ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 927b4a30-66a6-11dc-a975-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 101, place 73, org 7, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. května 1900
4 masthead
Číslo 121
5 article
Proto také není žádného důvodu, ani zá- kona srovnávajícího se s tím, aby při vyřizování záležitostí stran rozeznáváno bylo mezi úřado váním vnitřním a vnějším. O českost krajin našich při takovém uspo řádání poměrů nemusí dr. Kramář míti žádných strachů; má-li se i v českém kraji dle něho dle obsahu Gaulschových výnosů věc německé strany německy vyříditi, se stranou tou vše ně- mecky jednati a jí rozhodnutí vydati, tím českost úřadu neutrpí, když o tomto německém na př. rozsudku se radové u soudu po německu poradí. Jinou jest zde ale třeba stránku uvážiti. kam by vedlo zavedení obsahu Gautschových výnosů do praxe? Nechť se tu každý vmysl v postavení českých stran v německém území, kde úřadníci nechtěji umět česky. Tu by stály česká strany aneb český obžalovaný před senátem, jehož členové by česky neuměli; aby se obsahu Gautschových nařízení zadost učinilo. byl by ovšem členem senátu soudce češtiny znalý. Ten by se stranami jednal, jich se vy ptával a po hlavním přelíčení svým kollegům češtiny buď úplně neb značně neznalým teprve vysvětlovati musil, eo a jak české strany vypo- vídaly; na základě tom by pak senát usnesl se na rozsudku.
Kramář Gautschův
6 article
Troufal by si někdo fvrditi, že zde strany neb ohžalovaný se domohli o pravdovéh rozsudku 3- neb 4.členného senátu soudcov ského? Nemá se věc spíše tak, že líčení pře — o němž kromě toho se sepíše německý pro- tokol — bylo vlastně řízeno jediným soud cem, jím jediným zjednán podklad pro vyná šení rozsudku a že tedy vlastně větším dílem jen on může býti pokládán za duševního pů- vodce rozsudku? Straně, která po zákonu měl nárok, aby 3 neb 4 soudci naslouchali celému líčení, každému slovu dobře rozuměli, tl aky zákonem předepsaná ústnosť a bezprostřed- nost celého jednání k žádoucí platnosti přišla, nedostalo by se toho, nač by nárok měla, její postavení rovnalo by se spíše tomu, jako by o jejich právech rozhodoval soudce jediný. Tam by nás vedl obsah Gautschových na řízení a z toho si každý vyvodí, jaké by bylo postavení našich menšin v německém území při jich platnosti; neb proč kladou Němci váhu na to, aby v německém kraji ve věci českých stran česky projednávané a česky rozhodované, roz- lišováno bylo mezi vnitřním vyřízením a jedná- ním ostatním, než proto, aby jich úřadnlei uvnitř úřadů ani při poradách česky mluviti nemusili resp. neprozradili, že česky neumějí neznají?
Gautschův Němec
7 article
Zde ledy dlužno hledati původ a příčinu nezákonného rozeznávání zevnějšího a vnitřního jazyka úřadního při vyřizování věcí stran, prot němuž se co nejrozhodněji postaviti musíme. Z toho všeho vysvítá, že máme ovšem program pro uspořádání přítomné otázky, ten ře se opírá o platné zákony a zdá se mně jen být žádoucným, aby ao stal majetkem celé české veřejnosti a protož chci jím toto po- jednání zakončiti. Když pak se držeti chci punktů a od- stavců, jak jich užil při vídeňských konferencíeh dr. Kaizl, tak by legální zásady našeho pro gramu u doplnění a po opravení Kaizlových odstaveů (čis. 101 »Nár. Listů«) měly zni takto: 1. Na úřadnících státních v celé zemi vy- žaduje se znalost obou jazyků zemských. 2. Podání a záležitosti stran mají být v celů zemi projednávány, pojednávány, roz- hodovány a vyřizovány v jazyku strany neh jejího podání, aniž by bylo přípustno, rozezná- vati v tomto směru mezi úřadováním vnitřním a zevnějším. 3. Zemské úřady státní nechať jsou jednotné a nerozdílné pro celé království, a co do jazyka dvoujazyčné. 4. Myšlenku nacionálních statusů úřad nických pokládáme pro stát a správu za osudnou a n. bezpečnou a odmítáme ji. 5. U úřadů první stolice budiž jakožto jazyk služební v krajinách převahou če- ských zavedena čeština, v krajinách převahou německých němčina, což však na ujmu bít nesmí nikterak provádění zásady, uvedené v odstaveích.
doktor Kaizl Kaizlův
8 article Po povodni vltavsko-la bské.
Po povodni vltavsko-la bské. Schůze poškozeného rolnietva v Lužei. (Od zvl. zpravodaje »N. L. «) Zkázonosné povodně, působené po velikou řadu let Vltavou i Labem v okresech podřip ských, ničící jeden z nejžírnějších krajů českýeh hmotně a i morální jeho sílu podlamující, při- měly rolnietvo neštěstím živelních katastrot opravdu hrozně stihané, že vzchopilo se k mnoba- leté soustavné, promyšleně vedené akci, jejímž ko- nečným cílem jest odpomoc od zla, pod kterým rolnietvo následkem stále četnějších zhoubných zátop vodních v pravém smyslu slova úpí a trpl nezměrné škody hospodářské. Stálý komitét pro ochranu rolnických zájmů v záležitosti úpravy Vltavy od Kralup po Mělník, společně s »Hospodářsko - průmy. slovým spolkem« mělnickým a »Rolnickou bese dou« ve Vrbně svolal na minulou neděli schůzi, jež se konala v Lužci v hostinci p. Vojtě chovského »u Čubrtů«. Oficiálně pověřenými delegáty braly na ni účasť vedle rolnictva, bohužel trudně interes- sovaného, tři korporace, při řešení otázky úpravy Vltavy a Labe směrodatné: tech nická kancelář zemědělské rady královstv českého, komise pro splavnění Vltavy a Labe, jakož i příslušný departement výkonné vlády První zastoupena byla svým přednostou, stav. radou p. Němcem, druhá výkonným řediteiem p. stav. radou Mrassikem a inženýrem p. Sa- lačem, třetí zemědělským inspektorem z mini- sterstva orby, přiděleným místodržitelství.
Němec Vltava Kralupy Mělník Vrbno Lužec
9 article
Sehůzi zabájil pan Frant. Šipal, statká ze Živonína, člen okresního zastupitelstva, před- seda hospodářsko-průmyslového spolku mělni- ckého, přítomný zároveň jako delegát výboru zemědělské rady. Uvílav shromážděné, vzpomně tklivými slovy živelní katastrofy, jež opět letos podřipské poříčí Vltavy a Labe spustošila a do- vodil nalehavou potřebu odpomoci, která je po- vinností státu tím spíše, když vždycky u nás peníze se najdou na vojsko i na různé stavby luxusní, peníze to vymahané také od rolnictva. katustrofaví otíhaného. Předsedou schůze zvolen byl pan Vácelav Pokorný, statkář z Dušník, jenž znova uvítal účastníky, kteří počtom 103 se sešli, za- stupujíce obce: Nelahozoves, Podhořany, Ouho- lice Nové a Staré, Mírovice, Vepřek, Mlče- chvosty, Vraňany, Spomyšl, Lužec, Chramostek Želčín, Vrbno, Hořín, Obříství, Semelkovice, Dušníky (mělnické), Zálezlice, Kozárovice, Tuhaů. Bukol, Křivousy, Jedibaby, Dušníky (velvarské). Veltrusy, Všestudy a město Mělník. Na programu schůze byla nejprve zpráva o postupu podniknutých kroků v příčině posta vení ochranných hrází, od poslední veřejno schůze, konané dne 16. července 1899.
František Vácelav Pokorná Vltava Dušníky Podhořany Ouho Mírovice Vepřek Vraňany Spomyšl Lužec Vrbno Hořín Obříství Semelkovice Zálezlice Kozárovice Tuha Bukol Křivousy Jedibaba Veltrusy Všestudy Mělník výbor zemědělský rada Nelahozoves Chramostek Želčín
10 article
Když byl referent pan Fr. Opa, řídicí učit z Vrbna, vylíčil stručně čininost komnitélu, zem- ský poslanec p. Štole, člen stálého komi tétu, připomenul, že komitét při všech svých krocích setrval na původním svěm stanovisku by totiž Vltava byla upravena v nynějším svém řečišti, veškeré své úsilí však věnoval poža- davku, by úpráva stala se tak, jak toho ochranné zájmy rolnictva vyžadují. (Hlučný souhlas.) Vý- datnou podporou tu přispivá stále zemědělská rada. Jako byly náklady na pořizení rozpočtů plánů, také náklad na regulaci samu bude dle slibu, řečníkovi daného z kruhů vládních, hrazen z fondů veřejných, aspoň z největsí části, ježto je nesporno, že rolnictvo není s to, by výdaje hradilo samo. (Souhlas.) Pan stavební rada Němec, přednosta technické kanceláře zemědělské rady praví, že výsledkem všech dosavadních studií je poznání, že je nezbytným ohrazení vody a tím odstranění zhoubných záplav v době vegetační. Přelivy inundační nejsou zde stejnoměrné nebývá to tiché rozlití se vody do krajiny kul- tivované, nýbrž vidíme vody dostouplé v řečišt výšky břehů vyrážeti na jednotlivých místeh nejdříve, jako na příklad pod Jedibabami, u Bu- kolu, pod Kozárovicemi směrem k Zálezlicům. Tato místa jsou vždy počátkem nových proudů, t. zv. sekundérních, jež tvoři si na přiklad v územi mezi Křivousy a Bukolem nová řečistě, výmoly. Tak shledáváme za velké vody vedle proudu v řečišti nové proudy přes pozemky. Účinek ta- kovýchto proudů přes zdělané pozemky jest n snadě.
Štol Němec Francie Vrbno Vltava Kozárovice Zálezlice Křivousy Bukol technický kancelář zemědělský rada
11 article
Proud taký odnáší ornici, trhá, rve po zemky, místo dobré prsti nanáší neplodný štěrk a písek. Prostředkem záchranným proti této síle účinkům vodním jest v prvé řádě zřízen ochranných hrází. Otázka zřízení jich pokročila tak dalece že vypracován ku žádosti komitétu povltav ského za součinnosti společné: navigačního o dělení u místodržitelství, kanalisační komise zemědělské rady projekt ochranných hrází. Projekt dělí se ve dva oddily; jeden v chází od trvajíeí hráze dušnické, a sice po hrází onou, t. j. od Vraňan až pod. Vrbno druhý díl obsahuje partii nad Dušníky, to jes Všehrdy, Velurusy a Ouholice. Řečník podotýká, že kanalisační komise i místodržitelství počínaly si při celé otázceeo nejkulantněji. Vypracování projektu je velikou prací súčastněných pp. inženýrů; jich elaborát representující cenu mnoha tisíců zl., byle hotov v 6 nedělích. Na tyto hráze vypracovány tři různé způ soby. První projekt, abychom řekli ideální umožňuje záchranu do výšky vody z r. 1897 Ve hrázích těchto jsou projektovány stavi dlové propustě, kterými by se umožnilo regulo vání vody za hrázemi. Stavidly mohla byse voda tam vpouštěti a vypouštěti. Nákladn tyto hráze vypočten je pro projekt první v trati Vraňany—Vrbno 680.000 zl., trať Ou holice 205.000 zl., administrativní náklad ka- pitál 65.000 zl., celkem 885.000 zl. ; pr druhý projekt, bez objektů: Vraňany—Vrbno 455.000 zl., Ouholice 120.000 zl. Odpadá a ministrace. Náklady označil rečník za dost značné.
Všehrda Vraňany Vrbno Ouholice Velurus a Ouholice
12 article
Náklad na variantu třetí, o hrázích o 50 cm. nižších, činí 300.000 zl. Vraňany— Vrbno, 120.000 zl. Ouholice. Řečník praví dále, že komise, která pře vzala vypracování projektu a jejímž byl členem projektuje tento postup: po vypracování pro jektu pozvou se zástupeové zájemníků do země dělské rady, projekt se jim předloží, oni k něm zaujmou své stanovisko, při čemž se vyslov pro některý způsob provedení. Co do nákladu je oprávněna naděje, že největší část jich bude hrazena z fondů veřej ných. Postup družstevní se subvencí z fondn melioračního nyní je takřka nemožný, poněvadž meliorační fond je požadavky přetížen, zde pak je třeba pomoci co nejrychlejší. Mimo to racio nelním je v první řadě postup současný s pra cemi kanalisačními. Ten vyžaduje ovšem zvlášt ního zákona. Prakticky jde také o to, by shromážděn uskutečnili deputaci, která by se při dalším jed nání o projektu zúčastnila, přijímala vysvětlen od zemědělské rady a pak pracovala dále. Jed nání toto předpokládá také přítomnost zástupee místodržitelství, kanalisační komise a proje- ktantů pp. inženýrů Kopeckého a Šan trůčka.
Kopeckij Šan Vraňany Vrbno Ouholice
13 article
Toto vše spadá v obor řízení informativ ního. Po jeho provedení podali by interessent žádost o řízení úřadní. Po vývodech p. stav. rady Němce, na mno hých místech hlučným souhlásem provázených ujal se slova p. stav. rada Mrassik, přednosta technické kanceláře komise pro splavnění rel Labe a Vltavy. Úvodem sdělil, že se dostavi na výslovnou žádost předsedy této komise místodržitele hr. Coudenhova, a prohlásil, že kanalisační komise bude ochotně požadavky rol- nietva, stran zřízení ochranných hrází, podpo rovati. (Výborně !) Řečník s druhé strany žádá za podporu snah kanalisační komise. Pak pro- hlašuje, že nemá mandátu, vysloviti se o pro jektu laterálního kanálu. Pan Brechler ryt. z Troskovic jakožto zemědělský inspektor dle sil svých působiti bude k tomu, aby i v otázce, o kterou jde, země- dělské zájmy byly hájeny. (Výborně l) Člen stálého komitétu p. inženýr Šir ez Mělníka navrhl pro další schůzi postup ten, aby pp. inženýři, kteří vypracovaný projekt hrází mají po ruce, nejprvé jej vysvětlili, načež by shromáždění se uradili o způsobu, jak má btu
Němec Coudenhove Brechler Labe Vltava Troskovice Šira Mělník
14 article
obeslána ona informační schůze, za kterou se přimlouval p. stav. rada Němec. Sbor důvěrníků obcí, který úkol tento pro vede, způsobí pak novou schůzi rolnictva, na níž stane se úrada o krocích dalších. (Souhlas. Pan stav. rada Mrassík připomíná, ž zástupcem projektu ochranných hrázi, při jehož spracování působil se strany kanalisační komise p. inženýr Salač, není kanalisační komise, nýbrž technická kancelář zemědělské rady. Po této rozpravě nastala stručná debata zprávě, jež byla na programu. Pan Čestmír KratochvII přál si vě děti, jak stojí olázka umělého laterálního ka- nálu a žádá za vysvětlení přítomné pp. zástupee kanalisační kanceláře. Pan Josef Grossmann, člen správn rady lužeckého cukrovaru, opakuje požadavky rolnictva v záležitosti splavnění Vltavy a jeho námitky proti zřízení kanálu laterálního. Pan stav. rada Němec, odpovídaje n vývody p. J. Grossmanna a dle výsledků dosa- vadních technických studií sděluje, že nebezpeč z umělého kanálu není tak velké, jak se v kru- zích mimotechniekých za to má. Po té byla zpráva, podaná pp. Opou posl. Štolcem jednomyslně vzata na vědoml. Následovala úrada zástupců obeí vzhleden k nastávajícím komisím pochozím.
Němec Salač Čestmír Kratochvie Grossmann J Grossmann Štolc Vltava
15 article
Slova ujal se zemský poslanec p. Štole jenž pravil, že o věci jednal s kompetentním činiteli státní správy. Pokud jde o způsob k nalisace, setrval řečník na původním požadavku všeho rolnictva, by se kanalisovalo nynější ř čiště vltavské. Poněvadž plány jsou hotovy, je třeba, by každá obec stanovila své důvěrníky k dala akci, dle způsobu, navrženého p. stavebnín radou Němcem. Řečník konstatuje, že zhotoveně plány ochranných hrází znamenají pryní úspěch dobre věci našeho rolníctva. (Souhlas.) Je naděje, že v době dohledné dojde k úřadním komisím pochozím; řečník navrhuje, by pak zástupcové rolnictva žádali hráze nikoli drnované, jaké jsou projektovány, nýbrž větši k vůli bezpečnosti, dlážďěné. Při pochozích ko- misích musí také rolnictvo státi na tom, aby provádění kanalisace jeho oprávněné zájmy v ni- čem nepoškodilo. Řečník mimo jiné poukazuje na nedostatek pracovních sil zemědělských žádá, aby snad najímání dělnictva k projekto vaným stavbám vodním nedélo se tak, aby bylo rolnictvu odváděno nutné dělnictvo zemědělské- (Hlučný souhlas.) Pan stav. rada Mrasstik dokládá, žei tak to jsou požadavky, které budou v náležitý čan projednány. Poslanee Štole připomíná ještě rolnictvu by se při budoucím komisionálním řízení do- máhalo také stavidel a tak pro všechny případy zajistilo si také možnost zavodňování svých po- zemků. (Výborně! Hlučný souhlas.) Na to bylo rokování přerušeno a účastníci schůze prohlíželi si podrobné plány ochranných hrází, na mnoha stolech rozložené. V pravdě ochotnými a laskavými jich interprety byli všichni přitomní pp. inženýrští odbornici. Když po shlédnutí plánů se pokračovalo v debatě, vytkl pan J. Grossmann speciální potřeby a požadavky a vytýkal výrok posl. inž Kaftana, že zájmy jednotlivé obce musí ustou piti do pozadí.
Štol Němec Poslanee Štol J Grossmann Kaftan
16 article
Pp. posl. Štolc a V. Vávra obháji posl. Kaftana. Pan stav. rada Němec k námitce pana J. Grossmanna připomenul, že tam, kde by skutečná škoda nastala, byla by dána také při měřená náhrada. Posl. Štolc poukázal ještě na smutný fakt, že vládní komisaři, škody vyšetřující, ne- uznali škody tam, kde skutečně byly; namnoze nerozeznávali vzdělanou ornici od jalové půdy. Řečník žádá přítomného pana ryt. Br- chlera za nápravu a za poukaz, by komisaři jednali dle zákona. Pan ryt. Brechler ujišťuje, že se přičiní, b se odhady škod děly odbornými znalci. (Vý borně!) Člen komitétu pan inženýr Šire z Měl- níka dodává k dřívější debatě, že bude třeb zajistiti, by hráze byly co nejlépe opatřeny zvlástě na místech většímu tlaku vydaných. Když byl pan stav. rada Němec ubez pečil, že je o to již v plánech postaráno, vy- slovil pan Tůma, statkář z Bukole, obavy, by snad některé obce nebyly stavbou laterálního kanálu o vllavskou vodu a její blahodárno účinky za dob normálních ochuzeny. Po resumé předsedajíeího p. Poko ného zahájena byla rozprava o krocích na zi- skání podpor rolníkům povodní těžce posti- ženým. Zemský posl. p. Štolc konstatoval, že příslušná akce na sněmě království českého byla již zahájena. Vyloživ její způseb, sděli intervenci sleputací, jež ke sněmu se dostavily. Dle soukromých informací řečníkových bude na odčinění nejnalehavějších škod určeno 60.000 K. (Hlasy: To je málo !) Řečník vybízí pak zástupce obcí, by s sami neodkladně postarali o řádný číselný odhad způsobených škod; odhady sestaví se v pa mětní spis, který bude zaslán všem povolaným úřadním instancím. Řečník referuje pak o vlastním návrhu který ve příčině náhrady škod letošními povod- němi způsobených podal na sněmu královstv českého.
Štolc V Vávra Kaftan Němec J Grossmann Posl Tůma Bukol
17 article
Po krátké debatě přijata byla výzva pana posl. Štolce, by obce samy přesně škody stano- vily, jako návrh, který byl jednohlasně přijat Na to navrhl p. posl. Štolc resoluci, k níž p. Tůma z Bukole připojil dodatek. Resoluce s dodatkem zní takto »Shromáždění interessenti na schůzi v Lužei dne 29. dubna 1900 konané uvažujíce následky povodní, které právě letos ukázaly se zase v celé zhoubnosti, žádají předně: aby kanalisován Vltavy provedeno bylo v řečišti dosavadním za druhé, aby posťaveny byly ochranné hráze po obou stranách dlážděné s možností zavod- ňovací z fondů veřejných současně s kanalisae Vltavy; za třetí, aby práce kanalisační nebyl zemědělství na újmu tím, že by většinu děl- nictva od prací zemědělských odvrátila, az čtvrté, aby škody povodní způsobené byly řádně vyšetřeny a z veřejných fondů hrazeny, a take aby strhané hráze navigačním erárem byly opraveny.« Resoluce byla jednohlasně přijata, načež přikročeno k volným návrhům, jež vlastně staly se speciální debatou o jednotlivostech kanali sačního a regulačního projektu. Debaty zúčast nili se pp. Nedoma ml. z Vraňan, poslane Stole, V. Stenel z Vraňan, Syrový z Dušníků, ředitel cukrovaru Klavik a statkář Gros- man z Lužce, Tůma z Bukole, inženýr Širc, dr Nossberger z Mělníka, Čestmír Kratochvil, Ant.
Štolc Tůma Nedoma V Stenel Syrová Gros Širc Nossberger Kratochvil Antonín Bukol Vltava Vraňany Dušníky Lužec Mělník Klavik
18 article
Hausmann z Vrbna, J. Bartoš z Vrbna a j. P jejím vyčerpání skončil předseda p. Pokorný více než třihodinnou schůzi, přeje oprávněným snahám sdruženého rolnictva zdaru všestranného- Návrhy na upravení hmotných poměrů učitelstva. Školská ko-mise projednala v šest schůzích dne 29. dubna až 2. května 1900 návrhy, které subkomitét v záležitosti sdělání nového zákona o platech učitelský c byl podal a uzavřela sněmu navrhnouti, eo následuje: I. Zemskému výboru se ukládá, aby při opěťov- ném zahajení sněmu předložil s vládou již smlu- venou osnovu zákona o úpravě právních poměrův učitelstva, při níž šetřiti jest těchto h la v níc z ás ad.
Hausmann J Bartoš Pokorná Vrbno
19 article
1. Veškerá místa podučitelská proměňují sev místa učitelská na školách obecných. 2. Učitelské osoby, vykazující vysvědčení dospě- losti, ustanoví se jako prozatímní učitelé s ročn odměnou 900 K. 3. Učitelské osoby s vysvědčením způsobilost učitelské na školách obecných požívají, nechť usta- noveny jsou prozatímně neb definitivně v prvých pěti služebních letech základního služného 1200 K. po této době zvýší se základní plat na 1400 K v Praze, Karlíně, Smíchově, na Král. Vinohradech v Žižkově a v Karlových Varech, jakož i v ostat- nich obcích s více než 30.000 obyvatelů na 1600 k. 4. Základní služné osob učitejských, ustanove ných na školách měšťanských, činí v prvých pět letech působnosti na školách měšťanských 1600 zvýšt se pak po této době na 1800 koru v Praze, Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohra- dech, v Žižkově a v Karlových Varech, jakož v ostatních obcích s více než 30.000 obyvateld n 2000 K. 5. Všem, definitivně ustanoveným osobámi u čitelským na školách obecných a měšťanských náleží, působí-li dle povinnosti a nepřetržité. čítajíc od doby, kdy zvýšené základní služné uči- telů škol národních se stalo splalným, od pěti do pěti let šest zvýšení služného po 200 K. Užíválli již učitel nižší zvýšení služného, počí tati se mu má teuto přídavek ode dne platnosti nového zákona ve výši přídavku v tomto článku ustanovené. Zadržení zvýšení služného pro konání služby způsobem, jenž nevyhovuje povinnosti, má n určitý čas býti obmezeno a nemá žádného vlivu na pravidelnou splatnost nejbližšího zvýšení služ- ného. 6. Učitelským osobám s vysvědčením učitelské způsobilosti na obecných školách národních, ja- kož i osobám učitelským, působícím na školách měšťanských, náležejí služební přídavky, jež se do výslužby nečítají.
Král K Užíválli Praha Karlín Smíchov Vinohrady Žižkov Karlová Vary
20 article
Tyto služební přídavky sluší vyměřiti 10 až 30 dotyčného základního služného a to v stupních dle počtu obyvatelstva místních obcí, a se zvlašt- ním zřetelem k obcím uvedeným v bodu 3. k lázeňským místům: Teplice, Sanov, Marianské a Františkovy Lázně, jakož k okresu Libeň, Ko- šíře, Vršovice, Pankrác-Nusle, Fišeru, Podmokly. Děčín a Škvrňany. Osohy učitelské, které mají nárok na naturáln byt, obdrží polovici ustanovených přídavků slu- žebních. 7. Funkční přídavek správců jednotřídních obee ných škol zvyšuje se na 200 K, jinak zachovávaj se funkční přídavky v dosavadní výměře 8. Ženské osoby učitelské sluší co do všech slu žebních požitků vyrovnati mužským osobám uč telsk ým. 9. Služné industriálních učitelek budiž i na dál vyměřováno vůbec částkami stanovenými v zákonu z r. 1899, avšak toto služné slušelo by upraviti dle soustavy jednollivého základního služného. 10. Odměny a služné za vyučování náboženstv sluší současně upraviti dle zásad vyslovenýchv resoluci sněmu ze dne 9. května 1899 a to ve smyslu jednotného systému osobního služebného. 11. K dosažení plného výslužného dosud přede- psaná doba služební 40 let zachovává se nezmě- něna. Po 10leté době služební činí výslužné 40% vpo čítatelných ročních požitků, po každém dalším roku služebním o 29% více. K osobám učitelským, které následkem nemoc nebo následkem tělesné, jimi samými zúmyslně ne vyvolané pohromy staly se nezpůsobilými ke službě ma se při aspoň pětileté vpočitatelné době služební hleděti co do výslužného a opatření pozůstalých tak, jako by byly sloužily již alespoň 10 vpočíta- telných let. Požitky vdov a sirotků buďtež vůbec upraveny dle zásad, obsažených v dotyčném moravském zá konu z r. 1899.
Fišer Teplice Sanov Františkov lázeň Libeň ko Vršovice Pankrác Nusle Podmokly Děčín Škvrňany
21 article
Pensijní příspěvky osob učitelských s vysvěd- čením učitelské způsobilosti buďtež vyměřeny pre prvý rok 10% základního služného, pokud se týče ostatních do pense vpočítatelných požítků, a pro další léta vždy 39)/% ročně. II. Zemskému výboru se ukládá, aby v doroz umění se zemskou školní radou projednal zevrubně všechna opatření, jichž provedení byfo by způso bilé k tomu, aby jmenovitě zamezeno bylo nepo- měrně rychlé rozmnožování míst učitelsk ých, aby tím, jakož i v jiném směru co se týče nákladu n národní školství, jejž zemi jest nésti, dosaženy byly úspory, aniž by to bylo na překážku učebnímu cíli všeobecného národního vyučování. III. Zemskému výboru uktádá se, aby v úvabu vzal a do příštího zasedání sněmu zprávu podal zdali by nčitelským silám, majícím nárok na vý- služné, nemoblo tolo výslužné býti zabezpečene pojištěním při zemském pojišťovacím ústavě císař Františka Josefa, k čemuž by se užilo vedle při- měřeného příspěvku země též pensijních přispěvků osob učitelských. IV. Ve příčině návrhů na zrušení školného račiž se slavný sněm usnésti, aby odkázány byly zem skému výboru k zralému uvážení a podání zprávy po případě návrhů v příšlím zasedání sněmu.
František Josef všeobecný národní vyučování
22 article
V. Odměny zatímně ustanovených industriálních učitelek, upravené nařízením z r. 1894. smluveným mezi c. k. zemskou školní radou a zemským vý- borem, buďte převedeny v souhlasu s osobní sou stavou služební na jednotnou sazbu, která nema býti nižší nejvyšší sazby, která vyměřena jesí vzpomenutým nařízením pro tyto odměny. Po přijetí těchto návrhů byl pan poslane Schwarz zvolen za referenta pro sněma bylo usneseno, snesení školské komise sdělit rozpočtové komisi, aby o nich mohla se pronésti Ve včerejší schůzi komise navrhl posl. Köni k odst. 9. dodatek, aby se direktiva zemského výboru v příčině úpravy platů industriálních nčitelek ve smyslu jednotného služného vyslovila zřejměji jasněji, totiž že se jedná o odstranění nejniž ších tříd. Zástupce vlády dvor. rada Šroubek upo zorňuje, že výše remunerace dosud není určena zá konem, nýbrž smluvena pouze mezi zemskou školn radou a zemským výhorem, tak že snad není za potřebí, ahy se v té příčině dodávalo něco k ná- vrhům subkomitétu; ovšem že bude zapotřebí nov zákonné úpravy, poněvadž i platný zákon z r. 1891 spočívá na soustavě tříd místních. Posl. hr. Zedtwitz míní, že úprava ta bude dosti snadná, poněvadž prvé 4 třídy beztoho již vte
Schwarz Šroubek Posl Zedtwitz
23 article
příčině jsou jednotně upraveny a dodatek, který sobě přeje posl. König. nepokláda za nutný. Posl. Šťastný míní, že zmínka o remunerac je zbytečná. Odst. 9. přijat celkem dle návrhu sub- komitétu. Při odst. 10. rozpředla se delší debata o tom, nemá-li se vůbec škrtnouti vzhledem k tomu, ž zemský výbor již osnovu zákona o platech pro učitele náboženství předložil, kteráž přikázána jest kanovníkovi dru. Karlachovi. Rokování zúčastníh s posl. velmistr dr. Horák, kanovník dr. Karlach, Posselt. Legler, hr. Zedtwitz, Bendel, König. Fournier, dr. Scharf. Odst. 10. za- chován většinou hlasů s dodatkem, aby se úprava stala ve smyslu soustavy osobníčh tříd služného. Při odst. 11. posl. Šťastný navrhuje, aby výslužné nebylo stanoveno nejvyšším služným učitel- ským, po případě, aby příspěvek učitelů na výslužné byl vyšší. Rokování zúčastnili se posl. dr. Four- nier, posl. Špindler, posl, hr. Zedtwit z, jenž dává na uváženou, jestli by se nemohla otázka vý- služného uvésti ve spojení s pojištěním u fondu císaře Františka Josefa, a posl. dr. Scharl, jenž připomíná, že o věci této bylo již dlouho jednáno ve školské komisi, když jednalo se o učitelky indu- striální a že by zemský výbor nyní mohl podnět hr. Zedlwitze prováděti. Po doslovu posl. S chwarze a Leglera od- stavec 11. přijat všemi hlasy proti jednomu. Pat přijata reseluce v příčině úspor jako návrh II. a re- soluce, kterou se zemskému výboru ukládá, aby uva- žoval a podal zprávu, jestli by se nemohly pense učitelské pojišťovati u fondu císaře Františka Josela jako návrh IH. Jako návrh IV. vřaděna resoluce v příčině zrušení školného, proti jejímuž neurčitému znění posl. König navrhuje znění, kterýmž sněm by se zásadně vyslovil pro zrušení školného.
König Posl Karlach doktor Horák Posselt Legler Zedtwitz Bendel Fournier Scharf Four Špindler František Josef Scharl Pat Josel
24 article
Posl. dr. Karlach pokládá zrušení školného za otázku finanční, která náleží povahou svou do komise budžetní. Ježto vysloveno, že země nemůže přistoupiti na zvýšení přirážek, třeba vejíti s roz- počtovou komisí ve srozumění a přijati návrh snb komitétu. Jest to v přední řadě povinností rodičů, aby se o výchovu a vyučování svých dětí starahi tato povinnost nese to s sebou, aby k dosažení tohoto cíle potřebné prostředky věnovali. Nelze tedy, jak to učinil posl. König. vybírání školního platu na zvati nemorálním. Rečník přimlouvá se za přijet návrhu subkomitétu. Posl. hr. Zedtwitz vyslovuje se rovněž pro návrhu posl. Königa. Posl. Schwarz byl by pro střední cestu a do- poručuje k přijelí resoluční návrh, že se sněm zá- sadně vyslovuje pro zrušení školního platu a že s ukládá zemskému výbora, aby současně s návrhem na úpravu platů učitelských předložil návrh, týkající se úhrady schodku z toho pro zemský fond vyplý- vajícího. Debaty zúčastnili se ještě poslanci König. Šťastný, Posselt, hrabě Zedtwit z, dr- Karlach a byly při hlasování jak resoluční návrh posl. Königa, tak posl. Schwarze zamítnuty a přijat návrh subkomitétu. Následovala porada o resolučním návrhu č. V. týkajíeím se remonerace učitelkám industriálním (Navrhovatel posl. Schwarz.) V návrhu se praví, že remunerace industriál- ních, provisorně ustanovených učitelek, které upra- veny byly v r. 1894 výnosem zemské školní rady ve srozumění se zemským výborem, mají býti uvedenv v souhlas s osohním systémem a stanoviti se saz- bou, jež nemá býti nižší, nežli nejvyšší ve zmíně- ném výnosu stanovená sazba. Návrh tento přijat Rokováno pak o tom, jakým způsobom mají býti seřadéna jednotlivá snesení komise pro sněm, jak se má věc vyříditi vzhledem k usnesení sněmu, že má záležitost tato odevzdána býti komisi rozpočtové.
Posl doktor Karlach König Zedtwitz Schwarz Posselt Zedtwit
25 article
Posl. Schwarz zastával mínění, aby se usnesení školské komise odevzdala komisi rozpočtové přimo, by se o nich vyjádřila, poněvadž je přesvědčen, že usnesení komise rozpočtové může býti jen způsobu formálního. Vyslovil se, že komise rozpočtová k tomu dá svůj souhlas, aby sněm dříve jednai o zásadách školskou komisí stanovených a odevzdal pak věc- zemskému výhoru, aby finanční effekt její vypracoval a podal pak o tom zprávu. Tento způsob by před- stavoval znnčně zkrácené jednání, kteréž by jedině bylo s to, aby věc urychlilo tak, že by se ještě v tomto zasedání k projednání dostala. V záleži- tosti této rozpředla se delší debata, v níž ujali se slova hlavně posl. Špindler, hr. Zedtwitz, Schwarz, Posselt a Legler. Přistoupeno na modus posl. Schwarzem navržený a usneseno také, aby předseda komise obrátil se na nejvyššího mar- šálka zemského, aby projednání záležitosti té co možná nejvíce urychlil. Posl. Schwarz prohlásil, že úkol referenta, jímž zvolen, může převzíti jen s podmínkou, budou-li minoritní vota vzata zpět. Prohlášení to však nevztahoval na minoritní votum posl. hr. Zedtwitze. Vzhledem k tomu ohlásil posl. Legler, že stou- penci jeho své minoritní návrhy vezmou zpět s vý- hradou obnoviti je, až by se předloha zákona pře- ložila Posl. hr. Zedtwitz trvá na svém minorit. votu Schůze pak skončena.
Posl Schwarz Špindler Zedtwitz Posselt Legler školský komise
26 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komise konala schůzi dne 2. května. Posl. hr. Zedtwitz referuje o vřadění 5. lhůty 100.000 K z dotace pro zemský jubilejní úvěrní fona ku podpoře zemědělských malovýrobců; položka s schvaluje. Resolnčeí návrhy posl. dra. Zintla v referátu jeho o všeobecné nemocnici přijaty. Týž referení přednáší o zemském blázinci v Dobřanech, sděluje zprávu zemského výboru o obmýšlené stavbě pa- villonové v Dobřanech, stěžuje si vůbec na přeplněnt ústavů pro choromyslné a chválí celé zařízení i ve- dení ústavu dobřanského. Posl. dr. Záhoř trvá na svých vývodech, pokud týče se přeplnění ústavu dobřanského a ne- příznivých eifer zejmena v příčině koeficientu vy- léčených, při čemž právě přeplněnost ústavu je na škodu. Přimlouvá se za zřizování menších ústavů poukazuje k potřehů postavení dvou menších ústavů venkovských na nejvýše po 1000 postellch podle soustavy pavillonové a zřízení vzorného ústavu pražského na periferii města a navrhuje v tomto směru resoluci. Přísedíci zemsk. výboru dr. Grégr vysvětluje,, že právě stavbou čtyř pavillonů odpomůže se čá- stečně přeplnění ústavu dobřanského, ale že ovšem nestačí toto opatření pro odstranění přeplnění ústavů těchto a pro opatření nemocných dosud ne- umístěných. Nejdůležitější potřeba je vhodné rozdě- lování choromyslných podle kategorií nemocí. Vadou ústavů zemských je, že musily býti přizpůsubony adaptací trvajícím již budovám. Výhodu úplně no- vého, volného zřízení má právě ústav dobřanský proto také stal se ústavem tak vzorným. Potřeba nového, vzorného ústavu pražského je naléhava, ale provedení vyžaduje delší doby, takže mezitím nové zřízení pavillonové v Dobřanech je nezbytně.
Posl Zedtwitz Zintl doktor Záhoř Grégr Dobřany
27 article
Posl. Kaltan navrhuje, aby zemský výbor vzal v úvahu otázku racionálního využitkování výkalů a výměšků v zemském blázinci v Dobřanech způso- bem zavlažovacím a využitkování pracovních sil choromyslných na pozemcích tím způsobem zúrod- něných. Debaty zúčastnily se poslancí hr. Palfiy. Udržal a dr. Schreiner, kteří navrhují, aby byl zemský výbor vyzván, by otázce náležilého zužitko- vání fekalii věnoval zvláštní péči a aby uvažoval o zavedení klosetů rašelinových) pak přísedící dr. Grégr, načež přijaty veškeré návrhy resolnění. Posl. dr. Zintl referuje o rozpočtových polož- kách tit. 6. kap. VI., které se podle rozpočtu s ně- kterými úpravami platů schvalují. Rovněž přijímají se položky tit. 7. o hospodářství ustavu v Dobřanech. Konečně navrhuje, aby zemský výbor přihlížel k tomu, by byl ohledně zřízenců zemských v ústavu dobřan- ském náležitý zřetni brán na jmenování lékařů a do- zorců německé národnosti. Po debatě, jíž se zúčastnili dr. Pippich, který poukázal k návrhu posl. Wolía ohledně zavedení zvláštního statu úřadnictvu v správě zemské, pří čemž by se nevyžadovalo znalosti českého jazyku zemského a na vážné konsekvence politické a národní z toho plynoucí, dr. S ch ül cken a dr. Schreiner, odročeno jednání o tomto reso- lučním návrhu do příští schůze. Návrh zemského
Posl Udržal doktor Schreiner Grégr Zintl Pippich Dobřany