1
article
a zpivat. Týž lid český, který ve svě národnt
toleranci ztrpi v nejčeštějších místech německé
školy, v nichž s jeho mládeže sestřásá se květ
národní rázovitosti, ba i národního příslušenství,
není ani toho schopen, aby překážel příslušní-
kům národa jiného, užívati jazyka svého dle
libosti. Stalo-li se v Praze již, že odmítnut byl
německý host z hostince českého, že nevlídně
byl by přijat a že by se mu dokonce stalo
nějaké násilí? Nechť ale odváží se Čech
v něktorém zfanatisovaném hnízdě něme-
ckém po česku objednati si jídlo a nápoj.
Čech, žel, trpí to i když po vlastních jeho prá-
vech se mu šlape, ale aby překážel jinému v ko-
nání práv, toho by ani nedovedl. To je přívlastek
cizí, přívlastek národních našich odpůrců, kte
se nedostatkem smyslu pro právo druhého učinil
nenáviděnými v celém světě. Je také zajímavo,
že příslušníci všech národů bez výjimky, kteř
zavítají k nám, aniž by byli skonfiskováni ně-
kterým agentem německého kasina, pouhým ná-
zorem na poměry naše ihned nabývají přesvěd-
čení, kdo na této půdě je utlačovatelem a kdo
utlačeným, Vizme jen, co všechno provedl
Němci, aby v Trutnově, kde žije dobrá třetina
obyvatelstva českého, odstranili malou českou
tabulku s tamějšího Národního domu. Podnik-
němež pouť a počítejme tabulky německé v če-
ském kraji! Dokonalá publicistická organisace
německá a zejmena okolnost, že tisk cizí dosud
z pravidla čerpá informace o poměrech zdejších
z německých novin, je sice národním odpůrcům
našim na prospěch, však mlhy, za nimiž provo-
zovali zde v Čechách, světem nekontrolováni
vládou hejčkáni, své divoké reje, nehodné ná-
roda civilisovaného, se rozptýlily, cizina počíná
nabývati jasnějšího názoru o poměrech zdejších.
Čo
Němec
Praha
Čechy
Trutnov
národní dom
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Berní síla Cechů a Němců. Pan
Prade, německonacionální generál bez armády,
vykládal onehdy v Liberci o zamilovaném the-
matu německého souručenstva — o rozdělení
Čech. Při této příležitosti moudrý tento pán,o
němž schönererovské listy, právem či neprávem,
o tom nechceme rozhodovati, tvrdí, že proto
vzdá se místopředsednictva ve sněmovně po-
elanců, aby státi se mohl německým ministrem
krajanem, dokazoval, Němci že v této monarchii
a v tomto státě i v této zemi nedoplácejí pouze
na Maďary, na Poláky, nýbrž také na Čechy.
Obnáší prý to při nejmenším aspoň 20 millionů
zlatých, kteréž prý ze svého bohatého průmyslu
nuceni jsou každoročně obětovati na českou ve-
likost a slávu. Jak prý by se Němcům dařilo,
kdyby tohoto ohromného obnosu mohli použíti
ke zvelebení svých hospodářských a národních
institucí! Již proto musí prý býti každý roz-
umný Němec pro rozdělení této země. — Dobře
zařval lev německonárodní. Slavné shromáždění
po těchto slovech dojista propuklo v jásavý
souhlas. Že všechno to lež: že právě bohatý
průmysl v severních Čechách požívá daňových
privilejí, jako žádný druhý obor práce, je přece
známo. Jediné pivovarství české platí daní víc,
než všechen obrovský textilní průmysl německý
dohromady. Kdybychom spočetli mnoho-li zem-
ských daní a dávek platí čeští obyvatelé
země této a mnoho-li němečtí, ukázalo by se,
jakého dopouštějí se Němci švindlu, dokazují-li,
jako pan Prade, svou větší relativnou, ba
mnozí dokonce i větší absolutnou poplatnost.
Němec
Prade
Maďar
Polák
Liberec
Čechy
3
article
Když ale pan Prade je tak vřelým zastancem
myšlenky, aby, kdo platí, také z to ho
těžil, respektive, aby co zaplatí,
k němu opět vjiné podobě se vrá-
tilo, proč nepodá nám ruky v zá-
pasu za svéprávnost a samostat-
nost této země? Není-li pravdou, co tvrdí
pan Prade, pravdou je dojista a nikdo o tom
nebude pochybovati, že království české
pomahá nésti u veliké míře břemena jiným
zemím aniž by za to mělo nějakého vděku. Proč
nezasazuje se s námi, aby sum, jež platí obyva-
telstvo tohoto království nebylo zneužíváno na
vyrovnávání passivných billancí ostatních zemí
chudých, do nichž nám ničeho není? Potom snad
bychom doma postarali se o klíč, jak z výnosu
daní, cel a poplatků děliti se spravedlivě dle
národnosti. Kdyby pan Prade k nám se připojil
v zápase za samostatnost, byl by to mnohem
rozumnější, mnohem účelnější krok, než agito-
vati pro roztržení země.
Prade
4
article
— »Quantité négligeable« v každém
slova smyslu jest pražský staročeský orgán.
truchlivě veliký žurnál z Jindřišské ulice. Jsme-l
však přes to nuceni zabývati se tragickým
tímto představitelem české publicistiky. vězí
příčina v tom, že sbírá proti nám pírka, jež
z některých budějovických a plzeňských listu
opadala při vyřízení některých běžných záleži-
tostí, námi za nutné uznaném. Záležitost na-
šeho článku v příčině činnosti plzeňského ger-
manisátora dra. Schreinera v německém odboru
zemědělské rady s »Plz. Listy« jest pro ka-
ždého soudného člověka přec vyřízena a ni-
komu, kdo si předpojatost neučinil povinností.
nemůže býti tajno, že tendence onoho článku
nikterak nebyla pro dra. Schreinera oslavná
anebo že článek ten dokonce hájil zá ko-
nitost postupu germanisační činnosti Schrei-
nerovy. Na ryzém vlastenectví onoho článku,
nejpoctivějších jeho úmyslech, nic přece nemění
ani vysvětlení předsedy českého odboru země-
dělské rady v »Nár. Listech« dne 12. tohoto
měsíce uveřejněné o správnosti rozdělení
subvencí podle smluveného klíče. A o to šlo.
dokázat, že sledovány v něm cíle nejlepší.
Schreiner
Jindřišská ulice
český odbor země
5
article
Vzdor tomu, že není na světě člověka, jemuž
by se mohlo namluviti, že list náš bude stra-
niti germanisaci českého západu, otiskuje dnešní
»Hlas Národa« opětně výňatek z »Plz. Listů«,
s nimiž vyrovnali jsme se dnes ráno. Jest
možno, že tento zápas samozřejmostí věci, pro
jakou jej vedeme, bude se mnohému zdáti zby-
tečným a vleklým, ale list naší minulosti
naší energie v hájení českého lidu proti germa-
nisačním snahám odvěkého národního nepřítele,
naší bezvýminečné odhodlanosti v tomto zápase
vytrvati stůj co stůj, nesmí si dát líbiti ani
nejmenší skvrny na tomto svém štítě, ba musí
stíhati i pouhý úmysl takového poskvrnění.
to ať děje se něco podobného již se strany
lístku, který významem svým nestačí překle-
nouti Radbuzu, anebo se strany chřadnoucího
»obra«, kterýž na vlastních nohách už státi ne-
vydrží.
Radbuza
6
article
— Konfliktem čtrnáctého věku s dva-
cátým mohla by býti nazvána otázka i spor
o Karlův most, který mimo dva nebo tři po-
břežní pilíře na každé straně vlastně už dávno
Karlův není a nutnost jeho ochrany před
vrchním elektrickým vedením. Až na některou
falešně znějící sentimentalitu a upřílišněný ly-
rismus sluší vítati energii, se kterou hájí Pra-
žané svůj starobylý most proti elektrickým
»Švédům«, jakožto příznak dobrého vkusua
věrnosti jedinému majetku královské Prahy, je-
jímu starému rázu. Rozumí se, že jenom jisté
kruhy smějí beze škody přisvojiti si výhodu
jednostrannosti v tomto sporu a jednostrannost
taková jest přímým příkazem zástupcům Malé
strany ve sboru, jimž prospěch voličů jest při-
rozeně lex suprema. Jednostrannými musí býti
dále i obhájci starého rázu pražského, kteří
mají po svém boku souhlas většiny za ideální
statky rázu umělecko-historického bojujíeí.
Švéda
Praha
Karlův most
7
article
Otázka jest valně komplikována také tím, že
i Malostranští nejsou sjednoceni v tom, zda-li
lektrické spojení právě Karlovým mostem ve-
doucí bude jim k nedělenému prospěchu, nebot
elektrická dráha, spojující zemské úřadnické
centrály malostranské nejkratší cestou s pravým
břehem, ještě více usnadní bydlení úřadnictva
zemských nejvyšších úřadů mimo Malou stranu
a přinese Menšímu městu více škody než pro-
spěchu. Tak namítá se se strany jedné, na-
proti mínění opačnému, že nejkratší spojení
s pražskými městy učiní bydlení na Malé straně
pohodlnějším (divadlo, Rudolfinum atd). K tomu
přistupuje ještě zásadní odpor obchodníků Kar-
lovy ulice proti elektrické dráze. Přes to,že
tedy většina interesů, aneb raději interes vět-
šiny směřuje k tomu, aby most byl zachráněn
vůbec před elektrickou dráhou, pro což mluví
i požadavek nerušené dopravy jediným bez-
platným mostem pražským, přece jsou v práci
všechny páky, aby uskutečnily spravedlivý
— jak Malostranští dí a jak jim také vě-
říme — komunikáční požadavek Malé strany.
Ježto pak zavrhuje se i vedení vrchní
pro nepopíratelnou hyzdící zkázu mostua
poněvadž pak vedení spodní jest vylou-
čeno nemožností porušiti klenbu mosteckou
touto installací, poněvadž dále z technických
příčin vyloučiti dlužno jizdu motorem akku-
mulátorovým bude skutečně přetěžko učiniti
zadost přání dra. Podlipného, proslovenému
ve sboru obecních starších v ten smysl, aby
nebylo ani vítězů, ani přemožených. Má někdo
nápad, kterak z této tísně? Stálo by věru za
to, vypsati veřejný konkurs pro odpovědi na
otázku, kterak řešiti elektrickou dráhu Karlo-
vým mostem. Snad bychom měli dokonce již
i vítěze! Prozatím nepřeje si, aby jméno jeho
bylo uveřejněno, ale myšlenku svou, z níž
cvaknutí vejce Kolumbova takřka vyznívá, dává
Podlipný
Kolumbův
Kara
Rudolfinum
Karla
Karlův most
8
article
nám k diaposici. »Vadto kontaktní tyč prosta
pod chodníkem mostu, kam uložíte Trollevův
drát!« tak vykládá svou myšlenku: »Chodníky
po obou stranách mostu dlužno zdvihnouti
na nízké traversy potud, aby v prostoru takto
vydutém veden mohl býti drát proudu. Koleje
dráhy po obou stranách mostu vedeny musí
býti těsně až při samém chodníku. Jak-
mile vjede vlak na rampu mostní, přeruší
se vrchní vedení a v místech, kde pře-
stává, stáhne se obvyklá kontaktní páka
k vozu. Zatím však ze spodiny vozu odepne se
jiná kratší kontaktní tyč, přimkne se pod chod-
níkem ke drátu tu skrytému, konduktér za-
zvoní, či vlastně dle panujícího zlozvyku hvízdne
pasažerům do uší a vesele se přejede most
bez vrchního vedení! Na druhé straně
za mostem vymění se pak boční vedení za
vrchní!« Probablement ! Chápete, že se takto
Malá strana nají a most že zůstane při tom
celý. Hle, malý problém pro naše inženýry
Za přemýšlení stojí a uskuteční-li se, zasloužil
by původce zlatou medaillii města Prahy, nebot
to by byla jednou opravdová zásluha o ni
— Dotíravá všetečnost orgánu domněle
české strany samozvaně lidové přiměla jej dnes
k uveřejnění neopatrné noticky pod názvem
Trollevův
Probablement
Praha
9
article
»Hic Rhodus«. Řečený orgán vypravuje o svém
»vrtání hlavou« (?), jež prý nastalo, když brněn-
ské »L. N.« přinesly zprávu, že na poslední
schůzi výkonného výboru národní strany svobo-
domyslné o vyrovnání moravské nikdo ani slo-
vem nezavadil, jelikož schůze pro pokročilost
času byla skončena. Vrtalo prý citovanému
listu hlavou (l), jak prý se to mohlo stát,
když přece vůdcové výpravy proti moravskému
vyrovnání p. Anýž a ředitel »Nár. Listů« pan
Prokop Grégr zasedají ve výkonném výboru
mladočeském. Toť prý mohli mnohem důrazněji
obhájiti své mínění a zájem národa a lépe prý
mohli působiti na moravské předáky nežv
»Nár. Listech«! »Ale odpověd, kterou
jsme dostali« — píše »Čas« do slova —
»je zcela prostičká. Ani p. Anýž, ani p. Grág
se do schůze výkonného výboru, kde nikdy ne-
scházejí, prostě nedostavili.« Závěrek, který
»Čas« z této události dovozuje, přirozeně ne-
pozdvihuje se nad známou úroveňí řečeného listu,
smysl jeho je asi ten, že se oba jmenovaní
pánové chtěli vyhnouti diskusi o moravských
smiřovačkách s oběma moravskými vůdci. Du-
vody, pro kteréž se někdo někam nedo-
staví, mohou býti, jak známo, rozličné,
a nedostaví-li se, není třeba nikomu je
sdělovati, vyjma tomu, od koho brl
pozván. Mezi důvody může býti v neposlední
řadě i ten, že jest neradno jíti tam, odkud na
různá vrtání »Časovy« hlavy dostává se podobných
prostičkých a ochotných odpovědí! Má-li
ostatně lidový orgán tak výtečná spojení
a prameny o událostech uvnitř výkonného vý-
boru mladočeského mohl se informovati i v te
příčině, že na programu schůze kromě interních
záležitostí nebylo ani vzdáleného naznačení, že
by se mělo jednati o moravských smiřovačkách.
L N
Anýž
Prokop Grégr
Grág
Časův
národní strana
10
article
Nelze tedy rici, že by se diskusi o nich jeden
i druhý z jmenovaných členů výkonného vý-
boru vyhýbal.
— Slezští »Poláci« pokračují. Ve Slezsku
sestoupil se již komitét ze zástupců veškerých
polských stran, na němž usnesla se pověstná
schůze slezských polských výletníků v Zako-
paném a sejde se k prvé své schůzi dne
24. srpna t. r. ve Frýštátě. Na schůzi jeho
jednati se bude o národnostních poměrech
ve Slezsku a zvláště o opatření proti »po-
češťování« slezských Poláků. Polští so-
ciální demokraté a náhončí slezských Prušáků
nedbají tedy rázného odsouzení, jehož dostalo
se jim i z nejváženějších kruhů polskýcha
pokračují ve své štváčské a zrádné činnosti
dále. — Zmíněný komitét, jehož členem jest
také posl. farář Michejda, vydalo provolání,
kterým zve na schůzi tuto všechny polské spi-
sovatele, žurnalisty a přátele Slezska.
— Rodinné zprávy. V neděli dne 11. t. m
slavila ve Vinnici na Rusi slečna Anna Weinfur-
tov a, dcera po kontroloru cukerní daně p. Jiřím
Weinfurtrovi z Prahy, sňatek s panem Titem Kon-
ratovičem rytiřem ze Syrokomly, techn.
ředitelem cukrovaru v Kordělovce na Rusi.
— K volbám sněmovním. V pátek dne
9. t. m. konala se v Č. Budějovicích schůze dů-
věrníků německé agrární strany, při níž
usneseno postaviti kandidáty v devíti volebních
okresích. Mezi kandidáty těmi jest též vydavatela
redaktor v Č. Budějovicích vycházejícího »Dorfbote«
p. Fr. X. Reitterer.
— Sohůze voličů. Poslanec pan F. Rosti-
slav Reichstädter svolal na sobotu dne
10. srpna 1901 veřejnou schůzi volič ův
Polák
Michejda
Rus
Weinfur tov
Weinfurtr
Tito
Reitterer
F Rost
Reichstädter
Slezsko
Zako
Vinnica
Praha
Kordělovka
Rus
Č . Budějovice
Francie
Kon
Syrokoml