ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 91310cc0-66ef-11dc-9818-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: place 45, person 34, org 9, work 3
1 article
Co v pohraničném pásu českém jen poněkud může, stěhuje se přes hranice na lepší bydloa lidé ti raději budou v Německu nějaký čas trpět neb dovnitř této země se stěhovat a práci hle- dat, než by jim napadlo vrátit se domů.A příslušník německý to také neučiní. Pokládal by to ve své germánské nadutosti za ponížení. Kdyby se ale přece tak stalo, pak ovšem nade- šla by povinnost, aby vláda zdejší totéž na ochranu svého dělného lidu činila, co činí vláda německá, jejíž zásadou je: Nejdříve musí být dobře opatřen člověk můja potom teprve c izí.
Německo
2 title
Denní zprávy.
3 article Z Valašska. Napsal Alois Chytil
Z Valašska. Napsal Alois Chytil A řekněte Valachovi, aby strom okopal. na zimu zalíčil a obvázal a důkladně prořeza — on se na vás podívá, kývne hlavou a mysl si: jak jsi hloupý! Chraň bůh, aby na strom ruku vložil. A přece nesl by ovoce až trojnásobné, ja- kosti nesrovnatelně lepší, kdyby se mu věno- vala nějaká péče. Dvě, tři léta odpočívá strom, zarodil-li je- denkrát a to jen proto, že veškeru sílu odbírají mu neplodné výhonky. Okres vyzovský je počtem ovocných stromů v zemích koruny české — první. Jaký kapitál to leží v něm zakopán — nevědomostí lidu A jaký kapitál dal by se dobyti z racionálního chovu dobytka, hovězího i skopového! Stále má Valach na mysli, že dříve bylo lépe, ale zapomíná, že dříve šatil se tím, co urobil si sám — od opánek až po huňatou čepici, že dobytek byl lepší, že celá stáda ovcí byla mu k ruce — a toho nejen teď nemá, nýbrž v obráceném poměru dodávati musí. R. 1898 učinil František hrabě ze Seileru záslužný pokus — v deseti vsích svých zařídil jubilejní sady. Několik tisíc vzácných štěpů na ně obětoval — a ptejte se: Kde jsou ty sady? Ani památky po nich. Není škoda toho materiálu? Lid valašský je naprosto nepřístupný novo- tám. Činí to jeho zděděná nedůvěřivost. Ne- smíme mu to zazlívati. Pomněme jen: Nemluvíc o vpádech asijských hord Poela IV. a Matěj Trenčanský činili strašné zádavy na Valašsku. Král Matyáš Korvin za sporů svých s mocným Sternberkovcem Matů- šem na Lukově a potom s králem Jiřím uved je na pokraj záhuby. A válka třicetiletá ?1 Nechtějíce náboženství svého se vzdáti (byliť přijali víru českobratrskou a z nátlaku později protestantskou) zvedli zbraně proti moci Ferdinanda II. a stali se postrachem celé země. Plenili hrady, zámky i města, pomáhali Švédům dobýti Olomouce a Kroměříž stekli oni.
Chytil Valach František hrabě Matěj trenčanský Korvin Jiří Ferdinand Švéda Valašsko Seiler Lukov Olomouc Kroměříž
4 article
Ale ten strašně krvavý trest Nebylo šibenic na věšení, nebylo mečů na stínání — a tož po stromech je dávili a škrtili a kyji je mlátili ! !! Samy vrchnosti lekly se, bude-li vraždění to trvati déle, že se statky jejich úplně vylidní Celé stuletí trvala krvavá ta nejistota. Sotv skončila válka třicetiletá a odbyla porážka vse- tínská, nastaly nájezdy Tatarů z r. 1664.—1666. Celé vesnice zůstaly vybity a obyvatelstvo rozprá- šeno po horách. V chatách z chvoje prožívali kruté zimy ve skalách. A za Marie Terezie znovu zahrávánosi svévolně s nimi. Teprve Josef II. učinil nejistotě konec svým tolerančním patentem. Za takového stavu věci není divu, že vý značnou známkou Valacha stala se naprostá ne- důvěřivost! Proto ani opravy a novoty nemají tam pří- stupu a místo aby lidu prospěly, stanou se mu záhubou. A přece je nejvyšší čas, aby zjednala se náprava, aby nový duch do Valachů byl upraven. A tu dovolím si poznamenati: Všecka práce marna, dokud nezískáte si důvěry lidu. Marny přednášky, marny večírky, dokud nezvrátíte jeho nedůvěřivost. Jděte mezi lid, nestraňte se ho, je dobrý, jen okolnostmi zhnětený, těšte, pomá- hejte, raďte, ukazujte, ponoukejte! A teprve když poslechne, pracujte dále, hromadně. A slavnému čes. odboru zemědělské rady pro markrabství moravské: *) Viz cpnní číslo ze dne 9. června. Pomoc rychlé je nytná — ala poměry žadují napřed studia, aby pomoc nezvrhla sev záhubu.
Tatar Marie Terezia Josef II Valach
5 article
— Za Alexandra Neklana a moravské kuriátní veto bojuje dnešní »Politik s naším listem na prvním místě své »denní kroniky« Kronikář vážné naší sousedky nemůže nijak na lézti v článku příležitostného spolupracovník svého, znamenajícího »Alexandr Neklan« ten- denci, kterou my mu připisujeme a sice ten- denci, že měli čeští poslanci slíbiti šl. Körbrovi upuštění od obstrukce za ústupek zavedení » mateř- ské řeči« za »řeč obcovací« do sčítacích rubrik. V odpovědi své na naši adresu v »Politik« od »Alex. Neklana« v č. 224. dopol. uveřejněné, o niž běží, čteme na str. 3. sloupec 1. počí- najíc řádkou 12. toto: »Ministerstvo Clarovo zrušilo nařízením ze dne 14. října 1899 Gau- tschova jazyková nařízení a ministerstvo Kör- brovo z toho důvodu a za účelem zjednání vý- konnosti posl. sněmovny, jakož i po rozpuštění sněmovny 8. června vykonaném bylo naplnéno snahou hrozící obstrukci českých poslanců zabrániti a zástupce če- ských poslanců mírněji naladiti. Vzdor tomu spokojili se v záležitosti sčítání lidu na den 31. prosince 1900 ustano- veného, po případě predestinovaní zástupci českého lidu tím, že zmíněnou interpellaci českému sněmu podali atd. atd.« Jestliže nevysvítá z tohoto místa Neklanovy odpovědi, že poslanci čeští měli šl. Körbrovi slíbiti upuštění od ob- strukce za naznačený ústupek, jde z něho na- jisto na jevo, že jej měli požádati, aby takový ústupek učinil, oni že upustí od obstrukce, což jest pěšky jako za vozem, jak se říká. B Neklan žádal něco podobného i na prede- stinovaných zástupcích českého lidu, tedy na kandidátech, což jest ještě ne- lidským zostřením tohoto očividného nesmyslu.
Neklan Körbr Alex Clarův Neklanův Gao Kör
6 article
Jest patrno, že denní kronikář »Politiky« ne- čte Neklana, což mu ovšem nelze zazlíti, ba prozrazuje to dokonce dobrý vkus, nebot uvedený úryvek z jeho příležitostné moudrosti ukazuje, jakou má venkoncem cenu. Ale potom nemá řečený kronikář práva vytýkati někomu jinému zapomětlivost anebo že něco v »Lid. Novinách« nečetl. Ostatně nejde mezi námi a »Politik« o to, co poslanci činiti měli, nýbrž spíše o sanglantní urážku, způsobenou Neklanem těmto zástupcům českého lidu. Praví-li »Politik«, že svou zmínkou, zdali uražení zakročí či ne- zakročí proti ní následkem této urážky, voláme na ni policii strany, vysvítalo by z toho, že jen policajti mají právo starati se o urážky jim způsobené. Co se týče nízkosti »obcovac. mluvy« p. Al. Neklana, brněnský normal spro- sťáctví, klerikální »Hlas«, je zase úplně na jeho straně a má nekřesťanskou radost ze »zhutně- ného« prý přece jen tělesného výprasku, který Neklan a »Politik« na české poslance svolává.
Neklan Hlas Lido
7 article
Ve své odpovědi pan Neklan pozastavuje se nad tím, že pravíme o »Hlasu«, že kručí nad jeho články rozkoší a to že se říká jen o vnitř- nostech. Podle našeho vědomí nekručí v češtině jenom vnitřnosti. Leč dosti nechutného Ne- klana. To, co praví »Politik« o našem posled- ním článku ve příčině veta moravského, obsahuje zásadní omyl, v tom směru, že si celý sloupec přivlastňuje jako polemiku proti sobě, kdežto článek náš věnován jest důkazu, že obsahuje-li český výměr kuriátního veta skutečně jen po- jistku neměnitelnosti volebního a jednacího řádu moravského sněmu, jest celá vyrovnací akce zbytečnou, když evoluce česká na Moravě, jak dr. Žáček, dr. Stránský a »Mor. Orlice« dí. jest vyloučena a když německé minimum nikdy nemůže klesnouti na čtvrt mandátu a jeden, že však akce tato jest se strany české hříchem, pakliže evoluce tato jest možnou a paklíže toto nebezpečí hrozí Němcům, jak oni sami pře- svědčení jsou a jak nasvědčuje akce vyrovnací jimi zahájená. To jsou ovšem věci nekonečně důležitější, ale právě důležitější a zásadní věci jsou v moravských smiřovačkách pro »Politik« a soudruhy prázdným otvorem ve vesmíru. Na- prosto zbytečným jest pak ujištění »Politiky«. »že jí pohříchu schází dar budoucí věci před vídati.« To jest také náš skálopevný náhled.
Neklan doktor Stránský Mor Němec Morava Orlice moravský sněm
8 article
— Úmrtí. Ve Zvoleněvsi zemřel včera odpol pan Václav Vaněk, přednosta stanice rak. -uher- dráhy ve věku 52 let. Pochován bude ve Zvoleněvsi v neděli o 3. hod. odpol. — Dne 8. t. m. zemřel v Předlicích u Trmic v Čechách bývalý hospodářský ředitel z Dirné, později nájemce dvora Kalešovau Roudnice pan František Vondrák ve stáří 79 let. Pro svou bodrou povahu byl zvláště na Roudnicku všeobecně oblíben. — Čosáci chmole a naše železnice, Píše se nám z Rakovníka: Tyto dny přijíždějí k nám tisíce lidí, z chudších krajin celých Čech ma če- sání chmele. Jedna okolnost velice překvapuje.
Vaněk Vondrák Zvoleněves Předlice Trmice Čechy Dirný Rakovník Kalešovau Roudnice
9 article
Všechny ty tisíce dělných lidi platí na drahách plný obnos za jízdu a jsou to lidé ponejvíce nejchudší! Deráhy vydělávají tisíce na nejchudších a do- sud nikdo si toho nevšiml, dosud nikdo na to nepo- myslil, neupozornil, dosud nikdo nepostaral se o ná- pravu! To není výtka! Interessenty v prvé řadě jsou česáci chmele a hospodáři. Jejich povinností je sta- rati se o snížení jízdného na drahách. M ají- li dělnické lístky dělníci průmy sloví, proč jich nemají míti dělníci hospo- dářští? Nechť česáci žádají jako dělníci průlmysloví na přednostovi své stanice legitimace dělnické, jež starosta dotyčné obce vypiní a na jichž základě má každý dělník slevu. Budou-li se dráhy zdráhat, musí se podniknouti kroky, aby pro příští rok zjednána byla odpomoc. Vznášíme tudíž tímto ve- řejně žádost na předsednictvo země- dělské rady, aby učinilo potře bné kroky a na předsednictvo sboru posla- neckého strany mladočeské, abyz vlastní iniciativy učinilo potřebné opatření, aby přimělo ministerstvo že- leznic k slevě pro česáky chmele a aby známost o tom rozšířena byla v ob- cích, odkudž nejvíce česáků přichází.
10 article
— Ke sbírání hub. V jížních Čechách a po- kud se dočísti možno i v jiných krajinách, zakazují někteří majitelé lesů přístup do nich sběratelům hub. Jednou příčinou zákazu jest také ta okolnost, že valná část sběratelů hub počíná si velice nešetrně a barbarsky při hledání; vytrhují hříbky celé ze země, mech do kola odhrabují, kdežto přece jest předním pravidlem při sbírání hub, že se má hříbek odříznouti a konec kořínku v zemi nechati. Počíná- ním takovýmto by byly v brzku veškery lesy olou- peny o veleužitečnou ozdobu, naše vonné a úhledné hřiby. Majitelům lesů pak není možno se diviti, že nedají si les tak ničiti, jak si to někteří necitelní lidé dovolují. — První výlet na Ještěd a do jizerských hor uspořádá klub českých turistů ve dnech od 24. až do 27. srpna. S výletem spojena bude návštěva odborů v Liberci, ve Vysokém nad Jiz. a v Jilem nici. Vůdce výletu řídící učitel pan Jan Buchar, jed natel odboru v Jilemnici. Program: Dne 24. srpna (sobota): Odjezd z Prahy (nádraží Františka Josefa) ráno v 7 h. 24 m. Příjezd do Liberce ve 12 h. 49 m Oběd v České besedě. Odpoledne výlet na Ještěd Večer pobyt v besedě. O ubytování bude dobře po- staráno. — Dne 25. srpna (neděle): Ráno v 5 hodin 27 min. odjezd z Liberce dráhou do Hejnic (přes Raspenavu). Příjezd do Hejnic v 6 h. 25 m. Snídaně v hotelu »u města Vídně«, Pochod údolím Černého Štolpichu (Stolpichstrasse) na »Vyhlídku«. Sestup do Myslivny Smědova. Oběd. Návrat údolím Smědí Weissbachem a Hejnicemi) do Libverdy. Nocleh. — Dne 26. srpna (pondělí): Libverda. Tafelfichte. Po- chod po hlavním hřebenu jizerských hor (Domky na hřebeně, osada Vel. Jizera atd.) do Karlsthalu. Zde nocleh. — Dne 27. srpna (úterý): Pochod k Wur- zelsdorfu, na Štěpánovu výšinu; odtud povozy do
Buchar František Josef Štěpánův Čechy Ještěd jizerský hora Liberec Vysoký nad Jizera Jilemnice Praha Hejnice Raspenava Vídeň Libverda Vela Jizera Karlsthal Český beseda Myslivna Smědov Libverda Černý Štolpich údolí Smědí Weissbach
11 article
Vysokého. Po obědě sestup do údolí Jizery. Ze sta- nice Jablonec nad Jiz. (odjezd ve 3 h. 22 m.) neb Hradsko (odjezd ve 3 h. 33 m.), návrat přes Jilem- nici k domovu. (Příjezd do Prahy v 10 hodin večer.) Ku přehledu navržené výletní tury hodí se mapy gen. štábu (1: 75.000): Turnov, Liberec, Harrachov, Vrchlabí. Přihlášky k tomuto zajímavému výletu s udáním počtu osob přijímá včetně do úterý dne 20. srpna t. r. kancelář K. Č. T. v Praze, Jungman- nova tř. čís. 15 n. a vůdce výletu, jednatel odboru jilemnického p. Jan Buchar, řídící učitel v Dol. Ště- panicích u Jilemnice. S přihláškou nutno zaslati zá- ohu za osobu 20 korun (která se zúčtuje) na za- jištění noclehů a stravování. — Jizerské hory byly dosud zřídka navštěvovány českými turisty. Založení odborů K. Č. T. v Liberci a ve Vysokém n. J. při- spěje najisto ke zvýšení návštěvy i této půvabnéa v pravdě turisticky velmi zajímavé obruby horské na zněmčilém českém severu. Klub českých turistů pod- poruje tuto snahu svých odborů pořádáním této vý- pravy, dává vhodnou příležitost všem českým turi- stům, aby vlastním seznáním přečetných půvabůa kras zapomenutých hor jizerských své turistické zkušenosti platně doplnili a rozmnožili. Již z toho ohledu dlužno tomuto podniku přáti zdaru nejlep- šího. Bližší zprávy sdělí se v čas v denních listech. Za Ústřední výbor klubu českých turistů: Vrati- slav Pasovský, předseda, Karel Pohnert, jednatel.
K Č Buchar Pohnert Jizera Jablonec nad Jizera Hradsko Jilem Praha Turnov Liberec Harrachov Vrchlabí Dolo Jilemnice jizerský hora Jungman
12 article
— Průtrž mračen. Ve čtvrtek dne 15. t. m. k šesté hodině odpolední stiženy byly krajiny be- chyňské, milevské, sedlčanské prudkým lijákema hroznou bouří; na mnohých místech spustila se pravá průtrž mračen, tak že opětně bývalé výmoly, způso- bené již při průtržích dne 29. m m. ještě prohlou- beny a rozšířeny. Mraky tak černé pokryly oblohu, že panovalo venku příšeří, v bytech však byla úplná tma. — Zbloudilý poštovní holub. V úterý tento týden odpoledne řádila nad Českou Křemží a okolím prudká bouře s lijákem. Za tohoto lijáku vlétl do dvora domu p. Reitingra v Č. Křemži holub, celý promočený, přidružil se ke kuřatům a s nimi také do kurníku se ukryl. V domě bydlící řidící učitel na odpočinku p. O. Blažek, jemuž kuřata náleží, pozo- roval tento přírostek, ale nevěnoval mu z počátku mnoho pozornosti. Pak ale připadlo mu na mysl, že by holub, v kurníku se usídlivší mohl býti zbloudi- lým poštovním holubem, prohlédl jej a skutečně do- mněnka jeho se potvrdila. Holub byl skutečně holu- bem poštovním, vyslaným od jisté společnosti ve Vídni, jak zřejmo jest z následujícího nápisu, vyti- štěného vespod na letkách: »Internationale Talametr- Gessellschaft, Bureauxfiliale Wien IX, Vereinstiege 3.« Na pravé noze pak měl holub navlečený kroužek, na němž ve čtverečku vyraženo bylo číslo 94 a mimo to ještě dále vyryto číslo 240. Z toho souditi se dá, že jmenovaná společnost vyslala holuba kamsi za
Blažek Holub Křemže Č . Křemže Vídeň Bureauxfiliale Wien internationale Talametr Gessellschaft