1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 226. ze dne 17. srpna 190I.
3
article
= Stoleté jubileum plynového osvětlení.
Z Paříže se oznamuje: V nynější době slaví se tolik
jubileí, avšak stoleté jubileum plynového osvětlení.
jež připadlo na den 11. t. m., minulo úplně nepo-
všimnuto. Dne 11. srpna 1801 uvedena byla Paříž
v úžas podivným divadlem. Večer ozářeny byly sa-
lony a park paláce de Seignelay v ulici St. Dominique
pojednou plameny, jež překonávaly vše, co doposud
bylo viděno. Byl to první pokus plynového osvětlení.
jehož vynálezce Filip Lebon uveřejnil brožuru, v níž
ohlašoval vše, čeho lze očekávati od jeho vynálezu.
Titul této brožury zní: »Thermolampy, aneb kamna,
jež zahřívají a osvětlují s úsporou a poskytují mimo
různé cenné látky hnací sílu, již lze upotřebiti
u všech druhů strojů.« Filip Lebon pomýšlel tudíž
na vše, k čemu lze svítiplynu a odpadků při jeho
výrobě použít, dokonce i na plynový motor, jenž
zaveden teprv od doby poměrně krátké. Avšak
úspěch jeho vynálezu měl jen krátké trvání. Paříž
rychle zapomíná a Filip Lebon, jenž svým bádáním
a svými pokusy uveden byl úplně na mizinu, zemřel
o samotě a v největší bídě kdesi v zapomenutí.
kdežto praktičtí Angličané ujali se myšlénky nešťast-
ného vynálezce a provedli ji r. 1804 s největším úspě-
chem v Londýně. Paříž poznala plynové osvětlení
ve velkém teprve oklikou přes Londýn a zavedla je
teprv roku 1818.
Seignelay
Lebon
Angličan
Paříž
St . Dominique
Londýn
4
article
= Ze života aristokratova. Z Pešti se
oznamuje: V jednom domě na Štěpánském náměstí
v Nové Pešti nalezá se od nedávna ústav k cídění
šatstva a prádla, jehož majitelem jest hrabě Robert
Keglevič. Jest poměrně mladý, jest mu teprv 36 let.
ale zakusil již těžké rány osudu. Otec jeho, hrabě
Edmund Keglevič, tajemník sněmovny magnátů, ze-
mřel chudý. Robert měl se státi knězem a složil
mäturitní zkoušku na katolickém vyšším gymnasiu
v Kaloče. Poněvadž však necítil náklonnost k du-
chovnímu stavu, stal se diurnistou u ředitelstva
uherských státních drah a později u ministerstva
financí. Avšak nechtělo se mu nikterak dařit. Oženil
se s chudou dívkou, Irmou Vacholovou, jež však po
třech letech zemřela. Z tohoto manželství pochází
dcera Margit, nyní 13letá, jež řídí nyní cidírnu. Rok
po smrti své první mauželky oženil se hrabě Kegle-
vič se švadlenou Adélou Viczenovou, jež se však
brzy od něho dala rozvést. Dosáhl místa nižšího
úřadníka státních drah uherských a kromě toho po-
nechal za roční poplatek 1000 korun továrně na
cognac hraběte Roberta Kegleviče v Promontoru
právo na užívání jeho jmena. Přede dvěma měsíci
dal si vyplatit od továrny odbytné 13.000 koruna
z tohoto kapitálu zařídil svůj závod. Spolupracov-
níku »Magyar Hirlapu« stěžoval si hrabě na špatný
obchod i na to, že musil dokonce prodati svoje
jmeno, aby jen mohl žíti.
Keglevič
Robert
Vacholová
Margit
Kegle
Viczenová
Magyar
Pešť
štěpánský náměstí
5
article
= Parník se potopil. Z New Yorku se ozna-
muje: Dřevěný 30 roků starý parník »Mohawk«, jenž
je majetkem Johna H. Starina a jehož se používá
k dopravování výletníků na Glen Island, narazil
onehdy odpoledne v 5 hod. na skálu blíže New
Rochelle a ve 20 minutách se potopil. Na lodi nale-
zalo se 900 osob, ale myslí se, že nikdo nepřišelo
život. »Mohawk« leží nyní ve vodě 30 stop hluboké
mezi tvrzí Slocum a Davenport's Neckem. Nad vodou
vyčnívá jenom jeho hořejší paluba a komín. Výletníci
Glen Island
Slocum
New York
Mohawk
New Rochelle
Davenport ' s Necek
6
article
děkují svůj život chladnosti kapitána a mužstva po-
topené lodi a odvaze mužských cestujících, kteří
pomohli ženám a dítkám do ochranných člunů a pak
teprve pomýšleli na své zachránění. Výletníci byli
vesměs zřízenci Johna W. Greena, majitele klobouč-
nických továren v Danbury, Conn. Asi polovinaz
nich byly ženy a dítky a celá společnost ztrávila
příjemný den na Glen Islandu. Na zpáteční cestě
náhle se loď prudce otřásla a chvíli na to seznali,
že parník narazil na skálu a počíná se potápěti.
Lidé hnali se o závod na hořejší palubu a strhávali
ochranné pásy. Kapitán a mužstvo běželi mezi ně a
snažili se výletníky upokojiti: »Neskákejte do vody«,
volali na ně. »Není žádného nebezpečí a každý bude
mít příležitost se zachrániti.« Podařilo se jim zjed-
nati jakýs takýs pořádek, ač několik lidí přece do
vody se vrhlo a několik ženštin bylo zachváceno
hysterickými křečmi. Chladnokrevnější z cestujících
pomáhali vydatně mužstvu v připevňování ochran-
ných pásů ženám a dítkám a spouštěli je do člunů.
V malé chvíli dostavilo se k potápějícímu se parníku
několik lodí, jež zachránili lidi, kteří do vody na-
skákali a myslí se, že nikdo nepřišel o život.
W Green
Conn
Glen Island
Danbury
7
article
= Výpověď z kaple. Z Londýna se ozna-
muje: Zdejší německá obec dostala výpověď z kaple
v St. James Palace, jíž po mnoho let užívala a jež
dokonce byla považována za kapli vyslaneckou. Ozna-
mují se o tom následující podrobnosti: Německá
obec v kapli v Št. James Palace, existující tu po 200
let, jejímž kazatelem jest církevní rada Frisius, do-
stala právě čtyrnedělní výpověď z kanceláře královy.
Žádosti, aby kaple byla ponechána obci potud, až se
nalezne jiná místnost, nebylo vyhověno. Varhaník
Weber, jenž jest ve službě 57 let, dostal 14denní
výpověď ze svého úřadního bytu. Placení služného
kazateli Frisiovi a varhaníku Webrovi bylo zastaveno.
James
Frisius
Varhaník Weber
Weber
Londýn
St . James Palace
8
article
Dánské bohoslužby v kapli, jež se tu konají po 29
let, byly ponechány. Námitka, že kaple jest zároveň
chrámem německého velevyslanectva, byla odmítnuta
s připomenutím, že nynější německý velevyslanec
jest katolík, při čemž nedbáno toho, že většina úřad
níků velevyslanectva jsou protestanti. Kaple jest ma
jetkem krále anglického, jenž tudíž byl k tomuto opa-
tření úplně oprávněn, ale přes to vzbuzuje toto roz-
hodnutí mezi Němci velmi nepříjemný dojem, jakožto
opatření nepřátelské.
= Vzpoura ve vojenském vězení. Z Athén
se oznamuje: Ve zdejším vojenském vězení, kdež
se nalezá 120 trestanců, udála se těchto dnů nebez-
pečná vzpoura. Dva vězňové odvedení byli z vazby
k vyšetřujícímu soudci. Když se pozdě k večeru vrá-
tili, byli opilí a došlo mezi nimi k prudké hádce
Také ostatních trestanců zmocnilo se rozčilení, še-
ptána jmena těch a oněch jakožto »zrádců« a pojed-
nou rozstoupili se vězňové ve dvě strany, plné nej-
divější zášti, ozbrojení až po uši revolvery a noži,
v Messeňany a Athéňany. Vrchní dozorce, jenž se
snažil rozčilené trestance upokojit, byl by tento po-
kus málem zaplatil životem. Alarmoval stráž. Avšak
rozzuření trestanci bombardovali vojáky cihlamia
zranili těžce nadporučíka a šikovatele. Na zastrašení
buřičů vystřelila stráž počtem 14 mužů do vzduchu,
avšak dosažen tím pravý opak, neboť trestanci jali
se nyní útočit v sevřených řadách, vedeni jakýmsi
jezdcem, jenž je hromovým hlasem pobízel: »Zabte
je! Zabte je!« Stráži nyní nezbylo než vystřeliti do
řad buřičů několik salv, celkem 50 ran. Když se
dým rozprchl, leželo na bojišti sedm mrtvých aneb
smrtelně raněných trestanců. Vyšetřování v této zále-
žitosti bylo již zahájeno.
Němec
Athéňan
Atény
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 17. srpna.
267. hra v předp.
3. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o třech dějstvích s prologem a epi-
logem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier.
Přeložil V. J. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér
Robert Polák.
Konec o půl 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Po prvním dějství přestávka.
Hoffmannův
Složil
J Offenbach
J Barbier
V J Novotná
Anger
Robert Polák
11
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 3/47. hod.
Král
Pištěkův divadlo
12
article
V sobotu 17. srpna.
Pohostinská hra pí Otilie Splavcové a pana Splavce,
člena první americké společnosti páně Ludvíkovy
19715
v Chicaga.
Kupec benátský.
Drama o pěti jednáních od W. Shakespeara.
Splavcová
Splavec
W Shakespeare
Chicago
pán Ludvíkov 19715
13
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
V sobotu 17. srpna.
Začátek o 7. hod.
K dobročinnému účelu.
Zlatá Hva.
Rýmovaná veselohra o třech jednáních. Napsal F. ze
Schönthanů a F. Koppel z Ellfeldu. Přeložil V. Tá-
borský. Režii má pan K. Lier. 19733
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka u Nár
divadla, Kapra a Kotka na Smíchově v Palackého tř.
F Koppel
Ellfeld
V Tá
K Lier
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
Palacký třída
národní divadlo
15
title
Koncerty a zábav
16
article
dne 17. srpna.
17
article
Trunečkova plzeňská pivnice
Trunečkova plzeňská pivnice
„U Blaníka“ na Kr. Vinohradech. Dnes i každou
sobotu koncert sal. kap. p. Kovaříka. Výtečná
Výhr. plzeňský „Prazdroj“
domácí kuchyně.
19667
na Smíchově, stan. eletr. dr.
„U nUuu Dnes a každ. sobotu zahr. konc.
kap. Čermákovy. Vstup volný. Vybr. program.
Měšť. obědy a večeře v hojném výběru. Zna-
menitá piva. Telef. 2037. Fr. Strejček, restaur.
19720
Trunečkův
Kovařík
doktor
Čermákův
František
Strejček
Smíchov
U Blaník
19
article
», matičko, matičko, proč bůh ho nechal zemříti,
když jsme ho tolik potřebovali?«
20
article
Dříve nežli se setmělo, Frere uložil tělo ve stín
skály, přikryl mu kabátcem obličej a položil kameny
na vrch.
Události byly se vyvinuly tak neuvěřitelně rychle,
že Frere nemohl si ani představiti, že z pěti osob, jež
byly v této pustině zanechány, od předešlého večera dvě
již zemřely.
A když Frere skutečně si tuto pravdu řádně uvě-
domil, myslil na to, na koho přijde teď řada.
Paní Vichersová, úplně vyčerpána rozčilením a sta-
rostmi dne, uchýlila se záhy na lůžko.
Svlvie, jež nechtěla mluviti s Frerem, sledovala
matku svou.
Tento důkaz zcela pro něj nevysvětlítelného odporu
dívčina proti němu urážel Morice více, nežli sám si chtěl
přiznati.
Hněval se na ni, že ho nemůže ztrpěti a přece ni-
čeho nečinil, aby jej usmířil.
Se zvláštním zadostučiněním ale myslil Frere na to,
jak Sylvie od nynějška bude musit hleděti na něj jako
na jediného ochránce svého.
Kdyby byla Sylvie bývala o několik let starší, byl
by opravdu myslil, že jest do ní zamilován!
Frere
Vichersová
Moric
Sylvius
21
article
Paní Vichersová, probuzena zatím rovněž lomozem,
přemohla zděšení své i utrhla kus látky ze šatu svého,
z něhož připravila obvazek dostatečné délky i obvázala
ránu lodivodovu.
Frere ohledl se nyní, zanechal-li Grimes v soudku
ještě trošek rumu, aby zvlhčil jím aspoň rty zmírajícího
a snad aby jej přivolal opět k životu.
Grimes však, když byl se rumu hodně napil, pře
vrátil soudek a písek vyschlý vpil do sebe hltavě každou
krůpěj drahocenného nápoje.
Sylvie přinesla tudíž vody z potoka a když byla
paní Vichersová omyla jí hlavu Batesovu, tento opět ožil.
Paní Vichersová podojila kozu, práce to, kterouž
nebyla konala nikdy před tím v životě svém a Bates
napil se chtivě mléka z číšky, ale zvrátil okamžitě
opět vše.
Nepochybně bylo také vnitřní ústrojí jeho těžce zra-
něno, takže zřejmě nastal rozklad jeho sil.
Nikdo ze společnosti celé nepociťoval chuti ke sní-
daní; pouze Frere, jehož citlivost nebyla přece tak značná
jako u ostatních, snědl kus masa a chleba.
V ukrutné sobeckosti jeho připadlo mu na mysl, že
nyní, kdy Grimes zahynul, zásoby déle potrvají a že kdyby
také Bates zemřel, zvětšil by se podíl, na každého při-
padající.
Nevyslovil ale myšlenky té, nýbrž seděl zde tiše,
držel hlavu raněného na kolenou svých a odháněl mouchy,
na něj dotírající.
Potom opět vyvstalo v duši jeho náhlé přání, aby
lodivod nezemřel, neboť pomyslil — že zůstal by pak na
ostrově zcela sám a samojediný musil by se o ženy
starati.
Ztracen pro život.
Vichersová
ohledl
Grimes
Sylvius
Batesův
Bates