1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 231. ze dne 22. srpna 190l.
3
article
= »Mrtvý dům« Dostojevského přestal
existovat. Jakýs cestovatel vypravuje v »Ruských
Vědomostech«, že na místě trestnice pro politické
provinilce v Omsku, kdež slavný autor »Pamětí
z mrtvého domu« po čtyři leta 1849—1853 odpy-
kával si svůj trest, zvedají se nové budovy, jež již
neslouží k účelům trestnice »Mrtvý dům« Dostojev-
ského jest tudíž již jen historickou vzpomínkou,
právě jako vzpomínky slavného autora z těchto pří-
šerných míst. Následkem posledních změn, pokud se
týče vyvážení trestanců a odsuzování jich k nucené
práci, nastal úplný převrat v ruském trestnictví.
= Automobilisté vrahy. Z Paříže se ozna-
muje: Surové vraždy dopustili se onehdy tři auto-
mobilisté v Lisieux; zcela úmyslně přejeli tu výběr
čího potravní daně Hipolyta Lucasa a usmrtili jej
Lucas stál před svým domkem, když se blížila auto-
mobila se závratnou rychlostí. Jakož bylo jeho po
vinností, postavil se do prostřed silnice, aby kázal
automobile zastavit a prohlédl ji, není-li na ní věcí
podlehajících poplatku. Avšak řidič automobily na
místě aby zastavil, zamířil přímo na Lucasa, ne-
zmírniv ani chvíli rychlost jízdy a přejel jej. Krv
zbrocen odhozen Lucas stranou a zemřel po něko-
lika minutách. Automobilisté pak uháněli dále, ne-
starajíce se o svoji oběť. — Ihned rozeslány
telegramy všemi směry, ale nepodařilo se zločince
dostihnouti.
Dostojevský
Lucasa
Lucas
Omsk
Paříž
Lisieux
4
article
= Zloději v tavírně. Ze San Franciska se
oznamuje: V Selbyově tavírně ve Vallejo, Cal., bylo
minulé nocí ukradeno zlatých prutů v ceně čtvrt
millionu dollarů, ano některé zprávy udávají ztrátu
na 340.000 doll. Zlodějové dostali se tunelem do
sklepení, v kterém jest uloženo zlato. Selbyovy zá-
vody jsou největší svého druhu na pacifickém po-
břeží a leží nedaleko zálivu, as 30 angl. mil od San
Franciska. Má se za to, že zlodějové odklidili svůj
lup po lodi. Selbyova úřadovna v San Francisku za-
sílá každodenně pruty zlata na lodi do tavírny. Lo
přibyla na místo ráno v obvyklou hodinu, a když
bylo sklepení otevřeno, aby se mohla zásilka zde
uložiti, byla krádež zpozorována Pak vyšlo na jevo,
že zlodějové vykopali od pobřeží do sklepení tunelv
délce 300—400 stop. Sklepení jest uvnitř opatřeno
ocelovými deskami, avšak lupiči prořezali v podlaze
otvor, načež měli snadnou práci. Při tom měli tak
na pilno, že na břehu zanechali jeden prut zlata.
Cal
Selbyův
San Francisko
5
article
Po celé cestě nasypali pak papriku, aby ani slídíc
psi nemohli stopu zlodějů sledovati. Prokopávání tu
nelu v měkké pískové půdě nevyžadovalo sice znač-
ných obtíží, avšak přece to musilo trvati delší dobu.
nežli tato práce byla hotova. Vše pak nasvědčuje
tomu, že práci řídili zruční odborníci. Správa tavíren
zdráhá se bližší podrobností o loupeži uveřejniti.
Předseda A. J. Ralston odhaduje ztrátu na 250.000
doll. Všecky pruty jsou číslovány a z toho Ralston
soudí, že zloději nebudou moci lup zpeněžiti, leda
jen tehdy, jestliže pruty roztaví a smísí je s jinými
kovy. — Ostatně jest na pacifickém pobřeží málo
tavíren, kde by bylo možno tuto práci vykonati. Do
všech těchto závodů byl již zaslán seznam čísel
ukradených prutů. Předseda Ralston má za to, že
zloději zlato někde zakopali, dokud se na celou lou
pež nezapomene. Až dosud není po lupíčích ani nej
A J Ralston
6
article
menší stopy. Policie se domnívá, že plán pro tuto
loupež byl zosnován ve státním vězení v St. Quen-
tinu a nyní pátrá, kde se zdržují trestníci, kteří byli
v poslední době propuštěni. Proslýchá se, že jeden
z nich byl před lety v tavírně zaměstnán; později
byl majitelem restaurace v Crockettu, kam docházelo
mnoho dělníků ze Selbyova závodu. Zpočátku se
myslilo, že ukradené zlato bylo na lodi odvezeno,
o tom se však nyní pochybuje, poněvadž zloději za-
nechali podél břehu podezřelé stopy. Úřadníci spo-
lečnosti prohlašují, že nemají v podezření žádného
ze zřízenců, že by snad byl o loupeži věděl nebo
při ní nějak pomáhal.
= Řeky Doubs a Loue. Z Paříže se ozna
muje: Požárem velké továrny Pernodovy v Pontar-
lieru, o němž jsme těchto dnů přinesli zprávu, roz-
luštěna sporná otázka geologická a zeměpisná, jež
způsobovala po dlouhou dobu četné debaty. Jak jsme
již ve své zprávě oznámili, natekly proudy absinthu
do řeky Doubs, jež teče mimo tovární budovy. Dru-
hého dne bylo možno, na březích řeky Loue pozo-
rovati pronikavý zápach absinthu. Loue jest krásná
jurská řeka, jež vzniká z jeskyně, vzdálené 12 km.
od Pontarlieru. Jest to nejmohutnější pramen ve
Francii a dosud vykládána hojnost jeho vody tím,
že okolí jeho jest silně prostoupeno jeskyněmi
podzemními rýhami, jako známé Causses, jež veškeré
množství vody z okolí pohlcují. Avšak prof. Fournier
z Besanconu již dávno zastával se názoru, že Loue
skládá se z části vody řeky Doubs, jež se ztrácí pod
zemí v jeskyňovatém korytě řeky nad Pontarlierem.
Dřívější pokusy dokázati toto tvrzení na př. barve-
ním vody řeky Doubs, aby se barva později nalezla
v řece Loue neměly výsledku. Avšak bezděčný ex-
periment, kde se vlilo do řeky Doubs million litrů
absinthu, potvrdil nyní názor prof. Fourniera.
Řek
Doubs
Loue
profesor
Fournier
St . Quen
Crockett
Selbyov
Paříž
Doubs
Loue
Pontarlier
Francie
km
7
article
= Rozsápán medvědy. Z lázní Ilidže u Sa-
rajeva se oznamuje: Před medvědí klecí ve zdejších
sadech odehrál se těchto dnů před očima četného
obecenstva příšerný výjev. Sarajevský »hamal« (no-
sič) Pero Lukié, jsa poněkud podnapilý, přiblížil se
ke kleci. Pojednou však, dříve než mu v tom pří-
tomní mohli zabrániti, skočil do jámy pod místem
pro diváky, aby hodil medvědům několik kusů chleba,
jež dopadly mimo mříž klece. Jedva však se ocítil
v jámě, chopil jeden z medvědů vlající rukáv ka-
zajky Lukicovy a přitáhl takto nešťastného hamala
až k samé mříži, načež všichni tři medvědi s hroz-
ným řevem napadli jej tlapami. Když nešťastník ko-
nečně byl vyproštěn, byl velmi těžce zraněn na no-
hou i na rukou; některé rány sáhaly až na kost.
Poněvadž byly strhány také šlachy, zůstane Lukič
jestliže vůbec vyvázne životem, do smrti mrzákem.
Byl dopraven do zemské nemocnice v Sarajevě.
= Zhoubný požár. Z Davenportu se ozna-
muje: V distriktu parních pil povstal od jisker loko-
motivy obrovský požár, který se do 10 hodin večer
rozšířil na území jedné čtvereční míle. O jedenácté
hodině bylo dalšímu šíření se ohně zabráněno.
Škoda jest ohromná. Požár zničil též 40 obytných
domů a přes 100 rodin přišlo o přístřeší. Z mnoha
domů v distriktu, které byly od plamenů ušetřeny
se obyvatelé vystěhovali a odnesli své cenné věci
do jiných, od spáleniště vzdůlených domů. St. Katha-
rine Hall, v které nalézá se ústav pro dívky, byla
zachráněna a pouze věž shořela. Mezi vyhořelými
závody nalézala se též parní pila firmy Weyerhausen
Denkmann Co, i s ohradou. Škoda jedině u této
firmy páčí se na 400.000 dol.
Lukié
Lukicův
Lukič
Hall
lázeň Ilidža
Sarajevo
Davenport
St . Katha
Weyerhausen SF Company
8
article
Zemřelí v Praze.
Praha
9
article
Dne 15. srpna 1901: Koníčková Alžběta, man
želka obuvníka, 55 roků, 573—II. Baloun Václav, syn
zlatnického pomocníka, 14 hodin, 1872—II. Lapáčková
Anna, 11 roků, 1104—II. Suda Miloš, syn klempíře,
15 měsíců, 1910—II. Sádlo Emil, c. k. nejv. námořní
inženýr dělostřelecký v. v., 73 roky, 458—III. Raud-
nicová Anna, manželka knihvedoucího, 45 roků,
211—V. — Ve všeobecné nemocnici: Sajner
František, poštovní zřízenec, 66 roků. Hanková Ka-
teřina, manželka domkáře, 44 roky. Kociánová Anna,
manželka kočího, 40 roků. Pošvová Františka, ku-
chařka, 58 roků. Stěpnička Vojtěch, býv. kupec, 57
roků — U milosrdných sester: Havlůj Fran-
tišek, býv. hostinský, 52 roků. Hošek František, ná-
denník, 48 roků. Hrubá Johanna, manželka dělníka
61 rok. Husák Antonín, dělník, 71 rok. Křížová Marie
manželka nádenníka, 65 roků. Menšíková Marie,
vdova po jircháři, 61 rok. — V chudobinci:
Vodičková Terezie, vdova po pekařském mistru
74 roky.
Baloun
Anna
Sud
Miloš
Sádlo
Kociánová
Stěpniček
Hošek
Johann
Husák
Antonín
Marie
Menšíková
Hanková Ka
Anno
Pošvová František
Koníčková Alžběta
Sajner František
Havlůj Fran
Vodičková Terezia
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 22. srpna.
272. hra v předpl
4. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Šibalství Skapinova.
Komedie o 3 dějstvích. Francouzsky napsal Moliěre
Přeložil Julius Zeyer. Režisér Josef Šmaha.
Při piketu.
Veselohra o jednom dějství. Napsali Fournier a Mayer
Režisér Josef Šmaha.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Po první komedii přestávka.
Moliěre
Julius Zeyer
Šmaha
Fournier
Mayer
12
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve čtvrtek 22. srpna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch sl. Boženy Kaclo vy.
Dáma od Maxima.
20060
Fraška o třech jednáních. Napsal Georges Faydeau.
Přeložila Olga Nápravníkova. Režisér p. Jan Kubík.
Božena Kaclo
Fraško
Faydeau
Nápravníkův
Kubík
Smíchov
13
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve čtvrtek 22. srpna.
Začátek o 7. hod.
Král
Pištěkův divadlo
14
article
Ve prospěch
Národního sdružení českých typografů »Veleslazín-
v Praze.
Josef Kajetán Tyl.
Obraz z našeho života o 3 jednáních od F. F. Šamberka.
Hudba od Antonína Dvořáka.
Dnes o 4. hodině odpolední: Promenádn
20041
Připravuje se »Ve slabých chvilkách«.
koncert.
240 —
Josef
Kajetán
Tyl
F F Šamberk
Dvořák
Praha
15
article
Řka tak, zasmál se Frere sám, již pošetilým slovům
svým i tomu, jak se stává romantickým.
Frere
16
article
Vrátiv se k společnému bydlišti, nalezl Frere Da-
wesa, an sedí na usekaných větvích; Sylvie seděla
vedle něho.
Paní Vichersová, nechtějíc, aby si připomenuli dří-
vější výstupy, děla:
»Vede se mu lépe. Usedněte, pane Frere a pojezte
něco!«
Frere tázal se ale trestance úsečně:
»Jest vám skutečně lépe?
K údivu jeho odpověděl deportovaný zcela zdvořile:
»Budu za den neb dva opět zase ve své kůži, pane
Frere, pak vám budu moci pomoci, sire.«
»Mně pomoci? Jak to ?«
»Zříditi novou chýši pro dámy, zůstaneme zde po
celý život svůj i nenavrátíme se nikdy již ve velké
domy.«
Paní Vichersová prohodila šeptem
»Mluví blouznivě chvílemi. Ubožák! Jinak se ale
chová velmi dobřel«
Trestanec zapěl teď starou jakous německou píseň
a dával si k tomu rukou takt.
Frere udiven zíral na něj.
V duchu myslel si pak:
»Věděl bych na mou věru rád, jaký život má člo-
věk ten za sebou. Jistě život velmi zvláštní!«
Frere
Sylvius
Vichersová
Buda
17
article
Ruf Dawes rozhlížel se, jsa celý ještě zmámena
teprve po chvíli připomenul si, co se bylo dělo i pozvedl
se zvolna.
Ruf ozval se:
»Myslil jsem, že jste mě chtěl lapiti a spoutati, ale
není tomu tak! Musíme však anídati, pane Frere, jsem
hladov !«
Frere namítl:
»Musíte čekati. Myslíte, že jste zde sám ?e
Ruf Dawes zapotácel se slabostí a otřel si zbytkem
rukávu svého tvář.
»Nevím nic jiného, nežli že jsem hladov.«
Frere přemítal.
Nyní — a snad nikdy jindy již. Nastal okamžik,
kdy by měl vytknouti přesně vzájemný poměr svůj. Byltě
v noci dlouho bděl, nůž v rukou třímaje a uvážil,
co jest mu činiti.
Trestanci má dostati se podílu jeho, ale nic vícl
Kdyby chtěl víc, musí rozhodnouti násilí mezi nimi.
Pravil proto:
»Hleďte, máme přemálo potravin, abychom se uživili
do té doby, kdy pomoc přijde, ač-li vůbec přijde. Musím
se starati o nebohou paní a její dítě. K vůli nim již tedy
musí býti mezi námi jasno. Budete s námi sdíleti poslední
dávku potravy, ale, přisámbůh, nedostane se vám více
ničeho.«
Deportovaný natáhl jen hubená ramena svá a odtušil
nejistým pohledem člověka jakoby opilého:
»Jsem teď sláb. Sila jest u vás !«
Potom klesl úplně vysílen k zemi.
Etracen pro šivot.
Dawes
Frere
Sila