2
masthead
V Praze, v sobotu dne 17. srpna.
Praha
4
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor“
ve iitředu a „Literárni
Hllidka“ v pátek)
přediplácí se v Praze
v administraci
na iněsíc 2 K — h.
tve filiálkách
na nněsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 b.
Praha
Literárni Hllidek
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
27 Vídně, 17. srpna. Bibliotekáři
města Vídně, vládnímu radovi dru. Karlu
Gloscimu byla učiněna nabídka, aby pře-
vzal vrchní redakci vídeňského úřadního
listu. Dr. Glosci však tomu nevyhověla
zůstane i na dále ve svém nynějším úřadě.
Zemské volby v Tyrolsku.
Z Inšpruku, 17. srpna. »Tirole
Stimmen« sdělují, že volby do zemského
sněmu tyrolského budou vypsány v listopadu.
Schůze posl. Tanačkieviče.
Ze Lvova, 17. srpna. V Zakomarze
konala ste schůze rusínských vo-
ličů svolaná bývalým říšským poslancem
P. Tanačkievičem. Na schůzi vysloven sou-
hlas s vystoupením ruských poslanců z ha-
ličského sněmu zemského a usneseno zvo-
liti na sněm zemský jenom ty, kteří se za-
váží, že se budou zasazovati o všeobecné
právo hlasovací, administrativní rozdělení
Haliče a za akci ve prospěch stavu selského
Schůze prohlásila dále za nezbytno, aby byly
ve Vídni podniknuty kroky za tím účelem.
aby usnesení haličského sněmu o rentových
statcích nedošlo sankce.
Z Lublaně, 17. srpna. Většina slo
vinských obyvatelů z Rizmanje u Terstu pře
stoupila k vyznání řecko-sjed
nocenému. Příčinu k tomu zavdaly spory
s biskupem.
Z Londýna, 17. srpna. Ve včerejš
schůzi delegátů stávkujících o ce-
lářských dělníků nepovedl se pokus,
aby Schaffer byl odstraněn z předsed
nictva svazu. Většina delegátů se vyslovila
Glosci
doktor
Glosce
Inšpruka
Stimmen
P Tanačkievič
Schaffer
Vídeň
Tyrolsko
Tirol
Lvov
Halič
Lublaň
Terst
Londýn
7
article
DNi
DNi
proti tomuto úmyslu. Rozhodnutí to znamena
prodloužení a rozšíření stávky.
Z Petrohradu, 17. srpna. »Ru-
skija Vědomosti« uveřejňují list Sto-
jana Michajlovského Tolstému,
ve kterém Michajlovský tohoto žádá, aby
vyslovil své mínění o makedonské
otázce, protože by prý jeho rady nepo-
chybně ukázaly nové obzory. »Bojujeme —
praví se v tomto listě — za velkou, svatou
a spravedlivou věc, za svobodu všech Slo-
vanů balkánských a myslíme, že žádné
hmotné statky nemohou lidu nahraditi svo-
bodu. Schválí básník Anny Kareniny naše
snahy, abychom svrhli poddanské jho? My-
slíme, že ano-«
Michajlovský Tolstý
Michajlovský
Karenina
Petrohrad
8
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Chicaga, 16. srpna. (C.-B.) Čtyři
tisíce irských Američanů konalo včera odpo-
ledne schůzi, na níž byly promluveny prudké
řeči pro svobodu Irska. Michael Da-
witt prohlásil, že za každý dollar, který
bude ve Spojených státech ve prospěch irské
věci upsán, dá Irsko ve své vlasti pět. Řeč-
ník pravil dále, že pokládá Bury za nepře
možitelné.
V jiné schůzi konaně večer byla schvá-
lena resoluce, v níž se vyslovuje důvěra ve
vlastenectví vůdců irských v Irsku a podiv
a účast pro Bury.
O'Donovan Kossa a jiní řečníci žá-
dali násilných prostředků k zajištění svobody
Irska. Měla prý by se nejvýznamnější města
Anglie zapáliti jako prostředek ke sjednání
příznivé příležitosti pro povznesení Irskaa
práva Irčanů měla by se hájiti zbraněmi.
Z Charkova, 16. srpna. (C.-B.) Na
železniční trati Bielgorod-Sumi byla zahájena
pravidelná doprava osob a zboží.
Američan
Michael
O Donovan Kossa
Irčan
Chicago
Irsko
spojený stát
Bura
Anglie
Charkov
9
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
10
article
Očekávaný příliv německého děl-
nictva z říše.
Očekávaný příliv německého děl-
nictva z říše.
V drobném tisku německém je již zase
zvlášť živo. Ne pouze proto, že je před
volbami a že o to jde, poraziti poslední
zbytky strany liberální, nýbrž také o to se jedná,
jak vypuditi, pokud to aspoň půjde, ze smíše-
ného území české dělníky a učiniti z něho
úplně německý kraj. Zmínili jsme se již o ná-
sledcích, jež bude míti přirozeně hospodářská
krise v Německu v zápětí a ikteré nezůstanou
bez účinku též na poměry naše. A na to již ve
smíšeném kraji spekulují. Němce, Němce ! —
volají, Němce chtějí mít. Jednak, aby proces
germanisace se urychlil a pak, aby ještě dů-
kladněji, než dosud české menšiny sevříti mohli
ve svých dravých německých spárech. Je ovšem
otázkou, podaří-li se jim spekulace ta či ne. Je
pravda: v Německu je téměř ve všech oborech
trh výrobky průmyslovými přeplněn. Sklady
jsou až k umáčkání plny a odbyt žád-
ný. Pece jsou vyhaslé a z vysokých
kominů se nekouri. Ohromné množství dělného
lidu je bez práce. Obrátí se snad do Čech?
Jsou určité směry, jimiž se populace vlnění
řídí a směr ten z Německa do Rakouska neuka-
zuje. Směr ten jde do Ruska z jedné a do
Ameriky se strany druhé. Něco pohltí Francie
a to nejmenší Anglie. U nás dělníkův živno-
stenských a továrních ze sousedního Německa
je nepatrný počet. A že by napadlo majitelům
dolů v severozápadních Čechách nahražovati své
české dělníky německým přírůstkem, o tom ve-
lice pochybujeme. Český dělník je zdatnější, pil-
nější a — skrovnější. Německý dělník — i ten
nejnuznější — na př. dvakrát snídá a oběd bez
masa mu vůbec není jídlem. Pravidlemo ji
maso třikrát denně a dle toho žádá také mzdu.
Němec
Německo
Čechy
Rakousko
Rusko
Amerika
Francie
Anglie
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Otcovská poučení Emirova.
Anglická revue »Monthly Review« uveřejnila
v jednom z posledních sešitů zajímavou stat;
»Život Abdura-Rahmana«, vypravovaný jím sa-
mým. Abdur-Pahman byl moudrý panovník.
který byl přesvědčen o posvátnosti svého po-
slání, aby pečoval o blaho svého národa. Aby
vyhověl všem úkolům svým, věnoval se tak
vladařským starostem, že zanedbával i krato-
chvíle a uskrovňoval se ve spánku i hodování.
Afganský Emir celé noci čte a zkoumá úřadní
spisy a referáty a diktuje depeše. Žije dle svého
slavného vzoru, po příkladu »velkého krále«
Ludvíka XIV.
Moudrý a šlechetný Emir takto se vyslovi
o sobě:
»Allah mne stvořil, abych mu sloužil a
svěřil mi starost, abych zajistil štěstí a blaho-
byt svého národa, neposlal mne na svět, abych
se zabýval pouze svými osobními záležitostm
a svými zábavami.«
Z toho je vidět, že Emir Abdur- Rahman
je idealista, dobrý idealista na trůně. Podobně
vážně a opravdově bral Emir své povinnosti
otcovské. Svému synovi napsal vlastnoručně dů-
kladné a všestranné naučení pro život i po
drobnou instrukci jak se má chovati v Evropě.
když mladý Nasr Ullah poprvé odebral se na
cestu k »nevěřícím«.
Anglická revue uvádí úryvky z těchto in-
strukcí, z těchto otcovských naučení Emirových,
v nichž jsou skvostné drobnosti a ty nás po-
učují o tom, že i nejzákladnější pravidla spole-
čenského života civilisovaných Evropanů musí
býti vštěpována afganskému princovi v před-
večer jeho odjezdu na Západ. Některé »otcovské
pokyny« mají neodolatelnou komiku.
»Když budete v saloně,« poučuje Emin
svého syna, »a zvláště budou-li v něm dámy,
nesmíte plvati na podlahu ani si strkati prsty
do nosu. Jsou-li tam jen muži, smíte kouřit,
Emirův
Abdur
Rahman
Pahman
Ludvík XIV
Nasr Ullah
Evropan
Emin
Evropa
Monthnout Review
12
article
ale jinak, bez dovolení dam, nesmíte si zapálit
doutník.«
Emir zasvěcuje svého synáčka do nejpri
mitivnějších požadavků bon-tonu a společen-
ského taktu. Varuje jej před neobratnostmi,
jimiž by se mohl státi směšným v očích aristo-
kratů anglických, kteří dovedou nemilosrdně se
posmívati.
je
»Když vám bude«, píše Emir »nějaká
osoba poprvé předvedena, podáte jí ruku
je-li to muž; ale je-li to žena, ukloňte se
pouze a ruku jí podáte až při druhém set
kání.«
O rukavičkách poučuje svého následníka
»Ženy mohou si nechat rukavičky, když
podávají ruku, ale muži mají držet svou pra-
vou rukavičku v levé ruce, aby jejich pravice
byla volná a obnažená, když tisknou ruce svým
přátelům. Pouze na soiré můžete si při stisknutí
ruky nechat obě rukavičky.«
Pak podrobně poučuje Emir svého syna
jak má pozdravovat, pohybovat se na parketách.
podávati ruce, vůbec chovati se podle zvyků
západnických. Potom přichází k choulostivějším
otázkám etikety ve velkém světě a u dvoru
konečně mu dává i rady diplomatické a politické
Pak mu uděluje rady, jak má rozdávati dárky
na památku — prsteny, jehlice, náramky —
dámám dvorním, manželkám vynikajících členů
parlamentu a aristokracie.
Štědrost princova měla se omeziti pouz
na svět politický, kde mohla být užitečna. Do
ostatních kruhů, vojenských, průmyslových.
školských měl chodit prince se zapjatou kapsou
»U vojáků, když jste přítomen přehlídce,e
praví moudrý a opatrný otec, »stačí když po-
chválite výcvik a držení vojska. Dary nerozdá-
vejte. Nemusíte též nic dávat, když navštívíte
divadlo, koncert, továrnu neb školu. V residen-
cích králových, v zámcích, hotelích, kde budete
hostem, neopomeňte odměnit služebnictvo dle
zásluhy.«
A teď známenité poučení jak se má za-
cházet s pány diplomaty:
Emir
13
article
»Budete-li mluvit s diplomatickými zástupci
v Londýně, jako jsou vyslanci francouzský, ně-
mecký, rakouský, ruský, turecký, italský, čínský
atd. — nemluvte nikdy s nimi o politice.
Omezte se na to, že se zeptáte na jejich zdraví
a na zdraví jejich panovníků. Více říkat nemu-
síte. Setkáte-li se s carem ruským, nebo s ně-
kterým z jeho vyslanců, promluvíte takto : Du-
stojníci afganští sloužící na hranicích, oznamují
nám, že udržují velmi uspokojivé styky s dů-
stojníky ruskými a také nemůžeme než chválit
vládu petrohradskou a přejeme dlouhý život
carovi.«
Emir je horlivým vyznavačem víry proro-
kovy a řekl svému synovi, aby byl co nejštěd-
řejším všude, kde se jedná o podporu musul-
mánských věřících v Evropě. Na dary a pod-
pory mohamedánských mečet a spolků v
Evropě, určil svému synovi asi 150.000 franků.
Londýn
Evropa
14
article
Emir jako věrný musulman pokládá ture-
ckého sultana za hlavu věřících a káže svému
synovi, aby se k němu choval dle toho. Když
mu byl naznačil, aby zachoval korrektní a ba-
nální zdvořilost vůči »kollegům«-sultánům zanzi-
bárskému, marockému, egyptskému khedivovia
italskému králi, kterýž z důvodů záhadných je
jmenován mezi mohamedánskými potentáty, radí
mu, aby k sultánovi tureckému zachoval nejod-
danější uctivost.
»Budete se k němu chovat s takovou úctou,
jakoby to byl váš starši bratr. Několikráte
zeptáte se ho na jeho zdraví a prohlásíte, že
děkujete Všemohoucímu za dobrodiní, že vám
popřál poznat Jeho Veličenstvo. «
Zajímavo je, že Emir zapověděl svému sy-
novi přijmoutí řády a dekorace. Za to prakticky
mu radí, aby nezavrhoval jiné dary, jež mají
větší cenu nežli ty cetky, stvořené pro lidskou
ješitnost. Zejmena mu nakazuje, aby získal od
anglických přátel pušky rychlopalné a náboje:
»Když se vláda anglická dozví o těchto objed-
návkách,« píše Emir, »nabídne vám, že je
uhradí sama a to přijměte bez váhání.
Emir