1
masthead
Románová přiloha „Nárouních Listů“ k číslu 223. ze dne 14. srpna 1901.
2
article
= Vilém II. a jeho holič. Jedna z nejnověj-
ších anekdot, jež se o Vilému II. vypravují, týká se
jeho osobního holiče. Dobrý ten muž, který přichází
třikráte týdně holit a česat německého císaře a denně
upravovati mu na pásku jeho knír, není právě z nej-
dochvilnějších. Často se stává, že císař netrpělivě
již přešlapuje ve svém pokoji v určenou hodinua
posílá na svého holiče všechny rohaté; ale když
tento se ve dveřích objeví, rázem prý přejde Viléma
hněv, neboť holič má tak pitvorně komickou tvář,
postavu a gestikulaci, že musí každého rozesmáti.
Vilém chtěl nějakým způsobem upozorniti holice,
aby dodržoval přesně čas a proto daroval mu zlaté
hodinky. Ale milý holič dal opětně na sebe čekati.
Tu císař tázal se ho, má-li hodinky, jež mu daroval.
Když je vytáhl pečlivě v etuji uložené, vzal mu je
Vilém z ruky a pravil: »Vidím, že nejdou vám
dobře; zde máte jiné přesnější.« S těmi slovy podal
holiči obyčejné niklové hodinky v ceně pěti korun.
Jak se asi protáhl obličej překvapeného holiče a
je-li nyní dochvilnějším, anekdota nepovídá.
Vilém II
Vilém hněv
Vilém
3
article
= Turecká princezna jako pořadatelka
přednášek. Londýnské listy sdělují: V několika
týdnech bude Londýn obohacen o zajímavou věc-
Poprvé totiž vystoupí tam turecká dáma před forem
posluchačstva. Jest to princezna turecká jmenem
Hairié Ben Ayad, s romantickou minulostí a přišla
do Londýna za zvláštním účelem. Jest chotí beye
Ali Nouria, bývalého tureckého konsula v Rotter-
damu, jenž nyní však mešká v Londýně. Ona i její
muž jsou »legitimisty«, t. j. obhájci Murada, bratra
sultána Abdula Hamida. Od nastoupení Abdula Ha-
mida jest Murad v Cařihradě zajatcem; legitimisté
však pohlížejí k němu jako k pravému pánu Turecka.
Princezna Hairié a její choť pak upadli u turecké
vlády do podezření, že strojí nějaké pikle. Proto
Nouri prchl již dávno z Cařihradu a princezna měla
jej následovati. Nebylo jí však dlouho tak možno,
neboť byla stále sledována tajnou policií, až konečně
se jí tak zdařilo. Po francouzském parníku dostala
se do Athén, odkud spěchala do Anglie k svému
choti. V Londýně pak hodlá nyní uspořádati celou
řadu přednášek o Turecku a především o tureckých
ženách, jich domácím životě, o tajemstvích harému,
o otroctví v Turecku a vůbec o thematech, jež jedině
Turkyně může objasniti. Hairié jest dozajista první
Turkyní, jež za tím účelem Anglii navštívila. Při
přednáškách svých bude oděna v turecký kroj a
závoj bude jí haliti úplně tvář. Jest velice interes-
santní brunettou a má lepou, imposantní postavu.
V přednáškách svých, kromě již připomenutých themat.
bude vyprávěti rovněž o mukách, jakých jest zaku-
siti Muradovi.
ben Ayad
Nourio
Murad
Hamid
Nouri
Londýn
Rotter
Cařihrad
Turecko
Atény
Anglie
4
article
= Professorka hryv Monte Carlo. Z Monte
Carlo se sděluje: V noci z 5. na 6. srpna zastřelil
se zde mladý muž jmenem Zockinger, dle všeho Ně-
mec. Kam přísluší, jest neznámo. Na lístku, kterýv
hotelu zanechal, žádá, aby mrtvola jeho byla spá-
lena a popel na všechny strany světové rozmetán.
Jelikož však nezanechal žádných prostředků a herna
nechtěla náklad se spálením spojený nésti, pochován
na malém hřbitůvku, kde nešťastné oběti hernyv
Monte Carlu obyčejně nacházejí poklidu. V pokoji
hotelu, v němž nešťastník dlel, nalezeny četné vstu-
penky do herny, spousta knih o »neomylných me-
thodách«, jak v roulettě nebo »trente et quarante-
vyhráti a konečně obsáhlá korrespondence s kom-
tesssou d'Auge, professorkou hry, která na trati Nizza
a Monte Carlo lapá dychtivé po hře. Dotyčná »kom-
tessa d'Auge«, rodem Španělka, jest z herny a celého
Monaca vypovězena, poněvadž tam tropila ustavičně
škandální scény. Ona však tvrdí, že dvéře herny
jsou jí zapovězeny, jelikož zná »neomylnou« me-
thodu vyhrávací, kterou lze banku přivésti do zou-
falství. A skutečně pověst její dopomáhá jí k znač-
ným výdělkům, takže téměř celý den ztráví korres-
pondencí s lidmi, honícími se za štěstím. Zockinger
byl také jedním z těch, o nichž může se říci, že
stal se obětí herny a professorky tajemné vědy.
Zockinger
Auge
Monte Carlo
Nizza
Španělka
5
article
= Telegrafie bez drátu mezi Anglií a Au-
stralií jest na obzoru. Jak z Londýna se oznamuje.
podjala se společnost Marconiho úkolu, zříditi mezi
Anglií a Australií telegrafii bez drátu. Marconi prý
zdokonalil své, za tím účelem nutné apparáty tak
že podaří prý se mu ohromnou tuto linii uskutečniti.
budou-li zřízeny na následujících místech stanice:
na anglickém pobřeží, na mysu Finistru, Gibraltaru,
Alžíru, Sardinii, Sicilii, Maltě, mysu malejskémv
Řecku, v Alexandrii, Adenu, Sokoře, Kolumbu, Su-
matře, Perthu, Albaně, Adelaidě a v Melbournu. Spo-
lečnost Marconiho, která po zřízení těchto stanic
doufá, že myšlenka telegrafie bez drátu se osvědčí,
zamýšlí podobným způsobem zjednati telegra fické
spojení mezi Evropou a Amerikou.
= Piják z povolání. Pro urážku stráže zod-
povídal se pařížskému soudu jakýsi Mention. Omlou-
val se, že byl opilým a na otázku soudce, čím jest.
odpověděl, že pijákem absynthu. »To je na vás už
z daleka viděti«, odvětil soudce, »ale pijáctví není
přece žádným zaměstnáním.« »Oh ano«, hájil se ob-
žalovaný, jsem pijákem z povolání. Všechny lékařské
autority byty přítomny již mé produkci a prohlásily
mne za fenomenálního pijáka. — Vypiji totiž 30
sklenic absinthu, aniž bych měl nejmenší mušku.
Až právě při oné urážce stráže chtěl jsem svůj re-
kord ještě zvýšiti a padesátou sklenicí jsem se opil.«
Soudce právě proto, že byl pití zvyklý a nebylo tedy
přilehčující okolnosti, odsoudil jej na měsíc do vě-
zení. Fenomen nastoupil ihned trest, ale vyprosil si,
aby se směl dát ještě vyfotografovat, neboť rád by
se podíval, jak po měsíčním půstu se spadne.
Marcoň
Kolumba
Adelaida
Marconi
Anglie
Londýn
Austrálie
Gibraltar
Sardinie
Sicílie
Řecko
Alexandrie
Aden
Sokora
Perth
Melbourne
spo
Evropa
Amerika
Marconi
6
article
= Přednášky kata. Zatím co učenci před
dvěma neb třemi posluchači plíce si mohou vymluvit
o zásadách humanismu a zušlechtění cítů a revue
učenecké přinášejí celé stati o témž předmětu, odnáší
si vavříny »ušlechtilosti a něžnosti« povah Villiam
Beatric, pensionovaný kat ve Worcestru. Tento pán
připadl na skvostnou myšlenku, jak si vedle své
pense vydělávati peníze. Za malé vstupné pořádá
přednášky o svých katovských zkušenostech a po-
pravách a má sály nabité zvědavým obecenstvem,
pro které podobné přednášky jsou pravou pastvou.
S neobyčejnou fantasií líčí Beatric poslední okamžiky
odsouzence, co jedl, pil a kouřil, tajemná slova,
která zašeptal, když už měl smyčku na krku, jak mu
chrupnul vaz — inu, pravá pochoutka v okurkové
době. A útlocitné dámy a mládež s utajeným dechem
a vypoulenýma očima pase se na katových předná-
škách o fortelech při lámání vazu, kličkách dlouhých
a krátkých a jiných podrobnostech z tajů katova ře-
mesla . ..
Beatrice
7
article
Zemřelí v Praze.
Dne 8. srpna 1901: Bergmannová Olga, dcera
obchodníka, 17 roků, 1551—II. Šebestová Barbora,
manželka přívozníka, 51 rok, 46—VI. Dušek Václav,
truhlář, 65 roků, 49—II. Wachsmannová Milada, man-
želka zubního lékaře; 26 roků, 126—II. Kohoutová
Anna, vdova po sedláři, 73 roky, 268—II. Krpálek
Josef, syn strojníka, 14 roků, 599—I. — Ve vše-
obecné nemocnici: Doležalová Marie, man-
želka dělníka, 37 roků. Wagenknecht Antonín, 5 roků.
Záhora Jan, kamenník, 43 roky. — V nemocnici
u Alžbětinek: Dědková Kateřina, vdova po obuv-
níku, 77 roků. — U milosrdných sester: Ku-
čerová Kateřina, manželka cukráře, 55 roků. Černý
František, nádenník, 64 roky. Langrová Kristina,
manželka obuvníka, 37 roků.
Šebestová
Dušek
Wachsmannová
Kohoutová
Anna
Josef
Wagenknecht
Antonín
Záhor
Jan
Kateřina
František
Langrová
Kristin
Praha
Bergmannová Olga
Doležalová Marie
Dědková Kateřina
8
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
9
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
264. hra v předplacení.
4. čtvrtka.
Faust a Markétka.
Velká romantická opera o pěti dějstvích. Složil Ch.
Gounod. Text napsali Barbier a Carré. Přeložil
Jindřich Böhm. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolí
Krössing.
Konec o 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Po třetím dějství přestávka.
Faust
Markétka
Složil Ch
Gounod
Barbier
Carré
Böhm
Anger
Krössing
národní divadlo
10
article
Ve středu 14. srpna.
11
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve středu 14. srpna.
Začátek o 7. hod.
19581
Cyklus frašky XIV.
Jako host vystoupí slečna Fanny Horníkova
subretta městského divadla v Plzni.
NINICH E.
Fraška o 3 jednáních. Napsali Hennequin a Millaud.
Přeložil Jar. Švanda ze Semčic. Režisér p. J. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka, Kapra
a Kotka na Smíchově.
Horníkův
E Fraško
Hennequin
Millaud
Švanda
J Kubík
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
Semčice
městský divadlo v Plzeň
12
article
Pištěkovo divadlo na Kral. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Kral. Vinohradech.
Ve středu 14. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Osmé představení pravého amerického biografu.
Před tím:
19537
NARCIs.
Drama o pěti jednáních od Brachvogla.
Kral
Pištěkův divadlo
13
article
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
Ředitel V. Suk.
Ve středu 14. srpna.
Začátek o 1/27. hod.
Po druhé:
19579
CHANSONETTA.
Fraška o 3 jednáních od Drtiny. Režisér p. B. Kovář.
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkům-
do 5. hod. odpolední.
220-
V Suk
Fraško
Drtina
Králové
14
article
Ostatně uznávali také všichni za nutné, aby pro
Vichersovou a její dcerušku vyhražena byla zvláštní
prostora.
V nevelké vzdálenosti od zálivu byl písčitý pahrbek,
který zvedal se směrem k úskalí; na východní straně
pahrbku toho stál lesík mladých ještě stromků. Frere
navrhl, aby stromky ty byly zporáženy a aby z nich vy-
stavena byla chýše.
Shledali ale brzy, že nože jejich nestačí naprosto,
aby uřezaly stromky ty.
Olámali a otrhali tedy alespoň větve, i podařilo se
jim po několika hodinách práce, že sebrali tolik větví
a výhonkův, aby mohli z nich uplésti jakousi střechu,
jež od vydutiny skalní, v níž spočívaly jejich zásoby, sa-
hala až k jinému malému skalisku, pět loktů od prvého
vzdálenému.
Pod střechou tou při malém skalisku měly míti
paní Vichersová a Sylvie útulek svůj, kdežto Frere
a Bates vyhledali si k odpočinku místo před vyhloube-
ninou skalní, aby mohli chrániti zároveň ženy i zásoby.
Grimes však měl později pro sebe sama malou
chýšku zbudovati.
Když muži vrátili se od své práce k obědu, ještě
zabráni zcela v hovor o svých záměrech, shledali paní
Vichersovou velmi znepokojenu.
Grimes, jejž byli nechali vzhledem na jeho zranění
na hlavě u paní Vichersové, procházel se po břehu,
mluvě tajuplně sám s sebou a zvedaje ruku proti smyšle-
nému jakémus nepříteli.
Když se mužové přiblížili k vojáku, shledali, že
mluví nesouvislé věci a že rána, způsobená mu na hlavě,
pomátla nepochybně i rozum jeho.
Frere
Vichersová
Sylvius
Bates
Grimes
15
article
»Ani necekejte, tyrane! Máte za to co děkovati
této dámě a tomuto dítěti!«
Julie Vichersová pospíšila si, by upokojila trestan ce,
jenž mohl rozhodovati o osudu jejího dítěte.
Pravila s klidnou jakousi důstojností, podobna jsouc
v tom manželi svému:
»Jsme vám velmi vděčni a vrátím-li se někdy vůbec
živa, neopomenu starati se o to, aby dobrota vaše vešla
v známost !«
Šejdíř a padělatel smekl uctivě koženou čapku
svou.
Od pěti let nebyla žádná dáma s ním mluvila a dávné
časy, kdy býval ještě Mr. Lionelem Croftonem, »gentle-
manem sportsmanem«, připadly mu opět na mysl.
V okamžiku tom, maje svobodu svou opět v ruce
své a štěstí veškeré ještě před sebou, cítil, jak vrací se
mu opět něžnost před sebou samým i pohledl dámě klidně
a zpříma do očí.
Prohodil:
»Doufám, madame, upřímně, že se opět živa a zdráva
vrátíte. Mohu spolehati na přímluvu vaši pro mne a pro
mě soudruhy ?«
Bates, naslouchaje, zachvácen byl skutečným a nad-
šeným obdivem.
Vykřikl :
»Jaký to chlap! Johne Rexe, Johne Rexe, nebyl jsi
proto zrozen, bys byl trestancem.«
Rex usmál se.
»Buďte šťastni, pane Batese. Bůh vás ochraniž.«
Bates opáčil:
»Buďte šťastní!« Smekl klobouk a dodal:
Ziracen pro šivot.
Vichersová
Lionel Crofton
Bates
Rex