ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 91310cc0-66ef-11dc-8af6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 29, org 2, person 25
1 masthead
190l.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 17. srpna.
Praha
3 masthead
K číslu 226.
4 article
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Nančný Obzor“ ve iitředu a „Literárni Hllidka“ v pátek) přediplácí se v Praze v administraci na iněsíc 2 K — h. tve filiálkách na nněsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80 b.
Praha Literárni Hllidek
5 title
NARU
Nara
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. 27 Vídně, 17. srpna. Bibliotekáři města Vídně, vládnímu radovi dru. Karlu Gloscimu byla učiněna nabídka, aby pře- vzal vrchní redakci vídeňského úřadního listu. Dr. Glosci však tomu nevyhověla zůstane i na dále ve svém nynějším úřadě. Zemské volby v Tyrolsku. Z Inšpruku, 17. srpna. »Tirole Stimmen« sdělují, že volby do zemského sněmu tyrolského budou vypsány v listopadu. Schůze posl. Tanačkieviče. Ze Lvova, 17. srpna. V Zakomarze konala ste schůze rusínských vo- ličů svolaná bývalým říšským poslancem P. Tanačkievičem. Na schůzi vysloven sou- hlas s vystoupením ruských poslanců z ha- ličského sněmu zemského a usneseno zvo- liti na sněm zemský jenom ty, kteří se za- váží, že se budou zasazovati o všeobecné právo hlasovací, administrativní rozdělení Haliče a za akci ve prospěch stavu selského Schůze prohlásila dále za nezbytno, aby byly ve Vídni podniknuty kroky za tím účelem. aby usnesení haličského sněmu o rentových statcích nedošlo sankce. Z Lublaně, 17. srpna. Většina slo vinských obyvatelů z Rizmanje u Terstu pře stoupila k vyznání řecko-sjed nocenému. Příčinu k tomu zavdaly spory s biskupem. Z Londýna, 17. srpna. Ve včerejš schůzi delegátů stávkujících o ce- lářských dělníků nepovedl se pokus, aby Schaffer byl odstraněn z předsed nictva svazu. Většina delegátů se vyslovila
Glosci doktor Glosce Inšpruka Stimmen P Tanačkievič Schaffer Vídeň Tyrolsko Tirol Lvov Halič Lublaň Terst Londýn
7 article DNi
DNi proti tomuto úmyslu. Rozhodnutí to znamena prodloužení a rozšíření stávky. Z Petrohradu, 17. srpna. »Ru- skija Vědomosti« uveřejňují list Sto- jana Michajlovského Tolstému, ve kterém Michajlovský tohoto žádá, aby vyslovil své mínění o makedonské otázce, protože by prý jeho rady nepo- chybně ukázaly nové obzory. »Bojujeme — praví se v tomto listě — za velkou, svatou a spravedlivou věc, za svobodu všech Slo- vanů balkánských a myslíme, že žádné hmotné statky nemohou lidu nahraditi svo- bodu. Schválí básník Anny Kareniny naše snahy, abychom svrhli poddanské jho? My- slíme, že ano-«
Michajlovský Tolstý Michajlovský Karenina Petrohrad
8 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Z Chicaga, 16. srpna. (C.-B.) Čtyři tisíce irských Američanů konalo včera odpo- ledne schůzi, na níž byly promluveny prudké řeči pro svobodu Irska. Michael Da- witt prohlásil, že za každý dollar, který bude ve Spojených státech ve prospěch irské věci upsán, dá Irsko ve své vlasti pět. Řeč- ník pravil dále, že pokládá Bury za nepře možitelné. V jiné schůzi konaně večer byla schvá- lena resoluce, v níž se vyslovuje důvěra ve vlastenectví vůdců irských v Irsku a podiv a účast pro Bury. O'Donovan Kossa a jiní řečníci žá- dali násilných prostředků k zajištění svobody Irska. Měla prý by se nejvýznamnější města Anglie zapáliti jako prostředek ke sjednání příznivé příležitosti pro povznesení Irskaa práva Irčanů měla by se hájiti zbraněmi. Z Charkova, 16. srpna. (C.-B.) Na železniční trati Bielgorod-Sumi byla zahájena pravidelná doprava osob a zboží.
Američan Michael O Donovan Kossa Irčan Chicago Irsko spojený stát Bura Anglie Charkov
9 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3 Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
10 article Očekávaný příliv německého děl- nictva z říše.
Očekávaný příliv německého děl- nictva z říše. V drobném tisku německém je již zase zvlášť živo. Ne pouze proto, že je před volbami a že o to jde, poraziti poslední zbytky strany liberální, nýbrž také o to se jedná, jak vypuditi, pokud to aspoň půjde, ze smíše- ného území české dělníky a učiniti z něho úplně německý kraj. Zmínili jsme se již o ná- sledcích, jež bude míti přirozeně hospodářská krise v Německu v zápětí a ikteré nezůstanou bez účinku též na poměry naše. A na to již ve smíšeném kraji spekulují. Němce, Němce ! — volají, Němce chtějí mít. Jednak, aby proces germanisace se urychlil a pak, aby ještě dů- kladněji, než dosud české menšiny sevříti mohli ve svých dravých německých spárech. Je ovšem otázkou, podaří-li se jim spekulace ta či ne. Je pravda: v Německu je téměř ve všech oborech trh výrobky průmyslovými přeplněn. Sklady jsou až k umáčkání plny a odbyt žád- ný. Pece jsou vyhaslé a z vysokých kominů se nekouri. Ohromné množství dělného lidu je bez práce. Obrátí se snad do Čech? Jsou určité směry, jimiž se populace vlnění řídí a směr ten z Německa do Rakouska neuka- zuje. Směr ten jde do Ruska z jedné a do Ameriky se strany druhé. Něco pohltí Francie a to nejmenší Anglie. U nás dělníkův živno- stenských a továrních ze sousedního Německa je nepatrný počet. A že by napadlo majitelům dolů v severozápadních Čechách nahražovati své české dělníky německým přírůstkem, o tom ve- lice pochybujeme. Český dělník je zdatnější, pil- nější a — skrovnější. Německý dělník — i ten nejnuznější — na př. dvakrát snídá a oběd bez masa mu vůbec není jídlem. Pravidlemo ji maso třikrát denně a dle toho žádá také mzdu.
Němec Německo Čechy Rakousko Rusko Amerika Francie Anglie
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Otcovská poučení Emirova. Anglická revue »Monthly Review« uveřejnila v jednom z posledních sešitů zajímavou stat; »Život Abdura-Rahmana«, vypravovaný jím sa- mým. Abdur-Pahman byl moudrý panovník. který byl přesvědčen o posvátnosti svého po- slání, aby pečoval o blaho svého národa. Aby vyhověl všem úkolům svým, věnoval se tak vladařským starostem, že zanedbával i krato- chvíle a uskrovňoval se ve spánku i hodování. Afganský Emir celé noci čte a zkoumá úřadní spisy a referáty a diktuje depeše. Žije dle svého slavného vzoru, po příkladu »velkého krále« Ludvíka XIV. Moudrý a šlechetný Emir takto se vyslovi o sobě: »Allah mne stvořil, abych mu sloužil a svěřil mi starost, abych zajistil štěstí a blaho- byt svého národa, neposlal mne na svět, abych se zabýval pouze svými osobními záležitostm a svými zábavami.« Z toho je vidět, že Emir Abdur- Rahman je idealista, dobrý idealista na trůně. Podobně vážně a opravdově bral Emir své povinnosti otcovské. Svému synovi napsal vlastnoručně dů- kladné a všestranné naučení pro život i po drobnou instrukci jak se má chovati v Evropě. když mladý Nasr Ullah poprvé odebral se na cestu k »nevěřícím«. Anglická revue uvádí úryvky z těchto in- strukcí, z těchto otcovských naučení Emirových, v nichž jsou skvostné drobnosti a ty nás po- učují o tom, že i nejzákladnější pravidla spole- čenského života civilisovaných Evropanů musí býti vštěpována afganskému princovi v před- večer jeho odjezdu na Západ. Některé »otcovské pokyny« mají neodolatelnou komiku. »Když budete v saloně,« poučuje Emin svého syna, »a zvláště budou-li v něm dámy, nesmíte plvati na podlahu ani si strkati prsty do nosu. Jsou-li tam jen muži, smíte kouřit,
Emirův Abdur Rahman Pahman Ludvík XIV Nasr Ullah Evropan Emin Evropa Monthnout Review
12 article
ale jinak, bez dovolení dam, nesmíte si zapálit doutník.« Emir zasvěcuje svého synáčka do nejpri mitivnějších požadavků bon-tonu a společen- ského taktu. Varuje jej před neobratnostmi, jimiž by se mohl státi směšným v očích aristo- kratů anglických, kteří dovedou nemilosrdně se posmívati. je »Když vám bude«, píše Emir »nějaká osoba poprvé předvedena, podáte jí ruku je-li to muž; ale je-li to žena, ukloňte se pouze a ruku jí podáte až při druhém set kání.« O rukavičkách poučuje svého následníka »Ženy mohou si nechat rukavičky, když podávají ruku, ale muži mají držet svou pra- vou rukavičku v levé ruce, aby jejich pravice byla volná a obnažená, když tisknou ruce svým přátelům. Pouze na soiré můžete si při stisknutí ruky nechat obě rukavičky.« Pak podrobně poučuje Emir svého syna jak má pozdravovat, pohybovat se na parketách. podávati ruce, vůbec chovati se podle zvyků západnických. Potom přichází k choulostivějším otázkám etikety ve velkém světě a u dvoru konečně mu dává i rady diplomatické a politické Pak mu uděluje rady, jak má rozdávati dárky na památku — prsteny, jehlice, náramky — dámám dvorním, manželkám vynikajících členů parlamentu a aristokracie. Štědrost princova měla se omeziti pouz na svět politický, kde mohla být užitečna. Do ostatních kruhů, vojenských, průmyslových. školských měl chodit prince se zapjatou kapsou »U vojáků, když jste přítomen přehlídce,e praví moudrý a opatrný otec, »stačí když po- chválite výcvik a držení vojska. Dary nerozdá- vejte. Nemusíte též nic dávat, když navštívíte divadlo, koncert, továrnu neb školu. V residen- cích králových, v zámcích, hotelích, kde budete hostem, neopomeňte odměnit služebnictvo dle zásluhy.« A teď známenité poučení jak se má za- cházet s pány diplomaty:
Emir
13 article
»Budete-li mluvit s diplomatickými zástupci v Londýně, jako jsou vyslanci francouzský, ně- mecký, rakouský, ruský, turecký, italský, čínský atd. — nemluvte nikdy s nimi o politice. Omezte se na to, že se zeptáte na jejich zdraví a na zdraví jejich panovníků. Více říkat nemu- síte. Setkáte-li se s carem ruským, nebo s ně- kterým z jeho vyslanců, promluvíte takto : Du- stojníci afganští sloužící na hranicích, oznamují nám, že udržují velmi uspokojivé styky s dů- stojníky ruskými a také nemůžeme než chválit vládu petrohradskou a přejeme dlouhý život carovi.« Emir je horlivým vyznavačem víry proro- kovy a řekl svému synovi, aby byl co nejštěd- řejším všude, kde se jedná o podporu musul- mánských věřících v Evropě. Na dary a pod- pory mohamedánských mečet a spolků v Evropě, určil svému synovi asi 150.000 franků.
Londýn Evropa
14 article
Emir jako věrný musulman pokládá ture- ckého sultana za hlavu věřících a káže svému synovi, aby se k němu choval dle toho. Když mu byl naznačil, aby zachoval korrektní a ba- nální zdvořilost vůči »kollegům«-sultánům zanzi- bárskému, marockému, egyptskému khedivovia italskému králi, kterýž z důvodů záhadných je jmenován mezi mohamedánskými potentáty, radí mu, aby k sultánovi tureckému zachoval nejod- danější uctivost. »Budete se k němu chovat s takovou úctou, jakoby to byl váš starši bratr. Několikráte zeptáte se ho na jeho zdraví a prohlásíte, že děkujete Všemohoucímu za dobrodiní, že vám popřál poznat Jeho Veličenstvo. « Zajímavo je, že Emir zapověděl svému sy- novi přijmoutí řády a dekorace. Za to prakticky mu radí, aby nezavrhoval jiné dary, jež mají větší cenu nežli ty cetky, stvořené pro lidskou ješitnost. Zejmena mu nakazuje, aby získal od anglických přátel pušky rychlopalné a náboje: »Když se vláda anglická dozví o těchto objed- návkách,« píše Emir, »nabídne vám, že je uhradí sama a to přijměte bez váhání.
Emir