1
masthead
Nz »Národní Listy«
3
masthead
V Praze, v úterý dne 13. srpna.
Praha
5
article
ranní a odpolední
spřil. („Naněný Obzor“
ve středu a „Literární
Klídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 k 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
Praha
7
article
Čísto v Praze za 2h
a na venkové za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Císařem potvrzený zákon.
Z Vídně, 13. srpna. Zákon, usnesený
moravským sněmem zemským o odvodňo-
vání pozemků v Třebárově, pak v Albrech-
tičkách a ve Frankštátě byl císařem po
tvrzen.
Ke sjezdu německých nacionálů.
Z Vídně, 13. srpna. »N. Freie
Presse« vytýká, že sjezd německo-lidových
poslanců vyhnul se jádru konfliktu mez
Pradem a Wolfem, totiž otázce dvoj-
dílnosti Čech.
»Stále více« — praví list — »sesiluje
se dojem, že projev usnesený na sjezdu dává
posl. Pradovi velké zadostiučinění, že
však nesmí jeho praktický účinek na boj
vzniknuvší v Čechách býti přeceňován. Ne-
hledě k tomu, že v Mostě nebyla
přítomna ani polovice poslanců
německé strany lidové a že vlivu-
plní poslanci jako Kaiser a Der-
schatta scházeli, nedá se z řeči
orgánů německé strany lidové ani trochu
očekávati, že by se celá strana hodlala za-
saditi energicky o snahy, zastávané posl.
Prade m.
Projev schůze konané v Mostě opomíj
přímo a výslovně vysloviti se o otázce
dvojdílnosti Čech. Nepřímo, jak se
zdá, vyslovil se ovšem projev poslanců li
dových pro dvojdílnost, osvědčuje, že Prade
svým politickým životem získal si úcty svých
soukmenovců. Ale v tom nás zase musí
mýliti, čteme-li opětně v jednom orgánu ně
mecké strany lidové, že Němcům sa
motným se má ponechati, ja k s
chtějí zaříditi své hospodářstv
a kterým opatřením hodlají zajistiti sobě
své národní blaho. To neznamená v oka
mžiku, ve kterém Němci v příčině tohoto
opatření jsou nesporni, nic jiného, než vy-
čkávati, které mínění v tomto
sporu zvítězí a to s tím úmyslem,
připojiti se pak ke straně, jež zvítězí.
Wolf
Kaiser
Němec
Vídeň
Albry
Frankštát
Čechy
Most
Prado
Frei Presse
10
article
Zda-li p. Pradovi takovou opatrnou
statečností jeho strany se prospěje, o tom
musíme důvodnělpochybovati. Mostecké shro-
máždění nemohlo promluviti poslední slovo-
Zabývalo se celou řadou otázek, jenom ni
koli otázkou dvojdílnosti Čech, ve které
otázce německá strana lidová jest povinna
svým prohlášením vysloviti se jasně. Ně-
mecká strana lidová může zvítěziti jenom
s programem, pro který se prohlásila, bu-
dou-li ji voličové následovati. Může s ním
snad podlehnouti, jestliže ji voličové opustí.
avšak strana německo lidová, neumí-li voli-
čům nic jiného pověděti, než aby sami roz-
hodli, není žádnou stranou, nýbrž čekárnou
pro poslance, kteří se ještě nerozhodli, do
kterého politického vlaku mají vsednouti.
Z Berlína, 13. srpna. »Berline
Tagespost« sděluje: V diplomatických
kruzích se proslýchá, že následkem úmrtí
císařovny vdovy sejde se zamýšlené
schůzky německého císaře s
carem.
Čechy
Berlín
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 13. srpna. (C.-B.) Ministr
kultu a vyučování jmenoval professora na
německé státní průmyslové škole v Plzni
Hugona Lipovského ředitelem odborné
školy pro spracování železa a oceli ve
Vulpmesu (v Tyrolsku).
Ministr kultu a vyučování jmenoval
hlavního učitele na ústavě pro vzdělání
učitelů v Hoře Kutné Vladimíra Mikan
hlavním učitelem na českém ústavě pro
vzdělání učitelů v Praze.
Z Wildparku, 12. srpna. (C.-B.) Král
a královna angličtí přibyli sem zvláštním
vlakem v 7 hod. 10 min. večer.
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) V doln
sněmovně prohlásil Cranborne od-
povídaje na příslušný dotaz, že ruský ministn
zahraničních záležitostí dal anglickému vele-
vyslanci v Petrohradě ujištění, že poselstvo
tibetské nemá významu politického nebo
diplomatického.
V dalším průběhu schůze byla ve dru-
hém čtení schválena osnova zákona týkající
se titulu krále 210 hlasy proti 63. Proti hla-
sovali irští nacionalisté a 3 radikálové.
Mikan
Vídeň
Tyrolsko
Kutná
Wildpark
Londýn
Petrohrad
státní průmyslový škola v Plzeň
český ústav pro vzdělání učitel v Praga
12
article
Z Cronbergu, 12. srpna. (C.-B.) Pře
vezení mrtvoly císařovny Bedřichovy na ná-
draží stalo se stejně slavnostním způsobem
jako převezení do chrámu. Na cestě do na-
draží stálo vojsko špalírem. Dvanáct poddů-
stojníků neslo rakev. Za rakví kráčeli ko-
runní princ a korunní princezna řečtí, prine
Karel z Hessenu s chotí a dvořanstvo ze-
snulé císařovny. Za nosiči pochodní násle-
dovalo měšťanstvo. Když rakev byla zdvi-
hána do vozu, zavířily bubny a vojsko vzdalo
čest. V 10 hod. opustil vlak nádraží.
Z Neapole, 12. srpna. (C.-B.) Mrtvola
Crispova byla přenesena do velkého sa-
lonu vily, kterýž byl proměněn ve smuteční
kapli. Mrtvola jest oblečena v černý šat a
zahalena suknem. Čestnou stráž stojí gari-
baldiáni a vysloužilci. Docházejí nespočetné
telegramy a věnce. V závěti Crispově usta-
novuje se, aby senátor Damiani a dva
jiní přátelé uspořádali jeho listiny a posta-
rali se o uveřejnění jeho memoirů.
Rakev s mrtvolou Crispovou přibude
po lodi ve čtvrtek do Palerma. Pohřbu
zúčastní se veškerá posádka neapolská.
Karel
Crispův
Damiani
Cronberg
Hessen
Neapol
Palermo
13
article
Dopis z Paříže.
Dopis z Paříže.
(Od našeho zvláštního dopisova te le.)
Zákon o společenstvech je odhlasován,
avšak příslušný dekret státní rady, obsahující
podrobnosti a způsob provádění, dosud nevyšel
v úřadním listě. Ale již nyní víme, co bude ob-
sahovati. Zbývá věděti, jaký výsledek bude míti
nový zákon. Jsou čtyři možné hypothesy : 1.
Jisté kongregace jsou autorisovány za nynějšího
regimu. U těchto se nic v zásadě nemění; budou
existovati jako dosud; musí se pouze podrobiti
jistým fiskálním požadavkům. 2. Mezi kongre-
gacemi neautorisovanými některé se podrobí
novému regimu, a budou žádati o právo veřej-
nosti dle nařízení ustanovených parlamentem;
zde mohou vzniknouti obtíže: buď vláda roz-
hodně zamítne autorisaci, buď ústavy dotyčné
budou se zdráhati podrobiti se všem nařízením.
3. Některé neautorisované řehole raději opustí
Francii, než aby se podrobily novému zákonu.
Mnohé z nich již nyní vyjednávají o přesídlení
se do Německa, Hollandska a Rakouska.
To bude míti asi větší dosah politický,
nežli nyní se domníváme. Se stanoviska vše
obecného bude to znamenati ztrátu mnoho mil-
lionů, jež dosud přijímal fisk jako poplatky všeho
druhu, bude o jednu mezeru více v našem roz-
počtu, což je dosti nevýhodné v této chvíli; se
stanoviska lokálního bude to něco jiného, od-
chod kněží, řeholníků atd. bude pro některé
Paříž
Francie
Německo
Hollandsko
Rakousko
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Reformátor.
Rusky napsal B. M. (Strekoza). Přeložil Jaroslav
Rokycana.
Rád navštěvuji svého přítele, státního radu
Ivana Ivanoviče Zátyčku. Tento rozmilý člověk
jest ředitelem kanceláře humánních záležitostí
a uctívá hosty své výbornými havanskými
doutníky.
Navštěvuji-li svého přítele častěji, nesmís
to přičítati této jeho vlastnosti, nýbrž jenom
příčině, že rád s ním sdílím různé myšlenky
Zátyčka jest vyhlášený novotář. Jednoho
večera navštívil jsem Ivana Ivanoviče a zasta
jsem jej v neobyčejném rozčilení.
Chodil rychlým krokem po komnatě a há-
zel rukama, jakoby nějaký neviditelný orkestn
Sotva že mne byl zahledl, přiběhl ke mně
a silně mi rukou potřásaje slavnostně zvolal
»Již to mám!«
Zapomněl jsem, udiven tímto přivítáním
ústa zavříti, ale Zátyčka usadil mne do křesl
a horlivě vykládal:
»Vy víte, že jsem mnohé, v pravdě dobro
dílo vykonal a výsledek jest zřejmý z prac
kancelářských ...«
»O tom nikdo nepochybuje!« pravil jsem
roztržitě. »Každá jednotlivá věc stačí, aby jmeno
vaše na věky zachovala.«
Zátyčka se samolibě usmál.
Strekoza
Rokycan
Zátyčka
Ivan Ivanovič
Rusko
16
article
»Přiznávám se k zásluhám, které mi la-
skavě připomínáte,« odvětil, »já ovšem nezapo-
menu, co vy jste pro mé reformy učinil, jak
jste se osobně namáhal pro uplatnění mých
nových kancelářských nařízení. Urovnání sta-
rých poměrů jsem měl vždy na zřeteli a mohu
nyní s potěšením na úspěch svých oprav hleděti.
Nyní jsem, milý příteli, vymyslil změnu v kan-
celáři, totiž zkrácení doby pracovní. Je to ge-
niální projekt. Hlavní věcí jest upravení denní
práce, která by pro vykonání nejnutnějších
prací vyměřena byla. Neboť, ujišťuji vás, že
prací přetížený úřadník co nejdříve se unaví,
tak že za krátkou dobu k vážnější práci scho-
pen není. Zkrácení pracovní doby jest tedy se
stanoviska zdravotního žádoucno a proto jest
zde nutna důkladná oprava. Souhlasíte s mým
názorem?«
»O, úplně! . . .«
»A proto navrhuji,« pravil Zátyčka vítězo-
slavně, »aby v první řadě doba pracovní zkrá-
cena byla a denní práce na nejnutnější se ob-
mezila. Že by se oprava ta vskutku hravě pro-
vedla, dokáži vám takto. Předně by se musil
stanoviti počet dopisů, které se za jediný den
vyříditi mohou a ten průměr by se nesměl pře-
kročiti. Všechna psaní se postupně vyřídí. U nás
na příklad přichází i odchází denně průměrně
6000 dopisů; rcete, jak byste asi průměr
denní práce stanovil?« tázal se Zátyčka.
Otázka ta mne trochu zarazila. Neodpově-
děl jsem proto přímo na jeho otázku a chtě
jsem mu trochu odporovati.
Zátyček
17
article
»Kdyby však po zavedení vaší novoty ne-
byl stanovený průměr zpracován a při návalu
práce mnohé ležeti zůstalo ?«
»To nic nevadí!« pravil Zátyčka. »Nechá
se na druhý den !«
Nezbylo mi, než před tímto velikánem du-
cha se pokloniti.
Co vše nezmůže bystrý rozum! Jak jedno-
duše i jasně rozřešil Zátyčka otázku, kterouž
si dosud bezvýsledně tak mnohý učenec hlavu
lámal.
Měsíc minul od této naší rozmluvy. Po
celou tu dobu jsem přítele nespatřil. Když jsem
opět k němu zavítal, byl velice rozčilen. Smutně
přicházel mi vstříc a pravil:
»Není již slaven prorok ve své otčině!«
Udiven tímto přivítáním nenalezal jsem
slova k otázce.
»Můj projekt o zkrácení doby pracovní . . .«
»Nepodařilo se vám provedení této zna-
menité myšlenky ?«
»Nepodařilo! .. .«
To mne velice zarmoutilo a dlouhé doby
jsem potřeboval, než jsem Ivana Ivanoviče uti-
šil; podařilo se mi to teprv, když z mých úst
uslyšel, že v jedné vzdálené gubernii úřady vý-
tečnou tu myšlenku za svou přijaly a že se
tam jeho způsob zkrácení pracovní doby vý-
borně osvědčuje dle zásady: »Co nemůže bě-
žet, necháme to ležet.«
Zátyček
Ivan Ivanovič