Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

14 ledna 1920

4

Číslo 14.

5 article

Pomníky Viléma I. v Německu dosáhly počtu 318. »Nový to důkaz,« praví bavorsky »Vaterland«, »že žijeme ve znamení byzanti nismu.« Marocké nepokoje. Dnešní zprávy z Marokka věští dokonce již novou porážku sultánovu a jeho útěk z Fezu. Jsou ještě však nezaručeny. Dle všeho schyluje se ale k zakročení evropskému, o němž musí se státi ovšem mezi státy zúčastněnými teprve úrada, aby ze zakročení proti kmenům maro- ckým nevyvinul se boj — mezi evropskými státy samými. Podle mínění ruského zástupee ve Fezu obsazeny byly by nejprve celnice na pobřeží. Týž ruský zástupce Bacheracht vyjádřil se k anglickému jednomu korrespondentovi: » Na ozbrojené zakročení došlo by teprv jen, kdyby povstaly krvavé události, jež by způsobily mezi národní nebezpeči; Rnsko a Franeie, j e jsou v úplné shodě, mají důvěru v přátelské smýšleni Španělska. Velká Britanie očividně pokusy, sultána »zcivilisovati«, pozbyl v Marokku vlivu svého; britské snahy v tom směru byly velikou chybou.« Dotvrzuje to i madridský »Liberal«, jenž praví, že výsledkem dosavadních událostí jest zničení anglického vlivu na sultána ve prospěch vli vu francouzského. Španělsko, dokládá list, je už přítelem Franeie, i mus nyní žádati za důležité ústupky pro obchod svůj v Marokku.

Rnsko Franeie Německo Maroko Španělsko Velká Británie Liberal Bacheracht

6 article

K německé prohře ve Washingtonu. Také novoyorský dopisovatel londýnských »Timesů«, odmítaje německé odvolávání se na zdravolní stav Hollebenův jako liché, tvrdí v souhlase s tím, co jsme již v posledních dnech byli uvedli, že vyslanec německý odpykává ztrátou mísía svého vlastně nezdar politiky sama Viléma II. Dopisovatel praví výslovně a jasné: »Vilém II. uložil 5l. Hollebenovi úkol, který tento nebyl s to provésti. Holleben mě ziskati americké přátelstvi Ně- mecku a měl rozdvojiti Angli i Ameriku. To byl úkol nemožný; přátelstv Ameriky Německu lze za jistou cenu získati, ale nikoli za cenu odeizení od Anglie. Zodpo- vědnost za to, co se císaři na nynějším poměru mezi Německem i Amerikou nelibí, není na vyslanci, nýbrž na eísaři samém.« — Také »Standard« ujišťuje, že měl Holleben po- slání rozdvojiti Unii s Anglií a že jest jen be- ránkem, jenž snímá cizí hříchy.

Hollebenův Vilém II Washington Amerika Německo Anglie Timesy Unia

7 article

Attentát madridský. O sobotním attentátu Feitovu na družinu královskou sbíráme ze skrovných o něm zpráv nových některé ještě podrobnosti, jež ale v podstatě jsou zase jen opakováním údajů starých. Povozy královské provázeny byly za jizdy z kostela Buen Suceso télesnou stráži. Když dojely k Plaze de Oriente, právě před královským povozem vystoupil z obecenstva muž vysoké postavy, zarostlý černým vousem,a vystřelil z dvouhlavňové bambitky na ekypáž, v níž soděl vrchní lovčí markýz de la Mina. Kule zasáhla vůz. Náčelník tělesných gardistů tasil šavli a sekl po útočníkovi, jenž právě chtěl vystřeliti po druhé. Strážníci přikvapilia odzbrojili muže, jenž byl na hlavě zraněn. Obecenstvo chtělo prý ho lynchovati. Žena jakás příběhla ke královskému vozu a křičela: »Za- stavte, pro boha.« Královna ulekla se hrozně, když rána houkla. Také král zbledl povstav v povoze, tázal se, co s stalo. Štolba upokojil ho a úločník od- veden byl na nejbližší policejní komisařství Vozy zajely polom do předního drora paláce Brzy na to přikvačili infantka Isabela a ministr president Silvela v největším rozčilení. 34lelý útočník tvrdil později, že vystřelil prý pouze do vzduchu, protože prý chtěl vévodu Solomayora postrašiti za to, že mu místa odepřel. Protože Feito přibyl loni, jak už sděleno, do Španělska z Argentiny, žádalo ministerstvo tele- grafieky od tamní vlády zpráv o něm. V obydle

jít Orient Min Štolba Isabela Silvel Feito Španělsko Argentina Buen Suceso

8 article

člunů neb podávají kollegům níže stojícím na můstku, jenž po boku lodi je spuštěn. Cestujíeí je vystěhován dříve, než první noha opustila leď. Po nějakém dozoru nikde stopy. V mačka- nici dostali jsme se konečně k můstku a do jedné z loděk. Přes důrazný protest s naši strany přeplněna loďka až do překocení.o štěstí jsme mluvili, že jsme toho večera neužili nedobrovolné lázně mořské. Poslední vstupovala do loďky záhadná Arabka se svým nerozlučným průvodeem. Vlna právě pohnula loďkou od par- niku. Arabka na posledním stupínku jen sotva se zachytila. Pohybem poodsunul se ji závo Na okamžik zamihla se před námi tvář neoby čejné krásy. Krásnější ženy jsme nikdy nespa třili! O tom byli jsme ihned všichni sjednoceni

Arabka

9 article

Loď blíží se zvolna molu, vystavěnému ze sil- ných trámů. V šeru rozeznáváme na něm fan- tastické bílé postavy věřících. Rozestřeli své ko- berce a vykonávají tu předepsané večerní svoje modlitby; klekají, vstávají, kloní se. Spíše tělo cvik než modlitba. Po molu docházíme do ná- dvoří budovy, hojně opatřené starými, velikými děly, jež obráceny jícnem ke přístavu. Zde ko nají se, vlastně mají se konati celní a ostatn formality. Úřadníku však nechtělo se vstávati Na naše oslovení líně otočil po nás hlavu, při kývl a již branou vystupujeme do města. Tem nými, křivolakými uličkami zavedl nás zřízenec s nímž jsme se na ceně shodli, do hotelu Ori ental poblíže břehu, kdež po několikadenní, ne pokojné plavbě nacházíme konečně klidný útulek Překrásný byl večer! S balkonu nemohl jsem se nabažiti velebného klidu noci. Měl jsem před sebou skutečnou báji Orientu. Mírný obloul zálivu, vlny pískového břehu snoubíci se s roz- čeřenými střihrnými vlnkami příboje, světla na zakotvených korábech a loďkách, bílé fantastické město s minarety, kopulemi a plochými střecham a všecka la exotická scenerie stopena v bělo- modrý jas měsíčného úplňku! Z maurských ba- ráků zaznivají sem zvuky strunového nástrojea táhlá píseň jednotvárné melodie. Té noční chvíle v zálivu Tangerském tak brzo nezapomeneme

Tema Ori

10 article

Feitově nalezeno i číslo »Heraldu«, obsahujíeí zprávu o nedávném útoku policejního agenta provokatéra na krále belgického. Sta španěl ských aristokratů zajelo ještě v sobotu i v ne- děli k markýzi de la Mina, aby mu blahopřál k zachránění. Madridská policie pátrá nyní po italském anarchistovi Piovi Conhovi, jenž před nedávnem připluv z Argentiny v Barceloně přistál, ale o té doby beze stopy zmizel. Francie o otázce dardanellské. V Paříži shlížejí na anglický prolest prot volnému propluti ruskýeh lodí torpedových Dar danellami celkem pohrdavě. Jsou v této věe úplně na straně ruského spojence svého a těší se, že Rusko opírá se energicky anglickým re- klamacím a že britský kabinet přes všechno úsili nedovedl si v této věci zajistiti podporu Německa. V Paříži počitají s tím, že nyní od- straněna jest možnost trvalého společného po- stupu Anglie s Německem, jak se ho ještě na počátku venezuelské afféry obávali a že kont- nentální státy nyní spíše sevrou šik svůj proli Anglii a Spojeným státě m.

Herald Min Pius Conh Argentina Barcelona Francie Paříž Rusko Německo Anglie spojený stát

11 article Ze zemské zdravotní rady.

Ze zemské zdravotní rady. Ve schůzi dne 10. t. m, které zúčastnili se také professoři hygieny a přednostové hygienických ústavů obou pražských universit, jednáno bylo zevrubněo lylové epidemii v Praze a v Karlíně. Předseda podal nejprvé zprávu o chronologickém a místním rozšíření a průběhu tyfo, a uvedl opa- tření, jež obec ku jeho potlačení provedla. Všichni přítomní prohlásili, že stálá tyfová nákaza v král hlav. městě Praze důrazně vyžaduje ry chlé roz luštění otázky zásobování Prahy pit nou vodou, k němuž musí se, pokud lze, nej- dříve přikročiti s veškerou energií zejmena když v částech města, v nichž provedena již nová kanalisace, mají studny málo vody anebo vůbec nemají žádné. Tato epidemie musí se nazvati typickou a příčinou jejího vzniku konstatováno většinou použití infikované studničn i potrubní vody. *Prof. dr. Hueppe pravil, že voda ze všech studn požívati by se měla jen svařená. Důtklivě žádáno, aby se školy opatřily jer bygienicky přípustnou pitnou vodou, dle návrhů vy pracovaných zemskou zdravotní radou, a aby nepro dleně opatřily se účelné místnosti pro osoby tyfem onemocnělé a poukazováno n nebezpečí, jež vzniknouti může při velkém jich počlu v dosavadních nemocnicích.

profesor doktor Hueppe Praha Karlín hygienický ústav

12 article

Také způsob převážení osob s na kažlivou nemocí do nemocnie vyžaduje rychle úpravy a organisace, jelikož dosavadní převážení v najatých povozech nebo v tramwayi nákazu jenom podporuje. Protože pražská obec má k t- mu o účelu několik povozů, třeba rychle stano- viti podmínky a určiti místa, kde se o ně v čas potřeby možno hlásiti. Stejně naléhavou jest tatc organisace v předměstích. Naléhati se musí také na racionální a spo lehlivé provádění desiníekce ve všech nemocí postižených částech města. Všem činite- lům musí se objasniti účel a podstata desinfekce. účinný způsob jejího provádění, zejmena správné zacházení s výměty tyfem onemocnělých. Častou příčinou nákazy v domě bývá také nečistota ve sklepich a musí se nalé- hati na jejich řádné vyčistění, aby zabránilo se v nich hromadění shnilé vody po zátopách nakupení smeti, odpadků a vůbec jakéhokoli neřádu. K vážným hygienickým obavám zavdává podnět také opatřování spotřebné vody, protože do vodovodu bere se voda pří mo z řeky bez předběžné filtrace v obvodu města, jejíž hygienicky povážlivé zne- čistění lze prokázati. Aby i v ohledu tomto stala se náprava, musí se naléhati, aby pokud možno nejrychlejší výstavbou hlavní sběr ae stoky učinilo se vyúsťování stok do Vltavy v obvodu města Prahy zbytečným.

Vltava Praha

13 article Roztržka mezi manželi Lonyayovými.

Roztržka mezi manželi Lonyayovými. Zprávy o télo afféře jsou velmi skoupé, četné videňské listy dementují, že by vůbec bylo mezi manželi Lonyavovými nějaké roztržky, nejen »Frem- denblatt«, jenž ostatně prohlašoval také útěk prin cozny Louisy saské za pouhou smyšlenku, problašuje zprávu o roztržce mezi hraběcími manželi za podlé utrbání na cti, ale i »N. Fr. Pr.« a »Pester Lloyde. Ba i časopiny, jež přinesly zprávu o roztržce, při- nášejí v dnešních odpoledních listech dementi. Zda se však, že se cos podobného jako roztržka očeká- valo, neboť celá řada vídeňských časopisů přinesla obšírné zprávy o poměru hraběcích manželů, z nichž bylo patrno, že nebyly sebrány v poslední chvíli jichž věcný obsah jsme podali již ve včerejším ran- ním čísle.

Lonyayový Lonyavový Lloyd Francie

14 article

Jedinou positivní zprávu přináší »W. Mittags- Zeitung« a sice rozmluvu s blízkým příbuzným hra- běcích manželů, uveřejněnou v jednom pešťském listě. Tázaný pravil: »Není nám dosud ničeho známo o roziuce hraběte Lonyaye od jeho manželky. Ob manželé se sice s námi v poslední době velmi malo stýkali, přece však tu byly styky s matkou hraběle následkem různých otázek ve příčině jmění. Z ná- zných dopisů, došlých zdejších příbuzných, vycházelo na jevo, že v manželství není cosi v pořádku. Ro- dina nebyla sňatkem hraběte Elemera valně nadšena a zejmena matka neschvalovala volbu svého synaa hned z počátku soudila, že finanční jeho poměry mu podobného sňatku nedovolují Dále oznamuje se z Pešti: Osobnost, jež jest ve stálých stycích s hraběcími manželi, uznamuje »Pe ster Lloydu«, že manželé ještě v posledních dnecl učinili společně opatření ve příčině jmění a svému peštskému právnímu zástupci zasílali peníze jedna na úpravu paláce, jejž manželé před nedávnem v Ba- díně koupili, jednak na koupi větších usedlostí Uhrách. To uvádí jako doklad, že hmotné poměry hraběcích manželů nejsou tak zlé, jak se vypravo- valo. — Také právní zástupce rodiny Lónyayovy dr. Fernady prohlašuje, že nedostal naprosto nijak zprávy o nastávajícím rozchodu hraběcích manželů Co se týče bmotných poměrů, prohlásil právní zá- stupce: »Mohu vám s čistým svědomím a na svoje čestné slovo povědět, že zprávy, jež se dostaly na veřejnost o finančních poměrech hraběcí rodiny, ne- jsou pravdivy.« Z Vídně, 13. ledna. (C.-B.) »Wiener Aben- post« prohlašuje za bezpodstatny pověsti, obsažen ve vídeňských novinách o různicích mezi hraběten a hraběnkou Lonyayovými. Zimní měsíce s' ráv společně na Cap Martine (Francie).

W Mittags Elemer Lloyd Fernady Lonyayový Pešť Uhry Vídeň Francie Cap Martin Wiener Aben

15 article Defraudace ve svato-václavské záložně.

Defraudace ve svato-václavské záložně. Nové, důraznější provolání ke vkladatelům sv. václavské záložny vydává komitět vkladatelů. V době kdy konkurs je takořka přede dveřmi, sdělují důvěrníc vkladatelům: „Důtklivá žádost naše, klerou vznesl jsme k těm, kteří neposlechli jedině spásného a p nejbedlivější úvaze učiněného návrhu ve příčině slevy 20%, po případě 302% u vkladů kněžských záchraně záložny — vyzněla bohužel u velké čost vkladatelů na prázdno. Sotva polovice vkladatelů po- střehla nezměrnou důležitost a nulnost akce te která jedině může zabrániti konkursu již již hrozícímu! Kdo rozumný váhal by v tětn tísnivě, kritické chvíli obětovati tuto slevu ze vklado svých, když pro případ konkursu dává vlastně v šan veškeré vklady, z kterých by po 10—15 lelech solva 30% mohl očekávati? Kdo chtěl by liknavostí či ne- rozumnou neústupností přivoditi zkázu nesčelných existencí, strádání a kletby tisíců? Nestačí tu krásný příklad vkladatelů a členů nejchudších, kteří s obě tavostí bezpříkladnou ochotně a rychle přispěli ku pemoci záchrannému dílu? Jména těch, kdo dd- porem svýta jistě ve zkázu konkursu přive- dou tisíce nešťastných, s trpkou hořkostí bude po dlouhou budoucnost vzpomínáno! Věřime v dobrotu srdce našich lidí, věříme v rozumnou jich úvahu, v kritické chvíli a voláme v hodině posledn k záchraně o pomoc žádanou a bezodkladnou!“ Výbor spolku pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice usnesl se v minulé schůzi svě, aby vrácen byl příspěvek, jejž spolek dostal od sv. -václav- ské záložny. Za 4 roky tento příspěvek obnášel 160 K Pokladník spolku p. c. r. Schwarz včera odevzdal 160 K vládnímu radovi p. Oličovi na vyplacení vklado nejmenším vkladatelům sv.-václavské záložny.

Schwarz spolek pro zřízený spolek p . c

16 article

Odpisy vkladatelů včera obnášely 38.100 K 83h čímž celkový obnos odepsaných vkladů dosáhl výše 1,462.440 K 70h. Jak se dovídáme, bylo u zemského trestního soudu zavedeno předběžně vyhledáváni proti všem bývalým členům správy záložny — od jejího prvopočálku — pro spoluvinu na zaviněném úpadku. Opatření tolo jest ovšem zatím rázu pouze eventuálního — pro přípa totiž, že by nepodařilo se odvrátiti konkurs. Jist však, že všem detyčným žijícím osobnostem bylyji zaslány obsílky a určen jim den výslechu. Vyšetřován toto vedeno bude odděleně t. j. jiným soudem vyše třujícím, než soudcem, který vyšetřuje zalčené delrau danty.

17 article Výstava kadeřníků a česáni dam

Výstava kadeřníků a česáni dam Právě tempo, kdy na všech stranách vystrkuj plesy a společenské večery svá tykadla, kdy modn žurnály jsou denní lekturou mladistvých hlaviček zrcadle damských budoirů nejintimnějším důvěrní- kem — v tu dobu příhodnou, otevřeli naši coiffeuř na několik hodin interessantní svoji výstavu a po- chlubili se před tribunálem zvědavého obecenstv i svým vkusem a zručnosti, změnivše konviktskou dvoranu včera na večer v elegantní officinu, v ní závodili o ceny v česání dam. Naše obecenstvo, věč ný smíšek, jež tak rádo zavtipkuje si o počestněm a starodávném cechu holičů, kadeřníků a vlásenkářů druhdy bradýřů a lazebníků, s podivením prohlíželo si cenné vlasově práce, svědčící o vzácné píli a trpě- livosti, stopovalo v duchu pokrok vo zdokonalen vlásenkářské dovednosti a s překvapením obdivovale zručný výkon účesu, jeho eleganci a vkus... Nebude u přiležitosti dvoudenní výstavky od místa několil úvah o zajímavém cechu vlásenkářském, kadeřni- ckém a holičském ...

18 article

Má, jak již napovězeno, dávnoletou svoji histori a minulost, o které možno říci, že opravdu byla slav- nou a současně prorokovati, že nepochybně ješt slavnou bude. Myslíme dobu paruky a copu, v pravén slova významu, nenarážejíce na ostatní, době té př- čítané stíny zpátečnictví. Není tajnosli, že učenci zrbývající se studiem lidstva, vyslovili už před léty málo lichotivý názor, že čím dále, tím více budemo ztráceti vlasů a to dědičně, bn, že už není dalekou doba, kdy v nejkrásnějším květu mládí budeme mit všichni hlavu lysou jako koleno... Nepěkná tato perspektiva, jmenovitě pro naši mládež, která libuje si v nosení pralesů na hlavě, jest arci potěšitelnou útěchou pro — plešaté, kteří mohou se pochlubiti že byli antidiluviálním pravzorem pokolením budou Doba paruk a copů a s ní sláva vlásenkářů má tedy opět vyjasněný obzor... Panství paruky da- tuje se z dob Ludvika XIII., jemuž v necelých třicei lětech svítila tak nápadně hlava, až líbezný tento prine, svolav radu důvěrných rádců, objevil se pojed- nou v paruce. . A protože dvůr udával vždy za dřívějších časů dobrý ton a modu, stalo se, že z Ludvíka XIV., holdovala paruce nejen vznešená spo- lečnost, nýbrž střední i nižší stavy, k veliké ovšem radosti vlásenkářů, kteří nestačili na jedné straně stříhat a na drubé ze získaných vlasů robit paruky Tenkrát měli vlásenkáři věru zlaté časy... Plav paruka, jedna z nejcennějších, objednávána z daleka Odkud, o tom nejlépe věděly vesnice v Normandii a Holandsku, Flandersku, kde nebylo pačesatých nestříhaných ...

Ludvík Plav Normandie Holandsko Flandersko

19 article

Když přešla starosvětská idylka a rozmařilý duch rokokových kudrlinek, nastala vlásenkářům krušnější doba. Paruky staly se směšnými, mizely současně s profousy a pány Franci ze zámků, až vymřely sko- ro dočista, leda že tu a tam došla některá poplávka muže, jemuž předčasně narostlo příliš veliké čelo. Nezbylo našim vlásenkářům, než vrhnout se n šlechtění toho, co na hlavách zbylo, pak střihata holit.. Arci i v prvém odboru přivedli to záhy naši moderní vlásenkáři k pravé virtuositě a jmenovitě věnovali se studiu damského účesu, jehož upraveni hraje mnohdy i v životě velikou roli. Víme dobře, že děvčátko jindy třeba nevšímaně, jehož hlavičce dostane se vhodného rámce, pojednou překvapuje svým zjevem; úprava kadeří a krásný vlas nejen v románech jsou sítí, do které se hrdina chytí, nýbrž začasté i ve skutečnosti. Vévoda Richelieu, zamilovav se do vlasů dvorní dámy, zaplatil za několik závitko potaji ustřižených kadeří sto louisdorů. Ještě větší cenu má kadeř, daná dobrovolně... Sáhněmesi trošku k srdci a vzpomeňme si, jak nám tlouklo tak okolo dvaceti let, když přilítlo růžově psaníčko s dro- bounkým písmem a vypadl z něho pramének vlasí

Franek Richelieu

20 article

Nuže a s tímto drahocenným zbožím mají naši coif feuři velice často styk. A zajistě, že si ho váží a s po chopitelnou delikátností vlní hebký dlouhý vla brzo do zlata hrající, brzo ebenu černější Jsouce si vědomi svého úkolu, hezounkému tvářičkovému genru přizpůsobili neméně úpravný rá- meček, vymyslili a každoročně vymýšlejí nové nové účesy. Nechceme plésti se mistrům coiffeury do řemesla, ale tolik víme, že pro své druhy účest mají neméně krásných jměn jako gardiniéři pro své růže... Ze starších napadá nám účes markýzy Du bary, d'Epinay, Pompadour, z novějších Astarte, al gord, secessní a reformní .. K výchově a vyučení dorostu v tomto zušlechto- vacím umění, nejen v cizině, ale i u nás, postaráne počestným cechem holičů, vlásenkářů a kadeřník odbornými školami. Pěstuje se v nich zvláště damský účes všech možných stylů a raffinovaností a tříb pochopitelně tím i vkus a krasocit učňů. Slouží tedy jen ke cli Společenstvu kadeřníků, holičů a vlásen kářů, když občas pochlubí se širší veřejnosti pokro- kem a vyspělostí ve svém umění. Ze zasvěcenýcl kruhů dostalo se nám informací, že vzácnou silou v tomto zmodernisování odborném, v pečlivém pořá- dání výstav kadeřnických a udržování vyspělosti če- ského cechu na stejné výši s cizinou jest starosta Společenstva kadeřníků, holičů a vlásenkářů pro Prahu a okolí pan Norbert Kamarád, jemuž připad předevčírem úkol výstavku konviktskou zahájiti Štastné arrangement bohaté výstavy, veselý její ráz vyvolaný zvuky hudby, přivábil po oba dny velm četné návštěvníky, jmenovitěz damských kruhů.

Epinay Pompadour Norbert nový Astarta Praha

21 article

Ladně seskupené exposice vlásenek ve všech odstínech, oláčivé modelly damských účesů, sítky z vlasů mistrně pletené, potřeby a pomůcky kadeř- nické, parfumy a pudry, hračky z vlasů, jako vyšívání umělých květů a obrazů, tvořily nepřehledné doklady dovednosti našich coiffeurů. Vystavujícím odborníkům dostalo se všeobecné pochvaly za úpravné a bohat předměty. Jmenovitě pozornost budily exposice pp Filauna ze Široké ulice, Hakla ze Zitně ulice cím.

Hakl Široká ulice

22 article

Polzneva z Ferdinandovy tř., Ronka z Havli čkovy. Wábera z Bredovské, Reicherta z ul Karoliny Světlé, Rychlíka z Komenského nám. souborná kollekce odborné školy kadeřníků s pra- cemi učitelů Jedličky a Zerschnera (obé hor concours), dále práce učně A. Minnicha, rám ke třásnění Knappa z Karlína a bizarrní ukázky, ja- kými byli na př. květy z vlasů, práce p. Holéh z Plzně, vlasové obrazy p. Oškery z Bystřice na Moravě a vlasový obraz p. Štěpána, jakož i pano- rama Salepurku a dva obrazy dle Jenneweina odp. Hanuše v Praze Kadcřnické a holičské pomůcky na výstavu obe slali pp. Velinský v Jámě, Knobloch, Ovocný trh, Černý ze Skořepky, Konrád z Třeboně, Čer- noch z Karlovy ul., Černý ze Smíchova, Rort Pokorný, Lašek, Vávra atd. Závěrkem zdařilé výstavy bylo večra večer uspo- řádané česání dam o ceny, provedené ve dvo- raně konviktské za velikého účastenství kruhů odbor- ných i hostů. Pořad jeho byl tento: Česání žáků o ceny započalo o 7. hodině a zůčastnilo se ho 13 závod- níků a to živnostníci pp. Motyčka Fr., Wiedemann R., Hušek Václ., Soukup Petr a pomocníci Beznoska Aug., Frůhauf Aug., Verner Vojt., Růžička Al., Šulo Jar., Kokeš Ant., Plachta V., Sandtner V. a učei Minnich Al. — Skončeno bylo po půl osmé a jury přiřkla I. cenu (stříbrný odznak se zlatou obrubou) pomocníku V. Plachtovi, II. cenu téhož rázu živ- nostníku Frant. Motyčkovi, III. cenu (dtto.) po- mocníku V. Vernerovi a IV. cenu (diplom) pomoc- níku A. Frůhaufovi.

Polznev Ronek Reichert Komenský Jedlička Zerschner A Minnich Knapp Holéh Oškera Štěpán Hanuš Knobloch Černá Konrád Rort Pokorná Lašek Vávra Motyčka Wiedemann R Hušek Václ Soukup Petr a Beznoska Aug Frůhauf Aug Verner Růžička Al Šula Kokeš V Placht František V Verner A Frůhauf Ferdinandov třída ulice Karolina Světlá Karlín Plzeň Bystřice na Morava Praha Skořepka Třeboň Čer Karlov ulice Smíchov Placht V Sandtner V

23 article

Krasočesání dam o ceny zúčastnilo se 9 konkurentů. Byli to živnostníci pp. Šilajn Čeněk, Holejšovský Frant., Hušek Václ., Potzner Kar. a Rychlík F. a pomocníci Beznoska Aug., Bergmanu Ar., Hervert Al. a učeň Minních. Výsledek jeho byl tento: I. cenu (zlatý odznak) obdržel pomocník Al. Hervert II. cenu (stříbr. odznak se zlatou obrubou) pomocník A. Beznoska, III. cenu (dito.) živnest- ník Fr. Holejšovský, IV. cenu (Duškovu) učeň Minnich, V. cenu (dtto.) živnostník Fr. Rychlik a VI. cenu (diplom) živnostník V. Hušek. Ostatní obdrží diplomy účastenství Nejzajímavějším bodem bylo česání o mi- strovství. Účastnili se čtyři živnostnici pp. Potz- ner K., Rychlík Fr., Holejšovský Fr. a Ahnelt K První cena (diplom mistrovství) přisouzena byla ju- rou p. K. Potznerovi, II. cena (diplom účasten- ství) p. Ahneltovi, III. cena (dito.) p. Holejšov- skému. IV. cena (díto) p. Hychlíkovi. Účes vyznamenaný první cenou, nazván účesem pražským Večer zakončen potom přátelským tanečním vínkem. O výstavu zasloužil si přípravnými pracemi uspořádáním výbor s předsedou p. Duškem, pp. Kostka, Vávra, Ronek, Reichert, Potzner, Jedlička, Zerschner, Žatecký, Zeman, Rychlík, Veselý, Krema a předseda hromady pomecníků Horák; předsedou výstavní jury byl odbor. učitel a vystavovatel vyni- kajících prací odborných p. Zerschner.

Čeněk Holejšovský František Hušek Václ Rychlík Beznoska Aug Bergman Hervert Minne Al A Beznoska Duškův Minnich VI V Hušek K Potzner Hychlík Dušek Vávra Ronek Reichert Potzner Jedlička Zerschner Žatecký Zeman Veselá Krem Francie Potz Potzner Kara

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Němci v Praze. Čteme v »Tetsehen- Bodenb. Zeitung«: »Cizince, jenž do Prahy za- vílá, nemusí teprve se tázati, kde že se nalezá těžisko města. Prvním pohledem se poučí, že na Přikopě, v tomto středu velkoměstského ži- vota, velkoměstského ruchu, obchodu a intelli- gence. A nemožno ani jinak. Na Přikopěje soustředěno pražské Němectvo a to učinilo z Prahy, čím město to dnes je. Slovaně a mezi ními Čechové jsou známi tím, že nikdy nedo- vedli stavěti města. Proto jsou všecka města v národně smíšených okresích původu něme- ckého a daleko na půdě ruské v Moskvěa v Nižním Novgorodě kladla německá Hansa zá- klady k obci městské .. . .« Původ Prahy je znám přes příliš, aby kdo, abstrahuje-li o legendy a přidrží-li se výhradně historičnosti, mohl pochybovati o tom, jak Praha vznikla, rostla a mohutněla. O tom netřeba výkladu a ani ne pomoci Přikopa, kde ostatně je taková koncentrace Němectva a jeho obehodu, že, jak dá se dokázati, dobré dvě třetiny obchodníků volily dle české kandidátní listiny do obchodní komory.

Němec Čecho Praha Novgorod Hansa Zeitung Přikopa TetsehenBodenb

25 article

Ostatně je tvrzení, jakoby umění, zakládatia stavěti města, znali jen Němci, pouhou bajkou, jež znenáhla pod žhavými paprsky historické vědy v niveč se rozplyne. Nechť si přečtou páni nedávnou přednášku prof. dra. Jar. Čela- kovského a z té se pouči. Domnívá-li se však německý list, že proto jsou Příkopy střediskem německé intelligence, že tam je německé kasino a že lam dopoledne tak zvaný buršácký »buml« pak ovšem to názor, který pronesl jeden z ne- čelnějších znalců německého života, jenž pra vil: »Man nennt den Geist im Deutschen nicht umsonst den Alcohol.« (V němčině ne nadarmo říká se alkoholu — der Geist.) — Nepolepšilelní. Mluvi se stále o r- kouském pessimismu, ale máme za to, že spíše bylo by na místě pozastavovati se nad rakou- ským optimismem. Nedělní usnesení výkonného výboru pokládají vídeňské listy, blízké vládě, za příznivé znamení pro příští dobu, zejmen pro dělnost vídeňského parlamentu. Necheeme rozhodovati o tom, nebylo-li by snad lépe bý- valo dáti pánům ve Vídni, kteři domnívají s míti právo s námi šašky si tropit, odpověd mnohem zřetelnější, než se stalo a hodit jin všechny ty jejich dobroty pod nohy a jit domů.

Němec profesor doktor Deutschen Nepolepšilelní Vídeň

26 article

Neboť oproti hlasům našim jsou do té míry za- tvrdlí, že o tom, co v nás bouří a určuje naše rozhodnutí, nabudou porozumění vždy jen tehdy. když jim odpovíme ránou. Jsou spokojeni s ne gativním rozhodnutím výkonného výboru v Praze totiž s tím, na čem se neusnesl. Nepřerušit vy jednávání a nepokračovati v obstrukei. Nevíme zdali prohlášení, že vládní elaborát je urážkou národního citu našeho a že naprosto nezpůso bilý je býti podkladem jakéhokoli se domlou vání o shodu, je — nadějným usne sením a zdali další usnesení, na dosavadní taktice v parlamentě ničeho neměniti, je s to vzbuditi naději na dělný parlament. — Proč by ale nebyl spokojen Körbrův tisk, když například officiosní »Pr. Abendbl.« a to před usne- sením výkonného výboru strany svobodomyslné napsal, že nemá ani nejmenší pochybnostio tom, že vídeňský parlament nepostaví se stra- nou, nýbrž v čelo akce, jež zahájena bude, aby říše slavila své hospodářské obrození a ve všech živlech a součástkách svého života k ve- likému a mocnému se chystá rozmachu! Co všechno také officiósní oko v záhybech politi ckého života nevidí a co officiósní péro nedo- vede o tom napsat! Nám zdá se, že asi jinak se vyvijeti budou události a k docela jiné že dospěje metě politika Körbrova, než jaké by ráda se dodělala. Opakujeme tedy znovu: pů- vodnl i druhý elaborát dra. Körbra je pro nás úplně nepřijatelný. Však i zpupní Němci totéž prohlásili dru. Körbrovi, neboť jim jdou naři- zení příliš daleko. Kdyby nešlo tu o průhledný smluvený manévr, mohli bychom založiti ruce v klin a čekati, až Němci sami odpraví zásady páně Körbrovy, však oč tu jde? O to, co již nyní tropí, nás toliž vylíčiti před světem v póse nesmiřilelných a uminěných škůdců této říše. S timto znamením na čele máme být

Körbrův Němec Praha

27 article

odstrčeni a na náš vrub a naši škodu, Němcům pak na prospěch má býti provedena oktrojírka jazykových zákonů, neb když ne to, má být za pomoci všech mimočeských stran v paria- mentě obstrukce naše zlomena a tím docilene konečného míru v zemi. Nejsme tak nemilosrdní, abychom ponechali své nepřálele a zejmena dra. Körbra, jenž dnes naproti nám své srdce úplně odhalil, v osudném klamu, že bychom snad po- kládali otázku jazykovou za vyřízenou, kdyby oktrojoval zákon dle svého, nyní již známého receptu. Nechť dr. Körber zví, že nynější zápas náš byl by pouhou hračkou u porovně ní s úím, co následovalo by potom. Známe srdce i ledni lidu svého a víme, jak by na neslýchaný atten- tát, jejž nám dr. Körber chystá, odpověděl. Je- úmysl dra. Körbra, rozplameniti národní nepřátel- ství ještě více, je-li plánem jeho, učiniti na dlou- hou řadu let jakoukoli shodu obou národů na prosto nemožnou, prohlásit boj národní v ze- mích českých za permanentní, nechť jen učinl. k čemu se chystá

Němec Körbr doktor Körber

28 article

— Arcikohnovina! Když J. M., olomoucký dr. Kohn slavil deset let svého „panování“, vy- dán byl pěči dvou lichometníků v arcibiskup- ských službách spis pod názvem „Facta loquun- tur“ („Skutky mluvi“). Účelem spisu, tištěného na arcibiskupský náklad, bylo, dolíčiti skutky z bohumilého života páně arcibiskupova, jak ne- smírně se mu křivdí, není-li již nyní na zemi jako muž svatý uctíván. Jako obzvláštní zásluba vykládá se mu v uvedeném spise, který se far- ním úřadům za peníze vnucuje, obzvláštní otcov- ská péče arcibiskupova o zřízence arcibiskup- ských statků, zvláště úřadníky. Této péče nej- znamenitější doklad vyšel právě na světlo boži při účetní závěrce správy vezdejších statků arei- biskupových. Jak se nám z bezpečného pramene sděluje, překvapila Jeho Milost všechno úřad- netvo arcbiskupských panství v těchto dnech co nejpříjemněji zprávou, že se všechny gáže n arcibiskupských panstvích a kancelářích zvyšuji o celých dvanáct procent. Lze si představiti po- vznešené pocity všech mimo nadání obšťastně- ných arcibiskupských gážistů! Zehnání nejmil- stivějšímu a nejdůstojnějšímu chlebodárci po- čalo již stoupati k nebesům, ale za včas bylo ještě na zemi zastaveno. Arcibiskupské posel- ství obsahovalo totiž ještě jednu důležitou zprá- vu: „Každoroční remunerace úřadnictvu se ovšem zastavuje.“ Tváře šťastlivců se rázem protáhly a žehnání proměnilo se v kletbu. Re- munerace obnášela totiž víc než dvakrát tolik, co činí zvýšení platů arcibiskupských úřadníků.

Arcikohnovin doktor Kohn Re

29 article

Vydělává tedy pan arcibiskup, jinak by se ne- směl jmenovati Kohn! Profit stačí snad zase na nějaký portrét arcibiskupův prací některého ně- meckého anebo uherského portretisty „osvědče- ného u korunovaných hlav.“ Toto portretováni nejhledanějšími a nejdražšími malíři jest vedle processů nejdrahocennější slabostí Kohnovou. A proč by ne?! Sám Vykupitel byl portretován na rouše sv. Veroniky, také on stál před soudem a také — byl odsouzen! Dr. Theodor Kohu před soud se sice nikdy nepostavil, prohrál však ještě vždycky. — 180 německých advokátů v Praze. Vče- rejší naše úvaha o zbrklostech pana dra. Wiena, deklamovaných ve Verbandu německých advo- kátů v Čechách u příležitosti jeho usídlenív Praze, přiměla páně Mercyův orgán k odvetě — toť se rozumi, že měchem udeřené. Okolnost, že jest v Praze mezi 343 advokáty 180, tedy vět- šina Němců — ovšem nikterak ještě officiálně prokázaná — nahnala prý nám strachu. Bylo by to poprvé v našem životě, co bychom se byli lokli, a ujišťuje-li nás, že jsme se lekli, pan

Kohn Kohnův svatý . Veronika doktor Theodor Koha Mercyův Němec Praha Čechy

30 article

Mercy teprve až druhého dne večer, připouštíme nejvýše, že kdybychom se skutečně odhodlali leknouti se, učinili bychom to opravdu teprve druhého dne! Praví-li pak „P. T.“, že číslice 180 německých advokátů mezi 343 advokáty podala „zase jednou živou illustraci o významu německého hospodářského života v Praze“, vy- jádřil se o nuanci trefněji než dr. Wien, nebot ckolnost ta potvrzuje dávnou naši zkušenost, že jako všichni Němci v Praze, také němečtí ad- vokáti žijí z pražských Čechů, a to je na vlas vy- stižený význam hospodářského života zdejších Němců. Pakliže si český tisk nevšímal této okol- nosti vzhledem k německým advokátům až do řeči p. dra. Wiena intensivněji, z toho nenásle- duje, že tak nesmí činiti nyní, když ústy svého spoakera nový pražský host, Verband německých advokátů, prohlásil svému novému sídlu, Praze, prudký, bezohledný národnostní boj a když vy- zvání jeho německý pražský tisk otiskuje pro- loženým písmem. Svou vyzývavosti, nemáme-li to přímo otevřhubstvím nazvati, nechce mluvčí Verbandu německých „rechtsanwaltů“, ostenta- tivním potleskem auditoria vyznamenaný, přece nic jiného docíliti, než opravy děsného nepo- měru, který jemu samému zní „fast erstaunlich“ (takřka úžasně“). Úžas ten musí být stůj co stij vyléčen, a to se stane přesným plněním pra- vidla: „Český klient k českému advokátu“. A po- tom u příležitosti nějaké té příští valné hromady „Verbandu“ spočteme si těch 180 německých advokátů v Prazel

Wien Němec Čecho Praha

31 article

— Tyfus a roprosentační dům. Každého dne z rána dočítáme se v orgánech německého ka- sina, kterak že zakoupení staveniště u Prašne brány jest v přičinném spojení s vypuknutím tyfu. Tyfus a representační dům musí se rýmo- vati stůj co stůj. Tyfus řádí v Praze proto, ž vyhláška o tom byla dodána magistrátu dne 2. ledna, a od tohoto denním listům teprve 10. ledna, a příčinou opozdění není nic jiného, leě — representační dům. Represenlační dům sta se fikní ideou německého tisku v Praze, tyfus je morem na český lid pražský, representačni dům morem na pražské Němce. Ačkoli tempo, kterýmž spěje otázka zjednání pitně vody, vzdor zdržení nevčasným a hříšným jubilejním švind- lem České spořitelny, jest co nejrychlejšía otázku tuto dlužno dnes považovati za rozluště- nou, tak že dnes neschází, leč provedení nale- zeného, jedině možného a za poměrů nejlepšího řešení, počiná si německý tisk v Praze nejinak, než jakoby správa obce věe zdržovala a jakoby bylo zapotřebí jen trochu dobré vůle více, aby snad již zejtra všechno obyvatelstvo bylo zá- sobeno nejideálnější vodou. Zatím ví se, že celý ten neblahý zdravotní stav Prahy není zaviněn pouhým nedostatkem zdravé pitné vody, nýbrž, že náležik dědictvím, převzatým od bývalých německých pánů Prahy, z jichž rukou převzali Češi Prahu ve stavu středověkém. Nejen nedo- statek pitné vody, ale celá ta kolébka dnešního pražského „němectví“, assanační obvod, její puch dosud celou Prahu otravuje, kulturní vrstvy

Němec Čech Praha Český spořitelna