ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 914e8e90-70ad-11dc-974f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 35 celkem · entity: person 155, place 50, work 10, org 26
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
142 ledna 1903.
4 masthead
Císlo 14
Císlo
5 article
té choroby a z posledních dnů víme i o účinném léčení, které lze, osvědčí-li se, co bylo řečeno o léčení tom z míst povolaných, pokládati vskutku za specifické. Že v posledním desetiletí zavedeno nově lé- čení některých chorob infekčních syrovatčinou krevní zvířat, která byla immunisována vůčit které chorobě zvláštním způsobem, bude většině čtenářů známo. Aspoň o zdomácnělé již serothe- rapii dilterie ví každý. Čtenáři tohoto časopisu zvěděli také všelicos ze zpráv o letošním sjezdu německých přírodozpytců a lékařů o Moserově serotherapii spály. Vedle těchto dvou choroh praktického významu nabývá nyní serotherapie tvlu. První pokusy tím směrem konané padají do r. 1896, leč nevedly ku praktickým důsledkům. Teprvé Chantemes sovy zkušenosti, o nichž první zprávy proskočily lékařskou literaturou na sklonku r. 1901 a které nyní znějí už mnohem určitěji a přesvědčivěji, obracejí pozornost lé- kařštva a veškerého vzdělaného světa k úspěš- němu novému léčení tomuto, které při chorobě tak nebezpečné, tak neústupné, endemické, tím více rozradostniti musí každého přítele zdravol- nictví, že jsme neměli dosud žádného léku proti té chorobě, neboť léčení obmezovalo se dosud na potirání hrozivých příznaků a chránění ne- mocného před škodami vedlejšími. Serotherapie snížíla umrtnost hlavničky aspoň o takové procento, o jaké klesla mortalita mázdřivkou po zavedení léčby Roux-Behringovy serem antidifterickým. V nemocnicích pařížských obnášela úmrtnost na tyf střevní od 1. dubna 1901 do 1. prosince 1902 dosti vysoké číslo 19.3. To značí neobvyklou prudkost choroby. která bývá v některých dobách také mírnější.
Moserův Roux Behringův
6 article
Chantemesse však ztratil ve své nemocnici jenom 7 nemoených ze 186 — což značí 3.79 Ještě lépe vysvitne úspěšnost této léčby, uvá- žíme-li blíže, proč zemřeli tito pacienti, léčen serotherapii. První z nich byl už do nemocnice přinesen s výdatným krvácením střevním, při- znakem velmi závažným, který z pravidla po- vážlivé konce opovídá. Vedle toho podlehl zá- nětu plic a zemřel tedy na komplikace. Ve dru- hém případu běželo o 40letého muže, který byl přijat v nemocnici s těžkým tyfem adynamickým, s paralysami jistých nervů; vedle toho byl stížen přijicí v druhotném stadiu a prudkou kapavkou — běželo tu o 3 choroby; třeti den choroby ze mřel přes to, že byl léčen serem. Ve třetim pří- padu šlo o mladého nemocného, který byl však již v bozvědomí dopraven do nemocnice, kde zemřel druhý den. Při pytvě nalezeny nejen změny tyfové, ale i zánět pobřišnice hnisavý, ná- sledkem proděravění střeva vředem tyfovým, kte- rýžto zánět je skoro bez výjimky smriný. Čtvrtý případ, mladá žena jeví za příznaků tyfu bolesti na zánět pobřišnice poukazující; zemřela po- zději za obtíží, prozrazujících neprůchodnost střevní. Také tu proděravěl vřed stěnu střevní, nákaza vnikla z obsahu střevního do pobřišnice, kdež vyvodila zánět, jenž vedl ke slepení kliček střevních a zavinil tak neprůchodnost jich.
7 article
Veškeré tyto případy byly zasvěceny smrti a byly by nejspiše zemřeli, i kdyby nebyli stížení tyfem. Také v 5., 6. a 7. případu smrt nastala proděravěním stěny střevní (od vředu). Tyto pří- pady zemřely však ve druhém týdnu choroby, cež dokazuje, že dlužno s léčením začíti brzy. Chantemesse nepozoroval ani jednou pro- děravění střeva, kde byla serotherapie zavedenn dosti brzy. Neškodi ostatně vstříknouti několik kubických centimetrů sera v přípudech, kdesi ještě nejsme zcela jisti, že běží o tyfus. Uváží-li se všecky případy tyfu, léčeněho serem, jak v Paříži, tak v Toulonu, kde ze 151 nemocných, takto léčených, zemřelo 13, dává dosavadní statistika 507 případů s 31 případy úmrti, což znamená mortalitu 6 %. Srovnají-li se s těmito čísly výsledky léčeb jiných, které vyhlašovány za velmi úspěšné, na př. resulfáty z německé armády, které se zvláště vychvaluji (929 připadů, z nichž 87 zemřelo, což je 9.5% úmrinosti), vidíme, že úmrtnostu tyfu střevního, léčeného serem, je mnohem menši, nežli úmrtnost při nejlepši léčběa nejpříznivějších epidemiích dřívějších. I u dílek jsou výsledky serotherapie příznivy. Pokusy na zviřatech Chantemoss zjistil, že serum působí tak, že činí živoueí škodlivinu tyfu (zárodky) citlivější, choulostivější. slabší vůči útokům buněk ústrojí, bránicího se („sensibilisuje ji“), abych se vyjádřil od- borným výrazem novodobé nauky o immunitě) niči zároveň jedy, které zárodek ten vylučuje (toxiny) a které nemoc a smrt vyvozují.
Paříž Toulon
8 article
Současně působí serum toto také nepřímo povzbuzujíc zdatnost buněk, jichž úkolem je, zá- rodky nemoci potírati. Jsou to dle učení Mešní- kova bilé krvinky, jež dle učení tohoto autora pohlcují bakterie,*) do těla vniknuvší a hrají jaksí úlohu policie, zatýkající zločince. Tyto buňky slují prote fagocythy a jich schopnosti serem oním dle tvrzení Chantemessova se zvyšují. Není-li ústrojí, z něhož fagocythy po- cházejí (miznižlázy, slezina, dřeň kostní) příli hluboce otráveno, aby na povzbuzující účinek tohoto sera mohlo odpověděti („reagovati“) vý- datným vysíláním rozmnožených čet hojovníků do zápasu s vetřelci (buňky ty se množí dělením). stačí serum samo k uzdravení nemocného. Právě proto je léčba tato zvláště účinna na počátku ehoroby — a právě proto v pozdějších obdobích choroby mohli bychom přijíti již pozdě, když již tito obranní činitelé našeho ústrojí byli jedem zmožení. Co se týče podrobností, nutno ještě všelico zkoumati. Třeba od případu ku připadu dávky jinak stanoviti. Chantemesse myslí, že čím je nemocný tíže postižen, tím menší dávky radno vstřikovati. Jeví-li se závažné příznaky nervové
9 article
*) Příčínou tyfu jsou dle platného a obecně při- jetého, pokusně potvrzeného učení bacilly, které ob- jevili Eberth a Koch a jež blíže prostudoval Gafíley. Jsou to krátké tyčinky „jež se mohou za jistých okolností v dlouhé nitky protáhnouti, ve vodč jeví živé pohyby (snad zásluhou jemných bičíků, kter Loefíler na koncích tyčinek pozoroval). Bacilly tyto, vypěstovány-li na gelatině, tvoří malé bělavé nebo žlutavé skupinky při bodu učiněném do gelatiny. kdežto na povrchu gelatiny tvoří se tenká šedavá kůžička. Bacilly nalezeny byly v tyfových změnách ve střevě, v mízních žlázách okruží, v játrech, v led- vinách, v plenách morkových, často ve stolici, někdy i v moči, dále v krvi ziskané ze skvrn tyfových v kůži (roseoma zovou se tyto skvrny, jež lékaři valně napo- máhají rozpoznati tyfus ve sporných případech) Vpravením těchto kultur do těla zvířecího možno zvířat uměle tyíus způsobiti — podány ledy všechny doklady, že v tomto Eberthově bacillu dlužno hledati pravého vinníka tyfu střevního či břišního (hlavničky. hcrké nenioci. a trvácli již nemoc dlouho, míní, že je vhodno, začíti s dávkou menší, která přirozené obranne síly organismu povzbudí a přispěje ku překonán nebezpečného stadia. Vedle toho sluši prováděti lečbu vodou. Obě ty methody mohou, ba mají se prováděti současně. Jedna podporuje druhou — obě působí společně k témuž cíli. zhr e utuvo Po víceleté sporadieké hlavničce vystupuje nyní v Praze a některých předměsílch zase tyfus epidemický. Tu zase znova potřásá se hla- vou v kruzích obecenstva a otázka pitné vody znova se objevuje na obzoru. Kéž by tato epi- demie letošní přivodila konečně definitivně roz- luštění pražské vodní otázky. Calleja.
Eberth Koch Calleja Praha
10 article
právy. Fysiologie mířsní při střelbě. Kdežto znalost zá- konů ballistiky byla v posledních lětech prohiloubena a rozšířena a na tom poli věda vůbec učinila veliké pokroky, nedošla otázka, jak se míři z ruční zbraně střelné, dosud žádoucího propracování. Podle Hel m- holtze fisiologický mechanismus míření záležív tem, že oko hledí přivésti do jedné čáry ostrý obraz mušky s neurčitým obrázkem cíle a t. zv. visiru, Tvrzení to nikdo ještě v pochybnost nebral. Ale po- slední dobu dokázal Sulzer (Revuc générale des sciences pures et appliqucés, 1902, str. 96), že tento
Sulzer Hela m
11 article
Helmholtzův výklad neodpovidá skutečnosti a ne- souhlasí se zkušenostmi, kterých nabyl u jistého vy- nikajícího střelce. Podle Sulzra oko střelce vidí při míření všecky tři body současně v ostrých, slejně zřetelných rysech. Mohlo by se snad zdáti, že je ne- možno, aby se oko mohlo současně akkommodovati (přizpůsobiti) k hledění na 3 různě vzdálené body. z nichž jeden (cran de mire) je 20—30 cm, druhý (muška) více než 1 metr a třetí až 1150—900 m vzdá- len. Ale ve skutečnosti přece se tak děje a to zásluhou loho fakta, že čas, kterého je třeba, aby oko z před- mětu vzdáleného přizpůsobilo se ku patření na před- mět blízký neho naopak, obnáší sotva 0,02 sekundy, je tedy mnohem kratší, nežli doba, po kterou vněmy sítnicové trvají a která obnáší průměrně 0,052 sekun- dy. Mířicí člověk může proto po pořádku pohled pře- sunovati z cíle na mušku atd. v období, kdy vněm ostrých obrysů bodů, pro které se v dané části sekun- ky neakkommoduje, trvá bez přerušení déle. Je zná- mo, že je nejobtížnější trefiti do cíle nejvzdálenějšího (na př. vzdál. větší než 300 m). Naopak zase je zná- mo, že rozdil v napjetí akkommodace, když hledíme na terě 100 m vzdálený a když hledíme na terč 1000 m vzdálený, rovná se skoro nule. Příčina obtížnost té nezáleží tedy v akkomodaci. Tu účinkuje jiný činitel, t. j. zmenšení zorného úhlu, pod kterým oby- čejně vidíme cíl prostřední velikosti v tak značné vzdálenosti Sulzer a Broca dokázali, že vněm sítnicový trvá po vymizení objektu tím kratší čas.
Helmholtzův centimetr
12 article
čím menší je zorný úhel, pod nímž předmět byl spatřen. Prolo může se ten okrsek časový státi tak krátkým, že současné zřetelné vidění tří bodů výše uvedených při míření stává se nemožnýmy čímnž zřejmě trpí zasažení cíle- Úmrlnost děti v Evropě. „Statistical Journal de Paris“ uveřejnil statistickou zprávu o úmrinosti děti v Evropě. Dle oné zprávy umírá ve Švédsku a Irsku nejméně dětí a sice z 1000 dětí zemře jich asi 100. V Dánsku umírá z jednoho tisíce již 140 dětí, v Ře- cku a Anglii 150, ve Francii a Belgii 170, v Italiia ve Švýcarsku 190, v Rumunsku a Nizozemí 200, Prusku 210, ve Virtembersku a Rakousku 250, v Ba- vořích 270 a v Rusku 300. Bylo by zajímavo znáti příčiny a okolnosti různého stupně úmrtnosti v růz- ných zemích evropských. Mnoho-li kyslíku potřebují ryby? BadatelJ.
Evropa Švédsko Irsko Dánsko Anglie Francie Belgie Rumunsko Nizozemí Prusko Virtembersko Rakousko Rusko Statistical journal jít Paris
13 article
Kupzig udává, že ryby zůstávají i v malém množství vody zdravými, má-li voda dosti kyslíku a sice, při- padá-li na litr vedy více než 1 cm kyslíku. Klesne-li obsah kyslíku v litru vody pod toto množství, počnou ryby lapati po vzduchu. Kupzig konal pokusy s růz- nými druhy ryb v neprodyšně uzavřené nádobě a shle- dal, že první příznaky onemecnění objevily se u ryb, jakmile množství kyslíku v litru vody kleslo na 0.91 cm; kleslo-li množství kyslíku až na 0.66 cm2, po- čaly ryby bynouti. Než různé drohy ryb snásejí též velmi různě ubývání nebo nedostatek kyslíku. Tak byly bělice k nedostatku kyslíku velmi citlivými, kdežto pražmám a mřínkům dařilo se dobře i když množství kyslíku v litru vody kleslo pod 0.66 cmě, Volnou kyselinu uhličitou snášejí ryby dobře i je-li u vělším množství přítomna ve vodě, a teprve když mrožství volné kyseliny uhličité v litru vody stouplo na 126 milligramů, objevily se u ryb příznaky onemoc- nění a při 280 mg. nastala smrl. Ale podoustvím ne- uškodilo ještě ani toto množství volné uhličité ky- seliny. Dle Kupzigových pokusů lze míti za to, že vpouštění vzduchem nenasycených, v oxydačních fil- trech nečištěných a hnilobě už nepropadajících splašků do tekulých rybních vod jest pro ryby beze škody.
Kupzigový centimetr mg
14 article
Jelikož rybníky, rybnaté řeky a pod. zpravidla ob- sahují nejméně 6—8 em kysliku v litru vody, ne- škodí ovšem rybám ani vpuštění osmeronásobného množství nehnijících, čistěných, kysliku prostých splaškův. Ovšem, do úplně stojatých vod smějí se po- dobné splašky vpouštěti jen po důkladněm nasycení vzduchem O vzdorosti Ježka vůči španělskými mouch ám konal pokusy Joseph Nné, jenž o svých zkušeno- stech přednášel 25. října 1902 v pařížské „Sociětě de biologie“ Dříve zkoušel tuto otázku německý farma- kolog Lewin, ale pokusy své prováděl jen se 2 zvi- řaty a jen na podzim, kdežto v jiných dobách roč- ních zvíře jinak reaguje. Zjistil pak badatel tenr 1897, že jed španělských much otráví ježka v dose 0.044 g na 1 kg váhy zvířete. Noě nyní shledal, že v letě (v červenci) na ježka působí jedovatě teprve dávka 0.084 a menší dávky potřebují až 7 dnů, aby jedovatě působily. Vzhledem k tomu, že draselnatá sůl kantharidinu je velmi jedovatá, a že ježekje zvíře malé, možno vskutku mluviti o této nápadné vzdorovitosti vůči jedům, která ježka učinila slavným rekem v boji se — zmijemi.
Ježek Joseph Nný Lewin Sociět jít biologie kg
16 article
* Snahy veřejného zdravotnictví v olázce smlouv manželské. Lidové rozpravy jékařské, řada III., č. 19 Napsal docent dr. Ladislav Haskovec. Refer. —k. Obrovské pokroky theoretické a praktické vědy lékařské pezůstaly bez živého ohlasu v celém živoli společenském. Z lékařství a ostalních přírodních věd vyrostla hygiena, která byla příčinou nového úspěs ného veřejného zdravotního zákonodárství. Spisovatel ukazuje v 1. kapilole nadepsané (»Veřejné zdravotni ctví přispělo k novému zdravotnímu zákonodárstv které pečuje hlavně o zdraví tělesné přítomných Churevíme ale i vlivy dědičnými. Možna-lí ochrana i před touto churavostí? Jaká úloha připadá tu ve- řejnému zdravotníctví? Mnoho důvodů nabádá, aby veřejné zdravotnictví všimlo si zdravolně-lékařské stránky sňatku a manželstva vůbecc), jaký užitek instituce veřejného zdravolnictví přináší pro naše zdraví, jak výsledky blahodárného jeho působení jsou již obecně pstrny a jak třeba, aby veškero obyva- telstvo postavilo se v dobravolný šik veřejného zdravotnictví na obranu nejdražšího statku lidského — zdraví. »Se zdravím všechno, bez zdraví ničeho « Nesmíme však pouze bleděti k ochraně zdraví přítomných, nýbrž dlužno míti na mysli i zdraví budoucích. Jest pak dostatečné známo, jak přenáše- ním dědičných a nakažlivých chorob nevědoměa často vědomě plodí se individna nezdravá. I předkládá spisovatel otázku, když je již tolik spolehlivých fakt, která se týkají dědičností chorob a přenášení se dědičných nákaz různých, že z nich jistá pravidla stanovena býti mohou, jaké poučeni má si z nich vzíti lidstvo a jaké stanovisko v refor- mách oněch má tu zaujati veřejné zdravotnictví, ja- kožto ochrance obecněho zdraví? Toť otázky, na něž čeká lidstvo odpovědi.
doktor Haskovec
17 article
V další kapitole (Heredita pathologická a jej důsledky. Nákazy mezi manželi, píjáctví a jich dů- sledky. Ochrana nevinných) osvětluje antor talo pra- vidla poznáním vědy lékařské. Dovozuje, proč vzhle- dem k instituci manželství a za účelem vyvarován se nesčetných běd, útrap a svízelů třeba nejširs vrstvy poučovati o významu dědičného šíření se tu- berknlosy, přijice, těžkých chorob nervových a dlu- ševních a následků nezřízeného rijactvpro potom stvo. Spisovatel rozplašuje každou chmuru, kteran hy v nás mohla vzniknouti z povrchního neb ukvape- ného tu soudu. Jest mnoho chorob, které vyskylnou- se ojediněle, nemusí býti ani důsledek pathologick heredity ani nemusí žádných vážných následků v po- tomstvu míli. Třeba tedy neděsiti se hned zákoní pathologické heredity, jako na druhé straně dlužno vždy při zakládání krbu rodinného dbáti do jist míry svého i snoubenky své zdraví. »Šťastná do- mácnost, šťastný krb rodinný i spoko- jená budonenost — jest jen tam, k de zdravi.« Avšak nejen v téle příčině třeba přihlé- dati ke zdraví snoubenců, i to dlužno v uvážení vzlti, že nejednou neprozřetelný neb lehkomyslný muž těžkou nákazu na ženu přenáší, která ničí jejl zdraví a olupuje ji o krásu i samo mateřství. Krome toho třeba varovati ženu před notorickým pijákem, který není schopen vážných úkolů otee a mužea který rodinu svou jen v samo neštěstí vrhá.
18 article
Pochopujeme, jak ohromného dosahu jest zde poučení nejšlrších vrstev lidových. Jak chrániti ale nevinné potomstvo, jak chrániti nevinnou ženu, když vždy najde se lehkomyslníků a zhýralců, kteří zůmy- slně pro okamžilou výhodu peněžní dají v šane zdraví ženy i potomstva? Žena chráněna tu musí býti hned před vstupem v manželství. To státi se může jen účelným upravením trvajících zákonů po stránce zdravotní. Snaha ta vyslovena skutečně již v našem zákonníku. Občanské naše zákony, jež se týkají smlouvy manželské, hledí do jisté míry chrá- niti ženu i potomstvo. Pravit článek 53. občanského zákonníka: »Nedostatek potřebných příjmů, dokázané neb vůbec známé špatné mravy, nakažlivá ne moc aneb vada, která by byla manželství na zá- vadu, to vše jsou právní důvody, by se o de- přelo povolení manželství. I rozebirá pak spisovatel, do jaké míry kryje s snaha platného zákona moderní snahou veřejného zdravntnictví a s moderními poznatky vědy lékařské v té příčině a ukazuje na nedostatky jeho. Dnešní zákony předpokládají intervenci lékaře před sňalkem, ale nikde není o tom zmínky, že by lékař infer- venoval. I v jiném ohledu jeví se nedostatek dneš- ních zákonů. Pravíl 48. článek občanského zákonníku »Zuřiví, šílení, blbí a nedospělí ne- mohou platných manželských sml uv činiti.« Avšak zuřiví, šílení a blbí, pokud jako takoví i laikem mohou býti poznáni, dávno již ne- representují individna choromyslná, nepříčetná, v ob- čanském ohledu právně neschopná. Nejeden sklíčený. nejeden chytrák na pohled může býti již povážliv nebezpečným šílencem a jako takového může jej poznat jedině lékař.
19 article
I úsuzuje spisovatel, proč v důsledku moderních poznatků lékařských a v důsledku platných samých dnešních našich zákonů jest nějaká intervence lékaře při uzavírání smlouvy manželské žádoucí. Jak a v jaké formě a do jaké míry bylo by třeba platné zákony upravili neb výklad jim dáti v fomto ohledu, jest věcí široké ankety odborných kruhů lékařskýcho právnických, církevních i sociologů. Úpravy podobné nenechají na sebe dlouho čekati v moderních stätech a je mnoho příčin, aby i u nás kompelentní sbor oťázkou tou vážně se zanášely. Četné námitky a obavy, jaké s každou úpravou smlouvy manželské po síránce zdravotní vzniknouti mohou, spisovatel uvádí a šíře rozebírá. V poslední kapitole uvádí spisovatel jiné cizí i domácí hlasy, které se týkají stejného předmětu a z nichž patrno, že úprava legální smlouvy manželské po stránce zdravotně lékařské stala se aktnální olázkou nejen veřejného zdravotnictví, ale i palčivou otázkou společenskou a právní. Autor na to po- ukázal již ve spise r. 1900 vyšlém: »O příčinách chorob nervových a duševních a kterak jim před- cházeti«, rovněž v Lidových rozpravách lékařských vyšlém.
20 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Přípravná škola pro jednoročni dobrovolnickou službu c. k. professora, nadporučika Karla Hocke v Plzni, Radeckého nám. čís. 17. Zápis do nového pětiměsíčního kursu koná se od 15. do 20. února.
Hocke Radecký Plzeň
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes od- poledne o 3. hodině hraje se za nejnižší ceny čino- herní Prevostova komedie »Polopanny« s paní Laudovou, sl. Grégrovou a pp. Želenským, Vojanem a Bittnerem ve hlavních rolich. Večer hraje se po- druhé v novém nastudování Lortzingova opera »Pytlák« (3. čtvrtka předpl.) se sl. Kubátovou, sl. Feldenovou, pí. Fabiánovou, pí. Hájkovou a pp. Ptákem, Polákem, Šírem a Krössingem ve hlavních partiích. Zejtra bude Zeyerova legenda »Pod ja- bloní« s hudbou Sukovou, v pátek Smetanova opera »Dvě vdovy«, v sobotu odpoledne pro stu- dentstvo Rozkošného operá »Popelků« a večer Svobodavo drama »Olga Rubešova«. Slavná pěvkyně Alice Cucini, jež u nás vystoupí příští pátek v opeře »Prorok« a příšti neděli v opeř »Aida«, počala své studie v Terstu a první svůj debut absolvovala v divadle San Carlo v Neapoli.
Laudův Grégrův Želenský Vojan Bittner Lortzingův Kubátův Fabiánův Hájkův Polák Šír Krössing Zeyerův Sukův Rozkošný Popelka Svobodavo Rubešův Cucini Aida Terst Neapol národní divadlo Smetanův opera Sana Carlo
22 article
Proníkavý úspěch, jehož umělkyně hned poprvé do- sáhla, způsobil, že byla pozvána k celé řadě vystou- dení v Janově, Benátkách, Bologni, Madridě, Lisabonu Seville, Alexandrii, Kahýře a j. Pověst mladé pěv- kyně pronikla i do samé pařížské opery, jež cizím umělcům jen zřidka kdy se otvírá. Slečna Cucini je tam pozvána k řadě vystoupení v úloze Saint Saěnsovy »Dalily«. Vedle těto partie patří k nejznamenitějším výkonům umělkyně dále partie Fides, Amneri“, Azu- cena a Donizettiova »Favorita« (Leonora). Všude chválí se její překrásný, obsáhlý, ve všech polohách vyrovnaný hlas, ovládaný pravým pěveckým umě- nim. — V pondělí dne 26. t. m. bude v Národním divadle zpívati c. a k. komorní pěvec Fran Naval titulní partii Werthera ve stejnojmenné opeře Massenetově. — Ku provozování zadána byla tří- aktová hra »Oblaka« od Jaroslava Kvápila ; proto že jest autor dramaturgem Národního divadla, bude jeho práce odevzdána k posouzení zvláštní porotě mimo divadlo.
Cucini Dalila Leonora Fran Werther Massenetův Kvápil Janov Benátky Bologna Madrid Lisabon Sevilla Alexandrie Kahýř Saint Saěnsův národní divadlo zpívat c národní divadlo
23 article
+ Lidové divadlo »Urania« v VII. částl Prahy Dnes opakuje se Kolárovo hístorické drama »Praž ský žid«, při jehož předvčerejším představení bylo divadlo do posledního místa vyprodáno. Titulní úlohu braje p. Šipek, Verenu Thurnovu pí. Košnerová. Za čátek o 7. hod. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vlnohradech Dnes hraje se jako lidové předslavení za poloviční ceny »Griselda«. Zejtra ve prospěch sl. Seifertovy »Kalinka Heilbronská« + Z kanceláře smichovského divadla. Ve pro spěch sl. Mary Groszovy hrají se dnes jednoaktovky »Souper na rozloučenou« a »Na bytě«, v nichž vy stoupí jako host pí. Jeřábková-Kaclová. + Dívadelní zpráva. Spolek českých spisovatel belletristů Máj zadává ku provozování F. X. Svo- body novinku Národního divadla »Olga Rube- šova«, K. Želenského »Teta z Ruskae (provedena v »Uranii«) a J. Hilberta oslavnou scénu k padesátým narozeninám J. Vrchlického na- psanou »16. únor 1903«. Veškeré dotazy adreso- vány buďtež nyní jedině do místností spolku českých spisovatelů belletristů Máje v Praze, II., Šlěpánská ulice čís. 67. + V Brně bylo provozováno v sobotu Hladí kovo drama »Závrat« před vyprodaným domem to s velkým úspěchem, který konstalují referáty brněnských listů. Kritik »Moravské Oslice« (pan Jos.
Kolárův Thurnův Košnerová Král Griselda Seifertův Maro Groszův Jeřábková Kaclová Dívadelní zpráva Svo Olga K Želenský Teta J Hilbert J Vrchlický Jos Praha Kalinka Šlěpánský ulice lidový divadlo Pištěkův lidový divadlo národní divadlo Uranie spolek český spisovatel II Ruskae
24 article
Merhaut) píše mimo jiné: »Beze vší pochyby Hladik závratný vražedný záchvat svého hrdiny dramaticky rozřešil velmi přesvědčivě. Tolik důvodů, pastí kliček nastražil, aby byl pochopitelný jeho čin. Muž jehož nervy tolik jsou napjaty zaujetím pro veřejný boj! Kandidát poslanectví, obhäjce vrahův a přede- vším strážce svého domácího pokoje — všude a ve všem v ohnivém zápasu, před rozhodnutím, ve kterém hraje se o jeho ctižádost, stavovský zájem a o jeho — majetek především; neboť i svoje ne- dorozumění se ženou chvílemi pojímá zcela ma- jetkově výmluvný jurista. Soudní spor, souběžný s jeho sporem domácím, ovšem nejvíce podněcuje jeho žluč. Vživá se do svého procesu s nejosobněj šími mukami své domácnosti, a svoje muka osobní zase měří tragikou proce u — tolik jasné retorikya přece tolik závratného zmatení! Ale všecko pově- úěno a naznačeno s nepopíratelnou divadelní vý mlavnoslí, obratně rozpočleno, sestaveno a vyvrcho leno ve výslední hod. Také obrysy proslředl a postav zachyceny s bravurní lehkosti autora »Eugena Vol- dana«. Provedení hry na jevišti Národního divadla brněnského bylo pečlivé a zejmena vynikli slečna Otylie Jelínkova a pan Pech v hlavních úlo- hách. »Mor. Orlice« píše o výkonu vysoce nadane slč. Jelínkovy: »Jemná a nervosní, rozmarná, plachá i vzdorná je v intencích autorových také »kompli- kovaná povaha« Hanny, jak slč. Otylie Jelínkova ji na scénu uvádí. Posud snad nejvzrušenější, nejvášni- vější a nejtěžší její výkon.« + Překladatelka Šimáčkova dramatu »J i n vzduchu do němčiny, sl. Milada Fürthova, ozna- muje z Antverp, že týž kus na její popud pře kláda se právě do flámštiny a dostane se ještě během této saisony na jeviště tamějšího divadla.
Merhaut Jelínkův Pech Mor Hanna Šimáčkův Fürthův Orlice Antverpy národní divadlo Eugen volitdan
25 article Hudha.
Hudha. Koncert spolku českých žurnalistů budí jak účaslí a po většině ze slovanských skladeb pozůslá- vajícím programem slavného tenorisly Frana Něvala tak i řídkým požifkem, který slibuje p. Reissigova hra na violu d'amour, všeobecný zájem. Kromě těchto dvou v koncertních siních již osvědčených akvisící vzbudilo neobyčejnou zvědavost hudebních kruhů prvé vystoupení kvartela z cho- vanců pražské konservatoře utvořeného, které vy- růstajíc pod aegidon chefa houslové školy téhož ústavu, mistra Ú. Ševčíka, koná pilně a úspěšně studia v oboru budby komorní v ensemblovém od- dělení prof. J. z Kaánů. Vedle Dvořákových dvou valčíků a Smelanovy polky před- nese toto sdružení nové kvinteto od E. Chvály, v němž úděl klavírní převzal ochotně prof. K. Hoiímeister, z čelných produkci komor- ního spolku českého známý duchaplný interpreh skladeb tohoto genru. Pokud se nástroje tak zřídk užívaného, violy d'amour, týče, byl to u nás přede- vším Josel Král, nyní pensista dvorní opery, jena napsal pro nástroj školu a mnoho effektních skladel a který svého času byl hledaným virtuosem na violu d'amour. Nyní v snahách těch postoupil dále ředite brněnské filharmonie p. Rudolf Reissig. Dosáhl, jak obecenstvo se přesvědčí, na houslích milostných obdivuhodné virtuosity, vyzkoumav všechny jejich finessy a zvlášlnosti. Snaha jeho nese se však i k tomu, nástroji opatřiti cennou literaturu i vy- hledává k přednesu vhodné skladby staré a jiné moderní upravuje pro oblíbený svůj nástroj. Tak po- dařilo se mu vybudovati sobě již objemný a také obsahově zajímavý reperloár, jímž charakteristiché význaky violy d'amour docházejí skvělého a vše- stranného výrazu.
Fran Něval Reissigův Ú Ševčík profesor Dvořákův Smelanův K Hoiímeister Josel Král Reissig
26 article
+ Ruský koncert Vas Ilj. ze Safonovů koná se již dnes ve středu o půl 8. hod. več. v Rudolfinu. Na programu jsou pouze ruské skladby, vesměs no- vinky. Spolnúčinkují klavírní virtnos S. V. Rachma- ninov a Česká Filharmonie. Vstupenky dostati lze obchodě s hudebninami a piany Emn. Wetzlera na Ferdinandově třídě č. 36 a večer u pokladny. O ví deňském koncertu Safonově píše »Die Zeit« ze dne 10. t. m. takto: »Včerejší symfonický koncert ruský stal se řediteli moskevské konservatoře. V. J. Safono vovi, neobyčejné uměleckým úspěchem. Je z nejza- jímavějších dirigentů, kteří v posledních letech přišl do Vídně. Aniž by se vtíral a svou osobu stavil do popředí, nadchl přecu svým temperamentem a kolo- sální energií ospalé jindy hudebníky »Konceriního spolku« k výkonu, jehož jsme se do nich dosud ve snu nenadáli. Železný jeho rythmus jest neodolafel- ný, každý jeho pohyb jest význačný a poukazuje tak jasné k struktuře právě přednášeného díla, že nelze ho neviděti a nebýti upozorněnu ihned na krásy skladby. Uvedená díla sama byla různé umě- lecké ceny, ne vždy úplně původní, ale po zajíma vém, většinou francouzském střihu pracovaná. Pochá zejí od skladatelů, ve Vídni známých toliko dl jmena, jako od Glazunova, Ljadova, Ivanova a Rach- maninova. Jedno z nich, hudební žert Ljadovův, mu- silo být opakováno. Obecenstvo připravilo dirigen- tovi bouřlivé ovace a vedle něho také skladatel klavírního koncertu, Rachmaninova, slavilo hlučným potleskem.« Také v koncertu Kubelikově dne 12.t m. Safonov dobyl skvělého úspěchu.
Ilj S V Rachma Wetzler Safono Železná Glazunov Ljadov Ivanov Rach Ljadovův Rachmaninův Kubelikův Safonov Rudolfinum Ferdinandov třída Vídeň Český filharmonie Konceriní spolek
27 article
+ Česká Filhannenie pořádá ve čtvrtek dne 15 t. m. populární koncert při stolechi v Národním domě na Královských Vinohradech v 8 hod. večer. Listky lze obdrželi v 7 hod. večer u pokladny. Vstupné pro 1 osobu 30 kr., rodinný listek pro 3 osoby 80 kr.a studentský lístek za 20 kr. Dirigent dr. Vil. Ze mánek. + Koncerty. Druhý populární symfo nický koncert České Filharmonie, v ne děli odpoledne v sále Plodinové bursy pořádaný ukázal ještě jasněji, jakou znamenitou pomůckou pe uměleckou výchovu našeho obecenstva mobla by s tato instituce státi. Až do posledního místečka pře plněný sál, vděčné posluchačstvo všem třídám spo- lečenským náležející, vhodně vybraný program — což tu možno lépe si populární koncert představiti Největší přítažlivostí na obecenstvo působilo nejsplš vystoupení mladistvé, ze školy Ševčíkovy vyšlé an glické houslistky Miss Mary Hallovy, neoby čejně to, zvláště po technické stránce vyspělé uměl- kyně. Čajkovského koncert Dedur poskytl jí tak vedle této stránky příležitost k rozvinutí jejího krás ného, velkého tónu a k projevení velmi intelligent ního na dámu přednesu. Že se jí všechna místa ne zdařila, možno přičísti poněkud neklidné jeji hře přílišnému přehánění některých temp. Nejpodstatnějs čásť koncertu tvořila vkusně provedená orkestráln čísla, jako dávno neslyšená Fibichova symfonick bäseň »Toman a lesní panna«, upomínající poněkud na vlivy Wagnerovy, ale jinak velmi pěkného zvuku orkestrálního aneb Mendelssohnova romantická ou- vertura »Hebridy« a pěkně přednesená Beethovenova druhá symfonie D dur. Ostatek programu doplnil smyčcový sbor Filharmonie Chválovými »Soused- skými«, skladbami ušlechtilé faktury, z nichž prvá ve velmi bachovském polyfonním stylu vyznívá.
doktor Ševčíkův Maro Hallův Čajkovský Dedur Fibichův Wagnerův Beethovenův Chválův Hebridy Český Filhannenie národní dům na královský Vinohrady Český filharmonie Mendelssohnův romantický ou Toman a lesní panna symfonie D dur
28 article
+ Orchestrální koncert Safonovův. Program dnešního koncerlu Safonova (začátek o půl 8. hodině večer) výhodně obohacen bude vsunutím jedné věty z baletu »Louskáček ořechů« od Čajkovského, v níž poprvé užije se skladatelem předepsaného nástroje »cělesta«, na který hráti bude dirigent Safonov. Dříve byla »celesta« u nás nahražována klavirem. Při po- četí koncertu se vchody uzavrou. + 62. populární koncert Umělecké Besedy v Praz bude uspořádán v neděli dne 18. t. m. v 7 hod. več v Rudolfině. Planista L. Godowský, který nemá sou- peře u výcviku technickém, který s elegantní jisto- tou provádí úžasné problémy technické, tak že v po sledních dvou letech podmanil si svým uměním celou Evopu, bude při tomto koncertě účinkovati Virtuos na varhany prof. Klička přednese čtyřvětou sonatu od A. Guilmanta, z moderních děl jedno z nejlepších. Lístky v předprodeji ve všech čelně ších knihkupectvích. + Koncert České Filharmonie v Libni. Ještě než starý sál »u Deutschů« podlehne nástrojům boura- cím, uspořádá v něm v neděli dne 18. t. m. »Česká Filharmonie« velký symfonický koncert, řízením svého dirigenta dra. Zemánka. Začátek v 8 hodin večer Na spolkové legitimace vátup levnější.
Safonovův Safonov Louskáček Čajkovský L Godowský profesor Klička A Guilmant Deutsch Zemánek Libeň Český filharmonie
29 article
+ Spojené pěvecké spolky »Lumír« a »Dobro- mila« v Příbrami pořádaji v sobolu dne 17. l. m. půl 8. hod. večerní koncert ve dvoraně Měšťansk besedy, za spoluňčinkování p. Josefa Chmelenského virtnosa na violoncello. + Josef Procházka, professor bry klavírní » Glas bene Matice«, hudebního učiliště v Lublani, právě vyznamenaný druhou cenou 800 K »České Akademie za svoje klavírní trio, G-moll, op. 9., jest žákem komposiční školy mistra A. Dvořáka. Narodil se roku 1874 v Slaném, kde studoval na gymnasiu V Praze vstoupil pak do klavírního oddělení konser- vatoře prof. J. Jiránka a dokončiv současně kurs komposiční, povolán hned na slovanský jih do Lu blaně na místo prof. Karla Hefmeistrn, kde posu zdárně působí. Složil posud řadu píaní a zvláště ko- morních děl. Loni byla vyznamenána jeho houslov sonata cenou spolku pro komorní hudbu. Nyní chystá mladý náš krajan větší dílo orchestrální, jež časem zajisté uslyší česká hudební obec, jako jeho vyzna- menaná, ale posud nikde neprovedená díla komorní + Národní písně pro piano na dvě rnce i k zpěvu, zvlášlě školní mládeži srovnal a s původním textem vydat R omam Nejedlý na Král. Vino hradeeh. Sosit III. obsahuje 44 plšní. Cena 1 k.
Josef Procházka Glas Matica A Dvořák profesor J Jiránek Hefmeistrn Král Příbram Lublaň Slaný Praha spojený pěvecký Český akademie spolek pro komorní hudba komorní + národní píseň Sosit III
30 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ze soudu sborového. Stížnost a její dozvuky. Rozsudek v ohledu práv- nickém velice pozoruhodný prohlásil včera čtyřčlenný senál zemského trestního soudu za předsednictví rady z. s. p. Deworezkého. Šlo o lulo věc: Zdický kovář p. Al. Wünsch přestoupil před několika lety na víru svobodné reformované církve evangelické a roku 1201 se svou manželkou ohlásil okresnímu hejtman- ství hořovickému, že přihlašuje k té církvi laké svého žletého synka. Oznámení to bylo však manželům vrá- ceno s doložením, že do 7 let smí dítě přestoupit pouze k církvi státem uznaně, že ledy nelze podání Winšových vzíti na vědomí. S tímio rozhodnutím nebyli však manželé spokojení a podali 6. února místo- držilelství stížnost, koncipovanou 36letým kazatelem svobodné ref církve v Berouně, p. Václ. Huške m, v níž uvedli důvody, ze kterých s učením církve katolické nesouhlasí. Včera byla motivace stižnosti přetřárána trestním soudem, před nějž — na základ žaloby, podané státním zástupitelstvím — pohnáni k zodpovědnosti jak p. Hušek, tak p. Wün seh pro přečin urážky církve dle § 303. Oba ob- žalovaní doznali konnexi svou se stižnosti, byli však osvobozeni. Soud — jak v důvodech uvedl — shledal sice v obsahu stížnosti inkriminovaný čin, nenabyl však přesvědčení, že by oba obžalovaní bývali vědomi urážlivého významu užitých slev, že tedy nebylo v jednání jejich zléha úmyslu. Zejmena pokud jde o obžalovaného Huška, uznal soud z veškerého jeho chování, že dle víry i přesvědčení byl si vědom správnosti důvodů uvedených ve stížnosti. Veřejný žalubce s. adj. p. Karhan, ohlásil proti rozsudku stižnos zmateční.
Deworezký Wünsch Winšův Václ Huške Hušek Karhan Beroun
31 article
Mojtský svěom. Proslulý „genealog“, jehož pro- ces konati se bude koncem t. m., stal se těchlo dno v trestní věci svědkem. Arciť jen — pro foro interno, ve věci, která odehrála se právě ve zdech novoměstské věznice. Trestanec Ant. Cibulka vynadal totiž ne- pěkně jednomu dozorci a dostal proto disciplinárku. Při proceduře, která prý odbyla se v kanceláři vyše- třujícího soudce adj. p. Krouského byly po výslechu Mejtského, jenž byl „očitým svědkem“ výstupu. Ci- bulkovi diktovány čtyři „tmavé“, načež obě „strany opustil kancelář. Mejtský v pose muže, jenž se „ne- leká“, odsouzený se vzezřením rozkácené Xantipy. Mejtského však právě — nechválil ... Líčení se člyžmi občany, podezřelými ze „slyků se známými odsouzenými vozalajci Čučkem a Velkem, konati prý se bude počátkem února t.r Historie umělecké nadace. Před berlinským sou- dem jednáno předvčírem znovu o dozvucích afféry jejíž počátky dalují se ještě z doby před dvěmi leiy a která v širokých kruzích společenských, zejmen uměleckých, způsobíla pochopitelnou sensaci. Jedna- jícími osobami v aíféře jsou německý sochař, pro. Arnošt Geiger v Řtímě a proí. Max Klinger Lipsku. Věc je v podstatě tato: „Po známém výrokn prof. Reinholda Begasa o berlínské secessí uveřejni prof. Klinger v „Leipziger Tagcblattu“ stať, nadepsn- nou „Protějšek“, v niž ledačos napověděl o charakte- rech „berlínských umělců závěťových,“ tvrdě, že jist berlínští umělci v posledním desetilelí nadace v ob- nosu 2 mill. marek, jež byly odkazateli věnovány b zvelebení německého umění, použili k účelům zcela jiným. Když pro tyto narážky rozpoutala se v borlin- ských kruzích uměleckých houře rozhořčení, prní.
Antonín Cibulka Krouský Mejtský Čučk Velek Geiger Klinger profesor Begasa Řtím Lipsko Leipziger Tagcblatta
32 article
Klinger, byv žádán o plesné údaje, obvinil prof. Gey- gera v Římě, že nadace, určené pro uěme- cké umělce. vykořistil pro sebe. Pro Klinger tvrdil, že příznivkyně umění německého, paní Mayerová v Hamburku, zdědivši po muží svém obrov- ské jmění na přímluvu Klingerovu pojala úmysl ital- skou villu a umělecké sbírky své věnovati německým umělcům, kteří v Římě hodlají konati studia. Pojednou však do Italie přišel prof. Gevger a zmařil tento šlechetný úmysl. přemluviv mecenášku, aby na- daci věnovala jemu, takže dar paní Mayerové pro oslatní umělce německé byl ztrace Ličení první konalo se již v květnu, bylo však odročeno a také řada líčení dalších nemohla se konati následkem churavosti hlavní svědkyně, paní Mayerové. K líčení předvčerejšímu dostaviyl se obě strany, jak žalující prof. Geyser, tak obžalovaný prof. Klinger se svými advokáty osobně Obžalovaný Künger trval na svém prvolním údaji, prohlašuje, že pro4. Geiger skutečně připravil německé umělce o nadaci 20.000 marek, již založila paní Mayerová za účelem zbudování německé aka- demie umělecké v Italii. Paní Mayerová podporova a prý štědře všecky umělce německé a prof. Geige- rovi. který ji byl obžalovaným doporučen, odkou- pila hned za 17—20.002 marek jeho děl. 270.00 marek dalších, také dar paní Mayerové, má prý po- zemek a hypotéku ve Florenci, jež dr. Gevger prý pro sebe na paní Mayerově vydobyl. Paní Mayerová žádala prý prof. Klingera sama, by zjednal ve věci této jasno Obžalovaný zvěděl prý ostatně, že Gey- ger také od jiné ještě dámy z Msgdeburku dostal asi 50.000 marek, ale dosud nevrátil Čtena potom protokolární výpověď 69leté vdovy po továrníku hamburském, paní Marie Mayerově.
Klinger profesor Gey Mayerová Klingerův Gevger Mayer Geyser Künger Geiger Geige Mayerův Řím Hamburk Florenc
33 article
Tato potvrdila skutečně, že prof. Geygerovi poskytla značných obnosů, dodala však, že neměla úmyslu, věnovali mu pozemky a nadační kapitál trvale- Doufala prý, že ji prof. Geyger po skončených stu- diich v Ilnlii všecko zase vrátí a chtěla prý veškerý majetek dáti pruskému státu k založení umělecké akademie německé. Prof. Geyger prý jí také slíbil vrácení majetk jejího, když se však oženil, nedával jí na písemné upomínky odpovědi a teprve po dvou měsících pro- jevil vůči jejímu právnímu zástupci ochotu k ode- psaní hypotéky. Na to prý teprve sdělila věc prof. Klingrovi a varovala ho, aby st s Geygerem už ne- zadával. K veřejným útokům prý ho však neoprávnila. Příbuzný paní Mayerové, prol. dr. G ross z Freiburku, udal, že prof. Geiger zaslal sice paní Mayerové náčrtek závěti, dle níž nadace měla býti postoupena pruskému státu, že však dr. Geige v dopisu zaslaném Klingerovi, prohlásil závěť onu zcela bezeennou. Svědek praví, že se zakro- čením Klingerovým jest úplně srozuměn, protože zakládá se na nejčistších pohnutkách. Rossudek bude prohlášen dnes v 1 hod. odp.
Geyger profesor Klingr Mayer Geiger Geige Klinger
34 article
Spor o velké dědictví. Ke své zprávě z 11. t. m. o procesu proti panu F. V. o neplatnost závěti do- dáváme, že rozsudkem c. k. zemského soudu v Praze ze dne 9. t. m. spor prozatím teprve v I. instanei skončen jest a že syn zůstavitelův prohlásil, že pro- vede odvolání. Znalci psychiatři prohlásili sice, že s největší pravdě podobností vyloučiti se musí, že by zůstavitel p. F. H. v okamžiku zřízení závěti (z 31. března 1897) byl býval slabomyslným, zároven však vypověděli, že není pochyby, že v letech 1894 až 1696 byl duševně nenormálním. Nehledě k tomu že v processu »nepřátelstv!« syna proti otci objek- tivně dokázáno nebylo, jest v závěti jako důvod po- minutí syna také »zištnost« jeho uvedena, čehož opak ve sporném jednání dokázán byl. Mimo tol do- kazuje se dědická neladnost závětního dědice i tím že poškodil rodinu zemřelého na jmění.
Praha
35 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Živnostenské kursy na technologickém průmy- slovém museu obchodní a živnostenské komory v Praze. Přednáškový kurs pro malíře pokojů a spřízněné živnosti koná se o 21. ledna 2krát týdně od 4—6 hod. odnok. Na kursu přednášeli se bude o vlastnostech saren, lučebnin a barev při malbě používaných. Přihlášky přijímá museum technologické do 15. ledna. — Na lučeb- ném kursu pro mistry v lučebních továmách, pro laboranty, pomocníky v drogeriích a obchodech ma- teriálních a velkoobchodech s barvami přednášeti se bude: o vlastnostech fysikálních i lučebních různých surovin, lučebních barev atd. v obchodě a průmyslu se vyskytujících. Bude pojednáno o výrobě různých chemických výrobků a některých důležitějších prepa- rátů. Posuzování čistoty lučebnin. Nejdůležitější ma- nipulace chemické budou pro intéressenty prakticky prováděny. Přednášky se konati budou 2krát týdně od 2— 6 liod. ddpol. vždy ve středu a v pátek. kun
živnostenský komora v Praga