2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. května 1900
5
article
Proto také není žádného důvodu, ani zá-
kona srovnávajícího se s tím, aby při vyřizování
záležitostí stran rozeznáváno bylo mezi úřado
váním vnitřním a vnějším.
O českost krajin našich při takovém uspo
řádání poměrů nemusí dr. Kramář míti žádných
strachů; má-li se i v českém kraji dle něho
dle obsahu Gaulschových výnosů věc německé
strany německy vyříditi, se stranou tou vše ně-
mecky jednati a jí rozhodnutí vydati, tím
českost úřadu neutrpí, když o tomto německém
na př. rozsudku se radové u soudu po německu
poradí.
Jinou jest zde ale třeba stránku uvážiti.
kam by vedlo zavedení obsahu Gautschových
výnosů do praxe? Nechť se tu každý vmysl
v postavení českých stran v německém území,
kde úřadníci nechtěji umět česky. Tu by
stály česká strany aneb český obžalovaný před
senátem, jehož členové by česky neuměli; aby
se obsahu Gautschových nařízení zadost učinilo.
byl by ovšem členem senátu soudce češtiny
znalý. Ten by se stranami jednal, jich se vy
ptával a po hlavním přelíčení svým kollegům
češtiny buď úplně neb značně neznalým teprve
vysvětlovati musil, eo a jak české strany vypo-
vídaly; na základě tom by pak senát usnesl se
na rozsudku.
Kramář
Gautschův
6
article
Troufal by si někdo fvrditi, že zde strany
neb ohžalovaný se domohli o pravdovéh
rozsudku 3- neb 4.členného senátu soudcov
ského? Nemá se věc spíše tak, že líčení pře
— o němž kromě toho se sepíše německý pro-
tokol — bylo vlastně řízeno jediným soud
cem, jím jediným zjednán podklad pro vyná
šení rozsudku a že tedy vlastně větším dílem
jen on může býti pokládán za duševního pů-
vodce rozsudku? Straně, která po zákonu měl
nárok, aby 3 neb 4 soudci naslouchali celému
líčení, každému slovu dobře rozuměli, tl
aky zákonem předepsaná ústnosť a bezprostřed-
nost celého jednání k žádoucí platnosti přišla,
nedostalo by se toho, nač by nárok měla, její
postavení rovnalo by se spíše tomu, jako by
o jejich právech rozhodoval soudce jediný.
Tam by nás vedl obsah Gautschových na
řízení a z toho si každý vyvodí, jaké by bylo
postavení našich menšin v německém území při
jich platnosti; neb proč kladou Němci váhu na
to, aby v německém kraji ve věci českých stran
česky projednávané a česky rozhodované, roz-
lišováno bylo mezi vnitřním vyřízením a jedná-
ním ostatním, než proto, aby jich úřadnlei
uvnitř úřadů ani při poradách česky mluviti
nemusili resp. neprozradili, že česky neumějí
neznají?
Gautschův
Němec
7
article
Zde ledy dlužno hledati původ a příčinu
nezákonného rozeznávání zevnějšího a vnitřního
jazyka úřadního při vyřizování věcí stran, prot
němuž se co nejrozhodněji postaviti musíme.
Z toho všeho vysvítá, že máme ovšem
program pro uspořádání přítomné otázky, ten
ře se opírá o platné zákony a zdá se mně jen
být žádoucným, aby ao stal majetkem celé
české veřejnosti a protož chci jím toto po-
jednání zakončiti.
Když pak se držeti chci punktů a od-
stavců, jak jich užil při vídeňských konferencíeh
dr. Kaizl, tak by legální zásady našeho pro
gramu u doplnění a po opravení Kaizlových
odstaveů (čis. 101 »Nár. Listů«) měly zni
takto:
1. Na úřadnících státních v celé zemi vy-
žaduje se znalost obou jazyků zemských.
2. Podání a záležitosti stran mají být
v celů zemi projednávány, pojednávány, roz-
hodovány a vyřizovány v jazyku strany neh
jejího podání, aniž by bylo přípustno, rozezná-
vati v tomto směru mezi úřadováním vnitřním
a zevnějším.
3. Zemské úřady státní nechať jsou
jednotné a nerozdílné pro celé království, a co
do jazyka dvoujazyčné.
4. Myšlenku nacionálních statusů úřad
nických pokládáme pro stát a správu za osudnou
a n. bezpečnou a odmítáme ji.
5. U úřadů první stolice budiž jakožto
jazyk služební v krajinách převahou če-
ských zavedena čeština, v krajinách převahou
německých němčina, což však na ujmu bít
nesmí nikterak provádění zásady, uvedené
v odstaveích.
doktor
Kaizl
Kaizlův
8
article
Po povodni vltavsko-la bské.
Po povodni vltavsko-la bské.
Schůze poškozeného rolnietva v Lužei.
(Od zvl. zpravodaje »N. L. «)
Zkázonosné povodně, působené po velikou
řadu let Vltavou i Labem v okresech podřip
ských, ničící jeden z nejžírnějších krajů českýeh
hmotně a i morální jeho sílu podlamující, při-
měly rolnietvo neštěstím živelních katastrot
opravdu hrozně stihané, že vzchopilo se k mnoba-
leté soustavné, promyšleně vedené akci, jejímž ko-
nečným cílem jest odpomoc od zla, pod kterým
rolnietvo následkem stále četnějších zhoubných
zátop vodních v pravém smyslu slova úpí a trpl
nezměrné škody hospodářské.
Stálý komitét pro ochranu rolnických
zájmů v záležitosti úpravy Vltavy od Kralup
po Mělník, společně s »Hospodářsko - průmy.
slovým spolkem« mělnickým a »Rolnickou bese
dou« ve Vrbně svolal na minulou neděli schůzi,
jež se konala v Lužci v hostinci p. Vojtě
chovského »u Čubrtů«.
Oficiálně pověřenými delegáty braly na ni
účasť vedle rolnictva, bohužel trudně interes-
sovaného, tři korporace, při řešení otázky
úpravy Vltavy a Labe směrodatné: tech
nická kancelář zemědělské rady královstv
českého, komise pro splavnění Vltavy a Labe,
jakož i příslušný departement výkonné vlády
První zastoupena byla svým přednostou, stav.
radou p. Němcem, druhá výkonným řediteiem
p. stav. radou Mrassikem a inženýrem p. Sa-
lačem, třetí zemědělským inspektorem z mini-
sterstva orby, přiděleným místodržitelství.
Němec
Vltava
Kralupy
Mělník
Vrbno
Lužec
9
article
Sehůzi zabájil pan Frant. Šipal, statká
ze Živonína, člen okresního zastupitelstva, před-
seda hospodářsko-průmyslového spolku mělni-
ckého, přítomný zároveň jako delegát výboru
zemědělské rady. Uvílav shromážděné, vzpomně
tklivými slovy živelní katastrofy, jež opět letos
podřipské poříčí Vltavy a Labe spustošila a do-
vodil nalehavou potřebu odpomoci, která je po-
vinností státu tím spíše, když vždycky u nás
peníze se najdou na vojsko i na různé stavby
luxusní, peníze to vymahané také od rolnictva.
katustrofaví otíhaného.
Předsedou schůze zvolen byl pan Vácelav
Pokorný, statkář z Dušník, jenž znova
uvítal účastníky, kteří počtom 103 se sešli, za-
stupujíce obce: Nelahozoves, Podhořany, Ouho-
lice Nové a Staré, Mírovice, Vepřek, Mlče-
chvosty, Vraňany, Spomyšl, Lužec, Chramostek
Želčín, Vrbno, Hořín, Obříství, Semelkovice,
Dušníky (mělnické), Zálezlice, Kozárovice, Tuhaů.
Bukol, Křivousy, Jedibaby, Dušníky (velvarské).
Veltrusy, Všestudy a město Mělník.
Na programu schůze byla nejprve zpráva
o postupu podniknutých kroků v příčině posta
vení ochranných hrází, od poslední veřejno
schůze, konané dne 16. července 1899.
František
Vácelav Pokorná
Vltava
Dušníky
Podhořany
Ouho
Mírovice
Vepřek
Vraňany
Spomyšl
Lužec
Vrbno
Hořín
Obříství
Semelkovice
Zálezlice
Kozárovice
Tuha
Bukol
Křivousy
Jedibaba
Veltrusy
Všestudy
Mělník
výbor zemědělský rada
Nelahozoves
Chramostek Želčín
10
article
Když byl referent pan Fr. Opa, řídicí učit
z Vrbna, vylíčil stručně čininost komnitélu, zem-
ský poslanec p. Štole, člen stálého komi
tétu, připomenul, že komitét při všech svých
krocích setrval na původním svěm stanovisku
by totiž Vltava byla upravena v nynějším svém
řečišti, veškeré své úsilí však věnoval poža-
davku, by úpráva stala se tak, jak toho ochranné
zájmy rolnictva vyžadují. (Hlučný souhlas.) Vý-
datnou podporou tu přispivá stále zemědělská
rada. Jako byly náklady na pořizení rozpočtů
plánů, také náklad na regulaci samu bude dle
slibu, řečníkovi daného z kruhů vládních, hrazen
z fondů veřejných, aspoň z největsí části, ježto
je nesporno, že rolnictvo není s to, by výdaje
hradilo samo. (Souhlas.)
Pan stavební rada Němec, přednosta
technické kanceláře zemědělské rady praví, že
výsledkem všech dosavadních studií je poznání,
že je nezbytným ohrazení vody a tím odstranění
zhoubných záplav v době vegetační.
Přelivy inundační nejsou zde stejnoměrné
nebývá to tiché rozlití se vody do krajiny kul-
tivované, nýbrž vidíme vody dostouplé v řečišt
výšky břehů vyrážeti na jednotlivých místeh
nejdříve, jako na příklad pod Jedibabami, u Bu-
kolu, pod Kozárovicemi směrem k Zálezlicům.
Tato místa jsou vždy počátkem nových
proudů, t. zv. sekundérních, jež tvoři si na
přiklad v územi mezi Křivousy a Bukolem nová
řečistě, výmoly.
Tak shledáváme za velké vody vedle proudu
v řečišti nové proudy přes pozemky. Účinek ta-
kovýchto proudů přes zdělané pozemky jest n
snadě.
Štol
Němec
Francie
Vrbno
Vltava
Kozárovice
Zálezlice
Křivousy
Bukol
technický kancelář zemědělský rada
11
article
Proud taký odnáší ornici, trhá, rve po
zemky, místo dobré prsti nanáší neplodný štěrk
a písek.
Prostředkem záchranným proti této síle
účinkům vodním jest v prvé řádě zřízen
ochranných hrází.
Otázka zřízení jich pokročila tak dalece
že vypracován ku žádosti komitétu povltav
ského za součinnosti společné: navigačního o
dělení u místodržitelství, kanalisační komise
zemědělské rady projekt ochranných hrází.
Projekt dělí se ve dva oddily; jeden v
chází od trvajíeí hráze dušnické, a sice po
hrází onou, t. j. od Vraňan až pod. Vrbno
druhý díl obsahuje partii nad Dušníky, to jes
Všehrdy, Velurusy a Ouholice.
Řečník podotýká, že kanalisační komise
i místodržitelství počínaly si při celé otázceeo
nejkulantněji. Vypracování projektu je velikou
prací súčastněných pp. inženýrů; jich elaborát
representující cenu mnoha tisíců zl., byle hotov
v 6 nedělích.
Na tyto hráze vypracovány tři různé způ
soby. První projekt, abychom řekli ideální
umožňuje záchranu do výšky vody z r. 1897
Ve hrázích těchto jsou projektovány stavi
dlové propustě, kterými by se umožnilo regulo
vání vody za hrázemi. Stavidly mohla byse
voda tam vpouštěti a vypouštěti. Nákladn
tyto hráze vypočten je pro projekt první
v trati Vraňany—Vrbno 680.000 zl., trať Ou
holice 205.000 zl., administrativní náklad ka-
pitál 65.000 zl., celkem 885.000 zl. ; pr
druhý projekt, bez objektů: Vraňany—Vrbno
455.000 zl., Ouholice 120.000 zl. Odpadá a
ministrace. Náklady označil rečník za dost
značné.
Všehrda
Vraňany
Vrbno
Ouholice
Velurus a Ouholice
12
article
Náklad na variantu třetí, o hrázích
o 50 cm. nižších, činí 300.000 zl. Vraňany—
Vrbno, 120.000 zl. Ouholice.
Řečník praví dále, že komise, která pře
vzala vypracování projektu a jejímž byl členem
projektuje tento postup: po vypracování pro
jektu pozvou se zástupeové zájemníků do země
dělské rady, projekt se jim předloží, oni k něm
zaujmou své stanovisko, při čemž se vyslov
pro některý způsob provedení.
Co do nákladu je oprávněna naděje, že
největší část jich bude hrazena z fondů veřej
ných. Postup družstevní se subvencí z fondn
melioračního nyní je takřka nemožný, poněvadž
meliorační fond je požadavky přetížen, zde pak
je třeba pomoci co nejrychlejší. Mimo to racio
nelním je v první řadě postup současný s pra
cemi kanalisačními. Ten vyžaduje ovšem zvlášt
ního zákona.
Prakticky jde také o to, by shromážděn
uskutečnili deputaci, která by se při dalším jed
nání o projektu zúčastnila, přijímala vysvětlen
od zemědělské rady a pak pracovala dále. Jed
nání toto předpokládá také přítomnost zástupee
místodržitelství, kanalisační komise a proje-
ktantů pp. inženýrů Kopeckého a Šan
trůčka.
Kopeckij
Šan
Vraňany
Vrbno
Ouholice
13
article
Toto vše spadá v obor řízení informativ
ního. Po jeho provedení podali by interessent
žádost o řízení úřadní.
Po vývodech p. stav. rady Němce, na mno
hých místech hlučným souhlásem provázených
ujal se slova p. stav. rada Mrassik, přednosta
technické kanceláře komise pro splavnění rel
Labe a Vltavy. Úvodem sdělil, že se dostavi
na výslovnou žádost předsedy této komise
místodržitele hr. Coudenhova, a prohlásil, že
kanalisační komise bude ochotně požadavky rol-
nietva, stran zřízení ochranných hrází, podpo
rovati. (Výborně !) Řečník s druhé strany žádá
za podporu snah kanalisační komise. Pak pro-
hlašuje, že nemá mandátu, vysloviti se o pro
jektu laterálního kanálu.
Pan Brechler ryt. z Troskovic jakožto
zemědělský inspektor dle sil svých působiti bude
k tomu, aby i v otázce, o kterou jde, země-
dělské zájmy byly hájeny. (Výborně l)
Člen stálého komitétu p. inženýr Šir ez
Mělníka navrhl pro další schůzi postup ten, aby
pp. inženýři, kteří vypracovaný projekt hrází
mají po ruce, nejprvé jej vysvětlili, načež by
shromáždění se uradili o způsobu, jak má btu
Němec
Coudenhove
Brechler
Labe
Vltava
Troskovice
Šira
Mělník
14
article
obeslána ona informační schůze, za kterou se
přimlouval p. stav. rada Němec.
Sbor důvěrníků obcí, který úkol tento pro
vede, způsobí pak novou schůzi rolnictva, na
níž stane se úrada o krocích dalších. (Souhlas.
Pan stav. rada Mrassík připomíná, ž
zástupcem projektu ochranných hrázi, při jehož
spracování působil se strany kanalisační komise
p. inženýr Salač, není kanalisační komise,
nýbrž technická kancelář zemědělské rady.
Po této rozpravě nastala stručná debata
zprávě, jež byla na programu.
Pan Čestmír KratochvII přál si vě
děti, jak stojí olázka umělého laterálního ka-
nálu a žádá za vysvětlení přítomné pp. zástupee
kanalisační kanceláře.
Pan Josef Grossmann, člen správn
rady lužeckého cukrovaru, opakuje požadavky
rolnictva v záležitosti splavnění Vltavy a jeho
námitky proti zřízení kanálu laterálního.
Pan stav. rada Němec, odpovídaje n
vývody p. J. Grossmanna a dle výsledků dosa-
vadních technických studií sděluje, že nebezpeč
z umělého kanálu není tak velké, jak se v kru-
zích mimotechniekých za to má.
Po té byla zpráva, podaná pp. Opou
posl. Štolcem jednomyslně vzata na vědoml.
Následovala úrada zástupců obeí vzhleden
k nastávajícím komisím pochozím.
Němec
Salač
Čestmír Kratochvie
Grossmann
J Grossmann
Štolc
Vltava
15
article
Slova ujal se zemský poslanec p. Štole
jenž pravil, že o věci jednal s kompetentním
činiteli státní správy. Pokud jde o způsob k
nalisace, setrval řečník na původním požadavku
všeho rolnictva, by se kanalisovalo nynější ř
čiště vltavské.
Poněvadž plány jsou hotovy, je třeba, by
každá obec stanovila své důvěrníky k dala
akci, dle způsobu, navrženého p. stavebnín
radou Němcem.
Řečník konstatuje, že zhotoveně plány
ochranných hrází znamenají pryní úspěch dobre
věci našeho rolníctva. (Souhlas.)
Je naděje, že v době dohledné dojde
k úřadním komisím pochozím; řečník navrhuje,
by pak zástupcové rolnictva žádali hráze nikoli
drnované, jaké jsou projektovány, nýbrž větši
k vůli bezpečnosti, dlážďěné. Při pochozích ko-
misích musí také rolnictvo státi na tom, aby
provádění kanalisace jeho oprávněné zájmy v ni-
čem nepoškodilo. Řečník mimo jiné poukazuje
na nedostatek pracovních sil zemědělských
žádá, aby snad najímání dělnictva k projekto
vaným stavbám vodním nedélo se tak, aby bylo
rolnictvu odváděno nutné dělnictvo zemědělské-
(Hlučný souhlas.)
Pan stav. rada Mrasstik dokládá, žei tak
to jsou požadavky, které budou v náležitý čan
projednány.
Poslanee Štole připomíná ještě rolnictvu
by se při budoucím komisionálním řízení do-
máhalo také stavidel a tak pro všechny případy
zajistilo si také možnost zavodňování svých po-
zemků. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Na to bylo rokování přerušeno a účastníci
schůze prohlíželi si podrobné plány ochranných
hrází, na mnoha stolech rozložené. V pravdě
ochotnými a laskavými jich interprety byli všichni
přitomní pp. inženýrští odbornici.
Když po shlédnutí plánů se pokračovalo
v debatě, vytkl pan J. Grossmann speciální
potřeby a požadavky a vytýkal výrok posl. inž
Kaftana, že zájmy jednotlivé obce musí ustou
piti do pozadí.
Štol
Němec
Poslanee Štol
J Grossmann
Kaftan
16
article
Pp. posl. Štolc a V. Vávra obháji
posl. Kaftana.
Pan stav. rada Němec k námitce pana
J. Grossmanna připomenul, že tam, kde by
skutečná škoda nastala, byla by dána také při
měřená náhrada.
Posl. Štolc poukázal ještě na smutný
fakt, že vládní komisaři, škody vyšetřující, ne-
uznali škody tam, kde skutečně byly; namnoze
nerozeznávali vzdělanou ornici od jalové
půdy. Řečník žádá přítomného pana ryt. Br-
chlera za nápravu a za poukaz, by komisaři
jednali dle zákona.
Pan ryt. Brechler ujišťuje, že se přičiní, b
se odhady škod děly odbornými znalci. (Vý
borně!)
Člen komitétu pan inženýr Šire z Měl-
níka dodává k dřívější debatě, že bude třeb
zajistiti, by hráze byly co nejlépe opatřeny
zvlástě na místech většímu tlaku vydaných.
Když byl pan stav. rada Němec ubez
pečil, že je o to již v plánech postaráno, vy-
slovil pan Tůma, statkář z Bukole, obavy, by
snad některé obce nebyly stavbou laterálního
kanálu o vllavskou vodu a její blahodárno
účinky za dob normálních ochuzeny.
Po resumé předsedajíeího p. Poko
ného zahájena byla rozprava o krocích na zi-
skání podpor rolníkům povodní těžce posti-
ženým.
Zemský posl. p. Štolc konstatoval, že
příslušná akce na sněmě království českého
byla již zahájena. Vyloživ její způseb, sděli
intervenci sleputací, jež ke sněmu se dostavily.
Dle soukromých informací řečníkových bude na
odčinění nejnalehavějších škod určeno 60.000 K.
(Hlasy: To je málo !)
Řečník vybízí pak zástupce obcí, by s
sami neodkladně postarali o řádný číselný odhad
způsobených škod; odhady sestaví se v pa
mětní spis, který bude zaslán všem povolaným
úřadním instancím.
Řečník referuje pak o vlastním návrhu
který ve příčině náhrady škod letošními povod-
němi způsobených podal na sněmu královstv
českého.
Štolc
V Vávra
Kaftan
Němec
J Grossmann
Posl
Tůma
Bukol
17
article
Po krátké debatě přijata byla výzva pana
posl. Štolce, by obce samy přesně škody stano-
vily, jako návrh, který byl jednohlasně přijat
Na to navrhl p. posl. Štolc resoluci, k níž
p. Tůma z Bukole připojil dodatek. Resoluce
s dodatkem zní takto
»Shromáždění interessenti na schůzi v Lužei
dne 29. dubna 1900 konané uvažujíce následky
povodní, které právě letos ukázaly se zase v celé
zhoubnosti, žádají předně: aby kanalisován
Vltavy provedeno bylo v řečišti dosavadním
za druhé, aby posťaveny byly ochranné hráze
po obou stranách dlážděné s možností zavod-
ňovací z fondů veřejných současně s kanalisae
Vltavy; za třetí, aby práce kanalisační nebyl
zemědělství na újmu tím, že by většinu děl-
nictva od prací zemědělských odvrátila, az
čtvrté, aby škody povodní způsobené byly řádně
vyšetřeny a z veřejných fondů hrazeny, a take
aby strhané hráze navigačním erárem byly
opraveny.«
Resoluce byla jednohlasně přijata, načež
přikročeno k volným návrhům, jež vlastně staly
se speciální debatou o jednotlivostech kanali
sačního a regulačního projektu. Debaty zúčast
nili se pp. Nedoma ml. z Vraňan, poslane
Stole, V. Stenel z Vraňan, Syrový z Dušníků,
ředitel cukrovaru Klavik a statkář Gros-
man z Lužce, Tůma z Bukole, inženýr Širc, dr
Nossberger z Mělníka, Čestmír Kratochvil, Ant.
Štolc
Tůma
Nedoma
V Stenel
Syrová
Gros
Širc
Nossberger
Kratochvil
Antonín
Bukol
Vltava
Vraňany
Dušníky
Lužec
Mělník
Klavik
18
article
Hausmann z Vrbna, J. Bartoš z Vrbna a j. P
jejím vyčerpání skončil předseda p. Pokorný
více než třihodinnou schůzi, přeje oprávněným
snahám sdruženého rolnictva zdaru všestranného-
Návrhy na upravení hmotných
poměrů učitelstva.
Školská ko-mise projednala v šest
schůzích dne 29. dubna až 2. května 1900
návrhy, které subkomitét v záležitosti sdělání
nového zákona o platech učitelský c
byl podal a uzavřela sněmu navrhnouti, eo
následuje:
I. Zemskému výboru se ukládá, aby při opěťov-
ném zahajení sněmu předložil s vládou již smlu-
venou osnovu zákona o úpravě právních poměrův
učitelstva, při níž šetřiti jest těchto h la v níc
z ás ad.
Hausmann
J Bartoš
Pokorná
Vrbno
19
article
1. Veškerá místa podučitelská proměňují sev
místa učitelská na školách obecných.
2. Učitelské osoby, vykazující vysvědčení dospě-
losti, ustanoví se jako prozatímní učitelé s ročn
odměnou 900 K.
3. Učitelské osoby s vysvědčením způsobilost
učitelské na školách obecných požívají, nechť usta-
noveny jsou prozatímně neb definitivně v prvých
pěti služebních letech základního služného 1200 K.
po této době zvýší se základní plat na 1400 K
v Praze, Karlíně, Smíchově, na Král. Vinohradech
v Žižkově a v Karlových Varech, jakož i v ostat-
nich obcích s více než 30.000 obyvatelů na 1600 k.
4. Základní služné osob učitejských, ustanove
ných na školách měšťanských, činí v prvých pět
letech působnosti na školách měšťanských 1600
zvýšt se pak po této době na 1800 koru
v Praze, Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohra-
dech, v Žižkově a v Karlových Varech, jakož
v ostatních obcích s více než 30.000 obyvateld n
2000 K.
5. Všem, definitivně ustanoveným osobámi u
čitelským na školách obecných a měšťanských
náleží, působí-li dle povinnosti a nepřetržité.
čítajíc od doby, kdy zvýšené základní služné uči-
telů škol národních se stalo splalným, od pěti do
pěti let šest zvýšení služného po 200 K.
Užíválli již učitel nižší zvýšení služného, počí
tati se mu má teuto přídavek ode dne platnosti
nového zákona ve výši přídavku v tomto článku
ustanovené.
Zadržení zvýšení služného pro konání služby
způsobem, jenž nevyhovuje povinnosti, má n
určitý čas býti obmezeno a nemá žádného vlivu
na pravidelnou splatnost nejbližšího zvýšení služ-
ného.
6. Učitelským osobám s vysvědčením učitelské
způsobilosti na obecných školách národních, ja-
kož i osobám učitelským, působícím na školách
měšťanských, náležejí služební přídavky, jež se do
výslužby nečítají.
Král
K Užíválli
Praha
Karlín
Smíchov
Vinohrady
Žižkov
Karlová Vary
20
article
Tyto služební přídavky sluší vyměřiti 10 až 30
dotyčného základního služného a to v stupních
dle počtu obyvatelstva místních obcí, a se zvlašt-
ním zřetelem k obcím uvedeným v bodu 3.
k lázeňským místům: Teplice, Sanov, Marianské
a Františkovy Lázně, jakož k okresu Libeň, Ko-
šíře, Vršovice, Pankrác-Nusle, Fišeru, Podmokly.
Děčín a Škvrňany.
Osohy učitelské, které mají nárok na naturáln
byt, obdrží polovici ustanovených přídavků slu-
žebních.
7. Funkční přídavek správců jednotřídních obee
ných škol zvyšuje se na 200 K, jinak zachovávaj
se funkční přídavky v dosavadní výměře
8. Ženské osoby učitelské sluší co do všech slu
žebních požitků vyrovnati mužským osobám uč
telsk ým.
9. Služné industriálních učitelek budiž i na dál
vyměřováno vůbec částkami stanovenými v zákonu
z r. 1899, avšak toto služné slušelo by upraviti dle
soustavy jednollivého základního služného.
10. Odměny a služné za vyučování náboženstv
sluší současně upraviti dle zásad vyslovenýchv
resoluci sněmu ze dne 9. května 1899 a to ve
smyslu jednotného systému osobního služebného.
11. K dosažení plného výslužného dosud přede-
psaná doba služební 40 let zachovává se nezmě-
něna.
Po 10leté době služební činí výslužné 40% vpo
čítatelných ročních požitků, po každém dalším roku
služebním o 29% více.
K osobám učitelským, které následkem nemoc
nebo následkem tělesné, jimi samými zúmyslně ne
vyvolané pohromy staly se nezpůsobilými ke službě
ma se při aspoň pětileté vpočitatelné době služební
hleděti co do výslužného a opatření pozůstalých
tak, jako by byly sloužily již alespoň 10 vpočíta-
telných let.
Požitky vdov a sirotků buďtež vůbec upraveny
dle zásad, obsažených v dotyčném moravském zá
konu z r. 1899.
Fišer
Teplice
Sanov
Františkov lázeň
Libeň
ko
Vršovice
Pankrác
Nusle
Podmokly
Děčín
Škvrňany
21
article
Pensijní příspěvky osob učitelských s vysvěd-
čením učitelské způsobilosti buďtež vyměřeny pre
prvý rok 10% základního služného, pokud se týče
ostatních do pense vpočítatelných požítků, a pro
další léta vždy 39)/% ročně.
II. Zemskému výboru se ukládá, aby v doroz
umění se zemskou školní radou projednal zevrubně
všechna opatření, jichž provedení byfo by způso
bilé k tomu, aby jmenovitě zamezeno bylo nepo-
měrně rychlé rozmnožování míst učitelsk ých,
aby tím, jakož i v jiném směru co se týče nákladu n
národní školství, jejž zemi jest nésti, dosaženy byly
úspory, aniž by to bylo na překážku učebnímu
cíli všeobecného národního vyučování.
III. Zemskému výboru uktádá se, aby v úvabu
vzal a do příštího zasedání sněmu zprávu podal
zdali by nčitelským silám, majícím nárok na vý-
služné, nemoblo tolo výslužné býti zabezpečene
pojištěním při zemském pojišťovacím ústavě císař
Františka Josefa, k čemuž by se užilo vedle při-
měřeného příspěvku země též pensijních přispěvků
osob učitelských.
IV. Ve příčině návrhů na zrušení školného račiž
se slavný sněm usnésti, aby odkázány byly zem
skému výboru k zralému uvážení a podání zprávy
po případě návrhů v příšlím zasedání sněmu.
František Josef
všeobecný národní vyučování
22
article
V. Odměny zatímně ustanovených industriálních
učitelek, upravené nařízením z r. 1894. smluveným
mezi c. k. zemskou školní radou a zemským vý-
borem, buďte převedeny v souhlasu s osobní sou
stavou služební na jednotnou sazbu, která nema
býti nižší nejvyšší sazby, která vyměřena jesí
vzpomenutým nařízením pro tyto odměny.
Po přijetí těchto návrhů byl pan poslane
Schwarz zvolen za referenta pro sněma
bylo usneseno, snesení školské komise sdělit
rozpočtové komisi, aby o nich mohla se pronésti
Ve včerejší schůzi komise navrhl posl. Köni
k odst. 9. dodatek, aby se direktiva zemského výboru
v příčině úpravy platů industriálních nčitelek ve
smyslu jednotného služného vyslovila zřejměji
jasněji, totiž že se jedná o odstranění nejniž
ších tříd.
Zástupce vlády dvor. rada Šroubek upo
zorňuje, že výše remunerace dosud není určena zá
konem, nýbrž smluvena pouze mezi zemskou školn
radou a zemským výhorem, tak že snad není za
potřebí, ahy se v té příčině dodávalo něco k ná-
vrhům subkomitétu; ovšem že bude zapotřebí nov
zákonné úpravy, poněvadž i platný zákon z r. 1891
spočívá na soustavě tříd místních.
Posl. hr. Zedtwitz míní, že úprava ta bude
dosti snadná, poněvadž prvé 4 třídy beztoho již vte
Schwarz
Šroubek
Posl
Zedtwitz
23
article
příčině jsou jednotně upraveny a dodatek, který
sobě přeje posl. König. nepokláda za nutný.
Posl. Šťastný míní, že zmínka o remunerac
je zbytečná. Odst. 9. přijat celkem dle návrhu sub-
komitétu.
Při odst. 10. rozpředla se delší debata o tom,
nemá-li se vůbec škrtnouti vzhledem k tomu, ž
zemský výbor již osnovu zákona o platech pro
učitele náboženství předložil, kteráž přikázána jest
kanovníkovi dru. Karlachovi. Rokování zúčastníh s
posl. velmistr dr. Horák, kanovník dr. Karlach,
Posselt. Legler, hr. Zedtwitz, Bendel,
König. Fournier, dr. Scharf. Odst. 10. za-
chován většinou hlasů s dodatkem, aby se úprava
stala ve smyslu soustavy osobníčh tříd služného.
Při odst. 11. posl. Šťastný navrhuje, aby
výslužné nebylo stanoveno nejvyšším služným učitel-
ským, po případě, aby příspěvek učitelů na výslužné
byl vyšší. Rokování zúčastnili se posl. dr. Four-
nier, posl. Špindler, posl, hr. Zedtwit z, jenž
dává na uváženou, jestli by se nemohla otázka vý-
služného uvésti ve spojení s pojištěním u fondu
císaře Františka Josefa, a posl. dr. Scharl, jenž
připomíná, že o věci této bylo již dlouho jednáno
ve školské komisi, když jednalo se o učitelky indu-
striální a že by zemský výbor nyní mohl podnět
hr. Zedlwitze prováděti.
Po doslovu posl. S chwarze a Leglera od-
stavec 11. přijat všemi hlasy proti jednomu. Pat
přijata reseluce v příčině úspor jako návrh II. a re-
soluce, kterou se zemskému výboru ukládá, aby uva-
žoval a podal zprávu, jestli by se nemohly pense
učitelské pojišťovati u fondu císaře Františka Josela
jako návrh IH. Jako návrh IV. vřaděna resoluce v
příčině zrušení školného, proti jejímuž neurčitému
znění posl. König navrhuje znění, kterýmž sněm
by se zásadně vyslovil pro zrušení školného.
König
Posl
Karlach
doktor
Horák
Posselt
Legler
Zedtwitz
Bendel
Fournier
Scharf
Four
Špindler
František Josef
Scharl
Pat
Josel
24
article
Posl. dr. Karlach pokládá zrušení školného
za otázku finanční, která náleží povahou svou do
komise budžetní. Ježto vysloveno, že země nemůže
přistoupiti na zvýšení přirážek, třeba vejíti s roz-
počtovou komisí ve srozumění a přijati návrh snb
komitétu. Jest to v přední řadě povinností rodičů,
aby se o výchovu a vyučování svých dětí starahi
tato povinnost nese to s sebou, aby k dosažení tohoto
cíle potřebné prostředky věnovali. Nelze tedy, jak to
učinil posl. König. vybírání školního platu na
zvati nemorálním. Rečník přimlouvá se za přijet
návrhu subkomitétu.
Posl. hr. Zedtwitz vyslovuje se rovněž pro
návrhu posl. Königa.
Posl. Schwarz byl by pro střední cestu a do-
poručuje k přijelí resoluční návrh, že se sněm zá-
sadně vyslovuje pro zrušení školního platu a že s
ukládá zemskému výbora, aby současně s návrhem
na úpravu platů učitelských předložil návrh, týkající
se úhrady schodku z toho pro zemský fond vyplý-
vajícího.
Debaty zúčastnili se ještě poslanci König.
Šťastný, Posselt, hrabě Zedtwit z, dr-
Karlach a byly při hlasování jak resoluční návrh
posl. Königa, tak posl. Schwarze zamítnuty a přijat
návrh subkomitétu.
Následovala porada o resolučním návrhu č. V.
týkajíeím se remonerace učitelkám industriálním
(Navrhovatel posl. Schwarz.)
V návrhu se praví, že remunerace industriál-
ních, provisorně ustanovených učitelek, které upra-
veny byly v r. 1894 výnosem zemské školní rady ve
srozumění se zemským výborem, mají býti uvedenv
v souhlas s osohním systémem a stanoviti se saz-
bou, jež nemá býti nižší, nežli nejvyšší ve zmíně-
ném výnosu stanovená sazba. Návrh tento přijat
Rokováno pak o tom, jakým způsobom mají býti
seřadéna jednotlivá snesení komise pro sněm, jak se
má věc vyříditi vzhledem k usnesení sněmu, že má
záležitost tato odevzdána býti komisi rozpočtové.
Posl
doktor
Karlach
König
Zedtwitz
Schwarz
Posselt
Zedtwit
25
article
Posl. Schwarz zastával mínění, aby se usnesení
školské komise odevzdala komisi rozpočtové přimo,
by se o nich vyjádřila, poněvadž je přesvědčen, že
usnesení komise rozpočtové může býti jen způsobu
formálního. Vyslovil se, že komise rozpočtová k tomu
dá svůj souhlas, aby sněm dříve jednai o zásadách
školskou komisí stanovených a odevzdal pak věc-
zemskému výhoru, aby finanční effekt její vypracoval
a podal pak o tom zprávu. Tento způsob by před-
stavoval znnčně zkrácené jednání, kteréž by jedině
bylo s to, aby věc urychlilo tak, že by se ještě
v tomto zasedání k projednání dostala. V záleži-
tosti této rozpředla se delší debata, v níž ujali se
slova hlavně posl. Špindler, hr. Zedtwitz,
Schwarz, Posselt a Legler. Přistoupeno na
modus posl. Schwarzem navržený a usneseno také,
aby předseda komise obrátil se na nejvyššího mar-
šálka zemského, aby projednání záležitosti té co
možná nejvíce urychlil. Posl. Schwarz prohlásil,
že úkol referenta, jímž zvolen, může převzíti jen
s podmínkou, budou-li minoritní vota vzata zpět.
Prohlášení to však nevztahoval na minoritní votum
posl. hr. Zedtwitze.
Vzhledem k tomu ohlásil posl. Legler, že stou-
penci jeho své minoritní návrhy vezmou zpět s vý-
hradou obnoviti je, až by se předloha zákona pře-
ložila
Posl. hr. Zedtwitz trvá na svém minorit. votu
Schůze pak skončena.
Posl
Schwarz
Špindler
Zedtwitz
Posselt
Legler
školský komise
26
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise konala schůzi dne
2. května.
Posl. hr. Zedtwitz referuje o vřadění 5. lhůty
100.000 K z dotace pro zemský jubilejní úvěrní fona
ku podpoře zemědělských malovýrobců; položka s
schvaluje.
Resolnčeí návrhy posl. dra. Zintla v referátu
jeho o všeobecné nemocnici přijaty. Týž referení
přednáší o zemském blázinci v Dobřanech, sděluje
zprávu zemského výboru o obmýšlené stavbě pa-
villonové v Dobřanech, stěžuje si vůbec na přeplněnt
ústavů pro choromyslné a chválí celé zařízení i ve-
dení ústavu dobřanského.
Posl. dr. Záhoř trvá na svých vývodech,
pokud týče se přeplnění ústavu dobřanského a ne-
příznivých eifer zejmena v příčině koeficientu vy-
léčených, při čemž právě přeplněnost ústavu je na
škodu. Přimlouvá se za zřizování menších ústavů
poukazuje k potřehů postavení dvou menších
ústavů venkovských na nejvýše po 1000 postellch
podle soustavy pavillonové a zřízení vzorného
ústavu pražského na periferii města a navrhuje
v tomto směru resoluci.
Přísedíci zemsk. výboru dr. Grégr vysvětluje,,
že právě stavbou čtyř pavillonů odpomůže se čá-
stečně přeplnění ústavu dobřanského, ale že ovšem
nestačí toto opatření pro odstranění přeplnění
ústavů těchto a pro opatření nemocných dosud ne-
umístěných. Nejdůležitější potřeba je vhodné rozdě-
lování choromyslných podle kategorií nemocí. Vadou
ústavů zemských je, že musily býti přizpůsubony
adaptací trvajícím již budovám. Výhodu úplně no-
vého, volného zřízení má právě ústav dobřanský
proto také stal se ústavem tak vzorným. Potřeba
nového, vzorného ústavu pražského je naléhava, ale
provedení vyžaduje delší doby, takže mezitím nové
zřízení pavillonové v Dobřanech je nezbytně.
Posl
Zedtwitz
Zintl
doktor
Záhoř
Grégr
Dobřany
27
article
Posl. Kaltan navrhuje, aby zemský výbor vzal
v úvahu otázku racionálního využitkování výkalů
a výměšků v zemském blázinci v Dobřanech způso-
bem zavlažovacím a využitkování pracovních sil
choromyslných na pozemcích tím způsobem zúrod-
něných. Debaty zúčastnily se poslancí hr. Palfiy.
Udržal a dr. Schreiner, kteří navrhují, aby byl
zemský výbor vyzván, by otázce náležilého zužitko-
vání fekalii věnoval zvláštní péči a aby uvažoval
o zavedení klosetů rašelinových) pak přísedící dr.
Grégr, načež přijaty veškeré návrhy resolnění.
Posl. dr. Zintl referuje o rozpočtových polož-
kách tit. 6. kap. VI., které se podle rozpočtu s ně-
kterými úpravami platů schvalují. Rovněž přijímají
se položky tit. 7. o hospodářství ustavu v Dobřanech.
Konečně navrhuje, aby zemský výbor přihlížel k tomu,
by byl ohledně zřízenců zemských v ústavu dobřan-
ském náležitý zřetni brán na jmenování lékařů a do-
zorců německé národnosti. Po debatě, jíž se zúčastnili
dr. Pippich, který poukázal k návrhu posl. Wolía
ohledně zavedení zvláštního statu úřadnictvu v
správě zemské, pří čemž by se nevyžadovalo znalosti
českého jazyku zemského a na vážné konsekvence
politické a národní z toho plynoucí, dr. S ch ül cken
a dr. Schreiner, odročeno jednání o tomto reso-
lučním návrhu do příští schůze. Návrh zemského
Posl
Udržal
doktor
Schreiner
Grégr
Zintl
Pippich
Dobřany