1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 222. ze dne 13. srpna 1901.
3
article
= Carův dík. V Krasnoj Selu konala se
těchto dnů carská přehlídka vojska. Car byl se sta-
vem i výkony své armády velice spokojen a vydal
téhož dne rozkaz, ve kterémž všem velitelům, dů
stojnictvu i mužstvu děkoval. Velkoknížeti Vladimíru
jako nejvyššímu veliteli vojsk vyslovil »své nejvyšší
srdečné uznání«, velkoknížeti Pavlovi a třem velícím
generálům »nejvyšší dík«, ostatním generálůma
důstojníkům »vladařskou přízeň«, prostým vojínům
svůj »carský dík«.
= Fysiognomie lidské tváře. Ve francouz-
ském lékařském měsíčníku uveřejňuje professor Henry
Flaudert populárním způsobem článek o fysiognomii
lidské tváře. Jmenovitě zajímavo jest, co učenec ten
píše o fysiognomickém významu ucha, nosu, ústa
brady lidí. Ucho u člověka nemá zvláštního fysio-
gnomického významu. Anatomové sice konstatovali
v uchu lidském svaly, ale ucho od nepamětna svojí
pohyblivost ztratilo. Lidé, kteří ustavičně pracují na
vzduchu, mívají boltce ušní masivní a neúhledné
proto, že vydáni jsou všem vlivům počasí. Lidé, ži-
jící ve městě a pohybující se v místnostech uzavře-
ných, pak hudebně nadaní a vzdělaní lidé mají
z pravidla uši pěkně ťormované, podobné na anti-
ckých sochách. Jemné, takořka průsvitné uši mívají
sniví lidé, zamilovaní a básníci. Státníci mívají uši
buď normální velikosti nebo veliké, jmenovitě boltce.
Malá a myší ouška, jmenovitě u dam, bývají do-
kladem něžné duše, dobroty srdce, vášnivé lásky, ale
i myslící hlavy. U hudebníků často se vyskytuje, že
levé ucho bývá odchlípeno a značněji vyvinuto, než
pravé. Nos, jenž považuje se za ozdobu lidského
obličeje, již od Lavatera vysoko byl ceněn. U opica
dětí dosti nevyniká, jest tupý, bez určitých rysů
a také nemá ve fysiognomii zvláštního významu.
Carův
Vladimíra
Pavel
Flaudert
Nos
Krasnoj Selo
4
article
Orličí zahnutí nosu značí smělost ducha a svobodo-
myslnost v názorech světových; jest známo, že Na-
poleon I. svěřoval největší vojenské úlohy těm ge-
nerálům, kteří měli orlí nosy, neboť se domníval,
že mají více odvahy a energie ve válečném postu-
pování. Darwin byl by býval málem vyloučen
z účastenství při vědecké výpravě na lodi »Beagle«,
neboť kapitán Fitzroy, když jej spatřil, poukázav na
malý jeho nos, pravil: »co ten zde chce?« O Cyranu
de Bergeracovi netřeba ani se zmiňovati. Lidé sval-
natí, athléti a zápasníci obyčejně jsou obdařeni
většími, zakřivenými nosy než lidé slabé konstituce.
Forma nosů bývá dědičná. Patrno to v rodině Bonapartů.
Vlhké a chladné podnebí na př. v Hollandskua
Anglií, bývá příčinou vzrůstu nosů nad obyčejnou
míru. Pohyblivost nosu podobně jako uší se ztratila.
Za to pohyblivost úst jest někdy až příslovečná.
Svaly úst dodávají formu retů, rovněž tak i čeli sti.
To nejvíce patrno při porovnání úst Negra a úst
bělocha. Veliké pysky jsou důkazem plnokrevnosti,
mdlé, namodralé značí chudokrevnost. Vrásky na
rtech mívají zvláštní svůj význam při rozpoznávání
jmenovitě nervových chorob, podobně jako se to má
i u oka. O ústní dutině tvrdil francouzský lékař
William Rogers, že možno z ní vyčísti všechny du-
ševní vlastnosti člověka. Nemenší význam má brada.
U zvířat se úplně postrádá: Čím více člověk stárne
tím více mění se jeho spodní čelist a brada vystu-
puje. Lidé s vystouplou špičatou bradou bývají
velikými tlachaly, pronášejí smělé myšlenky, jinak
Darwin
Fitzroy
Bonaparte
Rogers
Cyran jít Bergerac
Anglie
Negra
5
article
jsou však povahy babské, práce se štítící nebo
skrblíci. Proto obyčejně lidé se špičatou bradou před-
stavují lakomce a příčinou toho, že náchylnost k la-
komství jmenovitě se jeví u lidí starých. Brada za-
tlačená do zadu dává tváři výraz přiblblosti neb za-
nedbaného vzdělání. Mnohá plemena černošská (v Gui-
nei) a divocí obyvatelé ostrovů v Jižním oceánu mají
vůbec dolní čelist slabě vyvinutou. Nejstarší, před-
historické nálezy lebek vesměs vykazují spodní če-
listi velice zakrnělé, což důkazem, že bytosti, kterým
uáležely, byly nízkého stupně vzdělání.
= Pro zneuznané genie. V Berlíně na pod-
zim letošního roku bude veřejnosti odevzdána no-
vinka v literárním a uměleckém světě, která dozajista
přijata bude s nadšením u umělců ze »salonu od
mítnutých« a zneuznaných literátů a básníků. Spo-
lečnost jakási publikuje následující oznámení: Vaše
Blahorodí! Pro komponisty a dramatické básníky
utvořili jsme sdružení, jehož účelem jest poskytovati
jim možnost provedení jejich skladeb. Poskytujeme
nádherně vypravený divadelní sál všem, jimž jiná di-
vadla provedení jich kusů odmítla, jakož i zapůjču-
jeme svůj sál básníkum k recitaci básní, jež nakla-
datelé odmítli. Taktéž i umělcům výtvarným a vůbec
všem, kdož reflektují na předvedení svých prací obe
censtvu. Rozumí se, že sál zapůjčuje se za určitý
poplatek atd. Básníci a básnířky obíhají prý jižv
houfech čítajících na sta budovu, ve které uděleno
»slyšení« jejich duševním plodům. »Běží však o to.
najde-li se obecenstvo, které bude tak obětavo a sil-
ných nervů, aby ještě platilo za všelikou tu duševní
trýzeň,« poznamenává berlínský list.
Gua
Berlín
spo
6
article
= Pátrání po závadném rukopise. V re
dakci »Gazety Toruňské« provedena policejní pro-
hlídka za účelem zjištění pisatele nějakého inkrimi-
novaného článku. Prohlídka jako obyčejně neměla
žádného výsledku. Policejní orgány prohledaly stolek
pana šefredaktora velmi důkladně, zpřeházely mu
všechny rukopisy a redakční listiny, ale marně. Ko-
nečně slídivé oko policejního koncipisty padlo na
uzavřené šuplátko kuřáckého stolku nepřítomného
pana redaktora. Bylo uzavřeno, dozajista tam hledaný
rukopis ukryt. Umění zámečnické záhy odhalilo ta-
jemný obsah stolku. Byly tam milostné dopisy pana
šefredaktora přes třicet let už staré, všelijaké, po-
mačkané květinky, důkladně provadlé, zkrátka remi-
niscence na blahé okamžiky páně redaktorovy, ke
kterýmž má právě takové právo chovati je v uctivo-
sti jako jiný smrtelník. Úřadník v protokole prosai-
sticky poznamenal: v kuřáckém stolku zcela bezvý-
znamné nepolitické rukopisy.
ko
7
article
= Tramwayové vozy obydlenými domky
V San Francisku nevěděla si tramwayova společnos
co počíti se starými, moderní potřebě již nevyhovu
jícími a přece zachovalými tramwayovými vozy
Byla již odhodlána dáti je rozštípati, když přistěho-
valý vlaský dělník nabídl jí, že pro dělnické kolonie
skoupí za obnos 10 dollarů za vůz všechny přeby
tečné vozy. Společnost k tomu ráda přivolila, pod-
nikavý dělník zakoupil si kus země, kde vozy
umístil a za levný obnos pronajímá je nyní chudým
dělnickým rodinám. Celá řada těchto vozů »zapustila
kořeny«, čili jinak řečeno, kola odňata a prodánaa
svršek postaven na nízkou podezdívku, takže vy-
padá jako úhledný domeček. Tak utvořila se celá
dělnická osada a nyní již asi na padesáte domků
nalezá se v blízkosti San Franciska, rozumí se, že
v různých metamorfosách. Okna jsou po většině na-
hražena dřevěným pažením, vnitřek opatřen kamínky.
V jednom voze pak zřízena i dělnická kantina. Mezi
obyvateli »vozového města« panuje prý největší
shoda.
San Francisko
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 6. srpna 1901: Bobek Václav, syn obuv-
níka, 2 roky, 851—I. Kočí Josef, syn skladníka,
7 neděl, 253—III. Doubrava Štěpán, syn poštovního
sluhy, 8 dnů, 1041—II. Broschova Vilemina, dcera
zámečníka, 8 neděl, 585—VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Bergmann Vojtěch, úřadník, 57 roků.
Levova Marie, švadlena, 16 roků. Nieser Ludvík,
plavec, 37 roků. Souček František, advokátní úřad-
ník, 40 roků. Stiegler Antonín, svrškář, 32 roky. —
U milosrdných bratří: Forman František,
šafář, 60 roků. Svoboda Josef, truhlářský pomocník,
19 roků. — V chudobinci: Krille Ludvík, býv.
krejčovský pomocník, 78 roků.
Dne 7. srpna 1901. Veselá Anna, vdova po
pekaři, 72 roky, 771-I. Šustrová Božena, švadlena,
38 roků, 665-II. Kantůrková Josefa, vdova po obchod-
níků, 40 roků, 65-VII. Bachor František, zámečník,
64 roky, 209 VII. Kurešová Marie, manželka sluhy,
32 roky, 587-VII. Taussig Josef, soukromník, 81 rok,
1339-II. Fuchs Karel, obchodník, 64 roky, 217-V. —
Ve všeobecné nemocnici: Nováková Bo-
žena, dělnice, 39 roků. Dvořáková Anna, manželka
čeledína, 48 roků. Zachová Josefa, manželka náden-
nika, 35 roků. — V josefovské nemocnici:
Vratišovšká Emilie, služka, 22 roky. — U milo-
srdných sester: Kotanová Barbora, dělnice,
75 roků.
Bobek
Josef
Štěpán
Broschův
Marie
Souček
Stiegler
Antonín
I Šustrová
Božena
Kantůrková
František
Kurešová
Taussig
Fuchs
Karel
Dvořáková
Anna
Praha
Nieser Ludvík
Bergmann Vojtěch
Forman František
Krill Ludvík
Nováková Bohnát
Vratišovšká Emilie
Kotanová Barbora
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
263. hra v předplacení.
3. čtvrtka.
Šibalství Skapinova.
Komedie o 3 dějstvích. Francouzsky napsal Moliěre.
Přeložil Julius Zeyer. Režisér: Josef Šmaha.
Komorní pěvec.
Tři scěny. Německy napsal Frank Wedekind. Přeložil
Bohdan Kaminský. Režisér: Jaroslav Kvapil.
Král
Julius Zeyer
Šmaha
Wedekind
Kaminskij
Kvapil
Praha
Německo
národní divadlo
10
title
V úterý 13. srpna.
11
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
V úterý 13. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidé XX. století.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. Napsal B. Buchbinder.
Přel. Jos. Kubík mi. Hudbu složil J. Hellmesberger.
Režisér p. J. Kubík.
Fraško
B Buchbinder
J Hellmesberger
J Kubík
Smíchov
12
title
Pštěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Král
Pštěkovo divadlo
13
article
V úterý 13. srpna.
V úterý 13. srpna.
Začátek o 3/47. hod.
14
article
Sedmé představení pravého amerického biografu.
Před tím. Po druhé:
19477
Na šišato aneb: To má člověk za to.
Časová fraška o 3 jednáních. Napsal G. Pracný.
G Pracná
15
article
na palubu z Philípps-Islandu, chytil tuto za nohu a hodil
ji do moře, volaje na Rexa, aby přidal tedy také ji
k svému nákladu.
Rex vytáhl ubohého tvora z vln do člunu a veslo-
val se smíšeným tímto nákladem ke břehu.
Koza, jež po studené lázni zimou se chvěla, jala
se mečeti a trestanci se smáli. Pozorovateli nezasvěce-
nému byl by výjev ten snad připadal tak, jakoby šťastný
rybák neb jiný pobřežní obyvatel vracel se člunem z trhu.
Rex přirazil s lodí k mělkému břehu a zavolal na
Batesa, aby náklad z člunu přijal.
Tři mužové stáli připraveni s puškami nabitými,
aby zmaříli všeliký případný pokus o dobytí člunu.
Zásoby i koza dopraveny na zemi.
Rex zvolal:
»Jen vezměte! Nebudete moci aspoň říci, že jsme
špatně s vámi jednali, neboť rozdělili jsme se s vámi o
zásoby.«
Pohled na tuto stěží očekávatelnou pomoc oživil
naději všech pěti i pocítili skutečnou vděčnost.
Po hrozné noci, kterou byli prožili, vzhledli k mu-
žům, kteří jim tak k záchraně života přispěli, přívětivým
zrakem.
Bates sám děl hlasem dosti pohnutým:
»Muži, toho jsem neočekával. Jste přece dobří
chlapi, neboť vím, že na lodi není potravin mnoho.«
Frere přisvědčil:
»Ano, jste dobří hoši.«
Rex propukl v divoký smích.
Vzkřikl zároveň, zapomínaje na svůj dandysm, při
vzpomínce na dřívější své utrpení:
Rexa
Rex
Bates
Frere
Island
16
article
Dalo se také očekávati, že tatínek její — nejvyšší
to hodnosta osady — brzy se vrátí a že potrestá pak
trestance, kteří se osmělili uraziti jeho ženu a jeho dítě.
Když ale Sylvie usnula, byl poslední její myšlenkou
soucit s nebohými trestanci, kteří tak slepě kráčeli tak
hroznému osudu vstříc.
Jak budou zbičováni, až se tatínek vrátí!
Sylvius
17
article
Noc pod širým nebem byla ostatně zcela příjemná.
Rozšafný Bates vytasil se s kusem sucharu a s velko-
dušností jemu vrozenou rozhodl, že tento má býti vyhra-
žen jen pro obě ženy.
O tom ale nechtěla paní Vichersová ničeho slyšet.
Řekla v duchu, jakého byl by nepochybně i muž její
v takovém okamžiku osvědčil:
»Nikoli — musíme se všichni o něj rozděliti.«
I Frere nemohl odolati a musil obdivovati se její
zřejmé duševní síle. Ovšem, kdyby byl býval lepším po-
zorovatelem duševních jevů, nebyl by se musil diviti,
neboť stihne-li krise jednu z obou osob, jež byly příliš
spolu žily, vliv šlechetnějšího ducha ihned vždy se po-
ciťuje.
Frere měl zapalovadlo při sobě i rozdělal oheňze
suchých snětí a z listí.
Grimes usnul a oba mužové, sedíce u ohně, pro-
mlouvali o možnosti záchrany.
Nikdo nechtěl připustiti a připomenouti možnost, že
jsou snad opuštěni nadobro.
Dospěli na konec ke stejnému mínění, že neodplu-
je-li brigga ještě této noci — a měsíc vycházející ukázal
zaa nra dlra
Bates
Vichersová
Frere
Grimes