2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
142 ledna 1903.
4
masthead
Císlo 14
Císlo
5
article
té choroby a z posledních dnů víme i o účinném
léčení, které lze, osvědčí-li se, co bylo řečeno
o léčení tom z míst povolaných, pokládati vskutku
za specifické.
Že v posledním desetiletí zavedeno nově lé-
čení některých chorob infekčních syrovatčinou
krevní zvířat, která byla immunisována vůčit
které chorobě zvláštním způsobem, bude většině
čtenářů známo. Aspoň o zdomácnělé již serothe-
rapii dilterie ví každý. Čtenáři tohoto časopisu
zvěděli také všelicos ze zpráv o letošním sjezdu
německých přírodozpytců a lékařů o Moserově
serotherapii spály. Vedle těchto dvou choroh
praktického významu nabývá nyní serotherapie
tvlu. První pokusy tím směrem konané padají do
r. 1896, leč nevedly ku praktickým důsledkům.
Teprvé Chantemes sovy zkušenosti, o nichž
první zprávy proskočily lékařskou literaturou na
sklonku r. 1901 a které nyní znějí už mnohem
určitěji a přesvědčivěji, obracejí pozornost lé-
kařštva a veškerého vzdělaného světa k úspěš-
němu novému léčení tomuto, které při chorobě
tak nebezpečné, tak neústupné, endemické, tím
více rozradostniti musí každého přítele zdravol-
nictví, že jsme neměli dosud žádného léku proti
té chorobě, neboť léčení obmezovalo se dosud
na potirání hrozivých příznaků a chránění ne-
mocného před škodami vedlejšími.
Serotherapie snížíla umrtnost hlavničky
aspoň o takové procento, o jaké klesla mortalita
mázdřivkou po zavedení léčby Roux-Behringovy
serem antidifterickým. V nemocnicích pařížských
obnášela úmrtnost na tyf střevní od 1. dubna
1901 do 1. prosince 1902 dosti vysoké číslo
19.3. To značí neobvyklou prudkost choroby.
která bývá v některých dobách také mírnější.
Moserův
Roux
Behringův
6
article
Chantemesse však ztratil ve své nemocnici
jenom 7 nemoených ze 186 — což značí 3.79
Ještě lépe vysvitne úspěšnost této léčby, uvá-
žíme-li blíže, proč zemřeli tito pacienti, léčen
serotherapii. První z nich byl už do nemocnice
přinesen s výdatným krvácením střevním, při-
znakem velmi závažným, který z pravidla po-
vážlivé konce opovídá. Vedle toho podlehl zá-
nětu plic a zemřel tedy na komplikace. Ve dru-
hém případu běželo o 40letého muže, který byl
přijat v nemocnici s těžkým tyfem adynamickým,
s paralysami jistých nervů; vedle toho byl stížen
přijicí v druhotném stadiu a prudkou kapavkou
— běželo tu o 3 choroby; třeti den choroby ze
mřel přes to, že byl léčen serem. Ve třetim pří-
padu šlo o mladého nemocného, který byl však
již v bozvědomí dopraven do nemocnice, kde
zemřel druhý den. Při pytvě nalezeny nejen
změny tyfové, ale i zánět pobřišnice hnisavý, ná-
sledkem proděravění střeva vředem tyfovým, kte-
rýžto zánět je skoro bez výjimky smriný. Čtvrtý
případ, mladá žena jeví za příznaků tyfu bolesti
na zánět pobřišnice poukazující; zemřela po-
zději za obtíží, prozrazujících neprůchodnost
střevní. Také tu proděravěl vřed stěnu střevní,
nákaza vnikla z obsahu střevního do pobřišnice,
kdež vyvodila zánět, jenž vedl ke slepení kliček
střevních a zavinil tak neprůchodnost jich.
7
article
Veškeré tyto případy byly zasvěceny smrti
a byly by nejspiše zemřeli, i kdyby nebyli stížení
tyfem. Také v 5., 6. a 7. případu smrt nastala
proděravěním stěny střevní (od vředu). Tyto pří-
pady zemřely však ve druhém týdnu choroby,
cež dokazuje, že dlužno s léčením začíti brzy.
Chantemesse nepozoroval ani jednou pro-
děravění střeva, kde byla serotherapie zavedenn
dosti brzy. Neškodi ostatně vstříknouti několik
kubických centimetrů sera v přípudech, kdesi
ještě nejsme zcela jisti, že běží o tyfus.
Uváží-li se všecky případy tyfu, léčeněho
serem, jak v Paříži, tak v Toulonu, kde ze 151
nemocných, takto léčených, zemřelo 13, dává
dosavadní statistika 507 případů s 31 případy
úmrti, což znamená mortalitu 6 %.
Srovnají-li se s těmito čísly výsledky léčeb
jiných, které vyhlašovány za velmi úspěšné, na
př. resulfáty z německé armády, které se zvláště
vychvaluji (929 připadů, z nichž 87 zemřelo,
což je 9.5% úmrinosti), vidíme, že úmrtnostu
tyfu střevního, léčeného serem, je mnohem
menši, nežli úmrtnost při nejlepši léčběa
nejpříznivějších epidemiích dřívějších.
I u dílek jsou výsledky serotherapie příznivy.
Pokusy na zviřatech Chantemoss
zjistil, že serum působí tak, že činí živoueí
škodlivinu tyfu (zárodky) citlivější, choulostivější.
slabší vůči útokům buněk ústrojí, bránicího se
(„sensibilisuje ji“), abych se vyjádřil od-
borným výrazem novodobé nauky o immunitě)
niči zároveň jedy, které zárodek ten vylučuje
(toxiny) a které nemoc a smrt vyvozují.
Paříž
Toulon
8
article
Současně působí serum toto také nepřímo
povzbuzujíc zdatnost buněk, jichž úkolem je, zá-
rodky nemoci potírati. Jsou to dle učení Mešní-
kova bilé krvinky, jež dle učení tohoto autora
pohlcují bakterie,*) do těla vniknuvší a hrají
jaksí úlohu policie, zatýkající zločince. Tyto
buňky slují prote fagocythy a jich schopnosti
serem oním dle tvrzení Chantemessova
se zvyšují. Není-li ústrojí, z něhož fagocythy po-
cházejí (miznižlázy, slezina, dřeň kostní) příli
hluboce otráveno, aby na povzbuzující účinek
tohoto sera mohlo odpověděti („reagovati“) vý-
datným vysíláním rozmnožených čet hojovníků
do zápasu s vetřelci (buňky ty se množí dělením).
stačí serum samo k uzdravení nemocného. Právě
proto je léčba tato zvláště účinna na počátku
ehoroby — a právě proto v pozdějších obdobích
choroby mohli bychom přijíti již pozdě, když
již tito obranní činitelé našeho ústrojí byli jedem
zmožení.
Co se týče podrobností, nutno ještě všelico
zkoumati. Třeba od případu ku připadu dávky
jinak stanoviti. Chantemesse myslí, že čím
je nemocný tíže postižen, tím menší dávky radno
vstřikovati. Jeví-li se závažné příznaky nervové
9
article
*) Příčínou tyfu jsou dle platného a obecně při-
jetého, pokusně potvrzeného učení bacilly, které ob-
jevili Eberth a Koch a jež blíže prostudoval
Gafíley. Jsou to krátké tyčinky „jež se mohou za
jistých okolností v dlouhé nitky protáhnouti, ve vodč
jeví živé pohyby (snad zásluhou jemných bičíků, kter
Loefíler na koncích tyčinek pozoroval). Bacilly
tyto, vypěstovány-li na gelatině, tvoří malé bělavé
nebo žlutavé skupinky při bodu učiněném do gelatiny.
kdežto na povrchu gelatiny tvoří se tenká šedavá
kůžička. Bacilly nalezeny byly v tyfových změnách
ve střevě, v mízních žlázách okruží, v játrech, v led-
vinách, v plenách morkových, často ve stolici, někdy
i v moči, dále v krvi ziskané ze skvrn tyfových v kůži
(roseoma zovou se tyto skvrny, jež lékaři valně napo-
máhají rozpoznati tyfus ve sporných případech)
Vpravením těchto kultur do těla zvířecího možno
zvířat uměle tyíus způsobiti — podány ledy všechny
doklady, že v tomto Eberthově bacillu dlužno hledati
pravého vinníka tyfu střevního či břišního (hlavničky.
hcrké nenioci.
a trvácli již nemoc dlouho, míní, že je vhodno,
začíti s dávkou menší, která přirozené obranne
síly organismu povzbudí a přispěje ku překonán
nebezpečného stadia. Vedle toho sluši prováděti
lečbu vodou. Obě ty methody mohou, ba mají se
prováděti současně. Jedna podporuje druhou —
obě působí společně k témuž cíli.
zhr e utuvo
Po víceleté sporadieké hlavničce vystupuje
nyní v Praze a některých předměsílch zase
tyfus epidemický. Tu zase znova potřásá se hla-
vou v kruzích obecenstva a otázka pitné vody
znova se objevuje na obzoru. Kéž by tato epi-
demie letošní přivodila konečně definitivně roz-
luštění pražské vodní otázky.
Calleja.
Eberth
Koch
Calleja
Praha
10
article
právy.
Fysiologie mířsní při střelbě. Kdežto znalost zá-
konů ballistiky byla v posledních lětech prohiloubena
a rozšířena a na tom poli věda vůbec učinila veliké
pokroky, nedošla otázka, jak se míři z ruční zbraně
střelné, dosud žádoucího propracování. Podle Hel m-
holtze fisiologický mechanismus míření záležív
tem, že oko hledí přivésti do jedné čáry ostrý obraz
mušky s neurčitým obrázkem cíle a t. zv. visiru,
Tvrzení to nikdo ještě v pochybnost nebral. Ale po-
slední dobu dokázal Sulzer (Revuc générale des
sciences pures et appliqucés, 1902, str. 96), že tento
Sulzer
Hela m
11
article
Helmholtzův výklad neodpovidá skutečnosti a ne-
souhlasí se zkušenostmi, kterých nabyl u jistého vy-
nikajícího střelce. Podle Sulzra oko střelce vidí
při míření všecky tři body současně v ostrých, slejně
zřetelných rysech. Mohlo by se snad zdáti, že je ne-
možno, aby se oko mohlo současně akkommodovati
(přizpůsobiti) k hledění na 3 různě vzdálené body.
z nichž jeden (cran de mire) je 20—30 cm, druhý
(muška) více než 1 metr a třetí až 1150—900 m vzdá-
len. Ale ve skutečnosti přece se tak děje a to zásluhou
loho fakta, že čas, kterého je třeba, aby oko z před-
mětu vzdáleného přizpůsobilo se ku patření na před-
mět blízký neho naopak, obnáší sotva 0,02 sekundy,
je tedy mnohem kratší, nežli doba, po kterou vněmy
sítnicové trvají a která obnáší průměrně 0,052 sekun-
dy. Mířicí člověk může proto po pořádku pohled pře-
sunovati z cíle na mušku atd. v období, kdy vněm
ostrých obrysů bodů, pro které se v dané části sekun-
ky neakkommoduje, trvá bez přerušení déle. Je zná-
mo, že je nejobtížnější trefiti do cíle nejvzdálenějšího
(na př. vzdál. větší než 300 m). Naopak zase je zná-
mo, že rozdil v napjetí akkommodace, když hledíme
na terě 100 m vzdálený a když hledíme na terč 1000
m vzdálený, rovná se skoro nule. Příčina obtížnost
té nezáleží tedy v akkomodaci. Tu účinkuje jiný
činitel, t. j. zmenšení zorného úhlu, pod kterým oby-
čejně vidíme cíl prostřední velikosti v tak značné
vzdálenosti Sulzer a Broca dokázali, že vněm
sítnicový trvá po vymizení objektu tím kratší čas.
Helmholtzův
centimetr
12
article
čím menší je zorný úhel, pod nímž předmět byl
spatřen. Prolo může se ten okrsek časový státi tak
krátkým, že současné zřetelné vidění tří bodů výše
uvedených při míření stává se nemožnýmy čímnž
zřejmě trpí zasažení cíle-
Úmrlnost děti v Evropě. „Statistical Journal de
Paris“ uveřejnil statistickou zprávu o úmrinosti děti
v Evropě. Dle oné zprávy umírá ve Švédsku a Irsku
nejméně dětí a sice z 1000 dětí zemře jich asi 100.
V Dánsku umírá z jednoho tisíce již 140 dětí, v Ře-
cku a Anglii 150, ve Francii a Belgii 170, v Italiia
ve Švýcarsku 190, v Rumunsku a Nizozemí 200,
Prusku 210, ve Virtembersku a Rakousku 250, v Ba-
vořích 270 a v Rusku 300. Bylo by zajímavo znáti
příčiny a okolnosti různého stupně úmrtnosti v růz-
ných zemích evropských.
Mnoho-li kyslíku potřebují ryby? BadatelJ.
Evropa
Švédsko
Irsko
Dánsko
Anglie
Francie
Belgie
Rumunsko
Nizozemí
Prusko
Virtembersko
Rakousko
Rusko
Statistical journal jít Paris
13
article
Kupzig udává, že ryby zůstávají i v malém množství
vody zdravými, má-li voda dosti kyslíku a sice, při-
padá-li na litr vedy více než 1 cm kyslíku. Klesne-li
obsah kyslíku v litru vody pod toto množství, počnou
ryby lapati po vzduchu. Kupzig konal pokusy s růz-
nými druhy ryb v neprodyšně uzavřené nádobě a shle-
dal, že první příznaky onemecnění objevily se u ryb,
jakmile množství kyslíku v litru vody kleslo na 0.91
cm; kleslo-li množství kyslíku až na 0.66 cm2, po-
čaly ryby bynouti. Než různé drohy ryb snásejí též
velmi různě ubývání nebo nedostatek kyslíku. Tak
byly bělice k nedostatku kyslíku velmi citlivými,
kdežto pražmám a mřínkům dařilo se dobře i když
množství kyslíku v litru vody kleslo pod 0.66 cmě,
Volnou kyselinu uhličitou snášejí ryby dobře i je-li u
vělším množství přítomna ve vodě, a teprve když
mrožství volné kyseliny uhličité v litru vody stouplo
na 126 milligramů, objevily se u ryb příznaky onemoc-
nění a při 280 mg. nastala smrl. Ale podoustvím ne-
uškodilo ještě ani toto množství volné uhličité ky-
seliny. Dle Kupzigových pokusů lze míti za to, že
vpouštění vzduchem nenasycených, v oxydačních fil-
trech nečištěných a hnilobě už nepropadajících splašků
do tekulých rybních vod jest pro ryby beze škody.
Kupzigový
centimetr
mg
14
article
Jelikož rybníky, rybnaté řeky a pod. zpravidla ob-
sahují nejméně 6—8 em kysliku v litru vody, ne-
škodí ovšem rybám ani vpuštění osmeronásobného
množství nehnijících, čistěných, kysliku prostých
splaškův. Ovšem, do úplně stojatých vod smějí se po-
dobné splašky vpouštěti jen po důkladněm nasycení
vzduchem
O vzdorosti Ježka vůči španělskými mouch ám
konal pokusy Joseph Nné, jenž o svých zkušeno-
stech přednášel 25. října 1902 v pařížské „Sociětě de
biologie“ Dříve zkoušel tuto otázku německý farma-
kolog Lewin, ale pokusy své prováděl jen se 2 zvi-
řaty a jen na podzim, kdežto v jiných dobách roč-
ních zvíře jinak reaguje. Zjistil pak badatel tenr
1897, že jed španělských much otráví ježka v dose
0.044 g na 1 kg váhy zvířete. Noě nyní shledal, že
v letě (v červenci) na ježka působí jedovatě teprve
dávka 0.084 a menší dávky potřebují až 7 dnů, aby
jedovatě působily. Vzhledem k tomu, že draselnatá
sůl kantharidinu je velmi jedovatá, a že ježekje
zvíře malé, možno vskutku mluviti o této nápadné
vzdorovitosti vůči jedům, která ježka učinila slavným
rekem v boji se — zmijemi.
Ježek
Joseph Nný
Lewin
Sociět jít biologie
kg
16
article
* Snahy veřejného zdravotnictví v olázce smlouv
manželské. Lidové rozpravy jékařské, řada III., č. 19
Napsal docent dr. Ladislav Haskovec. Refer. —k.
Obrovské pokroky theoretické a praktické vědy
lékařské pezůstaly bez živého ohlasu v celém živoli
společenském. Z lékařství a ostalních přírodních věd
vyrostla hygiena, která byla příčinou nového úspěs
ného veřejného zdravotního zákonodárství. Spisovatel
ukazuje v 1. kapilole nadepsané (»Veřejné zdravotni
ctví přispělo k novému zdravotnímu zákonodárstv
které pečuje hlavně o zdraví tělesné přítomných
Churevíme ale i vlivy dědičnými. Možna-lí ochrana
i před touto churavostí? Jaká úloha připadá tu ve-
řejnému zdravotníctví? Mnoho důvodů nabádá, aby
veřejné zdravotnictví všimlo si zdravolně-lékařské
stránky sňatku a manželstva vůbecc), jaký užitek
instituce veřejného zdravolnictví přináší pro naše
zdraví, jak výsledky blahodárného jeho působení jsou
již obecně pstrny a jak třeba, aby veškero obyva-
telstvo postavilo se v dobravolný šik veřejného
zdravotnictví na obranu nejdražšího statku lidského
— zdraví. »Se zdravím všechno, bez
zdraví ničeho «
Nesmíme však pouze bleděti k ochraně zdraví
přítomných, nýbrž dlužno míti na mysli i zdraví
budoucích. Jest pak dostatečné známo, jak přenáše-
ním dědičných a nakažlivých chorob nevědoměa
často vědomě plodí se individna nezdravá.
I předkládá spisovatel otázku, když je již tolik
spolehlivých fakt, která se týkají dědičností chorob
a přenášení se dědičných nákaz různých, že z nich
jistá pravidla stanovena býti mohou, jaké poučeni
má si z nich vzíti lidstvo a jaké stanovisko v refor-
mách oněch má tu zaujati veřejné zdravotnictví, ja-
kožto ochrance obecněho zdraví? Toť otázky, na něž
čeká lidstvo odpovědi.
doktor
Haskovec
17
article
V další kapitole (Heredita pathologická a jej
důsledky. Nákazy mezi manželi, píjáctví a jich dů-
sledky. Ochrana nevinných) osvětluje antor talo pra-
vidla poznáním vědy lékařské. Dovozuje, proč vzhle-
dem k instituci manželství a za účelem vyvarován
se nesčetných běd, útrap a svízelů třeba nejširs
vrstvy poučovati o významu dědičného šíření se tu-
berknlosy, přijice, těžkých chorob nervových a dlu-
ševních a následků nezřízeného rijactvpro potom
stvo. Spisovatel rozplašuje každou chmuru, kteran hy
v nás mohla vzniknouti z povrchního neb ukvape-
ného tu soudu. Jest mnoho chorob, které vyskylnou-
se ojediněle, nemusí býti ani důsledek pathologick
heredity ani nemusí žádných vážných následků v po-
tomstvu míli. Třeba tedy neděsiti se hned zákoní
pathologické heredity, jako na druhé straně dlužno
vždy při zakládání krbu rodinného dbáti do jist
míry svého i snoubenky své zdraví. »Šťastná do-
mácnost, šťastný krb rodinný i spoko-
jená budonenost — jest jen tam, k de
zdravi.« Avšak nejen v téle příčině třeba přihlé-
dati ke zdraví snoubenců, i to dlužno v uvážení
vzlti, že nejednou neprozřetelný neb lehkomyslný
muž těžkou nákazu na ženu přenáší, která ničí jejl
zdraví a olupuje ji o krásu i samo mateřství. Krome
toho třeba varovati ženu před notorickým pijákem,
který není schopen vážných úkolů otee a mužea
který rodinu svou jen v samo neštěstí vrhá.
18
article
Pochopujeme, jak ohromného dosahu jest zde
poučení nejšlrších vrstev lidových. Jak chrániti ale
nevinné potomstvo, jak chrániti nevinnou ženu, když
vždy najde se lehkomyslníků a zhýralců, kteří zůmy-
slně pro okamžilou výhodu peněžní dají v šane
zdraví ženy i potomstva? Žena chráněna tu musí
býti hned před vstupem v manželství. To státi se
může jen účelným upravením trvajících zákonů po
stránce zdravotní. Snaha ta vyslovena skutečně již
v našem zákonníku. Občanské naše zákony, jež se
týkají smlouvy manželské, hledí do jisté míry chrá-
niti ženu i potomstvo. Pravit článek 53. občanského
zákonníka: »Nedostatek potřebných příjmů, dokázané
neb vůbec známé špatné mravy, nakažlivá ne
moc aneb vada, která by byla manželství na zá-
vadu, to vše jsou právní důvody, by se o de-
přelo povolení manželství.
I rozebirá pak spisovatel, do jaké míry kryje s
snaha platného zákona moderní snahou veřejného
zdravntnictví a s moderními poznatky vědy lékařské
v té příčině a ukazuje na nedostatky jeho. Dnešní
zákony předpokládají intervenci lékaře před sňalkem,
ale nikde není o tom zmínky, že by lékař infer-
venoval. I v jiném ohledu jeví se nedostatek dneš-
ních zákonů. Pravíl 48. článek občanského zákonníku
»Zuřiví, šílení, blbí a nedospělí ne-
mohou platných manželských sml uv
činiti.« Avšak zuřiví, šílení a blbí, pokud jako
takoví i laikem mohou býti poznáni, dávno již ne-
representují individna choromyslná, nepříčetná, v ob-
čanském ohledu právně neschopná. Nejeden sklíčený.
nejeden chytrák na pohled může býti již povážliv
nebezpečným šílencem a jako takového může jej
poznat jedině lékař.
19
article
I úsuzuje spisovatel, proč v důsledku moderních
poznatků lékařských a v důsledku platných samých
dnešních našich zákonů jest nějaká intervence
lékaře při uzavírání smlouvy manželské žádoucí. Jak
a v jaké formě a do jaké míry bylo by třeba platné
zákony upravili neb výklad jim dáti v fomto ohledu,
jest věcí široké ankety odborných kruhů lékařskýcho
právnických, církevních i sociologů. Úpravy podobné
nenechají na sebe dlouho čekati v moderních stätech
a je mnoho příčin, aby i u nás kompelentní sbor
oťázkou tou vážně se zanášely. Četné námitky a
obavy, jaké s každou úpravou smlouvy manželské
po síránce zdravotní vzniknouti mohou, spisovatel
uvádí a šíře rozebírá.
V poslední kapitole uvádí spisovatel jiné cizí
i domácí hlasy, které se týkají stejného předmětu a
z nichž patrno, že úprava legální smlouvy manželské
po stránce zdravotně lékařské stala se aktnální
olázkou nejen veřejného zdravotnictví, ale i palčivou
otázkou společenskou a právní. Autor na to po-
ukázal již ve spise r. 1900 vyšlém: »O příčinách
chorob nervových a duševních a kterak jim před-
cházeti«, rovněž v Lidových rozpravách lékařských
vyšlém.
20
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Přípravná škola pro jednoročni dobrovolnickou
službu c. k. professora, nadporučika Karla Hocke
v Plzni, Radeckého nám. čís. 17. Zápis do nového
pětiměsíčního kursu koná se od 15. do 20. února.
Hocke
Radecký
Plzeň
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes od-
poledne o 3. hodině hraje se za nejnižší ceny čino-
herní Prevostova komedie »Polopanny« s paní
Laudovou, sl. Grégrovou a pp. Želenským, Vojanem
a Bittnerem ve hlavních rolich. Večer hraje se po-
druhé v novém nastudování Lortzingova opera
»Pytlák« (3. čtvrtka předpl.) se sl. Kubátovou,
sl. Feldenovou, pí. Fabiánovou, pí. Hájkovou a pp.
Ptákem, Polákem, Šírem a Krössingem ve hlavních
partiích. Zejtra bude Zeyerova legenda »Pod ja-
bloní« s hudbou Sukovou, v pátek Smetanova
opera »Dvě vdovy«, v sobotu odpoledne pro stu-
dentstvo Rozkošného operá »Popelků« a večer
Svobodavo drama »Olga Rubešova«. Slavná
pěvkyně Alice Cucini, jež u nás vystoupí příští
pátek v opeře »Prorok« a příšti neděli v opeř
»Aida«, počala své studie v Terstu a první svůj
debut absolvovala v divadle San Carlo v Neapoli.
Laudův
Grégrův
Želenský
Vojan
Bittner
Lortzingův
Kubátův
Fabiánův
Hájkův
Polák
Šír
Krössing
Zeyerův
Sukův
Rozkošný
Popelka
Svobodavo
Rubešův
Cucini
Aida
Terst
Neapol
národní divadlo
Smetanův opera
Sana Carlo
22
article
Proníkavý úspěch, jehož umělkyně hned poprvé do-
sáhla, způsobil, že byla pozvána k celé řadě vystou-
dení v Janově, Benátkách, Bologni, Madridě, Lisabonu
Seville, Alexandrii, Kahýře a j. Pověst mladé pěv-
kyně pronikla i do samé pařížské opery, jež cizím
umělcům jen zřidka kdy se otvírá. Slečna Cucini je
tam pozvána k řadě vystoupení v úloze Saint Saěnsovy
»Dalily«. Vedle těto partie patří k nejznamenitějším
výkonům umělkyně dále partie Fides, Amneri“, Azu-
cena a Donizettiova »Favorita« (Leonora). Všude
chválí se její překrásný, obsáhlý, ve všech polohách
vyrovnaný hlas, ovládaný pravým pěveckým umě-
nim. — V pondělí dne 26. t. m. bude v Národním
divadle zpívati c. a k. komorní pěvec Fran Naval
titulní partii Werthera ve stejnojmenné opeře
Massenetově. — Ku provozování zadána byla tří-
aktová hra »Oblaka« od Jaroslava Kvápila ; proto
že jest autor dramaturgem Národního divadla, bude
jeho práce odevzdána k posouzení zvláštní porotě
mimo divadlo.
Cucini
Dalila
Leonora
Fran
Werther
Massenetův
Kvápil
Janov
Benátky
Bologna
Madrid
Lisabon
Sevilla
Alexandrie
Kahýř
Saint Saěnsův
národní divadlo zpívat c
národní divadlo
23
article
+ Lidové divadlo »Urania« v VII. částl Prahy
Dnes opakuje se Kolárovo hístorické drama »Praž
ský žid«, při jehož předvčerejším představení bylo
divadlo do posledního místa vyprodáno. Titulní úlohu
braje p. Šipek, Verenu Thurnovu pí. Košnerová. Za
čátek o 7. hod.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vlnohradech
Dnes hraje se jako lidové předslavení za poloviční
ceny »Griselda«. Zejtra ve prospěch sl. Seifertovy
»Kalinka Heilbronská«
+ Z kanceláře smichovského divadla. Ve pro
spěch sl. Mary Groszovy hrají se dnes jednoaktovky
»Souper na rozloučenou« a »Na bytě«, v nichž vy
stoupí jako host pí. Jeřábková-Kaclová.
+ Dívadelní zpráva. Spolek českých spisovatel
belletristů Máj zadává ku provozování F. X. Svo-
body novinku Národního divadla »Olga Rube-
šova«, K. Želenského »Teta z Ruskae
(provedena v »Uranii«) a J. Hilberta oslavnou
scénu k padesátým narozeninám J. Vrchlického na-
psanou »16. únor 1903«. Veškeré dotazy adreso-
vány buďtež nyní jedině do místností spolku českých
spisovatelů belletristů Máje v Praze, II., Šlěpánská
ulice čís. 67.
+ V Brně bylo provozováno v sobotu Hladí
kovo drama »Závrat« před vyprodaným domem
to s velkým úspěchem, který konstalují referáty
brněnských listů. Kritik »Moravské Oslice« (pan Jos.
Kolárův
Thurnův
Košnerová
Král
Griselda
Seifertův
Maro Groszův
Jeřábková
Kaclová
Dívadelní
zpráva
Svo
Olga
K Želenský
Teta
J Hilbert
J Vrchlický
Jos
Praha
Kalinka
Šlěpánský ulice
lidový divadlo
Pištěkův lidový divadlo
národní divadlo
Uranie
spolek český spisovatel
II
Ruskae
24
article
Merhaut) píše mimo jiné: »Beze vší pochyby Hladik
závratný vražedný záchvat svého hrdiny dramaticky
rozřešil velmi přesvědčivě. Tolik důvodů, pastí
kliček nastražil, aby byl pochopitelný jeho čin. Muž
jehož nervy tolik jsou napjaty zaujetím pro veřejný
boj! Kandidát poslanectví, obhäjce vrahův a přede-
vším strážce svého domácího pokoje — všude a ve
všem v ohnivém zápasu, před rozhodnutím, ve
kterém hraje se o jeho ctižádost, stavovský zájem
a o jeho — majetek především; neboť i svoje ne-
dorozumění se ženou chvílemi pojímá zcela ma-
jetkově výmluvný jurista. Soudní spor, souběžný
s jeho sporem domácím, ovšem nejvíce podněcuje
jeho žluč. Vživá se do svého procesu s nejosobněj
šími mukami své domácnosti, a svoje muka osobní
zase měří tragikou proce u — tolik jasné retorikya
přece tolik závratného zmatení! Ale všecko pově-
úěno a naznačeno s nepopíratelnou divadelní vý
mlavnoslí, obratně rozpočleno, sestaveno a vyvrcho
leno ve výslední hod. Také obrysy proslředl a postav
zachyceny s bravurní lehkosti autora »Eugena Vol-
dana«. Provedení hry na jevišti Národního divadla
brněnského bylo pečlivé a zejmena vynikli slečna
Otylie Jelínkova a pan Pech v hlavních úlo-
hách. »Mor. Orlice« píše o výkonu vysoce nadane
slč. Jelínkovy: »Jemná a nervosní, rozmarná, plachá
i vzdorná je v intencích autorových také »kompli-
kovaná povaha« Hanny, jak slč. Otylie Jelínkova ji
na scénu uvádí. Posud snad nejvzrušenější, nejvášni-
vější a nejtěžší její výkon.«
+ Překladatelka Šimáčkova dramatu »J i n
vzduchu do němčiny, sl. Milada Fürthova, ozna-
muje z Antverp, že týž kus na její popud pře
kláda se právě do flámštiny a dostane se ještě
během této saisony na jeviště tamějšího divadla.
Merhaut
Jelínkův
Pech
Mor
Hanna
Šimáčkův
Fürthův
Orlice
Antverpy
národní divadlo
Eugen volitdan
25
article
Hudha.
Hudha.
Koncert spolku českých žurnalistů budí jak
účaslí a po většině ze slovanských skladeb pozůslá-
vajícím programem slavného tenorisly Frana
Něvala tak i řídkým požifkem, který slibuje
p. Reissigova hra na violu d'amour, všeobecný
zájem. Kromě těchto dvou v koncertních siních již
osvědčených akvisící vzbudilo neobyčejnou zvědavost
hudebních kruhů prvé vystoupení kvartela z cho-
vanců pražské konservatoře utvořeného, které vy-
růstajíc pod aegidon chefa houslové školy téhož
ústavu, mistra Ú. Ševčíka, koná pilně a úspěšně
studia v oboru budby komorní v ensemblovém od-
dělení prof. J. z Kaánů. Vedle Dvořákových
dvou valčíků a Smelanovy polky před-
nese toto sdružení nové kvinteto od E.
Chvály, v němž úděl klavírní převzal ochotně
prof. K. Hoiímeister, z čelných produkci komor-
ního spolku českého známý duchaplný interpreh
skladeb tohoto genru. Pokud se nástroje tak zřídk
užívaného, violy d'amour, týče, byl to u nás přede-
vším Josel Král, nyní pensista dvorní opery, jena
napsal pro nástroj školu a mnoho effektních skladel
a který svého času byl hledaným virtuosem na violu
d'amour. Nyní v snahách těch postoupil dále ředite
brněnské filharmonie p. Rudolf Reissig. Dosáhl, jak
obecenstvo se přesvědčí, na houslích milostných
obdivuhodné virtuosity, vyzkoumav všechny jejich
finessy a zvlášlnosti. Snaha jeho nese se však
i k tomu, nástroji opatřiti cennou literaturu i vy-
hledává k přednesu vhodné skladby staré a jiné
moderní upravuje pro oblíbený svůj nástroj. Tak po-
dařilo se mu vybudovati sobě již objemný a také
obsahově zajímavý reperloár, jímž charakteristiché
význaky violy d'amour docházejí skvělého a vše-
stranného výrazu.
Fran Něval
Reissigův
Ú Ševčík
profesor
Dvořákův
Smelanův
K Hoiímeister
Josel Král
Reissig
26
article
+ Ruský koncert Vas Ilj. ze Safonovů koná se
již dnes ve středu o půl 8. hod. več. v Rudolfinu.
Na programu jsou pouze ruské skladby, vesměs no-
vinky. Spolnúčinkují klavírní virtnos S. V. Rachma-
ninov a Česká Filharmonie. Vstupenky dostati lze
obchodě s hudebninami a piany Emn. Wetzlera na
Ferdinandově třídě č. 36 a večer u pokladny. O ví
deňském koncertu Safonově píše »Die Zeit« ze dne
10. t. m. takto: »Včerejší symfonický koncert ruský
stal se řediteli moskevské konservatoře. V. J. Safono
vovi, neobyčejné uměleckým úspěchem. Je z nejza-
jímavějších dirigentů, kteří v posledních letech přišl
do Vídně. Aniž by se vtíral a svou osobu stavil do
popředí, nadchl přecu svým temperamentem a kolo-
sální energií ospalé jindy hudebníky »Konceriního
spolku« k výkonu, jehož jsme se do nich dosud ve
snu nenadáli. Železný jeho rythmus jest neodolafel-
ný, každý jeho pohyb jest význačný a poukazuje
tak jasné k struktuře právě přednášeného díla, že
nelze ho neviděti a nebýti upozorněnu ihned na
krásy skladby. Uvedená díla sama byla různé umě-
lecké ceny, ne vždy úplně původní, ale po zajíma
vém, většinou francouzském střihu pracovaná. Pochá
zejí od skladatelů, ve Vídni známých toliko dl
jmena, jako od Glazunova, Ljadova, Ivanova a Rach-
maninova. Jedno z nich, hudební žert Ljadovův, mu-
silo být opakováno. Obecenstvo připravilo dirigen-
tovi bouřlivé ovace a vedle něho také skladatel
klavírního koncertu, Rachmaninova, slavilo hlučným
potleskem.« Také v koncertu Kubelikově dne 12.t
m. Safonov dobyl skvělého úspěchu.
Ilj
S V Rachma
Wetzler
Safono
Železná
Glazunov
Ljadov
Ivanov
Rach
Ljadovův
Rachmaninův
Kubelikův
Safonov
Rudolfinum
Ferdinandov třída
Vídeň
Český filharmonie
Konceriní spolek
27
article
+ Česká Filhannenie pořádá ve čtvrtek dne 15
t. m. populární koncert při stolechi v Národním domě
na Královských Vinohradech v 8 hod. večer. Listky
lze obdrželi v 7 hod. večer u pokladny. Vstupné pro
1 osobu 30 kr., rodinný listek pro 3 osoby 80 kr.a
studentský lístek za 20 kr. Dirigent dr. Vil. Ze
mánek.
+ Koncerty. Druhý populární symfo
nický koncert České Filharmonie, v ne
děli odpoledne v sále Plodinové bursy pořádaný
ukázal ještě jasněji, jakou znamenitou pomůckou pe
uměleckou výchovu našeho obecenstva mobla by s
tato instituce státi. Až do posledního místečka pře
plněný sál, vděčné posluchačstvo všem třídám spo-
lečenským náležející, vhodně vybraný program —
což tu možno lépe si populární koncert představiti
Největší přítažlivostí na obecenstvo působilo nejsplš
vystoupení mladistvé, ze školy Ševčíkovy vyšlé an
glické houslistky Miss Mary Hallovy, neoby
čejně to, zvláště po technické stránce vyspělé uměl-
kyně. Čajkovského koncert Dedur poskytl jí tak
vedle této stránky příležitost k rozvinutí jejího krás
ného, velkého tónu a k projevení velmi intelligent
ního na dámu přednesu. Že se jí všechna místa ne
zdařila, možno přičísti poněkud neklidné jeji hře
přílišnému přehánění některých temp. Nejpodstatnějs
čásť koncertu tvořila vkusně provedená orkestráln
čísla, jako dávno neslyšená Fibichova symfonick
bäseň »Toman a lesní panna«, upomínající poněkud
na vlivy Wagnerovy, ale jinak velmi pěkného zvuku
orkestrálního aneb Mendelssohnova romantická ou-
vertura »Hebridy« a pěkně přednesená Beethovenova
druhá symfonie D dur. Ostatek programu doplnil
smyčcový sbor Filharmonie Chválovými »Soused-
skými«, skladbami ušlechtilé faktury, z nichž prvá
ve velmi bachovském polyfonním stylu vyznívá.
doktor
Ševčíkův
Maro Hallův
Čajkovský
Dedur
Fibichův
Wagnerův
Beethovenův
Chválův
Hebridy
Český Filhannenie
národní dům na královský Vinohrady
Český filharmonie
Mendelssohnův romantický ou
Toman a lesní panna
symfonie D dur
28
article
+ Orchestrální koncert Safonovův. Program
dnešního koncerlu Safonova (začátek o půl 8. hodině
večer) výhodně obohacen bude vsunutím jedné věty
z baletu »Louskáček ořechů« od Čajkovského, v níž
poprvé užije se skladatelem předepsaného nástroje
»cělesta«, na který hráti bude dirigent Safonov. Dříve
byla »celesta« u nás nahražována klavirem. Při po-
četí koncertu se vchody uzavrou.
+ 62. populární koncert Umělecké Besedy v Praz
bude uspořádán v neděli dne 18. t. m. v 7 hod. več
v Rudolfině. Planista L. Godowský, který nemá sou-
peře u výcviku technickém, který s elegantní jisto-
tou provádí úžasné problémy technické, tak že v po
sledních dvou letech podmanil si svým uměním
celou Evopu, bude při tomto koncertě účinkovati
Virtuos na varhany prof. Klička přednese čtyřvětou
sonatu od A. Guilmanta, z moderních děl jedno
z nejlepších. Lístky v předprodeji ve všech čelně
ších knihkupectvích.
+ Koncert České Filharmonie v Libni. Ještě než
starý sál »u Deutschů« podlehne nástrojům boura-
cím, uspořádá v něm v neděli dne 18. t. m. »Česká
Filharmonie« velký symfonický koncert, řízením svého
dirigenta dra. Zemánka. Začátek v 8 hodin večer
Na spolkové legitimace vátup levnější.
Safonovův
Safonov
Louskáček
Čajkovský
L Godowský
profesor
Klička
A Guilmant
Deutsch
Zemánek
Libeň
Český filharmonie
29
article
+ Spojené pěvecké spolky »Lumír« a »Dobro-
mila« v Příbrami pořádaji v sobolu dne 17. l. m.
půl 8. hod. večerní koncert ve dvoraně Měšťansk
besedy, za spoluňčinkování p. Josefa Chmelenského
virtnosa na violoncello.
+ Josef Procházka, professor bry klavírní » Glas
bene Matice«, hudebního učiliště v Lublani, právě
vyznamenaný druhou cenou 800 K »České Akademie
za svoje klavírní trio, G-moll, op. 9., jest žákem
komposiční školy mistra A. Dvořáka. Narodil se
roku 1874 v Slaném, kde studoval na gymnasiu
V Praze vstoupil pak do klavírního oddělení konser-
vatoře prof. J. Jiránka a dokončiv současně kurs
komposiční, povolán hned na slovanský jih do Lu
blaně na místo prof. Karla Hefmeistrn, kde posu
zdárně působí. Složil posud řadu píaní a zvláště ko-
morních děl. Loni byla vyznamenána jeho houslov
sonata cenou spolku pro komorní hudbu. Nyní chystá
mladý náš krajan větší dílo orchestrální, jež časem
zajisté uslyší česká hudební obec, jako jeho vyzna-
menaná, ale posud nikde neprovedená díla komorní
+ Národní písně pro piano na dvě rnce i k
zpěvu, zvlášlě školní mládeži srovnal a s původním
textem vydat R omam Nejedlý na Král. Vino
hradeeh. Sosit III. obsahuje 44 plšní. Cena 1 k.
Josef
Procházka
Glas
Matica
A Dvořák
profesor
J Jiránek
Hefmeistrn
Král
Příbram
Lublaň
Slaný
Praha
spojený pěvecký
Český akademie
spolek pro komorní hudba
komorní + národní píseň
Sosit III
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborového.
Stížnost a její dozvuky. Rozsudek v ohledu práv-
nickém velice pozoruhodný prohlásil včera čtyřčlenný
senál zemského trestního soudu za předsednictví rady
z. s. p. Deworezkého. Šlo o lulo věc: Zdický
kovář p. Al. Wünsch přestoupil před několika lety na
víru svobodné reformované církve evangelické a roku
1201 se svou manželkou ohlásil okresnímu hejtman-
ství hořovickému, že přihlašuje k té církvi laké svého
žletého synka. Oznámení to bylo však manželům vrá-
ceno s doložením, že do 7 let smí dítě přestoupit
pouze k církvi státem uznaně, že ledy nelze podání
Winšových vzíti na vědomí. S tímio rozhodnutím
nebyli však manželé spokojení a podali 6. února místo-
držilelství stížnost, koncipovanou 36letým kazatelem
svobodné ref církve v Berouně, p. Václ. Huške m,
v níž uvedli důvody, ze kterých s učením církve
katolické nesouhlasí. Včera byla motivace stižnosti
přetřárána trestním soudem, před nějž — na základ
žaloby, podané státním zástupitelstvím — pohnáni
k zodpovědnosti jak p. Hušek, tak p. Wün seh
pro přečin urážky církve dle § 303. Oba ob-
žalovaní doznali konnexi svou se stižnosti, byli však
osvobozeni. Soud — jak v důvodech uvedl —
shledal sice v obsahu stížnosti inkriminovaný čin,
nenabyl však přesvědčení, že by oba obžalovaní
bývali vědomi urážlivého významu užitých
slev, že tedy nebylo v jednání jejich zléha
úmyslu. Zejmena pokud jde o obžalovaného Huška,
uznal soud z veškerého jeho chování, že dle víry
i přesvědčení byl si vědom správnosti
důvodů uvedených ve stížnosti. Veřejný žalubce
s. adj. p. Karhan, ohlásil proti rozsudku stižnos
zmateční.
Deworezký
Wünsch
Winšův
Václ
Huške
Hušek
Karhan
Beroun
31
article
Mojtský svěom. Proslulý „genealog“, jehož pro-
ces konati se bude koncem t. m., stal se těchlo dno
v trestní věci svědkem. Arciť jen — pro foro interno,
ve věci, která odehrála se právě ve zdech novoměstské
věznice. Trestanec Ant. Cibulka vynadal totiž ne-
pěkně jednomu dozorci a dostal proto disciplinárku.
Při proceduře, která prý odbyla se v kanceláři vyše-
třujícího soudce adj. p. Krouského byly po výslechu
Mejtského, jenž byl „očitým svědkem“ výstupu. Ci-
bulkovi diktovány čtyři „tmavé“, načež obě „strany
opustil kancelář. Mejtský v pose muže, jenž se „ne-
leká“, odsouzený se vzezřením rozkácené Xantipy.
Mejtského však právě — nechválil ...
Líčení se člyžmi občany, podezřelými ze „slyků
se známými odsouzenými vozalajci Čučkem a Velkem,
konati prý se bude počátkem února t.r
Historie umělecké nadace. Před berlinským sou-
dem jednáno předvčírem znovu o dozvucích afféry
jejíž počátky dalují se ještě z doby před dvěmi leiy
a která v širokých kruzích společenských, zejmen
uměleckých, způsobíla pochopitelnou sensaci. Jedna-
jícími osobami v aíféře jsou německý sochař, pro.
Arnošt Geiger v Řtímě a proí. Max Klinger
Lipsku. Věc je v podstatě tato: „Po známém výrokn
prof. Reinholda Begasa o berlínské secessí uveřejni
prof. Klinger v „Leipziger Tagcblattu“ stať, nadepsn-
nou „Protějšek“, v niž ledačos napověděl o charakte-
rech „berlínských umělců závěťových,“ tvrdě, že jist
berlínští umělci v posledním desetilelí nadace v ob-
nosu 2 mill. marek, jež byly odkazateli věnovány b
zvelebení německého umění, použili k účelům zcela
jiným. Když pro tyto narážky rozpoutala se v borlin-
ských kruzích uměleckých houře rozhořčení, prní.
Antonín
Cibulka
Krouský
Mejtský
Čučk
Velek
Geiger
Klinger
profesor
Begasa
Řtím
Lipsko
Leipziger Tagcblatta
32
article
Klinger, byv žádán o plesné údaje, obvinil prof. Gey-
gera v Římě, že nadace, určené pro uěme-
cké umělce. vykořistil pro sebe. Pro
Klinger tvrdil, že příznivkyně umění německého, paní
Mayerová v Hamburku, zdědivši po muží svém obrov-
ské jmění na přímluvu Klingerovu pojala úmysl ital-
skou villu a umělecké sbírky své věnovati německým
umělcům, kteří v Římě hodlají konati studia. Pojednou
však do Italie přišel prof. Gevger a zmařil tento
šlechetný úmysl. přemluviv mecenášku, aby na-
daci věnovala jemu, takže dar paní Mayerové
pro oslatní umělce německé byl ztrace
Ličení první konalo se již v květnu, bylo však
odročeno a také řada líčení dalších nemohla se konati
následkem churavosti hlavní svědkyně, paní Mayerové.
K líčení předvčerejšímu dostaviyl se obě strany, jak
žalující prof. Geyser, tak obžalovaný prof. Klinger
se svými advokáty osobně
Obžalovaný Künger trval na svém prvolním
údaji, prohlašuje, že pro4. Geiger skutečně připravil
německé umělce o nadaci 20.000 marek, již založila
paní Mayerová za účelem zbudování německé aka-
demie umělecké v Italii. Paní Mayerová podporova a
prý štědře všecky umělce německé a prof. Geige-
rovi. který ji byl obžalovaným doporučen, odkou-
pila hned za 17—20.002 marek jeho děl. 270.00
marek dalších, také dar paní Mayerové, má prý po-
zemek a hypotéku ve Florenci, jež dr. Gevger prý
pro sebe na paní Mayerově vydobyl. Paní Mayerová
žádala prý prof. Klingera sama, by zjednal ve věci
této jasno Obžalovaný zvěděl prý ostatně, že Gey-
ger také od jiné ještě dámy z Msgdeburku dostal asi
50.000 marek, ale dosud nevrátil
Čtena potom protokolární výpověď 69leté vdovy
po továrníku hamburském, paní Marie Mayerově.
Klinger
profesor
Gey
Mayerová
Klingerův
Gevger
Mayer
Geyser
Künger
Geiger
Geige
Mayerův
Řím
Hamburk
Florenc
33
article
Tato potvrdila skutečně, že prof. Geygerovi poskytla
značných obnosů, dodala však, že neměla úmyslu,
věnovali mu pozemky a nadační kapitál trvale-
Doufala prý, že ji prof. Geyger po skončených stu-
diich v Ilnlii všecko zase vrátí a chtěla prý veškerý
majetek dáti pruskému státu k založení umělecké
akademie německé.
Prof. Geyger prý jí také slíbil vrácení majetk
jejího, když se však oženil, nedával jí na písemné
upomínky odpovědi a teprve po dvou měsících pro-
jevil vůči jejímu právnímu zástupci ochotu k ode-
psaní hypotéky. Na to prý teprve sdělila věc prof.
Klingrovi a varovala ho, aby st s Geygerem už ne-
zadával. K veřejným útokům prý ho však neoprávnila.
Příbuzný paní Mayerové, prol. dr. G ross
z Freiburku, udal, že prof. Geiger zaslal sice paní
Mayerové náčrtek závěti, dle níž nadace měla býti
postoupena pruskému státu, že však dr. Geige
v dopisu zaslaném Klingerovi, prohlásil závěť onu
zcela bezeennou. Svědek praví, že se zakro-
čením Klingerovým jest úplně srozuměn, protože
zakládá se na nejčistších pohnutkách.
Rossudek bude prohlášen dnes v 1 hod. odp.
Geyger
profesor
Klingr
Mayer
Geiger
Geige
Klinger
34
article
Spor o velké dědictví. Ke své zprávě z 11. t. m.
o procesu proti panu F. V. o neplatnost závěti do-
dáváme, že rozsudkem c. k. zemského soudu v Praze
ze dne 9. t. m. spor prozatím teprve v I. instanei
skončen jest a že syn zůstavitelův prohlásil, že pro-
vede odvolání. Znalci psychiatři prohlásili sice, že
s největší pravdě podobností vyloučiti se musí, že
by zůstavitel p. F. H. v okamžiku zřízení závěti
(z 31. března 1897) byl býval slabomyslným, zároven
však vypověděli, že není pochyby, že v letech 1894
až 1696 byl duševně nenormálním. Nehledě k tomu
že v processu »nepřátelstv!« syna proti otci objek-
tivně dokázáno nebylo, jest v závěti jako důvod po-
minutí syna také »zištnost« jeho uvedena, čehož
opak ve sporném jednání dokázán byl. Mimo tol do-
kazuje se dědická neladnost závětního dědice i tím
že poškodil rodinu zemřelého na jmění.
Praha
35
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Živnostenské kursy na technologickém průmy-
slovém museu obchodní a živnostenské komory
v Praze. Přednáškový kurs pro malíře
pokojů a spřízněné živnosti koná se o
21. ledna 2krát týdně od 4—6 hod. odnok. Na kursu
přednášeli se bude o vlastnostech saren, lučebnin
a barev při malbě používaných. Přihlášky přijímá
museum technologické do 15. ledna. — Na lučeb-
ném kursu pro mistry v lučebních továmách, pro
laboranty, pomocníky v drogeriích a obchodech ma-
teriálních a velkoobchodech s barvami přednášeti se
bude: o vlastnostech fysikálních i lučebních různých
surovin, lučebních barev atd. v obchodě a průmyslu
se vyskytujících. Bude pojednáno o výrobě různých
chemických výrobků a některých důležitějších prepa-
rátů. Posuzování čistoty lučebnin. Nejdůležitější ma-
nipulace chemické budou pro intéressenty prakticky
prováděny. Přednášky se konati budou 2krát týdně
od 2— 6 liod. ddpol. vždy ve středu a v pátek. kun
živnostenský komora v Praga