ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 91215080-710f-11dc-a602-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 41 celkem · entity: person 68, place 60, org 6, work 8
1 masthead
3. března 1904.
2 masthead
Přiloha „Národnich Listů
3 masthead
K číslu 63.
4 masthead
Strana 9
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. března. (Hr. Tisza a ob- strukce.) Hr. Tisza oznámil svým přátelům již před časem, že dříve, než učiní nově kroky na zmaření ugronovské obstrukce, vyzve ještě jednou vůdce strany, posl. Szederkenye, aby nepřekážel dělnosti parlamentu. Tomuto svému slibu hr. Tisza dostál po včerejší prvé schůzi uherské sněmovny. V delší rozmluvě upozornil posl. Szederkenye na to, jaké následky mohla by obstrukce míti v nejbližší době a žádal jej, aby přiměl svou stranu, by nepřekážela v práci sněmovní většině. Szederkenyi přijal Tiszův výklad na vědomí a přislíbil, že podá o něm zprávu své straně. Není však naděje, že by ugronovci na ten čas od obstrukce upustil. Hr. Tiszovi nezbude tedy nic jiného, než splniti svou hrozbu a pokusiti se o změnu jed- nacího řádu sněmovního. Před nějakým časem pronikla do veřejnosti zpráva, že hr. Tisza hodlá dát návrh na změnu jednacího řádu projednati stručně jako pouhý návrh k jednacímu pořadu. Pověst ta se dnes z Pešti popírá. Ve včerejší večerní poradě liberálního klubu hr. Tisza pro- hlásil, že vůbec nemá úmyslu dát nový jednací řád promrskati v jediné schůzi. Naopak, chce prý cestu urovnati tak, aby pro příště bylo možno obejíti všeliká úskalí a chce to učiniti způsobem, úplně hovícím nynějšímu jednacímu řádu. Ve čivrtek vyzve prý sněmovnu naposled, aby konala svou povinnost. Zůstane li i toto vy zvání marným, učiní v pátek návrh na změnu jednacího řádu, v sobotu svůj návrh odůvodní takže by se již v pondělí mohlo začít o něm rokovati. Hr. Tisza jest si vědom, že i tento návrh bude obstruován, doufá však, že bude přece v čas přijat, takže bude možno během tohoto roku vyříditi všechny státní nezbytnosti, zejmena branecké předlohy a rozpočty.
Tisza Szederkenyi Tiszův Praha Hradec Pešť uherský sněmovna Tisza
6 article
Pokud se týče samotných změn jednacího řádu, sděluje se o nich dnes z Pešti následu- jící: Poněvadž nový jednací řád může vejítiv platnost teprve po vyřízení všech předloh, po- daných za platnosti starého řádu, vláda odvolá všechny dosud podané předlohy a učiní návrh na změnu jednacího řádu. V něm má býti sta- noveno, že určité státní nezbytnosti, jež budou vyjmenovány, musejí býti sněmnvnou vyřízeny v určitou dobu. Tímto ustanovením hodlá vláda zmařiti techniekou obstrukci pro dobu, pro kterou bude míti platnost nový jednací řád. Tvrdí se, že má platiti jen na jeden rok. V Praze, 2. března. (Německé ne- bezpečí.) Naši nedělní petrohradskou zprávu o plánech německého císaře otiskuje většina slovanských novin rakousko-uherských, některé z nich s vlastními poznámkami. Krakovský »Glos Narodu« píše: ». . . Nedělní zpráva (»Nár. Listů«) jest neobyčejná a ukáže-li se pravdivou, musí způsobiti hluboký dojem. Otisknuv náš text, dodává pak: »Celá tato zpráva zní sice trochu dobrodružně, nen však prosta pravděpodobnosti. Že Němci mají chuť na Rakousko, že zvláště Vilém II. sní o pangermán- ské říši, jest veřejné tajemství.
Glos Naroda Němec Vilém II Pešť Praha Rakousko
7 article
I o tom také dobře víme, že v pruských tradi cích leží politika dvoulícná: podlízavá a útočná »dobré rady«, udílené Petrohradu, náležejí ke stálému arsenálu pruskému, zvláště jde-lio otázku polskou.« — »Galičanin« k textu naši zprávy připojuje následující dodatek: »Ke zprávě »N. L.« můžeme přičiniti následující, úplně věrohodnou zprávu: »Císař Vilém II. za- slal caři Mikuláši II. list, v ně mž mu sdělil, že Rusko může odvo- lati všechno své vojsko od zá- padních hranic, neboť on, Vilém II., bere na sebe povinnost hájiti Rusko od západu.« — Oba hlavní listy slovinské, »Slovenec« a »Slov. Narod«, otiskují naší zprávu doslovně, tento tučným písmem, onen s dodatkem: »Zpráva tato jest více než sensační. Osvědčí-li se, bude povinnost rakouské diplomacie, aby zkřižovala velkoněmecké vý počty.« V Praze, 2. března. (Školské poža- davky Slovanův přímořských.) Slovinsko-chorvatská deputace, sestávající z po- slanců Špinčiče, dra. Galgorčiče a dra. Grego- rina, jež vyložila dru: Körbrovi své názory nové universitě vlašské, proti níž nečiní námi- tek, bude li zřízena na půdě vlašské, ale žádá za současné zřízení university v Lublani, před- ložila také své další požadavky školské. Poku se týče území terstského, Slovinci žádají, aby byl zřízen dostalečný počet slovinských národ ních škol v Terstu a v okolí, pak slovinské parallelky při terstském gymnasiu, průmyslové škole a samostatná škola obchodní. V Istrii jest nutno zříditi 120 slovinských národních škol a chorvatské školy ve městech všude tam, kde je dostatečný počet chorvatských děti.
Vilém Mikuláš Vilém II Slovanův Pok Petrohrad Rusko Praha Lublaň Terst Istria
8 article
V Gorici pak má se slovinská národní škol přeložiti do vnitra města a zříditi se mají slo- vinské parallelky při tamějším německém gymnasíu. Dr. Körber slibil deputaci, jak oby- čejně, že bude hledět jejím tužbám vyhověti. V Praze, 1. března. (Před svoláním říšské rady.) Lublaňský »Slovenec« před- vídá, že březnové zasedání říšské rady mine se opět úplně svého cíle. Dr. Körber svými odpo- věďmi na požadavky českých, pohromou stíže- ných krajů a zemského výboru českého pobouři proti sobě i nejmírnější politiky české, tak že jiného, než obstrukce, nadíti se nesmí. »Národy — praví »Slov.« — jako je český, který přeži již horší doby a stojí dnes mezi prvními kul- turnými národy Evropy, nemohou se ovládati krotiti profousskou lískovkou. Mimo to vláda uvalila na sebe odium, že je proti zemské auto- nomii a že Němci na českém sněmě započali obstrukci na její pokyn. Z toho ze všeho lze zavírat, že čeští poslanci budou letos obstruovat i branecký zákon, řídice se heslem: klin kli nem !« Ze Lvova, 28. února. (Lvovské kli niky.) Na zprávu, že státní pokladna je zem- skému výboru haličskému dlužna půl millionu korun za vydržování lvovských klinik, sděluje se ze strany úřadní, že dosud nebyla se zemským výborem uzavřena definitivní smlouva v této věci, že však vláda vkládá již od roku 1898 ročně jako zálohu 70.000 K na tyto kliniky, tak že jest nepochopitelno, že mohl dluh státní pokladny vzrůsti na půl millionu korun. Ze Lvova, 28. února. (Odložený sjezd přírodovědečký.) Sjezd polských lékařů
doktor Körber Němec Gorica Praha Evropa Lvov
9 article
a přírodozpytců, jenž se měl ve Lvově konat v červnu a červenci t. r., byl odročen na dobu neurčitou. Příčinou jest válka rusko-japonská Četní lékaři z ruského Polska, kteří ohlásil své účastenství na sjezdě, odjeli již na bojiště. jiní, kteří zůstali doma, nemohli by přijeti na sjezd, poněvadž jich může býti třeba k ošetřo- vání raněných. Z Rěky, 27. února. (Torpeda pr Rusko.) »Novi List« sděluje, že minulou středu vypraveno ze zdejší továrny na torpeda 18 velikých beden s torpedy do Kronštatu Torpeda jsou 613 metru dlouhá a upravena dle nejnovějších modelů. Účinek jich jest prý strašný.
Lvov Polsko Rusko Novi Rěky
10 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Vývody professora Wlesera ve světle skutečných poměrů- Ve včerejší. schůzi obchodní a živnostensk komory, o níž zprávu přinášíme na jiném místě přednesl pan L. Bondy zajímavé doklady o ne správnostech prof. Wiesera. Řeč pana Bondyho založená na datech předních statistiků českých zasluhuje vážné pozornosti. Uvádíme ji proto nezkráceně. V poslední době podniká se zrovna válečné tažení proti zvyšování přirážek obecních a zem ských, ne však proti dnešnímu systému přiráž kovému ke hražení potřeb zemských a obecních Při tom přehlíží se dvé důležitých momentů Předně té okolnosti, že vůči nepoměrně rychle stoupajícím požadavkům moderní doby, které rozpočty obecní a zemské zatěžkávají — jes téměř nehybná basis pro přirážky daní reálných. Tato okolnost přímo nutí při nynějším systému berním, přirážky rok za rokem zvyšovati. Z druhé pak přehlíží se důsledek hražení deficilu rozpočtů obecních a zemských finačními opera- cemi. Tyto zatěžkávají pak obnosy úrokůa amortisačními vždy více léta následující. Zapo míná se na to, že konec konců přece jen po platnictvo obcí a země naší tyto dluhy, které stále rostou, zaplatiti musí. V nedávné schůz sesterské komory liberecké projednávána zále žitost zamýšleného zvýšení přirážek zemských. Referent finančního odboru odůvodňoval resoluci. navrženou číslicemi nedávno uveřejněné práce professora Wiesera. Stanovisko refe- rentovo byle celou plenárkou akklamováno a tím proklamovány číslice a vývody soukromé práce prof. Wiesera za officiální. Jsem přesvědčen, že na literární práci prof. Wiesera přiměřenou cestou s české strany odpověděno bude. Zde však jedná se o to dokázati, že není přípustn práci tu vzíti za podklad jednání oficiálního Běží především o otázku, zda podařilo se prof Wieserovi dokázati českou a německou kvotu daně v Čechách placené.
L Bond profesor Wieser Bondy Zapa Čechy
11 article
Zodpovíme-li otázku tu záporně, padají veškeré závěry ať již prof. Wiesrem, ať jinými na základě této práce učiněné, ať v ohledu politickém, ať v ohledu hospodářského vývoje obou národností v království. Na kardiná'ní onu otázku musí každý objektivní kritik odpověděti záporně. O přesném důkazu vůbec nemůže býti řeči, neboť nikdy nebylo proveden úřadní šetření o národnosti po- platníků, natož šetření správ né. Naopak jest jisto, jak pánům dovolím si na několika typických příkladech ukázati, že nejen schází, jak uvedeno, správný číselný podklad ale že materiál ten jest nespolehlivý, nejednotný a to jak časově, tak místně a po většině zbu- dován na pouhých soukromých nedoložených informacích a smělých předpokladech. Základní výpočet svůj buduje na dalech o předpisu okresní školní přirážky v Čechách za rok 1902. Východiskem jest tu předpis daní státních na rok 1901, při kterémžto základu na menšiny nebere zřetele, vynechává města s vlastní orga- nisací školskou: Prahu, Liberec, Hradec Krá- lově. Dle toho předpisu platily české okresy 31.30 millionů korun, německé okresy 23.61 millionů korun, či v poměru 57 : 43, vůči po měrům populace dle řeči obcovací a ne národ- nosti 62 : 38. Pro město Prahu uvádí prof. Wiesen předpis daně z rozpočtu obecního na rok 1903, tedy předpis za rok 1902, ač dříve braly se z podklad číslice za rok 1901. Difference timto rozdílem let vzniklé nejsou v celku značné, za to však značné u jednotlivých závodů, jak později dokáži. Poněvadž pak prof. Wiesen differencuje dle národností jednotlivých podniků, nutno na tuto okolnost ukázati. Doplníme-li na předpokladech prof. Wiesra jeho rozpočty ješte číslicemi pro Prahu, Liberec a Hradec Králové činí souhrn daní ve školních okresech českých 31.30 německých 23.61 0.90 v Liberci v Hradci Králové v Práze
profesor Wiesr Wiesen Čechy Praha Liberec Hradec Hradec Králové Práze
12 article
0.10 12.74 44.14
12.74
13 article
či okrouhle 64 : 36 vůči poměru obyvate 62.4 : 37.6. Tento rozpočet na základě těchže předpokladů pro obě strany ukazuje témě stejný poměr mezi poplatností počtem obyvatelstva dle obcov ae řeči. Takový nestranný postup nehodil se prof. Wiesrovi. Ku poplatnosti českýeh menšin vůbec nepřihlédl, omluviv to tvrzením nikterak neprokázaným, že prý ne- platí vůbec žádnou aneb jen zcela nepatrnou přímou daň. Za to velice pečlivě a namnoze bez dokladů, pouze na základě soukromých in- formací vypočítává daně, které platí Němci Praze a ve velkých českých školních okresech Pokud jde především o Prahu, jest hlav- ním zdrojem přirážek jak obecních tak zem- ských daň činžovní a obě daně výdělkové Z tohoto důvodu se jimi prof. Wieser zvláště podrobně zabývá a hledí na nich podíl Němeů co možná vyšroubovati. Tak odhaduje prof. Wieser podíl Němeů v Praze na všeob. dani výdělkově ve třídě 80, II. 65. III. tř. nejméně 10%. IV. 54. Podíl Němců v Praze v I. a II. třídě od haduje pak absolutně obnosem 200.000 K. I když připustíme správnost těchto cifer poměrů, přicházíme k následujícímu výsledku: Dle »Prager Zeitung« ze dne 3. srpna 1903 obnášela: Suma kontingentu v III. tř. 292.316 korun, tedy 109 29.232K suma kontingentu ve IV. tř. 167.842 korun, tedy 5%%, .
profesor Wiesr Němec Wieser Praha
14 article
8.392 K se sumou udanou pro I. a II. tř. . 200.000k úhrnem . . 237.624 kdežto sumu tu uvádí prof. Wieser obnosem 334.000 K, neuváděje, jak k této cifře přišel. pomahá si frásí: »Die Einzelberechnung würde zu umständlich sein, als dass vorgeführt werden könnte.« Pánové, není zde na místě otázka, odkud najednou ten příbytek ku prospěchu Němců 100 000 korun Německou poplatnost na dani výděl- kové podniklů veřejnému účtován podlehajících v Praze odhaduje prof. Wieser opět na základě soukromého šetření na 3.73 mill. K, tak že by na podniky české této kategorie zbyla poplatnost 0.78 mill. K. Při této příležitosti budiž mi dovoleno poukázati na vý- znam časové jednotnosti, zejmena u tohoto druhu daně. Právě daň z podníků veřejně účtujícíeh kolisá rok od roku — podle výtěžku takových podniků — velmi značně. Za základ vzal si prof- Wieser data o předpisu na r. 1902, ťedy rok známé mimořádné hospodářské tísně, kdežto dat podniků za německé jím počítaných v neřídkých případech bere ještě z příznivějšího r. 1901. Již tím kvota česká uměle je s stlačena. Že tu neběží jen o obnosy nepatrné, vidíme z toho, že dle dané mi informace platilo na př. sedm z největších podniků, které prof.
profesor Wieser Praha
15 article
Wieser pro Němce reklamuje, na všeobecné dani výdělkové roku 1901 1,454.831 K, roku 1902 1,205.964 K, tedy roku 1901 více o 248.867 K touto pohodlnou cestou získáno pro Němce na této dani více jak 20 procent. Zde vidíme, kam to vede, bereli se za podklad číslice jen jednoho roku, místo průměrů za více let, jak všeobecně se brává, jedná-li se o číslici, týkajíeí se berního zatížení obyvatelstva. Zde však též vidíme, že naprosto nepřípustno, seskupovati da- ňové číslice pro různé části království, pro různé podniky z různých let. Podniky podlehající veřejnému účtován rozděluje prof. Wieser na podniky státu, země obcí, dále na akciové společnosti a lěžířstva, spořitelny, společenstva a některé jiné podniky Poplatnost podniků státu, země a obcí re- klamuje prof. Wieser z polovice pro Němce, ač postup ten není ničím odůvodněn. Ústavy ty slouží totiž dle své povahy buď celému státu, buď celé zemi neb celé obci, ba namnoze i zájmům mezinárodním, jako c. k. státní dráhy. Je-li pro ústavy ty vůbec nějaký klič přípustný, jest to klíč dle počtu obyvatelstva té které korporace, již ústav ten který slouží.
Wieser Němec
16 article
Prof. Wieser sám jest v příčině akciových společnostl o tom v pochybnosti, zda možno pokládati podniky ty za národnostní; má plno pochybností o tom, jak posuzovati velké banky a dráhy, jež mají hlavní sídlo ve Vídni a zde závod pobočný neb čásť své trati. Vzdor těmto zajisté správným úvahám ne- nadále smělým obratem rozhoduje se prof Wieser počítati podniky ty za čistě německé. nechtěje je pokládati ani za neutrální ani je vůbec vypustiti. Jaký význam jedině soukromé dráhy v Praze mají, vidíme z toho, že platí 2.4, resp. 2.3 mill. korun daně výdělkové, tedy více než polovici daní všech podniků, veřejně účtujících.
Wieser Vídeň Praha
17 article
Promiňte mi zde malou odchylku. Dle mého náhledu bylo by nutno při posuzování poměrů daňových vzhledem k národnosti — byl-li by zde vůbec jen drobet spolehlivý materiál — utvořiti u všech berních skupin neutrální sku- pinu, jak prof. Wieser jenom jednou činí at u daní, odváděných velkostatkem, do které sku piny, ovšem neprávem, vsunuje na základě sou kromých informací většinu šlechty tak zvané feudální. Prof. Wieser, zabývaje se daní čin žovní v Praze, udává na základě šetření svých krajanů poměrný počet domů v majetku Němců 20%, činžovní pak výnos 30.5. Pod čárou udává, že „Prager Tagblat“ vypočetl počet ten as na 13 a výnos as 21%%, kdežto „Deutsche Volks-Zeitung“ as 25%%. Když na základě asi týchž podkladů páni, pracující s týmiž inten- cemi, přicházejí k výsledkům různícím se téměř o 10%%, kterýžto rozdil číselně as 700.000 korun obnáší, pak to nový důkaz nespráv- nosti a tudíž nepřípustnosti práce té pro officiální jednání. Proti po- stupu prof. Wiesera, podíl Němců na dani čin- žovní odhadovati dle majetku domovního, lze však též namitnouti, že hlavní čásť této daně bývá přesunována na nájemníka — daň výnosová stává se daní spotřební. Je-li pro tuto daň nějaký všeobecný klíč, pro národnostní dělení přípustný jest to klíč dle počtu obyvatelstva Námitka, že Němci v Praze jako třída, po většině majetná, mají poměrně dražší byty, jest vyvážena okolností, že poměrně nejdražší jsou byty tříd méně majetných. (Tak jest! Výborně!) Prof Wieser stopuje také z dat berních hospodářský vývoj obou národností za posledních 20 let a do spívá k výsledku pro nás opět nepříznivému.
profesor Wieser Prager Němec Praha Deutsche VolkZeitung
18 article
Data, na základě nichž tak činí, jsou ovšem zase jen data nedokonalé berní statisti ky jež bez dalšího pro účel ten z různých let vůbec nelze srovnávati, poněvadž nastaly pronikavé změny nejen v technice, nýbrž i v základních principech berního systému u nás. Také změny v territoriálním ohraničení jednotlivých okrest padají na váhu, rovněž i různost pramenů. A pak jaká náhoda tu může hráti, vybereme-li si dvě neb tři naprosto libovolná léta. Tak na př. srov- náme-li data okresních školních rozpočtů na léta 1883, 1886 a 1899, musili bychom idle Wieserova postupu souditi na vzrůstající poplatnost českou, ne- boť podíly české v řečených létech byly 60.88 61.48—61.59. Vídíme, proč prof. Wieser volil pro své vývody r. 1882 a 1898. Dovolte mi ještě krátké připomenutí, že prof. Wieser v celých svých úvahách vyhnul se podrobnějšímu rozboru dan nepřímých, které pro finance státní mají mnohem větší význam, než přímé, a také pro fi nance zemské v poslední době začínají nabývati značné váhy (úděl z daně kořaleční, výnosná pivní dávka zemská). Tak obnášel výnos v šech daní státních přímých v Čechách roku 1900 67,981.740 K, r. 1901 70,608.769 K, naproti tomu výnos daní spotřebních (i s tabá- kem, vyjímaje však sůl) v Čechách roku 1901 164 mill. K, r. 1902 177 mill. K. Arci jsou ne- překonatelné obtíže, které se staví v cestu správnému národnostnímu určení poplat- 24.51
Wieserův profesor Wieser Čechy
19 article
níků těchto dani nepřímých. Ale již z toho, že předmětem jejich jsou předměty nejobyčejnější výživy denní, jež se konsumují v nejširších vrt vách lidových, relativně snad větší, ale zcela nepochybně aspoň stejnou měrou, jako ve vrst vách zámožnějších, je vidno, že členěn těchtodanídle poměru národnost všeho obyvatelstva daleko o pravdynebude. Srovnám-li tedy i tyto daně dle národností, vidím nepoměrně větší bern převahu českou. (Výborně!) Budiž mi prominuta obširnost, s jakou po- zdržel jsem se u několika těch typických pří- kladů práce prof. Wiesera. Doufám však, že podařil se mi důkaz, že práce, zbudovan na falešných podkladech, nepři- pouští možnost dovozovati z n officiálně jakékoliv důsledky Smíru národnostnímu, kterému prof. Wiesen svou prací chtěl zjednati podklad hospodářský ponechávaje vyvození důsledků z velké části po litikům národnostním, neposloužil libovolnýmse skupením cifer, kterými hospodářský význam če ského národa zlehčuje. Předpokladem smíru ná rodnostního jest správně ocenění protivníka vzájemná úcta. (Výborně! Výborně!) Jsem pře svědčen, že komora naše ku prospěchu pracují cích tříd obou národností jednomyslně přijme na vržený pamětní spis. (Výborně! Hlučný sou Debatu nalezne čtenář na místě příslušném hlas.)
profesor Wieser Wiesen
20 article II. všeobecná mimořádná schůze
II. všeobecná mimořádná schůze obchodní a živnostenské komory v Praze konala se včera odpoledne za předsednictví president p. cís. rady Řivnáče. Po sdělení agendy komorn druhým tajemníkem p. vládním radou Hotowtzen přečtena interpellace p. kom. rady Boh. Ryšánka v níž se táže presidia, zdali chce veškerého svého vlivu použiti u ministerstva obchodu k tomu, aby zhoubné následky již trvajících, jakož i nově projek tovaných tarifních represalií mlýny uherskými byly vhodnými prostředky paralysovány a existence našeho českého, resp. rakouského průmyslu mlynářského pro budoucnost náležitě zabezpe- čena. Dotaz ten bude vzat v úvahu a buď sekci nebo zvláštnímu komitétu předložen ke zvláštnímu šetření nebo předložení návrhu.
Řivnáč Ryšánek Praha živnostenský komora Hotowtdit
21 article
Potom podal druhý tajemník p. vl. r. Hotowek zprávu presidiální komise o závěrce účtů ko- mory za r. 1903: Příjmy komory za r. 1903 obnášely zbytek pokladniční z r. 1902 v to počílaje, úhrnem K 497.424.65, výdaje pak celkem, zálohu kancelář pro sčítání živnostenských a rolnických podniků pen K 18.554.70 v to počítajíc, K 373.500.72. Porovná-l se tento úhrnný obnos výdajů s úhrnným obnosen výdajů dle schváleného rozpočtu na r. 1903, a uváží-l se, že z výdajů bylo komoře nahraženo K 330.55 obnáší skutečné překročení rozpočtu K 11.371.88 sice zvláště výlohami, spojenými s části tiskovou př přípravě obchodních smluv ve Vídni, jakož i annuitou kteráž již v roce 1903 vzhledem k amortisačnímu plánu komunální zápůjčky Zemské banky královstv českého zaplatiti se musila. Pokladniční přebytek kon- cem r. 1903 obnáší K 123.923.93. Účty závěrečné byly schváleny a zvoleni pak do průmyslové rady pp. Jos. Bromovský a Jos. So- bolka a kandidáty k obsazení 6 míst odborných soudců-laiků při obchodním senátě c. k. krajského soudu v Chrudimi pp.: Jos. Breitenfeld, Josei Sysel, Jan Kužel, Václ. Šmíd, Václ. Schütz Ant. Tománek a Ferd. Kočí.
Bromovský Jos Kužel Václ Šmíd Schütz Tománek Ferd Vídeň Chrudim Breitenfeld
22 article
Tarifní kancelál.
23 article
Frvní tajemník komory p. cís. rada posl. dr Fořt podal pak zprávu presidiální komise ve příčině zřízení tarifní kanceláře komorní a rozebrav obšírné důvody k tomu nabádající, doporučil ku přijetí tyto návrhy: „l. V rámci dosavadní komorní agendy zřízen budiž stálý dopravní a tarifní referát k tomu cíli a) aby založil a přesně a jour vedl účelně zařízený tarifní archiv; b) aby ke všem komorou z vlastního počinu nebo k podnětu interessentů podnikanýmí kro- kům povahy dopravně či tarifopolilické potřebná data a skutkový materiál sbíral, pořádal, zpracoval a ho- tové operáty presidiu k dalšímu řízení předkládal c) aby interessenlům komorního obvodu v záležito stech dopravních a tarifních udílel věcně správne informace (z čehož však spolupůsobení při reklama- cích turifových přeplatků zásadně budiž vyloučeno) 2. Organisace stálého dopravního a tarifního referátu provedena budiž presidiem v ten způsob, že v čelo referátu jakožto přednosta bude presidentem komory postaven úřadník konceplní ze statutu při komoř trvajícího, a že jemu k ruce přibere se do služel komory odborně zvlášť po stránce praktické vyškolený tarifník, kdežto práce manipulační, s referátem spo- jené, že obstarávány budou v souhrnné agendě kan- celáře komorní. 3. Presidium komory se zmocňuje aby za účelem získání odborně vyškoleného tarifníka vypsalo veřejný konkurs a na jeho základě plenum komory návrh na obsazení dotčeného místa učinilo. Návrhy ty byly schváleny.
Fořt
24 article
Přirážky fondové.
25 article
Referent, sekretářův náměstek p. dr. R. Pil- bauer, přednáší návrh obou sekcí, aby zemskému sněmu král. českého, jakož i c. k. vládě podán byl pamětní spis s opravnými návrhy, jimiž se zamýšlí 1. především snížení posavadní výdělkové da- ně podniků veřeným účtováním povin- ných ve smyslu dřívějších návrhů komorních; 2 revise daně domovní zvlášť co do osvo- bození stavení továrních od ní, pokud neslouží z obydlí; 3. reforma finančnictví komunální- ho, zvláště přikázáním některých daní komunám 4. dokavad se tak nestane: revise platných zá- konných ustanovení o maximální výši přirá- žekfondových, resp. jich differencování, při čem za přirozenouhořejšíhranici pro souhr fondových přirážek všech kategorií má při jednolli- vých berních platiti hospodářsky ještě pří- pustná platební schopnost poplatní ků pokud nebyla již vyčerpána daněmi státní- mi. Diferencování z toho samo sebo plynoucí mělo by tudíž tímto způsobem napřed býti přesně vymezeno U příležitosti této přihlásil se ke slovu zatímn předseda p. Leon Bondy, aby se ohradil proti temu. aby známý elaborát prof. ryt. Wiesra o rozdělení po- platnictva dle národnosti byl považován jako officiální Obsažnou řeč jeho, provázenou častým souhlasem české většiny, nalezne čtenář na místě jiném.
doktor Bond profesor
26 article
Cís. rada p. Sobotka praví, že německá levic nebyla na debatu takovou připravena, poněvadž před- mět ten nebyl na jednacím pořadu, ale musí konsta- tovati, že prý prof. Wieser jest mužem vážným a národnostně nestranným, tak že o správnosti jeho podkladův i důsledků z nich plynoucích nelzeni v nejmenším pochybovali. Ke konci svých vývodů žádá, aby na příště předseda debatu o předmětech na jednacím pořadu se nenalézajících, nepřipouštěl. Předseda p. cís. rada Řivnáč odpovídá, že jakási souvislost mezi oběma záležitostmi jest, a že by zajisté byla česká většina nechala záležitost t stranou, kdyby nebyla bývala se stala v poslední schů- zi liberecké komory míněním officiálním. Za takových okolností se věc mlčením pominouti nedala. Byla před- nesena způsobem velice slušným a beze všech útoků Kom. rada p. Vaníček uvedl, že elaborát p prof. Wiesra jest pouze vědeckým pokusem, dokázat praeponderanci německé národnosti. Říkati, že tvrzen prof. Wiesra jsou nevyvratitelná, přece nelze. Předseda p. Řivnáč dodává, že jednání komory liberecké bylo přece politickou demonstraci, jež měl svůj účel. Při jednání o národní smír, jenž musí jed- nou ať už dříve či později nastati, bude záležeti tak na hospodářském ocenění každé jednotlivé národnost a proto zdá se práce prof. Wiesra pokusem, stlačit hospodářský význam národnosti české a snížiti veliký rozvoj českého průmyslu a obchodu v posledních desetiletích. Pan cís. rada Sobotka sdílí rovněž názor, že k národnostnímu vyrovnání dojíti musí a přeje si ho a praví, že Němci rozvoje české národnosti v ohledu
Wieser Řivnáč Vaníček profesor Wiesr Němec Sobotka
27 article
průmyslovém a obchodním nikdy nepopírali. Opa- kuje žádost, aby podruhé záležitosti takové byly dány na jednací pořad, poněvadž ex abrupto o nich jednati nelze. Předseda p. Řivnáč vyslovuje pochybnost, ž by strana německá, kdyby chtěla přivěsti něco poli- tického do debaty, dala o tom dříve většině aviso Pan kom. rada Leon Bondy konstatuje, že v ko- moře liberecké stalo se aklamování cifer prof Wiesr za jednání o zemských přirážkách. To jest přece sou- vislost aspoň věcně stejná. Řečník opakuje, že bráti cifry prof. Wiesra officiálně není přípustno. Kritisovati je, jest každému volno, poněvadž byly pracovány pro širokou veřejnost. Po ujištění předsedy, že bude dána německé men- šině příležitost k debatě o věci té, neboť záležitosti daní a přirážek budou stále na jednacím pořadu, bylo rokování skončeno a referát nám. sekretáře p. dra. Pillbauera velkou většinou příjat.
Řivnáč Bond Wiesr profesor
28 article
Eeforma řádu o policii požární. K vyzvání zemského výboru království českého, aby vyslovila se komora o chystané reformě § 9. řádu policie požární ze dne 25. května 1876, č. 45. z. z., který obsahuje již zaslaralé a v praxi leckdy k oblě- žujícím opatřením vedoucí předpisy o čistění komínů průmyslových, živnostenská sekce po provedení pí- semné a ústní expertisy doporučuje, aby se na základě referátu, sekret. náměstkem. p. drem. Rud. Pilbauerem vypracovaného, podalo dobré zdání tohoto obsahu:
29 article
Olázka čistění průmyslových komínů náleží věcně v obor policie živnostenské a zároveň policie slavební, leprve v další řadě a toliko podpůrně v obor místní policie požární. Řízení ve příčině schválení provozovny (§§ 25. a násl. ř. 2.), spojeně s udělením konsensu sta- vebního dle §§ 34., resp. 39. ř. st.) jest jediným objek- livním podkladem úřadního stanovení, v jakých ob- dobích má se komín, tvořící součast provozovny, či- stiti vzhledem k úpravě topeniště, způsobu výroby atd. Proto jest třeba dbáti toho, aby příslušné úřadní řízení, jakož i konsens v každém daném případě k této věci se vztahovaly. Při tom měla by pouze jakožto pravidlo, poměrům konkretním nepředbíhající, vyslo- viti se zásada, že komín kotelny do 20 metrů výše má se čistiti každoročně (jednou), do 35 metrů výšky každý druhý rok, naproti čemuž při vyšších komínech tohoto druhu slušelo by vůbec pominouti předpis či- stění v pravidelných obdobích se opakujícího, jakožto zcela bezúčelný. Při uvedených výškách bylo by ovšem přihlíželi také k přiměřené světlosti, tedy u prvější 60 až 80 cm atd. V zemském řádu policie požárové bylo by tedy zcela vynechati všeliká opatření ve pří- čině komínů průmyslových. Toliko subsidiárně měl by se místní úřad policejní zmocniti, aby jedině v pří- padu hrozícího nebezpečí ohně učinil potřebná opa- tření jakožto prozatímná, zpraviv o tom zároiveš úřad živnostenský. Stran komínů již trvajících musna by se vydati přechodná ustanovení z této změm kompetence plynoucí. K dozorčí službě úřadů žarno- stenských slušelo by po této stránce vhodnýní zpu- sobem přibrati orgány, zkoušením a přehlížením par ních kotlů ověřené.
centimetr
30 article
Návrh tohoto dobrého zdání schválen Referent, konc. prakt. p. JUDrand. Samek, před- náší pak návrh, přijatý od obou sekcí, na opatření. která jeví se býti polřebnými, aby se užívání sta- rých měr v obchodu i průmyslu dřevním vymýtilo. Počítání obsahu dříví řezaného na kubické stopy při prodeji jeho se strany pilař nebo i obchodníků se dřívím, rovněž i přepočítá- vání kubických stop na pevné metry na základě ne- přesných tabulek, dosud se vyskytující, příčí seřádu oměráchavahách ze dne 23. července 1871 č. 16 ř. z. — Příčinou lpění na starých měrách u živnostníků dříví zpracujících jest, že tito mají stále po ruce měřidla, na kterých vůbec jen staré míry jsou vyznačeny aneb aspoň na jedné straně, poněvadž vhodné a obvyklé rozměry pamatují se jim v palcích snáze, než příslušný počet millimetrů. Nezbude tedy. nežli výrobu a prodej měřidel takových zakázati- (Schvaluje se.) Na to vzata na vědomí zpráva kuratoria techno- logického průmyslového musea komorního ve věcech služebních a schůze skončena.
JUDrand Samek
31 article
Klesání obilních cen. Na peštské burse došlo včera k opětnému poklesu cen obilních. Pšenice po- klesla o 10 hal., žito o 5 hal. — Také v Berlín včera ceny obilní na obilní burse opět zlaciněly sice pšenice o 3 mk. a žito o 11/2 mk. Bavlna. Z liverpoolského trhu bavlnář- ského se oznamuje: Pod vlivem amerických manipu- lací došlo v posledním témdní opět k prudčímu ko- lísání cen; celkem projevilo se však pevné základní smýšlení, které se v podstatě opíralo o klesání vidí- telných zásob a na stále malé pohyby sklizňové. Tyto okolnosti jsou ovšem v daném stavu cenovém více než plně eskomptovaný. Na druhé straně jest však málo chuti k tomu, zvláště následkem zkušeností nej- novějších, súčastniti se baissovních operací. Legitimní obchod trpí přirozeně stále těmito nejistými poměry a není pochyby o tom, že spotřeba bavlněných pro- duktů značně musí poklesnouti, což se bude dříve nebo později jesně zračiti v poklesu dodávek suro- viny. Jakmile bude nastávající sklizňově hnutí vyka- zovati větší čísla, bude pojímání situace značně mo- difikováno. Zatím panuje na všech stranách značná zdrželivost a oživení obchodu lze se nadíti teprve tehdy, až bude ať již v tom, ať již v onom směru jasno. Při malé poptávce stoupla americká v místním obchodu o 32—34 b., brasilská a střední peruanská o 34 b., východoindická o 1/2—1/4 d. a egyptská good a fire brown o /1, d., ostatní druhy jsou nezměněny.
Berlín
32 article
Na lhůtním trhu stoupla americká o 36— 47 bodů na blízké a o 19—20 na pozdější měsíce. Dovoz činil 69.088 bal., z toho bylo 39 227 americké. Obrat místní činil 36.070 b., zásoba místní 618.190 b. proti 661.740 v tomže lémdni loňském, z toho bylo americké ba- vlny 533 630 proti 600.130 b. Dopravuje se z Ame- riky do Liverpoolu 114.000 proti 181.000, na konti- nent 207.000 proti 346.000. Veškery viditelné zásoby činí 3,255.000 proti 2,822.000, egyptské 328 000 proli 250.000, východoindické 362 000 proti 199.000. — Vývoj novoyorského trhu charakterisován tě- mito daty
ame Liverpool
33 article
bavlna na
34 article
pohot. bavl. 14.30 14 10 14 75 15.10 15.55
14 10 14
36 article
duben červen 13.85 13.95 13 79 13.93 14.68 14.55 14.67 14.78
14.67
37 title
15 41
41
40 article
15.95 15.30. Lihový kontingent. V ministerstvu financí ukon- čena právě anketa o novém rozvrhu lihového kontiní- gentu, Nejprve jednáno se zástupcí hospodář- ských lihovarů. Jedná se zvláště o kontingent pro nevé, v posledním čtyřletí založené hospodářské liho- vary. Jménem ministerstva financí hájil odborný před- nesta Bernatzky rozvrh, jak stanoven kompromissem s průmyslovými lihovary, dle něhož mají ke kontin- gentu nových lihovarů přispěti i starší. Zástupci liho- varů hospodářských stáli na názoru, že kontingent tento má býti hražen z kontingentu lihovarů průmy- slových. Dohody docíleno nebylo. Hospodářské liho- vary jednaly po dohodě, kterou se podařilo doslci shody o rozvrhu kontingentu mezi české, moravské, haličské a bukovinské lihovary Spotřeba a produkce kávy. Rotterdamská firma Schöfer a spol. podává ve své poslední zprávě za- jímavý přehled sklizní kávy v posledních létech zároveň data spotřební za r. 1903. Dle zprávy činila úhrnná sklizeň kávy: 1900—1901 14.966 000 bal. 1901—1902 19,004.000 bal., 1902—1903 17.685.000 bal 1903—1904 15,730.000 bal., 1904—1905 14,988.000 bal. Spotřeba pak r. 1903 : Německa 3. 656.000 q.
Německo Schöfer
41 article
Francie 2,219.400 q., Rakouska 924.000 q., Anglle 276.400 q., Belgie 588 600 q., Švýcar 210.000 q., Spoj. států 8.276 400 q, Kanady 55.800 q, pac. břeh 272.400 q., Kapska 310.000 q., Laplaty 155.000 q- Australie 42.000 q., Holandska 780.000 q., Švédska 523.000 q., Norska 257.100 q., Dánska 212.000 q- Italie 325.000 q.. Ruska 350.000 q. Španělska 150.000 q. Portogalska 55.600 q-. Turecka 235.000 d. Řecka 32.000 q., Rumunska 40.260 q., Bulharska 23.000 q., Srbska 14.940 q., Egypta 145.000 q., celkem 20,128 900 q, čili 16,674.100 bal. Úprava platebních podmínek tkalcoven pestrého a manipulovaného zboží. Včera jednáno na schůzi výboru Spolku českých textilních průmyslníků o úpra- vě platebních podmínek tkalcoven pestrého a manipu- h vaného zboží. Jak již sděleno, utvořen všemi odbor- nými organisacemi textilními společný výbor, kterému uloženo vypracovati návrhy podmínek těchto. Výborem
Švýcar Francie Rakousko Belgie Kanada Kapsko Austrálie Holandsko Švédsko Norsko Dánsko Rusko Španělsko Turecko Řecko Rumunsko Bulharsko Srbsko Egypt Laplata 155.000 q Italia 325.000 q