ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 910def90-710f-11dc-865d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 235, place 94, work 4, org 18
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
3. března 1904. Číslo 63
4 article
svých názorech o prospěšnosti západních socia- lístických theorií pro Srby. Tomič odvrací srbský národ od nových apoštolů socialismu, a to ne pouze z toho důvodu, že socialism pro Srbyse nehodí, nýbrž zvláště, že socialism, jaký jest nyní, je pouze kladivem v cizí ruce, v ruce srbskému národu nepřátelské, jímž ta ruka ubíi chce národní vědomí srbského národa. Proto třeba bojovati proti nenárodnímu so cialismu všemi dovolenými prostředky. Dokud žije v Srbu srbské vědomi, bude pracovati, aby socialism nezapustil v zemích srbských kořenů. Jestliže jsme dosud socialism propagovali, hře- šili jsme ve své veřejné práci proti národu, hř šili jsme jako Srbové. Vzchopte se tedy všichni kdo ještě nejste v cizácké smečce a poctivě cí- tite, myslíte a pracujete pro svůj národ. Obrat, který se po 25letém působení udál v mysli Jaše Tomiče, nezůstane bez účinku na smýšlení srbské intelligence i na Balkáně může býti předzvěstí, že podobný obrat naslane brzy i v Bulharsku.
Srba Tomič Jaš Tomič Balkán Bulharsko
5 article
Rozdělení loďstva anglického. Anglické loďstvo jest nyní takto rozděleno V čínských vodách 45 lodí. V Tichém oceanu 4 lodi. Při austrálském pobřeží 14 lodí. V indických vodách 8 lodí. V jižní Africe 9 lodí. Celkem tedy 80 lodí, kteréž by v době nedlouhé mohly býti soustředěny na místě ope rací východo-asijských. Mimo to má Anglie 57 lodí v eskadře středomořské, 12 lodi při Gibraltaru a 13 v domácích vodách Zbrojení v Portugalsku. V Portugalsku kolují pověsti, že pro případ zápletek Portugalsko by poskytlo Anglii 15.000 vojáků, již byli by živeni, placeni a šacen Velkou Britanil, jež by je dopra- vila do Východní Indie. V ministerstvu vojenství nepopírají, že se sestavuje sbor této slly, ale skrývají účel výpravy; rozšiřujes však pověsť, že vojsko to bude posláno na hra- nici španělskou, kdež vláda madridská soustře- ďuje prý pluky své. Také do vod čínských, k osadě své Makso vyslala vláda portugalská křížáky své » Vaseu de Gamu« i »Adamostora«.
Adamostora jižní Afrika Anglie Gibraltar Portugalsko Indie Vaseum jít Gama
6 article
Zbrojení španělské.
7 article
Bouře na moři Středozemním zamezily vy slání dalšího vojska na Baleary. Parník » Belmare s 2 pluky na palubě nemohl ještě vyplouti na moře. Také »Isle de Monorca« s několika setni- nami sapérů nemohl doplouti cíle svého. »Ma- hona«, rovněž tak »Menorquin« s ostatním čásťmi vojska. Ženijní mužstvo rozděleno bude mezi místa Aleudii, Pollenzu a Santu Marii Posily dělostřelecké se zásobou střeliva již na Baleary odpluly. Ze Saragossy odeslány dva vlaky s jízdou k pobřeží, odkudž budou rovněž na Baleary dopraveny. Vláda francouzská a otázka námořnická. V Paříži živě se hovoří o usnesení včerejš ministerské rady, způsobiti požádáním úvěrů nových debatu ve sněmovně o námořnictvu vo- jenském a jeho stavu. Naeionalisté vídí v tom ústup vlády, jež se dosud debatě takové vzpí- rala a které kynulo nebezpeči, že přes jej usnesení na podnět rozpočtového výboru bude debata taká plenem přece zahájena. V čele vý boru toho stojí, jak známo, Doumer, dosud člen vládní většiny, ale nacionalistům dosti blízký Jak známo, vytýkají také kruhy mimonacionali stické, že za ministerstva Pelletanova vojenské námofnictvo francouzské velice bylo zanedbáno
Menorquin Ma Paříž Isla jít Monorca Pollenza a Santa Marie
8 article
Cesty Viléma II. Nyní se ujišťuje, že Vilém II. za plavhy své od německého pobřeží do moře Středozem- ního nezastaví se v Antverpách, jak se původně ohlašovalo. Návštěvu svou králi belgickému oplatí prý později. Do moře Středozemního po- pluje Vílém II. po parníku severoněmeckého Lloydu »Král Albert« a teprve v moři Středo zemním vstoupí na svou yachtu »Hobenzollern« Jak jsme již sdělili, selká se za své cesty ne pochybně též s Viktorem Emanuelem III. Studentstvo a sebevraždy. Napsal Bohuš Čestíns ký.
Vilém II Vilém Lloyd Albert Viktor Emanuele Čestíns Antverpy
9 article
Novinám, dychlícím po sensacích, poskytly v poslední době sebevraždy sludentů hojné látky k úvahám, jichž závěry nutí k vážnému přemýšlení Blížící se vysvědčení a strach před smutným vý- sledkem vtiskl smrtící zbraň do ruky nerozvážným studentům a látku ke kritisování jak nebožtíka, tal systému vyučovacího, nejvíce ovšem ke kritice učitelí sebevraha, kterýž nevyzní nikdy ve prospěch těchto Jest pravda, že platí vždy „de mortuis nihil nisi bene — o mrtvých ničeho, než dobré“, leč zde věta tato jest nemístná, poněvadž mrtvý student najde všude zastanců a učitel osočován jest, smýkán největším kalem pomluv, líčen jako ukrutník, který libuje si v týrání žactva atd. Nikdo se ho nezastane. a přece zaslouží si povždy, aby jeho autorita zůstala před žáky nedotknuta, aby stál na vyšším stupni. na nějž pohlíží žák, jako na svůj vzor! Proč studen se vraždí? Ze strachu, že propadá — či před vý- praskem, který ho doma očekává? Studoval jsem posudky mužů povolaných a tu mezi jinými dr. Heveroch poukazoval, že poslední události nemají příčínu ve škole, ale spíše mimo její obvod. A rovněž tak i zemská školní rada v ple- nární schůzi své rokovala o sebevraždách studentů a shledala, že rovněž pohnutky k sebevraždě stu- dentů nacházely se ponejvíce mimo okruh školy Sledujte dnes studenty naše a porovnejte je se sludenty dřívějšími. V dobách dřívějších byli přece učitelé s těmitéž povahami, jak se říká, dobří i zlí, ale nikde nedočtete se o tolika sensačních kouscích, jako v době nynější, v době, již nazýváme nervosní.
Heveroch
10 article
Studující v dobách dřívějších přicházeli starší, vy- spělejší do škol středních a zájmy jejich nesly se také docela jiným směrem, nežli dnes. Dnešní primán jest děcko deseti-, jedenáctileté, jehož manýry jsou zcela dětské, neni schopen uvědomiti si, že není již školáčkem, ale studentem. A k tomu ke všemu vésti má ho prolessor, který vedle látky, žáku zcela cizi, má hu učiti způsobům slušnosti, v těch několika ho- dinách, jež žák ve škole prosedí. A po čtvrtě hodině opustí studios školu a jde domů. A kdo tam zabývá se jím? Podívejte se do toho ovzduší, v němž studios po celý ten čas se pohybuje, nahlédněte do těch do- mácností a pak uvažujte! Chudý sludent většinou nucen jest vydělávati si životní potřeby hodinami, jde tudiž za svojí povinností — a děti, z tak zvaných lepších domů? Ty oddávají se ponejvíce zábavě. Hračky, stále se zdokonalující, zaměstnávají neustále mysl takového studenta a pak se nedivme, že patří ne škole k žákům roztržitým, nepozorným.
11 article
Není dnes pravda, že na cestu vražednou přivádí žáka professor a dvojky z mathematiky neb latiny. jest to špatná výchova, která se děje mimo kruh školy Jděte za studentem a poslouchejte řeči, jež se před ním vedou, sledujte jeho čelbu domácí a uvidíte, jaká literatura vzdělává tu něžnou duši mladistvou. Knihy ze škol vypůjčené zůstávají většinou netknulé, za to knihy obscurní, perversní, jichž slova pohrdají vším, co jest lidského, posmívají se každému šlechetnému cílu, to jest domácí lektura naší mládeže. Mladý stu- dent, jehož tělo nevyspělé chce vyrovnati se starším svým kollegům, hraje si na dospělého, kouří cigarely oddává se smyslným žádostem, tělo jeho chřadne. duch zakrňuje a před vámi stojí mnohdy mladíček, sotva šestnáctiletý, vyžilý, který blábolí z knih vy- čtené nesmysly, pohrdá vším — a doma smějí se jeho nápadům, cpou penězy kapsy svého jedináčka. a mají radost, že jest na svůj mladý věk již tk moudrým. To nejsou mladíci, ale mladí starci, beze všeho vznětu!
12 article
A jak se mluví doma o učitelích! Nechci tu re- produkovati kritiky ty, jež jsem na své vlastní ušt slyšel. V žáku vzbuzuje se ošklivost k učiteli, po- hrdání — a to všechno cítíte ve škole, a pak běda napomenele-li několikráte takového dekadenta! Ž by student vraždil se ze strachu před dvojkou, jes dnes vybásněnou smýšlenkou. Znám příklady, že stu- dentovi se ani slova neřekne, naopak student takový žije v blahobytu dál — jen professor zůstává neušetřen ostrých výtek. A přece často řekl otci, tázajícímu s po výsledku syna, že hoch jest slabě nadán, že to nejde, ale na to otec ničeho nedá, on chce míti z ho- cha pána, tedy to musí jítil Rodiče z venkova, kteří svěřují syna svého ro- dině některé do bytu, ani neví, jaké zkáze vydávaj někdy hocha svého. Zde zvláště na tom záleží, aby student dostal se do rukou dobrých. Mnohé rodiny v městě jsou živy jen ze studentů, a aby si je udržely. všechno jim povolí. Student se večer toulá, nejde dru- hý den do školy, pomalu si zvyká na život nepořádný zanedbává učení — a konec jest pak smutný. Vy- mlouvá-li se dnes někdo na zastaralý systém, tedy vyvracím tento velmi snadno tím, že dnes učí se v škole názorně, spousta obrazův a praeparátův usnad- ňuje žáku učení a na školách působí dnes již pře- vážná většina sil mladých, které jsou té mladé duši studentově velmi blízky.
13 article
Student dnes ve škole není tak přelěžován. Jindy Bylo látky více, autoři latinští a řečtí objemnější, knih a pomůcek nedostatek, dnes látka seškrtána, po každé hodině chvíle oddechu, ale výsledek — smutnější Dřívější student měl snahu, ambici, dnešní ji ztráci ve špatné společnosti, líbí se mu všechno, jen ne škoma. Hlavní příčinou všeho jest zkáza mravní — a proto tolik sebevražd — ne v malých městech, ale v Praze! Ne škola, ale dům, rodina, společnost, zvlášt- ní to zdroj výchovy zavinil tu degeneraci, mravní kles- lost. Dnešnímu studentu jest již i věc národní lho- stejnou! Zde nutno vážně uvažovati, především však nechť uvažují ti, kteří první hodili kamenem po učítel svých dětíl
Praha
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klub svobodomyslných poslanců če ských na říšské radě má ve sněmovní budově ve Vdni schůze v ponděli dne 7. března o6 hodině večerní a v úterý o 9. hod. ranní. — Dříve ještě než nadešel ve známé námi uveřejněné depaši z Petrohradu naznačený oka- mžik, akceptují Němci příští události a dle nieh se zařizují. Těchto dnů uspořádán byl v Drážda- nech tamějším všeobecným německým Schulvereinem veliký »německý večer« ve prospěch třebenických Němců a za tím účelem, aby opět nové byly sehnány peníze pro pana dra. Tittu, který tak dovedně spojil povolání své lékařské s činnosti německo-nacionálního agitátora a pruského agenta ve kraji českém. Přítomno prý bylo na tisíce lidí, mezi nimi pověstný pasto Hochstetter, s jehož křesťanským povoláním srovnává se okrádati české děti o národnost a pak několik gymnasialních a reálných ředitelů. Jakýsí dr. Faul prohlásil ve své řeči, že Němci ne- ustanou dříve, dokud nebude navázán opět svazek, jenž v r. 1866 násilně byl přerván. Němci v říši, národ tak mocný a veliký prý nestrpí, aby 10 mill. soukmenovců jeho bylo národně deptáno od nárůdků svou ne- patrností směšných a ničemných. Jaký prý by to byl velestát, který by si to dal líbiti a zač by stála všechna vítězství v roce 1870 dobyta. Jakýsi kupec Focke velebil hnutí »Los v Rom« a vyzýval pana Tittu a jeho věrné, aby se k hnutí tomu připojili, tak aby všichni Němci v Čechách stali se protestanty.
Němec Titta Hochstetter Focke Los Petrohrad Rom Čechy
15 article
Ředitel Thürmer vyzýval přítomné Němee k hojné hmotné podpoře Němeův v Třebenicích, načež zvedl se dr. Titta, především aby podě- koval za hojné dary, jimiž Všeobecný německý spolek přispívá Třebenickým, aby čeliti mohli české zpupnosti. Nebudou-li Němci v Čechách opuštěni svými soukmenovci v říši, nikdy prý nepodlehnou. Naopak. Konec boje bude slavné jejich vítězství. Však prý již za nedlouho bude moci dr. Titta oznámiti nejvěrnějším v Drážda- nech, že oběti, přinesené pro Třebenice, nezů- staly marnými. Za nedlouho bude již moci zvě- stovati, žs Třebenice jsou naše! Rozra- dostněn nad tím ujal se slova zmíněný již paston Hochstetter, který ve fanatické nenávisti oproti nám nad všechny ostatní ze společnosti vynikal, aby výrazu dal vroucímu přání, by krutý zápas na jazykové hranici v Čechách skončil všude skvělým vílězstvím Němcův n a nepatrným českým velikášem Mnoholi marek pan dr. Titta z Drážďan odnesl, nevíme, však v Třebenicích a okolí již je t okřídleným rčením, že když pan doktor nemá, vyjede si do sousedního Saska »kurýrovat« tamější Němce. — No tak tedy ! O politické povaze králové- hradecké volby vyslovil se »orgán sdružení če- ských zemědělců« autenticky v posledním svém čísle a jeho mínění nepochybně učiní konec všem sporům o to, čí výchovou voličstva a zá- sluhou kterých voličů stal se hrabě V. V. Stern- berg poslancem lidu českého na říšské radě.
Thürmer doktor Titt Němec Hochstetter Němcův V V Stern Třebenice Čechy Drážda Drážďany Sasko
16 article
Po třísloupcovém zápase s pravdou dal se ko- nečně položiti šikovatel obrany zemědělců na obě lopatky a píše: »Za to potěšujícím faktem zůstává, že agrarism objevil se tu v celé mohutnost jako životní potřeba všeho venkovského lidu. Ve likou agitaci tajená jeho síla byla vyvolána k životu a překvapuje všechny strany protivné. V prvém náběhu k životu agrarism ten nechal se urputnou demagogií, jež ze situace přišla těžit, ovšem svésti z pravé cesty, chtěje i mimo organisaei sílu svoji dokázat. Proto třeba nyní sonstavné práce, aby síly jeho spojeny byly na příště s na- šimi v celek harmonický. Volby na Hradecku dokázaly, že český venkov spěje jenom za my- slenkou stavovskou«. Aby nebylo pak ani nejmenší pochyby vrací se zemědělský orgán ještě jednou na třet straně k tomuto faktu a píše: »Kdyby naši odpůrci byli upřímnými, zanechal by nadávek a ústrků a příznali by otevřeně, ž soptí hněvem jen nad tím, že oni všichni byli na Hradecku šeredně poražení a jen stran agrární z boje čestně vyšla, a my- šlenka stavovského hnutí agrárníbo — nehledě vůbec k osobě zvoleného poslance — že na celé čáře s laví vítěz st v il- To říkáme přece již od volby, předpovídal jsme to po celý volební ruch a kvitujeme ko nečný souhlas zemědělského orgánu z toho srdce.
Hradecko
17 article
Ano, potupa politické cti českého lidu venkov- ského a nesmrtelná ostuda venkovské skupiny královéhradecké, porážka lidského rozumu na hlavu u Králové Hradce, pětikorunovými voliči vykonaná volba zastance násilného provedení ně- mecké státní řeči, aristokratického bojovníka za trůn a oltář a hánce českého státního práva, hr. V. V. Sternberga, jest doznaně čestným výsledkem boje strany agrární, která na celé čáře slaví vítězství. Realistický list vidí tu, kterak může býti hr. Sternberg přes to, že porazil agrárníka Srdinko, přece jenom agrárníkem. Ejhle, už ho. pana hraběte, pozdvihují na svůj štít, aniž by jej vycídíli, svůj štít totiž. Co překáží ješte »propuštěnému« členu »Jockey-Clubu« aby byl přijat do klubu poslanců strany agrární, jakožto potěšitelný zástupce mohutnosti agrarismu důkaz jeho síly i mimo organisaci? Na harmo nium, jímž doeileno býti má celku harmoni ckého, již se hraje. Vešel k svým a poznali jej Bude snad ještě nyní někdo odpírati poznanéa takto potvrzené pravdě, že volba hr. Sternberg umožněna byla jedině povýšením programu tříd- ního, stavovského nad národní?
V V Sternberg Srdinko Hradec
18 article
— Melte před vlastním prahem! Orgán strany, která v Čechách má jen v Liberci svě přivržence a kterou z ostatních německýeh krajin v Čechách dávno již vyexpedovali, do- mnívá se míti právo, zavěšovati na výsledel volby ve venkovské skupině kralohradecké vše liké perfidní a mezi nimi též hloupé poznámky Do kategorie těchto posledních náleží přede všemi jinými z hlubin moudrosti vynešen tvrzení, že prý volba na Kralohradecku je do kladem k tomu, jak prý rolnictvo české a venkovský lid český houfně opoušti prapor národní a vrhá se v náruč tomu, kdo mu slibí, že se mu po vede materiálně líp než nyní, změní li poli tiku svou. Lid český na venkově odvrae prý se od Prahy, neboť prý má už dost těch národních štvanie a té slepé zášti naproti Něm cům, které přivodily hrozný hmotný úpadek lidu toho. Egoismus českého davu prý zvítězil nad dosavadním fanatismem jeho. Dobře, dobře po vídáno. Jakoby politická poblouznění v jednotli- vých krajích a volebních okresích nebyla tak u Němců, řekněme na denním pořadu. Na kolik parlamentních stran jsou Němci v parlamentě rozeklání? A nejsou to pouhé střísky jak u nás, jež od kmene se odlouply, nýbrž strany mající všechny téměř stejný počet stoupenců, na něž se dělí německé parlamentní zastoupení.
Němec Čechy Liberec Praha Německo ec východ kraj
19 article
Nechť se jen těší z ojedinělého zjevu, který nebyl v Čechách a na Moravě ani první a ne bude snad ani posledni, ve svém jádru je lic náš zdravý a nedá se jen tak zhola předělat Nejméně ale hrozí eventuulita, že by lid český své národní statky zaprodal za pozlátko mate riálního blaha, které mu nejméně mohou po skytnouti ti, kteří se v jeho přízeň vtíraj a o nichž dobře ví u nás i ten posledni jaký jest úmysl jejich a nač mají spadeno Proto »Deutsche Volksztg.« jásá poněkud před časně, soudí-li ze zjevu kralohradeckého na obrat ve smýšlení voličstva. Než se mysl lidu českého tak důkladně obráti, aby volil poslance, již byl by vhod panu Pradovi, mnoho vody uplyne Mnoho-li pak má pan Prade ve vídeňském parla mentě stoupenců z Čech? V tomto královstv representuje svou stranu sám a sám, snad jest-l mu nyní neprokáže službu a nepřidá se k němu pan — hr. V. V. Sternberg, jejž tak vřele vítá
Prad Prade Sternberg Čechy Morava Deutsche Volksztg
20 article
— Vznešenou píseň němčině zanotoval opět jednou naši pání aristokraté z panské sně movny. Kníže Ferdinand Lobkovie způsobem mírnějším, jakkoli ani on nemohl se odrie chvalozpěvů na znalost němčiny a na dobu, kd- voják naučil se, mezitím co sloužil, státní feči jež mu později v životě nemálo byla na pro- spěch, ba která z něho v nejednom případě po odbyté službě kaprálské udělala učitele. Ano. byly to doby, po nichž tak mnohá duše dnes ještě touží, kdy nebylo jiné průpravy k učitel ství zapotřebí, než několik let sloužiti. Kaprál ská hůl nahražovala tenkráte vysvědčení z pae dagogia. Jako obhájce němčiny však speciálně vynikl předseda správního soudu hrabě Schön born. Tento pán se od té doby, co první učinil pokus vstoupiti do veřejného života, znamenitě vykvalifikoval. Dnes snad již mu nenapadne hlásiti se k národu českému, když pronesl ve své řeči větu: Pan ministr války bude zajisté o to pečovati, aby každý voják, jenž státi se chce poddůstojníkem, naučil se
Ferdinand Lobkovie Kaprál Schön
21 article
dobře německé řeči služební a pokud možná též řeči druhé. Na důstojníkovi žádá se zna- lost důkladná, u poddůstojníků stačí, naučí-li se druhé řeči jen »pokud možná.« Nejlíp ale karakterisoval sám sebe pan hrabě Schönborn, když pravil: že varuje před nepřáteli němčiny, kteří prý ji z »různých státoprávních« důvodů budou chtit z národních škol vyhnati. Rovněž nelíbí se panu hraběti ochota ministra války v tom směru vyslovená, jak dalece o tom mlu vit, aby nejen v uherských, ale i v cislajtan ských vojenských školách vyučovalo se utrakvi sticky a sice některým předmětům v jazyee jiném. Pan hrabě Schönborn učinil prý, jak při- rozeno, smutné zkušenosti, pokud jde o školy utrakvistické na Moravě. Věříme, jenom že škol odborná je něco zcela jiného než škola obecná. Ostatně bychom neměli nic proti tomu, kdyby se zařídily u nás vojenské školy výhradně české K tomu ovšem by pan hrabě Schönborn teprve nesvolil. Zdali pak se kdy páni konservalivní šlechtici s takou vřelostí ujali češtiny ? Ta jim proto již řeči lhostejnou, poněvadž ji neumí. — Členskou schůzi Klubu národní strany svobodomyslné zahájil včera o 6. hod. večern místopředseda p. dr. Miroslav Kra jní za hojného účastenství členstva. Týž poukázal v úvodu na ten moment, že jest to prvn členská schůze klubu, která sešla se od doby prohlášení války rusko japonské, války, kteráž bratrské- mu národu ruskému byla vnucena a v kteréž veškeré sy.mpatie naše platí slovanskému národu, národu ruskému, jemuž přejeme úplného vítězství, majíce stále na mysli, jak veliké a nedozírné následky tato válka míti by mohla. Proslovení toto srdečně aklamováno hlučným voláním »vý- borně«. Na to uděleno slovo p. dru. Josef Froňkovi, kterýž podrobně a věcně pojedna »O úpravě lékárnictví«. Poukázal n
Schönborn doktor Miroslav kra Ruska Froněk Morava
22 article
nejasné předpisy, rozdrobené a sobě odporujíeí v zřizování a přenechávání lékáren, na nejistotu právní a na rozhodnutí správního soudu, kterým citelně bylo by poškozeno 970 lékárníků. Ve- škeré ty zastaralé předpisy neodpovídají nyněj ším časovým a sociálním poměrům a názorům Aby tomu bylo odpomoženo, vyžádala si vláda vyjádření od různých a četných korporací, kteráž po zaslání objevila se tak různými, že těžko nalézti střední cestu, která by alespon poněkud všem interesovaným vyhověla. Potom řečník probral podrobně známý návrh dra. Syl- vestra, pojednal o nové předloze vládní a odů- vodnil změny návrhu toho tak, 1. aby právo odvolací v příčině zřizování lékáren vyhraženo bylo pouze gremiím lékárnickým; 2. aby tomu. kdo kupuje závod lékárnický a vykáže se pře depsanou způsobilostí, nebyla odepřena koncesse 3. aby odpadlo omezení, že do pěti let nesmí žádná nová lékárna býti prodána; 4. aby v žá- dostech za udělení koncesse jako dosud rozho- doval politický úřad I. stolice; 5. aby odpadlo požadování tax při žádostech za udělení kon cesse; 6. aby pojať byl do osnovy zákona návr v příčině zastoupení farmaceutů v korporae lékárnické. Konečně má řečník za to, že by stálo za bedlivou úvahu, zda-li by se nedopo- ručovalo, aby stanoven byl určitý počet, na př ve větších městech 8000, na venku 6000 oby- vatel na 1 lékárnu. Debaty se zúčastnili p. dr
23 article
Nohejl, obvodní lékař z Opatovic, který zvláště přimlouval se za stanovení přechodní doby pro zřízování lékáren na venkově, kde mají lékaři domácí lékárnu, p. posl. dr. T. Vi škovský, který prohlásil se proti právu lékárníků prodávati lékárny, p. posl. P. F. Krejčí. jenž vylíčil svízele, jaké spojeny jsou s dosa- žením nové, byť i velice potřebné lékárny, jako na př. na Smíchově a p. MrPh. Polá šek jenž vylíčil snahy a přání lékárníků kondieinu- jíeích, načež předseda p. dr. Krajník širším doslovem schůzi ukončil, poděkovav zejmena referentu p. dr. J. Froňkovi za bedlivou věenou zprávu, jakož i p. dr. Nohejlo vi, který z dalekého venkova do schůze zavítal. — Z Mělníka, 2. února. (Zvláštní telefoni cká zpráva »Národních Listů«.) V dnešní schůz obecního zastupitelstva usnesen byl tento projev Obecní zastupitelstvo král. věnného města Měl níka projevilo v dnešní své schůzi vřelé sympa tie s národem ruským, utkavším se na dálném Východě v boji se žlutým plemenem a přejío bratrskému národu skvělého vítězství nad potmě šilým nepřitelem, volá zdar zbraním ruským. — Z Mladé Boleslavi. (Pův. zpr.) Městsk radě v Petrohradě v Rusku zaslán byl následu jící projev: Rada král. města Mladé Boleslav dle jednomyslného usnesení svého ve schůz dne 29. února 1904 projevuje své sympatie bohatýrskému, krví spřízněnému národu ruskému při jeho spravedlivém boji na dálném Východě a přeje tomuto velmocnému a přednímu strážci veškerého Slovanstva, aby štěstí a vítězství provázelo udatné voje jeho. Na zdar! — Rad král, města Mladé Boleslavi v král, českém dne 29. února 1904. Mag. Ph. B. Matoušek, starosta.
Nohejl doktor Mrph Krajník J Froněk Nohejt Mag Matoušek Opatovice Smíchov Mělník Mladá Boleslav Petrohrad Rusko Rada král
24 article
— Volby obec. představenstva na Mělníce. (Zvl. telef, zpráva.) Při dnešní volbě obecního předslavenstva zvolen byl starostou města pan Alois Schrenker, za I. měst. radního p. Viktor Vávra, dále pak městskými radními pp. JUD - Gustav Tösehel, Jan Matoušek, Frant. Šimek inž. Josef Šire a Emil Vykysal. — Stolelá památka narození prof. dra. Josefa Friče připadající na včerejší den, oslaven byla na hřbitově olšanském. Hrob zemřelého krásně ozdoben mnohými věnci a kyticemi, mez nimiž vynikal palmový věnec se slovanskou triko- lorou a nápisem: »Milému otci — vděčné dět 182/304—193/304.« Pan prof. dr. Ott, nástupee zemřelého na české universitě, zahájil dnes před- nášku vřelou vzpomínkou na dra. Josefa Friče který vychoval celou řadu advokátů, soudců, jimž přednášel v létech 1848—70 z dar ma. — Ruský zpěvník. Docházejí nás dotazy po ruském způvniku. Doporučujeme »Cecri xopH«, jež sestavili V. I. Šemjakin a V. J. Hlaváč. Nevelká knížka vyšla r. 1895 v P- trohradě nákladem Jablonského. Obsahuje hymny církevní i světské, písně vlastenecké a nejobli- benější písně umělé i národní. Na konec jsou přidány hymny a vlastenecké písně slovanské mezi nimi »Kde domov můj?«, »Hoj, Slované«, »Slovan jsem«, »Kdo jste boží bojovníci“. Zpěvník tento jest určen pro národní a vesnické školy ruské. On ukazuje, jakým duchem se nese v Rusku vzdělávání mládeže a vysvětluje, jak to možno, že na př. nedávno v Kyšiněv o vlastenecké manifestaci davy ruského lidu zpívaly naši »Hej, Slované« českými slovy, trochu na ruský lad přizpůsobenými.
Schrenker Vávra Tösehel Matoušek František Šimek Šire Emil profesor doktor Frič Ott Šemjakin V J Hlaváč Jablonski Slovan Mělník Olšanský Rusko Slovan
25 article
— Osobní. V císařské zastavárně a půjčovně jme nováni byli místodržitelem Edvard Steinkovský adjunktem a Bedřích Frohmann tajemníkem. — „Všehrd“, spolek českých právníků, jmenoval n mimoř. valné hromadě dne 23. listopadu 1903 dra Alhína Bráfa, řádného professora politického ho- spodářství na c. k. české univ. Karlo-Ferdinandově v Praze, a dra Frant. Storcha, řádného professor rak. trestního práva i řádu na téže universitě, za zá- sluhy, jichž si oba o spolek získali, svými čestnými členy. Diplomy odevzdala jim 28. února dvoučlenní deputace, sestávající z pp.: starosty spolku Soukup a jednatele Taufra. — Okresním tajemníkem v Turnovi zvolen byl v sezení okr. zastupitelstva dne 29. únor p. JUC. V. J. Kulich, konceptní praktikant okr, výbor v Nymburce — Osobní z kruhů pivovarnických. Nadsprávce kníž. pivovaru a velkostatku v Plasech Frant. Na xera stal se po p. Jos. Dubovi ředitelem parostroj pivovaru v Planě u Plzně. Šimon Felber, dříve slá- dek v Letovicích povolán byl za sládka v Belune v Italii. Zpráva o jmenování Jana Piksy sládken v Sedmidubech ve volyňské gubernii opravuje se z jiného pramene ruského, že stal se tam sládek Ant
Steinkovský Bedře Alhín Bráf František Storch Soukup Taufr Dub Felber Piksa Všehrdy KarlaFerdinandov Praha Nymburk Plasy Plana u Plzeň Letovice spolek český právník
26 article
Horák, býv. sládek v Mirohošti u Dubna v tétéž gu- bernii. Jan Koschul povolán byl za sládka pro nový pivovar ve Staré Zagoře v Bulharskuu. Jar Nový z Prahy jmenován byl po odstoupivším Dohnalovi sládkem pivovaru J. J. Divíška v Kul činách ve volyňské gubernii. Sládek Jiří Vašát ko nastoupil jako zástupce sládka A. Vladyky v Hy ravce v Haliči. Býv. podsládek Jos. Zajíček v Pro- stějově stal se sládkem zám. pivovaru v Poděbradech Místa nastoupili: Jos. Bernkopí v Josefově jak podstarší, Otakar Plicka v Brně v „Moravči“ jak spílečný, Alois Dostál v Mengeši v Krajině jak sklepmistr — Úmrti. V pondělí dne 29. t. m. skonal po deli nemoci pan Klaudius Hascha, tajemník při ředi telství bosensko-hercegovských státních dráh v. v. zakladatel a čestný člen mužského zpěváckého spolku v Sarajevě, v 64. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek 3. března t. r. o 8. hodině odpolední z ústřední kaple na hiřbitově olšanském. — V Karlíně zemřela dne 2. t. m. ve věku 42 let paní Aloisie Zalabáková, roz. Štillerova, choť pokladníke
Koschul Dohnal Divíšek Vašát A Vladyka Zajíček Plicka Dostál Claudius Zalabáková Štillerův Mirohošť u Dubno Stará Zagora Praha Kula Halič Jos Poděbrady Josefov Brno Sarajevo Olšanský Karlín
27 article
Všeobecné záložny v Karlíně, Pohřbena bude v páte dne 4. března o 4. hod. odpol. z chránu sv. Cyrilla a Methoděje na hřbilov olšanský. — V Karlíně zemřel pan Antonín Kempe, záslupce uhelných dolů firmy Schenk a Goldschmidt ve Vídní a měšťan praž- ský, v 67. roce věku svého. Tělesná schránka zesnu- lého bude v sobotu o 10. hod. dopol. z chrámu sv. Cy- rilla a Methoděje v Karlíně na hřbiťově olšanském pohřbena. — V Praze zemřel pan Oskar Fuchs žák VII. třídy gymnasiální. Pohřeb konati se bude v pátek dne 4. března o 1/23. hodině odpolední — K úmrtí dra. Erazima Vlasáka. Z kruhů sokol- ských se nám píše: Ještě se nezacelila rána tělocvičné jednotě Sokol na Král. Vinohradech úmrtím nena- hraditelného, dlouholetého starosty bra, Karla Horáka zasazená a již opětně po jednom toliko měsíci jednotu naši stihla rána nová, neméně bolestná, a pro nás tím bolnější, poněvadž nás stihla zcela neočekávaně. Bylť z řad našich náhlou smrtí vyrván br. dr. Erazim Vlasák, jenž v jednotě naší působil po několik le zdatně jako člen výboru, zejmena i jako náměstek starosty a kromě toho si o jednotu velkých zásluh získal jako předseda odboru vzdělávacího. Zesnulý br. dr. Vlasák byl věrným druhem a přítelem ze- mřelého starosty bra. Karla Horáka, oba přilnuli k sobě přátelstvím již za dob studentských. Oba nám drazí bratři svým životem, povahou, svými snahami, jakož i svým skonem vykazují podivuhodnou podobnost.
Cyrill Kemp Schenk Goldschmidt cy Fuchs Erazim Vlasák Horák doktor Vlasák Karlín Olšanský Vídeň Praha Sokol na Královský
28 article
Oba byli nadání duchem vlasteneckým, oba byli smý- šlení svobodomyslného, demokraté v ušlechtilém vý- znamu slova, ryzí charakterové, muži jemného citu a vzácné lidumilnosti, ve svém povolání neunavní pracovníci a výteční odborníci; oba lnuli k jednotě naší láskou upřímnou a činorodou. Bohužel, stihl oba týž krutý osud: oba v plné síle života, v době, kdy ještě mnoho, přemnoho mohli vykonati, byli smrtí vy- rváni k zármutku svých rodin a veřejnosti, jíž byli své vzácné síly věnovali. Br. dr. Erazim Vlasák oše- třoval v době nemoci bra. Horáka až do jeho skonu, on byl svědkem posledních okamžíků jeho; kdož byl by si pomyslil, když jsme pochovávali br. starostu, ze zdravím kypící muž, br. dr. Vlasák, za měsíc bude bra. starostu následovati? Jednola naše počítala, že dr. Vlasák, jenž jen pro přílišné své zaměstnání na čas práce v jednotě se vzdal, opětně, až by mu to poměry dovolily, práce v ní se ujme a doufali jsme, že jeho vzácných zkušeností a cenných rad ve pro- spěch jednoty využitkujeme. Leč smrt naděje zmařila.
Britain doktor Erazim Vlasák Horák Vlasák
29 article
Aby uctla jednota památku bra. dra. Vlasáka vě- novala v intencích zemřelého ze svého jmění 30 spolku pro zřizování sanatorií pro tuberkulosní a ve schůzi výboru dne 1. t. m. konané sebráno k. témuž účelu dalších 30 K a bude se ve sbírce mezi člen- stvem pokračovati. Tělocvičná jednota naše zachová br. dru. Erazimu Vlasákovi trvalou paměť. — Včera v úterý dne 2. března o 9. hodině dopol. svoláne téz schůze kuratoria okresní nemocnice cís a krále Františka Josefa I. okres král.vinohradského a žižkovského. Přítomni byli: říšský a zemský posl. advokát dr. Herol d. starosla kuratoria okres. nemocnice, náměstek starosty města, kuratoria okres. nemocnice a okresu slavitel Alois Bureš, městský rada MUDr. Jaroslav Čmucbal, městský rada, člen okr. výboru a předseda Vinohrad- ské záložny advokát JUDr. Bedřích Jahn, člen měst- ské rady a okr. výboru stavební rada Boh. Staněk, starosta města Žižkova Gustav Žák, starosta okresu žižkovského MUDr. Fr. Kotýnek, stavitel Richar Praus, primál okr. nemocnice vinohradské a žižkov- ské a operatér MUDr. V. Michal, správce okres. nemocnice Fr. Kňourek. Schůzi zahájil starosta kuratoria p. dr. Herold slovy vřelými a cituplnými, věnovanými upomínce na zesnulého primáře dra.
Vlasák Erazim Vlasák doktor Herol Bureš MUDr Čmucbal JUDr Jahn Staněk Gustav Kotýnek Richar Praus Michal Kňourek Herold Žižkov Francie spolek pro zřizování Boh král František Josef I . okres král
30 article
Erazima Vlasáka. Projev ten stojíce vyslechli členov kuratoria v hlubokém pohnutí a s bohatou slzou oku. Na konec řeči vyžádal si dr. Herold, aby byl projev ten protokolováním zachován věčné paměti. Dále k uctění památky zvěčnělého dra. Vlasáka před- nesen p. starostou návrh starostova náměstka stavitele p. A. Bureše, aby pohřeb zvěčnělého vykonán byl na útraty kuratoria. Správou opuštěného primariátuv okresní nemocnici vinohradské prozatím pověřen pri- mář chirurg. oddělení p. dr. V. Michal. — Výbo Ústřední jednoty českých lékařů v král. českém, mark. moravském a vévodství slezském konal dne 2. t. m. za příčinou úmrtí svého milého starosty mimořádnou schůzi, na kteréž po posmrtné vzpomince věnováné zemřelému místopředsedou p. drem. KaIn münzerem, usneseno, položili věnec na rakev zesnu- lého a věnovati 200 K Podpůrné nemocenské sekci Ústřední jednoty čes. lékařů. Výbor má za to, že tím nejlépe uctí památku jeho, neboť bylo vždy nejupřím- nějším přáním zemřelého, aby instituce, o kterou s několik let zasazoval, o ní s laskou pracoval, vzkvé- tala a rostla na prospěch kollegů nemocí stížených.
Erazim Vlasák doktor Herold Vlasák A Bureš Michal Kain münzer
31 article
Výbor vyzývá všechny župy lékařské i jednotlivce. kteří památku zesnulého uctíti hodlají, aby věnovali určitý obnos k témuž účelu. Příspěvky přijímají po- kladník nemocenské podpůrné sekce p. dr. Kotýnek v Žižkově č. 660 a jednatel Ú. J. p. dr. Janola v Praze č. 608—II. K tomuto účelu přispěli lékaři okresní ne- mocnice na Král. Vinohradech, primář dr. V. Michal sekundáři dři. Komárek a Černický, správce p. Kňou- rek úhrnem 55 K, prof. dr. Peřina 20 K, dr. Kall- münzer z Mělníka 10 K, primář dr. Procházka 20 K. dr. Kotýnek 10 K, dr. Janota 10 K, dr. Pavlik z Tá- bera 10 K, dr. Skalička 10 K, dr. Semerád 10 K, dr. Honzák 10 K, Lidová banka v Praze 20 K. — P. Ba- loun věnoval útulku sv. Josefa na Král. Vinohradech k uctění památky zesnulého 10 K. — Ze Sokola pražského. Jednota zůčastní se pohřbu člena br. MUDra. Erazima Vlasáka. Členové dostavtež se obleku černém. — Měštanská beseda na Kr. Vinohradech ztratila náhlým úmrtím p. MUDra.
Kotýnek doktor Janola Král Komárek Černický profesor Peřina Kall Procházka Janota Pavlik Semerád Honzák svatý . Josef Mudra Erazim Vlasák Žižkov Praha Mělník Tá Skalička Praha 20 Vinohrady Králové . Vinohrady lidový banka Sokol pražský
32 article
Erazima Vlasáka svého dlouholetého, obětavého, za- sloužilého jednatele. Veškeré členstvo se žádá, aby se pohřbu zesnulého i zádušních služeb v hojném po- čtu zúčastnilo. — Osobně, písemně neb telegraficky rodině kondolovali během včerejšího odpoledne nad úmrtím dra. Vlasáka: Měšťanská beseda na Král. Vi- nohradech, Zábavní výbor Měšťanské besedy na Kr Vinohradech, rektor české university prof. dr. Strouhal, dr. Záveský z Kladna, manželé Wagnerovi z Choltic, posl. Choc, Jos. Grossmann z Lužce, Bohumír Patera, prof. při c. k. čes. dívčím paedagogiu v Praze, J. Ko- márek, úřadník spořitelny v Hradci Král., delegáti Spolku českých mediků MUC. Jarosl. Jirokovský a MUC. Lad Syllaba, továrník Alois Duda s chotí, ad- vokát dr. Scheiner, posl. sněmu král. českého a rady říšské Ant. Zázvorka, Fr. Hladký z Prahy, Karel Kli- meš s chotí, adv. JUDr. Karel Žák z Kr. Vinohradů. Frant. Liska, adjunkt měst. úřadů, obchodník Jos. A Komárek z Hradce Králové, ředitel čes. gymn. na Kr. Vinohradech dr. Jos. Bernhard, vrch. revisor buště- hradské dr. Ig. Luksch, selník Heřman Hlerrmann s chotí, arch. a stavitel Jindř. Břeněk z Kr. Vinohradů, učitelka slč. F. A. Stránská, JUDr. Fr. Fuksa, ředilel měst. úřadů na Král. Vinohradech, Jos. Víšek, starosta města Král. Vinohradů, MUDr. Václav Mudrých, ob. a panský lékař v Podolí u Prahy, učitel Jan Štěpnička s chotí v Podolí, ing. K. Prokopec, továrník na Král.
Erazim Vlasák Vlasák Král profesor doktor Strouhal Záveský Wagner Choc Jos Grossmann Patera Jirokovský Syllaba Duda Scheiner Zázvorka Hladká Karel Kt JUDr Žák František Lisek Komárek Bernhard Ig Luksch Heřman Hlerrmann Jindřichův Břeněk Stránská Fuksa Víšek MUDr Václav Mudrý Štěpnička Ing K Prokopec Kladno Choltice Lužec Praha ko Hradec Královský Francie Hradec Králové Podolí Králové Vinohrady spolek český medik z Kristus . vinohrad
33 article
Vinohradech, JUDr. Ant. Novotný, Tělocvičná jednota Sokol na Král. Vinohradech, redakce „Věstníku čes klubu velocip. na Král. Vinohradech“, Jos. Fuchsa, ředitel škol na Kr. Vinohradech v. v., pí. Zemanová, choť pokladníka záložny vinohradské, mag. pharm Vosmik, pi. Hubnerová, choť berního a slečny, továr- ník Jan Štětka na Král. Vinohradech. pí. Pavlová, dr Urban s chotí, stavitel Novotný, zahradník Fr. Janda, zastupitelstvo obce Volovic, obvod. lékař dr. Oldřich Krupař, Tělocvičná jednota Sokol ve Volovicích, ing- Veselý z Písku, MUDr. Karel Danda, tovární léka v Klobukách s chotí, Karel Špindler z Roudnice, pí. doktorová Michalová, choť primáře a operatéra, rolník Šebek z Martiněvsi, MUDr. Reinhart z Libochovie. MUDr. Novák ze Zbraslavi, říd. J. K. Řehák, Václav Vlasák, mlynář z Volovic, Emil Špatný z Kr. Vino- hradů, manželé Michalovi z Ml. Boleslavi, MUDr Kurka ze Mšeci, JUDr. Jaroslav Sekerka z Unhošté. lékaři nemocnice králové-hradecké, městská zada na Král. Vinohradech, manželé Sudovi, dr. Himmer a chotí z Buštěhradu, městský rada Janda s chotíz Brandýsa nad L., MUDr. Zeman z Hostouně a MUD - Šmakal z Čakovic jménem župy, ing. J. Zelený, Klub cyklistů „Čechie“ na Kr. Vinohradech, JUDr. Silvestr Bráza s chotí, rodina Součkova, MUDr. Václav Vo- strčil, Boh. Holeček s chotí, JUDr. Jos. Herold, zemský a říšský poslanec, MUDr. Václav Znojemnský, prol dr. J. Stoklasa, Ant. Brich, MUDr. Heřman Porges, policejní rada Petrásek, JUC. Jan Vlček, říd. učilel Jarosl. Švestka, Bohuslav Friedländer s rodinou, Anna Vičková roz. Kouřímská, J. Vodička s cholí. Rudolí Kutina, adjunkt města Král. Vinohradů, JUDr. Jan Uchytil, tajemník okres. výboru, pí. Isabela Jahnová, MUDr. Ant. Kurz,, MUDr. Josef Červenka, Josef Rů- žička, řed. měšť. skoly, Marie Nováková, Josef Jirásek
JUDr Antonín Novotná Král Fuchsa Zemanová Vosmik Hubnerová Štětka Pavlová Urban Janda doktor Krupař Veselá MUDr Danda Špindler Michalová Šebek Reinhart Libochovie Novák Řehák Vlasák Emil špatný Kristus Michalus Kurek Sekerka Sud Himmer Zeman Ing J Zelená Bráza Součkův Václav o Holeček Jos Znojemnský J Stoklasa Brich Heřman Porges Petrásek Vlček Jarosl Švestka Friedländer Vičková Kouřímská J Vodička Uchytil Jahnová Kurz Červenka Nováková Jirásek Jos Králové . Vinohrady Francie Písek Klobuky Roudnice Martiněves Zbraslav Boleslav Mšec Buštěhrad Brandýs nad L Hostouň Čakovice Sokol na Královský Sokol v volovice Ing Vinohrad Čechie Rudolit Kutina