ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9103bb30-66ef-11dc-852f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 26, person 14, org 3, work 1
1 masthead
Nz »Národní Listy«
2 masthead
190l.
3 masthead
V Praze, v úterý dne 13. srpna.
Praha
4 masthead
K číslu 222.
5 article
ranní a odpolední spřil. („Naněný Obzor“ ve středu a „Literární Klídka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 k 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80
Praha
6 title
NARUDNÍ
7 article
Čísto v Praze za 2h a na venkové za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
8 title
LSII
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Císařem potvrzený zákon. Z Vídně, 13. srpna. Zákon, usnesený moravským sněmem zemským o odvodňo- vání pozemků v Třebárově, pak v Albrech- tičkách a ve Frankštátě byl císařem po tvrzen. Ke sjezdu německých nacionálů. Z Vídně, 13. srpna. »N. Freie Presse« vytýká, že sjezd německo-lidových poslanců vyhnul se jádru konfliktu mez Pradem a Wolfem, totiž otázce dvoj- dílnosti Čech. »Stále více« — praví list — »sesiluje se dojem, že projev usnesený na sjezdu dává posl. Pradovi velké zadostiučinění, že však nesmí jeho praktický účinek na boj vzniknuvší v Čechách býti přeceňován. Ne- hledě k tomu, že v Mostě nebyla přítomna ani polovice poslanců německé strany lidové a že vlivu- plní poslanci jako Kaiser a Der- schatta scházeli, nedá se z řeči orgánů německé strany lidové ani trochu očekávati, že by se celá strana hodlala za- saditi energicky o snahy, zastávané posl. Prade m. Projev schůze konané v Mostě opomíj přímo a výslovně vysloviti se o otázce dvojdílnosti Čech. Nepřímo, jak se zdá, vyslovil se ovšem projev poslanců li dových pro dvojdílnost, osvědčuje, že Prade svým politickým životem získal si úcty svých soukmenovců. Ale v tom nás zase musí mýliti, čteme-li opětně v jednom orgánu ně mecké strany lidové, že Němcům sa motným se má ponechati, ja k s chtějí zaříditi své hospodářstv a kterým opatřením hodlají zajistiti sobě své národní blaho. To neznamená v oka mžiku, ve kterém Němci v příčině tohoto opatření jsou nesporni, nic jiného, než vy- čkávati, které mínění v tomto sporu zvítězí a to s tím úmyslem, připojiti se pak ke straně, jež zvítězí.
Wolf Kaiser Němec Vídeň Albry Frankštát Čechy Most Prado Frei Presse
10 article
Zda-li p. Pradovi takovou opatrnou statečností jeho strany se prospěje, o tom musíme důvodnělpochybovati. Mostecké shro- máždění nemohlo promluviti poslední slovo- Zabývalo se celou řadou otázek, jenom ni koli otázkou dvojdílnosti Čech, ve které otázce německá strana lidová jest povinna svým prohlášením vysloviti se jasně. Ně- mecká strana lidová může zvítěziti jenom s programem, pro který se prohlásila, bu- dou-li ji voličové následovati. Může s ním snad podlehnouti, jestliže ji voličové opustí. avšak strana německo lidová, neumí-li voli- čům nic jiného pověděti, než aby sami roz- hodli, není žádnou stranou, nýbrž čekárnou pro poslance, kteří se ještě nerozhodli, do kterého politického vlaku mají vsednouti. Z Berlína, 13. srpna. »Berline Tagespost« sděluje: V diplomatických kruzích se proslýchá, že následkem úmrtí císařovny vdovy sejde se zamýšlené schůzky německého císaře s carem.
Čechy Berlín
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 13. srpna. (C.-B.) Ministr kultu a vyučování jmenoval professora na německé státní průmyslové škole v Plzni Hugona Lipovského ředitelem odborné školy pro spracování železa a oceli ve Vulpmesu (v Tyrolsku). Ministr kultu a vyučování jmenoval hlavního učitele na ústavě pro vzdělání učitelů v Hoře Kutné Vladimíra Mikan hlavním učitelem na českém ústavě pro vzdělání učitelů v Praze. Z Wildparku, 12. srpna. (C.-B.) Král a královna angličtí přibyli sem zvláštním vlakem v 7 hod. 10 min. večer. Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) V doln sněmovně prohlásil Cranborne od- povídaje na příslušný dotaz, že ruský ministn zahraničních záležitostí dal anglickému vele- vyslanci v Petrohradě ujištění, že poselstvo tibetské nemá významu politického nebo diplomatického. V dalším průběhu schůze byla ve dru- hém čtení schválena osnova zákona týkající se titulu krále 210 hlasy proti 63. Proti hla- sovali irští nacionalisté a 3 radikálové.
Mikan Vídeň Tyrolsko Kutná Wildpark Londýn Petrohrad státní průmyslový škola v Plzeň český ústav pro vzdělání učitel v Praga
12 article
Z Cronbergu, 12. srpna. (C.-B.) Pře vezení mrtvoly císařovny Bedřichovy na ná- draží stalo se stejně slavnostním způsobem jako převezení do chrámu. Na cestě do na- draží stálo vojsko špalírem. Dvanáct poddů- stojníků neslo rakev. Za rakví kráčeli ko- runní princ a korunní princezna řečtí, prine Karel z Hessenu s chotí a dvořanstvo ze- snulé císařovny. Za nosiči pochodní násle- dovalo měšťanstvo. Když rakev byla zdvi- hána do vozu, zavířily bubny a vojsko vzdalo čest. V 10 hod. opustil vlak nádraží. Z Neapole, 12. srpna. (C.-B.) Mrtvola Crispova byla přenesena do velkého sa- lonu vily, kterýž byl proměněn ve smuteční kapli. Mrtvola jest oblečena v černý šat a zahalena suknem. Čestnou stráž stojí gari- baldiáni a vysloužilci. Docházejí nespočetné telegramy a věnce. V závěti Crispově usta- novuje se, aby senátor Damiani a dva jiní přátelé uspořádali jeho listiny a posta- rali se o uveřejnění jeho memoirů. Rakev s mrtvolou Crispovou přibude po lodi ve čtvrtek do Palerma. Pohřbu zúčastní se veškerá posádka neapolská.
Karel Crispův Damiani Cronberg Hessen Neapol Palermo
13 article Dopis z Paříže.
Dopis z Paříže. (Od našeho zvláštního dopisova te le.) Zákon o společenstvech je odhlasován, avšak příslušný dekret státní rady, obsahující podrobnosti a způsob provádění, dosud nevyšel v úřadním listě. Ale již nyní víme, co bude ob- sahovati. Zbývá věděti, jaký výsledek bude míti nový zákon. Jsou čtyři možné hypothesy : 1. Jisté kongregace jsou autorisovány za nynějšího regimu. U těchto se nic v zásadě nemění; budou existovati jako dosud; musí se pouze podrobiti jistým fiskálním požadavkům. 2. Mezi kongre- gacemi neautorisovanými některé se podrobí novému regimu, a budou žádati o právo veřej- nosti dle nařízení ustanovených parlamentem; zde mohou vzniknouti obtíže: buď vláda roz- hodně zamítne autorisaci, buď ústavy dotyčné budou se zdráhati podrobiti se všem nařízením. 3. Některé neautorisované řehole raději opustí Francii, než aby se podrobily novému zákonu. Mnohé z nich již nyní vyjednávají o přesídlení se do Německa, Hollandska a Rakouska. To bude míti asi větší dosah politický, nežli nyní se domníváme. Se stanoviska vše obecného bude to znamenati ztrátu mnoho mil- lionů, jež dosud přijímal fisk jako poplatky všeho druhu, bude o jednu mezeru více v našem roz- počtu, což je dosti nevýhodné v této chvíli; se stanoviska lokálního bude to něco jiného, od- chod kněží, řeholníků atd. bude pro některé
Paříž Francie Německo Hollandsko Rakousko
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Reformátor. Rusky napsal B. M. (Strekoza). Přeložil Jaroslav Rokycana. Rád navštěvuji svého přítele, státního radu Ivana Ivanoviče Zátyčku. Tento rozmilý člověk jest ředitelem kanceláře humánních záležitostí a uctívá hosty své výbornými havanskými doutníky. Navštěvuji-li svého přítele častěji, nesmís to přičítati této jeho vlastnosti, nýbrž jenom příčině, že rád s ním sdílím různé myšlenky Zátyčka jest vyhlášený novotář. Jednoho večera navštívil jsem Ivana Ivanoviče a zasta jsem jej v neobyčejném rozčilení. Chodil rychlým krokem po komnatě a há- zel rukama, jakoby nějaký neviditelný orkestn Sotva že mne byl zahledl, přiběhl ke mně a silně mi rukou potřásaje slavnostně zvolal »Již to mám!« Zapomněl jsem, udiven tímto přivítáním ústa zavříti, ale Zátyčka usadil mne do křesl a horlivě vykládal: »Vy víte, že jsem mnohé, v pravdě dobro dílo vykonal a výsledek jest zřejmý z prac kancelářských ...« »O tom nikdo nepochybuje!« pravil jsem roztržitě. »Každá jednotlivá věc stačí, aby jmeno vaše na věky zachovala.« Zátyčka se samolibě usmál.
Strekoza Rokycan Zátyčka Ivan Ivanovič Rusko
16 article
»Přiznávám se k zásluhám, které mi la- skavě připomínáte,« odvětil, »já ovšem nezapo- menu, co vy jste pro mé reformy učinil, jak jste se osobně namáhal pro uplatnění mých nových kancelářských nařízení. Urovnání sta- rých poměrů jsem měl vždy na zřeteli a mohu nyní s potěšením na úspěch svých oprav hleděti. Nyní jsem, milý příteli, vymyslil změnu v kan- celáři, totiž zkrácení doby pracovní. Je to ge- niální projekt. Hlavní věcí jest upravení denní práce, která by pro vykonání nejnutnějších prací vyměřena byla. Neboť, ujišťuji vás, že prací přetížený úřadník co nejdříve se unaví, tak že za krátkou dobu k vážnější práci scho- pen není. Zkrácení pracovní doby jest tedy se stanoviska zdravotního žádoucno a proto jest zde nutna důkladná oprava. Souhlasíte s mým názorem?« »O, úplně! . . .« »A proto navrhuji,« pravil Zátyčka vítězo- slavně, »aby v první řadě doba pracovní zkrá- cena byla a denní práce na nejnutnější se ob- mezila. Že by se oprava ta vskutku hravě pro- vedla, dokáži vám takto. Předně by se musil stanoviti počet dopisů, které se za jediný den vyříditi mohou a ten průměr by se nesměl pře- kročiti. Všechna psaní se postupně vyřídí. U nás na příklad přichází i odchází denně průměrně 6000 dopisů; rcete, jak byste asi průměr denní práce stanovil?« tázal se Zátyčka. Otázka ta mne trochu zarazila. Neodpově- děl jsem proto přímo na jeho otázku a chtě jsem mu trochu odporovati.
Zátyček
17 article
»Kdyby však po zavedení vaší novoty ne- byl stanovený průměr zpracován a při návalu práce mnohé ležeti zůstalo ?« »To nic nevadí!« pravil Zátyčka. »Nechá se na druhý den !« Nezbylo mi, než před tímto velikánem du- cha se pokloniti. Co vše nezmůže bystrý rozum! Jak jedno- duše i jasně rozřešil Zátyčka otázku, kterouž si dosud bezvýsledně tak mnohý učenec hlavu lámal. Měsíc minul od této naší rozmluvy. Po celou tu dobu jsem přítele nespatřil. Když jsem opět k němu zavítal, byl velice rozčilen. Smutně přicházel mi vstříc a pravil: »Není již slaven prorok ve své otčině!« Udiven tímto přivítáním nenalezal jsem slova k otázce. »Můj projekt o zkrácení doby pracovní . . .« »Nepodařilo se vám provedení této zna- menité myšlenky ?« »Nepodařilo! .. .« To mne velice zarmoutilo a dlouhé doby jsem potřeboval, než jsem Ivana Ivanoviče uti- šil; podařilo se mi to teprv, když z mých úst uslyšel, že v jedné vzdálené gubernii úřady vý- tečnou tu myšlenku za svou přijaly a že se tam jeho způsob zkrácení pracovní doby vý- borně osvědčuje dle zásady: »Co nemůže bě- žet, necháme to ležet.«
Zátyček Ivan Ivanovič