1
article
Co v pohraničném pásu českém jen poněkud
může, stěhuje se přes hranice na lepší bydloa
lidé ti raději budou v Německu nějaký čas trpět
neb dovnitř této země se stěhovat a práci hle-
dat, než by jim napadlo vrátit se domů.A
příslušník německý to také neučiní. Pokládal
by to ve své germánské nadutosti za ponížení.
Kdyby se ale přece tak stalo, pak ovšem nade-
šla by povinnost, aby vláda zdejší totéž na
ochranu svého dělného lidu činila, co činí vláda
německá, jejíž zásadou je: Nejdříve musí
být dobře opatřen člověk můja
potom teprve c izí.
Německo
3
article
Z Valašska.
Napsal Alois Chytil
Z Valašska.
Napsal Alois Chytil
A řekněte Valachovi, aby strom okopal.
na zimu zalíčil a obvázal a důkladně prořeza
— on se na vás podívá, kývne hlavou a mysl
si: jak jsi hloupý!
Chraň bůh, aby na strom ruku vložil.
A přece nesl by ovoce až trojnásobné, ja-
kosti nesrovnatelně lepší, kdyby se mu věno-
vala nějaká péče.
Dvě, tři léta odpočívá strom, zarodil-li je-
denkrát a to jen proto, že veškeru sílu odbírají
mu neplodné výhonky.
Okres vyzovský je počtem ovocných stromů
v zemích koruny české — první. Jaký kapitál
to leží v něm zakopán — nevědomostí lidu
A jaký kapitál dal by se dobyti z racionálního
chovu dobytka, hovězího i skopového!
Stále má Valach na mysli, že dříve bylo
lépe, ale zapomíná, že dříve šatil se tím, co
urobil si sám — od opánek až po huňatou
čepici, že dobytek byl lepší, že celá stáda ovcí
byla mu k ruce — a toho nejen teď nemá,
nýbrž v obráceném poměru dodávati musí.
R. 1898 učinil František hrabě ze Seileru
záslužný pokus — v deseti vsích svých zařídil
jubilejní sady. Několik tisíc vzácných štěpů na
ně obětoval — a ptejte se: Kde jsou ty sady?
Ani památky po nich. Není škoda toho
materiálu?
Lid valašský je naprosto nepřístupný novo-
tám. Činí to jeho zděděná nedůvěřivost. Ne-
smíme mu to zazlívati.
Pomněme jen:
Nemluvíc o vpádech asijských hord
Poela IV. a Matěj Trenčanský činili strašné
zádavy na Valašsku. Král Matyáš Korvin za
sporů svých s mocným Sternberkovcem Matů-
šem na Lukově a potom s králem Jiřím uved
je na pokraj záhuby.
A válka třicetiletá ?1
Nechtějíce náboženství svého se vzdáti
(byliť přijali víru českobratrskou a z nátlaku
později protestantskou) zvedli zbraně proti moci
Ferdinanda II. a stali se postrachem celé země.
Plenili hrady, zámky i města, pomáhali Švédům
dobýti Olomouce a Kroměříž stekli oni.
Chytil
Valach
František hrabě
Matěj trenčanský
Korvin
Jiří
Ferdinand
Švéda
Valašsko
Seiler
Lukov
Olomouc
Kroměříž
4
article
Ale ten strašně krvavý trest
Nebylo šibenic na věšení, nebylo mečů na
stínání — a tož po stromech je dávili a škrtili
a kyji je mlátili ! !!
Samy vrchnosti lekly se, bude-li vraždění
to trvati déle, že se statky jejich úplně vylidní
Celé stuletí trvala krvavá ta nejistota. Sotv
skončila válka třicetiletá a odbyla porážka vse-
tínská, nastaly nájezdy Tatarů z r. 1664.—1666.
Celé vesnice zůstaly vybity a obyvatelstvo rozprá-
šeno po horách. V chatách z chvoje prožívali kruté
zimy ve skalách.
A za Marie Terezie znovu zahrávánosi
svévolně s nimi. Teprve Josef II. učinil nejistotě
konec svým tolerančním patentem.
Za takového stavu věci není divu, že vý
značnou známkou Valacha stala se naprostá ne-
důvěřivost!
Proto ani opravy a novoty nemají tam pří-
stupu a místo aby lidu prospěly, stanou se mu
záhubou.
A přece je nejvyšší čas, aby zjednala se
náprava, aby nový duch do Valachů byl
upraven.
A tu dovolím si poznamenati: Všecka práce
marna, dokud nezískáte si důvěry lidu. Marny
přednášky, marny večírky, dokud nezvrátíte jeho
nedůvěřivost. Jděte mezi lid, nestraňte se ho,
je dobrý, jen okolnostmi zhnětený, těšte, pomá-
hejte, raďte, ukazujte, ponoukejte! A teprve
když poslechne, pracujte dále, hromadně.
A slavnému čes. odboru zemědělské rady
pro markrabství moravské:
*) Viz cpnní číslo ze dne 9. června.
Pomoc rychlé je nytná — ala poměry
žadují napřed studia, aby pomoc nezvrhla sev
záhubu.
Tatar
Marie Terezia
Josef II
Valach
5
article
— Za Alexandra Neklana a moravské
kuriátní veto bojuje dnešní »Politik s naším
listem na prvním místě své »denní kroniky«
Kronikář vážné naší sousedky nemůže nijak na
lézti v článku příležitostného spolupracovník
svého, znamenajícího »Alexandr Neklan« ten-
denci, kterou my mu připisujeme a sice ten-
denci, že měli čeští poslanci slíbiti šl. Körbrovi
upuštění od obstrukce za ústupek zavedení » mateř-
ské řeči« za »řeč obcovací« do sčítacích rubrik.
V odpovědi své na naši adresu v »Politik« od
»Alex. Neklana« v č. 224. dopol. uveřejněné,
o niž běží, čteme na str. 3. sloupec 1. počí-
najíc řádkou 12. toto: »Ministerstvo Clarovo
zrušilo nařízením ze dne 14. října 1899 Gau-
tschova jazyková nařízení a ministerstvo Kör-
brovo z toho důvodu a za účelem zjednání vý-
konnosti posl. sněmovny, jakož i po rozpuštění
sněmovny 8. června vykonaném bylo naplnéno
snahou hrozící obstrukci českých
poslanců zabrániti a zástupce če-
ských poslanců mírněji naladiti.
Vzdor tomu spokojili se v záležitosti
sčítání lidu na den 31. prosince 1900 ustano-
veného, po případě predestinovaní zástupci českého
lidu tím, že zmíněnou interpellaci českému
sněmu podali atd. atd.« Jestliže nevysvítá
z tohoto místa Neklanovy odpovědi, že poslanci
čeští měli šl. Körbrovi slíbiti upuštění od ob-
strukce za naznačený ústupek, jde z něho na-
jisto na jevo, že jej měli požádati, aby takový
ústupek učinil, oni že upustí od obstrukce, což
jest pěšky jako za vozem, jak se říká. B
Neklan žádal něco podobného i na prede-
stinovaných zástupcích českého
lidu, tedy na kandidátech, což jest ještě ne-
lidským zostřením tohoto očividného nesmyslu.
Neklan
Körbr
Alex
Clarův
Neklanův
Gao
Kör
6
article
Jest patrno, že denní kronikář »Politiky« ne-
čte Neklana, což mu ovšem nelze zazlíti,
ba prozrazuje to dokonce dobrý vkus, nebot
uvedený úryvek z jeho příležitostné moudrosti
ukazuje, jakou má venkoncem cenu. Ale potom
nemá řečený kronikář práva vytýkati někomu
jinému zapomětlivost anebo že něco v »Lid.
Novinách« nečetl. Ostatně nejde mezi námi a
»Politik« o to, co poslanci činiti měli, nýbrž
spíše o sanglantní urážku, způsobenou Neklanem
těmto zástupcům českého lidu. Praví-li »Politik«,
že svou zmínkou, zdali uražení zakročí či ne-
zakročí proti ní následkem této urážky, voláme
na ni policii strany, vysvítalo by z toho, že
jen policajti mají právo starati se o urážky
jim způsobené. Co se týče nízkosti »obcovac.
mluvy« p. Al. Neklana, brněnský normal spro-
sťáctví, klerikální »Hlas«, je zase úplně na jeho
straně a má nekřesťanskou radost ze »zhutně-
ného« prý přece jen tělesného výprasku, který
Neklan a »Politik« na české poslance svolává.
Neklan
Hlas
Lido
7
article
Ve své odpovědi pan Neklan pozastavuje se nad
tím, že pravíme o »Hlasu«, že kručí nad
jeho články rozkoší a to že se říká jen o vnitř-
nostech. Podle našeho vědomí nekručí v češtině
jenom vnitřnosti. Leč dosti nechutného Ne-
klana. To, co praví »Politik« o našem posled-
ním článku ve příčině veta moravského, obsahuje
zásadní omyl, v tom směru, že si celý sloupec
přivlastňuje jako polemiku proti sobě, kdežto
článek náš věnován jest důkazu, že obsahuje-li
český výměr kuriátního veta skutečně jen po-
jistku neměnitelnosti volebního a jednacího řádu
moravského sněmu, jest celá vyrovnací akce
zbytečnou, když evoluce česká na Moravě, jak
dr. Žáček, dr. Stránský a »Mor. Orlice« dí.
jest vyloučena a když německé minimum nikdy
nemůže klesnouti na čtvrt mandátu a jeden, že
však akce tato jest se strany české hříchem,
pakliže evoluce tato jest možnou a paklíže toto
nebezpečí hrozí Němcům, jak oni sami pře-
svědčení jsou a jak nasvědčuje akce vyrovnací
jimi zahájená. To jsou ovšem věci nekonečně
důležitější, ale právě důležitější a zásadní věci
jsou v moravských smiřovačkách pro »Politik«
a soudruhy prázdným otvorem ve vesmíru. Na-
prosto zbytečným jest pak ujištění »Politiky«.
»že jí pohříchu schází dar budoucí věci před
vídati.« To jest také náš skálopevný náhled.
Neklan
doktor
Stránský
Mor
Němec
Morava
Orlice
moravský sněm
8
article
— Úmrtí. Ve Zvoleněvsi zemřel včera odpol
pan Václav Vaněk, přednosta stanice rak. -uher-
dráhy ve věku 52 let. Pochován bude ve Zvoleněvsi
v neděli o 3. hod. odpol. — Dne 8. t. m. zemřel
v Předlicích u Trmic v Čechách bývalý hospodářský
ředitel z Dirné, později nájemce dvora Kalešovau
Roudnice pan František Vondrák ve stáří 79 let.
Pro svou bodrou povahu byl zvláště na Roudnicku
všeobecně oblíben.
— Čosáci chmole a naše železnice, Píše
se nám z Rakovníka: Tyto dny přijíždějí k nám
tisíce lidí, z chudších krajin celých Čech ma če-
sání chmele. Jedna okolnost velice překvapuje.
Vaněk
Vondrák
Zvoleněves
Předlice
Trmice
Čechy
Dirný
Rakovník
Kalešovau Roudnice
9
article
Všechny ty tisíce dělných lidi platí
na drahách plný obnos za jízdu a jsou
to lidé ponejvíce nejchudší! Deráhy
vydělávají tisíce na nejchudších a do-
sud nikdo si toho nevšiml, dosud nikdo na to nepo-
myslil, neupozornil, dosud nikdo nepostaral se o ná-
pravu! To není výtka! Interessenty v prvé řadě jsou
česáci chmele a hospodáři. Jejich povinností je sta-
rati se o snížení jízdného na drahách. M ají- li
dělnické lístky dělníci průmy sloví,
proč jich nemají míti dělníci hospo-
dářští? Nechť česáci žádají jako dělníci průlmysloví
na přednostovi své stanice legitimace dělnické, jež
starosta dotyčné obce vypiní a na jichž základě má
každý dělník slevu. Budou-li se dráhy zdráhat, musí
se podniknouti kroky, aby pro příští rok zjednána
byla odpomoc. Vznášíme tudíž tímto ve-
řejně žádost na předsednictvo země-
dělské rady, aby učinilo potře bné
kroky a na předsednictvo sboru posla-
neckého strany mladočeské, abyz
vlastní iniciativy učinilo potřebné
opatření, aby přimělo ministerstvo že-
leznic k slevě pro česáky chmele a aby
známost o tom rozšířena byla v ob-
cích, odkudž nejvíce česáků přichází.
10
article
— Ke sbírání hub. V jížních Čechách a po-
kud se dočísti možno i v jiných krajinách, zakazují
někteří majitelé lesů přístup do nich sběratelům
hub. Jednou příčinou zákazu jest také ta okolnost,
že valná část sběratelů hub počíná si velice nešetrně
a barbarsky při hledání; vytrhují hříbky celé ze
země, mech do kola odhrabují, kdežto přece jest
předním pravidlem při sbírání hub, že se má hříbek
odříznouti a konec kořínku v zemi nechati. Počíná-
ním takovýmto by byly v brzku veškery lesy olou-
peny o veleužitečnou ozdobu, naše vonné a úhledné
hřiby. Majitelům lesů pak není možno se diviti, že
nedají si les tak ničiti, jak si to někteří necitelní
lidé dovolují.
— První výlet na Ještěd a do jizerských
hor uspořádá klub českých turistů ve dnech od 24.
až do 27. srpna. S výletem spojena bude návštěva
odborů v Liberci, ve Vysokém nad Jiz. a v Jilem
nici. Vůdce výletu řídící učitel pan Jan Buchar, jed
natel odboru v Jilemnici. Program: Dne 24. srpna
(sobota): Odjezd z Prahy (nádraží Františka Josefa)
ráno v 7 h. 24 m. Příjezd do Liberce ve 12 h. 49 m
Oběd v České besedě. Odpoledne výlet na Ještěd
Večer pobyt v besedě. O ubytování bude dobře po-
staráno. — Dne 25. srpna (neděle): Ráno v 5 hodin
27 min. odjezd z Liberce dráhou do Hejnic (přes
Raspenavu). Příjezd do Hejnic v 6 h. 25 m. Snídaně
v hotelu »u města Vídně«, Pochod údolím Černého
Štolpichu (Stolpichstrasse) na »Vyhlídku«. Sestup do
Myslivny Smědova. Oběd. Návrat údolím Smědí
Weissbachem a Hejnicemi) do Libverdy. Nocleh. —
Dne 26. srpna (pondělí): Libverda. Tafelfichte. Po-
chod po hlavním hřebenu jizerských hor (Domky na
hřebeně, osada Vel. Jizera atd.) do Karlsthalu. Zde
nocleh. — Dne 27. srpna (úterý): Pochod k Wur-
zelsdorfu, na Štěpánovu výšinu; odtud povozy do
Buchar
František Josef
Štěpánův
Čechy
Ještěd
jizerský hora
Liberec
Vysoký nad Jizera
Jilemnice
Praha
Hejnice
Raspenava
Vídeň
Libverda
Vela
Jizera
Karlsthal
Český beseda
Myslivna Smědov
Libverda
Černý Štolpich
údolí Smědí Weissbach
11
article
Vysokého. Po obědě sestup do údolí Jizery. Ze sta-
nice Jablonec nad Jiz. (odjezd ve 3 h. 22 m.) neb
Hradsko (odjezd ve 3 h. 33 m.), návrat přes Jilem-
nici k domovu. (Příjezd do Prahy v 10 hodin večer.)
Ku přehledu navržené výletní tury hodí se mapy
gen. štábu (1: 75.000): Turnov, Liberec, Harrachov,
Vrchlabí. Přihlášky k tomuto zajímavému výletu
s udáním počtu osob přijímá včetně do úterý dne
20. srpna t. r. kancelář K. Č. T. v Praze, Jungman-
nova tř. čís. 15 n. a vůdce výletu, jednatel odboru
jilemnického p. Jan Buchar, řídící učitel v Dol. Ště-
panicích u Jilemnice. S přihláškou nutno zaslati zá-
ohu za osobu 20 korun (která se zúčtuje) na za-
jištění noclehů a stravování. — Jizerské hory byly
dosud zřídka navštěvovány českými turisty. Založení
odborů K. Č. T. v Liberci a ve Vysokém n. J. při-
spěje najisto ke zvýšení návštěvy i této půvabnéa
v pravdě turisticky velmi zajímavé obruby horské na
zněmčilém českém severu. Klub českých turistů pod-
poruje tuto snahu svých odborů pořádáním této vý-
pravy, dává vhodnou příležitost všem českým turi-
stům, aby vlastním seznáním přečetných půvabůa
kras zapomenutých hor jizerských své turistické
zkušenosti platně doplnili a rozmnožili. Již z toho
ohledu dlužno tomuto podniku přáti zdaru nejlep-
šího. Bližší zprávy sdělí se v čas v denních listech.
Za Ústřední výbor klubu českých turistů: Vrati-
slav Pasovský, předseda, Karel Pohnert, jednatel.
K Č
Buchar
Pohnert
Jizera
Jablonec nad Jizera
Hradsko
Jilem
Praha
Turnov
Liberec
Harrachov
Vrchlabí
Dolo
Jilemnice
jizerský hora
Jungman
12
article
— Průtrž mračen. Ve čtvrtek dne 15. t. m.
k šesté hodině odpolední stiženy byly krajiny be-
chyňské, milevské, sedlčanské prudkým lijákema
hroznou bouří; na mnohých místech spustila se pravá
průtrž mračen, tak že opětně bývalé výmoly, způso-
bené již při průtržích dne 29. m m. ještě prohlou-
beny a rozšířeny. Mraky tak černé pokryly oblohu,
že panovalo venku příšeří, v bytech však byla
úplná tma.
— Zbloudilý poštovní holub. V úterý tento
týden odpoledne řádila nad Českou Křemží a okolím
prudká bouře s lijákem. Za tohoto lijáku vlétl do
dvora domu p. Reitingra v Č. Křemži holub, celý
promočený, přidružil se ke kuřatům a s nimi také
do kurníku se ukryl. V domě bydlící řidící učitel na
odpočinku p. O. Blažek, jemuž kuřata náleží, pozo-
roval tento přírostek, ale nevěnoval mu z počátku
mnoho pozornosti. Pak ale připadlo mu na mysl, že
by holub, v kurníku se usídlivší mohl býti zbloudi-
lým poštovním holubem, prohlédl jej a skutečně do-
mněnka jeho se potvrdila. Holub byl skutečně holu-
bem poštovním, vyslaným od jisté společnosti ve
Vídni, jak zřejmo jest z následujícího nápisu, vyti-
štěného vespod na letkách: »Internationale Talametr-
Gessellschaft, Bureauxfiliale Wien IX, Vereinstiege
3.« Na pravé noze pak měl holub navlečený kroužek,
na němž ve čtverečku vyraženo bylo číslo 94 a mimo
to ještě dále vyryto číslo 240. Z toho souditi se dá,
že jmenovaná společnost vyslala holuba kamsi za
Blažek
Holub
Křemže
Č . Křemže
Vídeň
Bureauxfiliale Wien
internationale Talametr
Gessellschaft