Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII

2

V Praze, ve středu dne 14. ledna 1903.

Praha

3

Číslo 14.

4

Na rauní a odpol. list, předplácí se: v Fraze v administraei na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí donáškon na měsíe nk čtvit lata

5

ve nlíalklch: a Kí so na něsje Poštovt na mněsíe n avlia . . . : 9 Koo s drojí zárilkeu na čtvrt lets . . . : 11 K do

6

kooi

7

V drobném prodejlt ranní číle o ssl za 8h odpolední . . . za 2h Ve flislkách na venkověe ranní čí-lo. . . . . odpolední . . . . . . . sk Inseráty plati se hotově sepřel Přodplacení a ineerty přijimá zdmini- strace v Mariauské ulici č. 3. Tam nachězejí so ték rrdlabee tiskárna a expedieo „Národnieh Listů“, Hukoplsy sa novraesí. 10h

Mariauský ulice

8 article Světová politika pruská a říšský rozpočet německý.

Světová politika pruská a říšský rozpočet německý. Pořádek ve financích státních a hospodář ský blahobyt nezachovávají stejný krok s poli- tickou domýšlivostí a s velmocenskou rozpína- vostí nového císařství německého pod vrchním vedením pruským. Kdo by posuzoval rozkvět, moc a slávu této říše jen dle chlubivosti a velko- mluvného vystupování politiky pruské, ať užv jižní Americe, nebo ve střední Africe, nebo ve východní Asii, nebo v celé Evropě, mohl by kla- mati sebe sama domněním, že té doby není pod sluncem státu nejen na venek mocnějšího, ale i uvnitř šťastnějšího, než jest sjednocené Ně- mecko. Vždyť v Evropě, zejmena v nejbližším sousedstvu císařství německého už po třicet let neděje se nic, k čemuž toto nové Německo, uve- dené pod vrchní komando pruské, by nebylo dalo svolení, s čím by úplně nesouhlasilo. A mime Evropu hlas tohoto Německa už drží rovnováhu někdejšímu všemohoucímu vlivu anglickému s úspěchem soupeří se záměry a prospěchy ru skými a francouzskými. O jiné velmoci evropské Německo sjedno cené pod praporem pruským už dávno vůbee nikde nedbá. Není věru příkladu v dějinách světa, aby před Pruskem některý jiný stál řádu druhého, ba třetího prodlením čtyřiceti let, po- čítáme-li od pouhých příprav k válce šlesvicko- holštýnské, byl se vznesl ze slabosti, poníženost a bezvýznamnosti své na vysoký stupeň opravdo- vého rozhodčího mezi starými velmocemi, roz leženými na samém obvodu jeho. Politický vzlet velmocenský vzmach, jehož Prusko v čele no vého Německa za dobu tak úžasně krátkou na bylo uprostřed staroslavných státních organis- mův evropských, jest zjevný a nepopíratelný.

Prusek jižní Amerika Afrika Asie Evropa Německo

9 article

Bylo by velikou chybou a osudným klamáním sama sebe, kdyby někdo popíral fakta, pod nímž veškora státní, úřadní i neúřadní společnost evropská už déle než třicet let stojí. Ale, jakož praveno už shora, s tímto po- divuhodným politickým, diplomatickým a vojen- ským vzrůstem pruského Německa nerozvinuje se a nepokračuje touž měrou pořádek a síla jeho hospodářství státního a hmotný blahobyt jeho občanstva. Naopak, čím více sjednocené Ně- mecko pod správou pruskou za čtyř desetiletí posléze minulých, jako velmoc nejen evropská. ale i světová, se zdvihlo, tím rychleji klesala a tím hlouběji konečně klesla jeho sila finanční tím rychleji hynul a tím hloub konečně se ocitnul hůspodářský, hmotný blahobyt obyvatelstva, zata ženého do společného života a — ručení. Všichni národové, všechny státy sousední mohou si dnes gratulovati, že věci v říši ně- mecké braly se tímto hměrem a že konečně dosti brzy ocitly se v podobě nepopíratelného úpadku hmotného. Patrno, že vyšší řízení osudův lidských tu opět jednou zasáhlo a že provedlo opravu v událostech čyřiceti let právě minulých. Kdyby totiž hospodářská, finanční moc nového Německa od r. 1864 byla postupovala touž mě- rou, jakou množila se jeho moc politická, diplo- matická, vojenská: Evropa celá už dnes úpěla by pod neobmezenou diktaturou německo-pru- skou. Štěstí Evropy záleží v tom, že s úkvapným vzrůstem politické a mezinárodní moci nového Německa přibývalo malomocenství jeho finaně- ního, ubývalo hmotného blahobytu v jeho ob- čanstvu. V tomto nepopíratelném, všemu soudnému sětu už od dvaceti let zjevném a nyní konečně i v samém Německu žalostně přiznávaném úpad- ku všech hmotných sil nového Německa spočívá spasná korrektura jeho nesnesitelné vypínavosti

Německo Evropa

10 article

diplomatické, jeho hrabivé rozpínavosti vel- mocenské jeho, hrozivé diktatury vojenské. Včera sešel se opět říšský sněm německý Očekávají ho věci dosti nepříjemné a mrzuté Nejdříve má zkoncovati otázku nových celních sazeb německých pro obchod s cizinou. Tato zá- ležitost byla totiž v památném sezení nočním ze dne 13. na 14. prosince roku minulého jen tak na kvap odpravena, s výhradou, že počátkem roku 1903 bude vzata do prádla na novo. Tahanice s vládou pruskou počnou od repetice, hlavně k vůli clům na maso a na dobytek, jež vláda pruská si nechala jaksi za rukou, aby konečně je upravila, jak bude musit, aby se státy sou- sedními vůbec se dostala k nějaké dohodě celní Bude to tvrdý oříšek, jejž jí tu nasadí na zuby strana sněmovní, která už napřed prohlásila, že pod jistou číslici uládě nepovolí. Ale to konečně jsou a budou otázky velice nepatrné a podřízené, v porovnání s onou, jež na říšský sněm německý čeká ve vládni předloze rozpočtu říšského na rok 1903. O nějakém překvapení ovšem není tu ani nejmenší řeči. Věc už jest vynesena na veřej- nest. Rišské finance německé vypadají rok co rok neutěšeněji, žalostněji. Výdajův přibýváa příjmův ubývá. Národohospodářská svízel, která v létech posléze minulých stihla všechny státy s průmyslem vysoko vyvinutým a která ochro- mila i jejich obchod, neušetřila ani Německa. ale měla a má v tomto soustátí účinky zhoubnější a trvalejší, než jinde, kde škody v oboru prů- myslovém a obchodním aspoň částečně vyrovná- vají a vyrovnaly se výtěžkem ze zemědělství.

Výdajův Německo

11 article

Toho zvláště v Prusku nebylo, a odtud nynější tíseň jeho finanční. Státy spolkové, jižní, pocítí nyní vel- mocenskou politiku pruskou i s druhé, náramně nepříjemné stránky. Neprovozujíce samy pro sebe žádné politiky velmocenské a světové, do- stávají na ni účet pruský v takových číslicích. o nichž ve skromné domácnosti své neměly ani potuchy. Velmocenská politika pruská provozuje se na účet celého sjednoceného Německa. A tento účet vykazuje na rok 1903 značný schodek 220 millionův marek v říšské pokladně německé. Z těch státy spolkové mají zaplatiti 24 milliony příplatky vlastními a 196 millionův má se uhra- diti novou půjčkou, jejížto břímě se rozvrhne na všechny příslušníky císařství německého dí- lem poměrným, kteréž však nebude lze hraditi jinak, leda novými daněmi říšskými. Nově sestupujícímu se říšskému sněmu ně- meskému připadá tedy přijemná úloha, aby na- šel předměty, na něž ve sjednoceném Německu by mohla stanoviti se nová daň. To jesta bude nezbytno, pokud Prusko jménem nové říše německé chce provozovati politiku ve velikém slohu. Světová politika pruská nedovolí totiž, aby ve výdajích na vojsko, na válečné loďstvo a na správu osad se šetřilo. Naopak, tyto výdaje budou stoupati každým rokem! —

Prusko Německo

12 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 13. ledna. (Statistika uher ského vyrovnání.) V neděli byly vyrov- nací předlohy v Pešti nejen definitivně zredigo- vány, nýbrž i podepsány. Tím zakončeny ve- škery práce, týkající se vyrovnání, pokud jde o úmluvu mezi vládami. Jeden z vídeňských listů spočílal všechny schůze a konference, jež zá- stupci obou vlád ve věci uherského vyrovnání konali od 3. ledna 1895, kdy bar. Banffy se svými odbornými ministry přijel po prvé do Vídně, aby s kabinetem Badenovým zahájil vy- jednávání o nové vyrovnání. Od té doby sešly se

Badenův Praha Pešť Vídeň

13 article

oba kabinety v téže věci neméně než 243kráte Uherští ministři vážili cestu do Vídně neb do Išlu 173kráte, rakouští ministři byli v Pešti 7Okrát. Za tu dobu v Uhrách stala se jen jednou změna ve vládě. R. 1899 Kolom. Szell ujal se vlády po Banffovi; v Rakousku r. 1897 po Ba- denovi přišel Gautsch, po něm r. 1898 hr. Thun. tohoto r. 1899 vystřídal hr. Clary, jenž ještě téhož roku před samými Vánocemi odevzdal vládní žezlo Wittkovi a po tomto za necelý mě- sic (20. ledna 1900) stal se hlavou rakouského kabinetu dr. Körher. Včerejší zpráva, že výrovnací předlohy bu- dou oběma parlamentům podány již dne 15. ledna, se dnes opravuje; stane se to prý až v po- slední třetině tohoto měsíce. Dříve ještě přibude Kolom. Szell opět do Vídně, aby si vyžádal císaře předběžné schválení vyrovnacích předloh V Praze, 13. ledna. (Doplňovací vol- badoříšskérady.) Dr. Vladim. Repta, jenž byl 30. října min. roku jmenován metropolitou bukovinským a dalmatským, čímž se stal záro veň členem panské sněmovny, vzdal se poslane ctví na říšské radě, v níž zastupoval bukovinské církevní statky. Doplňovací volba na jeho míst vypsána na den 20. t. m. Zvolen bude opět ně který pravoslavný církevní hodnostář. — Ve velkostatkářském okrese javorovském v Haliči, jejž zastupoval dr. Vladim. Kozlowski, který však se vzdal i po opětném zvolení, bude se do- plnovací volba konati v polovině února. — Třeti poslanecké místo uprázdnilo se v Horních Ra- kousích včerejším úmrtím německého klerikála Wengra, jenž byl volen ve venkovském okrese welsském.

Banff Gautsch Thun Claro Wittek doktor Körher Vladi Repta Kozlowski Wengr Vídeň Išlu Pešť Uhry Rakousko Praha Zvolen Halič Horní Ra Vánoce panská sněmovna

14 article

V Praze, 12. ledna. (Česká jazykov otázka a Slovanstvo.) Záhřebský „Ob- zor“, pojednávaje o Körbrových návrzích na úpravu jazykové otázky v Čechách a na Moravě, uznává význam české otázky pro veškero Slo- vanstvo. Uvádí slova dra. Pacáka v prvé schůzi konferenční, že se jazyková otázka nemá řešiti jen v Čechách a na Moravě, nýbrž i ve Slezskua ve všech ostatních zemích s obyvatelstvem slo- vanským a dodává: „Vídeňské konference jsou vážny pro celé Slovanstvo. Čechové jako nej- kulturnější a hospodářsky nejsilnější slovanský národ v naší říši bojují nejen za sebe, ale za všechny Slovany. Nenasytnost německá nezná mezi a kdyby nějakým neštěstím padla ona, chvála bohu, dosud pevná a tvrdá česká zed proti germánstvu, německá vlna rozbouřila by se po všech slovanských polích Rakouska. Vždyt i tak jednotlivé prameny německé vsakují hlouběji a hlouběji do slovanského těla a pronikají až ke břehům Jaderského moře. Jest tedy životní olázkou všech slovanských národů, aby zápns Čechů za rovnoprávnost pokládali za věc společ- nou a aby proti sjednocené offensivě germánské postavili jednotnou defensivu slovanskou.“ Z Terstu, 10. ledna. („La Pensée Sla- ve“), známý, v jazyku francouzském vydávaný týdenník A. Jakiče, přestal koncem minulého roku vycházeti. Místo něho vydává Jakič nový chorvatský týdenník „Slavenska Misao“ v témž všem Slovanům stejně příznivém duchu, jakým se vyznačoval zaniklý týdenník francouzský jehož ztráty opravdově želíme.

Körbrový Pacák Čecho bůh A Jakič Slavenska Misao Slovan Praha Ob Čechy Morava Rakousko jaderský moře Terst Le Pensée Sl

15 article

Ze Lvova, 11. ledna. (Haličské ná rodní školství.) Starý hřích, páchaný pol skou šlechtou na polském i ruském lidu halič- ském, jemuž úmyslně zadržováno elementárn vzdělání, aby snáze mohl býti udržován v po- robě, mstí se nyní nejen na lidu a šlechtě, ale i na celé zemi. Poznalo se, že má-li Halič úspěšne konkurovati s ostatními zeměmi rakouskými, jest třeba nejen vzdělané šlechty a vzdölaného mě- šťanstva, ale i vzdělaného venkovského lidu. Ne lze upříti, že zemský sněm v posledních létech

Lvov Halič

16 article

poetivě se snaží, aby nahradil, co v minulých dobách úmyslně zameškáno, ale nedostatečné finanční prostředky nedovolují opatřiti zemi tolik škol, kolik jich nezbytně potřebuje, aby učinila zadost aspoň nejnutnějším potřebám lidu. Ze 6240 haličských obcí jest dosud 1062 takových, které nemají veřejné ani soukromé školy, a ne- jsou ani přiškoleny k žádné jine obci, která již školu má. Tedy 17 procent ha- ličských obci nemá dosud nijakých prostředků ke vzdělání mládeže, ba nemá ani práva, posílat své školou povinné děti do obcí sousedních. Nej víe takových obcí připadá na okresy živecký lisský a turecký. JJsou však také obce, které maji školu jen na papíře. Ze 4398 národních ško bylo v uplynulém roce 292 nečinných, t.j. takových, které neměly učitele (56), neb neměly školní budovy (236). Vázne to však nejen se zřizováním škol, nýbrž i s návštěvou školní. V obcicho které mají školy, napočítáno v uplynulém roce 942.829 děti školou povinných (od 6 do 12 let stáří); z těch však 194.775 čili 20.6%% dětí ne- chodilo do školy vůbec. Připočítají-li se ještě dět oněch obci, které školy nemají, shledá se, že se v Haliči nedostává všelikého školního vzdělán 278.946 čili 27% vší mládeže. Ještě horší jest návštěva tak zv. škol doplňovacích, které mají navštěvovati děli od 13 do 15 let staré. Tyto školy navštěvuje sotva 31% mládože, školou po- vinné. Tím se ovšem vysvětluje, že celé dvě tře- tiny haličského obyvatelstva jsou úplně bez grámotné, neumějíce ani číst, ani psát.

Halič

17 article

Ze Záhřeba, 10. ledna. (Němci a Ma- daři ve Slavonii.) Osecká „Narodna Obra- na“ vypočitává dle úřadních výkazů, jak sev posledních létech rozmohli Němci a Maďaři v východním Chorvatsku, v kraji, před léty úplně srbském. Dle posledního sčítání lidu jest ve Sla- vonii již 28.7% obyvatelů, kteří se přihlásili k ji- nému obcovacímu jazyku, než k srbsko-chorvat- skému. Prvé místo mezi těmito cizinci zaujímaj Němci, jichž je ve Slavonii 123.569, t.j 14.5%. V nejzápadnější župě požežské tvoří Němci jen 5.6% všeho obyvatelstva, v župě viro- vitické (s městem Osekem) 14.3% a v nejvýchod- nější župě sremské 16.3. Zde jsou některé obce úplně německé; z měst jsou nejněmečtější Zemun, jenž má mezi 15.000 obyv. 7000 Němců a Osek, kde z 25.000 obyv. jest Němců 12.436 čili celá polovina. V Sremu zaujali Němci nej- plodnější kraje a střediska obchodu, města, od- kudž se Chorvaté a Srbové stěhují do Ameriky. Méně četní jsou ve Slavonii Maďaři, jichž jest něco přes 70.000. Jsou to hlavně zemědělci. kočí a drobní lidé, původnímu slovanskému oby vatelstvu proto méně nebezpeční, že se rychleji assimilují a vůbec ochotně se učí jazyku srbsko- chorvatskému. Nejvíce Maďarů bydlí v župě viro- vitické (31.000) a v sremské (22.780).

Němec Maďar Zemun Chorvat Srba Záhřeb Ma Slavonie Chorvatsko Osek Srem Amerika Narodno Obr

18 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. ledna. Položení v Makedonii a ve Starém Srbsku. Dopis »Národních Listůe Ze Soluna, 10. ledna. Minul měsíc, co Hilmi paša, se sultanskou komissí přišel do Skoplje re- formovat, ale celkem je všecko při starém, ne-li hůř. Musí se uznati, že Hilmi paša je rozumný a energický muž a má dobrou vůli, ale těžko je za chvíli napraviti, co zavinila století. Hilmi paša nařídil sic úřadům lapat arnautské rozbojníky ale úřady rozkaz plní pouze na polo a ustanou jej plniti vůbec, jakmile Hilmi paša obrátí oči jinam. Něco arnautských rozbojníků bylo zlapáno v okresích kumanovském, tetovském, prizren-

Hilmi paša Praha Makedonie Srbsko Soluna

19 article

ském a giljanském, ale úřadní zpráva turecká, že v posledním okresu bylo 14 rozbojníků ubito a přes 40 zlapáno, nezasluhuje víry. Energický Šomsi paša odtáhl s vojskem do prizrenského kraje, aby chytal arnautské zločince. On jest jediný, který může něco dokázati. Srbové tetovského okresu podali Hilmi paši následující prosbu, která ukáže, jaký jestu nich stav. „Protože úřady činí obyvatelstvo odpovědno za pokoj a pořádek po venkově, podepsané obce považují za svou povinnost dáti V. Ex. na vě- domí co následuje. Mohamedánské obyvatelstvo našeho kraje ozbrojeno je po zuby a vidouc, že úřady zůsta- vují mu plnou zvůli, spáchalo nad pravoslavnými Srby mnohá násilí, za něž nikdo nebyl potrestán. Prodlením jediného téhodne spácháno 12 vražd a jeden útok na život a pachatelé nejsou polapeni, tudíž ani potrestáni. Zejmena: 1. Redžep Ragib smrtelně poranil Djordje Kileviče beze vši příčiny. 2. Téhož dne večer na kousky rozsekán Kosta Malenkovič na cestě mezi Skopljem a Te- tovem v Kamenici, když šel pro svůj dobytek. 3. Tane Danevič z Nového Sela zabit na svém poli. 4. Téhož téhodno zavražděn za svou rodnou vsí Vasilije Milemič z Glišika. 5. Popa Sotira Filipoviče, vracejícího se do- mů, zavraždili čtyři Turci. 6. Kičo Jovanovič byl zavražděn poblíže Starého Sela. 7. Arnauté zavraždili šest sedláků Srbů ze vsi Brezna a nikdo pachatelů ani nehledal, přes to, že celá ves žalovala to valiji kosovskémua 15 sedláků odebralo se do Skoplje, oznámiti to paši.

Srba Hilmi Kilevič Kosta Malenkovič Danevič Milemič Sotira Filipovič Turek Kičo Jovanovič Nový Selo Starý Selo Brezno Skoplje

20 article

Kromě toho obyvatelstvo srbsko-pravoslavné stále je mučeno a zbíjeno, ačkoli k tomu nezav- dává žádné příčiny. Výsledek télo žaloby byl, že okresní náčelník (kajmakam) tetovský byl přesazen a úřadům na- řízeno Arnauty odzbrojiti, ale jde to velmi těžko a zvolna. Třenice Bulharů se Srby ani v tomto vážném okamžiku neustávají. V Skoplji Bulhaři strhali plakáty v srbském jazyku, jimiž tak jako plakáty bulharskými (kromě tureckých) bylo oby- vatelstvu oznámeno příští refornní komisse. Na- řízeno vyšetřování. Druhého dne Srbové odplatili Bulharům a strhali bulharské plakáty. V Struze (bitolijském vilajetu) zavražděni dva vážení mohamedáni, Abdul Rezák a Fazli Kopači. Vyšetřováním zjištěno, že je zavraždili bulharští „komiti“. Onehdy všichni Arnauté Dreničané přišli do Vučitrnu na pazar místo zbraní s holemi. Zbraně nechali doma, bojíce se Šemsi paše. Ale Turci nosí zbraně svobodně a bezbranným Arnautům se posmívají, nazývajíce je ženami. Nebudou-li odzbrojeni i mohamedáni, pokoje nebude. Do Bitolie (Monastýra) bylo onehdy přive- deno na 200 zatčených Kičevanů, že prý ukrývají bulharské povstalce? Několik jich propuštěno, Dojčin. ostatní podrženi ve vazbě. Odhalení o Jiřím Križaniči. »MocoCi B« referují o knize S. A. Bělokurova, jež právě v Moskvě vyšla po názvem »3 O OOCaro 0meTna XVII. Bbka«, v niž dle referenta podán jest důkaz, že Jiři Križaniče nebylo a že spisy jemu připisované jsou podvrženy. Nemajíce knihy Bělokurova po ruce, ome- zujeme se na zprávu dle zprávy.

Bulhar Srba Rezák Kopač Turek Križanič bělokurův Jiř Struga Bitolie Moskva MocoCe B Monastýr 3 O OOCaro 0 metna

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Na pobřeží Marokka. Z cestovních záznamů Ant. B. Svojsí ka. Za noci opouštěli jsme Oran, pod vysokou černou skalou rozložený. Byl v té chvíli ma- lebně osvětlen. Druhý den již zmitá se naše »Oasis« v rozbouřených vlnách. Záhubná smršt. která stihla Oran, zahalujíc město v neprů- hledný závoj písku a prachu, rozbouřila i moře. Loď sténá a běduje. Nejdřive postiženi byli naši Arabové. V počtu čtyř set pokrývali každičké místo na palubě, v mezipalubi i na schodech. Čtvrtá třída neposkytuje valného pohodli. Paluba jako sněhem pokryta bilými burnusy svorně tlačících se Arabů mimoděk připomíná lodi otro- kářské. Při prvním zaškubání lodi pracujícím šroubem zazněl mohutný chór, jemuž předzpě- voval starý imam v zeleném turbanu. Chór nyní dozněl. I ta píáťala, jejímiž monotonními zvuky dlouhý Arab snažil se zlepšovati náladu, ná- padně brzo umlkla. I my, ač před několika dny pekli jsme se pod žhavým slunkem červencové Sabary, halíme se úzkostlivě do svých plášťů. jež vichr s deštěm proniká. Utečeme se záhy do kajuty. Včasné usnuti snad zabrání vzniku mořské nemoci. Plujeme podél pustých, skalna- tých břehů, jež místy kolmo spadají do moře. V dálce zvedají se vyšší pásma pohoří Atlasu.

Antonín Arab Maroko Oran

22 article

Tu a tam daleko v moři ční sloupy skalné o něž třiští se mohutný příboj. Občas jako zá- zrakem rozstupují se skály, v údoli mezi nim objevuje se vesnička, obklopená svěží zelen palem a oliv. Po krátké zastávce před francouz ským Nemoursem vpluli jsme do vod marokkán- ských. Vichr a vlnobití se poněkud uklidnily, na lodi zavládla veselejší nálada. Bavíme se pozo- rováním Arabů. Mimo nás a lodní personál není tu Evropana. Arabové zotavili se záhy po strašné noci. Většinou musili ji probdíti, zimou se chvě- jíce, na palubě. Jsou to vesměs chudáci, dělníci, najatí do Marokka k polním pracím. Marně by- chom u nich hledali vznešeného klidu a sebe- vědomí, kterýmž tak velice každému cizinci

Vichr Evropan Maroko

23 article

imponuje Arab tunisský. Francouzi v Tunisu ponechávají Arabům zevnější vládu a pečují bedlivě o to, aby ničím nebyl úllocit jejich urá žen. Děje se tak na prospěch obou stran. V Tunisu za každým krokem setkávámese s výsledky blahodárné kolonisační činnosti Fran- couzů. V Alžírsku a v sousedních krajích, kde sedí již pevně v sedle, nespatříme takových ohledů. Francouz, jenž i dětem řiká »vy«, tyká Arabům a dává jim zřejmě na jevo svoji nad vládu. Pozorujeme malého, roztrhaného plavčíka, zametajícího palubu, jež nese hojně památek bouřiivé noci. Nadává Arabům, strká i kope je, aniž jej některý starší plavec napomene. Až se v nás krev pění, jak ti mužové vysokých po- stav, vážných tváři beze slova obrany pokorně chlapčíku ustupují. Ubožáci! Zvykli již podob- nému jednání svých podmanitelů. Nyní si hovi Sedí na rohožích, polehají, majíce pod hlavou pytle se zásobami potravin. Někteří kouří, jin pojídají cibuli s kukuřičným chlebem, melouny. staré datle a nedozralé plody nopálů kaktovitých mdlé chuti, z nichž odstraňují nejdříve obratne nožíkem povrehní vrstvu.

Arab Francouz Fran Tunis Alžírsko

24 article

Ostny nopálu způsobují bolestné, hnisajíeí rány. Jsou zde i zámožnější zástupei domorodeů. Ti ovšem jedou ve třídě třelí neb druhé. Lo vynikající jedině hroznou nečistotou, nemá ani první třídy. Obývati s Arabem společnou kabinu a sedati s ním u téže tabule, nepatří dokonce k přijemnostem cestování. Jídelního náčiní ne užívá, do společného umývadla vleze po ránu nohama, v úzké uličce mezi loži rozestře kobe- rec a modlí se vytrvale bez ohledu na to, že zatarasil ostatním cestu a s jídlem, beztoho bíd- ným, zachází tak, že i majiteli dobrého žaludku pokazí chuť úplně. Přijemnější je pohled na ně- kolik dívek arabských. Uvádějí nás v nadšení svýma černýma očima, jež pod pěkně sklenutým obočím žhou jako uhly. Takových očí není ni- kde na světě. S nimi závoditi mohou jen neza- pomenutelné krasavice jižních Španěl. Španělka jeví v znaku bujnost, smyslnost, výbojnost, oko Arabky neodolatelně jímá výra- zem oddanosti a nekonečné hloubky. Až na tř nehalily tváří svých hustými závoji. Roztomilý snědý klučina obveseluje společnost na palubě

Španěl Španělka Arabka

25 article

S námi záhy se spřátelil; některé součástky na šeho oděvu, zejmena manšety, uvádějí ho v ne- konečný úžas. Změna scenerie! Před námi v dáli objevi se pěkný otevřený záliv. Pomalu rozeznáváme zřetelně město. Jest to Melilla, náležející Špa- nělům. Nedávno znovu pro ni sváděli kruté boje s nepokojnými kmeny okolními. Kotvíme pobliž pěkné tvrze, vystavěné na srázném návrší. K lodi sehnalo se množství ryb rozmanitých po- dob a velikostí. Též jemné žebernatky rozezná- váme a krásné amethystové medussy zvoncovi- tých tvarů s vroubkovanými, vlnícími se okraj a četnými chapadly. I černí rejnoci elektriět s podivuhodným jakoby kaučukovým tělem barvy černě přiblížili se k bokům lodi. Zvědavi sledu- jeme pohyby divných tvorů, ovšem ne tak po- hodlně jako v aquariu neapolském. Několik ho- din zastávky, jež vyplní vždy hluk pracujících řinčení jeřábů a lodních řetězů při skládání be den, strávíme raději procházkou po městě. Pěkný jeho ráz zohyzďují řady červených, po evropsku stavěných domků a veliké kasárny- Čtvrtinu obyvatelstva tvoři vojsko španělské Melilla (ar. Mlilla) dobyta Španěly již r. 1496.

Španěl

26 article

Přes četné pokusy sultánů marokkánských zůstal v rukou dobyvatelů. Mezi nově přibylými cesto- vníky zpozorovali jsme mladého Araba s fezem, bedlivě střežícího každý pohyb dívky zcela za- halené. Krásná postava a graciesní pohyby její obrátily záhy všeobecnou pozornost k novému zjevu. I z nás Evropanů stali se tajní obdivo- vatelé neznámé krásky. Arab chová se k ní velmi uetivě a neopouští ji ani na chvili. Zlostně měří každého, kdo zvědavost svou nedovede za- krýti, upravuje žárlivě roucho její, kdykoli roz- pustilý větřík dobývá se pod jeho záhyby. Objeli jsme ostrý mys Tres Foreas a jsme opět na volném moři. Vánek brzo se proměnil ve slušný vítr, vlny silně bijí, stáda delfinů nás obklopila a provozují s rozhoupanou lodí zcela způsobný společenský tanec. Není to všem stejně zdrávo. Včerejší neutěšené výjevy začínají znovu. Malé Arábě pláče, až mu srdce usedá, starý Arab hošíka konejší, hladí ho rukou po tváři. Klučina tentokráte neušel mořské bídě, ač dět bývají šťastnější proti její útokům než dospěll Osob naklánějících se přes roubení paluby při bývá. Žluté plody kaktusové, jež viděli jsme po- jídati, žlutají se před našimi zraky znovu méně vábivé podobě. Řada chrličů, nahnutých přes zábradlí, metá ze svého nitra potravu rybám v čeřící se vlny. Podívaná tak málo při- jemná, že raději mizíme v dusné kajulě. Časně z rána zastavili jsme poblíže úste řeky Martitu. Loď skládá zde zboží, určené pro Tetuan. Krátké zastávky nemožno použiti k ná- vštěvě města. Je vzdáleno několik kilometrů od břehu, zůstati a týden na jiný parník čekati si dobře rozmyslíme. Tetuan, ač patří k největ- ším obchodním městům Marokka, nemá zajíma- vostí, jež bychom v jiných městech zdejších nespatřili.

Evropan Maroko Tre Foreas

27 article

Plavíme se dále. Po dlouhé době vynořují se na pravo z hladiny nízké břehy Španělska s vysokými vrchy v pozadí, zakončené na jihu mohutnou skalní skupinou Gibraltaru. Na afri- ekém pobřeží míjíme pevnost Ceutu, ležícíu širokého zálivu. Pevnost O'Donell, nesoucí jmeno španělského vojevůdce, jenž v letech šedesátých minulého století dvakráte porazil Marokkánceu Tetuanu, a Castillo del Acho chrání město roz- ložené na úpatí vysoké skály. Město náleží Špa- nělům od 16. století, nemá však valného vý- znamu. V dobách dřívějších, kdy kvetl zde obchod s korály a bavlnou, panoval zde čilejš život. Za Ceutou vjíždíme do úžiny. Na pravo zvedají se k nebesům srázné stěny nedobytného Gibraltaru. Netušíme ani, kolik strašlivých jienů dělových zeje na nás z příšerných otvorů skal- ních. Želozné obludy moderní konstrukce hotovy jsou co chvíli vychrliti spousty »ocelových bobů« a posvititi na cestu do hlunin mořských každé lodi, jež by se odvážila tudy proplouti proti vůli Anglie. Černý mrak jako odznak hro- zícl té zhouby obestírá čelo skály. Naproti na břehu africkém vystupuje srázně mohutný štít, jakoby jej tam z Tater přenesl. Společně s Gi- brallarem tvoři známé sloupy Herkulovy, za nimiž starým národům končil svět. Před městem Gibraltarem zakotvili jsme v ohromném přístavu.

O Donell Marokkánceu Herkulův Španělsko Gibraltar Ceuta Špa Anglie Castilla del Acho

28 article

Ač pobyt trval několik hodin, zůstali jsme přece na palubě. Kdo jednou prošel rukama strážníků celní stanicí zdejší, čmuchajících se směšnou úzkostlivosti po zbraních a lihovinách, po druhé se jí rád vyhne. Počet cestovníků rozmnožil se tu o několik Evropanů. Seznamuje se s konsu- látním úřadníkem německým, jenž s rodinou stěhuje se do Tangeru. Úžinou projiždí stále množství parníků. Pozdravují se s námi trojnásobným spouštěním vlajky. Objíždíme nizounké pobřeží španělské. jež zde silné do moře vybíhá. Je tu nejjižnějši bod Evropy, mys Tarifa, s vysokým bílým ma- jákem. Znenáhla blížíme se opět k pahorkaté- mu pobřeží marockému, tu a tam pokrytému zelení. Rozeznáváme na břehu kulatý maják, jenž spolu s tarifským za noci osvětluje bránu do vod středozemských. Sotva jsme objeli, již Ara- bové bystrým zrakem pronikají do dáli. Tam eí cesty naší. »Tandža, Tandža !e volají. Město Tanger zprvu jako bělostná skvrna jevící se zraku, roste vůčihledě. Obrysy krajinné i sta- vební jasněji vystupují, až konečně zahýbáme v jeho záliv. Slunce právě v nevyličitelné nád- heře zapadá do pozlacených vln Oceanu, zaha- lujíc růžovou záři nádherný obraz města. Přira- zila k nám loďka s rudou vlajkou marokkán- skou. Za ní hned hejno jiných člunů a smečka nezbedných Marokkánců vyvalila se na palubu.

Evropan Tarifo Tandža Tanger Evropa

29 article

Jední sestavují v dlouhé řady naše Araby sou- poutníky, ostatní vrhají se na nás několik ubo- hých Evropanů. Máme času dost za dlouhé procedury vy- loďovaci seznámiti se blíže s rázem obchodni- ckého nadání těchto snědých synů afrického po- břeží. Jsou nosiči, průvodci, penězoměnci a ná- hončí mistních hotelů. Každý z nás obklopen je několika těmi vlky. Hádají a tahají se o nás, řvou, až uši zaléhají, v jedné skupině se do- konce navzájem zuřivě poprali. Ani bys nevěřil, že v žilách těch vychrilých postav koluje ušlech- tilá krev maurská. Oněch Maurů, kteří po vy- puzení ze Španěl zde se usadili. Zavazadla bez ptaní rozebrali a třeba vlastníkům rázně za- kročiti, aby se každý ke svému dostal a po případě se svým tlumokem na vždy se neroze- šel. Menší věci házeji chlapci přes palubu do

Evropan Maur Španěl