1
masthead
3. května 1900.
5
article
rýboru na povolení potřebného nákladu pro stavbu
čtyř pavillonů při ústavu dobřanském přijat.
Posl dr. Pippich referoval o České akadémii
věd, slovesnosti a umění: podpora ročních 56.000 K.
Výroční zpráva vzata s uspokojením na vědomí. Tím
výřízena také zpráva zemského výboru. Národopisnému
museu českoslovanskému v Praze povoleno do konce
roku 1903 ročních 4000 K. Petice rady musejní za
podporu na stavbu vlastní budovy k návrhu refe-
renta přikázána zemskému výboru ku podání zprávy
a návrhu v příštím zasedání. Spolku pro vystavění
akademického domu v Praze navržena podpora 2000 K,,
spolek sám věnoval 122.000 K a věnuje na čítárnu
a knihovnu 10.000 K ročně. Referent navrhuje sou-
hlasně s výborem zemským na r. 1900 obnos 2000k
a resoluci, kterou se zemskému výboru ukládá, aby
opětně uvažoval o účinnější zemské podpoře k účelu
rychlejšího dostižení úkolu spolku pro vystavění aka-
demického domu v Praze a do příštího zasedání
zprávu podal. Přijímá se.
Jedná se o zprávě zemského výboru ohledně
podpory praehistorického prozkoumání království če-
ského. Česká akademie věd a německý spolek žádají
za tím účelem za subvenci. Zemský výbor navrhuje
na 3 léta roční dotace po 4000 K; rozhodnutí o způ-
sobu provedení ponechati se má zemskému výboru
ve srozumění s oběma uvedenými korporacemi.
Ref. dr. Pippich navrhuje resoluci, aby i vláda
přiměřeně k témuž účelu přispěla.
Posl. dr. Eppinger souhlasí s tím, ale žádá
aby se rozdělení subvence stalo přiměřeným způ
sobem. — Přijato.
doktor
Pippich
Ref
Posl
Eppinger
Praha
Český akademie věda
6
article
Obchodní a živnostenská komora v Praze žádá
za podporu na zřízení interieuru českého v pařížské
výstavě, by se umožnilo, aby pro Umělecko-průmy-
slové museum v Praze byl interieur ten jako vzácný
objekt umělecký a umělecko-průmyslový v celku
zachován. Jedná se o krytí deficitu asi 26.000 K.
Ref. dr. Pippich navrhuje, aby zemský výbor
byl zmocněn za tím účelem dále vyjednávati s ob-
chodní komorou pražskou, jakým způsobem a při-
padně jakým příspěvkem zemským by bylo lze cenný
tento předmět získati k trvalému jeho umístění v umě-
lecko průmyslovém museu v Praze, a aby o tom
v příštím zasedání podal zprávu, což schváleno.
Posl. dr. Pippích referuje o kapit. IX. tit.1.
»České zemské divadlo«. Pokud se týče zprávy zem-
ského výboru o žádosti družstva za náhradu pro
přerušení her při úmrtí císařovny Elišky, schválena
náhrada 2400 zl. Pokud se týče zprávy zemského
výboru o strojním zařízení k elektrickému osvětlo-
vání, eventuálně jeho přeložení, se dle zprávy tech-
nického dozorce inž. p. Skopce nyní žádná změna
nedoporučuje. Zpráva vzata na vědomí. Na ukončení
umělecké výzdoby Národního divadla, totiž zaopa-
tření obou trig na pilonech, je v rozpočtu na r. 1900
navržena částka 10.000 K jako 3. lhůta. Vzato na
vědomí s resolučním návrhem referenta, aby zemský
výbor prováděl další přípravné práce na dokončení
umělecké výzdoby se zřetelem na původního navr-
hovatele, akad. sochaře p. B. Schnircha, a v nej-
bližším zasedání podal zprávu. Přijato bez debaty.
Ref
doktor
Pippich
Posl
Pippe
Eliška
Ing
Skopec
Schnirch
Praha
živnostenský komora
průmyslový muzeum
Český zemský divadlo
národní divadlo
7
article
Dalším předmětem jsou zprávy zemského vý-
boru o peticích pensijního spolku solistů, sboru,
orchestru a technického personálu Národního divadla.
Dne 30. čurvna t. r. skončí smlouva s nynějším
družstvem. Vypracována a zemským výborem schvá-
lena nová smlouva. Navrhuje se: služné: technické-
mu dozorci doplněk, osobní přídavek 800 K, divadel
nímu podnikateli subvence sumou 61.000 K. Zavésti
se mají divadelní prázdniny 27 dní a náhrada za
tyto dny obnosem 32.400 K jako zvláštní položka
mimo subvenci. Příspěvek na převážení dekorací
budiž zvýšen o 1000 K. Vzhledem k nové smlouvě
s podnikatelstvem, která ukládá větší finanční povin-
nosti podnikateli vůči pensijnímu fondu, navrhuje
ref. dr. Pippich na základě zprávy zemského vý-
boru povolení zvláštní položky ve zvýšeném obnosu
5000 K (místo 3000 K) k výplatě pro pensijní fond.
Zpráva zemského výboru o peticích pensijních fondů
Národního divadla vzata na vědomí. Položky roz-
počtové dle návrhu p. referenta schváleny.
Posl. dr. Pippich podává zevrubnou a pečlivě
sestavenou zprávu o uměleckém vedení Národního
divadla v minulém roce a navrhuje zvýšení položky
na vytápění a osvětlování z 20.000 K na 25.000 K.
Posl. Materna navrhuje, aby osobní přídavek
800 K technickému dozorci byl mu započítán jako
zvýšení služného, což přijato.
Posl. dr. Schůcker podává zprávu o něme
ckém divadle, na něž úhrnný obnos obnáší 161.786k
doktor
Pippich
Posl
K Posl
Matern
Schůcker
národní divadlo
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. května. (Maďaři o če
ském státním právě.) Stať dra. Kramáře.
uveřejněná z prva v maďarském měsíčníku a po-
tom i německy v »Budapester Tagblattu«, vzbu
dila pozornost v časopisectvu uherském. »Magyan
Orszag« praví o ní, že bylo-li účelem dra. Kra-
máře, vzbuditi v Uhrách zájem o české státní
právo, pak se jeho stať účelu svého neminula-
»Je to jen přirozené — píše »Magyar Orszage
— že my Maďaři, jež násilí už vicekrát pozba-
vilo na čas státního práva, nikdy nemůžeme
uznati, že by násilí mohlo bráti neb dávati práva
Jako Világoš nezničil státní právo uherské, tl
ani bitva na Bílé Hoře, ani nařízení Marie Te-
rezie z roku 1749 nemohlo zničiti státní právo
české. Smluvené právo národů je právo věčně
žijící ... Právní stránka českého státního práva
je tedy nám Maďarům dosti jasná. Jiná otázka
je však jeho uskutečnění, neboť tvoří už otázku
silně politickou. Vyrovnání z roku 1867 vytvo-
řilo z Rakouska dvi sobě rovné státy, v jichž
rámci třeti samostatný státní útvar nemohl na-
jiti místa. A dokud dualismus panuje, také ho
dle našeho přesvědčenní, nalézti nemůže. České
státní právo a dualism jsou dva, sobé odporujíe
pojmy . . «
S tímto posledním názorem »Magyar Orszague
srovnávají se i jiné listy maďarské, jimž ve stat
Kramářově překáží jednak to, že se české státn
právo pokládá za rovné státnímu právu uher
skému a jednak, že se jí má zdánlivě upravit
cesta jakési revisi vyrovnacích zákonů z r. 1867
V tom smyslu většina uherských listů, mimo jiné
i Budapester Tagblatt« pochybují, že by stat
Kramářova mohla míti praktický účinek.
Maďar
Magyar Orszage
Magyar Orszague
Kramářův
Praha
Uhry
Bílá hoře
Rakousko
Budapester Tagblatt
Magyan Orszag
9
article
Z Olomouce, 2. května. (K obsazo-
váni kanovnických míst při kapi
tule olomoucké.) Bylo sděleno, že redakton
»Pozoru«, Knechil, byl odsouzen k pokutě 380k
pro stať, v níž činil výtky arcibiskupu Khonovi,
že při obsazování kanovnických míst při kapitule
olomoucké neháji práv, příslušných kapitule. Šlo
o obsazení místa prince Hohenloha. Za toto
místo, jež příslušelo zadati panovníkovi a o které
se dle platných řádů mohou ucházeti také ne-
šlechtici, žádalo 15 uchazečů, 12 nešlechticů
3 mladi šlechticové. Arcibiskup zaslal všechny
žádosti místodržiteli, ale odtud mu na rozkan
z Vídně byly vráceny s příkazem, že má před-
ložiti pouze ony tři žádosti šlechtické; ačkoli
tito žadatelé neměli ani potřebného stáří av
diecési olomoucké nikdy nepůsobili. Arcibisku
tomuto příkazu, ač nebyl niktorak odůvodněn
statutem kapitulním, vyhověl, místo aby háji
práva kapituly a předložil panovnikovi žádost
všechny. Sám generální vikár P. Weinlich vy-
znal jako svědek před soudem, že se dosud ni-
kdy nestalo, aby došlé žádosti nebyly zaslány
kabinetní kanceláři a že to, co vláda učinila
tentokrát, bylo ovšem proti statutu. Přesto
redaktor Knechtl odsouzen pro zanedbání po-
vinné redaktorské péče.
Z Lublaně, 1. května. (Jak pracuje go
rický sněm.) Tento malý přímořský sněmník ne
Knechil
Khon
Hohenloha
P Weinlich
Knechtl
Olomouc
Vídeň
Lublaň
10
article
byl téměř dvě léta pro abstinenci slovinských po
slanců kompetentní usnášeti se. Lelos se slovinšti
poslanci sněmování nevzdalují, ale přes to sněm ne-
zasedal celé dvě neděle. Příčinou neočekávaných sně
movních prázdnin byla chřipka jednoho vlaského po-
slance. Poněvadž bez tohoto poslance Slovinci by
měli ve sněmu tolik hlasů jako Vlachové a zemský
hejtman by byl nucen rozhodovati svým hlasem, po
případě by i arcibiskup Missija mohl přijíti do
schůze a svým hlasem rozhodnouti ve prospěch Slo-
vinců, zemský hejtman dr. Pajer prohlási! se tak
za churavého a nesvolal schůze, dokud se nevyhnu
telný vlaský poslanec úplně nezotavil.
Missija
doktor
Pajer
11
title
Politické zprávy zahraničně.
12
article
V Praze, 2. května.
Praha
13
article
Ruský tisk o české taktice.
»Bu B« praví: Nemůže
býti pochybnosti, že Čechové na říšské radě
budou dělati rozhodnou obstrukci, neboť jinuk
nemohou; nejmenší jejich ústup měl by za
následek ztrátu vš ho, co za dvacet let od
vídeňských vlád krvavě vymohl.
Perský šach před cestou do Ruska.
Perský šach vypraví se do Petrohradu
koňmo. Aidarbejdžanskou provineií budo ho do
provázeti 850 hodnostův a úřadníkův a 1500
jezdců. Na hranici tato ohromná družina a
rozloučí a vráti. Do Ruska šach s sebou vezme
jen 30 osob. Hned za šachem od bere se do
Petrohradu na dovolenou ruský vysl a n ee
Argisopulo. Anglický vyslanec lord
Durand dávno již odejel na dovol nou do Anglie
a sotva se již vrátí. Příčiny toho jsou nozdary
anglické politiky v Persii a rána, kterou syn
jeho obdržel na bojištích transválských. Anglie
ještě nejmenovala jeho nástupce. Rozhořčení
lorda Duranda za pobytu v Tehoraně zdvoj-
násobovalo se tou okolností, že Perpané nikterak
před ním neskrývali živou svoji radost nad
anglickými porážkami v jižní Africe. Kdo po
zorovali Argličany v Persii ješty loni a před-
loni, jak si vedli zbujně a drze, leton jich ne
poznávají. Také vojenský vyslanec anglick
v Teheraně, sir Piecon, odejel do Anglie a lon-
dýnská vláda hodlá jej jmenovati konsulem
v Odesse.
Čecho
Durand
Perpaný
Piecon
Rusko
Petrohrad
Anglie
Persie
Tehorana
jižní Afrika
Odessa
14
article
Milan a Alexandr.
Milan a Alexandr se na krev rozvadili
Alexandr nejednou již pokoušel se uvolniti
pouto, kterým ruce jeho okoval jeho znamenitý
otec, ale Milan korunovanou hlavu svého syna
zpohlavkoval a Alexandr zase poslušně kona
jeho vůli. Ale Milan stal se také jiným na
srbském dvoře nesnesitelným a mezi nimi a
králem stalo se dorozumění, že Milan musí ze
země, aby nepřekážel zákonitému králi. V čele
královy strany stojí Vladan Dorděvič, předseda
ministerstva. Ale také strana Milanova, jeho
hlavním pomáhačem je Vukašin Petrovič, mi-
nistr financí, cití se silnou a nemíní bez boje
ustoupiti s pole. Stoupenci Milanovi odůvodňují
své jednání zkušeností, že Milan na konec
vždycky zůstal pánem situace, že Alexandr
nikdy naproti němu neokázal pevnou vůli a za-
jisté se mu podřídí zas. Obě dvorské strany
vedeny jsou osobními výpočty. Podobně také
důstojnictvo rozdělilo se na tábor Milanův
Alexandrův. Tábor Milanův je skoro silnější.
Rusko a Japonsko.
Nedávno evropské noviny z podnětu an-
glického psaly, že je mezi Ruskem a Japanem
napjatý poměr. Telegram »Hosaro BpeMen
z Vladivostoku svědči o opaku. Japonsko se
stará zachovati dobrý poměr s Ruskem. Markýz
Ito dle japonských novin se vyslovil, že všechny
pověsti o možnosti rusko-japonské války jsou
čiré blbství. Za to však vážnost Anglie
klesá jak v Japonsku, tak v Číně.
Příčinou jest nejen slabost její, skvěle dokázaná
v jižní Africe, nýbrž i hlad v Indii, jenž tam
pod vládou Anglie stal se již nevyhladitelným
Číňané na jihu Angličany bijou.
Milan
Alexandr
Dorděvič
Milanův
Vukašin Petrovič
Alexandrův
Hosaro BpeMen
Ito
Číňan
Angličan
Rusko
Japonsko
Vladivostok
Anglie
Čína
jižní Afrika
Indie
evropský novina
15
title
Světová výstava v Pařížl.
Pařížl
16
article
Katastrofa
Katastrofa
V Paříži, 30. dubna 1900.
Do jasu a nádhery světové výstavy, ktero
za krásné pohody proudily statisíce lidl, by
dnes odpoledne vržen temný a krvavý stín tra
gické pohromy.
Devět osob bylo zabito a asi 20 raněn
sřícením lávky, spojující na Poli Martově vý
stavu s pavillonem obrovské zeměkoule. Z of
cialních zpráv telegrafiekých dověděli jste se
o katastrofé včerejšího dne — chci uvésti tu
jen jisté podrobnosti.
Světová výstava zahalena je ve smutku —
právě v ten den, kdy měla býti naplněna ra
dostným hlaholem veliké lidové slavnosti, kdý
měly se výstavní radovánky poprvé prodloužit
do noci.
Stalo se, co bohužel mohlo se předvídati
událo se hrozné neštěsti v té výstavě, ježje
stále obrazem zmatku, nehotovosti, chaosu, kde
tisíce a tisíce návštěvníků denně jest ohrože
váno při svých procházkách výstavou, kde se
všude ještě v největším kvapu pracuje.
Martův
Paříž
17
article
Vylíčil jsem již několikráte věrně tento
obraz výstavy světové, jejíž předčasné zahájent
bylo opovážlivostí — ano, po včerejšku možno
řici — zločinem
Výkřiky a krev oběti, rozdrcených sřicenou
passerelou na Poli Martově, jsou děsným po
tvrzením všech žalob, pronesených proti vládě
učinivší obecenstvu přístupnými tato nébezpečná
místa, kde se pracuje na ohromných budovách
i v neděli, když nesmírné davy lidí procházej
se výslavou. Pan ministr Millerand prohlásil, že
žádná výstava nebyla v den zahájení tak ho-
tová jako letošní a otevřel lidu a cizincůn
brány světové výstavy, kde stojí nedbale naho
zené pavillony, dřevěné a sádrové, jež mohou
chytnout jako troud, kde obecenstvo chodí po
lešení z lehkých prken, pak dřevěnými mosty
jichž základy jsou podezřelé, kde obecenstv
chodí do ledabyle stavěných, ještě nevyzkouma
ných úřady, níjak bezpečnostně opatřených pa
villonů attrakčních.
A všechny opposiční, neodvislé listy nej
prudšími slovy činí vládu, zejmena sociali
stického ministra Milleranda zodpovědným z
včerejší katastrofu, proti němu též ozvaly se
Martův
Millerand
18
article
hněvivě výkřiky lidu, když zvěst roznesla se po
výstavě a Paříži.
Bylo to krátce před čtvrtou hodinou, kdy
do výstavního veselého, šumného rozruchu ne-
dělního na nejzazším jejím konci a Poli Martově
u avenue Suffren zavzněl ohlušující rachot
pronikavé výkřiky hrůzy, kdy sřítila se lávk
spojující atrakční podnik »Globe célestě s vý-
stavištěm. V těchto místech nachází se několik
atrakcí: Mareorama, Panorama zaatlantické, na-
proti stojí palác Lesnictví, opodál Marocký ba-
zar — je tu vždy velmi živo.
Lávka 110 m. dlouhá, 4 m. široká, ve
výši 5 m. nad zemí spojuje první poschod
»Globu« s výstavištěm, neboť tento atrakční pa
villon stojí mimo výstavu. Lávka byla vysta-
věna architektem »Globu« Goderonem ze železa
Poprvé včera v poledne bylo sňato le
šení s lávky, jež pak s lehkomyslností neuvě
řitelnou byla odevzdána obecenstvu k používání
Nebyla ještě ani vykonána zkouška zatěžovací.
Obecenstvo valilo se odpoledne hustě přes lávku
když o 3 hod. 45 minutách ozval se strašný
praskot, zvedl se mrak prachu a lávka se sřítila
V první chvíli nastal ohromný zmatek
zděšení v okolí neštěstí. Teprve po 10 minu-
tách přibyli hasiči a ambulance a ze sutin bě
hem odpoledne bylo vytaženo 9 mrtvý chž
asi 10 těžce raněných a tolikéž té,
lehce zraněných.
Odehrály se hrozné, vzrušujicí scény, obe
censtvo hlasitě lálo výstavní správě a vládě
nebo obklopovalo v němém žalu místo po
hromy, odkud vynášeli vojáci a hasiči mrtvoly
a raněné.
Martův
Suffren
Paříž
Glob
Goderon
19
article
Znenáhla rozšířila se zpráva o neštěstí po
výstavě, kde v mnohých končinách neměli ani
tušení o ničem, rychleji však rozletěla se po
Paříži, kde již před 5. hodinou roznášeli came
loti druhé vydání »Patrie« se zprávou o kata-
strofě. Obecenstvo trhalo camelotům noviny
z rukou. Šířily se přehnané pověsti: sto zab
tých, několik set raněných ! Vznikl postrach
jako při děsném požáru Dobročinného bazaru
Obecenstvo obklopovalo výstavu a dralo se do
redakcí, aby zvědělo jmena obětí !
Všude nejrozhorleněji byla odsuzována ne-
dbalost a nehotovost výstavy světové, hlasitě
se lálo ministru Millerandovi, který přes vše-
chny námitky ostatních ministrů stál na tom,
aby byla světová výstava zahájena. A zatím
co 8 osob zaplatilo životem umfněnost Mille
randovu a výstavou i Paříží zachvělo zděšení
a smutek, projížděl se výtečný pohlavár strany
socialně mezinárodní, jenž v ministerstvu velkých
bank a plutokracie, Waldecka Rousseaua a gene-
rala Gallifeta zastupuje idey Marxovy, po Se-
kvaně na elegantní vachtě »Leně« ve veselé
společnosti, popíjející drahocenná vína ze sklepů
buržoastů.
Byl jsem z dálky, z velké dálky svědkem
včerejší katastrofy, o jejíž rozsahu však jsem
neměl zdání, až teprve večer. Vystoupil jsem
odpoledne s kolegou p. Č. na »velké kolo« na
Poli Martové a když nás kolossální kolo pozve-
dlo do největší výše, asi do výše druhého patra
Eiffelovy věže a když jsme u vytržení obziral
nesmírné, velkolepě panorama Paríže a dalekých
obzorů jejího okolí, upozornil mne kollega n
zvláštní pohnutí v kasárnách »školy vojenské«
jež ležely skoro pod námi. »Une fausse alarme«
prohodil pán, který byl s námi v tomtéž visu
tém vagoně obrovského kola.
Millerand
Waldeck Rousseau
Marxův
Mars
Eiffelův
Paříž
Patria
20
article
Divili jsme se, že vojákům nedopřejí an
v neděli klidu se cvičením. Ale v tom nové
hnutí zpozorovali jsme v hloubce pod námi
v avenue Suffren hemžicí se davy jako mrave-
niště. Temné zástupy se rozdvojily a jejich
středem s úžasným úprkem ujížděly dva vozy
ochranné stanice a vůz hasičů.
Něco se stalo na výstavé — lidé se sbíhali
utíkali za hasiči. A zatím co »velké kolo« otá
čelo se zvolna zpět, viděl jsem kukátkem na
konci avenue Suffren černý mrak lidí, nad nímž
ve slunci se třpytily přílby hasičů. Tam se udál
právě hrozné neštěstí.
Ale v té době nikdo neměl ani zdání o jeho
rozsahu. Zde jsou příliš zvyklí na všelijaké ne-
hody v tom šíleném štvaní a kolotání pařížskéh
života pouličního a zvláště ve výstavě a jejín
okolí je dosti všedním zjevem nějaká pouliční
nehoda nebo neštěstí na stavbě.
21
article
Pohyblivym chodníkem dal jsem se dopravi
na Esplanadu Invalidovny, kde jsem chtěl projíti
palác umělecko-průmyslový, abych viděl, jak po
kročily práce uvnitř. Pobyl jsem tu do 6 hodi
ale nikde se vůbec ani slovo neproneslo o ka
tastrofě, přihodivší se na druhém konci světové
výstavy. Je to též důkazem jej! rozsáhlosti
rozvětvenosti.
Ale již na ulicích, na boulevardech, pozo
roval jsem ruch, rozechvění, rozčilení. A came
loti fvali do vřavy ulic: »Patrie! Katastrof
na výstavě.« Večer obědval jsem v rodině též
u nás známého průmyslníka, jenž ve svém bytě,
podobajícím se museu a obrazárně, naplněn
skvosty umění a starožitností, shromažďuje spo-
lečnost uměleckou a politickou. Mladý úřadník
z ministerstva vnitra přinesl podrobnosti kata
strofy. »Oh, to bude jembétant“ pro vládu!-
Výstava má smůlu — otevřeli ji nehiotovou
co je hofové, to se boří. Je to vina Milleran
dova!« ozývaly se hlasy.
Mladý úřadník nepojímal věc tak tragick
a prohodil ke mně s obdivuhodnou nonehalancí
»Tři — čtyři mrtví... to se stávají všude
takové maléry, což je to proti moskevské kata-
strofě o korunovaci ?«
Esplanada Invalidovna
Patria
22
article
Ranní listy dnešní přinášejí obšírné články
valhé a podrobné referáty o neštěstí. Skoro
všechny, i »Matin«, který podporuje nynější
vládu, rozhorlené odsuzují otevření výstavy ne
dokončené a hledaji ve spěchu s povrchností
výstavních praci přičinu katastrofy. Mezi mrtvými
a raněnými není ani jeden cizinec. Jsou to vět-
ším dílem lidé z chudší střední třídy, kter
chtěli užíti nedělní prázdně ve výstavé.
Kdo je vinen katastrofou ? Otázka přetřá-
sána ve všech žurnálech. Pan Picard, vrchní
náčelník výstavních praci, svaluje zodpovědnost
s ředitelstva výstavy.
»Je to věc města — passerella nepatř
pod dozor výstavní administrace.«
A městský stavitel pařížský zase svaluje
vinu na administraci podniku »Světokoule«.
který si dal passerellu vystavět. Tam však pro-
hlašují, že nepřevzali dosud stavbu pavillonu
ani lávky — tedy za nic nemohou. A stavitel
»Světokoule« a lávky též se vymlouvá zase n
někoho jiného.
Zatím zjištěno, že katastrofa byla zaviněna
předčasným otevřením lávky obecenstvu, jakož
i špatným materiálem. Passerella byla vystavěna
z tak zv. »ciment bati«, nového patentního ma-
teriálu stavebního, který prý je velmi praktický
a vytrvalý — když cement důkladně vyschne
Zde prý se na vyschnutí nečekalo, proto ta k
tastrofa . . . Hřišná nedbalost pustila davy lidu
na tak vrátkou lávku, sestrojenou z materiálu
který mnohým stavitelům se zdá velmi pode
zřelým.
Této patentní stavební látky bylo užito při
celé řadě výstavních budov, při položení základů
paláců v Polích Elysejských i při postavení
mnohých mostů, přechodů, ochozů a lávek na
výstavěl
Picard
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub národní strany svobodomyslné
Valná hromada konati se bude dne
ve čtvrtek dne 3. května o 7. hodině večern
v místnostech klubovních (Jungmannova třída
čís. 26 nové). Na denním pořadu jest: a) za-
hájení valné hromady; b) zprávy výroční;o
volba předsedy, jeho náměstka, osmi členů vý
boru a revisora účtů; d) o politické situaei
promluví poslanec pan dr. J. Herold; e)
důležitých otázkách živnostenských zahájí roz-
hovor pp. posl. K. Adámek, J. Krejčík
a V. Němec.
Jungmannův
doktor
Herold
K Adámek
J Krejčík
24
article
— K situaci. V úterý má sestoupiti s
vídeňský parlament za tím určitě vytknutým
cílem, aby opět pracoval. Jsou tomu
právě tři léta, co započal ve Vídni prudký ob-
strukční boj proti Badenovým jazykovým naří-
zením a kdy vydáno bylo heslo, že parlament
nesmi dříve státi se dělným, dokud ona natí-
zení zůstanou v platnosti. Tak zněl německý
diktát. Dne 30. listopadu téhož roku autorita
vládní před obstrukeí kapitulovala. Hrabě Ba-
deni náhle a neočekávaně propuštěn a na jeho
místo povolán jako chef kabinetu baron
Gautsch. Však jazyková nařízení zůstala v plat-
nosti, by v měsící únoru zaměněna byla za
nová, od Badenových valně se lišící. Pod
kladem Gautschových nařízení stalo se jazykové
rozdělení země ve tři různá pásma, kdežto B
denovými provedena byla dvojjazyčnost; le
podivuhodným způsobem, který vysvětluje se
pouze tim, že do kabinetu, jenž po Gautschovi
byl dosazen, povolán byl jeden z českých po-
slanců, zástupci lidu beze všech remonstrací
jakoby se pranic nebylo stalo, dali si výměne
libiti. Leč ani Gautschova nařizení Němce neuspo
kojila, naopak trvali na tom, že jazyková na
řízení musejí býti vůbec odvolána, jinak že ne
dopusti, aby v Rakousku vládlo se ústavně, par
lamentně. Nastala perioda nových těžkých zápase
a nového násilnictvi. Zatím z jiné strany po
čala akce na povalení Čechů a ku vítězstv
Němců směřující. Jest znám výrok, že spolek
Německa s Rakouskem je něco víc, než pouh
přátelství, vzájemné city obou říší že se pro-
stupují a že posvěceny jsou na novo svazkem
kterým druhdy k sobě upoutány byly dva státy
ve svaté římské říši národnosti německé .
Badenův
Hrabě
Gautsch
Gautschův
Němec
Čecho
Vídeň
Rakousko
Německo
25
article
Jinými slovy, že říší těch, jež obě jsou něme
cké, je povinností, pečovati o německou velikos
a německou slávu. Zcela ve smyslu tohoto učení
působeno na rozhodující kruhy z míst, kde do-
mnělé »utiskování« Němeů těžce se neslo. Hrabě
Goluchowskí, jehož zahraniční politika založena
výhradně na přátelství německém, stával se kaž-
dým dnem nervosnějším, až podařilo se jemu a hn
Eulenburgovi přesvědčiti o nevhodnosti a škodlivo
sti politiky hr. Thuna kruhy vojenské. Baronem
Chlumeckým dostalo se německému vedení po-
kynu, aby upustilo od demonstrací, které byly
chyslány za příčinou manévrů, které loni byly
pořádány v severních Čechách, ba na zprávu
že obrat ve vnitřní politice rakouské vlastně jiš
se stal, vydáno bylo pro německé obyvatelstvo
heslo obsahu zcela opáčného, než jaké uchy
stáno bylo původně. K čemu schylovalo se po
celých šest neděl, stalo se konečně skutkem,
Ministerstvo Thunovo požádalo za propuštěnou.
povolán byl rozhodný Němec hrabě Clary s tím
určitým posláním, aby jazyková nařízení zruši
a Němce pro parlamentární práci opět získal
Tím kapitulace před diktátem německým stala
se úplnou. Dne 17. října 1899 ja z
ková nařízení padla. Leč hraběti Cl-
rovi se to nepovedlo i dosazen po krátkém
intermezzu na jeho místo dr. Körber, který
dnes dospěl se svým kabinetem i se svou po-
litikou na rozcestí Herkulovo. Jsou jen dvě
cesty, jimiž může se bráti. Buď národu našemu
dá zadostučinění za to, co mu bylo způsobeno
17. října m. r., nebo musí býti připraven na to
že téže zbraně, pomocí které domohli se Němei
vítězství, chopí se Čechové také. Čechové maj
ovšem docela jiný důvod užiti této zbraně, všech
nejostřejší. Nemají totiž naprosto žádné jiné
potom nemohou dopustiti, aby nyníklidii
Goluchowskí
Baron
Thunův
Němec
Claro
Körber
Herkulův
Čecho
Čechy
26
article
Němci bez překážky ovoce svého násilnictví
parlamentního banditství a aby vítězoslavně zvo-
lati mohli: Teď, kdy jazyková nařízení jsou od-
straněna, Čechově pokořeni, pravice rozbita, ted
kdy nabyli jsme přesvědčení, že v této říši
dělati smíme cokoli, nám že dovoleno vše v . .
teď svolujeme, aby si do odvolání, aspoň do te
doby, dokud něco se nepřihodí, co by se nám
nelibilo, parlament opět drobet prací svou hrál«
Jestliže Čechové tomu se oprou a dokáží, že Němei
se mýlí, že nesprávná byla jejich kalkulace, tl
že se věc nemá, že to, co oni dovedli, dovedou
těž jiní, polom stane se tato česk
obstrukce, kterouž ad absurdum
bude uvedena obstrukce německá,
skutkem, za kterýž bude Rakou
sko Čechům vděčností povinno
váno. Ministerstvo Körbrovo však nemá an
vůle ani moci Němcům čeliti. Uvízlo v ne
smyslném kruhu, neučiniti na prospěch smír
česko-německého ničeho, s čím by Ně me
nesouhlasili. Němci ale souhlas svo
nedají k ničemu, co by rušilo jejie
přesně konstruované a vypočtené germanisačn
choutky. Co tedy se stane ? Dojde k české
obstrukci. Ta ale musí býti prováděna
poněkud jinak, než děla se dosud. Boj bud
fentokráte zoufalý a bude veden se strany ně
mecké a se strany polských a slovinských spo
jencův německé levice se vší bezohledností
Nastanou nyní momenty, kdy bude nutno dosa
Němec
Čechův
Čecho
27
article
vadního rytířství se vzdáti. Bude zapotřebí ne-
jen nejpřesnějšího konání povinností se strany
všech poslancův bez výjimky, bude zapotřebl
nejen naprosté jednoty všech spolupůsobících
činitelů, zejmena musí se ustati na dobu boje
ode všech pochybností, skoněi-li zápas vítězně
či ne, každý musí býti naplněn přesvědčením,
že boj za dobrou, poctivou věc ani jiného
konce míti nemůže a nesmí. A co stane se,
zvítězíli česká obstrukce a dokáže-li, že nemají
jen Němci na hi privilej? Kdož to ví? Roz-
hárané, smutné poměry v této říši jsou smutným
důsledkem nevyřizené otázky české. Buď Ra-
kousko se vzehopí v poctivém úmyslu ko-
nečně ji rozřešiti ve smyslu spravedlnosti
a práva aneb boj veden bude na novo.
Vše ostatní je vedlejší. Zastavením ústavní čin-
nosti Rakonsko se nespasí, nýbrž zabřede ještě
hloubějí. Rovněž nic se nepořídí s rozpuštěním
rady řišské. Tolik by snad už ve Vídni mohli
vědět. Otázka, půjde-li pan Koerber nebo ne-
půjde, je ale tak podřízená, že nestojí za to o
uvažovati. Rakousko bez rozřešení české otázky
nemůže dále, nechť se děje co děje. Rakousku
a spolu Němcům by bylo jen tím pomoženo,
kdyby nalezl se nějaký český Efialtes, mízera
neb slaboch, ale doufejmež, že se tak nestane.
Co se tedy stane? Čím bude věc zakončena?
Jsou lidé, kteří tvrdí, že ničím, aneb, správněji
řečeno, rakouským způsobem. Pomůže-li si vláda
nějak k penězům, jichž má tak tuze zapotřebí,
bude prý čekat, až poměry ještě více —
»uzrají.« — Máme ale za to, že do nekonečna
tato hra provozovati se nedá.
Němec
Koerber
Vídeň
Rakousko
spravedlnost a práv aneb boj
28
article
— Néco nového. »Prager Tagblatt« učinil
již zase nové objevení. Ne v důležitém nyní
oboru footballovém, ani no v rubrice »domácího
rádce«, nýbrž v politice. Zmíněný list rozepsal
se včera o situaci a o tom, co Čechové ve své
nestydatosti či nenasytnosti chtějí a pravil, ž
nestačí jim dnes již ani Badenovo ani Gautschovo
nařízení, nýbrž že chtějí mít obě. Znalci jazy-
kové otázky měli dosud za to, že obě nařízení
na vzájem se vylučují, poněvadž každé z nich
založeno je na jiném podkladu, však nyní je
patrno, že věc se má docela jinak. »Pr. Tgbl.«
to dokázal. Badeni dekretoval prý oboujazyěnost
v obou pásmech jazykových, perhorreskov a
ale vnitřní jazyk, Gautsch zatím ale
rozdělil země na jazyková pásma a koncedoval
Čechům vnitřní jazyk český. Teď by chtěli
Čechové sebrat smetanu z nařízení obou: dvou-
jazyěnost z Badena a vnitřní jazyk z Gautsche.
— Take píše list, vycházející v Čechách upro-
střed boje národního a list, který v zápasu tom
chce být jedné straně pavezníkem. Když ne-
mají ani tušení o jazykových na-
řizeních ani ti, kteři do veřejných
listů plší články o politické si-
tuaci, potom se odvažují nepřátelé naši po-
pírati, že boj ten, prohlášený těmto nařízením,
byl vrcholem frivolnosti, již proto, že z těch
strašně pronásledovaných a nařízení těmi utišté-
ných obsah nařízení těch nikdo nezná.
Prager
Čecho
Badenův
Gautschův
Baden
Gautsch
Gautsch
Čechy
29
article
— Kluby občanské. Staroměstský
občanský klub v Praze pořádá členskou
schůzi dnes ve čtvrtek o 8. hod. večer v re-
staurantu p. A. Sochůrka. v »Kopmance«
Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Přednáška pana
říš. a zem. poslance Schwarze: »O potřebě
přiměřené úpravy veřejného chudinství, vzhledem
k novému zákonu o právu domovském«.3
Volné návrhy. Hosté členy uvedení jsou vítáni.
— Občanský klub v Karlíně má
dnes ve čtvrtek v 8 hod. večer důležitou vý-
borovou schůzi v klubovních místnostech v h -
stinci p. Ant. Sustery ve Vítkově ul.
— Kyjevští gymnasisté do Praby
Náš krajan V. Petr, ředitel kyjevského pečer-
ského gymnasia, pořádá každoročně s abitu-
rienty tohoto ústavu další projíždky po rišt
ruské. Tak během minulých let žáci gymnasia,
vedeni ředitelem, navštívili Krym, Kavkaz,
Volgu, Ural, Moskvu, Petrohradr atd. Letos
rozhodl se řed. Petr uspořádati s abiturienty
výlet na pařížskou výstavu, při kterěž příleži-
tosti hodlá navštíviti i různá města středoevrop-
ská. Celá výprava bude sestávati asi z 50
osob, několika professorů a žáků, Rusů a P -
láků. Navštíví nejprve Varšavu a Toruň, odtud
pojede do Berlina, do Drážďan, odkudž se po
lodi vypraví do Podmokel a po dráze dále do
Prahy, kamž přibude koncem června.
V Praze se kyjevšti hosté hodlají zdržeti ně-
kohk dní, aby se seznámili »s ohniskem
všeho slovanského života«. Z Prahy
se výprava vydá přes jižní Německo do P'ařížei
nazpět pojede přes Švýcary a Kostnici
vrátí se přes Videň, Pešť a Lvov do Kyjeva.
A Sochůrek
Schwarz
Petr
Švýcar
Praha
Karlín
Vítkov
Krym
Kavkaz
Volha
Ural
Moskva
Varšava
Toruň
Berlín
Drážďany
Podmokly
Německo
Videň
Pešť
Lvov
Kyjev
staroměstský občanský klub
občanský klub
Petrohradr
Plák
30
article
Pořadatel těchto studentských výprav řed. Petr
dbá už předem, aby se jeho svěřencům dostalo
levnějších cen na dráhách a pokud možno bez-
platného ubytování v městech, kde se výprava
zdrží. Tím se dosáhne, že několikanedělní
cesta nestojí jednotlivce více, než asi 200 rubla.
Zámožnější žáci hradí si tento náklad sami,
pro chudé se opatřuje sbírkami. Nedala by se
tato rozhodně praktická myšlenka řed. Petra
provésti i na našich středních ústavech?
— Českosrbský večer v Petrohradě.
Dne 27. dubna Češi a Srbové petrohradšti uspo-
řádali společnou večerní zábavu, jež dle »lioe.
Bp.« slavně se vydařila. Byla to prvá veřejná
zábava v Petrohradě, na které se spojili sy-
nové dvou rozličných slovanských národů. Zá-
bava měla čásť koncerlní a tansční. Pořadatelé
prý se chvěli strachem před hrozným soudem
chladného ruského obecenstva; lím větší radost
měli z neočekávaného úspěchu svého podniku.
Hosté zůstali až do bílého dne. Čistě slovanská
nálada proměnila se na konec v unášející, na-
kažlivou veselost. Již mezi koncertem mez
umělci a obecenstvem navázal se srdečný, vřelý
poměr, jenž elaktrisoval obecenstvo i výkonné
slly. S českými a srbskými umělci přátelsky
účinkovali ruští: paní Doliná, pp. Butke-
vič a Serebrjakov, kteři v něko-
lika dnech odjedou do Prahy na
pohostinské hry v opeře Národ-
ního divadla. Mezi hosty byla také paní
Garevá, jež už byla účastna českého poho-
stinství a nadšených českých ovací ruskému
umění. Na Rusech jest — praví zpravodaj
»Hoaro B« — aby se Čechům odvdé-
číli. Ze slovanských umělců kromrě Hlaváče,
Kadlce a Šolara s dcerou vynikly dvě no-
vínky, ostatně docela různorodé i charakterem
významem. Ceška slč. Běla Horská, nyní
elevka Alexandrinského divadla petrohradského,
Petr
Petro
Čech
Srba
Serebrjakov
Garevá
Čecho
Kadlc
Šolar
Horská
Petrohrad
Praha
Rus
Hoaro B