3
masthead
3. března 1904. Číslo 63
4
article
svých názorech o prospěšnosti západních socia-
lístických theorií pro Srby. Tomič odvrací srbský
národ od nových apoštolů socialismu, a to ne
pouze z toho důvodu, že socialism pro Srbyse
nehodí, nýbrž zvláště, že socialism, jaký jest
nyní, je pouze kladivem v cizí ruce, v ruce
srbskému národu nepřátelské, jímž ta ruka ubíi
chce národní vědomí srbského národa.
Proto třeba bojovati proti nenárodnímu so
cialismu všemi dovolenými prostředky. Dokud
žije v Srbu srbské vědomi, bude pracovati, aby
socialism nezapustil v zemích srbských kořenů.
Jestliže jsme dosud socialism propagovali, hře-
šili jsme ve své veřejné práci proti národu, hř
šili jsme jako Srbové. Vzchopte se tedy všichni
kdo ještě nejste v cizácké smečce a poctivě cí-
tite, myslíte a pracujete pro svůj národ.
Obrat, který se po 25letém působení udál
v mysli Jaše Tomiče, nezůstane bez účinku na
smýšlení srbské intelligence i na Balkáně
může býti předzvěstí, že podobný obrat naslane
brzy i v Bulharsku.
Srba
Tomič
Jaš Tomič
Balkán
Bulharsko
5
article
Rozdělení loďstva anglického.
Anglické loďstvo jest nyní takto rozděleno
V čínských vodách 45 lodí.
V Tichém oceanu 4 lodi.
Při austrálském pobřeží 14 lodí.
V indických vodách 8 lodí.
V jižní Africe 9 lodí.
Celkem tedy 80 lodí, kteréž by v době
nedlouhé mohly býti soustředěny na místě ope
rací východo-asijských.
Mimo to má Anglie 57 lodí v eskadře
středomořské, 12 lodi při Gibraltaru a 13
v domácích vodách
Zbrojení v Portugalsku.
V Portugalsku kolují pověsti, že pro případ
zápletek Portugalsko by poskytlo Anglii 15.000
vojáků, již byli by živeni, placeni a šacen
Velkou Britanil, jež by je dopra-
vila do Východní Indie. V ministerstvu
vojenství nepopírají, že se sestavuje sbor této
slly, ale skrývají účel výpravy; rozšiřujes
však pověsť, že vojsko to bude posláno na hra-
nici španělskou, kdež vláda madridská soustře-
ďuje prý pluky své.
Také do vod čínských, k osadě své Makso
vyslala vláda portugalská křížáky své » Vaseu
de Gamu« i »Adamostora«.
Adamostora
jižní Afrika
Anglie
Gibraltar
Portugalsko
Indie
Vaseum jít Gama
6
article
Zbrojení španělské.
7
article
Bouře na moři Středozemním zamezily vy
slání dalšího vojska na Baleary. Parník » Belmare
s 2 pluky na palubě nemohl ještě vyplouti na
moře. Také »Isle de Monorca« s několika setni-
nami sapérů nemohl doplouti cíle svého. »Ma-
hona«, rovněž tak »Menorquin« s ostatním
čásťmi vojska. Ženijní mužstvo rozděleno bude
mezi místa Aleudii, Pollenzu a Santu Marii
Posily dělostřelecké se zásobou střeliva již na
Baleary odpluly. Ze Saragossy odeslány dva
vlaky s jízdou k pobřeží, odkudž budou rovněž
na Baleary dopraveny.
Vláda francouzská a otázka námořnická.
V Paříži živě se hovoří o usnesení včerejš
ministerské rady, způsobiti požádáním úvěrů
nových debatu ve sněmovně o námořnictvu vo-
jenském a jeho stavu. Naeionalisté vídí v tom
ústup vlády, jež se dosud debatě takové vzpí-
rala a které kynulo nebezpeči, že přes jej
usnesení na podnět rozpočtového výboru bude
debata taká plenem přece zahájena. V čele vý
boru toho stojí, jak známo, Doumer, dosud člen
vládní většiny, ale nacionalistům dosti blízký
Jak známo, vytýkají také kruhy mimonacionali
stické, že za ministerstva Pelletanova vojenské
námofnictvo francouzské velice bylo zanedbáno
Menorquin
Ma
Paříž
Isla jít Monorca
Pollenza a Santa Marie
8
article
Cesty Viléma II.
Nyní se ujišťuje, že Vilém II. za plavhy
své od německého pobřeží do moře Středozem-
ního nezastaví se v Antverpách, jak se původně
ohlašovalo. Návštěvu svou králi belgickému
oplatí prý později. Do moře Středozemního po-
pluje Vílém II. po parníku severoněmeckého
Lloydu »Král Albert« a teprve v moři Středo
zemním vstoupí na svou yachtu »Hobenzollern«
Jak jsme již sdělili, selká se za své cesty ne
pochybně též s Viktorem Emanuelem III.
Studentstvo a sebevraždy.
Napsal Bohuš Čestíns ký.
Vilém II
Vilém
Lloyd
Albert
Viktor
Emanuele
Čestíns
Antverpy
9
article
Novinám, dychlícím po sensacích, poskytly
v poslední době sebevraždy sludentů hojné látky
k úvahám, jichž závěry nutí k vážnému přemýšlení
Blížící se vysvědčení a strach před smutným vý-
sledkem vtiskl smrtící zbraň do ruky nerozvážným
studentům a látku ke kritisování jak nebožtíka, tal
systému vyučovacího, nejvíce ovšem ke kritice učitelí
sebevraha, kterýž nevyzní nikdy ve prospěch těchto
Jest pravda, že platí vždy „de mortuis nihil
nisi bene — o mrtvých ničeho, než dobré“, leč zde
věta tato jest nemístná, poněvadž mrtvý student
najde všude zastanců a učitel osočován jest, smýkán
největším kalem pomluv, líčen jako ukrutník, který
libuje si v týrání žactva atd. Nikdo se ho nezastane.
a přece zaslouží si povždy, aby jeho autorita zůstala
před žáky nedotknuta, aby stál na vyšším stupni.
na nějž pohlíží žák, jako na svůj vzor! Proč studen
se vraždí? Ze strachu, že propadá — či před vý-
praskem, který ho doma očekává?
Studoval jsem posudky mužů povolaných a tu
mezi jinými dr. Heveroch poukazoval, že poslední
události nemají příčínu ve škole, ale spíše mimo
její obvod. A rovněž tak i zemská školní rada v ple-
nární schůzi své rokovala o sebevraždách studentů
a shledala, že rovněž pohnutky k sebevraždě stu-
dentů nacházely se ponejvíce mimo okruh školy
Sledujte dnes studenty naše a porovnejte je se
sludenty dřívějšími. V dobách dřívějších byli přece
učitelé s těmitéž povahami, jak se říká, dobří i zlí,
ale nikde nedočtete se o tolika sensačních kouscích,
jako v době nynější, v době, již nazýváme nervosní.
Heveroch
10
article
Studující v dobách dřívějších přicházeli starší, vy-
spělejší do škol středních a zájmy jejich nesly se
také docela jiným směrem, nežli dnes. Dnešní primán
jest děcko deseti-, jedenáctileté, jehož manýry jsou
zcela dětské, neni schopen uvědomiti si, že není již
školáčkem, ale studentem. A k tomu ke všemu vésti
má ho prolessor, který vedle látky, žáku zcela cizi,
má hu učiti způsobům slušnosti, v těch několika ho-
dinách, jež žák ve škole prosedí. A po čtvrtě hodině
opustí studios školu a jde domů. A kdo tam zabývá
se jím? Podívejte se do toho ovzduší, v němž studios
po celý ten čas se pohybuje, nahlédněte do těch do-
mácností a pak uvažujte! Chudý sludent většinou
nucen jest vydělávati si životní potřeby hodinami, jde
tudiž za svojí povinností — a děti, z tak zvaných
lepších domů? Ty oddávají se ponejvíce zábavě.
Hračky, stále se zdokonalující, zaměstnávají neustále
mysl takového studenta a pak se nedivme, že patří
ne škole k žákům roztržitým, nepozorným.
11
article
Není dnes pravda, že na cestu vražednou přivádí
žáka professor a dvojky z mathematiky neb latiny.
jest to špatná výchova, která se děje mimo kruh školy
Jděte za studentem a poslouchejte řeči, jež se před
ním vedou, sledujte jeho čelbu domácí a uvidíte, jaká
literatura vzdělává tu něžnou duši mladistvou. Knihy
ze škol vypůjčené zůstávají většinou netknulé, za to
knihy obscurní, perversní, jichž slova pohrdají vším,
co jest lidského, posmívají se každému šlechetnému
cílu, to jest domácí lektura naší mládeže. Mladý stu-
dent, jehož tělo nevyspělé chce vyrovnati se starším
svým kollegům, hraje si na dospělého, kouří cigarely
oddává se smyslným žádostem, tělo jeho chřadne.
duch zakrňuje a před vámi stojí mnohdy mladíček,
sotva šestnáctiletý, vyžilý, který blábolí z knih vy-
čtené nesmysly, pohrdá vším — a doma smějí se
jeho nápadům, cpou penězy kapsy svého jedináčka.
a mají radost, že jest na svůj mladý věk již tk
moudrým. To nejsou mladíci, ale mladí starci, beze
všeho vznětu!
12
article
A jak se mluví doma o učitelích! Nechci tu re-
produkovati kritiky ty, jež jsem na své vlastní ušt
slyšel. V žáku vzbuzuje se ošklivost k učiteli, po-
hrdání — a to všechno cítíte ve škole, a pak běda
napomenele-li několikráte takového dekadenta! Ž
by student vraždil se ze strachu před dvojkou, jes
dnes vybásněnou smýšlenkou. Znám příklady, že stu-
dentovi se ani slova neřekne, naopak student takový
žije v blahobytu dál — jen professor zůstává neušetřen
ostrých výtek. A přece často řekl otci, tázajícímu s
po výsledku syna, že hoch jest slabě nadán, že to
nejde, ale na to otec ničeho nedá, on chce míti z ho-
cha pána, tedy to musí jítil
Rodiče z venkova, kteří svěřují syna svého ro-
dině některé do bytu, ani neví, jaké zkáze vydávaj
někdy hocha svého. Zde zvláště na tom záleží, aby
student dostal se do rukou dobrých. Mnohé rodiny
v městě jsou živy jen ze studentů, a aby si je udržely.
všechno jim povolí. Student se večer toulá, nejde dru-
hý den do školy, pomalu si zvyká na život nepořádný
zanedbává učení — a konec jest pak smutný. Vy-
mlouvá-li se dnes někdo na zastaralý systém, tedy
vyvracím tento velmi snadno tím, že dnes učí se v
škole názorně, spousta obrazův a praeparátův usnad-
ňuje žáku učení a na školách působí dnes již pře-
vážná většina sil mladých, které jsou té mladé duši
studentově velmi blízky.
13
article
Student dnes ve škole není tak přelěžován. Jindy
Bylo látky více, autoři latinští a řečtí objemnější, knih
a pomůcek nedostatek, dnes látka seškrtána, po každé
hodině chvíle oddechu, ale výsledek — smutnější
Dřívější student měl snahu, ambici, dnešní ji ztráci
ve špatné společnosti, líbí se mu všechno, jen ne
škoma. Hlavní příčinou všeho jest zkáza mravní —
a proto tolik sebevražd — ne v malých městech, ale
v Praze! Ne škola, ale dům, rodina, společnost, zvlášt-
ní to zdroj výchovy zavinil tu degeneraci, mravní kles-
lost. Dnešnímu studentu jest již i věc národní lho-
stejnou! Zde nutno vážně uvažovati, především však
nechť uvažují ti, kteří první hodili kamenem po učítel
svých dětíl
Praha
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub svobodomyslných poslanců če
ských na říšské radě má ve sněmovní budově
ve Vdni schůze v ponděli dne 7. března o6
hodině večerní a v úterý o 9. hod. ranní.
— Dříve ještě než nadešel ve známé námi
uveřejněné depaši z Petrohradu naznačený oka-
mžik, akceptují Němci příští události a dle nieh
se zařizují. Těchto dnů uspořádán byl v Drážda-
nech tamějším všeobecným německým
Schulvereinem veliký »německý večer« ve
prospěch třebenických Němců a za tím účelem,
aby opět nové byly sehnány peníze pro pana
dra. Tittu, který tak dovedně spojil povolání své
lékařské s činnosti německo-nacionálního agitátora
a pruského agenta ve kraji českém. Přítomno
prý bylo na tisíce lidí, mezi nimi pověstný pasto
Hochstetter, s jehož křesťanským povoláním
srovnává se okrádati české děti o národnost a pak
několik gymnasialních a reálných ředitelů. Jakýsí
dr. Faul prohlásil ve své řeči, že Němci ne-
ustanou dříve, dokud nebude navázán
opět svazek, jenž v r. 1866 násilně
byl přerván. Němci v říši, národ tak mocný
a veliký prý nestrpí, aby 10 mill. soukmenovců
jeho bylo národně deptáno od nárůdků svou ne-
patrností směšných a ničemných. Jaký prý by
to byl velestát, který by si to dal líbiti a zač
by stála všechna vítězství v roce 1870 dobyta.
Jakýsi kupec Focke velebil hnutí »Los v
Rom« a vyzýval pana Tittu a jeho věrné, aby
se k hnutí tomu připojili, tak aby všichni
Němci v Čechách stali se protestanty.
Němec
Titta
Hochstetter
Focke
Los
Petrohrad
Rom
Čechy
15
article
Ředitel Thürmer vyzýval přítomné Němee
k hojné hmotné podpoře Němeův v Třebenicích,
načež zvedl se dr. Titta, především aby podě-
koval za hojné dary, jimiž Všeobecný německý
spolek přispívá Třebenickým, aby čeliti mohli
české zpupnosti. Nebudou-li Němci v Čechách
opuštěni svými soukmenovci v říši, nikdy prý
nepodlehnou. Naopak. Konec boje bude slavné
jejich vítězství. Však prý již za nedlouho bude
moci dr. Titta oznámiti nejvěrnějším v Drážda-
nech, že oběti, přinesené pro Třebenice, nezů-
staly marnými. Za nedlouho bude již moci zvě-
stovati, žs Třebenice jsou naše! Rozra-
dostněn nad tím ujal se slova zmíněný již paston
Hochstetter, který ve fanatické nenávisti
oproti nám nad všechny ostatní ze společnosti
vynikal, aby výrazu dal vroucímu přání, by
krutý zápas na jazykové hranici v Čechách
skončil všude skvělým vílězstvím Němcův n a
nepatrným českým velikášem
Mnoholi marek pan dr. Titta z Drážďan odnesl,
nevíme, však v Třebenicích a okolí již je t
okřídleným rčením, že když pan doktor nemá,
vyjede si do sousedního Saska »kurýrovat«
tamější Němce.
— No tak tedy ! O politické povaze králové-
hradecké volby vyslovil se »orgán sdružení če-
ských zemědělců« autenticky v posledním svém
čísle a jeho mínění nepochybně učiní konec
všem sporům o to, čí výchovou voličstva a zá-
sluhou kterých voličů stal se hrabě V. V. Stern-
berg poslancem lidu českého na říšské radě.
Thürmer
doktor
Titt
Němec
Hochstetter
Němcův
V V Stern
Třebenice
Čechy
Drážda
Drážďany
Sasko
16
article
Po třísloupcovém zápase s pravdou dal se ko-
nečně položiti šikovatel obrany zemědělců na
obě lopatky a píše:
»Za to potěšujícím faktem zůstává, že
agrarism objevil se tu v celé mohutnost
jako životní potřeba všeho venkovského lidu. Ve
likou agitaci tajená jeho síla byla vyvolána k životu
a překvapuje všechny strany protivné. V prvém
náběhu k životu agrarism ten nechal se urputnou
demagogií, jež ze situace přišla těžit, ovšem
svésti z pravé cesty, chtěje i mimo organisaei
sílu svoji dokázat. Proto třeba nyní sonstavné
práce, aby síly jeho spojeny byly na příště s na-
šimi v celek harmonický. Volby na Hradecku
dokázaly, že český venkov spěje jenom za my-
slenkou stavovskou«.
Aby nebylo pak ani nejmenší pochyby
vrací se zemědělský orgán ještě jednou na třet
straně k tomuto faktu a píše:
»Kdyby naši odpůrci byli upřímnými, zanechal
by nadávek a ústrků a příznali by otevřeně, ž
soptí hněvem jen nad tím, že oni všichni byli na
Hradecku šeredně poražení a jen stran
agrární z boje čestně vyšla, a my-
šlenka stavovského hnutí agrárníbo
— nehledě vůbec k osobě zvoleného poslance —
že na celé čáře s laví vítěz st v il-
To říkáme přece již od volby, předpovídal
jsme to po celý volební ruch a kvitujeme ko
nečný souhlas zemědělského orgánu z toho srdce.
Hradecko
17
article
Ano, potupa politické cti českého lidu venkov-
ského a nesmrtelná ostuda venkovské skupiny
královéhradecké, porážka lidského rozumu na
hlavu u Králové Hradce, pětikorunovými voliči
vykonaná volba zastance násilného provedení ně-
mecké státní řeči, aristokratického bojovníka za trůn
a oltář a hánce českého státního práva, hr. V.
V. Sternberga, jest doznaně čestným výsledkem
boje strany agrární, která na celé čáře slaví
vítězství. Realistický list vidí tu, kterak může
býti hr. Sternberg přes to, že porazil agrárníka
Srdinko, přece jenom agrárníkem. Ejhle, už ho.
pana hraběte, pozdvihují na svůj štít, aniž by
jej vycídíli, svůj štít totiž. Co překáží ješte
»propuštěnému« členu »Jockey-Clubu« aby byl
přijat do klubu poslanců strany agrární, jakožto
potěšitelný zástupce mohutnosti agrarismu
důkaz jeho síly i mimo organisaci? Na harmo
nium, jímž doeileno býti má celku harmoni
ckého, již se hraje. Vešel k svým a poznali jej
Bude snad ještě nyní někdo odpírati poznanéa
takto potvrzené pravdě, že volba hr. Sternberg
umožněna byla jedině povýšením programu tříd-
ního, stavovského nad národní?
V V Sternberg
Srdinko
Hradec
18
article
— Melte před vlastním prahem! Orgán
strany, která v Čechách má jen v Liberci svě
přivržence a kterou z ostatních německýeh
krajin v Čechách dávno již vyexpedovali, do-
mnívá se míti právo, zavěšovati na výsledel
volby ve venkovské skupině kralohradecké vše
liké perfidní a mezi nimi též hloupé poznámky
Do kategorie těchto posledních náleží přede
všemi jinými z hlubin moudrosti vynešen
tvrzení, že prý volba na Kralohradecku je do
kladem k tomu, jak prý rolnictvo české a venkovský
lid český houfně opoušti prapor národní a vrhá
se v náruč tomu, kdo mu slibí, že se mu po
vede materiálně líp než nyní, změní li poli
tiku svou. Lid český na venkově odvrae
prý se od Prahy, neboť prý má už dost těch
národních štvanie a té slepé zášti naproti Něm
cům, které přivodily hrozný hmotný úpadek lidu
toho. Egoismus českého davu prý zvítězil nad
dosavadním fanatismem jeho. Dobře, dobře po
vídáno. Jakoby politická poblouznění v jednotli-
vých krajích a volebních okresích nebyla tak
u Němců, řekněme na denním pořadu. Na kolik
parlamentních stran jsou Němci v parlamentě
rozeklání? A nejsou to pouhé střísky jak
u nás, jež od kmene se odlouply, nýbrž strany
mající všechny téměř stejný počet stoupenců, na
něž se dělí německé parlamentní zastoupení.
Němec
Čechy
Liberec
Praha
Německo ec
východ kraj
19
article
Nechť se jen těší z ojedinělého zjevu, který
nebyl v Čechách a na Moravě ani první a ne
bude snad ani posledni, ve svém jádru je lic
náš zdravý a nedá se jen tak zhola předělat
Nejméně ale hrozí eventuulita, že by lid český
své národní statky zaprodal za pozlátko mate
riálního blaha, které mu nejméně mohou po
skytnouti ti, kteří se v jeho přízeň vtíraj
a o nichž dobře ví u nás i ten posledni
jaký jest úmysl jejich a nač mají spadeno
Proto »Deutsche Volksztg.« jásá poněkud před
časně, soudí-li ze zjevu kralohradeckého na obrat
ve smýšlení voličstva. Než se mysl lidu českého
tak důkladně obráti, aby volil poslance, již byl
by vhod panu Pradovi, mnoho vody uplyne
Mnoho-li pak má pan Prade ve vídeňském parla
mentě stoupenců z Čech? V tomto královstv
representuje svou stranu sám a sám, snad jest-l
mu nyní neprokáže službu a nepřidá se k němu
pan — hr. V. V. Sternberg, jejž tak vřele vítá
Prad
Prade
Sternberg
Čechy
Morava
Deutsche Volksztg
20
article
— Vznešenou píseň němčině zanotoval
opět jednou naši pání aristokraté z panské sně
movny. Kníže Ferdinand Lobkovie způsobem
mírnějším, jakkoli ani on nemohl se odrie
chvalozpěvů na znalost němčiny a na dobu, kd-
voják naučil se, mezitím co sloužil, státní feči
jež mu později v životě nemálo byla na pro-
spěch, ba která z něho v nejednom případě po
odbyté službě kaprálské udělala učitele. Ano.
byly to doby, po nichž tak mnohá duše dnes
ještě touží, kdy nebylo jiné průpravy k učitel
ství zapotřebí, než několik let sloužiti. Kaprál
ská hůl nahražovala tenkráte vysvědčení z pae
dagogia. Jako obhájce němčiny však speciálně
vynikl předseda správního soudu hrabě Schön
born. Tento pán se od té doby, co první učinil
pokus vstoupiti do veřejného života, znamenitě
vykvalifikoval. Dnes snad již mu nenapadne
hlásiti se k národu českému, když pronesl ve
své řeči větu: Pan ministr války bude zajisté
o to pečovati, aby každý voják, jenž
státi se chce poddůstojníkem, naučil se
Ferdinand Lobkovie
Kaprál
Schön
21
article
dobře německé řeči služební a pokud možná
též řeči druhé. Na důstojníkovi žádá se zna-
lost důkladná, u poddůstojníků stačí, naučí-li se
druhé řeči jen »pokud možná.« Nejlíp ale
karakterisoval sám sebe pan hrabě Schönborn,
když pravil: že varuje před nepřáteli němčiny,
kteří prý ji z »různých státoprávních« důvodů
budou chtit z národních škol vyhnati. Rovněž
nelíbí se panu hraběti ochota ministra války
v tom směru vyslovená, jak dalece o tom mlu
vit, aby nejen v uherských, ale i v cislajtan
ských vojenských školách vyučovalo se utrakvi
sticky a sice některým předmětům v jazyee
jiném. Pan hrabě Schönborn učinil prý, jak při-
rozeno, smutné zkušenosti, pokud jde o školy
utrakvistické na Moravě. Věříme, jenom že škol
odborná je něco zcela jiného než škola obecná.
Ostatně bychom neměli nic proti tomu, kdyby
se zařídily u nás vojenské školy výhradně české
K tomu ovšem by pan hrabě Schönborn teprve
nesvolil. Zdali pak se kdy páni konservalivní
šlechtici s takou vřelostí ujali češtiny ? Ta jim
proto již řeči lhostejnou, poněvadž ji neumí.
— Členskou schůzi Klubu národní strany
svobodomyslné zahájil včera o 6. hod. večern
místopředseda p. dr. Miroslav Kra jní
za hojného účastenství členstva. Týž poukázal
v úvodu na ten moment, že jest to prvn
členská schůze klubu, která sešla
se od doby prohlášení války rusko
japonské, války, kteráž bratrské-
mu národu ruskému byla vnucena
a v kteréž veškeré sy.mpatie naše
platí slovanskému národu, národu
ruskému, jemuž přejeme úplného
vítězství, majíce stále na mysli,
jak veliké a nedozírné následky
tato válka míti by mohla. Proslovení
toto srdečně aklamováno hlučným voláním »vý-
borně«. Na to uděleno slovo p. dru. Josef
Froňkovi, kterýž podrobně a věcně pojedna
»O úpravě lékárnictví«. Poukázal n
Schönborn
doktor
Miroslav kra
Ruska
Froněk
Morava
22
article
nejasné předpisy, rozdrobené a sobě odporujíeí
v zřizování a přenechávání lékáren, na nejistotu
právní a na rozhodnutí správního soudu, kterým
citelně bylo by poškozeno 970 lékárníků. Ve-
škeré ty zastaralé předpisy neodpovídají nyněj
ším časovým a sociálním poměrům a názorům
Aby tomu bylo odpomoženo, vyžádala si vláda
vyjádření od různých a četných korporací,
kteráž po zaslání objevila se tak různými, že
těžko nalézti střední cestu, která by alespon
poněkud všem interesovaným vyhověla. Potom
řečník probral podrobně známý návrh dra. Syl-
vestra, pojednal o nové předloze vládní a odů-
vodnil změny návrhu toho tak, 1. aby právo
odvolací v příčině zřizování lékáren vyhraženo
bylo pouze gremiím lékárnickým; 2. aby tomu.
kdo kupuje závod lékárnický a vykáže se pře
depsanou způsobilostí, nebyla odepřena koncesse
3. aby odpadlo omezení, že do pěti let nesmí
žádná nová lékárna býti prodána; 4. aby v žá-
dostech za udělení koncesse jako dosud rozho-
doval politický úřad I. stolice; 5. aby odpadlo
požadování tax při žádostech za udělení kon
cesse; 6. aby pojať byl do osnovy zákona návr
v příčině zastoupení farmaceutů v korporae
lékárnické. Konečně má řečník za to, že by
stálo za bedlivou úvahu, zda-li by se nedopo-
ručovalo, aby stanoven byl určitý počet, na př
ve větších městech 8000, na venku 6000 oby-
vatel na 1 lékárnu. Debaty se zúčastnili p. dr
23
article
Nohejl, obvodní lékař z Opatovic, který
zvláště přimlouval se za stanovení přechodní
doby pro zřízování lékáren na venkově, kde
mají lékaři domácí lékárnu, p. posl. dr. T. Vi
škovský, který prohlásil se proti právu
lékárníků prodávati lékárny, p. posl. P. F. Krejčí.
jenž vylíčil svízele, jaké spojeny jsou s dosa-
žením nové, byť i velice potřebné lékárny, jako
na př. na Smíchově a p. MrPh. Polá šek
jenž vylíčil snahy a přání lékárníků kondieinu-
jíeích, načež předseda p. dr. Krajník širším
doslovem schůzi ukončil, poděkovav zejmena
referentu p. dr. J. Froňkovi za bedlivou
věenou zprávu, jakož i p. dr. Nohejlo vi,
který z dalekého venkova do schůze zavítal.
— Z Mělníka, 2. února. (Zvláštní telefoni
cká zpráva »Národních Listů«.) V dnešní schůz
obecního zastupitelstva usnesen byl tento projev
Obecní zastupitelstvo král. věnného města Měl
níka projevilo v dnešní své schůzi vřelé sympa
tie s národem ruským, utkavším se na dálném
Východě v boji se žlutým plemenem a přejío
bratrskému národu skvělého vítězství nad potmě
šilým nepřitelem, volá zdar zbraním ruským.
— Z Mladé Boleslavi. (Pův. zpr.) Městsk
radě v Petrohradě v Rusku zaslán byl následu
jící projev: Rada král. města Mladé Boleslav
dle jednomyslného usnesení svého ve schůz
dne 29. února 1904 projevuje své sympatie
bohatýrskému, krví spřízněnému národu ruskému
při jeho spravedlivém boji na dálném Východě
a přeje tomuto velmocnému a přednímu strážci
veškerého Slovanstva, aby štěstí a vítězství
provázelo udatné voje jeho. Na zdar! — Rad
král, města Mladé Boleslavi v král, českém dne
29. února 1904. Mag. Ph. B. Matoušek, starosta.
Nohejl
doktor
Mrph
Krajník
J Froněk
Nohejt
Mag
Matoušek
Opatovice
Smíchov
Mělník
Mladá Boleslav
Petrohrad
Rusko
Rada král
24
article
— Volby obec. představenstva na Mělníce.
(Zvl. telef, zpráva.) Při dnešní volbě obecního
předslavenstva zvolen byl starostou města pan
Alois Schrenker, za I. měst. radního p. Viktor
Vávra, dále pak městskými radními pp. JUD -
Gustav Tösehel, Jan Matoušek, Frant. Šimek
inž. Josef Šire a Emil Vykysal.
— Stolelá památka narození prof. dra.
Josefa Friče připadající na včerejší den, oslaven
byla na hřbitově olšanském. Hrob zemřelého
krásně ozdoben mnohými věnci a kyticemi, mez
nimiž vynikal palmový věnec se slovanskou triko-
lorou a nápisem: »Milému otci — vděčné dět
182/304—193/304.« Pan prof. dr. Ott, nástupee
zemřelého na české universitě, zahájil dnes před-
nášku vřelou vzpomínkou na dra. Josefa Friče
který vychoval celou řadu advokátů, soudců, jimž
přednášel v létech 1848—70 z dar ma.
— Ruský zpěvník. Docházejí nás dotazy
po ruském způvniku. Doporučujeme »Cecri
xopH«, jež sestavili V. I. Šemjakin a V. J.
Hlaváč. Nevelká knížka vyšla r. 1895 v P-
trohradě nákladem Jablonského. Obsahuje hymny
církevní i světské, písně vlastenecké a nejobli-
benější písně umělé i národní. Na konec jsou
přidány hymny a vlastenecké písně slovanské
mezi nimi »Kde domov můj?«, »Hoj, Slované«,
»Slovan jsem«, »Kdo jste boží bojovníci“.
Zpěvník tento jest určen pro národní a vesnické
školy ruské. On ukazuje, jakým duchem se
nese v Rusku vzdělávání mládeže a vysvětluje,
jak to možno, že na př. nedávno v Kyšiněv
o vlastenecké manifestaci davy ruského lidu
zpívaly naši »Hej, Slované« českými slovy,
trochu na ruský lad přizpůsobenými.
Schrenker
Vávra
Tösehel
Matoušek
František
Šimek
Šire
Emil
profesor
doktor
Frič
Ott
Šemjakin
V J Hlaváč
Jablonski
Slovan
Mělník
Olšanský
Rusko
Slovan
25
article
— Osobní. V císařské zastavárně a půjčovně jme
nováni byli místodržitelem Edvard Steinkovský
adjunktem a Bedřích Frohmann tajemníkem. —
„Všehrd“, spolek českých právníků, jmenoval n
mimoř. valné hromadě dne 23. listopadu 1903 dra
Alhína Bráfa, řádného professora politického ho-
spodářství na c. k. české univ. Karlo-Ferdinandově
v Praze, a dra Frant. Storcha, řádného professor
rak. trestního práva i řádu na téže universitě, za zá-
sluhy, jichž si oba o spolek získali, svými čestnými
členy. Diplomy odevzdala jim 28. února dvoučlenní
deputace, sestávající z pp.: starosty spolku Soukup
a jednatele Taufra. — Okresním tajemníkem v Turnovi
zvolen byl v sezení okr. zastupitelstva dne 29. únor
p. JUC. V. J. Kulich, konceptní praktikant okr, výbor
v Nymburce
— Osobní z kruhů pivovarnických. Nadsprávce
kníž. pivovaru a velkostatku v Plasech Frant. Na
xera stal se po p. Jos. Dubovi ředitelem parostroj
pivovaru v Planě u Plzně. Šimon Felber, dříve slá-
dek v Letovicích povolán byl za sládka v Belune
v Italii. Zpráva o jmenování Jana Piksy sládken
v Sedmidubech ve volyňské gubernii opravuje se
z jiného pramene ruského, že stal se tam sládek Ant
Steinkovský
Bedře
Alhín Bráf
František
Storch
Soukup
Taufr
Dub
Felber
Piksa
Všehrdy
KarlaFerdinandov
Praha
Nymburk
Plasy
Plana u Plzeň
Letovice
spolek český právník
26
article
Horák, býv. sládek v Mirohošti u Dubna v tétéž gu-
bernii. Jan Koschul povolán byl za sládka pro
nový pivovar ve Staré Zagoře v Bulharskuu. Jar
Nový z Prahy jmenován byl po odstoupivším
Dohnalovi sládkem pivovaru J. J. Divíška v Kul
činách ve volyňské gubernii. Sládek Jiří Vašát ko
nastoupil jako zástupce sládka A. Vladyky v Hy
ravce v Haliči. Býv. podsládek Jos. Zajíček v Pro-
stějově stal se sládkem zám. pivovaru v Poděbradech
Místa nastoupili: Jos. Bernkopí v Josefově jak
podstarší, Otakar Plicka v Brně v „Moravči“ jak
spílečný, Alois Dostál v Mengeši v Krajině jak
sklepmistr
— Úmrti. V pondělí dne 29. t. m. skonal po deli
nemoci pan Klaudius Hascha, tajemník při ředi
telství bosensko-hercegovských státních dráh v. v.
zakladatel a čestný člen mužského zpěváckého spolku
v Sarajevě, v 64. roce věku svého. Pohřeb koná se
dnes ve čtvrtek 3. března t. r. o 8. hodině odpolední
z ústřední kaple na hiřbitově olšanském. — V Karlíně
zemřela dne 2. t. m. ve věku 42 let paní Aloisie
Zalabáková, roz. Štillerova, choť pokladníke
Koschul
Dohnal
Divíšek
Vašát
A Vladyka
Zajíček
Plicka
Dostál
Claudius
Zalabáková
Štillerův
Mirohošť u Dubno
Stará Zagora
Praha
Kula
Halič
Jos
Poděbrady
Josefov
Brno
Sarajevo
Olšanský
Karlín
27
article
Všeobecné záložny v Karlíně, Pohřbena bude v páte
dne 4. března o 4. hod. odpol. z chránu sv. Cyrilla
a Methoděje na hřbilov olšanský. — V Karlíně zemřel
pan Antonín Kempe, záslupce uhelných dolů
firmy Schenk a Goldschmidt ve Vídní a měšťan praž-
ský, v 67. roce věku svého. Tělesná schránka zesnu-
lého bude v sobotu o 10. hod. dopol. z chrámu sv. Cy-
rilla a Methoděje v Karlíně na hřbiťově olšanském
pohřbena. — V Praze zemřel pan Oskar Fuchs
žák VII. třídy gymnasiální. Pohřeb konati se bude
v pátek dne 4. března o 1/23. hodině odpolední
— K úmrtí dra. Erazima Vlasáka. Z kruhů sokol-
ských se nám píše: Ještě se nezacelila rána tělocvičné
jednotě Sokol na Král. Vinohradech úmrtím nena-
hraditelného, dlouholetého starosty bra, Karla Horáka
zasazená a již opětně po jednom toliko měsíci jednotu
naši stihla rána nová, neméně bolestná, a pro nás
tím bolnější, poněvadž nás stihla zcela neočekávaně.
Bylť z řad našich náhlou smrtí vyrván br. dr. Erazim
Vlasák, jenž v jednotě naší působil po několik le
zdatně jako člen výboru, zejmena i jako náměstek
starosty a kromě toho si o jednotu velkých zásluh
získal jako předseda odboru vzdělávacího. Zesnulý
br. dr. Vlasák byl věrným druhem a přítelem ze-
mřelého starosty bra. Karla Horáka, oba přilnuli k sobě
přátelstvím již za dob studentských. Oba nám drazí
bratři svým životem, povahou, svými snahami, jakož
i svým skonem vykazují podivuhodnou podobnost.
Cyrill
Kemp
Schenk
Goldschmidt
cy
Fuchs
Erazim Vlasák
Horák
doktor
Vlasák
Karlín
Olšanský
Vídeň
Praha
Sokol na Královský
28
article
Oba byli nadání duchem vlasteneckým, oba byli smý-
šlení svobodomyslného, demokraté v ušlechtilém vý-
znamu slova, ryzí charakterové, muži jemného citu
a vzácné lidumilnosti, ve svém povolání neunavní
pracovníci a výteční odborníci; oba lnuli k jednotě
naší láskou upřímnou a činorodou. Bohužel, stihl oba
týž krutý osud: oba v plné síle života, v době, kdy
ještě mnoho, přemnoho mohli vykonati, byli smrtí vy-
rváni k zármutku svých rodin a veřejnosti, jíž byli
své vzácné síly věnovali. Br. dr. Erazim Vlasák oše-
třoval v době nemoci bra. Horáka až do jeho skonu,
on byl svědkem posledních okamžíků jeho; kdož byl
by si pomyslil, když jsme pochovávali br. starostu, ze
zdravím kypící muž, br. dr. Vlasák, za měsíc bude
bra. starostu následovati? Jednola naše počítala, že
dr. Vlasák, jenž jen pro přílišné své zaměstnání na
čas práce v jednotě se vzdal, opětně, až by mu to
poměry dovolily, práce v ní se ujme a doufali jsme,
že jeho vzácných zkušeností a cenných rad ve pro-
spěch jednoty využitkujeme. Leč smrt naděje zmařila.
Britain
doktor
Erazim Vlasák
Horák
Vlasák
29
article
Aby uctla jednota památku bra. dra. Vlasáka vě-
novala v intencích zemřelého ze svého jmění 30
spolku pro zřizování sanatorií pro tuberkulosní a ve
schůzi výboru dne 1. t. m. konané sebráno k. témuž
účelu dalších 30 K a bude se ve sbírce mezi člen-
stvem pokračovati. Tělocvičná jednota naše zachová
br. dru. Erazimu Vlasákovi trvalou paměť. — Včera
v úterý dne 2. března o 9. hodině dopol. svoláne téz
schůze kuratoria okresní nemocnice
cís a krále Františka Josefa I. okres
král.vinohradského a žižkovského. Přítomni byli:
říšský a zemský posl. advokát dr. Herol d. starosla
kuratoria okres. nemocnice, náměstek starosty města,
kuratoria okres. nemocnice a okresu slavitel Alois
Bureš, městský rada MUDr. Jaroslav Čmucbal,
městský rada, člen okr. výboru a předseda Vinohrad-
ské záložny advokát JUDr. Bedřích Jahn, člen měst-
ské rady a okr. výboru stavební rada Boh. Staněk,
starosta města Žižkova Gustav Žák, starosta okresu
žižkovského MUDr. Fr. Kotýnek, stavitel Richar
Praus, primál okr. nemocnice vinohradské a žižkov-
ské a operatér MUDr. V. Michal, správce okres.
nemocnice Fr. Kňourek. Schůzi zahájil starosta
kuratoria p. dr. Herold slovy vřelými a cituplnými,
věnovanými upomínce na zesnulého primáře dra.
Vlasák
Erazim Vlasák
doktor
Herol
Bureš
MUDr
Čmucbal
JUDr
Jahn
Staněk
Gustav
Kotýnek
Richar Praus
Michal
Kňourek
Herold
Žižkov
Francie
spolek pro zřizování
Boh
král František Josef I . okres král
30
article
Erazima Vlasáka. Projev ten stojíce vyslechli členov
kuratoria v hlubokém pohnutí a s bohatou slzou
oku. Na konec řeči vyžádal si dr. Herold, aby byl
projev ten protokolováním zachován věčné paměti.
Dále k uctění památky zvěčnělého dra. Vlasáka před-
nesen p. starostou návrh starostova náměstka stavitele
p. A. Bureše, aby pohřeb zvěčnělého vykonán byl na
útraty kuratoria. Správou opuštěného primariátuv
okresní nemocnici vinohradské prozatím pověřen pri-
mář chirurg. oddělení p. dr. V. Michal. — Výbo
Ústřední jednoty českých lékařů v král.
českém, mark. moravském a vévodství slezském konal
dne 2. t. m. za příčinou úmrtí svého milého starosty
mimořádnou schůzi, na kteréž po posmrtné vzpomince
věnováné zemřelému místopředsedou p. drem. KaIn
münzerem, usneseno, položili věnec na rakev zesnu-
lého a věnovati 200 K Podpůrné nemocenské sekci
Ústřední jednoty čes. lékařů. Výbor má za to, že tím
nejlépe uctí památku jeho, neboť bylo vždy nejupřím-
nějším přáním zemřelého, aby instituce, o kterou s
několik let zasazoval, o ní s laskou pracoval, vzkvé-
tala a rostla na prospěch kollegů nemocí stížených.
Erazim Vlasák
doktor
Herold
Vlasák
A Bureš
Michal
Kain münzer
31
article
Výbor vyzývá všechny župy lékařské i jednotlivce.
kteří památku zesnulého uctíti hodlají, aby věnovali
určitý obnos k témuž účelu. Příspěvky přijímají po-
kladník nemocenské podpůrné sekce p. dr. Kotýnek
v Žižkově č. 660 a jednatel Ú. J. p. dr. Janola v Praze
č. 608—II. K tomuto účelu přispěli lékaři okresní ne-
mocnice na Král. Vinohradech, primář dr. V. Michal
sekundáři dři. Komárek a Černický, správce p. Kňou-
rek úhrnem 55 K, prof. dr. Peřina 20 K, dr. Kall-
münzer z Mělníka 10 K, primář dr. Procházka 20 K.
dr. Kotýnek 10 K, dr. Janota 10 K, dr. Pavlik z Tá-
bera 10 K, dr. Skalička 10 K, dr. Semerád 10 K, dr.
Honzák 10 K, Lidová banka v Praze 20 K. — P. Ba-
loun věnoval útulku sv. Josefa na Král. Vinohradech
k uctění památky zesnulého 10 K. — Ze Sokola
pražského. Jednota zůčastní se pohřbu člena br.
MUDra. Erazima Vlasáka. Členové dostavtež se
obleku černém. — Měštanská beseda na Kr.
Vinohradech ztratila náhlým úmrtím p. MUDra.
Kotýnek
doktor
Janola
Král
Komárek
Černický
profesor
Peřina
Kall
Procházka
Janota
Pavlik
Semerád
Honzák
svatý . Josef
Mudra
Erazim Vlasák
Žižkov
Praha
Mělník
Tá
Skalička
Praha 20
Vinohrady
Králové . Vinohrady
lidový banka
Sokol pražský
32
article
Erazima Vlasáka svého dlouholetého, obětavého, za-
sloužilého jednatele. Veškeré členstvo se žádá, aby
se pohřbu zesnulého i zádušních služeb v hojném po-
čtu zúčastnilo. — Osobně, písemně neb telegraficky
rodině kondolovali během včerejšího odpoledne nad
úmrtím dra. Vlasáka: Měšťanská beseda na Král. Vi-
nohradech, Zábavní výbor Měšťanské besedy na Kr
Vinohradech, rektor české university prof. dr. Strouhal,
dr. Záveský z Kladna, manželé Wagnerovi z Choltic,
posl. Choc, Jos. Grossmann z Lužce, Bohumír Patera,
prof. při c. k. čes. dívčím paedagogiu v Praze, J. Ko-
márek, úřadník spořitelny v Hradci Král., delegáti
Spolku českých mediků MUC. Jarosl. Jirokovský a
MUC. Lad Syllaba, továrník Alois Duda s chotí, ad-
vokát dr. Scheiner, posl. sněmu král. českého a rady
říšské Ant. Zázvorka, Fr. Hladký z Prahy, Karel Kli-
meš s chotí, adv. JUDr. Karel Žák z Kr. Vinohradů.
Frant. Liska, adjunkt měst. úřadů, obchodník Jos. A
Komárek z Hradce Králové, ředitel čes. gymn. na Kr.
Vinohradech dr. Jos. Bernhard, vrch. revisor buště-
hradské dr. Ig. Luksch, selník Heřman Hlerrmann
s chotí, arch. a stavitel Jindř. Břeněk z Kr. Vinohradů,
učitelka slč. F. A. Stránská, JUDr. Fr. Fuksa, ředilel
měst. úřadů na Král. Vinohradech, Jos. Víšek, starosta
města Král. Vinohradů, MUDr. Václav Mudrých, ob.
a panský lékař v Podolí u Prahy, učitel Jan Štěpnička
s chotí v Podolí, ing. K. Prokopec, továrník na Král.
Erazim Vlasák
Vlasák
Král
profesor
doktor
Strouhal
Záveský
Wagner
Choc
Jos
Grossmann
Patera
Jirokovský
Syllaba
Duda
Scheiner
Zázvorka
Hladká
Karel Kt
JUDr
Žák
František
Lisek
Komárek
Bernhard
Ig
Luksch
Heřman Hlerrmann
Jindřichův
Břeněk
Stránská
Fuksa
Víšek
MUDr
Václav Mudrý
Štěpnička
Ing
K Prokopec
Kladno
Choltice
Lužec
Praha
ko
Hradec Královský
Francie
Hradec Králové
Podolí
Králové Vinohrady
spolek český medik
z Kristus . vinohrad
33
article
Vinohradech, JUDr. Ant. Novotný, Tělocvičná jednota
Sokol na Král. Vinohradech, redakce „Věstníku čes
klubu velocip. na Král. Vinohradech“, Jos. Fuchsa,
ředitel škol na Kr. Vinohradech v. v., pí. Zemanová,
choť pokladníka záložny vinohradské, mag. pharm
Vosmik, pi. Hubnerová, choť berního a slečny, továr-
ník Jan Štětka na Král. Vinohradech. pí. Pavlová, dr
Urban s chotí, stavitel Novotný, zahradník Fr. Janda,
zastupitelstvo obce Volovic, obvod. lékař dr. Oldřich
Krupař, Tělocvičná jednota Sokol ve Volovicích, ing-
Veselý z Písku, MUDr. Karel Danda, tovární léka
v Klobukách s chotí, Karel Špindler z Roudnice, pí.
doktorová Michalová, choť primáře a operatéra, rolník
Šebek z Martiněvsi, MUDr. Reinhart z Libochovie.
MUDr. Novák ze Zbraslavi, říd. J. K. Řehák, Václav
Vlasák, mlynář z Volovic, Emil Špatný z Kr. Vino-
hradů, manželé Michalovi z Ml. Boleslavi, MUDr
Kurka ze Mšeci, JUDr. Jaroslav Sekerka z Unhošté.
lékaři nemocnice králové-hradecké, městská zada na
Král. Vinohradech, manželé Sudovi, dr. Himmer
a chotí z Buštěhradu, městský rada Janda s chotíz
Brandýsa nad L., MUDr. Zeman z Hostouně a MUD -
Šmakal z Čakovic jménem župy, ing. J. Zelený, Klub
cyklistů „Čechie“ na Kr. Vinohradech, JUDr. Silvestr
Bráza s chotí, rodina Součkova, MUDr. Václav Vo-
strčil, Boh. Holeček s chotí, JUDr. Jos. Herold, zemský
a říšský poslanec, MUDr. Václav Znojemnský, prol
dr. J. Stoklasa, Ant. Brich, MUDr. Heřman Porges,
policejní rada Petrásek, JUC. Jan Vlček, říd. učilel
Jarosl. Švestka, Bohuslav Friedländer s rodinou, Anna
Vičková roz. Kouřímská, J. Vodička s cholí. Rudolí
Kutina, adjunkt města Král. Vinohradů, JUDr. Jan
Uchytil, tajemník okres. výboru, pí. Isabela Jahnová,
MUDr. Ant. Kurz,, MUDr. Josef Červenka, Josef Rů-
žička, řed. měšť. skoly, Marie Nováková, Josef Jirásek
JUDr
Antonín
Novotná
Král
Fuchsa
Zemanová
Vosmik
Hubnerová
Štětka
Pavlová
Urban
Janda
doktor
Krupař
Veselá
MUDr
Danda
Špindler
Michalová
Šebek
Reinhart
Libochovie
Novák
Řehák
Vlasák
Emil špatný
Kristus
Michalus
Kurek
Sekerka
Sud
Himmer
Zeman
Ing
J Zelená
Bráza
Součkův
Václav o
Holeček
Jos
Znojemnský
J Stoklasa
Brich
Heřman Porges
Petrásek
Vlček
Jarosl
Švestka
Friedländer
Vičková
Kouřímská
J Vodička
Uchytil
Jahnová
Kurz
Červenka
Nováková
Jirásek
Jos
Králové . Vinohrady
Francie
Písek
Klobuky
Roudnice
Martiněves
Zbraslav
Boleslav
Mšec
Buštěhrad
Brandýs nad L
Hostouň
Čakovice
Sokol na Královský
Sokol v volovice
Ing
Vinohrad
Čechie
Rudolit Kutina