2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se
v Praze v administraai
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí denáškou
na měsfe
zk čtrat leta . . . . 7 K 50
ve alialkách: a K sot
na měsíe a
Pošten:
na čtvrt lda . . . . 9 K 6on
s drojí zisilkou
nčvrt leta. . : kok
Praha
5
title
Onsšní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 2. března. (Zvl
telegram »Nár. Listů«.) Z Tokia došly
zprávy, že listy vládě blízké
nápadnou současností uveřejňují
články, za jakých okolností by Ja-
pan přistoupil na mír. Podmínky
jeho jsou tyto: status quo ante a
zaplacení válečných škod Ruskem.
Zcela zřetelně se praví, že by nej-
vhodnějším prostředníkem míru
mohla býti Anglie neb Amerika.
Zprávy ty vzbudily v Petrohradě
pochopitelnou pozornost.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Petrohrad
Tokio
Rusko
Anglie
Amerika
7
article
Obchodní smlouvy trojspolkové
kvapem se blíží.
Obchodní smlouvy trojspolkové
kvapem se blíží.
Velkokříž řádu Leopoldova, jehož se dostalo
společnému ministru války Pitreichovi, jest dů-
kazem, že záležitosti vojenské byly delegacemi
vyřízeny k nejvyšší spokojenosti, a zajímavý
řečnický souboj předsedy ministerstva uher
ského Tiszy s hr. Apponyem svědčí o tom, že
se to stalo ve smyslu zachování posavadní jed-
noty armádní. Vstupuje tudíž hr. Tisza před
uherskou sněmovnu, jež v úterý opětně zahájila
svou činnost, s vědomím upevněného svého po-
staveni a s nadějí, že ještě v průběhu tohoto
týdne se mu podaří, zdolati odpor opposice proti
předloze o povolení odvodu za rok 1903. Chtěje
sesíliti odhodlanost vládní většiny a oslabiti po-
slavení krajní opposice, podal včera sněmovně
uherské řadu předloh, o nichž doufá, že budou
veškerou maďarskou veřejností příznivě uvítány.
Jest to předloha o rozmnožení stipendií pro uher-
ské příslušníky na ústavech vojenských z 250 na
1073, předloha o polepšení postavení obecních
tajemníků, oznámil dále, že podá co nejdříve
předlohu o investicích, v níž podniky produk-
tivní budou velikou sumou obmyšleny, dále
předlohu o úpravě postavení železničních úřad-
níků, předlohu o vyučování maďarštině na všech
školách národníeh, zkrátka, samé věci, jimž
opposice nebude s to překážeti.
Leopoldov
Tisza
uherský sněmovna
8
article
Mezi podanými předlohami jest však též
jedna zvláště pozoruhodná; jest to návrh zákona,
kterýmž se vláda domáhá na sněmovně zmoe-
něník upravení obchodních styků
s říší německou a s Italií — o Rusku
se nezmiňuje.
Tímto zmocňovacím zákonem vstupuje tedy
akce ve příčině obnovy obchodních smluv do no-
vého, určitějšího stadia, a poskytuje dosti jasný
rozhled o tom, jak vlády peštská a vídeňská míní
zkoncovati nové obchodní smlouvy, prozatím
ovšem pouze se státy trojspolkový mi.
Především nutno předpokládati, že stejný
návrh zákona zmocňovacího bude podán i v radě
říšské, jež se sejde již příští týden, ale lze již
nyní předpověděti, že návrh ten dočká se tam
osudu, jaký nynější ministerstvo, nepostaravši se
nijak o dělnost parlamentu, samo mu přichystalo.
Proto nutno již nyní počítati s tím, že vláda ví-
deňská použije téhož prostředku, jehož použila
již při prodloužení posavadní obchodní smlouvy
s Italií (s částečnou změnou vinné klausule), to
tiž čl. 14.
Bude tudíž i při této příležitosti všecka po-
zornost soustředěna na jednání sněmovny pešt
ské, udělí-li či zamítne-li hr. Tiszou žádané
Tisza
Rusko
Italia
9
article
zmocnění k uzavření obchodních smluv troj
spolkových.
Proč nežádá ministerstvo Tiszovo zároveř
stejné zmocnění k vyjednávání o obchodní
smlouvu s Ruskem, jest okolnost nanejvýše po-
vážlivá a nepřispěje nikterak k upevnění důvěry
že náš svět průmyslový a obchodní záhy se do-
čká žádoucí jistoty ve věcech obchodu zahra-
ničného. Když vešel svého času ve všeobecnou
známost původní návrh celního tarifu něme-
ckého, ozval se všude výkřik, že to jest útok
na hospodářské postavení našeho soustátí a že
nutno hledati proti němu podporu ve společném
postupu s Ruskem.
Po předložení zmocňovacího zákona ve sně
movně uherské nemůže již býti pochybnosti, že
myšlenka hospodářské dohody s Ruskem zatla-
čena jest úplně do pozadí, a že tudíž tlak hospo-
dářské převahy trojspolkové bude při nastáva-
jícím vyjednávání s Německem a Italií ještě ci-
telnější, než byl při vyjednávání o smlouvy po-
savadní, zvláště uvážíme-li, že Německo a Italie
novou obchodní smlouvu již mají úplně při-
pravenou.
Nemůže nám ani býti útěchou, že vyjedná-
vání Německa s Ruskem o novou obchodní
smlouvu se přerušilo, a že není známo, kdy
bude obnoveno, protože nynější obchodní
smlouva německo-ruská jest Německu velmi pří-
zniva, a tudíž je v zájmu téhož, aby co nejdéle
trvala; prozatím, jak známo, byl posavadní ruský
celní tarif prodloužen na rok. O smlouvě našeho
soustátí s Ruskem však totéž nelze tvrditi.
protože jsme přišli jaksi jen ke zbytkům, kteréž
nám Německo, předešedši nás, na ruském trhu
zůstavilo.
Italia
Rusko
Německo
10
article
Rovněž nelze vypuštění Ruska ze zákona
zmocňovacího vysvětliti tím, že Rusko jest nyní
zaujato válkou japonskou; vedení války této ne-
spočívá zajisté v Rusku v rukou osob, kteréž se
zabývají přípravami k obnově obchodních smluv.
Nezbývá tudíž, než pokládati zmocňovach
zákon za důkaz, že nedovedeme se vymaniti
z tlaku poměrů trojspolkových ani na půdě ho-
spodářské a že postavení států trojspolkových
ociťuje se ve vážném konfliktu s hospodářským
stanoviskem Ruska. A to jest právě onen po-
vážlivý, znepokojující moment, jenž dříve či po-
zději se pocítí v rakousko-uherských kruzích
hospodářských a jenž ztrpčí jim případnou „ra
dost“ ze zprávy, že přistupuje se k upravování
obchodních smluv.
Jakým duchem jest ovládána hospodářská
politika trojspolková ohledně našeho soustátí, jes
s dostatek známo, a nejnověji uvedl ho na pamět
nový „středoevropský hospodářský spolek
v Berlíně založený, v němž se skupili všichn
v Německu známí nacionální politikové hospo
dářští, v čele se svob. p. Manteufflem, prvním
místopředsedou pruské panské sněmovny. Pro-
gram nového spolku vytkl si za cíl, dosíci v jiné
formě všech výhod, jakéž by poskytovala
formální středoevropská celní
jednota. Má se utvořiti rozsáhlé odbytiště,
sjednotiti spotřeba, čímž se docílí snížení vý-
robních nákladů; vytvoří se druhové kartely.
Manteuffl
Rusko
Berlín
Německo
panská sněmovna
11
article
Není-li nyní ještě možná celní jednota, lze do-
spěti k allianci obchodně-politické.
Bude prý to zcela něco jiného, uzavře-li Něme-
cko a Rakousko-Uhersko pro sebe obchodní
smlouvy, anebo budou-li státi se svými 104 mill.
obyvateli jako strana jediná. Z toho se dá
souditi, že při vyjednávání s námi Německo u
Italie budou již dle svých hotových smluv ob-
chodních také tvořiti stranu jednu, a ve
vyjednávání s Ruskem budou tuto jednu stranu
tvořiti všichni tři. Dále se bude domáhati
spolek jednotné úpravy vnitrozemské plavby,
práva námořního a práva plavby pobřežní, což
jsou všecko přípravy ku provedení známých
snah německých jako velmoci námořní. Sem
spadá i záměr utvořiti společný rozhodč
soud ve věcech hospodářských a celních.
Nechybíme asi, že tento program nového
berlínského „středoevropského hospodářského
spolku“ jest ohlasem idel, kteréž se mají vtělit
v nové středoevropské obchodní smlouvy.
Bylo již oznámeno, že „nezávazné“ vyjed-
návání o obchodní smlouvu s Německem počne
v tomto měsíci. Zmocňovací zákon uherský do-
svědčuje, že „nezávazné“ toto jednání obratem
ruky se promění v jednání závazné. Základem
jeho stane se patrně celní tarif, smluvený svého
času mezi Szellem a drem. Körbrem.
Rovněž je známo, že státy trojspolkové si
přejí uzavření smluv dlouholetých, v tomto
ohledu ovšem tvoří značnou překážku ona for-
mule Szellova, dle níž nové obchodní smlouvy
mohou se uzavříti za Uhry pouze do r. 1907.
RakouskoUhersko
Německo
Italia
Rusko
Uhry
12
article
Vznikne tedy další zajímavá otázka, jak obepluje
Tisza se svým zmocňovacím zákonem tuto pře-
kážku, kteráž by jinak byla způsobilá podlomit
všecku naději, že vyjednávání s Italií a s Něme-
ckem setká se s úspěchem? Či snad v nových
obchodních smlouvách vystoupí Uhrya
Rakousko jako hospodářsky samo-
statná území?
Berlínským listům oznamuje se v souvis
losti se společnou konferenci ministerskou, jež
se ve Vídni konala a započetí jednání o obchodn
smlouvu s Německem se týkala — přítomen by
i rakousko-uherský velevyslanec v Berlíně Szo
gyenyi — že vůdčí osobnosti rakousko-uherské
mají nejlepší naději ve zdar akce a že německá
vláda opětně vyslovila určitý svůj úmysl, abyse
uzavřela smlouva dlouhodobá, jakož i že o svých
přáních odevzdala ve Vídni zvláštní pamětní
spis. Nejbližší činnost konference celní bude tu-
díž sestavení přání zdejších a zodpovědění pamět
ního spisu Německa.
Ve Vídni prý dále doufají, že jednání bude
pokračovati velmi rychle, t. j., že nebude vzá-
jemný zápas příliš tuhý, protože titíž zástupci
kteří za Rakousko-Uhersko budou vyjednávati
s Německem, vyhlédnuti jsou i k jednání s Itali
a smlouva s Italií již v září t. r. má býti hotova.
To předpokládá ovšem, že bude skončeno v
jednávání o obchodní smlouvu s Německem
dříve — než se přikroči k vyjednávání s Italií
Jak patrno, vstoupila otázka obnovy ob
chodních smluv do období velice napínavého.
Tisza
Rakousko
Vídeň
Německo
Berlín
Uhersko
Italia
13
article
Plán dra. Zd. Schückra.
Plán dra. Zd. Schückra.
Je dusno v Čechách. Všude vzduch těžký
a tísnivý, žije se to vůbec nepěkně v této zemi.
A okolnosti- té používají odpůrci naši a kořiat
z melancholickě nálady, jež ovládá každého,
kdo k našemu se hlásí programu. Kdo ale za-
choval si nezkalený zrak v tomto okamžiku
kdo způsobilý je logického soudu, ohlížíse
vůkol i táže se, co vlastně se přihodilo a kde
je příčina neblahého toho zjevu.
Kde?
Nechtějme zakrýti, co již zakrýti se nedá,
co každý ví a elti, mějme konečně odvahu sebe-
poznání a nechtějme klamat sami sebe.
Jsme sakvinicky založený národ. Jsme
snadno přístupni dojmům, však dojmy ty ne-
působí v nás dlouho.
Nejsme stálí a v práci vytrvalí a nejsme
dosti vypočítaví, abychom neházeli do žita dříve
své ručnice, než jich budeme míti zapotřebí.
Pracovat deset let bez velkého úspěchu
nedovedeme. Máme zapotřebí častého vznětu,
mnohdy nás rozkuráží jediné slovo, však na
druhé straně také jediné stačí k našemu zma-
látnění.
Jsme prý v armádě kubíci jako dělostřelc
a jako dragouni, přes to ale nám vadí husar
Zdeněk
Čechy
14
article
ské kousky. Doklad k tomu v pondělí volba
hraběte Sternberga na Králové-hradecku. Kde
jsme nyní?
Nejsme daleko ještě osudem tak deprimo
vání, abychom chystali se zoufati si, ale nejsme
také v náladě takové, abychom neměli příčiny
vážně přemýšleti o situaci, v níž se nalezáme
Sykofantický ryk nepřátel i vlastních lidi.
kdykoli nás stihne neúspěch, nás ohlušuje
mámí, že skutečně si mnohdy počínáme tak
jako by nám nic nezbylo již než odpůrci se
pokořiti a někdy zase neoprávněný vzdor nás
svádí nedbati výčitek a nezpytovati svědomí. T
i ono je na škodu nám i věci, kterou zastupu-
jeme. Mějme na mysli, že i vítězný boj ne-
znamená řadu úspěchů, nýbrž že měnivé štěsti
válečné přináší obé střídavě, a neztrácejme
hlavu. Jásejme méně nad skutečnými i domnělými
úspěchy svými, nevolejme při každé příležitosti
hned viktoria, ale nedejme působiti na sebe též
vypočtěnou řečí odpůrců, kteří z malého
echa na vlastní svůj prospěch dělají zkázu,
nýbrž neztrácejme hlavu právě v okamžiku, kdy
jí nejvíce je zapotřebí.
Odložme již jednou tu svou proklatou
slabost, dělat srdcem politiku a buďme si toho
vědomi, že k tomuto umění, jež pokládáme z
jedno z nejtěžších, je zapotřebí rozumu
Především ale vystříhejme se té u nás věčně
se opakující chyby, že argumenty nepřítelovy
přijímáme za své a že pak, činíce jeden dru
hému výtky, zapomínáme na kritičnost oka
mžiku a věc národa svého že pak ponecháváme
osudu.
To se nesmí státi.
Naopak, vystihněme, co zamýšlí odpůrci
soustřeďme všechny síly své, abychom odrazil
útok na nás chystaný.
Předevčírem ozval se na schůzi ne vždy
věrných voličů svých jeden z členů generálníh
německého štábu pan dr. Zd. Schücker
A co jsme zvěděli od toho muže, jal
představuje si další postup?
doktor
Zdeněk
Sternberg na Králové
15
article
Jakkoli on to nebyl, jenž na sněmu če-
ském vynašel německou obstrukci, pán ten me
tolik smělosti prohlásiti, že s obstrukcí tou
Němci v Čechách buď padnou nebo na cele
čáře zvítězí. Zříci se této obstrukce ani prý
jim nenapadá a jsou prý všechny domněnky
v tomto směru naprosto nesprávné.
Nejdříve prý kapitulovati musejí Čechové
na radě říšské a potom prý teprve Němci od
staví obstrukci svou na sněmu českém. Kdyby
ale Čechové nebo vláda se domnívali, že by se
tak státi mohlo za určité ústupky, pak prý se
přesvědčí, jak Němci dovedou hájiti zájmy své.
Obnoví prý ihned se vší rozhod-
ností obstrukci na sněmu a v
Vídni a přesvědčí se, opovážíli se
vláda užiti proti nim zbraně, která
snad by byla na místě oproti Če-
chům a jiným národnostem, ne ale
proti zakladatelům státu a jejím
representantům. Němci prý neztrpí, aby
se jim sebe menší kousek národního práva
odňal, naopak, obstrukce Němců zůstane trvale
připravena i sáhnou po ní ihned, když bude
nutno a když uznají, že potřeba toho kázati
bude. Jak ostatně budou prý nyní vůbec Če-
chové moci obstruovati, když se jich každý
bude moci tázati, kdo že té doby za nimi stojí
Zdali hrabě Steraberg? — Takové jsou tedy
plány našich odpůrců a dle toho třeba, abychom
učinili disposice své.
Nevíme a prozatím ani nemáme chuti za-
městnávati se tím, na čem se usnese politické
vedení strany svobodomyslné. Však páni Něme
na jednu věc zapomněli. Rakousko má tři různ,
V drobném prodejít
zanni číslo o zobě . . . za 8b
vdpolední . . . . . . . za 2h
Ve nlialkách na venkovšt
ranní čísla. . . . . . -
o6polední . . . . . . . . 8h
Inserá ty
plati ze hetově papřea
Přečplncení a inserty přijímá admini-
stráce v Marianské ulici č. 3.
TTam nachásejí ne též rodakc
tisžársa a ezpedice „ Národnich Leásti-
Bokopisy a Bsvrapejí.
Němec
Čecho
Steraberg
Čechy
Vídeň
Rakousko
Národnich Leást
16
article
sbory ústavní a zákonodárné. Jestli Němei
rozšířili obstrukci na sbor, v němž
zastoupeny jsou speciální země, bude česká
delegace uvažovati o tom, nemá-li
rozšířiti obstrukci také na sbor,
který dosud touto parlamentní re-
volucl zůstal nedotčen. Dojista
ale tentokráte nebude jen tak
jednoduše vyřízena otázka, ma-
jli býti, jako dosud se dělo, volb
do delegace vykonány bez překáž-
ky, neb máli oproti nim býti zave-
dena obstrukce.
Co v rukou svých měli Němci, použili
proti nám, musili bychom tedy býti pošetilými,
abychom jako slabší počtem, vlivem i spojením,
neučinili totéž.
Nechtějíli míti Němci sně m,
zdráháli se vláda frivolními př-
pisy, jimiž se nám posmívá, svolati
jej — nechť nemá také deleg a ce
Němei
Němec
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze 2. března.
Dohoda bulharsko-turecká.
V Sofii učinili krok, který
dlužno za okolností, daných vál-
kou rusko japonskou, radostně
pozdraviti. Vláda bulharská, pa-
mětliva, že žádná otázka slovan-
ská nemůže býti rozřešena bez
přímého účastí Ruska a tudíž bez
něho a za jeho zády řešena býti
nemá, rozhodla se dohodnoti se
sTureckem o vyrovnání na základě
podmínek, o nichž se nám telegrafuje.
D. Ze Sofie, 2. března. Bulharská
vláda žádá od turecké, aby prohlá-
sila všeobecnou amnestii a zavázala
se současně s Bulharskem demobili-
sovati; dále se obě vlády zavážou,
že nebudou trpěti, aby se na jejich
území tvořily povstalecké komitétya
povstalci přecházeli přes hranice; po-
starají se o usnadnění vzájemných
obchodních styků. Bulharsko pronáší
přání, aby Turecko zřídilo v Make-
donii pět nových biskupství. Dohoda
sice ještě není podepsána, ale mož-
nosť konfliktu již je vyloučena.
Přivrženci gen. Cončeva pochybují o zdaru
této akce a chtějí vyčkati, jak skončí reformy.
Sarafov se ještě nerozhodl“ vyčkati. Sarafovské
listy piší pro balkánskou federaci.
Praha
Rusko
Sofie
Bulharsko
Turecko
18
article
Protisocialistická reakce mezi Srby.
Již v letech 60. a 70. srbští studenti při-
nášeli domů ze západoevropských velkých měst.
kde byli na vzdělání, símě socialismu, jež roz-
sévali mezi svým národem, neohlížejíce se na
to, že žije docela jiným životem společenským
i hospodářským, než jaký se vyvinul na zá-
padě. Na západě převládla továrna nad země-
dělstvím a bohatství peněžné nad bohatstvím
plodinovým; u Srbů pak byl a dosud jest
pravý toho opak, z čehož následuje, že jsou
tam sociálné potřeby docela jiné než na západě
a že jim nemůže býti zadostučiněno theoriemi
socialistických apoštolů ze zemí průmyslových
a kapitalistických.
Jedním z nadšených bojovníků mezi Srb
byl Jaša Tomič, redaktor »Zastavy« v Novém
Sadě, zeť slavného Svetozara Miletiče. Jaša
Tomič nyní v Novém Saďé vydal brožuru
»KoheMo je« (Dáme-li se k so-
cialistům), v níž projevuje úplnou změnuve
Srba
Srb
Jaša Tomič
Miletič
Zastava
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 2. března.
V zadní, bambusovými pruty oddělené
části elegantní čajovny v Tokiu hověli si tř
muži, z nichž jeden byl domorodý Japonec,
druzí dva příslušníci plemene anglosaského-
Mluvili anglicky. Japonec ovšem jazyk ten témě
k nepoznání lámal.
»K vojně tedy to zcela jistě dojde? Aneb
se podaří, markýzi Žengle, běsa válečného v po-
sledním okamžiku zahnati ?«
»Ujišťuji vás, M. Bulldogu, a vás také
lorde Strimply, že není moci na světě, která
by Japonsko odvrátila od války. Přesvědčíte se,
že ve čtrnácti dnech počnou houkat děla.«
»Naše děla z arsenálu woolwichského —
dodal lord Strimply, co zatím markýz Žengle
srkal do sebe sladký sorbet višňový.
»Jest tedy nejvyšší čas, abychom konali
přípravy. Práce máme dost, neboť již nyní
přihlásilo se tři sta a deset novin a že se jich,
jakmile to začne, třikrát tolik přihlásí, o tom
jsem skálopevně přesvědčen.«
»Abonnement státi bude 100 yenů měsíčně
bez porta. Domnívám se, že to není mnoho,«
dodal lord Bulldog, jenž obrátiv se potom na
domorodce tázal se ho, zdali by nemohl dosta
na místo protivného čaje sklenici mindžuletu
neb míchanici rumu se šampaňským.
Japonec vykřikl na to podivným hlasem o
Šikry l, což znamená prý po japonsku »krůta«.
I přihoupala se mladá, velmi kokelně oděná
dáma a postavila před Američana, čeho si byl přál.
»Markýzi Žengle! To je komické. Řekněte
nám přece, pane markýzi, jak jste se domohl
tohoto svého titulu?« — spustil Strimply.
»Byl jsem členem redakce »Tahira-Čempu«,
hlavního orgánu strany odbojných Dajmů. Však
hned prvního dne, kdy vypukla velká revoluce,
jsem obrátil v nový směr. Za to dostal jsem,
či lépe řečeno, vybral jsem si titul »markýzův«,
deset tisíc venů státní subvence a kromě toho
Japonec
Strimpnout
Bulldog
Američan
Praha
Tokio
Japonsko
TahiraČempa
20
article
závazné ujištění, že v mých novinách uveřejňo-
vány budou všechny úřadní inseráty.«
»Člověče, vy jste pro naši »Kompanii« jako
stvořen. Dokázal jste dost jako svérázný ja-
ponský publicista, uvidíte, co se z vás stan
v naší škole. — Ale, příteli Bulldogu, vy do
sektu nalejváte příliš mnoho kořalky.«
»Čím ostřejší, tím lepší — je mé heslo
lorde.«
»Nezapomeňte, prosím, dát namalovat št
nad kanceláří naší s nápisem: Hlavní re-
dakce válečné korrespondenee
první výhradně privilegovan
anglo-americko-japonské společ-
nosti „Jiskra“. Sám obstarám zařízen
telefonu a telegrafu a vy, markýzi Žengle, ve-
změte si na starost vnitřní zařízení našeho bu
reau. Tak a nyní je sezení skončeno . . .«
Zvedli se a odešli.
Dne 8. února t. r. z rána nevěděl nikdo,
že v následujicí noci vypukne mezi Japonskem
a Ruskem válka. Velká čásť válečného loďstva
ruského, v Port Arturu zakotveného, projížděla
se po moři, důstojníky jen slabě obsazena. N
tušíe, že katastrofa tak blízka, bavila se velká
čásť důstojníků v hippodromu.
Co se stalo, je známo. Dva ruské válečné
křižáky byly japonskými torpedy drobet porou-
chány, tak že vrátiti se musily do přístavu,
třetí loď, utrpěvši větší škody, nucena byl
vplouti na doky. Japonce stál tento husarsko
marinářský útok, jenž pěstí ve tvář bije právo
mezinárodní, tři lodice torpedové . ..
Co ale dělo se hned, když o tom došla
zpráva, v ulici Sato, to jest v ulici Cukrové.
tam, kde pod mohutným štítem, jenom že užš
stranou nahoru vztýčeným, pracovala »Válečná
korrespondence anglicko-americko-japonská?«
Tam si mohli nohy uběhat.
Prvním úkolem bylo, zásobit prvním vítěz
ným bulletínem obyvatelstvo domácí. Stroje
chrlily zvláštní vydání, anglicky i japonsky poti-
štěné, ale všechno to bylo málo. Lid plnil ce
lou ulici Sato a řval ve pravém toho slova
Al
Bulldog
Jiskra
Artur
Japonec
Japonsko
Rusko
Sata
21
article
smyslu, provolávaje Slávu mikadovi Mucuhitov
a zkázu Rusům.
A ostatní svět chce snad také něco zvědě
o vítězství slavném a neočekávaném. Však ji
tu byl Strimply s rukopisem: Obrovské vítěz
ství! Veškeré válečné loďstvo ruské zničeno
Ruský admirál zajat, s ním pak 112 důstojník
a asi 2500 mužů. Mrtvých mají Rusové as
180, raněných asi 1240 mužů
»Jste břidil«, odvětil chladně Bulldog
»Píšte, budu diktovat«:
»Nový svět, nová kultura, mladá
a svěží, zlomila starou! Rusko je
zdrceno, ztraceno hned prvn im
rozmachem Japonska. Ruské lod-
stvo potopeno do hlubin okeánu.
Ruského vojska není více. Hrdá
eskadra baťuškova, včera ještě
despotova naděje, dnes ohlodá
vána faunou podmořskou. Z muž-
stva, co nebylo pobito a co se ne-
utopilo, zajato. Stará Evropo, třee
se, v Japonsku zvedá se mladé doby
mstitel . . . . . ..
»Tak a teď, ven s tím!« kázal Bulldog
kdežto markýz Žengle vrhl se, nesmírně dojat.
Bulldogovi v náruč, prolévaje slzy radostí, jež mu
kanuly ze šikmě proříznutého oka po žluté tváři
A Evropa skulečně se zachvěla do hlubiny
svých útrob. Tokio a s ním vlastně všechno Ja-
ponsko proměnilo se ve velkolepý cirkus, v němž
každý Japonec a každá Japonka provozovali samou
bujností tytéž asi kousky, jako ve Variété tlupa
pana Ten Iehi.
Depeše »Kompanie« způsobila v Evropě
v Americe zděšení. Všechny kursy papírů, které
jen poněkud páchly Ruskem, klesly, strašně
klesly, ba i ruským sardinkám ubyla celá třetin
v ceně.
Starý svět žasl nad učelivostí Japoncův, již
právě tak dovedli manevrovati torpédy, jako se
posmívati příkazům mezinárodního práva.
Parlamenty evropské jaly se uvažovati o tom,
co by si starý svěla díl počal, kdyby se proti
němu mobilisovalo vedle 50 millionů Japonců
také 500 millionů Číňanů a Mandžurů a pak as
Sláva
Mucuhitov
Rus
Strimpnout
Japoncův
Číňan
Rusko
Japonsko
Evropa
Tokio
Amerika
22
article
250 millionů Hindů! Parlament vídeňský povol
v mravní depresi a chvěje se strachem pře
novým Tam-er-Lanem, 200 millionů na nová děla
Německý císař ale roztrhl si řízu a posypal hlavu
popelem, lítosti nad tím, že vyslal do Japonsk
instruktory, aby naučili »chápavé Asiaty« váleč
nému umění světa kulturního.
Jen Anglie si mnula ruce. Anglie s nacp
nými až po střechu magacíny, která nyní vše-
chen svůj šmejd za drahé peníze prodá v Asi
a při tom moc peněz vydělá. Rovněž Amerik
uvažuje, jaký »business« bude míti při té velk
rvačce s Čingischanem a jeho příchodem si svů
lunch nijak kaziti nedá. Naopak, drží pale
Japonsku.
Zatím pracuje »Kompanie« v Tokiu dál.
Každého dne vysílá do světa nové zprávy
Než minul týden, ponořila, do povětří vyhodila
spálila, zajala a jinak zmařila dvaaosmdesát ru
ských lodí, pětkrát tolik, než jich tam Rusové
měli ve skutečnosti.
Asiat
Tama
Anglie
Amerika
Japonsko
Tokio
23
article
Zajala Alexějeva i Kuropatkina, jakkoli týž
byl ještě v Petrohradě a japonskou pěchotu
dirigovala po transsibiřské dráze směremn
Petrohrad.
Toť se rozumí, že nezapomněla též na mo
v sibiřském vojště, na revoluci sachalinských
trestanců a na různé attentáty polských revo
lucionářů.
Evropské noviny, jež zaplatily ale drah
abonnement na slavnou »Válečnou korrespon
denci«, chtějí míti zprávy o bitvách a proto
nadávají.
Bulidog na mysli ale neklesá. Co na tom
že zničil ruské loďstvo. Je odhodlán vykouzli
A než minulo čtyřiadvacet hodin, měl
noviny na Záp dě novou zvěsť z bojiště.
»Rusové své ztráty s opičí rychlostí to
muto plemeni vlastní již zase nahradili. Člověl
když porovnává obě loďstva — ono, jež se po-
topilo s tím, jež se hrdě houpá na vlnkách ja
ponského moře, řekl by, že je to loďstvo jedno
a totéž. Co nevidět dojde k nové srážce u Por
Arturu, která slibuje býti největší bitvou ná
mořskou tohoto věku. Proto se doporučuje dalst
nové.
Artur
Petrohrad
Zápy
evropský novina
24
article
abonnement na »Korrespondenci«, která slibuje
býti čím dál tím interessantnější.«
Všechna pozornost obrácena na Východ
Jen v Ženglovi zmáhala se znenáhla touha po
Západě. Však se dozvíme proč
»Tokio opět vzhůru. Nová bitva u Čemulpa.
Druhá neméně zdreující porážka Rusů, kterl
počínají nahlížeti, že říše vychá-
zejlcího slunce určena je, ab
vévodila světu. Co měli Rusové,
vše rozbito japonskými torpédy.
Nevyvázla z ruských lodí ani sně-
mecká myš« — malý to lovec tor-
péd — jejž rovněž loď japonská
»Korida« chytila a zajala. Byla to
velká, krvavá řež, v níž nad osudem
Ruska bylo rozhodnuto. Napoleon-
skou Evropa státi se už nemůže,
rovněž ne kozáckou. Evropa je
osvobozena, osvobodilo ji Japon-
skol Vojáci ruské pěchoty uzná-
vajíce, že je konec panství ruského,
prchají houfně k Čiňanům, takž
v několika dnech bude po ruské
moci na souši.
Ruská armáda, aniž by vystře-
lila, se prosté rozejde . . .«
Nový rozruch v celém světě a nově zděšení ,
zejmena když jistý židovský muzikant v Petro-
hradě vyčenichal, že je v Rusku všechno falešné
i ta jejich hymna že je zfalšována. Všichni
přátelé pravé svobody přestali jíst astrachánský
kaviár a budou prý se nyní delektovat na
labském s česnekem . ..
»Kompanii korrespondenční« — dařilose
při tom výborně. Lhala božsky a mikado roz-
radostněn jejími výkony tak se pro ni nadchnul,
že zcela po způsobu japonském lordu Strimplovi
a Bulldogovi udělil vysoké řády a pak z Tokia
je vyhnal a výhradním ředitelem kanceláře udělal
markýza Žengla s velice rozumným odůvodně-
ním: že Japonec lhát dovede přece ještě dů-
kladněji, než Angličan a Američan.
Ostatně je nyní v Japonsku heslem: Asi
Asiatům, či lépe: Japonsku celý světl
Rus
Napoleon
Strimpl
Bulldog
Japonec
Angličan
Američan
Asiat
Tokio
Rusko
Evropa
Petra
Japonsko