2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. května. 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
přod pláeíi ses
v Praze v adminisk
a měste
s trrt 1et
sdrejí donátko
Praha
8
article
n nt ne-
aroji sksni
9
article
NARO
NARO
V arobnem prodeji
nnldi . . . p l
ve silslkkch na voskori
sdpsleda. . . . . . . . e
1nseraty
plati sa hotovž napřea
racs rien pjin plnl-
tsvrna cpadica lo-
Bukopiny ae nevran eii
Nara
11
article
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranách.
krajích.
Praha
12
title
Sčítání lidu ve smíšených
13
article
Sčítání lidu, jež provedeno bude na roz
hraní tohoto a příštího roku, bude míti veli
kou důležitost pro utváření se mnohých po-
měrů v této říší. Největší ovšem bude miti
důležitost v krajích, kde na základě počet-
ního poměru dvou neb tří národností bude
rozhodováno o míře politických i jiných práv.
jež národnostem těm mají býti udělena. Pro
naši zemi znamenati bude sčítání lidu důle-
žitost prvého řádu.
Němci očekávají, že přispěním zahra-
ničních vlivů domohou se v příštích letec
aspoň jakéhosi národnostního rozdělení to
boto království. Před deseti lety smetla my
šlenka rozdělení našeho království celou
stranu s politického jeviště a dnes — kdyz
Němci po celé desetiletí do nás vtloukali, že
to je podmínkou smíru — vstupuje na poli-
tické jeviště u nás nová strana mající jiz
rozdělení to v programu. Jaký div, že Něme
chovají důvodné naděje, že stálým opaková-
ním svého požadavku přesvědčí nás i o tom,
že jest nezbytnou pro nás nutností — ně-
mecký dorozumívací jazyk.
Němec
14
article
Novým sčítáním lidu hodlají Němci pro-
kázati, že jest v této zemi čásť, která může
býti zvána ryze německou. My musíme se
snažiti, aby byl dán průchod pravdě, že
v této zemi není území ryze německého, ale
že všude v krajích, jež zvou Němči čistě
svými, jest německý živel prorván českými
menšinami i většinami.
V nedávné schůzi politické v Liber
doznal tamní starosta, že německá města
jsou ve stálém styku. Nebylo jim povoleno
utvořiti svaz německých měst, jehož předním
úkolem mělo býti očistění německého území
od Čechů, proto nyní pouze cestou dorozu
mívací konají to, co by jinak byla konala
z usnesení spolku. Již dnes sestaveny jsou
ve mnohých městech německých seznamy
Čechů, jež krátce před sčítáním lidu budou
uveřejněny, aby mohl se činiti na našince
nátlak jednak jich chlebodárci, jednak maji-
teli domů nebo zákazníky, aby se přihlásil
k obcovací řeči německé. Pro případ opáčný
pohrozí se jim propuštěním z práce, vyhná-
ním z bytu nebo boykotem — a známe zr
1890 jak účinně tyto hrozby působily na
umlcení českého živlu.
Němec
Čecho
svaz německý město
15
article
Sčítání — či vlastně popisování — lidu
děje se u nás na základě říšského zákona
ze dne 29. března 1869 čís. říšského zákon-
níka 67. Zákon ten, sestávající z pěti od-
stavců, k nimž pojí se předpis o 35 para-
grafech, obsahuje mnohé ustanovení, jehož
zcela dobře můžeme použiti ku zmírnění
německého nátlaku. Jest jisto, že při sčítání
rozvine se opětně boj, boj nepěkný, ale my
tohoto boje nesmíme se lekati, neboť musíme
hájiti práva svých lidí, musíme se snažiti,
aby přes nátlak zjištěna byla pravda sku-
tečných poměrů. S holýma rukama ovšem
v takovýto boj pouštěti se nesmíme. Před
sčítáním a při sčítání lidu musí dokázati
nejen všecky příslušné korporace, ale i všecky
politické strany a poctiví jedinci, že to myslí
do opravdy s onou tak často hlásanou —
ale tak systematicky odstrkovanou drobnou
prací. A nesmí opět každý pracovati na svůi
vrub, ale každý podříditi se bezpodmínečn
ústřednímu vedení. Dnes ani s české strany
se nelení. Konají se přípravy a jest jen na
těch, kdo chtějí dokázati, že se »drobné
práce« neobávají, aby se o ni přihlásili
16
article
Sčítání lidu provádí se jednak obecními
úřady jednak okresními hejtmanstvími. Prvý
případ nastává v obcích se zvláštním statu-
tem (u nás v Praze a v Liberci) a v oněch
obcích, kterým politické řízení zemské vy-
konání této práce svěří. V ostatních obcích
řídí popisování okresní hejtmanství, jimž
jsou obce povinny přispěti vykonáním popisu
každé obce, k jich okrsku patříci, až na
místní a obecní přehled. Paragraf o tom
jednající (12.) zní dosti nejasně. Jím výslovně
přikázáno jest provésti popis lidu obcím
s vlastním statutem, u ostatních, kde poli-
tická správa rozhoduje, zda dle své způsob-
nosti (nach Massgabe ihrer Eignung) obc
mají samostatně sčítání prováděti, je usta-
novení to dosti pochybné a mohlo by této
nejasnosti v případě opposice obcí býti ve-
lice výhodně využito.
Praha
Liberec
17
article
Sčítání a popisování děje se pomoci
cedulí zapisovacích a popisních archů. (V ně
kterých státech pomocí lístků, v nichž popi
suje se každá osoba zvlášť.) Cedulí zapiso
vacích užívá se bezpodmínečně v hlavníc
městech a v městech s vlastním statutem,
v obcích jiných tam, kde to politický úřad
uzná za vhodné. Jinde děje se sčítání po-
pisními archy. Zapisovací cedule rozdají se
majitelům domů, z nichž každý odevzdá po
jednom exempláři svým nájemníkům, kteří
vyplněné cedule vráti pak domácímu ku dal-
šímu doručení. Jelikož dle nařízení mini-
steria vnitra ukládá se obcím za povinnost,
aby podrobily tyto cedule řádné
kontrole dům od domu, přimlouvají
se někteří odborníci, aby od tohoto způsobu
sčítání bylo upuštěno a aby dělo se sčítání
vesměs jen popisními archy od zkuše-
ných sčítacích komisařů. Tím zame zen
byl by také vliv, který domác
na nájemníky při vy plňo ván
zapisovacích cedulí vykoná v ají
V obcích, kde sčítání stalo se popisními
archy, zdělají z nich obce — kde politickými
úřady byly k tomu určeny — místní pře-
hledy, jež odevzdají i s archy popisními
hejtmanstvím; obce ostatní doručí hejtman-
stvím pouze vyplněné popisní archy k dal-
šímu jednání.
Dle § 26. předpisu o popiso-
vání lidu jest dovoleno v po-
pisní archy nahlédnouti a prot
nesprávným záznamům prote
stovati. Obecní úřad musí takovéto
protesty vyšetřiti a chybná udání opraviti.
Okresní hejtmanství pak jsou povin na
(§ 27.) přesvědčiti se o správnosti údajů
v popisních arších.
18
article
Kdo by do popisních archů udal něco
nesprávného (§ 30.), má býti potre-
stán pokutou až do 40 korun nebo věze
ním až na čtyři dny. Dále ukládá se (§ 32.
zemským řízením vyšetření správnosti se-
znamů a případné vyslání zvlá št
ního úřadníka k vyšetření uda
ných vad na místě samém. Těchto
ustanovení nebylo u nás při minulých sčítá-
ních využito. Lid jich ani neznal. Jich
důležitost pro nás dovolím si dovodit
Popis obyvatelstva vykonávají tak zvaní
sčítací komisaři, jež (§ 23.) jmenují obce
Ministeriálními výnosy z r. 1889 a 1890 bylo
toto právo obcí omezeno a přiznáno jmeno-
vání sčítacích komisařů okresním hejtman-
stvím. Jelikož odporuje to vyslovenému zá-
konu, mají i zde obce možnost protestů.
Jmenování sčítacích komisařů je nejdůleži-
tější z celého sčítacího aktu, (neboť většinou
jeho údaje dále se nezkoušejí a co on na-
píše, to zůstane. Proto jest důležité, abysi
obce české nedaly vzíti právo jmenování
sčítacích komisařů zvláště tam, kde ve smí-
šených krajích vysílají okresní hejtmanství
do obcí s českým představenstvem sčítací
komisaře, kteří nejsou ani českého jazyka
řádně znalí. Také so stanoviska samosprávy
musíme státi na tom, aby si obce hájily
právo, jež jim bylo dáno zákonem.
Ovšem potřeboval by zákon hlavně
odstavcích, jednajících o sčítacích komisařích.
důkladných změn. Jest nezbytně nutné, aby
jednání sčítacích komisařů podléhalo nějaké
bezprostřední kontrole. R. 1890 počínalisi
namnoze komisaři nejvýš libovolně a ne-
správně. Sám zjistil jsem případy, žese
komisaři vůbec občanů neptali a do
popisních archů napsali, co se jim zlíbilo.
dále.
19
article
Když zdálo by se přehnáno, aby byli vzati
sčítací komisaři pod přísahu, tož — aspon
v obcích smíšených, kde nejen stranám, ale
i vládě musí záležeti co nejvíce na správ-
ném popísu obyvatelstva — měla by
býti ustanovena komise z důvěrní ků
obou národnosti, která by materiál
sebraný sčítacím komisařem před odesláním
na hejtmanství prozkoumala, nebo měli b
býti jmenováni vždy komisaři dva, z každ
národnosti jeden, kteří by musili popisovati
společně a již by se tak vzájemně kontrolo-
vali. Takováto kontrola musila by míti n
jednání komisařů veliký vliv, poněvadž by
omezila jich libovolné si počínání
Jak již bylo řečeno, právo jmenování
komisařů mělo by býti ponecháno úplně ob
cím, ale potvrzování jich příslušelo by okres
ním výborům, případně — když by bylo
proti nim z občanstva něco namítáno —
zemskému výboru.
Do letosního sčítání ovšem není již žádne
naděje, že by zákon v tomto směru byl do
plněn. Bude tedy třeba, aby si našinci po-
máhali, jak jim jenom lze.
Sčítací komisaří mají býti jmenováni
již v září.
Nechť se tedy čeští důvěrníci poptají.
kdo byli sčítacími komisary ustanoveni. Když
by viděli, že by komisařem ustanoven by
nějaký německý stranník, nebo někdo, kdd
již roku 1890 nesprávně sčítal, nechť češt
obyvatelé podají k okresnímu hejtmanstv
proti jmenování onoho komisaře odůvodněn
protest a žádají za jmenování komisařeji
ného, spravedlivějšího. Když by hejtmanstv
nevyhovělo, nechť podají čeští obyvatelé pro
test ten k místodržitelství a zároven požádaj
hejtmanství za řádný dohled na sčítacíh
komisaře.
20
article
Při popisování nechť pilně dbají, aby
komisař vyslechl osobně — jak je
jeho povinností — každého otce ro-
diny. Každý nechť se přesvědčí, že údaje
jeho byly zaneseny tak, jak je řekl. Mim
to nechť zvolí si čeští občané za sebe ně-
kolik důvěrníků, kteří po provedeném popisu
požádají představeného, aby jim dal do po-
pisních archů nahlédnouti. Když by to před-
stavený odmítl, nechť to ihned oznámí okres-
nímu hejtmanství zároveň s udáním, že ne-
věří ve správnost záznamů. Když by hejt
manství na toto udání nedbalo a ani samo
důvěrníkům popisních archů k nahlédnut
nevydalo, nechť učiní čeští důvěrníci podán
o tom k místodržitelství a požádají za vy-
slání úřadníka k vyšetření vad popisu. O po-
stupu těchto kroků ovšem bude třeba podati
zprávu také českému ústřednímu vedení,
které se bude starati, aby kroky tyto nevy-
zněly na prázdno.
Budou-li českým důvěrníkům archy po-
pisní předloženy, nechť srovnají na zá-
kladě dříve provedeného sou-
kromého sčítání, zda udaje v popis-
ních arších jsou správné. Najdou-li se nějaké
vady, nechť na ně ihned obecního předsta-
veného upozorní a požádají, by dle ustano
vení zákona vady ty vyšetřil a opravil. Kdyz
by to představený odepřel, zbývá jen taz
cesta k hejtmanství a místodržitelství, jež
byla právě líčena. Sčítání soukromé pro-
vedou před sčítáním úřadním národní jed-
noty, jež jsou k tomu svými stanovami opráv
něny a jež sebraný materiál dají k disposici
ústřední komisi.
21
article
Nám ovšem při sčítání lidu v prvé řad
záležeti bude na vyplňování rubriky jedenácté
»řeč obcovací«. Dle poučení vydaného o
ministeria vnitra dne 9. srpna 1890 má bti
u každého uvedena jenom jedna z těchto
řečí: německá, česko-moravsko-slovácká ml.
polská, rusínská, slovinská, srbsko-chorvat
ská, vlašsko-ladinská, rumunská a maďarská
Jest pro nás velikou vadou, že bylo při
puštěno, aby sčítalo se dle »řeči obcovací«.
neboť pojem řeči obcovací jest velice neurčity
a nejasný.
(Dokončení.)
Náš program na uspořádání jazy
kových poměrů při státních úřadech
v Čechách.
(Píše říšský poslanec JUDr. Boleslav P la č e k. )
(Dokončení.)
JUDr
českýmoravský
Čechy
Boleslav P le č e k
22
article
Jen zákony naše buďtež naším heslem.
zásady v nich obsažené a provedení jejich jsou
pak naším přirozeným programem.
Každé vypouštění některé zásady z pro-
gramu jest chybou; shledá-li se, že se kdysi
dá od nějaké zásady v něčem slevit, tuť musí
to rozumnému politiku sloužiti za objekt kom-
pensační, proti jehož povolení si zabezpečiti
může a snad musí od druhé strany vyplnění
jiných mezer v úplné rovnoprávnosti, jíž se do-
máhati oprávněni jsme. Jen se vystřihejme ale
vší nejasnosti o tom, nač vše právo máme
zejmena vůdčí kruhové každé politické strany
nedejtež se sváděti klamem, že by nebezpečno
bylo, poučiti a uvědomiti lid o všem, co po zá-
koně právo má míti provedené. — Nechť jsou
přesvědčeni, že lid upřímně poučen rád dá svo-
lení k tomu, aby se od některé zásady slevilo,
když se beze škody z ní sleviti dá a jinak to
národu prospěje. Mnohem ale horším by byla
domnělá chytristika, v šero zahalovati to, co
národ na základě zákonů platných žádati smi,
k tomu konci, aby pak to, co vyjednávatelé
z nich slevili, pokládáno bylo za něco neopráv-
něného a to, co vymohli ohledně provádění
platných zákonů, za to jediné, co se vymoci dalo.
Ba mohlo by to sváděti i k náhledu, by
by snad i k ukvapenému, že to bylo nepro-
spěšným, když při vídeňských konforencích nebyl
se správnou plnosti a plnou správností vůči
bezohledným nárokům Němců ohlášen náš pro-
gram v této otázce. Němci ze svých požadavků
ničeho neslovili, oni zcela správně své posta-
vení před nepřitelem neměnili a proto byl
alespoň méně opatrným, neohlásíti při vyzna-
čení našeho stanoviska veškerých našich
zákonných práv a nepronésti požadavek dvojjazyč-
nosti úřadnictva a uznávati vnitřní úřadní jazyk,
řídící se dle řeči toho kterého území, byť by
se věc týkala záležitosti stran jinojazyčných.
Němec
23
article
Toť nesouhlasí se zákonem, to nesouhlasí
s přirozeným naším programem.
Tu by pak nebylo lze se divit, že do ve-
řejnosti proniká o Körbrově návrhu chystanéh
zákona, žo týž skoro ve všem svatodušnímu pro-
gramu vyhovuje, od českého stanoviska se pak
tím více odchyluje, ba i obsah Gautschových
nařízení pro Čechy za příliš příznivý má.
Mohlo by se poukazovati k tomu, že ne-
dohodnou-li se dvě strany o něco sporného,
vláda si připisovati bude úřad rozhodčího a ne-
chtějíc ni jedné ni druhé strany od sebe odpu-
diti, bude nejvýhodnější vyjití z takového dilemm
shledávati v tažení výslednice mezi čarami sta-
novisek obou stran, chtíc býti oběma čarám
stejně blízkou, ale také od obou stejně vzdá-
lenou.
Mohlo by se pak snadně dovozovati dále,
že když pak jedna strana v bláhovém optimismu
hned do jednání vstoupí se slevou ze svého
principiálního stanoviska, kdežto druhá ze svého
neslevila ani joty, tu zcela přirozeno, že výsled-
nice dopadne zcela jinak mezi oběma čarami,
než by byla dopadla, kdyby obě strany byly
stejnoměrně, každá na původním svém stano-
visku zůstaly.
Tím ale nemá býti tvrzeno, že in coneret
opravdu snad je causálního nexu mezi prohlá-
šením Kaizlovým a připravovaným návrhem zá-
kona Körbrovým; takové tvrzení by bylo do-
čista přenáhleným bez znalosti veškerého průběhu
věci, ba naopak mnohö nasvědčuje tomu, že
návrh Körbrův již a priori měl nám býti hodně
nepříznivým, ba naprosto nepřijatelným.
Ale přece jen patrno, jaké následky by
moblo míti nepřiznání se k úplnému pro-
gramu na rozhodném místě a co je možným
při stavu, kdýž nejsou veškeré vrstvy národa
proniknuty uvědoměním, co je základem jeho
programu v některé otázce a co z programu
toho zásadně vyplývá.
Gautschův
Kaizlův
Čechy
24
article
To jest si uvědomiti co nejjasněji a proto
budiž zde co nejzřetelněji připamatováno, že
základem a východištěm našeho programu v na-
značené otázce má býti zákonný stav, na jehož
provedení co naléhati máme; neb o tom nikdy
nebylo sporu, že naše zákony o rovnoprávnosti
obou jazvků při státních úřadech jsou dobré
spravedlivým národním požadavkům úplně vy.
hovují.
Na omylu jsou ti, kdož se domnívají, ž
dotčená legislatura spadá ve v šem a všu d
s formulí buď jednojazyčnosti neb dvojjazvč-
nosti; naopak shoduje se se zákonodárstvím tím,
zejmena pak s nejdůležitějšími to články kabi-
netního listu ze dne 8. dubna 1848, a sice
s 1. a 9., aby jistý obor spořádán a pravidlován
byl dle formule jednojazyčné rovnoprávnosti,
jiný dle formule dvojjazyčnosti.
25
article
Přirozený stav každého jednotlivého člověka
a i celého národa jest zajisté jednojazyčnosta
proto jest přirozeno, že to na základě rovno-
právnosti a rovnocennosti obou národů při jedno-
jazyčnosti potud zůstati má a může (čl.1
cit. kab. listu), pokud zvláštní důvo d
pro dvojjazyčnost nevystupují
k platnosti nepřicházejí.
Z toho vysvítá, že i po zákonu není nej-
menší závady a námitky proti tomu, aby úřady
v kraji úplně neb převahou českém byly
české, obdobně pak v německém opět německé.
To odpovídá národnímu rázu dotčených krajin
a jich obyvatelstvo má oprávněný na to nárok,
aby etnografický národní ráz obvodu nebyl
zbytečně a bez zvláštního d-
vodu rušen jakoukoliv institucí jinojazyčnou.
Až polud jsou i požadavky Němců opráv-
něny a s tím i souhlasí to, čeho si přál dr.
Kramář ve své semilské řeči ze dne 8. dubna
t. r., kde kladl váhu na naprostou českost
úřadů v našem území, při čemž ovšem hrubě
přestřelil, maje za to, že se to dá docilit
jedinějednojazyčností ve veškerém
vnitřním úřadování, tedy i při vyřizování
podání stran, jinými slovy jedině zavedením
protizákonného obsahu výnosů Gautschových.
Němec
Kramář
Gautschův
26
article
Přiznakem rozhodujícím pro jednojazvěnost
úřadu jest vnitřní služební řeč jeho,
v které on pojednává o všem, pokud ne-
přistoupila k němu strana, která
by měla nárok na to, aby bylo
jí poslouženo druhým jazykem
zemským.
Pro odborníky poznamenáno zde, že jsem
si plně vědom, že tím jsem nepodal defini ci
vnitřní služební řeči; zdá se mně to na tomto
místě zcela zbytečným, naopak důležitějším ale, ž
zde podána negativním ohraničením deseripee
toho, kde všude by jazyka služebního uží-
váno bylo.
Z toho následuje, že k vůli žádoucí če-
skosti úřadů první stolice v našem jazykovém
území domáhati jest nám se toho, aby do
úřadů první stolice v českých krajinách jedině
čeština zavedona byla jakožto v nitřní řoč
služební.
Historický vývoj v Čechách a opravdové
potřeby obyvatelstva obou národností vedly ale-
k tomu a vyžadují toho neúprosně, aby každý
obyvatel tohoto království došel u každého
úřadu v zemi práva a spravodlnosti a jakého-
koliv úřadního projednání ve svém jazyku a to
jest ta obzvláštní příčina, která toho ve-
litelsky káže, aby při a vedle při p ust né
jednojazyěnosti úradů první stolice.
z jich služební řeči se zračicí, všude nastu-
povala dvojjazyčnost, kdekoliv toho styk
se stranami žádá. — To jest přirozeným pů-
vodem a příčinou ustanovení čl. 9 cit. kab.
listu; proto se vyžaduje znalost obou zomských
jazyků od veškerých úřadniků v Čechách,
kteti rozhodovati mají o nárocich a požadavcích
Samo sebou se rozumí, že není ani žád-
ného vnitřního, tím méně zákonného důvodu
pro to, aby úřadník obou zemských jazyků
znalý, v kterémkoliv stadiu vyřízování ve
věcech stran užival jiného jazyka než
stran.
Čechy
29
article
V Praze, 2. května.
Praha
30
article
6— (Kronika.) Na mlhavost program
ve slovanské myšlence nebude třeba dlouh
si stěžovati. Obrysy jeho chvatem se vyjasňuji
Na všech stranách vyvstávají odpůrci a to už
dá žádoucí ostrost světla a hloubku pozadí,
aby předmět zpatrněl jak náleží.
Uherská vláda postavila se proti uspoř-
dání sjezdu slovanských novinářů v Záhřebě
Velmi způsobné! Ostatně to bylo předvídáno
Hned loni, když v Krakově stalo se usnesení.
aby přístí sjezd položen byl do Záhřeba, před
povídali znalci
— Uhlídáte, vláda nesvoli
A už to tu tedy je! Vláda nesvolila. Tak
automaticky, s tak hodinářskou přesností se to
dostavilo. Znáte-li složení stroje, můžete mit
z akuratesy odhadu své potěšení. Patrně správně
posuzujete sily a zpružiny.
Mnohým nezdají se ty snahy slovanské dos
reálnými.
— Dejte s tím pokoj ! namítají. Slovan-
ství přece není národnost, jako není germánstv
národnost nebo románstvi! Příbuznost jazyků
nedá ještě žádný důvod k takovým sháňkám.
Což nejsou Francouzi, Italové, Španělové také
spolu příbuzní jazykově? A přece tvoří každý
pro sebe zvláštní národ a nechce jeden o dru-
hém slyšet! A u nás je tentýž poměr. Polák
nesvedeš s Rusem, Srba ne s Chorvatem
Jinak tam dole jeden o druhém ani neřekne
než »ten magarac« (osel). A tak, co tu chicemne
Francouz
Italos
Španěl
Polák
Srba
Chorvat
Záhřeb
Krakov
Rus
Slovan
31
article
potom my naivní Čecháčkové se svým hejslo-
vanstvím mezi stranami tak rozvaděnými? Je
to buďto dětinství anebo humbug
Oříšek vskutku není z cukru! Chtěli by-
chom si někdy zoufat. Ale, na štěstí ! odpůrci
nedají! Jsou tu a v čas ještě vracejí zase
novou chuť a sílu. Jsou nám vskutku věrně
po boku
Anebo si dovedete představit, kdyby šlo
o sjezd novinářů románských, o nějaký sjezd
Francouzů, Italů, Španělů na příklad, že by
se našla nějaká vláda, kterou by nemrzelo
sjezdu překážet? K smíchu, ne-li? A tu máte
žádanou zřetelnost obrysů! Rázem se objevila.
Sjezd Slovanů se zakazuje. Tu zákaz není
k smíchu. Co chcete více ? Je tedy přece rozdi
mezi vzájemným poměrem Románů k sobě
nás Slovanů k sobě. Románové nemají, ale my
Slované máme společné zájmy. Našim odpůr-
cům je to patrně zjevno. A když těm, pak —
bude pomalu čas, aby bylo zjevno i — nám .
Také ze sněmovny padají paprsky světla.
Němci, kulturně starší nás, mají jasnější
vědomí svých prospěchů, nežli my. Z ná
mnozi nechápou, co si počiti se slovanskou my-
šlěnkou. Ale Němcům je zcela jasno, proč ne-
chtějí trpět, aby se u nás vyučovalo slovanským
jazykům na školách.
Jiná lekce.
Mluvi-li na sněmu Němec, naši dávají zře-
telné známky své pozornosti. Aby mohli »od-
povídat«. Mluví-li Čech, Němci okázale »ne-
rozumějí«. Nesejde jim, aby mohli »odpovídat«
V heslu »nerozumět« uznávají projev vyššíh
principu.
Francouz
Italos
Španěl
Slovan
Román
Němec
Čo
32
article
— Lituju, ale nerozumím ! odbývajíp
— Lituju, ale nerozumím ! odbývajíp
pansku poznámkování našich.
Taktika zcela účelná.
— Chcete-li s námi jednat, podrobte se.
mluvte německy ! Jinak pro nás neexistujete
Až posud se jim hovělo. Domýšleli jsme
se dobromyslně, tak zvaným »moudrým jedná-
ním«, že přece bude lze záležitosti skoncovati
Ale není už pochyby, že lze nebude. Naši spolu-
krajané nechtějí rozumět česky. Počítají, žese
bez jejich němčiny neobejdem. A v tom bud
podrží pravdu, anebo se přepočítají.
Je zřejmo, čeho idea našeho rozvoje vy-
máhá: musí se s námi přepočítat.
Je nás většina. Většina v zemi Čech
Většina v ríši Slovanů. Většina probudilého, sv
důstojnosti dbalého živlu nemůže zůstati v po
druží menšíny. A tak nadešla chvíle uvědomi
si úkol. Otázka racy nadešla. Která kterou
Kulturní otázka. Jak bude rozhodnuta? Musíme
najiti odpověď. Musíme zvednout, rukavici. Ne-
můžeme svým krajanům vnucovat zákony, kter
se jim příčí, ale můžeme vnutiti jim poměry.
které stvoříme. Oni provedli rozluku ve všech
oborech, nechtěji s námi mluvit, nechtějí nám
rozumět. Musíme najíti důsledek. Přestaneme
mluvit s nimi, přestaneme rozumět jim. Doufají
že nás při tom přemohou Musíme dokázat, že
se mýl.
Je zřejmo, kam věci spějl.
Dvě plemena tu spolu zápolí na poli kultur
ním. Je to přírodní proces. A tu se nedá smlouvat
Jedině platí: buď odolat anebo se dát sežrat.
Kdybychom povolili, kdybychom přijali dnes
princip vyvýšenosti, je jasno, co by následo-
valo. Dvacet let zdánlivé vlastní existence pod
vrchním poručenstvím a potom ? Nenáhlá, tichá,
vlivem zájmovým přivoděná germanisace. Pud
sebezachování veli nepovolit. A tak přirozeně
přicházíme na stopy svého — slovanství. Ku
turní styky, přerušené násilně na jedné straně,
musíme nahraditi na straně druhě. Přestaneme
rózumět německy a začneme rozumět — slo-
vansky.
Čo
Slovan
33
article
Slýcháte nářky. Jak je to nevděčné !
— My Čechové jsme tak upřímní, tak na-
dšení Slované. Ale zůstáváme tak osamoceni s
svým nadšením! Ostatní nedbají. Mají svoje
spory a tak málo smyslu jeví pro naši my-
šlenku.
Ale všecko je přirozeno. Není zatím nija
možno. Musíme přes to být Slovany, musíme se
jimi cítit; musíme svůj úkol si uvědomit. Musíme
pěstovat své slovanství, třeba beze vší vzá-
jemnosti, třeba Slované jednali přímo proti nám.
Musime věděti, co chceme, co nám káže náš
zájem a doufati, že časem i je vlastní zájem
naučí, kráčeti za námi. Ale čekati nemůžeme.
Musíme býti první, první v kroku a odhodlání,
protože jsme první na ráně.
Naše slovanství je dosud mladé a nejapné.
Nemá cviku, nemá forem. Prolo je na něm ledacos
tak mlhavo a neurčito. Mladý tvor, sotva postavený
na nohy, víklá se a potácí. Generace, vycho-
vaná ve starém duchu, navyklá na vnucenou
okolnostmi němčinu, spřátelená s panujícími po-
měry mámivou lahodnosti zvyku, těžko se vpra-
vuje do potřeby poměrů nových. Pociťuje ne-
snáze, rozpaky, mžitky před očima.
— Umět německy a vzdát se zdánlivé vý
hody, která z toho pro okamžik plyne?
Jaká myšlenka ! ..
A ozývají se už malátná hesla o skutečné
vyvýšenosti němčiny. Ale právě v té výhodě
klamně lichotivé čihá zrada! Však ono pokoleni,
vychované už v poměrech nových, u vědomí
potřeb slovanských, vyzbrojené náležitými zna-
lostmi, jinak už bude čeliti situaci. Život ná-
roda není. v jedně generaci. A budoucnost
v rukou mládeže leží
Čecho
Slovan
34
article
A pro tu chvili?
A pro tu chvili?
Hlasy se ozývají, dopisy docházejt.
— Slovanský klub by měl to a to, Slo-
vanský klub musí tak a tak. Povinnosti jsou
ty a tr
Zcela potčšlivé doklady živého zájmu pro
ideu! Jsou vždycky vitány: Slovanský klub
jistě každý pronešený názor, všecky pokynyi
rady bedíivě uváží. Leží to ve smyslu úkolu
Ale první, čeho je zapotřebí, jsou pro-
středky ku práci, jsou pracovníci. A k tomu
třeba soustřediti úsilí.
36
article
Naším úkolem není řešit spory; ve kterých
jednotlivé větvo slovanské svými dějmnami se
octly. To by šlo nad naše stly. To je věcí času
a vývoje. Naším úkolem je sebe sama zachránii,
svoji podstatu uhájit, a ten úkol nalehá.
A odpůrci sami cestu ukazují
Nejživější styk slovanský ve všech oborech
kulturní práce je nutný. V tom směru neod-
vratně třeba postupovati.
Nikoho nebudeme přemlouvati, nikoho ku
vzájemnosti nutiti. Sama sebe především opa-
tříme. Starost o shodu ostatních Slovanů přene-
cháme už kouzelné moci času a — zájmů.