1
article
místě volebních okresů obcl venkovských právo
voliti, činí jeden sbor volící.
§ 3. Poslanci obcí venkovských obsažených
v § 7. řádu volení do sněmu království če-
ského buďtež voleni všemi občany, kteří dle
zřízení obecního, daného dne 16. dubna 1864
mají právo voliti zastupitelstvo obecní, nejsouce
vyloučeni z práva voličského dle § 3. zákona
daného dne 17. ledna 1870 č. 8 zem. zákon-
níka a kteří
a) v obcích, majících tři sbory voličské,
tvoří prvý a druhý sbor voličský, nebo kteří
platí nejméně osm korun daní přímých;
b) v obcích, majících méně nežli tři sbory
voličské, tvoří první dvě třetiny všech voličův
obecních, postavených za sebou dle velikosti
daní přímých, které ročně platiti mají; a nad
to těmi voliči obecními, kteří platí nejméně
osm korun daní přímých.
K voličům jmenovaným v a) i b) přípo-
jeni buďte takoví příslušníci obce, kteří dle
§ 1. sub 2. b) až g) řádu volení v obcích vy-
konávají právo voličské v obci dle své hodnost
osobní.
§ 4. Seznam voličů v každé venkovské
obci obsažené v § 7. řádu volení do sněmu
království českého, budiž na základě seznamo
voličských, jak při volení obecního zastupitel
stva posléze vykonaném opraveny byly, dvoj-
násobně zhotoven od představenstva obecníhoa
budiž při tom bedlivě šetřeno, co nařízeno jest
v § 3. tohoto zákona a v 8 3. zákona ze dne
17. ledna 1870 čís. 8 z. z.; jeden takový
seznam má pak představenstvo obecní, ustanovíc
čtrnáctidenní nepřestupnou lhůtu reklamační, vy-
ložiti v úřadní místnosti obce, v které by každý
do něho nahlédnouti mohl a že se tak stalo
veřejně ohlásiti, druhý seznam však podati má
představenému úřadu politickému.
2
article
Představený tohoto úřadu rozhoduje o re-
klamacích v náležitý čas podaných a může též
až do doby, kdy se má voliti, z moci úřadu
svého opravy činiti v seznamu voličském.
Učinila-li by se oprava nějaká, budiž to
v seznamu voličském od příslušného představe-
ného úřadu politického potvrzeno.
8 5. Přednosta přímo představeného po-
litického úřadu vyhotoví na základě oprave-
ného seznamu voličského ihned každému voliči
do seznamu zapsanému a do bytu jeho dodá
legitimační listek, v němž poznamenáno byti
musí jméno voličovo, místo, kde bydlí, místo.
den a hodina, kde a kdy volba počne, pak
doba, do které se hlasovací lístky přijímají.
§ 6. K vykonání volby poslanců sněmov-
ních má a to pokud se týče volby ve sboru
držitelů velkých statků, místodržitel, pokud pak
se týče volby v městech a průmyslových mí-
stech, pak v obchodních komorách i v obcích
venkovských, politický úřad, pod nímž přímo
postaveny jsou, dodati voličům s lístky legiti-
mačními tištěné listky hlasovací (lístky volíc !), na
kterýchž naznačeno býti musí, kolik osob voliti
se má a kteréž opatřeny býti musí úřadní pe-
četí řečeného úřadu i připomenutím, že jiné
lístky hlasovací při hlasování nebudou platny.
Ztratil-li by se komu, neb zmařen-li by
byl takový listek hlasovací, má politický úřad
k žádosti toho, kdo má právo voliti, vydati l-
stek jiný.
3
article
§ 7. Opravené seznamy voličů každého
místa zákona, naznačené místo volební obcí
venkovských buďtež ve dvou stejnopisech pro
volbu připraveny.
Tyto připravené seznamy voličů buďtež od
starostů oněch obcí, které náležejí k jednomu
skupinovému místu volebnímu, před volbou
v čas odevzdány starostovi skupinového místa
volebního.
Seznamy voličů všech obcí k jednomu sku-
pinovému volebnímu místu příslušejících slouží.
jsouce k sobě připojeny, jakožto dílčí seznamy
za základ pro volbu.
§ 8. Volební komise pro každé v § 1. to
hoto zákona naznačené místo volební venkov-
ských obcí skládá se z dvou členů obecním zastu-
pitelstvem místa volebního a z dvou členů ze-
měpanským volebním komisařem z voličů jme
novaných.
Takto jmenovaní čtyři členové zvolí nad
poloviční většinou pátého člena volební komise
Nedosáhne-li se takové většiny ani při druhé
volbě, jmenuje tohoto člena zeměpanský volební
komisař.
Nedostaví-li se tolik voličů, kolik jich jes
potřebí k ustavení se volební komise, vykonává
zeměpanský volební komisař funkce volební
komise.
4
article
Úřad zeměpanského volebního komisaře jest,
ač jinak v platnosti trvají předpisy platné pro
veřejné úřadníky ohledně cestovních útrat
diét, úřadem čestným, jejž každý povinen jest
přijmouti.
§ 9. Lístky legitimační, které se voličům
vydají, přinášejí s sebou právo, že voliči mo-
hou do místnosti k volbě ustanovené vejítia
jsou jim jako vyzváním, aby se v den na nich
pojmenovaný a v určitou hodinu k volení dali
vynajíti, byť i nebyli dále k tomu pozváni.
§ 10. Při volbách poslanců obcí venkov-
ských budiž, jakmile seznamy hlasovací byly
podepsány. skrutinování provedeno a výsledek
konečného sčítání hlasů předsedou volební ko-
mise ohlášen, protokol o volbě skončen, členy
volební komise a zeměpanským volebním komi-
sařem podepsán, spolu se seznamy hlasovacími
a jinými akty volebními zapečetěn, nápisem,
z něhož viděti, co vnitř se nalézá, opatřen
zeměpanskému volebnímu komisaří odevzdán,
jenž spisy tyto zašle přednostovi onoho poli-
tického úřadu, k němuž náleží hlavní místo
volební.
§ 11. Když hlasování ve všech volebních
místech téhož volebního okresu obcf venkov-
ských je skončeno, přísluší hlavní volební ko-
misi, aby vyhledala a oznámila celkový výsledek
všech hlasování; tato hlavní volební komise
převezme k tomu cíli spisy od jednotlivých vo-
lebních komisí zaslané.
Hlavní volební komise shromáždí se u pří-
tomnosti zeměpanského volebního komisaře
v hlavním místě volebním a skládá se ze sedmi
členů a síce z obecního starosty neb jeho ná-
městka a dvou členův obecního zastupitelstva
hlavního místa volebního a ze tří voličů v
volbě zúčastněných, jež jmenuje zeměpanský
volební komisař. Sedmý člen budiž zvolen aneb
jmenován dle předpisů § 8. tohoto zákona.
5
article
Předsedu hlavní volební komise jmenují členové
této komise ze svého středu.
Každý volič ve volbě zúčastněný může
přijíti do místnosti hlavní volební komise.
§ 12. Když jest tolik poslanců náležitě
zvoleno, kolik potřebí, protokol o volbě sepsaný
se skončí, od členů komise, která volbu řídila
a od komisaře zeměpanského podepíše, přidají
se k němu listy o sčítání hlasů, lístky hlaso-
vací a listky legitimační; byli-li by voleni po-
slanci držitelů velkých statků, též plnomocenství
a byli-li voleni poslanci obcí venkovských, zá-
roveň spisy naznačené v § 10. tohoto zákona,
potom se vše od komise a komisaře společně
zapečeti, dá se na vrch nápis, z něhož viděti,
co uvnitř se nalezá, a věc odevzdá se země-
panskému komisaři, aby ji odevzdal místo-
držícímu.
§ 13. Suma čtyř zlatých platí jako ve smyslu
§ 3. tohoto zákona, tak i ve smyslu § 13. vo-
lebního řádu zemského, jak stanoven jest záko-
nem ze dne 20, května 1886 č. 52 zemského
zákona za onen minimální obnos daňový, jehož
placení jest zapotřebí pro volební právo.
§ 14. 88 9. a 33. odst. 4. 8§ 36. a 37.
řádu volení do sněmu království českého §8.
tohoto řádu volení ve znění stanoveném záko-
nem ze dne 22. února 1874 č. 10 z. z. § 15.
tohoto řádu volení ve znění stanoveném záko-
nem ze dne 20. května 1886 č. 52 z. z. §§ 6.,
7., 8., 9., 10., 11. a 16. zákona ze dne
17. ledna 1870 č. 8 z. z. 88 27. a 28. zákona
ze dne 9. ledna 1873 č. 1 z. z., na jejichž
místo ustanovení z předu uvedená nastupují, po-
zbývají platnosti.
§ 15. Zákon tento nabývá moci dnem pro-
hlášení.
§ 16. Mému ministerstvu vnitřních záleži-
tosti nařízeno jest, aby zákon tento ve skutek
uvedlo.
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Žádný den bez hádky pro- moravské
smiřovačky, to zdá se být již sudbou českého
tisku až do jich definitivního, officiálního po-
hřbu. »Politik« ze všech sil přispívá k utlou-
kání kočičího života »moravského smíru národ-
nostního« a k udolání vyrovnávačí akce přinesla
včera příspěvek, jímž v očích české veřejnosti
zostudila moravské smířovačky víc než tuší,
rozhodně mimo svůj úmysl, neboť »Politik«
s »M. Orlicí« představují vlastně sličné a hor-
livé zalévající zahradnice »útlého kvítka národ-
nostního smíru« na Moravě, jenž v daném oka-
mžiku přesazen býti má, či vlastně býti měl.
Uveřejněním návrhu dra. Stránského, vypraco-
vaného v užším kuriátním komitétu stálého vy-
rovnávacího výboru proti d'Elvertovu referátu.
byla moravským smiřovačkám zasazena rána
»misericordíf«, dýkou, jakouž ukracován život
poraženému, příliš dlouho umírajícímu nepříteli.
Tu ránu vedla »Polititik« a protož myslíme, že
nebude třeba našeho »bowie-knifu«, jejž dnes
»Politik« v ruce naší vidí. Americký plukovník
Jiří Bowie, statečný zápasník v boji za neod-
vislost jižních států, když mu v boji přerazili
šavli, vzal do ruky hrot a jím bojoval, a tak
také vznikl nůž Bowiův. »Politik« se mýlí,
míní-li, že už tímto nožem bojujeme, nebot
dosud se nepodařilo ani pražským, ani brněn-
ským obhájcům smiřovaček přerazití naši zbraň.
O to se dokonce ani nepokusili, neboť nevyvrá-
tili ani písmeny z našich jasných, začasté opa-
kovaných důvodů proti této akci vyrovnací.
Pestavení těchto obranců jest vůbec klassické.
Stránský
Elvertův
Bowie
Bowiův
Morava
jižní stát
M . Orlice
7
article
Nejdříve pokoušeli se, a zvlášť »Politik«, vylí-
čiti akci vyrovnací jako jednání podobné koň-
skému handlu, v němž jedna strana druhou
hodlá ošiditi, při čemž důvěrným mrkáním dá-
váno bokem na srozuměnou, že jedné ani druhé
straně o uzavření obchodu se vážně nejedná, při
čemž zvláště prý jest důležito, aby česká strana
nezpůsobila z jistých příčin zmar tohoto jed-
nání. Když tyto bliktry ve veřejnosti nechytly,
jali se výteční patroni smiřovaček dokazovati
nevyhnutelnost vyrovnání moravského, dokud
Němci jsou v náladě, která nesmí býti zmařena,
při čemž dokazováno napřed, že se na Moravě
jedná se souhlasem českých vůdčích kruhůa
později dokonce, že tyto české kruhy politické
na zimu polezou do téhož houští, v němž té
doby hřeší Moravané. Když i tato věc ukázala
se politickým klepem, nastoupen důkaz, jsou-li
už tedy moravské smiřovačky věcí rozhodně
zavržitelnou, že lidoví zástupci ve vyrovnacím
výboru nejsou o nic lepší než staročeští a katoličtí.
Tento důkaz se včerejší »Politice« zajisté skvěle
podařil i vzdali jsme ji již včera v zápěti pří-
slušné díky. Dnes obviňuje nás z jistých logi-
ckých poklesků, do našeho včerejšího bezvými-
nečného odsouzení návrhu Stránského »Politikou«
vbásněných. Řekli jsme, že to, co jsme napsali
proti d'Elvertovi, platí také proti Stránskému až
na body, v nichž se návrhy obou liší, nebot
v těch zajisté nemůže býti řeč o obou totožna.
Němec
Moravan
Stránský
Elvert
Morava
8
article
Avšak i v těch bodech, ve kterýchž je Stránský
odchylným od d'Elverta, jest jeho návrh napro-
stého odsouzení hodným, poněvadz buduje na
kuriích a jich vetu, institucích to s českého
stanoviska naprosto zavržitelných. Chápe nyní
německá »Politik«? Ujišťujeme ji ostatně, že
krev, kterou neustále vidí v tomto našem proti-
punktačním boji, v něm naprosto není. Píše-li
sama tak rudě, jako dnes, bude toho snad jiná
příčina, a sice krvavý pot, který stéká při této
práci s jejího myslitelského čela.
— Statisíce z říše na pruskou propa-
gandu v Čechách. Pruská evangelická jednota
povolila, dle telegrafické zprávy, právě došlé,
opět značný obnos 200.000 říš. marek na
»evangelickou missii« v Rakousku. Tak totiž
nazývají agitaci, která nemá jiného účelu, než
připravovat půdu pro annexi valné části této říše
sousedním Německem. »Evangelická jednota«,
velký ten spolek, rozšířený po celém Německu,
měl původně za účel totéž, co propaganda jiných
církvi. Tendencí jeho bylo, sílit vědomí evange-
lické uvnitř a rozšiřovat vyznání to co možná
po všem světě. Však dnes, jak se zdá, účel
ten již úplně zvrácen, dnes nejsou to proselyté
v Čině, v Africe, v Malé Asii atd., jimiž se za-
bývá, nýbrž soukmenovci v královstvích a ze-
mích na radě říšské zastoupení, dnes není mu vůdčí
myšlenka náboženská, nýbrž politická a národní.
Stránský
Elvert
Čechy
Rakousko
Německo
Afrika
Asie
9
article
Za 200.000 marek dá se mnoho vykonat, ze-
jmena na půdě české, jež tak výborně je při-
pravena a kde všechen aparát státní do rukou
pracuje agitaci, jež označena sice slovy:
»Pryě od Říma!«, ktorá ale znamená vlastně
»Pryč od Rakouska!« A orgánové státní?
Jako by se nic nedělo. Snad dospěli k po-
znání, že proti velikým hnutim lidovým, prý-
štícím z hlubokého přesvědčení, jímž prodchnuto
všechno, marná jsou drobná opatření policejní.
Potom ale bychom prosili, aby ve smyslu tohoto
přesvědčení jednalo se všude a oproti hnuts
každému, jímž nesen je lid. Však co u nás
vidíme? Je snad nějaké nebezpečí, že by nás
zabrala Rus? Může se snad Rusku právem
vytýkati, že má nějaký zálusk na nás?
Co by se ale dělo v tomto státě,
kdyby se usnesla nějaká ruská
společnost věnovati 100.000 rublů
na šíření pravoslaví v Čechách?
Pěkně by pochodili, kdo by se v takovou agi-
taci uvázali! U nás officiální ruská osobnost ne-
smí promluviti vroucnějšího slova slovanského,
aby nebyla okamžitě molestována policií a ze
Rus
Řím
Rakousko
Rusko
Čechy