ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 910bf3c0-710f-11dc-b879-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 57, org 6, person 41, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 63.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí se v Praze v administraai na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí denáškou na měsfe zk čtrat leta . . . . 7 K 50 ve alialkách: a K sot na měsíe a Pošten: na čtvrt lda . . . . 9 K 6on s drojí zisilkou nčvrt leta. . : kok
Praha
5 title
Onsšní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 2. března. (Zvl telegram »Nár. Listů«.) Z Tokia došly zprávy, že listy vládě blízké nápadnou současností uveřejňují články, za jakých okolností by Ja- pan přistoupil na mír. Podmínky jeho jsou tyto: status quo ante a zaplacení válečných škod Ruskem. Zcela zřetelně se praví, že by nej- vhodnějším prostředníkem míru mohla býti Anglie neb Amerika. Zprávy ty vzbudily v Petrohradě pochopitelnou pozornost. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Petrohrad Tokio Rusko Anglie Amerika
7 article Obchodní smlouvy trojspolkové kvapem se blíží.
Obchodní smlouvy trojspolkové kvapem se blíží. Velkokříž řádu Leopoldova, jehož se dostalo společnému ministru války Pitreichovi, jest dů- kazem, že záležitosti vojenské byly delegacemi vyřízeny k nejvyšší spokojenosti, a zajímavý řečnický souboj předsedy ministerstva uher ského Tiszy s hr. Apponyem svědčí o tom, že se to stalo ve smyslu zachování posavadní jed- noty armádní. Vstupuje tudíž hr. Tisza před uherskou sněmovnu, jež v úterý opětně zahájila svou činnost, s vědomím upevněného svého po- staveni a s nadějí, že ještě v průběhu tohoto týdne se mu podaří, zdolati odpor opposice proti předloze o povolení odvodu za rok 1903. Chtěje sesíliti odhodlanost vládní většiny a oslabiti po- slavení krajní opposice, podal včera sněmovně uherské řadu předloh, o nichž doufá, že budou veškerou maďarskou veřejností příznivě uvítány. Jest to předloha o rozmnožení stipendií pro uher- ské příslušníky na ústavech vojenských z 250 na 1073, předloha o polepšení postavení obecních tajemníků, oznámil dále, že podá co nejdříve předlohu o investicích, v níž podniky produk- tivní budou velikou sumou obmyšleny, dále předlohu o úpravě postavení železničních úřad- níků, předlohu o vyučování maďarštině na všech školách národníeh, zkrátka, samé věci, jimž opposice nebude s to překážeti.
Leopoldov Tisza uherský sněmovna
8 article
Mezi podanými předlohami jest však též jedna zvláště pozoruhodná; jest to návrh zákona, kterýmž se vláda domáhá na sněmovně zmoe- něník upravení obchodních styků s říší německou a s Italií — o Rusku se nezmiňuje. Tímto zmocňovacím zákonem vstupuje tedy akce ve příčině obnovy obchodních smluv do no- vého, určitějšího stadia, a poskytuje dosti jasný rozhled o tom, jak vlády peštská a vídeňská míní zkoncovati nové obchodní smlouvy, prozatím ovšem pouze se státy trojspolkový mi. Především nutno předpokládati, že stejný návrh zákona zmocňovacího bude podán i v radě říšské, jež se sejde již příští týden, ale lze již nyní předpověděti, že návrh ten dočká se tam osudu, jaký nynější ministerstvo, nepostaravši se nijak o dělnost parlamentu, samo mu přichystalo. Proto nutno již nyní počítati s tím, že vláda ví- deňská použije téhož prostředku, jehož použila již při prodloužení posavadní obchodní smlouvy s Italií (s částečnou změnou vinné klausule), to tiž čl. 14. Bude tudíž i při této příležitosti všecka po- zornost soustředěna na jednání sněmovny pešt ské, udělí-li či zamítne-li hr. Tiszou žádané
Tisza Rusko Italia
9 article
zmocnění k uzavření obchodních smluv troj spolkových. Proč nežádá ministerstvo Tiszovo zároveř stejné zmocnění k vyjednávání o obchodní smlouvu s Ruskem, jest okolnost nanejvýše po- vážlivá a nepřispěje nikterak k upevnění důvěry že náš svět průmyslový a obchodní záhy se do- čká žádoucí jistoty ve věcech obchodu zahra- ničného. Když vešel svého času ve všeobecnou známost původní návrh celního tarifu něme- ckého, ozval se všude výkřik, že to jest útok na hospodářské postavení našeho soustátí a že nutno hledati proti němu podporu ve společném postupu s Ruskem. Po předložení zmocňovacího zákona ve sně movně uherské nemůže již býti pochybnosti, že myšlenka hospodářské dohody s Ruskem zatla- čena jest úplně do pozadí, a že tudíž tlak hospo- dářské převahy trojspolkové bude při nastáva- jícím vyjednávání s Německem a Italií ještě ci- telnější, než byl při vyjednávání o smlouvy po- savadní, zvláště uvážíme-li, že Německo a Italie novou obchodní smlouvu již mají úplně při- pravenou. Nemůže nám ani býti útěchou, že vyjedná- vání Německa s Ruskem o novou obchodní smlouvu se přerušilo, a že není známo, kdy bude obnoveno, protože nynější obchodní smlouva německo-ruská jest Německu velmi pří- zniva, a tudíž je v zájmu téhož, aby co nejdéle trvala; prozatím, jak známo, byl posavadní ruský celní tarif prodloužen na rok. O smlouvě našeho soustátí s Ruskem však totéž nelze tvrditi. protože jsme přišli jaksi jen ke zbytkům, kteréž nám Německo, předešedši nás, na ruském trhu zůstavilo.
Italia Rusko Německo
10 article
Rovněž nelze vypuštění Ruska ze zákona zmocňovacího vysvětliti tím, že Rusko jest nyní zaujato válkou japonskou; vedení války této ne- spočívá zajisté v Rusku v rukou osob, kteréž se zabývají přípravami k obnově obchodních smluv. Nezbývá tudíž, než pokládati zmocňovach zákon za důkaz, že nedovedeme se vymaniti z tlaku poměrů trojspolkových ani na půdě ho- spodářské a že postavení států trojspolkových ociťuje se ve vážném konfliktu s hospodářským stanoviskem Ruska. A to jest právě onen po- vážlivý, znepokojující moment, jenž dříve či po- zději se pocítí v rakousko-uherských kruzích hospodářských a jenž ztrpčí jim případnou „ra dost“ ze zprávy, že přistupuje se k upravování obchodních smluv. Jakým duchem jest ovládána hospodářská politika trojspolková ohledně našeho soustátí, jes s dostatek známo, a nejnověji uvedl ho na pamět nový „středoevropský hospodářský spolek v Berlíně založený, v němž se skupili všichn v Německu známí nacionální politikové hospo dářští, v čele se svob. p. Manteufflem, prvním místopředsedou pruské panské sněmovny. Pro- gram nového spolku vytkl si za cíl, dosíci v jiné formě všech výhod, jakéž by poskytovala formální středoevropská celní jednota. Má se utvořiti rozsáhlé odbytiště, sjednotiti spotřeba, čímž se docílí snížení vý- robních nákladů; vytvoří se druhové kartely.
Manteuffl Rusko Berlín Německo panská sněmovna
11 article
Není-li nyní ještě možná celní jednota, lze do- spěti k allianci obchodně-politické. Bude prý to zcela něco jiného, uzavře-li Něme- cko a Rakousko-Uhersko pro sebe obchodní smlouvy, anebo budou-li státi se svými 104 mill. obyvateli jako strana jediná. Z toho se dá souditi, že při vyjednávání s námi Německo u Italie budou již dle svých hotových smluv ob- chodních také tvořiti stranu jednu, a ve vyjednávání s Ruskem budou tuto jednu stranu tvořiti všichni tři. Dále se bude domáhati spolek jednotné úpravy vnitrozemské plavby, práva námořního a práva plavby pobřežní, což jsou všecko přípravy ku provedení známých snah německých jako velmoci námořní. Sem spadá i záměr utvořiti společný rozhodč soud ve věcech hospodářských a celních. Nechybíme asi, že tento program nového berlínského „středoevropského hospodářského spolku“ jest ohlasem idel, kteréž se mají vtělit v nové středoevropské obchodní smlouvy. Bylo již oznámeno, že „nezávazné“ vyjed- návání o obchodní smlouvu s Německem počne v tomto měsíci. Zmocňovací zákon uherský do- svědčuje, že „nezávazné“ toto jednání obratem ruky se promění v jednání závazné. Základem jeho stane se patrně celní tarif, smluvený svého času mezi Szellem a drem. Körbrem. Rovněž je známo, že státy trojspolkové si přejí uzavření smluv dlouholetých, v tomto ohledu ovšem tvoří značnou překážku ona for- mule Szellova, dle níž nové obchodní smlouvy mohou se uzavříti za Uhry pouze do r. 1907.
RakouskoUhersko Německo Italia Rusko Uhry
12 article
Vznikne tedy další zajímavá otázka, jak obepluje Tisza se svým zmocňovacím zákonem tuto pře- kážku, kteráž by jinak byla způsobilá podlomit všecku naději, že vyjednávání s Italií a s Něme- ckem setká se s úspěchem? Či snad v nových obchodních smlouvách vystoupí Uhrya Rakousko jako hospodářsky samo- statná území? Berlínským listům oznamuje se v souvis losti se společnou konferenci ministerskou, jež se ve Vídni konala a započetí jednání o obchodn smlouvu s Německem se týkala — přítomen by i rakousko-uherský velevyslanec v Berlíně Szo gyenyi — že vůdčí osobnosti rakousko-uherské mají nejlepší naději ve zdar akce a že německá vláda opětně vyslovila určitý svůj úmysl, abyse uzavřela smlouva dlouhodobá, jakož i že o svých přáních odevzdala ve Vídni zvláštní pamětní spis. Nejbližší činnost konference celní bude tu- díž sestavení přání zdejších a zodpovědění pamět ního spisu Německa. Ve Vídni prý dále doufají, že jednání bude pokračovati velmi rychle, t. j., že nebude vzá- jemný zápas příliš tuhý, protože titíž zástupci kteří za Rakousko-Uhersko budou vyjednávati s Německem, vyhlédnuti jsou i k jednání s Itali a smlouva s Italií již v září t. r. má býti hotova. To předpokládá ovšem, že bude skončeno v jednávání o obchodní smlouvu s Německem dříve — než se přikroči k vyjednávání s Italií Jak patrno, vstoupila otázka obnovy ob chodních smluv do období velice napínavého.
Tisza Rakousko Vídeň Německo Berlín Uhersko Italia
13 article Plán dra. Zd. Schückra.
Plán dra. Zd. Schückra. Je dusno v Čechách. Všude vzduch těžký a tísnivý, žije se to vůbec nepěkně v této zemi. A okolnosti- té používají odpůrci naši a kořiat z melancholickě nálady, jež ovládá každého, kdo k našemu se hlásí programu. Kdo ale za- choval si nezkalený zrak v tomto okamžiku kdo způsobilý je logického soudu, ohlížíse vůkol i táže se, co vlastně se přihodilo a kde je příčina neblahého toho zjevu. Kde? Nechtějme zakrýti, co již zakrýti se nedá, co každý ví a elti, mějme konečně odvahu sebe- poznání a nechtějme klamat sami sebe. Jsme sakvinicky založený národ. Jsme snadno přístupni dojmům, však dojmy ty ne- působí v nás dlouho. Nejsme stálí a v práci vytrvalí a nejsme dosti vypočítaví, abychom neházeli do žita dříve své ručnice, než jich budeme míti zapotřebí. Pracovat deset let bez velkého úspěchu nedovedeme. Máme zapotřebí častého vznětu, mnohdy nás rozkuráží jediné slovo, však na druhé straně také jediné stačí k našemu zma- látnění. Jsme prý v armádě kubíci jako dělostřelc a jako dragouni, přes to ale nám vadí husar
Zdeněk Čechy
14 article
ské kousky. Doklad k tomu v pondělí volba hraběte Sternberga na Králové-hradecku. Kde jsme nyní? Nejsme daleko ještě osudem tak deprimo vání, abychom chystali se zoufati si, ale nejsme také v náladě takové, abychom neměli příčiny vážně přemýšleti o situaci, v níž se nalezáme Sykofantický ryk nepřátel i vlastních lidi. kdykoli nás stihne neúspěch, nás ohlušuje mámí, že skutečně si mnohdy počínáme tak jako by nám nic nezbylo již než odpůrci se pokořiti a někdy zase neoprávněný vzdor nás svádí nedbati výčitek a nezpytovati svědomí. T i ono je na škodu nám i věci, kterou zastupu- jeme. Mějme na mysli, že i vítězný boj ne- znamená řadu úspěchů, nýbrž že měnivé štěsti válečné přináší obé střídavě, a neztrácejme hlavu. Jásejme méně nad skutečnými i domnělými úspěchy svými, nevolejme při každé příležitosti hned viktoria, ale nedejme působiti na sebe též vypočtěnou řečí odpůrců, kteří z malého echa na vlastní svůj prospěch dělají zkázu, nýbrž neztrácejme hlavu právě v okamžiku, kdy jí nejvíce je zapotřebí. Odložme již jednou tu svou proklatou slabost, dělat srdcem politiku a buďme si toho vědomi, že k tomuto umění, jež pokládáme z jedno z nejtěžších, je zapotřebí rozumu Především ale vystříhejme se té u nás věčně se opakující chyby, že argumenty nepřítelovy přijímáme za své a že pak, činíce jeden dru hému výtky, zapomínáme na kritičnost oka mžiku a věc národa svého že pak ponecháváme osudu. To se nesmí státi. Naopak, vystihněme, co zamýšlí odpůrci soustřeďme všechny síly své, abychom odrazil útok na nás chystaný. Předevčírem ozval se na schůzi ne vždy věrných voličů svých jeden z členů generálníh německého štábu pan dr. Zd. Schücker A co jsme zvěděli od toho muže, jal představuje si další postup?
doktor Zdeněk Sternberg na Králové
15 article
Jakkoli on to nebyl, jenž na sněmu če- ském vynašel německou obstrukci, pán ten me tolik smělosti prohlásiti, že s obstrukcí tou Němci v Čechách buď padnou nebo na cele čáře zvítězí. Zříci se této obstrukce ani prý jim nenapadá a jsou prý všechny domněnky v tomto směru naprosto nesprávné. Nejdříve prý kapitulovati musejí Čechové na radě říšské a potom prý teprve Němci od staví obstrukci svou na sněmu českém. Kdyby ale Čechové nebo vláda se domnívali, že by se tak státi mohlo za určité ústupky, pak prý se přesvědčí, jak Němci dovedou hájiti zájmy své. Obnoví prý ihned se vší rozhod- ností obstrukci na sněmu a v Vídni a přesvědčí se, opovážíli se vláda užiti proti nim zbraně, která snad by byla na místě oproti Če- chům a jiným národnostem, ne ale proti zakladatelům státu a jejím representantům. Němci prý neztrpí, aby se jim sebe menší kousek národního práva odňal, naopak, obstrukce Němců zůstane trvale připravena i sáhnou po ní ihned, když bude nutno a když uznají, že potřeba toho kázati bude. Jak ostatně budou prý nyní vůbec Če- chové moci obstruovati, když se jich každý bude moci tázati, kdo že té doby za nimi stojí Zdali hrabě Steraberg? — Takové jsou tedy plány našich odpůrců a dle toho třeba, abychom učinili disposice své. Nevíme a prozatím ani nemáme chuti za- městnávati se tím, na čem se usnese politické vedení strany svobodomyslné. Však páni Něme na jednu věc zapomněli. Rakousko má tři různ, V drobném prodejít zanni číslo o zobě . . . za 8b vdpolední . . . . . . . za 2h Ve nlialkách na venkovšt ranní čísla. . . . . . - o6polední . . . . . . . . 8h Inserá ty plati ze hetově papřea Přečplncení a inserty přijímá admini- stráce v Marianské ulici č. 3. TTam nachásejí ne též rodakc tisžársa a ezpedice „ Národnich Leásti- Bokopisy a Bsvrapejí.
Němec Čecho Steraberg Čechy Vídeň Rakousko Národnich Leást
16 article
sbory ústavní a zákonodárné. Jestli Němei rozšířili obstrukci na sbor, v němž zastoupeny jsou speciální země, bude česká delegace uvažovati o tom, nemá-li rozšířiti obstrukci také na sbor, který dosud touto parlamentní re- volucl zůstal nedotčen. Dojista ale tentokráte nebude jen tak jednoduše vyřízena otázka, ma- jli býti, jako dosud se dělo, volb do delegace vykonány bez překáž- ky, neb máli oproti nim býti zave- dena obstrukce. Co v rukou svých měli Němci, použili proti nám, musili bychom tedy býti pošetilými, abychom jako slabší počtem, vlivem i spojením, neučinili totéž. Nechtějíli míti Němci sně m, zdráháli se vláda frivolními př- pisy, jimiž se nám posmívá, svolati jej — nechť nemá také deleg a ce
Němei Němec
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze 2. března. Dohoda bulharsko-turecká. V Sofii učinili krok, který dlužno za okolností, daných vál- kou rusko japonskou, radostně pozdraviti. Vláda bulharská, pa- mětliva, že žádná otázka slovan- ská nemůže býti rozřešena bez přímého účastí Ruska a tudíž bez něho a za jeho zády řešena býti nemá, rozhodla se dohodnoti se sTureckem o vyrovnání na základě podmínek, o nichž se nám telegrafuje. D. Ze Sofie, 2. března. Bulharská vláda žádá od turecké, aby prohlá- sila všeobecnou amnestii a zavázala se současně s Bulharskem demobili- sovati; dále se obě vlády zavážou, že nebudou trpěti, aby se na jejich území tvořily povstalecké komitétya povstalci přecházeli přes hranice; po- starají se o usnadnění vzájemných obchodních styků. Bulharsko pronáší přání, aby Turecko zřídilo v Make- donii pět nových biskupství. Dohoda sice ještě není podepsána, ale mož- nosť konfliktu již je vyloučena. Přivrženci gen. Cončeva pochybují o zdaru této akce a chtějí vyčkati, jak skončí reformy. Sarafov se ještě nerozhodl“ vyčkati. Sarafovské listy piší pro balkánskou federaci.
Praha Rusko Sofie Bulharsko Turecko
18 article
Protisocialistická reakce mezi Srby. Již v letech 60. a 70. srbští studenti při- nášeli domů ze západoevropských velkých měst. kde byli na vzdělání, símě socialismu, jež roz- sévali mezi svým národem, neohlížejíce se na to, že žije docela jiným životem společenským i hospodářským, než jaký se vyvinul na zá- padě. Na západě převládla továrna nad země- dělstvím a bohatství peněžné nad bohatstvím plodinovým; u Srbů pak byl a dosud jest pravý toho opak, z čehož následuje, že jsou tam sociálné potřeby docela jiné než na západě a že jim nemůže býti zadostučiněno theoriemi socialistických apoštolů ze zemí průmyslových a kapitalistických. Jedním z nadšených bojovníků mezi Srb byl Jaša Tomič, redaktor »Zastavy« v Novém Sadě, zeť slavného Svetozara Miletiče. Jaša Tomič nyní v Novém Saďé vydal brožuru »KoheMo je« (Dáme-li se k so- cialistům), v níž projevuje úplnou změnuve
Srba Srb Jaša Tomič Miletič Zastava
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 2. března. V zadní, bambusovými pruty oddělené části elegantní čajovny v Tokiu hověli si tř muži, z nichž jeden byl domorodý Japonec, druzí dva příslušníci plemene anglosaského- Mluvili anglicky. Japonec ovšem jazyk ten témě k nepoznání lámal. »K vojně tedy to zcela jistě dojde? Aneb se podaří, markýzi Žengle, běsa válečného v po- sledním okamžiku zahnati ?« »Ujišťuji vás, M. Bulldogu, a vás také lorde Strimply, že není moci na světě, která by Japonsko odvrátila od války. Přesvědčíte se, že ve čtrnácti dnech počnou houkat děla.« »Naše děla z arsenálu woolwichského — dodal lord Strimply, co zatím markýz Žengle srkal do sebe sladký sorbet višňový. »Jest tedy nejvyšší čas, abychom konali přípravy. Práce máme dost, neboť již nyní přihlásilo se tři sta a deset novin a že se jich, jakmile to začne, třikrát tolik přihlásí, o tom jsem skálopevně přesvědčen.« »Abonnement státi bude 100 yenů měsíčně bez porta. Domnívám se, že to není mnoho,« dodal lord Bulldog, jenž obrátiv se potom na domorodce tázal se ho, zdali by nemohl dosta na místo protivného čaje sklenici mindžuletu neb míchanici rumu se šampaňským. Japonec vykřikl na to podivným hlasem o Šikry l, což znamená prý po japonsku »krůta«. I přihoupala se mladá, velmi kokelně oděná dáma a postavila před Američana, čeho si byl přál. »Markýzi Žengle! To je komické. Řekněte nám přece, pane markýzi, jak jste se domohl tohoto svého titulu?« — spustil Strimply. »Byl jsem členem redakce »Tahira-Čempu«, hlavního orgánu strany odbojných Dajmů. Však hned prvního dne, kdy vypukla velká revoluce, jsem obrátil v nový směr. Za to dostal jsem, či lépe řečeno, vybral jsem si titul »markýzův«, deset tisíc venů státní subvence a kromě toho
Japonec Strimpnout Bulldog Američan Praha Tokio Japonsko TahiraČempa
20 article
závazné ujištění, že v mých novinách uveřejňo- vány budou všechny úřadní inseráty.« »Člověče, vy jste pro naši »Kompanii« jako stvořen. Dokázal jste dost jako svérázný ja- ponský publicista, uvidíte, co se z vás stan v naší škole. — Ale, příteli Bulldogu, vy do sektu nalejváte příliš mnoho kořalky.« »Čím ostřejší, tím lepší — je mé heslo lorde.« »Nezapomeňte, prosím, dát namalovat št nad kanceláří naší s nápisem: Hlavní re- dakce válečné korrespondenee první výhradně privilegovan anglo-americko-japonské společ- nosti „Jiskra“. Sám obstarám zařízen telefonu a telegrafu a vy, markýzi Žengle, ve- změte si na starost vnitřní zařízení našeho bu reau. Tak a nyní je sezení skončeno . . .« Zvedli se a odešli. Dne 8. února t. r. z rána nevěděl nikdo, že v následujicí noci vypukne mezi Japonskem a Ruskem válka. Velká čásť válečného loďstva ruského, v Port Arturu zakotveného, projížděla se po moři, důstojníky jen slabě obsazena. N tušíe, že katastrofa tak blízka, bavila se velká čásť důstojníků v hippodromu. Co se stalo, je známo. Dva ruské válečné křižáky byly japonskými torpedy drobet porou- chány, tak že vrátiti se musily do přístavu, třetí loď, utrpěvši větší škody, nucena byl vplouti na doky. Japonce stál tento husarsko marinářský útok, jenž pěstí ve tvář bije právo mezinárodní, tři lodice torpedové . .. Co ale dělo se hned, když o tom došla zpráva, v ulici Sato, to jest v ulici Cukrové. tam, kde pod mohutným štítem, jenom že užš stranou nahoru vztýčeným, pracovala »Válečná korrespondence anglicko-americko-japonská?« Tam si mohli nohy uběhat. Prvním úkolem bylo, zásobit prvním vítěz ným bulletínem obyvatelstvo domácí. Stroje chrlily zvláštní vydání, anglicky i japonsky poti- štěné, ale všechno to bylo málo. Lid plnil ce lou ulici Sato a řval ve pravém toho slova
Al Bulldog Jiskra Artur Japonec Japonsko Rusko Sata
21 article
smyslu, provolávaje Slávu mikadovi Mucuhitov a zkázu Rusům. A ostatní svět chce snad také něco zvědě o vítězství slavném a neočekávaném. Však ji tu byl Strimply s rukopisem: Obrovské vítěz ství! Veškeré válečné loďstvo ruské zničeno Ruský admirál zajat, s ním pak 112 důstojník a asi 2500 mužů. Mrtvých mají Rusové as 180, raněných asi 1240 mužů »Jste břidil«, odvětil chladně Bulldog »Píšte, budu diktovat«: »Nový svět, nová kultura, mladá a svěží, zlomila starou! Rusko je zdrceno, ztraceno hned prvn im rozmachem Japonska. Ruské lod- stvo potopeno do hlubin okeánu. Ruského vojska není více. Hrdá eskadra baťuškova, včera ještě despotova naděje, dnes ohlodá vána faunou podmořskou. Z muž- stva, co nebylo pobito a co se ne- utopilo, zajato. Stará Evropo, třee se, v Japonsku zvedá se mladé doby mstitel . . . . . .. »Tak a teď, ven s tím!« kázal Bulldog kdežto markýz Žengle vrhl se, nesmírně dojat. Bulldogovi v náruč, prolévaje slzy radostí, jež mu kanuly ze šikmě proříznutého oka po žluté tváři A Evropa skulečně se zachvěla do hlubiny svých útrob. Tokio a s ním vlastně všechno Ja- ponsko proměnilo se ve velkolepý cirkus, v němž každý Japonec a každá Japonka provozovali samou bujností tytéž asi kousky, jako ve Variété tlupa pana Ten Iehi. Depeše »Kompanie« způsobila v Evropě v Americe zděšení. Všechny kursy papírů, které jen poněkud páchly Ruskem, klesly, strašně klesly, ba i ruským sardinkám ubyla celá třetin v ceně. Starý svět žasl nad učelivostí Japoncův, již právě tak dovedli manevrovati torpédy, jako se posmívati příkazům mezinárodního práva. Parlamenty evropské jaly se uvažovati o tom, co by si starý svěla díl počal, kdyby se proti němu mobilisovalo vedle 50 millionů Japonců také 500 millionů Číňanů a Mandžurů a pak as
Sláva Mucuhitov Rus Strimpnout Japoncův Číňan Rusko Japonsko Evropa Tokio Amerika
22 article
250 millionů Hindů! Parlament vídeňský povol v mravní depresi a chvěje se strachem pře novým Tam-er-Lanem, 200 millionů na nová děla Německý císař ale roztrhl si řízu a posypal hlavu popelem, lítosti nad tím, že vyslal do Japonsk instruktory, aby naučili »chápavé Asiaty« váleč nému umění světa kulturního. Jen Anglie si mnula ruce. Anglie s nacp nými až po střechu magacíny, která nyní vše- chen svůj šmejd za drahé peníze prodá v Asi a při tom moc peněz vydělá. Rovněž Amerik uvažuje, jaký »business« bude míti při té velk rvačce s Čingischanem a jeho příchodem si svů lunch nijak kaziti nedá. Naopak, drží pale Japonsku. Zatím pracuje »Kompanie« v Tokiu dál. Každého dne vysílá do světa nové zprávy Než minul týden, ponořila, do povětří vyhodila spálila, zajala a jinak zmařila dvaaosmdesát ru ských lodí, pětkrát tolik, než jich tam Rusové měli ve skutečnosti.
Asiat Tama Anglie Amerika Japonsko Tokio
23 article
Zajala Alexějeva i Kuropatkina, jakkoli týž byl ještě v Petrohradě a japonskou pěchotu dirigovala po transsibiřské dráze směremn Petrohrad. Toť se rozumí, že nezapomněla též na mo v sibiřském vojště, na revoluci sachalinských trestanců a na různé attentáty polských revo lucionářů. Evropské noviny, jež zaplatily ale drah abonnement na slavnou »Válečnou korrespon denci«, chtějí míti zprávy o bitvách a proto nadávají. Bulidog na mysli ale neklesá. Co na tom že zničil ruské loďstvo. Je odhodlán vykouzli A než minulo čtyřiadvacet hodin, měl noviny na Záp dě novou zvěsť z bojiště. »Rusové své ztráty s opičí rychlostí to muto plemeni vlastní již zase nahradili. Člověl když porovnává obě loďstva — ono, jež se po- topilo s tím, jež se hrdě houpá na vlnkách ja ponského moře, řekl by, že je to loďstvo jedno a totéž. Co nevidět dojde k nové srážce u Por Arturu, která slibuje býti největší bitvou ná mořskou tohoto věku. Proto se doporučuje dalst nové.
Artur Petrohrad Zápy evropský novina
24 article
abonnement na »Korrespondenci«, která slibuje býti čím dál tím interessantnější.« Všechna pozornost obrácena na Východ Jen v Ženglovi zmáhala se znenáhla touha po Západě. Však se dozvíme proč »Tokio opět vzhůru. Nová bitva u Čemulpa. Druhá neméně zdreující porážka Rusů, kterl počínají nahlížeti, že říše vychá- zejlcího slunce určena je, ab vévodila světu. Co měli Rusové, vše rozbito japonskými torpédy. Nevyvázla z ruských lodí ani sně- mecká myš« — malý to lovec tor- péd — jejž rovněž loď japonská »Korida« chytila a zajala. Byla to velká, krvavá řež, v níž nad osudem Ruska bylo rozhodnuto. Napoleon- skou Evropa státi se už nemůže, rovněž ne kozáckou. Evropa je osvobozena, osvobodilo ji Japon- skol Vojáci ruské pěchoty uzná- vajíce, že je konec panství ruského, prchají houfně k Čiňanům, takž v několika dnech bude po ruské moci na souši. Ruská armáda, aniž by vystře- lila, se prosté rozejde . . .« Nový rozruch v celém světě a nově zděšení , zejmena když jistý židovský muzikant v Petro- hradě vyčenichal, že je v Rusku všechno falešné i ta jejich hymna že je zfalšována. Všichni přátelé pravé svobody přestali jíst astrachánský kaviár a budou prý se nyní delektovat na labském s česnekem . .. »Kompanii korrespondenční« — dařilose při tom výborně. Lhala božsky a mikado roz- radostněn jejími výkony tak se pro ni nadchnul, že zcela po způsobu japonském lordu Strimplovi a Bulldogovi udělil vysoké řády a pak z Tokia je vyhnal a výhradním ředitelem kanceláře udělal markýza Žengla s velice rozumným odůvodně- ním: že Japonec lhát dovede přece ještě dů- kladněji, než Angličan a Američan. Ostatně je nyní v Japonsku heslem: Asi Asiatům, či lépe: Japonsku celý světl
Rus Napoleon Strimpl Bulldog Japonec Angličan Američan Asiat Tokio Rusko Evropa Petra Japonsko