčinou neočekávaných sně movních prázdnin byla chřipka jednoho vlaského po- slance. Poněvadž bez tohoto poslance Slovinci by měli ve sněmu tolik hlasů jako Vlachové a zemský hejtman by byl nucen rozhodovati svým hlasem, po případě by i arcibiskup Missija mohl přijíti do schůze a svým hlasem rozhodnouti ve prospěch Slo- vinců, zemský hejtman dr. Pajer prohlási! se tak za churavého a nesvolal schůze, dokud se nevyhnu telný vlaský poslanec úplně nezotavil.
Missija doktor Pajer
11 title
Politické zprávy zahraničně.
12 article
V Praze, 2. května.
Praha
13 article
Ruský tisk o české taktice. »Bu B« praví: Nemůže býti pochybnosti, že Čechové na říšské radě budou dělati rozhodnou obstrukci, neboť jinuk nemohou; nejmenší jejich ústup měl by za následek ztrátu vš ho, co za dvacet let od vídeňských vlád krvavě vymohl. Perský šach před cestou do Ruska. Perský šach vypraví se do Petrohradu koňmo. Aidarbejdžanskou provineií budo ho do provázeti 850 hodnostův a úřadníkův a 1500 jezdců. Na hranici tato ohromná družina a rozloučí a vráti. Do Ruska šach s sebou vezme jen 30 osob. Hned za šachem od bere se do Petrohradu na dovolenou ruský vysl a n ee Argisopulo. Anglický vyslanec lord Durand dávno již odejel na dovol nou do Anglie a sotva se již vrátí. Příčiny toho jsou nozdary anglické politiky v Persii a rána, kterou syn jeho obdržel na bojištích transválských. Anglie ještě nejmenovala jeho nástupce. Rozhořčení lorda Duranda za pobytu v Tehoraně zdvoj- násobovalo se tou okolností, že Perpané nikterak před ním neskrývali živou svoji radost nad anglickými porážkami v jižní Africe. Kdo po zorovali Argličany v Persii ješty loni a před- loni, jak si vedli zbujně a drze, leton jich ne poznávají. Také vojenský vyslanec anglick v Teheraně, sir Piecon, odejel do Anglie a lon- dýnská vláda hodlá jej jmenovati konsulem v Odesse.
Čecho Durand Perpaný Piecon Rusko Petrohrad Anglie Persie Tehorana jižní Afrika Odessa
14 article
Milan a Alexandr. Milan a Alexandr se na krev rozvadili Alexandr nejednou již pokoušel se uvolniti pouto, kterým ruce jeho okoval jeho znamenitý otec, ale Milan korunovanou hlavu svého syna zpohlavkoval a Alexandr zase poslušně kona jeho vůli. Ale Milan stal se také jiným na srbském dvoře nesnesitelným a mezi nimi a králem stalo se dorozumění, že Milan musí ze země, aby nepřekážel zákonitému králi. V čele královy strany stojí Vladan Dorděvič, předseda ministerstva. Ale také strana Milanova, jeho hlavním pomáhačem je Vukašin Petrovič, mi- nistr financí, cití se silnou a nemíní bez boje ustoupiti s pole. Stoupenci Milanovi odůvodňují své jednání zkušeností, že Milan na konec vždycky zůstal pánem situace, že Alexandr nikdy naproti němu neokázal pevnou vůli a za- jisté se mu podřídí zas. Obě dvorské strany vedeny jsou osobními výpočty. Podobně také důstojnictvo rozdělilo se na tábor Milanův Alexandrův. Tábor Milanův je skoro silnější. Rusko a Japonsko. Nedávno evropské noviny z podnětu an- glického psaly, že je mezi Ruskem a Japanem napjatý poměr. Telegram »Hosaro BpeMen z Vladivostoku svědči o opaku. Japonsko se stará zachovati dobrý poměr s Ruskem. Markýz Ito dle japonských novin se vyslovil, že všechny pověsti o možnosti rusko-japonské války jsou čiré blbství. Za to však vážnost Anglie klesá jak v Japonsku, tak v Číně. Příčinou jest nejen slabost její, skvěle dokázaná v jižní Africe, nýbrž i hlad v Indii, jenž tam pod vládou Anglie stal se již nevyhladitelným Číňané na jihu Angličany bijou.
Milan Alexandr Dorděvič Milanův Vukašin Petrovič Alexandrův Hosaro BpeMen Ito Číňan Angličan Rusko Japonsko Vladivostok Anglie Čína jižní Afrika Indie evropský novina
15 title
Světová výstava v Pařížl.
Pařížl
16 article Katastrofa
Katastrofa V Paříži, 30. dubna 1900. Do jasu a nádhery světové výstavy, ktero za krásné pohody proudily statisíce lidl, by dnes odpoledne vržen temný a krvavý stín tra gické pohromy. Devět osob bylo zabito a asi 20 raněn sřícením lávky, spojující na Poli Martově vý stavu s pavillonem obrovské zeměkoule. Z of cialních zpráv telegrafiekých dověděli jste se o katastrofé včerejšího dne — chci uvésti tu jen jisté podrobnosti. Světová výstava zahalena je ve smutku — právě v ten den, kdy měla býti naplněna ra dostným hlaholem veliké lidové slavnosti, kdý měly se výstavní radovánky poprvé prodloužit do noci. Stalo se, co bohužel mohlo se předvídati událo se hrozné neštěsti v té výstavě, ježje stále obrazem zmatku, nehotovosti, chaosu, kde tisíce a tisíce návštěvníků denně jest ohrože váno při svých procházkách výstavou, kde se všude ještě v největším kvapu pracuje.
Martův Paříž
17 article
Vylíčil jsem již několikráte věrně tento obraz výstavy světové, jejíž předčasné zahájent bylo opovážlivostí — ano, po včerejšku možno řici — zločinem Výkřiky a krev oběti, rozdrcených sřicenou passerelou na Poli Martově, jsou děsným po tvrzením všech žalob, pronesených proti vládě učinivší obecenstvu přístupnými tato nébezpečná místa, kde se pracuje na ohromných budovách i v neděli, když nesmírné davy lidí procházej se výslavou. Pan ministr Millerand prohlásil, že žádná výstava nebyla v den zahájení tak ho- tová jako letošní a otevřel lidu a cizincůn brány světové výstavy, kde stojí nedbale naho zené pavillony, dřevěné a sádrové, jež mohou chytnout jako troud, kde obecenstvo chodí po lešení z lehkých prken, pak dřevěnými mosty jichž základy jsou podezřelé, kde obecenstv chodí do ledabyle stavěných, ještě nevyzkouma ných úřady, níjak bezpečnostně opatřených pa villonů attrakčních. A všechny opposiční, neodvislé listy nej prudšími slovy činí vládu, zejmena sociali stického ministra Milleranda zodpovědným z včerejší katastrofu, proti němu též ozvaly se
Martův Millerand
18 article
hněvivě výkřiky lidu, když zvěst roznesla se po výstavě a Paříži. Bylo to krátce před čtvrtou hodinou, kdy do výstavního veselého, šumného rozruchu ne- dělního na nejzazším jejím konci a Poli Martově u avenue Suffren zavzněl ohlušující rachot pronikavé výkřiky hrůzy, kdy sřítila se lávk spojující atrakční podnik »Globe célestě s vý- stavištěm. V těchto místech nachází se několik atrakcí: Mareorama, Panorama zaatlantické, na- proti stojí palác Lesnictví, opodál Marocký ba- zar — je tu vždy velmi živo. Lávka 110 m. dlouhá, 4 m. široká, ve výši 5 m. nad zemí spojuje první poschod »Globu« s výstavištěm, neboť tento atrakční pa villon stojí mimo výstavu. Lávka byla vysta- věna architektem »Globu« Goderonem ze železa Poprvé včera v poledne bylo sňato le šení s lávky, jež pak s lehkomyslností neuvě řitelnou byla odevzdána obecenstvu k používání Nebyla ještě ani vykonána zkouška zatěžovací. Obecenstvo valilo se odpoledne hustě přes lávku když o 3 hod. 45 minutách ozval se strašný praskot, zvedl se mrak prachu a lávka se sřítila V první chvíli nastal ohromný zmatek zděšení v okolí neštěstí. Teprve po 10 minu- tách přibyli hasiči a ambulance a ze sutin bě hem odpoledne bylo vytaženo 9 mrtvý chž asi 10 těžce raněných a tolikéž té, lehce zraněných. Odehrály se hrozné, vzrušujicí scény, obe censtvo hlasitě lálo výstavní správě a vládě nebo obklopovalo v němém žalu místo po hromy, odkud vynášeli vojáci a hasiči mrtvoly a raněné.
Martův Suffren Paříž Glob Goderon
19 article
Znenáhla rozšířila se zpráva o neštěstí po výstavě, kde v mnohých končinách neměli ani tušení o ničem, rychleji však rozletěla se po Paříži, kde již před 5. hodinou roznášeli came loti druhé vydání »Patrie« se zprávou o kata- strofě. Obecenstvo trhalo camelotům noviny z rukou. Šířily se přehnané pověsti: sto zab tých, několik set raněných ! Vznikl postrach jako při děsném požáru Dobročinného bazaru Obecenstvo obklopovalo výstavu a dralo se do redakcí, aby zvědělo jmena obětí ! Všude nejrozhorleněji byla odsuzována ne- dbalost a nehotovost výstavy světové, hlasitě se lálo ministru Millerandovi, který přes vše- chny námitky ostatních ministrů stál na tom, aby byla světová výstava zahájena. A zatím co 8 osob zaplatilo životem umfněnost Mille randovu a výstavou i Paříží zachvělo zděšení a smutek, projížděl se výtečný pohlavár strany socialně mezinárodní, jenž v ministerstvu velkých bank a plutokracie, Waldecka Rousseaua a gene- rala Gallifeta zastupuje idey Marxovy, po Se- kvaně na elegantní vachtě »Leně« ve veselé společnosti, popíjející drahocenná vína ze sklepů buržoastů. Byl jsem z dálky, z velké dálky svědkem včerejší katastrofy, o jejíž rozsahu však jsem neměl zdání, až teprve večer. Vystoupil jsem odpoledne s kolegou p. Č. na »velké kolo« na Poli Martové a když nás kolossální kolo pozve- dlo do největší výše, asi do výše druhého patra Eiffelovy věže a když jsme u vytržení obziral nesmírné, velkolepě panorama Paríže a dalekých obzorů jejího okolí, upozornil mne kollega n zvláštní pohnutí v kasárnách »školy vojenské« jež ležely skoro pod námi. »Une fausse alarme« prohodil pán, který byl s námi v tomtéž visu tém vagoně obrovského kola.
Millerand Waldeck Rousseau Marxův Mars Eiffelův Paříž Patria
20 article
Divili jsme se, že vojákům nedopřejí an v neděli klidu se cvičením. Ale v tom nové hnutí zpozorovali jsme v hloubce pod námi v avenue Suffren hemžicí se davy jako mrave- niště. Temné zástupy se rozdvojily a jejich středem s úžasným úprkem ujížděly dva vozy ochranné stanice a vůz hasičů. Něco se stalo na výstavé — lidé se sbíhali utíkali za hasiči. A zatím co »velké kolo« otá čelo se zvolna zpět, viděl jsem kukátkem na konci avenue Suffren černý mrak lidí, nad nímž ve slunci se třpytily přílby hasičů. Tam se udál právě hrozné neštěstí. Ale v té době nikdo neměl ani zdání o jeho rozsahu. Zde jsou příliš zvyklí na všelijaké ne- hody v tom šíleném štvaní a kolotání pařížskéh života pouličního a zvláště ve výstavě a jejín okolí je dosti všedním zjevem nějaká pouliční nehoda nebo neštěstí na stavbě.
21 article
Pohyblivym chodníkem dal jsem se dopravi na Esplanadu Invalidovny, kde jsem chtěl projíti palác umělecko-průmyslový, abych viděl, jak po kročily práce uvnitř. Pobyl jsem tu do 6 hodi ale nikde se vůbec ani slovo neproneslo o ka tastrofě, přihodivší se na druhém konci světové výstavy. Je to též důkazem jej! rozsáhlosti rozvětvenosti. Ale již na ulicích, na boulevardech, pozo roval jsem ruch, rozechvění, rozčilení. A came loti fvali do vřavy ulic: »Patrie! Katastrof na výstavě.« Večer obědval jsem v rodině též u nás známého průmyslníka, jenž ve svém bytě, podobajícím se museu a obrazárně, naplněn skvosty umění a starožitností, shromažďuje spo- lečnost uměleckou a politickou. Mladý úřadník z ministerstva vnitra přinesl podrobnosti kata strofy. »Oh, to bude jembétant“ pro vládu!- Výstava má smůlu — otevřeli ji nehiotovou co je hofové, to se boří. Je to vina Milleran dova!« ozývaly se hlasy. Mladý úřadník nepojímal věc tak tragick a prohodil ke mně s obdivuhodnou nonehalancí »Tři — čtyři mrtví... to se stávají všude takové maléry, což je to proti moskevské kata- strofě o korunovaci ?«
Esplanada Invalidovna Patria
22 article
Ranní listy dnešní přinášejí obšírné články valhé a podrobné referáty o neštěstí. Skoro všechny, i »Matin«, který podporuje nynější vládu, rozhorlené odsuzují otevření výstavy ne dokončené a hledaji ve spěchu s povrchností výstavních praci přičinu katastrofy. Mezi mrtvými a raněnými není ani jeden cizinec. Jsou to vět- ším dílem lidé z chudší střední třídy, kter chtěli užíti nedělní prázdně ve výstavé. Kdo je vinen katastrofou ? Otázka přetřá- sána ve všech žurnálech. Pan Picard, vrchní náčelník výstavních praci, svaluje zodpovědnost s ředitelstva výstavy. »Je to věc města — passerella nepatř pod dozor výstavní administrace.« A městský stavitel pařížský zase svaluje vinu na administraci podniku »Světokoule«. který si dal passerellu vystavět. Tam však pro- hlašují, že nepřevzali dosud stavbu pavillonu ani lávky — tedy za nic nemohou. A stavitel »Světokoule« a lávky též se vymlouvá zase n někoho jiného. Zatím zjištěno, že katastrofa byla zaviněna předčasným otevřením lávky obecenstvu, jakož i špatným materiálem. Passerella byla vystavěna z tak zv. »ciment bati«, nového patentního ma- teriálu stavebního, který prý je velmi praktický a vytrvalý — když cement důkladně vyschne Zde prý se na vyschnutí nečekalo, proto ta k tastrofa . . . Hřišná nedbalost pustila davy lidu na tak vrátkou lávku, sestrojenou z materiálu který mnohým stavitelům se zdá velmi pode zřelým. Této patentní stavební látky bylo užito při celé řadě výstavních budov, při položení základů paláců v Polích Elysejských i při postavení mnohých mostů, přechodů, ochozů a lávek na výstavěl
Picard
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klub národní strany svobodomyslné Valná hromada konati se bude dne ve čtvrtek dne 3. května o 7. hodině večern v místnostech klubovních (Jungmannova třída čís. 26 nové). Na denním pořadu jest: a) za- hájení valné hromady; b) zprávy výroční;o volba předsedy, jeho náměstka, osmi členů vý boru a revisora účtů; d) o politické situaei promluví poslanec pan dr. J. Herold; e) důležitých otázkách živnostenských zahájí roz- hovor pp. posl. K. Adámek, J. Krejčík a V. Němec.
Jungmannův doktor Herold K Adámek J Krejčík
24 article
— K situaci. V úterý má sestoupiti s vídeňský parlament za tím určitě vytknutým cílem, aby opět pracoval. Jsou tomu právě tři léta, co započal ve Vídni prudký ob- strukční boj proti Badenovým jazykovým naří- zením a kdy vydáno bylo heslo, že parlament nesmi dříve státi se dělným, dokud ona natí- zení zůstanou v platnosti. Tak zněl německý diktát. Dne 30. listopadu téhož roku autorita vládní před obstrukeí kapitulovala. Hrabě Ba- deni náhle a neočekávaně propuštěn a na jeho místo povolán jako chef kabinetu baron Gautsch. Však jazyková nařízení zůstala v plat- nosti, by v měsící únoru zaměněna byla za nová, od Badenových valně se lišící. Pod kladem Gautschových nařízení stalo se jazykové rozdělení země ve tři různá pásma, kdežto B denovými provedena byla dvojjazyčnost; le podivuhodným způsobem, který vysvětluje se pouze tim, že do kabinetu, jenž po Gautschovi byl dosazen, povolán byl jeden z českých po- slanců, zástupci lidu beze všech remonstrací jakoby se pranic nebylo stalo, dali si výměne libiti. Leč ani Gautschova nařizení Němce neuspo kojila, naopak trvali na tom, že jazyková na řízení musejí býti vůbec odvolána, jinak že ne dopusti, aby v Rakousku vládlo se ústavně, par lamentně. Nastala perioda nových těžkých zápase a nového násilnictvi. Zatím z jiné strany po čala akce na povalení Čechů a ku vítězstv Němců směřující. Jest znám výrok, že spolek Německa s Rakouskem je něco víc, než pouh přátelství, vzájemné city obou říší že se pro- stupují a že posvěceny jsou na novo svazkem kterým druhdy k sobě upoutány byly dva státy ve svaté římské říši národnosti německé .
Badenův Hrabě Gautsch Gautschův Němec Čecho Vídeň Rakousko Německo
25 article
Jinými slovy, že říší těch, jež obě jsou něme cké, je povinností, pečovati o německou velikos a německou slávu. Zcela ve smyslu tohoto učení působeno na rozhodující kruhy z míst, kde do- mnělé »utiskování« Němeů těžce se neslo. Hrabě Goluchowskí, jehož zahraniční politika založena výhradně na přátelství německém, stával se kaž- dým dnem nervosnějším, až podařilo se jemu a hn Eulenburgovi přesvědčiti o nevhodnosti a škodlivo sti politiky hr. Thuna kruhy vojenské. Baronem Chlumeckým dostalo se německému vedení po- kynu, aby upustilo od demonstrací, které byly chyslány za příčinou manévrů, které loni byly pořádány v severních Čechách, ba na zprávu že obrat ve vnitřní politice rakouské vlastně jiš se stal, vydáno bylo pro německé obyvatelstvo heslo obsahu zcela opáčného, než jaké uchy stáno bylo původně. K čemu schylovalo se po celých šest neděl, stalo se konečně skutkem, Ministerstvo Thunovo požádalo za propuštěnou. povolán byl rozhodný Němec hrabě Clary s tím určitým posláním, aby jazyková nařízení zruši a Němce pro parlamentární práci opět získal Tím kapitulace před diktátem německým stala se úplnou. Dne 17. října 1899 ja z ková nařízení padla. Leč hraběti Cl- rovi se to nepovedlo i dosazen po krátkém intermezzu na jeho místo dr. Körber, který dnes dospěl se svým kabinetem i se svou po- litikou na rozcestí Herkulovo. Jsou jen dvě cesty, jimiž může se bráti. Buď národu našemu dá zadostučinění za to, co mu bylo způsobeno 17. října m. r., nebo musí býti připraven na to že téže zbraně, pomocí které domohli se Němei vítězství, chopí se Čechové také. Čechové maj ovšem docela jiný důvod užiti této zbraně, všech nejostřejší. Nemají totiž naprosto žádné jiné potom nemohou dopustiti, aby nyníklidii
Goluchowskí Baron Thunův Němec Claro Körber Herkulův Čecho Čechy
26 article
Němci bez překážky ovoce svého násilnictví parlamentního banditství a aby vítězoslavně zvo- lati mohli: Teď, kdy jazyková nařízení jsou od- straněna, Čechově pokořeni, pravice rozbita, ted kdy nabyli jsme přesvědčení, že v této říši dělati smíme cokoli, nám že dovoleno vše v . . teď svolujeme, aby si do odvolání, aspoň do te doby, dokud něco se nepřihodí, co by se nám nelibilo, parlament opět drobet prací svou hrál« Jestliže Čechové tomu se oprou a dokáží, že Němei se mýlí, že nesprávná byla jejich kalkulace, tl že se věc nemá, že to, co oni dovedli, dovedou těž jiní, polom stane se tato česk obstrukce, kterouž ad absurdum bude uvedena obstrukce německá, skutkem, za kterýž bude Rakou sko Čechům vděčností povinno váno. Ministerstvo Körbrovo však nemá an vůle ani moci Němcům čeliti. Uvízlo v ne smyslném kruhu, neučiniti na prospěch smír česko-německého ničeho, s čím by Ně me nesouhlasili. Němci ale souhlas svo nedají k ničemu, co by rušilo jejie přesně konstruované a vypočtené germanisačn choutky. Co tedy se stane ? Dojde k české obstrukci. Ta ale musí býti prováděna poněkud jinak, než děla se dosud. Boj bud fentokráte zoufalý a bude veden se strany ně mecké a se strany polských a slovinských spo jencův německé levice se vší bezohledností Nastanou nyní momenty, kdy bude nutno dosa
Němec Čechův Čecho
27 article
vadního rytířství se vzdáti. Bude zapotřebí ne- jen nejpřesnějšího konání povinností se strany všech poslancův bez výjimky, bude zapotřebl nejen naprosté jednoty všech spolupůsobících činitelů, zejmena musí se ustati na dobu boje ode všech pochybností, skoněi-li zápas vítězně či ne, každý musí býti naplněn přesvědčením, že boj za dobrou, poctivou věc ani jiného konce míti nemůže a nesmí. A co stane se, zvítězíli česká obstrukce a dokáže-li, že nemají jen Němci na hi privilej? Kdož to ví? Roz- hárané, smutné poměry v této říši jsou smutným důsledkem nevyřizené otázky české. Buď Ra- kousko se vzehopí v poctivém úmyslu ko- nečně ji rozřešiti ve smyslu spravedlnosti a práva aneb boj veden bude na novo. Vše ostatní je vedlejší. Zastavením ústavní čin- nosti Rakonsko se nespasí, nýbrž zabřede ještě hloubějí. Rovněž nic se nepořídí s rozpuštěním rady řišské. Tolik by snad už ve Vídni mohli vědět. Otázka, půjde-li pan Koerber nebo ne- půjde, je ale tak podřízená, že nestojí za to o uvažovati. Rakousko bez rozřešení české otázky nemůže dále, nechť se děje co děje. Rakousku a spolu Němcům by bylo jen tím pomoženo, kdyby nalezl se nějaký český Efialtes, mízera neb slaboch, ale doufejmež, že se tak nestane. Co se tedy stane? Čím bude věc zakončena? Jsou lidé, kteří tvrdí, že ničím, aneb, správněji řečeno, rakouským způsobem. Pomůže-li si vláda nějak k penězům, jichž má tak tuze zapotřebí, bude prý čekat, až poměry ještě více — »uzrají.« — Máme ale za to, že do nekonečna tato hra provozovati se nedá.
Němec Koerber Vídeň Rakousko spravedlnost a práv aneb boj
28 article
— Néco nového. »Prager Tagblatt« učinil již zase nové objevení. Ne v důležitém nyní oboru footballovém, ani no v rubrice »domácího rádce«, nýbrž v politice. Zmíněný list rozepsal se včera o situaci a o tom, co Čechové ve své nestydatosti či nenasytnosti chtějí a pravil, ž nestačí jim dnes již ani Badenovo ani Gautschovo nařízení, nýbrž že chtějí mít obě. Znalci jazy- kové otázky měli dosud za to, že obě nařízení na vzájem se vylučují, poněvadž každé z nich založeno je na jiném podkladu, však nyní je patrno, že věc se má docela jinak. »Pr. Tgbl.« to dokázal. Badeni dekretoval prý oboujazyěnost v obou pásmech jazykových, perhorreskov a ale vnitřní jazyk, Gautsch zatím ale rozdělil země na jazyková pásma a koncedoval Čechům vnitřní jazyk český. Teď by chtěli Čechové sebrat smetanu z nařízení obou: dvou- jazyěnost z Badena a vnitřní jazyk z Gautsche. — Take píše list, vycházející v Čechách upro- střed boje národního a list, který v zápasu tom chce být jedné straně pavezníkem. Když ne- mají ani tušení o jazykových na- řizeních ani ti, kteři do veřejných listů plší články o politické si- tuaci, potom se odvažují nepřátelé naši po- pírati, že boj ten, prohlášený těmto nařízením, byl vrcholem frivolnosti, již proto, že z těch strašně pronásledovaných a nařízení těmi utišté- ných obsah nařízení těch nikdo nezná.
Prager Čecho Badenův Gautschův Baden Gautsch Gautsch Čechy
29 article
— Kluby občanské. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá členskou schůzi dnes ve čtvrtek o 8. hod. večer v re- staurantu p. A. Sochůrka. v »Kopmance« Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Přednáška pana říš. a zem. poslance Schwarze: »O potřebě přiměřené úpravy veřejného chudinství, vzhledem k novému zákonu o právu domovském«.3 Volné návrhy. Hosté členy uvedení jsou vítáni. — Občanský klub v Karlíně má dnes ve čtvrtek v 8 hod. večer důležitou vý- borovou schůzi v klubovních místnostech v h - stinci p. Ant. Sustery ve Vítkově ul. — Kyjevští gymnasisté do Praby Náš krajan V. Petr, ředitel kyjevského pečer- ského gymnasia, pořádá každoročně s abitu- rienty tohoto ústavu další projíždky po rišt ruské. Tak během minulých let žáci gymnasia, vedeni ředitelem, navštívili Krym, Kavkaz, Volgu, Ural, Moskvu, Petrohradr atd. Letos rozhodl se řed. Petr uspořádati s abiturienty výlet na pařížskou výstavu, při kterěž příleži- tosti hodlá navštíviti i různá města středoevrop- ská. Celá výprava bude sestávati asi z 50 osob, několika professorů a žáků, Rusů a P - láků. Navštíví nejprve Varšavu a Toruň, odtud pojede do Berlina, do Drážďan, odkudž se po lodi vypraví do Podmokel a po dráze dále do Prahy, kamž přibude koncem června. V Praze se kyjevšti hosté hodlají zdržeti ně- kohk dní, aby se seznámili »s ohniskem všeho slovanského života«. Z Prahy se výprava vydá přes jižní Německo do P'ařížei nazpět pojede přes Švýcary a Kostnici vrátí se přes Videň, Pešť a Lvov do Kyjeva.
A Sochůrek Schwarz Petr Švýcar Praha Karlín Vítkov Krym Kavkaz Volha Ural Moskva Varšava Toruň Berlín Drážďany Podmokly Německo Videň Pešť Lvov Kyjev staroměstský občanský klub občanský klub Petrohradr Plák
30 article
Pořadatel těchto studentských výprav řed. Petr dbá už předem, aby se jeho svěřencům dostalo levnějších cen na dráhách a pokud možno bez- platného ubytování v městech, kde se výprava zdrží. Tím se dosáhne, že několikanedělní cesta nestojí jednotlivce více, než asi 200 rubla. Zámožnější žáci hradí si tento náklad sami, pro chudé se opatřuje sbírkami. Nedala by se tato rozhodně praktická myšlenka řed. Petra provésti i na našich středních ústavech? — Českosrbský večer v Petrohradě. Dne 27. dubna Češi a Srbové petrohradšti uspo- řádali společnou večerní zábavu, jež dle »lioe. Bp.« slavně se vydařila. Byla to prvá veřejná zábava v Petrohradě, na které se spojili sy- nové dvou rozličných slovanských národů. Zá- bava měla čásť koncerlní a tansční. Pořadatelé prý se chvěli strachem před hrozným soudem chladného ruského obecenstva; lím větší radost měli z neočekávaného úspěchu svého podniku. Hosté zůstali až do bílého dne. Čistě slovanská nálada proměnila se na konec v unášející, na- kažlivou veselost. Již mezi koncertem mez umělci a obecenstvem navázal se srdečný, vřelý poměr, jenž elaktrisoval obecenstvo i výkonné slly. S českými a srbskými umělci přátelsky účinkovali ruští: paní Doliná, pp. Butke- vič a Serebrjakov, kteři v něko- lika dnech odjedou do Prahy na pohostinské hry v opeře Národ- ního divadla. Mezi hosty byla také paní Garevá, jež už byla účastna českého poho- stinství a nadšených českých ovací ruskému umění. Na Rusech jest — praví zpravodaj »Hoaro B« — aby se Čechům odvdé- číli. Ze slovanských umělců kromrě Hlaváče, Kadlce a Šolara s dcerou vynikly dvě no- vínky, ostatně docela různorodé i charakterem významem. Ceška slč. Běla Horská, nyní elevka Alexandrinského divadla petrohradského,
Petr Petro Čech Srba Serebrjakov Garevá Čecho Kadlc Šolar Horská Petrohrad Praha Rus Hoaro B