ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9276b650-66a6-11dc-8334-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 15, person 27, org 3
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 121.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přod pláeíi ses v Praze v adminisk a měste s trrt 1et sdrejí donátko
Praha
5 article
ei ko
6 article
sl v s
8 article
n nt ne- aroji sksni
9 article NARO
NARO V arobnem prodeji nnldi . . . p l ve silslkkch na voskori sdpsleda. . . . . . . . e 1nseraty plati sa hotovž napřea racs rien pjin plnl- tsvrna cpadica lo- Bukopiny ae nevran eii
Nara
10 title
NILIs
Nilis
11 article Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranách. krajích.
Praha
12 title
Sčítání lidu ve smíšených
13 article
Sčítání lidu, jež provedeno bude na roz hraní tohoto a příštího roku, bude míti veli kou důležitost pro utváření se mnohých po- měrů v této říší. Největší ovšem bude miti důležitost v krajích, kde na základě počet- ního poměru dvou neb tří národností bude rozhodováno o míře politických i jiných práv. jež národnostem těm mají býti udělena. Pro naši zemi znamenati bude sčítání lidu důle- žitost prvého řádu. Němci očekávají, že přispěním zahra- ničních vlivů domohou se v příštích letec aspoň jakéhosi národnostního rozdělení to boto království. Před deseti lety smetla my šlenka rozdělení našeho království celou stranu s politického jeviště a dnes — kdyz Němci po celé desetiletí do nás vtloukali, že to je podmínkou smíru — vstupuje na poli- tické jeviště u nás nová strana mající jiz rozdělení to v programu. Jaký div, že Něme chovají důvodné naděje, že stálým opaková- ním svého požadavku přesvědčí nás i o tom, že jest nezbytnou pro nás nutností — ně- mecký dorozumívací jazyk.
Němec
14 article
Novým sčítáním lidu hodlají Němci pro- kázati, že jest v této zemi čásť, která může býti zvána ryze německou. My musíme se snažiti, aby byl dán průchod pravdě, že v této zemi není území ryze německého, ale že všude v krajích, jež zvou Němči čistě svými, jest německý živel prorván českými menšinami i většinami. V nedávné schůzi politické v Liber doznal tamní starosta, že německá města jsou ve stálém styku. Nebylo jim povoleno utvořiti svaz německých měst, jehož předním úkolem mělo býti očistění německého území od Čechů, proto nyní pouze cestou dorozu mívací konají to, co by jinak byla konala z usnesení spolku. Již dnes sestaveny jsou ve mnohých městech německých seznamy Čechů, jež krátce před sčítáním lidu budou uveřejněny, aby mohl se činiti na našince nátlak jednak jich chlebodárci, jednak maji- teli domů nebo zákazníky, aby se přihlásil k obcovací řeči německé. Pro případ opáčný pohrozí se jim propuštěním z práce, vyhná- ním z bytu nebo boykotem — a známe zr 1890 jak účinně tyto hrozby působily na umlcení českého živlu.
Němec Čecho svaz německý město
15 article
Sčítání — či vlastně popisování — lidu děje se u nás na základě říšského zákona ze dne 29. března 1869 čís. říšského zákon- níka 67. Zákon ten, sestávající z pěti od- stavců, k nimž pojí se předpis o 35 para- grafech, obsahuje mnohé ustanovení, jehož zcela dobře můžeme použiti ku zmírnění německého nátlaku. Jest jisto, že při sčítání rozvine se opětně boj, boj nepěkný, ale my tohoto boje nesmíme se lekati, neboť musíme hájiti práva svých lidí, musíme se snažiti, aby přes nátlak zjištěna byla pravda sku- tečných poměrů. S holýma rukama ovšem v takovýto boj pouštěti se nesmíme. Před sčítáním a při sčítání lidu musí dokázati nejen všecky příslušné korporace, ale i všecky politické strany a poctiví jedinci, že to myslí do opravdy s onou tak často hlásanou — ale tak systematicky odstrkovanou drobnou prací. A nesmí opět každý pracovati na svůi vrub, ale každý podříditi se bezpodmínečn ústřednímu vedení. Dnes ani s české strany se nelení. Konají se přípravy a jest jen na těch, kdo chtějí dokázati, že se »drobné práce« neobávají, aby se o ni přihlásili
16 article
Sčítání lidu provádí se jednak obecními úřady jednak okresními hejtmanstvími. Prvý případ nastává v obcích se zvláštním statu- tem (u nás v Praze a v Liberci) a v oněch obcích, kterým politické řízení zemské vy- konání této práce svěří. V ostatních obcích řídí popisování okresní hejtmanství, jimž jsou obce povinny přispěti vykonáním popisu každé obce, k jich okrsku patříci, až na místní a obecní přehled. Paragraf o tom jednající (12.) zní dosti nejasně. Jím výslovně přikázáno jest provésti popis lidu obcím s vlastním statutem, u ostatních, kde poli- tická správa rozhoduje, zda dle své způsob- nosti (nach Massgabe ihrer Eignung) obc mají samostatně sčítání prováděti, je usta- novení to dosti pochybné a mohlo by této nejasnosti v případě opposice obcí býti ve- lice výhodně využito.
Praha Liberec
17 article
Sčítání a popisování děje se pomoci cedulí zapisovacích a popisních archů. (V ně kterých státech pomocí lístků, v nichž popi suje se každá osoba zvlášť.) Cedulí zapiso vacích užívá se bezpodmínečně v hlavníc městech a v městech s vlastním statutem, v obcích jiných tam, kde to politický úřad uzná za vhodné. Jinde děje se sčítání po- pisními archy. Zapisovací cedule rozdají se majitelům domů, z nichž každý odevzdá po jednom exempláři svým nájemníkům, kteří vyplněné cedule vráti pak domácímu ku dal- šímu doručení. Jelikož dle nařízení mini- steria vnitra ukládá se obcím za povinnost, aby podrobily tyto cedule řádné kontrole dům od domu, přimlouvají se někteří odborníci, aby od tohoto způsobu sčítání bylo upuštěno a aby dělo se sčítání vesměs jen popisními archy od zkuše- ných sčítacích komisařů. Tím zame zen byl by také vliv, který domác na nájemníky při vy plňo ván zapisovacích cedulí vykoná v ají V obcích, kde sčítání stalo se popisními archy, zdělají z nich obce — kde politickými úřady byly k tomu určeny — místní pře- hledy, jež odevzdají i s archy popisními hejtmanstvím; obce ostatní doručí hejtman- stvím pouze vyplněné popisní archy k dal- šímu jednání. Dle § 26. předpisu o popiso- vání lidu jest dovoleno v po- pisní archy nahlédnouti a prot nesprávným záznamům prote stovati. Obecní úřad musí takovéto protesty vyšetřiti a chybná udání opraviti. Okresní hejtmanství pak jsou povin na (§ 27.) přesvědčiti se o správnosti údajů v popisních arších.
18 article
Kdo by do popisních archů udal něco nesprávného (§ 30.), má býti potre- stán pokutou až do 40 korun nebo věze ním až na čtyři dny. Dále ukládá se (§ 32. zemským řízením vyšetření správnosti se- znamů a případné vyslání zvlá št ního úřadníka k vyšetření uda ných vad na místě samém. Těchto ustanovení nebylo u nás při minulých sčítá- ních využito. Lid jich ani neznal. Jich důležitost pro nás dovolím si dovodit Popis obyvatelstva vykonávají tak zvaní sčítací komisaři, jež (§ 23.) jmenují obce Ministeriálními výnosy z r. 1889 a 1890 bylo toto právo obcí omezeno a přiznáno jmeno- vání sčítacích komisařů okresním hejtman- stvím. Jelikož odporuje to vyslovenému zá- konu, mají i zde obce možnost protestů. Jmenování sčítacích komisařů je nejdůleži- tější z celého sčítacího aktu, (neboť většinou jeho údaje dále se nezkoušejí a co on na- píše, to zůstane. Proto jest důležité, abysi obce české nedaly vzíti právo jmenování sčítacích komisařů zvláště tam, kde ve smí- šených krajích vysílají okresní hejtmanství do obcí s českým představenstvem sčítací komisaře, kteří nejsou ani českého jazyka řádně znalí. Také so stanoviska samosprávy musíme státi na tom, aby si obce hájily právo, jež jim bylo dáno zákonem. Ovšem potřeboval by zákon hlavně odstavcích, jednajících o sčítacích komisařích. důkladných změn. Jest nezbytně nutné, aby jednání sčítacích komisařů podléhalo nějaké bezprostřední kontrole. R. 1890 počínalisi namnoze komisaři nejvýš libovolně a ne- správně. Sám zjistil jsem případy, žese komisaři vůbec občanů neptali a do popisních archů napsali, co se jim zlíbilo. dále.
19 article
Když zdálo by se přehnáno, aby byli vzati sčítací komisaři pod přísahu, tož — aspon v obcích smíšených, kde nejen stranám, ale i vládě musí záležeti co nejvíce na správ- ném popísu obyvatelstva — měla by býti ustanovena komise z důvěrní ků obou národnosti, která by materiál sebraný sčítacím komisařem před odesláním na hejtmanství prozkoumala, nebo měli b býti jmenováni vždy komisaři dva, z každ národnosti jeden, kteří by musili popisovati společně a již by se tak vzájemně kontrolo- vali. Takováto kontrola musila by míti n jednání komisařů veliký vliv, poněvadž by omezila jich libovolné si počínání Jak již bylo řečeno, právo jmenování komisařů mělo by býti ponecháno úplně ob cím, ale potvrzování jich příslušelo by okres ním výborům, případně — když by bylo proti nim z občanstva něco namítáno — zemskému výboru. Do letosního sčítání ovšem není již žádne naděje, že by zákon v tomto směru byl do plněn. Bude tedy třeba, aby si našinci po- máhali, jak jim jenom lze. Sčítací komisaří mají býti jmenováni již v září. Nechť se tedy čeští důvěrníci poptají. kdo byli sčítacími komisary ustanoveni. Když by viděli, že by komisařem ustanoven by nějaký německý stranník, nebo někdo, kdd již roku 1890 nesprávně sčítal, nechť češt obyvatelé podají k okresnímu hejtmanstv proti jmenování onoho komisaře odůvodněn protest a žádají za jmenování komisařeji ného, spravedlivějšího. Když by hejtmanstv nevyhovělo, nechť podají čeští obyvatelé pro test ten k místodržitelství a zároven požádaj hejtmanství za řádný dohled na sčítacíh komisaře.
20 article
Při popisování nechť pilně dbají, aby komisař vyslechl osobně — jak je jeho povinností — každého otce ro- diny. Každý nechť se přesvědčí, že údaje jeho byly zaneseny tak, jak je řekl. Mim to nechť zvolí si čeští občané za sebe ně- kolik důvěrníků, kteří po provedeném popisu požádají představeného, aby jim dal do po- pisních archů nahlédnouti. Když by to před- stavený odmítl, nechť to ihned oznámí okres- nímu hejtmanství zároveň s udáním, že ne- věří ve správnost záznamů. Když by hejt manství na toto udání nedbalo a ani samo důvěrníkům popisních archů k nahlédnut nevydalo, nechť učiní čeští důvěrníci podán o tom k místodržitelství a požádají za vy- slání úřadníka k vyšetření vad popisu. O po- stupu těchto kroků ovšem bude třeba podati zprávu také českému ústřednímu vedení, které se bude starati, aby kroky tyto nevy- zněly na prázdno. Budou-li českým důvěrníkům archy po- pisní předloženy, nechť srovnají na zá- kladě dříve provedeného sou- kromého sčítání, zda udaje v popis- ních arších jsou správné. Najdou-li se nějaké vady, nechť na ně ihned obecního předsta- veného upozorní a požádají, by dle ustano vení zákona vady ty vyšetřil a opravil. Kdyz by to představený odepřel, zbývá jen taz cesta k hejtmanství a místodržitelství, jež byla právě líčena. Sčítání soukromé pro- vedou před sčítáním úřadním národní jed- noty, jež jsou k tomu svými stanovami opráv něny a jež sebraný materiál dají k disposici ústřední komisi.
21 article
Nám ovšem při sčítání lidu v prvé řad záležeti bude na vyplňování rubriky jedenácté »řeč obcovací«. Dle poučení vydaného o ministeria vnitra dne 9. srpna 1890 má bti u každého uvedena jenom jedna z těchto řečí: německá, česko-moravsko-slovácká ml. polská, rusínská, slovinská, srbsko-chorvat ská, vlašsko-ladinská, rumunská a maďarská Jest pro nás velikou vadou, že bylo při puštěno, aby sčítalo se dle »řeči obcovací«. neboť pojem řeči obcovací jest velice neurčity a nejasný. (Dokončení.) Náš program na uspořádání jazy kových poměrů při státních úřadech v Čechách. (Píše říšský poslanec JUDr. Boleslav P la č e k. ) (Dokončení.)
JUDr českýmoravský Čechy Boleslav P le č e k
22 article
Jen zákony naše buďtež naším heslem. zásady v nich obsažené a provedení jejich jsou pak naším přirozeným programem. Každé vypouštění některé zásady z pro- gramu jest chybou; shledá-li se, že se kdysi dá od nějaké zásady v něčem slevit, tuť musí to rozumnému politiku sloužiti za objekt kom- pensační, proti jehož povolení si zabezpečiti může a snad musí od druhé strany vyplnění jiných mezer v úplné rovnoprávnosti, jíž se do- máhati oprávněni jsme. Jen se vystřihejme ale vší nejasnosti o tom, nač vše právo máme zejmena vůdčí kruhové každé politické strany nedejtež se sváděti klamem, že by nebezpečno bylo, poučiti a uvědomiti lid o všem, co po zá- koně právo má míti provedené. — Nechť jsou přesvědčeni, že lid upřímně poučen rád dá svo- lení k tomu, aby se od některé zásady slevilo, když se beze škody z ní sleviti dá a jinak to národu prospěje. Mnohem ale horším by byla domnělá chytristika, v šero zahalovati to, co národ na základě zákonů platných žádati smi, k tomu konci, aby pak to, co vyjednávatelé z nich slevili, pokládáno bylo za něco neopráv- něného a to, co vymohli ohledně provádění platných zákonů, za to jediné, co se vymoci dalo. Ba mohlo by to sváděti i k náhledu, by by snad i k ukvapenému, že to bylo nepro- spěšným, když při vídeňských konforencích nebyl se správnou plnosti a plnou správností vůči bezohledným nárokům Němců ohlášen náš pro- gram v této otázce. Němci ze svých požadavků ničeho neslovili, oni zcela správně své posta- vení před nepřitelem neměnili a proto byl alespoň méně opatrným, neohlásíti při vyzna- čení našeho stanoviska veškerých našich zákonných práv a nepronésti požadavek dvojjazyč- nosti úřadnictva a uznávati vnitřní úřadní jazyk, řídící se dle řeči toho kterého území, byť by se věc týkala záležitosti stran jinojazyčných.
Němec
23 article
Toť nesouhlasí se zákonem, to nesouhlasí s přirozeným naším programem. Tu by pak nebylo lze se divit, že do ve- řejnosti proniká o Körbrově návrhu chystanéh zákona, žo týž skoro ve všem svatodušnímu pro- gramu vyhovuje, od českého stanoviska se pak tím více odchyluje, ba i obsah Gautschových nařízení pro Čechy za příliš příznivý má. Mohlo by se poukazovati k tomu, že ne- dohodnou-li se dvě strany o něco sporného, vláda si připisovati bude úřad rozhodčího a ne- chtějíc ni jedné ni druhé strany od sebe odpu- diti, bude nejvýhodnější vyjití z takového dilemm shledávati v tažení výslednice mezi čarami sta- novisek obou stran, chtíc býti oběma čarám stejně blízkou, ale také od obou stejně vzdá- lenou. Mohlo by se pak snadně dovozovati dále, že když pak jedna strana v bláhovém optimismu hned do jednání vstoupí se slevou ze svého principiálního stanoviska, kdežto druhá ze svého neslevila ani joty, tu zcela přirozeno, že výsled- nice dopadne zcela jinak mezi oběma čarami, než by byla dopadla, kdyby obě strany byly stejnoměrně, každá na původním svém stano- visku zůstaly. Tím ale nemá býti tvrzeno, že in coneret opravdu snad je causálního nexu mezi prohlá- šením Kaizlovým a připravovaným návrhem zá- kona Körbrovým; takové tvrzení by bylo do- čista přenáhleným bez znalosti veškerého průběhu věci, ba naopak mnohö nasvědčuje tomu, že návrh Körbrův již a priori měl nám býti hodně nepříznivým, ba naprosto nepřijatelným. Ale přece jen patrno, jaké následky by moblo míti nepřiznání se k úplnému pro- gramu na rozhodném místě a co je možným při stavu, kdýž nejsou veškeré vrstvy národa proniknuty uvědoměním, co je základem jeho programu v některé otázce a co z programu toho zásadně vyplývá.
Gautschův Kaizlův Čechy
24 article
To jest si uvědomiti co nejjasněji a proto budiž zde co nejzřetelněji připamatováno, že základem a východištěm našeho programu v na- značené otázce má býti zákonný stav, na jehož provedení co naléhati máme; neb o tom nikdy nebylo sporu, že naše zákony o rovnoprávnosti obou jazvků při státních úřadech jsou dobré spravedlivým národním požadavkům úplně vy. hovují. Na omylu jsou ti, kdož se domnívají, ž dotčená legislatura spadá ve v šem a všu d s formulí buď jednojazyčnosti neb dvojjazvč- nosti; naopak shoduje se se zákonodárstvím tím, zejmena pak s nejdůležitějšími to články kabi- netního listu ze dne 8. dubna 1848, a sice s 1. a 9., aby jistý obor spořádán a pravidlován byl dle formule jednojazyčné rovnoprávnosti, jiný dle formule dvojjazyčnosti.
25 article
Přirozený stav každého jednotlivého člověka a i celého národa jest zajisté jednojazyčnosta proto jest přirozeno, že to na základě rovno- právnosti a rovnocennosti obou národů při jedno- jazyčnosti potud zůstati má a může (čl.1 cit. kab. listu), pokud zvláštní důvo d pro dvojjazyčnost nevystupují k platnosti nepřicházejí. Z toho vysvítá, že i po zákonu není nej- menší závady a námitky proti tomu, aby úřady v kraji úplně neb převahou českém byly české, obdobně pak v německém opět německé. To odpovídá národnímu rázu dotčených krajin a jich obyvatelstvo má oprávněný na to nárok, aby etnografický národní ráz obvodu nebyl zbytečně a bez zvláštního d- vodu rušen jakoukoliv institucí jinojazyčnou. Až polud jsou i požadavky Němců opráv- něny a s tím i souhlasí to, čeho si přál dr. Kramář ve své semilské řeči ze dne 8. dubna t. r., kde kladl váhu na naprostou českost úřadů v našem území, při čemž ovšem hrubě přestřelil, maje za to, že se to dá docilit jedinějednojazyčností ve veškerém vnitřním úřadování, tedy i při vyřizování podání stran, jinými slovy jedině zavedením protizákonného obsahu výnosů Gautschových.
Němec Kramář Gautschův
26 article
Přiznakem rozhodujícím pro jednojazvěnost úřadu jest vnitřní služební řeč jeho, v které on pojednává o všem, pokud ne- přistoupila k němu strana, která by měla nárok na to, aby bylo jí poslouženo druhým jazykem zemským. Pro odborníky poznamenáno zde, že jsem si plně vědom, že tím jsem nepodal defini ci vnitřní služební řeči; zdá se mně to na tomto místě zcela zbytečným, naopak důležitějším ale, ž zde podána negativním ohraničením deseripee toho, kde všude by jazyka služebního uží- váno bylo. Z toho následuje, že k vůli žádoucí če- skosti úřadů první stolice v našem jazykovém území domáhati jest nám se toho, aby do úřadů první stolice v českých krajinách jedině čeština zavedona byla jakožto v nitřní řoč služební. Historický vývoj v Čechách a opravdové potřeby obyvatelstva obou národností vedly ale- k tomu a vyžadují toho neúprosně, aby každý obyvatel tohoto království došel u každého úřadu v zemi práva a spravodlnosti a jakého- koliv úřadního projednání ve svém jazyku a to jest ta obzvláštní příčina, která toho ve- litelsky káže, aby při a vedle při p ust né jednojazyěnosti úradů první stolice. z jich služební řeči se zračicí, všude nastu- povala dvojjazyčnost, kdekoliv toho styk se stranami žádá. — To jest přirozeným pů- vodem a příčinou ustanovení čl. 9 cit. kab. listu; proto se vyžaduje znalost obou zomských jazyků od veškerých úřadniků v Čechách, kteti rozhodovati mají o nárocich a požadavcích Samo sebou se rozumí, že není ani žád- ného vnitřního, tím méně zákonného důvodu pro to, aby úřadník obou zemských jazyků znalý, v kterémkoliv stadiu vyřízování ve věcech stran užival jiného jazyka než stran.
Čechy
28 title
FEUILLETON.
29 article
V Praze, 2. května.
Praha
30 article
6— (Kronika.) Na mlhavost program ve slovanské myšlence nebude třeba dlouh si stěžovati. Obrysy jeho chvatem se vyjasňuji Na všech stranách vyvstávají odpůrci a to už dá žádoucí ostrost světla a hloubku pozadí, aby předmět zpatrněl jak náleží. Uherská vláda postavila se proti uspoř- dání sjezdu slovanských novinářů v Záhřebě Velmi způsobné! Ostatně to bylo předvídáno Hned loni, když v Krakově stalo se usnesení. aby přístí sjezd položen byl do Záhřeba, před povídali znalci — Uhlídáte, vláda nesvoli A už to tu tedy je! Vláda nesvolila. Tak automaticky, s tak hodinářskou přesností se to dostavilo. Znáte-li složení stroje, můžete mit z akuratesy odhadu své potěšení. Patrně správně posuzujete sily a zpružiny. Mnohým nezdají se ty snahy slovanské dos reálnými. — Dejte s tím pokoj ! namítají. Slovan- ství přece není národnost, jako není germánstv národnost nebo románstvi! Příbuznost jazyků nedá ještě žádný důvod k takovým sháňkám. Což nejsou Francouzi, Italové, Španělové také spolu příbuzní jazykově? A přece tvoří každý pro sebe zvláštní národ a nechce jeden o dru- hém slyšet! A u nás je tentýž poměr. Polák nesvedeš s Rusem, Srba ne s Chorvatem Jinak tam dole jeden o druhém ani neřekne než »ten magarac« (osel). A tak, co tu chicemne
Francouz Italos Španěl Polák Srba Chorvat Záhřeb Krakov Rus Slovan
31 article
potom my naivní Čecháčkové se svým hejslo- vanstvím mezi stranami tak rozvaděnými? Je to buďto dětinství anebo humbug Oříšek vskutku není z cukru! Chtěli by- chom si někdy zoufat. Ale, na štěstí ! odpůrci nedají! Jsou tu a v čas ještě vracejí zase novou chuť a sílu. Jsou nám vskutku věrně po boku Anebo si dovedete představit, kdyby šlo o sjezd novinářů románských, o nějaký sjezd Francouzů, Italů, Španělů na příklad, že by se našla nějaká vláda, kterou by nemrzelo sjezdu překážet? K smíchu, ne-li? A tu máte žádanou zřetelnost obrysů! Rázem se objevila. Sjezd Slovanů se zakazuje. Tu zákaz není k smíchu. Co chcete více ? Je tedy přece rozdi mezi vzájemným poměrem Románů k sobě nás Slovanů k sobě. Románové nemají, ale my Slované máme společné zájmy. Našim odpůr- cům je to patrně zjevno. A když těm, pak — bude pomalu čas, aby bylo zjevno i — nám . Také ze sněmovny padají paprsky světla. Němci, kulturně starší nás, mají jasnější vědomí svých prospěchů, nežli my. Z ná mnozi nechápou, co si počiti se slovanskou my- šlěnkou. Ale Němcům je zcela jasno, proč ne- chtějí trpět, aby se u nás vyučovalo slovanským jazykům na školách. Jiná lekce. Mluvi-li na sněmu Němec, naši dávají zře- telné známky své pozornosti. Aby mohli »od- povídat«. Mluví-li Čech, Němci okázale »ne- rozumějí«. Nesejde jim, aby mohli »odpovídat« V heslu »nerozumět« uznávají projev vyššíh principu.
Francouz Italos Španěl Slovan Román Němec Čo
32 article — Lituju, ale nerozumím ! odbývajíp
— Lituju, ale nerozumím ! odbývajíp pansku poznámkování našich. Taktika zcela účelná. — Chcete-li s námi jednat, podrobte se. mluvte německy ! Jinak pro nás neexistujete Až posud se jim hovělo. Domýšleli jsme se dobromyslně, tak zvaným »moudrým jedná- ním«, že přece bude lze záležitosti skoncovati Ale není už pochyby, že lze nebude. Naši spolu- krajané nechtějí rozumět česky. Počítají, žese bez jejich němčiny neobejdem. A v tom bud podrží pravdu, anebo se přepočítají. Je zřejmo, čeho idea našeho rozvoje vy- máhá: musí se s námi přepočítat. Je nás většina. Většina v zemi Čech Většina v ríši Slovanů. Většina probudilého, sv důstojnosti dbalého živlu nemůže zůstati v po druží menšíny. A tak nadešla chvíle uvědomi si úkol. Otázka racy nadešla. Která kterou Kulturní otázka. Jak bude rozhodnuta? Musíme najiti odpověď. Musíme zvednout, rukavici. Ne- můžeme svým krajanům vnucovat zákony, kter se jim příčí, ale můžeme vnutiti jim poměry. které stvoříme. Oni provedli rozluku ve všech oborech, nechtěji s námi mluvit, nechtějí nám rozumět. Musíme najíti důsledek. Přestaneme mluvit s nimi, přestaneme rozumět jim. Doufají že nás při tom přemohou Musíme dokázat, že se mýl. Je zřejmo, kam věci spějl. Dvě plemena tu spolu zápolí na poli kultur ním. Je to přírodní proces. A tu se nedá smlouvat Jedině platí: buď odolat anebo se dát sežrat. Kdybychom povolili, kdybychom přijali dnes princip vyvýšenosti, je jasno, co by následo- valo. Dvacet let zdánlivé vlastní existence pod vrchním poručenstvím a potom ? Nenáhlá, tichá, vlivem zájmovým přivoděná germanisace. Pud sebezachování veli nepovolit. A tak přirozeně přicházíme na stopy svého — slovanství. Ku turní styky, přerušené násilně na jedné straně, musíme nahraditi na straně druhě. Přestaneme rózumět německy a začneme rozumět — slo- vansky.
Čo Slovan
33 article
Slýcháte nářky. Jak je to nevděčné ! — My Čechové jsme tak upřímní, tak na- dšení Slované. Ale zůstáváme tak osamoceni s svým nadšením! Ostatní nedbají. Mají svoje spory a tak málo smyslu jeví pro naši my- šlenku. Ale všecko je přirozeno. Není zatím nija možno. Musíme přes to být Slovany, musíme se jimi cítit; musíme svůj úkol si uvědomit. Musíme pěstovat své slovanství, třeba beze vší vzá- jemnosti, třeba Slované jednali přímo proti nám. Musime věděti, co chceme, co nám káže náš zájem a doufati, že časem i je vlastní zájem naučí, kráčeti za námi. Ale čekati nemůžeme. Musíme býti první, první v kroku a odhodlání, protože jsme první na ráně. Naše slovanství je dosud mladé a nejapné. Nemá cviku, nemá forem. Prolo je na něm ledacos tak mlhavo a neurčito. Mladý tvor, sotva postavený na nohy, víklá se a potácí. Generace, vycho- vaná ve starém duchu, navyklá na vnucenou okolnostmi němčinu, spřátelená s panujícími po- měry mámivou lahodnosti zvyku, těžko se vpra- vuje do potřeby poměrů nových. Pociťuje ne- snáze, rozpaky, mžitky před očima. — Umět německy a vzdát se zdánlivé vý hody, která z toho pro okamžik plyne? Jaká myšlenka ! .. A ozývají se už malátná hesla o skutečné vyvýšenosti němčiny. Ale právě v té výhodě klamně lichotivé čihá zrada! Však ono pokoleni, vychované už v poměrech nových, u vědomí potřeb slovanských, vyzbrojené náležitými zna- lostmi, jinak už bude čeliti situaci. Život ná- roda není. v jedně generaci. A budoucnost v rukou mládeže leží
Čecho Slovan
34 article A pro tu chvili?
A pro tu chvili? Hlasy se ozývají, dopisy docházejt. — Slovanský klub by měl to a to, Slo- vanský klub musí tak a tak. Povinnosti jsou ty a tr Zcela potčšlivé doklady živého zájmu pro ideu! Jsou vždycky vitány: Slovanský klub jistě každý pronešený názor, všecky pokynyi rady bedíivě uváží. Leží to ve smyslu úkolu Ale první, čeho je zapotřebí, jsou pro- středky ku práci, jsou pracovníci. A k tomu třeba soustřediti úsilí.
36 article
Naším úkolem není řešit spory; ve kterých jednotlivé větvo slovanské svými dějmnami se octly. To by šlo nad naše stly. To je věcí času a vývoje. Naším úkolem je sebe sama zachránii, svoji podstatu uhájit, a ten úkol nalehá. A odpůrci sami cestu ukazují Nejživější styk slovanský ve všech oborech kulturní práce je nutný. V tom směru neod- vratně třeba postupovati. Nikoho nebudeme přemlouvati, nikoho ku vzájemnosti nutiti. Sama sebe především opa- tříme. Starost o shodu ostatních Slovanů přene- cháme už kouzelné moci času a — zájmů.