ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 91128840-66ef-11dc-bc0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 28, place 17, org 7, work 2
1 article
a zpivat. Týž lid český, který ve svě národnt toleranci ztrpi v nejčeštějších místech německé školy, v nichž s jeho mládeže sestřásá se květ národní rázovitosti, ba i národního příslušenství, není ani toho schopen, aby překážel příslušní- kům národa jiného, užívati jazyka svého dle libosti. Stalo-li se v Praze již, že odmítnut byl německý host z hostince českého, že nevlídně byl by přijat a že by se mu dokonce stalo nějaké násilí? Nechť ale odváží se Čech v něktorém zfanatisovaném hnízdě něme- ckém po česku objednati si jídlo a nápoj. Čech, žel, trpí to i když po vlastních jeho prá- vech se mu šlape, ale aby překážel jinému v ko- nání práv, toho by ani nedovedl. To je přívlastek cizí, přívlastek národních našich odpůrců, kte se nedostatkem smyslu pro právo druhého učinil nenáviděnými v celém světě. Je také zajímavo, že příslušníci všech národů bez výjimky, kteř zavítají k nám, aniž by byli skonfiskováni ně- kterým agentem německého kasina, pouhým ná- zorem na poměry naše ihned nabývají přesvěd- čení, kdo na této půdě je utlačovatelem a kdo utlačeným, Vizme jen, co všechno provedl Němci, aby v Trutnově, kde žije dobrá třetina obyvatelstva českého, odstranili malou českou tabulku s tamějšího Národního domu. Podnik- němež pouť a počítejme tabulky německé v če- ském kraji! Dokonalá publicistická organisace německá a zejmena okolnost, že tisk cizí dosud z pravidla čerpá informace o poměrech zdejších z německých novin, je sice národním odpůrcům našim na prospěch, však mlhy, za nimiž provo- zovali zde v Čechách, světem nekontrolováni vládou hejčkáni, své divoké reje, nehodné ná- roda civilisovaného, se rozptýlily, cizina počíná nabývati jasnějšího názoru o poměrech zdejších.
Čo Němec Praha Čechy Trutnov národní dom
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Berní síla Cechů a Němců. Pan Prade, německonacionální generál bez armády, vykládal onehdy v Liberci o zamilovaném the- matu německého souručenstva — o rozdělení Čech. Při této příležitosti moudrý tento pán,o němž schönererovské listy, právem či neprávem, o tom nechceme rozhodovati, tvrdí, že proto vzdá se místopředsednictva ve sněmovně po- elanců, aby státi se mohl německým ministrem krajanem, dokazoval, Němci že v této monarchii a v tomto státě i v této zemi nedoplácejí pouze na Maďary, na Poláky, nýbrž také na Čechy. Obnáší prý to při nejmenším aspoň 20 millionů zlatých, kteréž prý ze svého bohatého průmyslu nuceni jsou každoročně obětovati na českou ve- likost a slávu. Jak prý by se Němcům dařilo, kdyby tohoto ohromného obnosu mohli použíti ke zvelebení svých hospodářských a národních institucí! Již proto musí prý býti každý roz- umný Němec pro rozdělení této země. — Dobře zařval lev německonárodní. Slavné shromáždění po těchto slovech dojista propuklo v jásavý souhlas. Že všechno to lež: že právě bohatý průmysl v severních Čechách požívá daňových privilejí, jako žádný druhý obor práce, je přece známo. Jediné pivovarství české platí daní víc, než všechen obrovský textilní průmysl německý dohromady. Kdybychom spočetli mnoho-li zem- ských daní a dávek platí čeští obyvatelé země této a mnoho-li němečtí, ukázalo by se, jakého dopouštějí se Němci švindlu, dokazují-li, jako pan Prade, svou větší relativnou, ba mnozí dokonce i větší absolutnou poplatnost.
Němec Prade Maďar Polák Liberec Čechy
3 article
Když ale pan Prade je tak vřelým zastancem myšlenky, aby, kdo platí, také z to ho těžil, respektive, aby co zaplatí, k němu opět vjiné podobě se vrá- tilo, proč nepodá nám ruky v zá- pasu za svéprávnost a samostat- nost této země? Není-li pravdou, co tvrdí pan Prade, pravdou je dojista a nikdo o tom nebude pochybovati, že království české pomahá nésti u veliké míře břemena jiným zemím aniž by za to mělo nějakého vděku. Proč nezasazuje se s námi, aby sum, jež platí obyva- telstvo tohoto království nebylo zneužíváno na vyrovnávání passivných billancí ostatních zemí chudých, do nichž nám ničeho není? Potom snad bychom doma postarali se o klíč, jak z výnosu daní, cel a poplatků děliti se spravedlivě dle národnosti. Kdyby pan Prade k nám se připojil v zápase za samostatnost, byl by to mnohem rozumnější, mnohem účelnější krok, než agito- vati pro roztržení země.
Prade
4 article
— »Quantité négligeable« v každém slova smyslu jest pražský staročeský orgán. truchlivě veliký žurnál z Jindřišské ulice. Jsme-l však přes to nuceni zabývati se tragickým tímto představitelem české publicistiky. vězí příčina v tom, že sbírá proti nám pírka, jež z některých budějovických a plzeňských listu opadala při vyřízení některých běžných záleži- tostí, námi za nutné uznaném. Záležitost na- šeho článku v příčině činnosti plzeňského ger- manisátora dra. Schreinera v německém odboru zemědělské rady s »Plz. Listy« jest pro ka- ždého soudného člověka přec vyřízena a ni- komu, kdo si předpojatost neučinil povinností. nemůže býti tajno, že tendence onoho článku nikterak nebyla pro dra. Schreinera oslavná anebo že článek ten dokonce hájil zá ko- nitost postupu germanisační činnosti Schrei- nerovy. Na ryzém vlastenectví onoho článku, nejpoctivějších jeho úmyslech, nic přece nemění ani vysvětlení předsedy českého odboru země- dělské rady v »Nár. Listech« dne 12. tohoto měsíce uveřejněné o správnosti rozdělení subvencí podle smluveného klíče. A o to šlo. dokázat, že sledovány v něm cíle nejlepší.
Schreiner Jindřišská ulice český odbor země
5 article
Vzdor tomu, že není na světě člověka, jemuž by se mohlo namluviti, že list náš bude stra- niti germanisaci českého západu, otiskuje dnešní »Hlas Národa« opětně výňatek z »Plz. Listů«, s nimiž vyrovnali jsme se dnes ráno. Jest možno, že tento zápas samozřejmostí věci, pro jakou jej vedeme, bude se mnohému zdáti zby- tečným a vleklým, ale list naší minulosti naší energie v hájení českého lidu proti germa- nisačním snahám odvěkého národního nepřítele, naší bezvýminečné odhodlanosti v tomto zápase vytrvati stůj co stůj, nesmí si dát líbiti ani nejmenší skvrny na tomto svém štítě, ba musí stíhati i pouhý úmysl takového poskvrnění. to ať děje se něco podobného již se strany lístku, který významem svým nestačí překle- nouti Radbuzu, anebo se strany chřadnoucího »obra«, kterýž na vlastních nohách už státi ne- vydrží.
Radbuza
6 article
— Konfliktem čtrnáctého věku s dva- cátým mohla by býti nazvána otázka i spor o Karlův most, který mimo dva nebo tři po- břežní pilíře na každé straně vlastně už dávno Karlův není a nutnost jeho ochrany před vrchním elektrickým vedením. Až na některou falešně znějící sentimentalitu a upřílišněný ly- rismus sluší vítati energii, se kterou hájí Pra- žané svůj starobylý most proti elektrickým »Švédům«, jakožto příznak dobrého vkusua věrnosti jedinému majetku královské Prahy, je- jímu starému rázu. Rozumí se, že jenom jisté kruhy smějí beze škody přisvojiti si výhodu jednostrannosti v tomto sporu a jednostrannost taková jest přímým příkazem zástupcům Malé strany ve sboru, jimž prospěch voličů jest při- rozeně lex suprema. Jednostrannými musí býti dále i obhájci starého rázu pražského, kteří mají po svém boku souhlas většiny za ideální statky rázu umělecko-historického bojujíeí.
Švéda Praha Karlův most
7 article
Otázka jest valně komplikována také tím, že i Malostranští nejsou sjednoceni v tom, zda-li lektrické spojení právě Karlovým mostem ve- doucí bude jim k nedělenému prospěchu, nebot elektrická dráha, spojující zemské úřadnické centrály malostranské nejkratší cestou s pravým břehem, ještě více usnadní bydlení úřadnictva zemských nejvyšších úřadů mimo Malou stranu a přinese Menšímu městu více škody než pro- spěchu. Tak namítá se se strany jedné, na- proti mínění opačnému, že nejkratší spojení s pražskými městy učiní bydlení na Malé straně pohodlnějším (divadlo, Rudolfinum atd). K tomu přistupuje ještě zásadní odpor obchodníků Kar- lovy ulice proti elektrické dráze. Přes to,že tedy většina interesů, aneb raději interes vět- šiny směřuje k tomu, aby most byl zachráněn vůbec před elektrickou dráhou, pro což mluví i požadavek nerušené dopravy jediným bez- platným mostem pražským, přece jsou v práci všechny páky, aby uskutečnily spravedlivý — jak Malostranští dí a jak jim také vě- říme — komunikáční požadavek Malé strany. Ježto pak zavrhuje se i vedení vrchní pro nepopíratelnou hyzdící zkázu mostua poněvadž pak vedení spodní jest vylou- čeno nemožností porušiti klenbu mosteckou touto installací, poněvadž dále z technických příčin vyloučiti dlužno jizdu motorem akku- mulátorovým bude skutečně přetěžko učiniti zadost přání dra. Podlipného, proslovenému ve sboru obecních starších v ten smysl, aby nebylo ani vítězů, ani přemožených. Má někdo nápad, kterak z této tísně? Stálo by věru za to, vypsati veřejný konkurs pro odpovědi na otázku, kterak řešiti elektrickou dráhu Karlo- vým mostem. Snad bychom měli dokonce již i vítěze! Prozatím nepřeje si, aby jméno jeho bylo uveřejněno, ale myšlenku svou, z níž cvaknutí vejce Kolumbova takřka vyznívá, dává
Podlipný Kolumbův Kara Rudolfinum Karla Karlův most
8 article
nám k diaposici. »Vadto kontaktní tyč prosta pod chodníkem mostu, kam uložíte Trollevův drát!« tak vykládá svou myšlenku: »Chodníky po obou stranách mostu dlužno zdvihnouti na nízké traversy potud, aby v prostoru takto vydutém veden mohl býti drát proudu. Koleje dráhy po obou stranách mostu vedeny musí býti těsně až při samém chodníku. Jak- mile vjede vlak na rampu mostní, přeruší se vrchní vedení a v místech, kde pře- stává, stáhne se obvyklá kontaktní páka k vozu. Zatím však ze spodiny vozu odepne se jiná kratší kontaktní tyč, přimkne se pod chod- níkem ke drátu tu skrytému, konduktér za- zvoní, či vlastně dle panujícího zlozvyku hvízdne pasažerům do uší a vesele se přejede most bez vrchního vedení! Na druhé straně za mostem vymění se pak boční vedení za vrchní!« Probablement ! Chápete, že se takto Malá strana nají a most že zůstane při tom celý. Hle, malý problém pro naše inženýry Za přemýšlení stojí a uskuteční-li se, zasloužil by původce zlatou medaillii města Prahy, nebot to by byla jednou opravdová zásluha o ni — Dotíravá všetečnost orgánu domněle české strany samozvaně lidové přiměla jej dnes k uveřejnění neopatrné noticky pod názvem
Trollevův Probablement Praha
9 article
»Hic Rhodus«. Řečený orgán vypravuje o svém »vrtání hlavou« (?), jež prý nastalo, když brněn- ské »L. N.« přinesly zprávu, že na poslední schůzi výkonného výboru národní strany svobo- domyslné o vyrovnání moravské nikdo ani slo- vem nezavadil, jelikož schůze pro pokročilost času byla skončena. Vrtalo prý citovanému listu hlavou (l), jak prý se to mohlo stát, když přece vůdcové výpravy proti moravskému vyrovnání p. Anýž a ředitel »Nár. Listů« pan Prokop Grégr zasedají ve výkonném výboru mladočeském. Toť prý mohli mnohem důrazněji obhájiti své mínění a zájem národa a lépe prý mohli působiti na moravské předáky nežv »Nár. Listech«! »Ale odpověd, kterou jsme dostali« — píše »Čas« do slova — »je zcela prostičká. Ani p. Anýž, ani p. Grág se do schůze výkonného výboru, kde nikdy ne- scházejí, prostě nedostavili.« Závěrek, který »Čas« z této události dovozuje, přirozeně ne- pozdvihuje se nad známou úroveňí řečeného listu, smysl jeho je asi ten, že se oba jmenovaní pánové chtěli vyhnouti diskusi o moravských smiřovačkách s oběma moravskými vůdci. Du- vody, pro kteréž se někdo někam nedo- staví, mohou býti, jak známo, rozličné, a nedostaví-li se, není třeba nikomu je sdělovati, vyjma tomu, od koho brl pozván. Mezi důvody může býti v neposlední řadě i ten, že jest neradno jíti tam, odkud na různá vrtání »Časovy« hlavy dostává se podobných prostičkých a ochotných odpovědí! Má-li ostatně lidový orgán tak výtečná spojení a prameny o událostech uvnitř výkonného vý- boru mladočeského mohl se informovati i v te příčině, že na programu schůze kromě interních záležitostí nebylo ani vzdáleného naznačení, že by se mělo jednati o moravských smiřovačkách.
L N Anýž Prokop Grégr Grág Časův národní strana
10 article
Nelze tedy rici, že by se diskusi o nich jeden i druhý z jmenovaných členů výkonného vý- boru vyhýbal. — Slezští »Poláci« pokračují. Ve Slezsku sestoupil se již komitét ze zástupců veškerých polských stran, na němž usnesla se pověstná schůze slezských polských výletníků v Zako- paném a sejde se k prvé své schůzi dne 24. srpna t. r. ve Frýštátě. Na schůzi jeho jednati se bude o národnostních poměrech ve Slezsku a zvláště o opatření proti »po- češťování« slezských Poláků. Polští so- ciální demokraté a náhončí slezských Prušáků nedbají tedy rázného odsouzení, jehož dostalo se jim i z nejváženějších kruhů polskýcha pokračují ve své štváčské a zrádné činnosti dále. — Zmíněný komitét, jehož členem jest také posl. farář Michejda, vydalo provolání, kterým zve na schůzi tuto všechny polské spi- sovatele, žurnalisty a přátele Slezska. — Rodinné zprávy. V neděli dne 11. t. m slavila ve Vinnici na Rusi slečna Anna Weinfur- tov a, dcera po kontroloru cukerní daně p. Jiřím Weinfurtrovi z Prahy, sňatek s panem Titem Kon- ratovičem rytiřem ze Syrokomly, techn. ředitelem cukrovaru v Kordělovce na Rusi. — K volbám sněmovním. V pátek dne 9. t. m. konala se v Č. Budějovicích schůze dů- věrníků německé agrární strany, při níž usneseno postaviti kandidáty v devíti volebních okresích. Mezi kandidáty těmi jest též vydavatela redaktor v Č. Budějovicích vycházejícího »Dorfbote« p. Fr. X. Reitterer. — Sohůze voličů. Poslanec pan F. Rosti- slav Reichstädter svolal na sobotu dne 10. srpna 1901 veřejnou schůzi volič ův
Polák Michejda Rus Weinfur tov Weinfurtr Tito Reitterer F Rost Reichstädter Slezsko Zako Vinnica Praha Kordělovka Rus Č . Budějovice Francie Kon Syrokoml