1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 22. srpna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl.(„Naučný Obzor“
ve středu a Literárni
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Peston:
na měsíe 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 h
Praha
Peston
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Nové volby do sněmu.
Z Vídně, 22. srpna. Jak úřadní list
sděluje, byl zákon usnešený zemským sněmem
o zavedení přímých voleb do
venkovskych obcí císařem po-
tvrzen. Potvrzením zákona tohoto jest
umožněno nyní, aby volby byly vy-
psány v nejbližší. době. Protože
volební seznamy sestavené před rokem
pro volby do říšské rady pro
všeobecnou kurii soupis voličů ven-
kovských značně usnadní, postačí na pří-
pravné práce k volbám krátká
doba.
Na všechen způsob se očekává, že
sněm království českého bude
rozpuštěn v nejbližší době.
O kuriátním zákonu pro Moravu.
Z Vídně, 22. srpna. »N. Fr. Presse
pronaší různé namitky proti kuriát-
nímu zákonu pro sněm morav-
ský, navrženému posl. drem. Stránským
List praví:
»Odchylky návrhu dra. Stránského od
německé osnovy týkají se velkostatku
Němců.
Právo velkostatkuse v osnově
té omezuje. Velkostatek ve své kurii ne-
má míti právo podati veto ani proti změnám
zemského zřízení, a to jest právo, které dnes
již fakticky má, že může znemožnit změny.
jež by mu nebyly příjemny, pouhým odcho-
dem ze zemského sněmu. Především má se
toto právo osnovou dra. Stranského stížiti
národně indifferentní kurii velkostatkářské,a
z toho jest nejlépe viděti, že kdyby skutečně
vyrovnací jednání bylo přerušeno, nebyla by
toho příčina nemožnost překlenouti národní
difference.
Stránský
Němec
Vídeň
Morava
Stránský
6
article
Němci se stanoviska svého národního
zájmu musí se brániti hlavně jenom proti
tomu, aby jejich právo veta se nestalo illu-
sorním. Návrh dra. Stránského se uchyluje
tím, že ve dvou důležitých oborech národ-
ních protiv, totiž v zákonodárství o záležito
stech obecních a školských- nepřiznává ně
mecké kurii práva veta.
Mimo to musí se pronésti námitky ještě
s jiného stanoviska.
Usnešením jedné kurie podati veto proti
usnešení většiny sněmu nemá se ještě státi
zmíněné majoritní usnešení neplatným.
Dle návrhu dra. Stránského totiž mají
vůči vetu jedné kurie obě ostatní kurie
právo podati námitku, že zmíněné protesto-
vané usnešení nenáleží ke předmětům, záko-
nem pod ochranu veta postaveným.
Rozhodnutí o sporu, povstavším takto
mezi oběma kuriemi, náleží zemskému sněmu,
kterýž ovšem může opět rozhodovati jen
dvoutřetinovou většinou.
Jest však patrno, že celá ochrana mi-
noritní, kterou kuriátní zákon dává, stává
se illusorní v okamžiku, kdy se Čechům
podaří na moravském zemském sněmu do-
stati na svou stranu takovou část velko-
statku, aby s ní měla dvoutřetinovou vět-
šinu. Jak se zdá, obsahuje také návrh
d'Elvertův toto ustanovení. Je-li tomu tak,
tu by Němci i kdyby byl přijat tento návrh.
nebyli ochráněni proti krutému zklamání.
kteréž by jim moravské vyrovnání vůbec
kuriátní zákon zvláště způsobily.
Němec
Stránský
Čecho
Elvertův
7
article
Vážná situace.
Z Vídně, 22. srpna. »Neues Wiener
Journal« sděluje z Pešti:
Nyní jest definitivně rozhodnuto, že
volby do uherského sněmu bu-
dou se konati v říjnu. 3. září sejde
se poslanecká sněmovna ke krátké schůzia
již k 15. bude sněm uzavřen. Jak se v kru-
zích uherské vládě blízkých ujišťuje, jest toto
svolání sněmu žádoucím zvláště vzhledem na
události balkánské, neboť otevření
nového ramene dunajského, jakož i opev-
ňování, prováděné ruskou vlá-
dou, může eventuálně donutiti monarchii
ke vhodným opatřením vůči tomu. Proslýchá
se také, že velké letošní manévry
budou se konati na Sávě z ve-
lice důležitých důvodů.
Z Vídně, 22. srpna. Strojní inženýr
Gustav Linnert jmenován učitelem IX
hodnostní třídy na tkalcovské škole obecné
v Šumberku.
Z Išlu, 22. srpna. S rozhodující strany
vysloveno přání, aby, bůde-li monar-
chie nucena podniknouti vážné
kroky, by při tom převzali zod-
povědnost veškeří konstituční
činitelé, aby po případě peněžní úhrada
povolena zákonodárnou cestou.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 22. srpna. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus a vy-
čislo v Praze za 2h
a na venkové za 3h
Předylacení
a tnseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Wiener
Linnert
Vídeň
Pešť
Sáva
Išlu
Praha
poslanecký sněmovna
Wienen Zeitung
8
article
učování jmenoval professora státní reálkyv
Litoměřicích Josefa Blumera ředitelem
státní reálky v Teplicích- Šenavě.
Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) Ná-
sledkem bulharskou vládou opětně zavedené
karantény na osoby a věci z Cařihradu
přicházející odjíždí konvencionální
vlak do Evropy místo v 8 hod. večer
o 12. hod. polední.
Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Minister-
ská rada sestoupí se, aby učinila disposice
pro pobyt ruských carských manželů ve
Francii.
Blumer
Litoměřice
Teplice
Šenava
Cařihrad
Evropa
Paříž
Francie
9
article
Schválený zákon o přímých volbách
ve venkovských obcích
Schválený zákon o přímých volbách
ve venkovských obcích
pro sněm království českého.
Zákon daný dne . . . . . . 1901, platný
pro království české, jenž se týče změny ně-
kterých ustanovení řádu volení do sněmu krá-
lovství českého.
K návrhu sněmu Mého království českého
vidí se Mně změniti některá ustanovení řádu
volení do sněmu království českého a naříditi
takto:
§ 1. Ve volebních okresích obcí venkov-
ských jest každá místní obec, která dle posled-
ního sčítání lidu má více než pět set obyvatelů,
místem volebním.
Místní obec čítající dvě stě padesát neb
méně obyvatelů, volí z pravidla společně s nej-
bližšími venkovskými obcemi téhož soudního
okresu ve volebních místech, jež pro jednotlivé
skupiny volební budou ustanoveny.
Volební místa taková ustanoví místodržitel
nařízením, vyslechna zemský výbor království
českého.
V každém volebním okresu obcí venkov-
ských ustanoví místodržitel, která z místních
obcí, zařaděných do volební skupiny obcí
venkovských, má býti v něm hlavním místem
volebním.
§ 2. Každý z okresů volebních jmenova-
ných v § 7. řádu volení do sněmu království
českého voliti má jednoho poslance.
Soudní okresy, jmenované v § 7. řádu
volení do sněmu království českého buďtež
brány v hranicích obvodu, jaký při volení za-
ujímají.
V těchto soudních okresích nejsou obsa-
ženy obce zařaděné do voličské třídy měst
míst průmyslových.
Všichni ti, kdož mají v každém volebním
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Albuna.
Napsal A. Čechov. Přel. R. VIček.
Titulární rada Kratěrov, hubený a tenký
jako admirálská šavle, postoupil v před a obrá
tiv se ke Žmychovu, pravil:
»Vaše Blahorodí! Nadšeni a dojati v hloub
duše vaší péčí, již jako dlouholetý náš před
stavený jste nám věnoval...«
»Více než po deset let jste nám věnoval,
doplňoval Zakusin.
»Více než po deset let jste nám věnoval.
přinášíme, jako vaši podřízení, v dnešní vý-
znamný pro nás.. . tak... den, Vašemu Blaho-
rodí toto album s našimi podobenkami a pře-
jeme, abyste v budoucím Vašem významném
životě ještě dlouho, dlouho mezi námi pů-
sobil . . . «
»Se svými otcovskými radami na cestě
pravdy a pokroku nás provázel...« doplnil
Zakusin, utíraje s čela náhle vystoupivší pot;
chtěl asi sám mluviti a nejspíše měl připravenu
řeč. »I nechť kvete,« končil řečník, »váš duch
ještě dlouho na poli geniálnosti, práce a obec-
ného sebepoznání.«
Na levé vrásčité tváři Žmychovově zaleskla
se slza. »Pánové!« pravil s tresoucim se hla-
sem. »Neočekával jsem, nemyslil jsem, že tak
oslavíte mé skromné jubileum ... Jsem dojat ..
ovšem ... zcela ... Této chvíle nezapomenu,
co budu živ a věřte ... věřte, přátelé, že nikdo
nepřeje vám tak dobra, jako já... Vše, co
činím, jen k vašemu prospěchu činím ...«
Žmychov, skutečný státní rada, poceloval
titulárního radu Kratěrova, který neočekával ta-
kové cti a nadšením celý zbledl. Tu předsta-
vený udělal rukou pohyb, značící, že pohnutím
nemůže mluviti a zaplakal, jakoby mu brali,
nikoli dávali drahocenné album... Pak poně-
kud se upokojiv a prohodiv ještě několik pro-
cítěných slov a podav všem ruku, za hlasitých
radostných výkřiků sešel dolů, vsedl do kočáru
a odjel. Sedě v kočáře, pocítil v prsou vliv
neznámých dosud radostných citů a znovu za-
plakal.
A Čechov
Zakusin
Blaha
Kratěrov
11
article
Doma očekávaly jej nové radosti. Tu jeho
rodina, přátelé a známi připravili mu takovou
ovaci, že se mu zdálo, jakoby nesmírný byl
přinesl vlasti své prospěch a kdyby jeho ne-
bylo, že by se jí vedlo velmi špatně. Jubilejní
oběd sestával celý z blahopřání, řečí, objetí
slz. Zkrátka Žmychov neočekával, že jeho zá-
sluhy takového dojdou uznání.
»Pánové!« pravil před zákuskami. »Přede
dvěma hodinami byl jsem odměněn za veškeru
svou námahu, kterou musí vynaložiti člověk,
jenž slouží, abych tak řekl, ne formě, litere.
ale povinnosti. Po celý čas své služby stále
držel jsem se zásady: Není obecenstvo pro
nás, nýbrž my pro obecenstvo. A dnes dostalo
se mi té největší odměny. Moji podřízení při-
nesli mi album ... Zde jest! Jsem dojat. ..«
Liné tváře nahnuly se k albu a prohlí-
žely je.
»Ach, překrásné album!« pravila dcera
Žmychovova Ola. »Může státi jistě padesát
rublů. O, to je nádhera! Papá, dej mi to
album ! Slyšíš? Schovám je ... Takové krásné !«
Po obědě Olenka vzala album a odnesla
je do svého pokoje. Zavřela je do stolu, dru-
hého dne pak vyházela z něho úřadníkya
místo nich dala tam své družky z ústavu.
Úřadnické uniformy ustoupily bílým šatečkám.
Kolja, synáček jeho blahorodí, sebral úřadníky
a načervenil jim kabáty. Bezvousým přimaloval
zelené vousy a jiným — přidělal je na bradě.
Když již neměl co malovati, vyřezal lidíčky
z obrázků, propíchal jim špendlíkem oči a hrál
si na vojáky. I titulárního radu Kratěrova vy-
střihl, připevnil na krabičku od zápalek a tak
přinesi jej otci do jeho kabinetu.
»Hleď, papá, pomník!«
Žmychov se zasmál, pokýval hlavou a po-
hnut, políbil za to Kolju na líčko.
»Jdi, šíbale, ukaž to mamá, ať se také
podívá !«
Žmychovův
Ola
Olenko
Žmychov
Kolja