1
masthead
3. března 1904.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. března. (Hr. Tisza a ob-
strukce.) Hr. Tisza oznámil svým přátelům
již před časem, že dříve, než učiní nově kroky
na zmaření ugronovské obstrukce, vyzve ještě
jednou vůdce strany, posl. Szederkenye, aby
nepřekážel dělnosti parlamentu. Tomuto svému
slibu hr. Tisza dostál po včerejší prvé schůzi
uherské sněmovny. V delší rozmluvě upozornil
posl. Szederkenye na to, jaké následky mohla
by obstrukce míti v nejbližší době a žádal jej,
aby přiměl svou stranu, by nepřekážela v práci
sněmovní většině. Szederkenyi přijal Tiszův
výklad na vědomí a přislíbil, že podá o něm
zprávu své straně. Není však naděje, že by
ugronovci na ten čas od obstrukce upustil.
Hr. Tiszovi nezbude tedy nic jiného, než
splniti svou hrozbu a pokusiti se o změnu jed-
nacího řádu sněmovního. Před nějakým časem
pronikla do veřejnosti zpráva, že hr. Tisza hodlá
dát návrh na změnu jednacího řádu projednati
stručně jako pouhý návrh k jednacímu pořadu.
Pověst ta se dnes z Pešti popírá. Ve včerejší
večerní poradě liberálního klubu hr. Tisza pro-
hlásil, že vůbec nemá úmyslu dát nový jednací
řád promrskati v jediné schůzi. Naopak, chce
prý cestu urovnati tak, aby pro příště bylo
možno obejíti všeliká úskalí a chce to učiniti
způsobem, úplně hovícím nynějšímu jednacímu
řádu. Ve čivrtek vyzve prý sněmovnu naposled,
aby konala svou povinnost. Zůstane li i toto vy
zvání marným, učiní v pátek návrh na změnu
jednacího řádu, v sobotu svůj návrh odůvodní
takže by se již v pondělí mohlo začít o něm
rokovati. Hr. Tisza jest si vědom, že i tento
návrh bude obstruován, doufá však, že bude
přece v čas přijat, takže bude možno během
tohoto roku vyříditi všechny státní nezbytnosti,
zejmena branecké předlohy a rozpočty.
Tisza
Szederkenyi
Tiszův
Praha
Hradec
Pešť
uherský sněmovna
Tisza
6
article
Pokud se týče samotných změn jednacího
řádu, sděluje se o nich dnes z Pešti následu-
jící: Poněvadž nový jednací řád může vejítiv
platnost teprve po vyřízení všech předloh, po-
daných za platnosti starého řádu, vláda odvolá
všechny dosud podané předlohy a učiní návrh
na změnu jednacího řádu. V něm má býti sta-
noveno, že určité státní nezbytnosti, jež budou
vyjmenovány, musejí býti sněmnvnou vyřízeny
v určitou dobu. Tímto ustanovením hodlá vláda
zmařiti techniekou obstrukci pro dobu, pro
kterou bude míti platnost nový jednací řád.
Tvrdí se, že má platiti jen na jeden rok.
V Praze, 2. března. (Německé ne-
bezpečí.) Naši nedělní petrohradskou zprávu
o plánech německého císaře otiskuje většina
slovanských novin rakousko-uherských, některé
z nich s vlastními poznámkami. Krakovský
»Glos Narodu« píše: ». . . Nedělní zpráva
(»Nár. Listů«) jest neobyčejná a ukáže-li se
pravdivou, musí způsobiti hluboký dojem.
Otisknuv náš text, dodává pak: »Celá tato
zpráva zní sice trochu dobrodružně, nen
však prosta pravděpodobnosti. Že
Němci mají chuť na Rakousko, že
zvláště Vilém II. sní o pangermán-
ské říši, jest veřejné tajemství.
Glos Naroda
Němec
Vilém II
Pešť
Praha
Rakousko
7
article
I o tom také dobře víme, že v pruských tradi
cích leží politika dvoulícná: podlízavá a útočná
»dobré rady«, udílené Petrohradu, náležejí
ke stálému arsenálu pruskému, zvláště jde-lio
otázku polskou.« — »Galičanin« k textu naši
zprávy připojuje následující dodatek: »Ke zprávě
»N. L.« můžeme přičiniti následující, úplně
věrohodnou zprávu: »Císař Vilém II. za-
slal caři Mikuláši II. list, v ně mž
mu sdělil, že Rusko může odvo-
lati všechno své vojsko od zá-
padních hranic, neboť on, Vilém
II., bere na sebe povinnost hájiti
Rusko od západu.« — Oba hlavní listy
slovinské, »Slovenec« a »Slov. Narod«, otiskují
naší zprávu doslovně, tento tučným písmem,
onen s dodatkem: »Zpráva tato jest více než
sensační. Osvědčí-li se, bude povinnost rakouské
diplomacie, aby zkřižovala velkoněmecké vý
počty.«
V Praze, 2. března. (Školské poža-
davky Slovanův přímořských.)
Slovinsko-chorvatská deputace, sestávající z po-
slanců Špinčiče, dra. Galgorčiče a dra. Grego-
rina, jež vyložila dru: Körbrovi své názory
nové universitě vlašské, proti níž nečiní námi-
tek, bude li zřízena na půdě vlašské, ale žádá
za současné zřízení university v Lublani, před-
ložila také své další požadavky školské. Poku
se týče území terstského, Slovinci žádají, aby
byl zřízen dostalečný počet slovinských národ
ních škol v Terstu a v okolí, pak slovinské
parallelky při terstském gymnasiu, průmyslové
škole a samostatná škola obchodní. V Istrii
jest nutno zříditi 120 slovinských národních
škol a chorvatské školy ve městech všude tam,
kde je dostatečný počet chorvatských děti.
Vilém
Mikuláš
Vilém II
Slovanův
Pok
Petrohrad
Rusko
Praha
Lublaň
Terst
Istria
8
article
V Gorici pak má se slovinská národní škol
přeložiti do vnitra města a zříditi se mají slo-
vinské parallelky při tamějším německém
gymnasíu. Dr. Körber slibil deputaci, jak oby-
čejně, že bude hledět jejím tužbám vyhověti.
V Praze, 1. března. (Před svoláním
říšské rady.) Lublaňský »Slovenec« před-
vídá, že březnové zasedání říšské rady mine se
opět úplně svého cíle. Dr. Körber svými odpo-
věďmi na požadavky českých, pohromou stíže-
ných krajů a zemského výboru českého pobouři
proti sobě i nejmírnější politiky české, tak že
jiného, než obstrukce, nadíti se nesmí. »Národy
— praví »Slov.« — jako je český, který přeži
již horší doby a stojí dnes mezi prvními kul-
turnými národy Evropy, nemohou se ovládati
krotiti profousskou lískovkou. Mimo to vláda
uvalila na sebe odium, že je proti zemské auto-
nomii a že Němci na českém sněmě započali
obstrukci na její pokyn. Z toho ze všeho lze
zavírat, že čeští poslanci budou letos obstruovat
i branecký zákon, řídice se heslem: klin kli
nem !«
Ze Lvova, 28. února. (Lvovské kli
niky.) Na zprávu, že státní pokladna je zem-
skému výboru haličskému dlužna půl millionu
korun za vydržování lvovských klinik, sděluje se
ze strany úřadní, že dosud nebyla se zemským
výborem uzavřena definitivní smlouva v této
věci, že však vláda vkládá již od roku 1898
ročně jako zálohu 70.000 K na tyto kliniky,
tak že jest nepochopitelno, že mohl dluh státní
pokladny vzrůsti na půl millionu korun.
Ze Lvova, 28. února. (Odložený sjezd
přírodovědečký.) Sjezd polských lékařů
doktor
Körber
Němec
Gorica
Praha
Evropa
Lvov
9
article
a přírodozpytců, jenž se měl ve Lvově konat
v červnu a červenci t. r., byl odročen na dobu
neurčitou. Příčinou jest válka rusko-japonská
Četní lékaři z ruského Polska, kteří ohlásil
své účastenství na sjezdě, odjeli již na bojiště.
jiní, kteří zůstali doma, nemohli by přijeti na
sjezd, poněvadž jich může býti třeba k ošetřo-
vání raněných.
Z Rěky, 27. února. (Torpeda pr
Rusko.) »Novi List« sděluje, že minulou
středu vypraveno ze zdejší továrny na torpeda
18 velikých beden s torpedy do Kronštatu
Torpeda jsou 613 metru dlouhá a upravena dle
nejnovějších modelů. Účinek jich jest prý
strašný.
Lvov
Polsko
Rusko
Novi
Rěky
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vývody professora Wlesera
ve světle skutečných poměrů-
Ve včerejší. schůzi obchodní a živnostensk
komory, o níž zprávu přinášíme na jiném místě
přednesl pan L. Bondy zajímavé doklady o ne
správnostech prof. Wiesera. Řeč pana Bondyho
založená na datech předních statistiků českých
zasluhuje vážné pozornosti. Uvádíme ji proto
nezkráceně.
V poslední době podniká se zrovna válečné
tažení proti zvyšování přirážek obecních a zem
ských, ne však proti dnešnímu systému přiráž
kovému ke hražení potřeb zemských a obecních
Při tom přehlíží se dvé důležitých momentů
Předně té okolnosti, že vůči nepoměrně rychle
stoupajícím požadavkům moderní doby, které
rozpočty obecní a zemské zatěžkávají — jes
téměř nehybná basis pro přirážky daní reálných.
Tato okolnost přímo nutí při nynějším systému
berním, přirážky rok za rokem zvyšovati. Z
druhé pak přehlíží se důsledek hražení deficilu
rozpočtů obecních a zemských finačními opera-
cemi. Tyto zatěžkávají pak obnosy úrokůa
amortisačními vždy více léta následující. Zapo
míná se na to, že konec konců přece jen po
platnictvo obcí a země naší tyto dluhy, které
stále rostou, zaplatiti musí. V nedávné schůz
sesterské komory liberecké projednávána zále
žitost zamýšleného zvýšení přirážek zemských.
Referent finančního odboru odůvodňoval resoluci.
navrženou číslicemi nedávno uveřejněné práce
professora Wiesera. Stanovisko refe-
rentovo byle celou plenárkou akklamováno a tím
proklamovány číslice a vývody soukromé práce
prof. Wiesera za officiální. Jsem přesvědčen,
že na literární práci prof. Wiesera přiměřenou
cestou s české strany odpověděno bude. Zde
však jedná se o to dokázati, že není přípustn
práci tu vzíti za podklad jednání oficiálního
Běží především o otázku, zda podařilo se prof
Wieserovi dokázati českou a německou kvotu
daně v Čechách placené.
L Bond
profesor
Wieser
Bondy
Zapa
Čechy
11
article
Zodpovíme-li otázku tu záporně, padají
veškeré závěry ať již prof. Wiesrem, ať jinými
na základě této práce učiněné, ať v ohledu
politickém, ať v ohledu hospodářského vývoje
obou národností v království. Na kardiná'ní onu
otázku musí každý objektivní kritik odpověděti
záporně. O přesném důkazu vůbec nemůže býti
řeči, neboť nikdy nebylo proveden
úřadní šetření o národnosti po-
platníků, natož šetření správ né.
Naopak jest jisto, jak pánům dovolím si na
několika typických příkladech ukázati, že nejen
schází, jak uvedeno, správný číselný podklad
ale že materiál ten jest nespolehlivý, nejednotný
a to jak časově, tak místně a po většině zbu-
dován na pouhých soukromých nedoložených
informacích a smělých předpokladech. Základní
výpočet svůj buduje na dalech o předpisu
okresní školní přirážky v Čechách za rok 1902.
Východiskem jest tu předpis daní státních na
rok 1901, při kterémžto základu na menšiny
nebere zřetele, vynechává města s vlastní orga-
nisací školskou: Prahu, Liberec, Hradec Krá-
lově. Dle toho předpisu platily české okresy
31.30 millionů korun, německé okresy 23.61
millionů korun, či v poměru 57 : 43, vůči po
měrům populace dle řeči obcovací a ne národ-
nosti 62 : 38.
Pro město Prahu uvádí prof. Wiesen
předpis daně z rozpočtu obecního na rok 1903,
tedy předpis za rok 1902, ač dříve braly se z
podklad číslice za rok 1901. Difference timto
rozdílem let vzniklé nejsou v celku značné,
za to však značné u jednotlivých závodů, jak
později dokáži. Poněvadž pak prof. Wiesen
differencuje dle národností jednotlivých podniků,
nutno na tuto okolnost ukázati. Doplníme-li na
předpokladech prof. Wiesra jeho rozpočty ješte
číslicemi pro Prahu, Liberec a Hradec Králové
činí souhrn daní ve školních okresech
českých 31.30 německých 23.61
0.90
v Liberci
v Hradci Králové
v Práze
profesor
Wiesr
Wiesen
Čechy
Praha
Liberec
Hradec
Hradec Králové
Práze
12
article
0.10
12.74
44.14
12.74
13
article
či okrouhle 64 : 36 vůči poměru obyvate
62.4 : 37.6. Tento rozpočet na základě těchže
předpokladů pro obě strany ukazuje témě
stejný poměr mezi poplatností
počtem obyvatelstva dle obcov ae
řeči. Takový nestranný postup nehodil se prof.
Wiesrovi. Ku poplatnosti českýeh
menšin vůbec nepřihlédl, omluviv
to tvrzením nikterak neprokázaným, že prý ne-
platí vůbec žádnou aneb jen zcela nepatrnou
přímou daň. Za to velice pečlivě a namnoze
bez dokladů, pouze na základě soukromých in-
formací vypočítává daně, které platí Němci
Praze a ve velkých českých školních okresech
Pokud jde především o Prahu, jest hlav-
ním zdrojem přirážek jak obecních tak zem-
ských daň činžovní a obě daně výdělkové
Z tohoto důvodu se jimi prof. Wieser zvláště
podrobně zabývá a hledí na nich podíl Němeů
co možná vyšroubovati.
Tak odhaduje prof. Wieser podíl Němeů
v Praze na všeob. dani výdělkově ve třídě
80, II. 65. III. tř. nejméně 10%. IV. 54.
Podíl Němců v Praze v I. a II. třídě od
haduje pak absolutně obnosem 200.000 K.
I když připustíme správnost těchto cifer
poměrů, přicházíme k následujícímu výsledku:
Dle »Prager Zeitung« ze dne 3. srpna 1903
obnášela:
Suma kontingentu v III. tř. 292.316
korun, tedy 109
29.232K
suma kontingentu ve IV. tř. 167.842
korun, tedy 5%%, .
profesor
Wiesr
Němec
Wieser
Praha
14
article
8.392 K
se sumou udanou pro I. a II. tř. . 200.000k
úhrnem . . 237.624
kdežto sumu tu uvádí prof. Wieser obnosem
334.000 K, neuváděje, jak k této cifře přišel.
pomahá si frásí: »Die Einzelberechnung würde
zu umständlich sein, als dass vorgeführt werden
könnte.« Pánové, není zde na místě otázka,
odkud najednou ten příbytek ku
prospěchu Němců 100 000 korun
Německou poplatnost na dani výděl-
kové podniklů veřejnému účtován
podlehajících v Praze odhaduje prof.
Wieser opět na základě soukromého šetření na
3.73 mill. K, tak že by na podniky české této
kategorie zbyla poplatnost 0.78 mill. K. Při této
příležitosti budiž mi dovoleno poukázati na vý-
znam časové jednotnosti, zejmena u tohoto druhu
daně. Právě daň z podníků veřejně účtujícíeh
kolisá rok od roku — podle výtěžku takových
podniků — velmi značně. Za základ vzal si prof-
Wieser data o předpisu na r. 1902, ťedy rok
známé mimořádné hospodářské tísně, kdežto dat
podniků za německé jím počítaných v neřídkých
případech bere ještě z příznivějšího r. 1901.
Již tím kvota česká uměle je s
stlačena. Že tu neběží jen o obnosy nepatrné,
vidíme z toho, že dle dané mi informace platilo
na př. sedm z největších podniků, které prof.
profesor
Wieser
Praha
15
article
Wieser pro Němce reklamuje, na všeobecné dani
výdělkové roku 1901 1,454.831 K, roku 1902
1,205.964 K, tedy roku 1901 více o 248.867 K
touto pohodlnou cestou získáno pro Němce na
této dani více jak 20 procent. Zde vidíme, kam
to vede, bereli se za podklad číslice jen jednoho
roku, místo průměrů za více let, jak
všeobecně se brává, jedná-li se o číslici, týkajíeí
se berního zatížení obyvatelstva. Zde však též
vidíme, že naprosto nepřípustno, seskupovati da-
ňové číslice pro různé části království, pro různé
podniky z různých let.
Podniky podlehající veřejnému účtován
rozděluje prof. Wieser na podniky státu, země
obcí, dále na akciové společnosti a lěžířstva,
spořitelny, společenstva a některé jiné podniky
Poplatnost podniků státu, země a obcí re-
klamuje prof. Wieser z polovice pro Němce,
ač postup ten není ničím odůvodněn. Ústavy
ty slouží totiž dle své povahy buď celému
státu, buď celé zemi neb celé obci, ba namnoze
i zájmům mezinárodním, jako c. k. státní
dráhy. Je-li pro ústavy ty vůbec nějaký klič
přípustný, jest to klíč dle počtu obyvatelstva té
které korporace, již ústav ten který slouží.
Wieser
Němec
16
article
Prof. Wieser sám jest v příčině akciových
společnostl o tom v pochybnosti, zda možno
pokládati podniky ty za národnostní; má plno
pochybností o tom, jak posuzovati velké banky
a dráhy, jež mají hlavní sídlo ve Vídni a zde
závod pobočný neb čásť své trati.
Vzdor těmto zajisté správným úvahám ne-
nadále smělým obratem rozhoduje se prof
Wieser počítati podniky ty za čistě německé.
nechtěje je pokládati ani za neutrální ani je
vůbec vypustiti.
Jaký význam jedině soukromé dráhy
v Praze mají, vidíme z toho, že platí 2.4, resp.
2.3 mill. korun daně výdělkové, tedy více než
polovici daní všech podniků, veřejně účtujících.
Wieser
Vídeň
Praha
17
article
Promiňte mi zde malou odchylku. Dle mého
náhledu bylo by nutno při posuzování poměrů
daňových vzhledem k národnosti — byl-li by
zde vůbec jen drobet spolehlivý materiál —
utvořiti u všech berních skupin neutrální sku-
pinu, jak prof. Wieser jenom jednou činí at
u daní, odváděných velkostatkem, do které sku
piny, ovšem neprávem, vsunuje na základě sou
kromých informací většinu šlechty tak zvané
feudální. Prof. Wieser, zabývaje se daní čin
žovní v Praze, udává na základě šetření svých
krajanů poměrný počet domů v majetku Němců
20%, činžovní pak výnos 30.5. Pod čárou
udává, že „Prager Tagblat“ vypočetl počet ten
as na 13 a výnos as 21%%, kdežto „Deutsche
Volks-Zeitung“ as 25%%. Když na základě asi
týchž podkladů páni, pracující s týmiž inten-
cemi, přicházejí k výsledkům různícím se
téměř o 10%%, kterýžto rozdil číselně as 700.000
korun obnáší, pak to nový důkaz nespráv-
nosti a tudíž nepřípustnosti práce
té pro officiální jednání. Proti po-
stupu prof. Wiesera, podíl Němců na dani čin-
žovní odhadovati dle majetku domovního, lze
však též namitnouti, že hlavní čásť této daně
bývá přesunována na nájemníka — daň výnosová
stává se daní spotřební. Je-li pro tuto daň nějaký
všeobecný klíč, pro národnostní dělení přípustný
jest to klíč dle počtu obyvatelstva
Námitka, že Němci v Praze jako třída, po většině
majetná, mají poměrně dražší byty, jest vyvážena
okolností, že poměrně nejdražší jsou byty tříd
méně majetných. (Tak jest! Výborně!) Prof
Wieser stopuje také z dat berních hospodářský
vývoj obou národností za posledních 20 let a do
spívá k výsledku pro nás opět nepříznivému.
profesor
Wieser
Prager
Němec
Praha
Deutsche VolkZeitung
18
article
Data, na základě nichž tak činí, jsou ovšem zase
jen data nedokonalé berní statisti ky
jež bez dalšího pro účel ten z různých let vůbec
nelze srovnávati, poněvadž nastaly pronikavé
změny nejen v technice, nýbrž i v základních
principech berního systému u nás. Také změny
v territoriálním ohraničení jednotlivých okrest
padají na váhu, rovněž i různost pramenů. A pak
jaká náhoda tu může hráti, vybereme-li si dvě
neb tři naprosto libovolná léta. Tak na př. srov-
náme-li data okresních školních rozpočtů na
léta 1883, 1886 a 1899, musili bychom
idle Wieserova postupu souditi na
vzrůstající poplatnost českou, ne-
boť podíly české v řečených létech byly 60.88
61.48—61.59. Vídíme, proč prof. Wieser
volil pro své vývody r. 1882 a 1898.
Dovolte mi ještě krátké připomenutí, že
prof. Wieser v celých svých úvahách vyhnul
se podrobnějšímu rozboru dan
nepřímých, které pro finance státní mají
mnohem větší význam, než přímé, a také pro fi
nance zemské v poslední době začínají nabývati
značné váhy (úděl z daně kořaleční, výnosná
pivní dávka zemská). Tak obnášel výnos v šech
daní státních přímých v Čechách roku 1900
67,981.740 K, r. 1901 70,608.769 K, naproti
tomu výnos daní spotřebních (i s tabá-
kem, vyjímaje však sůl) v Čechách roku 1901
164 mill. K, r. 1902 177 mill. K. Arci jsou ne-
překonatelné obtíže, které se staví v cestu
správnému národnostnímu určení poplat-
24.51
Wieserův
profesor
Wieser
Čechy
19
article
níků těchto dani nepřímých. Ale již z toho, že
předmětem jejich jsou předměty nejobyčejnější
výživy denní, jež se konsumují v nejširších vrt
vách lidových, relativně snad větší, ale zcela
nepochybně aspoň stejnou měrou, jako ve vrst
vách zámožnějších, je vidno, že členěn
těchtodanídle poměru národnost
všeho obyvatelstva daleko o
pravdynebude. Srovnám-li tedy i tyto daně
dle národností, vidím nepoměrně větší bern
převahu českou. (Výborně!)
Budiž mi prominuta obširnost, s jakou po-
zdržel jsem se u několika těch typických pří-
kladů práce prof. Wiesera. Doufám však, že
podařil se mi důkaz, že práce, zbudovan
na falešných podkladech, nepři-
pouští možnost dovozovati z n
officiálně jakékoliv důsledky
Smíru národnostnímu, kterému prof. Wiesen
svou prací chtěl zjednati podklad hospodářský
ponechávaje vyvození důsledků z velké části po
litikům národnostním, neposloužil libovolnýmse
skupením cifer, kterými hospodářský význam če
ského národa zlehčuje. Předpokladem smíru ná
rodnostního jest správně ocenění protivníka
vzájemná úcta. (Výborně! Výborně!) Jsem pře
svědčen, že komora naše ku prospěchu pracují
cích tříd obou národností jednomyslně přijme na
vržený pamětní spis. (Výborně! Hlučný sou
Debatu nalezne čtenář na místě příslušném
hlas.)
profesor
Wieser
Wiesen
20
article
II. všeobecná mimořádná schůze
II. všeobecná mimořádná schůze
obchodní a živnostenské komory
v Praze
konala se včera odpoledne za předsednictví president
p. cís. rady Řivnáče. Po sdělení agendy komorn
druhým tajemníkem p. vládním radou Hotowtzen
přečtena interpellace p. kom. rady Boh. Ryšánka
v níž se táže presidia, zdali chce veškerého svého
vlivu použiti u ministerstva obchodu k tomu, aby
zhoubné následky již trvajících, jakož i nově projek
tovaných tarifních represalií mlýny uherskými byly
vhodnými prostředky paralysovány a existence našeho
českého, resp. rakouského průmyslu
mlynářského pro budoucnost náležitě zabezpe-
čena. Dotaz ten bude vzat v úvahu a buď sekci nebo
zvláštnímu komitétu předložen ke zvláštnímu šetření
nebo předložení návrhu.
Řivnáč
Ryšánek
Praha
živnostenský komora
Hotowtdit
21
article
Potom podal druhý tajemník p. vl. r. Hotowek
zprávu presidiální komise o závěrce účtů ko-
mory za r. 1903: Příjmy komory za r. 1903 obnášely
zbytek pokladniční z r. 1902 v to počílaje, úhrnem
K 497.424.65, výdaje pak celkem, zálohu kancelář
pro sčítání živnostenských a rolnických podniků pen
K 18.554.70 v to počítajíc, K 373.500.72. Porovná-l
se tento úhrnný obnos výdajů s úhrnným obnosen
výdajů dle schváleného rozpočtu na r. 1903, a uváží-l
se, že z výdajů bylo komoře nahraženo K 330.55
obnáší skutečné překročení rozpočtu K 11.371.88
sice zvláště výlohami, spojenými s části tiskovou př
přípravě obchodních smluv ve Vídni, jakož i annuitou
kteráž již v roce 1903 vzhledem k amortisačnímu
plánu komunální zápůjčky Zemské banky královstv
českého zaplatiti se musila. Pokladniční přebytek kon-
cem r. 1903 obnáší K 123.923.93.
Účty závěrečné byly schváleny a zvoleni pak do
průmyslové rady pp. Jos. Bromovský a Jos. So-
bolka a kandidáty k obsazení 6 míst odborných
soudců-laiků při obchodním senátě c. k. krajského
soudu v Chrudimi pp.: Jos. Breitenfeld, Josei
Sysel, Jan Kužel, Václ. Šmíd, Václ. Schütz
Ant. Tománek a Ferd. Kočí.
Bromovský
Jos
Kužel
Václ
Šmíd
Schütz
Tománek
Ferd
Vídeň
Chrudim
Breitenfeld
22
article
Tarifní kancelál.
23
article
Frvní tajemník komory p. cís. rada posl. dr
Fořt podal pak zprávu presidiální komise ve příčině
zřízení tarifní kanceláře komorní a rozebrav obšírné
důvody k tomu nabádající, doporučil ku přijetí tyto
návrhy: „l. V rámci dosavadní komorní agendy zřízen
budiž stálý dopravní a tarifní referát k tomu cíli
a) aby založil a přesně a jour vedl účelně zařízený
tarifní archiv; b) aby ke všem komorou z vlastního
počinu nebo k podnětu interessentů podnikanýmí kro-
kům povahy dopravně či tarifopolilické potřebná data
a skutkový materiál sbíral, pořádal, zpracoval a ho-
tové operáty presidiu k dalšímu řízení předkládal
c) aby interessenlům komorního obvodu v záležito
stech dopravních a tarifních udílel věcně správne
informace (z čehož však spolupůsobení při reklama-
cích turifových přeplatků zásadně budiž vyloučeno)
2. Organisace stálého dopravního a tarifního referátu
provedena budiž presidiem v ten způsob, že v čelo
referátu jakožto přednosta bude presidentem komory
postaven úřadník konceplní ze statutu při komoř
trvajícího, a že jemu k ruce přibere se do služel
komory odborně zvlášť po stránce praktické vyškolený
tarifník, kdežto práce manipulační, s referátem spo-
jené, že obstarávány budou v souhrnné agendě kan-
celáře komorní. 3. Presidium komory se zmocňuje
aby za účelem získání odborně vyškoleného tarifníka
vypsalo veřejný konkurs a na jeho základě plenum
komory návrh na obsazení dotčeného místa učinilo.
Návrhy ty byly schváleny.
Fořt
24
article
Přirážky fondové.
25
article
Referent, sekretářův náměstek p. dr. R. Pil-
bauer, přednáší návrh obou sekcí, aby zemskému
sněmu král. českého, jakož i c. k. vládě podán byl
pamětní spis s opravnými návrhy, jimiž se zamýšlí
1. především snížení posavadní výdělkové da-
ně podniků veřeným účtováním povin-
ných ve smyslu dřívějších návrhů komorních;
2 revise daně domovní zvlášť co do osvo-
bození stavení továrních od ní, pokud neslouží z
obydlí;
3. reforma finančnictví komunální-
ho, zvláště přikázáním některých daní komunám
4. dokavad se tak nestane: revise platných zá-
konných ustanovení o maximální výši přirá-
žekfondových, resp. jich differencování, při čem
za přirozenouhořejšíhranici pro souhr
fondových přirážek všech kategorií má při jednolli-
vých berních platiti hospodářsky ještě pří-
pustná platební schopnost poplatní ků
pokud nebyla již vyčerpána daněmi státní-
mi. Diferencování z toho samo sebo
plynoucí mělo by tudíž tímto způsobem
napřed býti přesně vymezeno
U příležitosti této přihlásil se ke slovu zatímn
předseda p. Leon Bondy, aby se ohradil proti temu.
aby známý elaborát prof. ryt. Wiesra o rozdělení po-
platnictva dle národnosti byl považován jako officiální
Obsažnou řeč jeho, provázenou častým souhlasem
české většiny, nalezne čtenář na místě jiném.
doktor
Bond
profesor
26
article
Cís. rada p. Sobotka praví, že německá levic
nebyla na debatu takovou připravena, poněvadž před-
mět ten nebyl na jednacím pořadu, ale musí konsta-
tovati, že prý prof. Wieser jest mužem vážným a
národnostně nestranným, tak že o správnosti jeho
podkladův i důsledků z nich plynoucích nelzeni
v nejmenším pochybovali. Ke konci svých vývodů
žádá, aby na příště předseda debatu o předmětech
na jednacím pořadu se nenalézajících, nepřipouštěl.
Předseda p. cís. rada Řivnáč odpovídá, že
jakási souvislost mezi oběma záležitostmi jest, a že
by zajisté byla česká většina nechala záležitost t
stranou, kdyby nebyla bývala se stala v poslední schů-
zi liberecké komory míněním officiálním. Za takových
okolností se věc mlčením pominouti nedala. Byla před-
nesena způsobem velice slušným a beze všech útoků
Kom. rada p. Vaníček uvedl, že elaborát p
prof. Wiesra jest pouze vědeckým pokusem, dokázat
praeponderanci německé národnosti. Říkati, že tvrzen
prof. Wiesra jsou nevyvratitelná, přece nelze.
Předseda p. Řivnáč dodává, že jednání komory
liberecké bylo přece politickou demonstraci, jež měl
svůj účel. Při jednání o národní smír, jenž musí jed-
nou ať už dříve či později nastati, bude záležeti tak
na hospodářském ocenění každé jednotlivé národnost
a proto zdá se práce prof. Wiesra pokusem, stlačit
hospodářský význam národnosti české a snížiti veliký
rozvoj českého průmyslu a obchodu v posledních
desetiletích.
Pan cís. rada Sobotka sdílí rovněž názor, že
k národnostnímu vyrovnání dojíti musí a přeje si ho
a praví, že Němci rozvoje české národnosti v ohledu
Wieser
Řivnáč
Vaníček
profesor
Wiesr
Němec
Sobotka
27
article
průmyslovém a obchodním nikdy nepopírali. Opa-
kuje žádost, aby podruhé záležitosti takové byly dány
na jednací pořad, poněvadž ex abrupto o nich jednati
nelze.
Předseda p. Řivnáč vyslovuje pochybnost, ž
by strana německá, kdyby chtěla přivěsti něco poli-
tického do debaty, dala o tom dříve většině aviso
Pan kom. rada Leon Bondy konstatuje, že v ko-
moře liberecké stalo se aklamování cifer prof Wiesr
za jednání o zemských přirážkách. To jest přece sou-
vislost aspoň věcně stejná. Řečník opakuje, že bráti
cifry prof. Wiesra officiálně není přípustno. Kritisovati
je, jest každému volno, poněvadž byly pracovány pro
širokou veřejnost.
Po ujištění předsedy, že bude dána německé men-
šině příležitost k debatě o věci té, neboť záležitosti
daní a přirážek budou stále na jednacím pořadu, bylo
rokování skončeno a referát nám. sekretáře p. dra.
Pillbauera velkou většinou příjat.
Řivnáč
Bond
Wiesr
profesor
28
article
Eeforma řádu o policii požární.
K vyzvání zemského výboru království českého,
aby vyslovila se komora o chystané reformě § 9. řádu
policie požární ze dne 25. května 1876, č. 45. z. z.,
který obsahuje již zaslaralé a v praxi leckdy k oblě-
žujícím opatřením vedoucí předpisy o čistění komínů
průmyslových, živnostenská sekce po provedení pí-
semné a ústní expertisy doporučuje, aby se na základě
referátu, sekret. náměstkem. p. drem. Rud. Pilbauerem
vypracovaného, podalo dobré zdání tohoto obsahu:
29
article
Olázka čistění průmyslových komínů náleží věcně
v obor policie živnostenské a zároveň policie slavební,
leprve v další řadě a toliko podpůrně v obor místní
policie požární. Řízení ve příčině schválení provozovny
(§§ 25. a násl. ř. 2.), spojeně s udělením konsensu sta-
vebního dle §§ 34., resp. 39. ř. st.) jest jediným objek-
livním podkladem úřadního stanovení, v jakých ob-
dobích má se komín, tvořící součast provozovny, či-
stiti vzhledem k úpravě topeniště, způsobu výroby
atd. Proto jest třeba dbáti toho, aby příslušné úřadní
řízení, jakož i konsens v každém daném případě k této
věci se vztahovaly. Při tom měla by pouze jakožto
pravidlo, poměrům konkretním nepředbíhající, vyslo-
viti se zásada, že komín kotelny do 20 metrů výše
má se čistiti každoročně (jednou), do 35 metrů výšky
každý druhý rok, naproti čemuž při vyšších komínech
tohoto druhu slušelo by vůbec pominouti předpis či-
stění v pravidelných obdobích se opakujícího, jakožto
zcela bezúčelný. Při uvedených výškách bylo by ovšem
přihlíželi také k přiměřené světlosti, tedy u prvější
60 až 80 cm atd. V zemském řádu policie požárové
bylo by tedy zcela vynechati všeliká opatření ve pří-
čině komínů průmyslových. Toliko subsidiárně měl
by se místní úřad policejní zmocniti, aby jedině v pří-
padu hrozícího nebezpečí ohně učinil potřebná opa-
tření jakožto prozatímná, zpraviv o tom zároiveš
úřad živnostenský. Stran komínů již trvajících musna
by se vydati přechodná ustanovení z této změm
kompetence plynoucí. K dozorčí službě úřadů žarno-
stenských slušelo by po této stránce vhodnýní zpu-
sobem přibrati orgány, zkoušením a přehlížením par
ních kotlů ověřené.
centimetr
30
article
Návrh tohoto dobrého zdání schválen
Referent, konc. prakt. p. JUDrand. Samek, před-
náší pak návrh, přijatý od obou sekcí, na opatření.
která jeví se býti polřebnými, aby se užívání sta-
rých měr v obchodu i průmyslu dřevním
vymýtilo. Počítání obsahu dříví řezaného na
kubické stopy při prodeji jeho se strany pilař
nebo i obchodníků se dřívím, rovněž i přepočítá-
vání kubických stop na pevné metry na základě ne-
přesných tabulek, dosud se vyskytující, příčí
seřádu oměráchavahách ze dne 23. července
1871 č. 16 ř. z. — Příčinou lpění na starých měrách
u živnostníků dříví zpracujících jest, že tito mají stále
po ruce měřidla, na kterých vůbec jen staré míry jsou
vyznačeny aneb aspoň na jedné straně, poněvadž
vhodné a obvyklé rozměry pamatují se jim v palcích
snáze, než příslušný počet millimetrů. Nezbude tedy.
nežli výrobu a prodej měřidel takových zakázati-
(Schvaluje se.)
Na to vzata na vědomí zpráva kuratoria techno-
logického průmyslového musea komorního ve věcech
služebních a schůze skončena.
JUDrand
Samek
31
article
Klesání obilních cen. Na peštské burse došlo
včera k opětnému poklesu cen obilních. Pšenice po-
klesla o 10 hal., žito o 5 hal. — Také v Berlín
včera ceny obilní na obilní burse opět zlaciněly
sice pšenice o 3 mk. a žito o 11/2 mk.
Bavlna. Z liverpoolského trhu bavlnář-
ského se oznamuje: Pod vlivem amerických manipu-
lací došlo v posledním témdní opět k prudčímu ko-
lísání cen; celkem projevilo se však pevné základní
smýšlení, které se v podstatě opíralo o klesání vidí-
telných zásob a na stále malé pohyby sklizňové. Tyto
okolnosti jsou ovšem v daném stavu cenovém více
než plně eskomptovaný. Na druhé straně jest však
málo chuti k tomu, zvláště následkem zkušeností nej-
novějších, súčastniti se baissovních operací. Legitimní
obchod trpí přirozeně stále těmito nejistými poměry
a není pochyby o tom, že spotřeba bavlněných pro-
duktů značně musí poklesnouti, což se bude dříve
nebo později jesně zračiti v poklesu dodávek suro-
viny. Jakmile bude nastávající sklizňově hnutí vyka-
zovati větší čísla, bude pojímání situace značně mo-
difikováno. Zatím panuje na všech stranách značná
zdrželivost a oživení obchodu lze se nadíti teprve
tehdy, až bude ať již v tom, ať již v onom směru
jasno. Při malé poptávce stoupla americká v místním
obchodu o 32—34 b., brasilská a střední peruanská
o 34 b., východoindická o 1/2—1/4 d. a egyptská good
a fire brown o /1, d., ostatní druhy jsou nezměněny.
Berlín
32
article
Na lhůtním trhu stoupla americká o 36— 47 bodů na
blízké a o 19—20 na pozdější měsíce. Dovoz činil
69.088 bal., z toho bylo 39 227 americké. Obrat místní
činil 36.070 b., zásoba místní 618.190 b. proti 661.740
v tomže lémdni loňském, z toho bylo americké ba-
vlny 533 630 proti 600.130 b. Dopravuje se z Ame-
riky do Liverpoolu 114.000 proti 181.000, na konti-
nent 207.000 proti 346.000. Veškery viditelné zásoby
činí 3,255.000 proti 2,822.000, egyptské 328 000 proli
250.000, východoindické 362 000 proti 199.000. —
Vývoj novoyorského trhu charakterisován tě-
mito daty
ame
Liverpool
34
article
pohot. bavl.
14.30
14 10
14 75
15.10
15.55
14 10 14
36
article
duben
červen
13.85
13.95
13 79
13.93
14.68
14.55
14.67
14.78
14.67
40
article
15.95
15.30.
Lihový kontingent. V ministerstvu financí ukon-
čena právě anketa o novém rozvrhu lihového kontiní-
gentu, Nejprve jednáno se zástupcí hospodář-
ských lihovarů. Jedná se zvláště o kontingent pro
nevé, v posledním čtyřletí založené hospodářské liho-
vary. Jménem ministerstva financí hájil odborný před-
nesta Bernatzky rozvrh, jak stanoven kompromissem
s průmyslovými lihovary, dle něhož mají ke kontin-
gentu nových lihovarů přispěti i starší. Zástupci liho-
varů hospodářských stáli na názoru, že kontingent
tento má býti hražen z kontingentu lihovarů průmy-
slových. Dohody docíleno nebylo. Hospodářské liho-
vary jednaly po dohodě, kterou se podařilo doslci
shody o rozvrhu kontingentu mezi české, moravské,
haličské a bukovinské lihovary
Spotřeba a produkce kávy. Rotterdamská firma
Schöfer a spol. podává ve své poslední zprávě za-
jímavý přehled sklizní kávy v posledních létech
zároveň data spotřební za r. 1903. Dle zprávy činila
úhrnná sklizeň kávy: 1900—1901 14.966 000 bal.
1901—1902 19,004.000 bal., 1902—1903 17.685.000 bal
1903—1904 15,730.000 bal., 1904—1905 14,988.000
bal. Spotřeba pak r. 1903 : Německa 3. 656.000 q.
Německo
Schöfer
41
article
Francie 2,219.400 q., Rakouska 924.000 q., Anglle
276.400 q., Belgie 588 600 q., Švýcar 210.000 q., Spoj.
států 8.276 400 q, Kanady 55.800 q, pac. břeh
272.400 q., Kapska 310.000 q., Laplaty 155.000 q-
Australie 42.000 q., Holandska 780.000 q., Švédska
523.000 q., Norska 257.100 q., Dánska 212.000 q-
Italie 325.000 q.. Ruska 350.000 q. Španělska
150.000 q. Portogalska 55.600 q-. Turecka 235.000 d.
Řecka 32.000 q., Rumunska 40.260 q., Bulharska
23.000 q., Srbska 14.940 q., Egypta 145.000 q., celkem
20,128 900 q, čili 16,674.100 bal.
Úprava platebních podmínek tkalcoven pestrého
a manipulovaného zboží. Včera jednáno na schůzi
výboru Spolku českých textilních průmyslníků o úpra-
vě platebních podmínek tkalcoven pestrého a manipu-
h vaného zboží. Jak již sděleno, utvořen všemi odbor-
nými organisacemi textilními společný výbor, kterému
uloženo vypracovati návrhy podmínek těchto. Výborem
Švýcar
Francie
Rakousko
Belgie
Kanada
Kapsko
Austrálie
Holandsko
Švédsko
Norsko
Dánsko
Rusko
Španělsko
Turecko
Řecko
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Egypt
Laplata 155.000 q
Italia 325.000 q