ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 91065340-66ef-11dc-b109-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 69, place 36, org 3, work 1
1 article
kraje znamenati úpadek, neboť v krajích těch řeholníci kupovali za statisíce zboží, provozovali průmysl, měli velký význam pro hospodářský blahobyt jako výrobci a podnikatelé a jsou ze- jmena proslulé některé klášterní továrny na vý- robu likérů: benediktinky, chartreuse, trappistin a j. Je pravdě podobno, že tyto hospodářsky neblahé důsledky skutku nynější vlády nevzbudí velké sympatie v dotyčných krajích pro nynější vládu. Zdá se, že v těchto končinách neprojde mnoho kandidátů Waldecka-Rousseaua. 4. Ko- nečně jsou kongregace, které se nebudou chtít podrobit novému zákonu, aní odejít, buď proto, poněvadž nemají prostředků k takovému přesí- dlení, buď protože jsou poněkud bojovné povahy.
Waldeck Rousseau ko
2 article
Proti těmto řeholníkům bude nutno za- kročiti energicky, aby se naučili ctíti zákona budou se opakovati známé bouřlivé výjevy z doby Ferryho, kdy řeholníci a řeholnice ná- silně, ozbrojenou mocí byli vypuzováni z klá- šterů. Násilné zakročení je vždy nepopulární ve Francii, ať se již použije proti komukoliv. Jest tudíž možné, že vláda Waldecka Rousseaua neb jeho nástupce neodhodlá se k podobnému dobrodružství, zejmena v předvečer voleb r. 1902 a nechá policejního komisaře v kancelářia četníka v kasárnech. Jaký bude tedy praktický resultát toho všeho? Budget bude zbaven jisté sumy millionů, jichž má velmi zapotřebí, bude dveřmi vyhozen jistý počet řeholníků, kteří se vrátí okny, aniž by se co změnilo, zejmena u vyučujících řeholí, již budou míti na dále své školy a od repu- bliky odpadne několik krajů, jež republika při- vede na mizinu. To vše pro několik set tisíc franků, jež s velkým namáháním bude vláda vymáhati od autorisovaných kongregací. To nestálo věru z práci. Je však pravda, že debata o zákonu kongregačním prodloužila život kabinetu Waldecka- Rousseaua a myslíme, že v tom vězel celý zájem vlády, aby nový zákon byl prosazen.
Ferry Waldeck Rousseau Waldeck Rousseau Francie
3 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pokoření, jakého se v moravských smiřovačkách dostalo »Mor. Orlici«, zbavuje ji filosofického klidu, neboť na místě adjektiv počíná užívati proti nám invektiv ! Uvádějíe obsah rozmluvy dra. Engla s dopisovatelem »N. Fr. Presse«, ovšem s náležitou úpravou, otiskuje i výrok dra. Engla v příčině dohod- nutí moravských vyrovnávačů s poslanci ná- rodní strany svobodomyslné a souhlasu jejího, daného k zahájení moravského vyrovnání. Dr. Engel uvedl, že byla vyrovnací akce na Moravě zahájena ze soukromé pilnosti jednotli- vými osobami, »kteréž se s naší stra- nou sice sdělily, ale ostatně na vlastní účet a risiko postupo- valy — i vůči vlastní straně na
Mor Orlik doktor Engel Morava
4 article
Moravě.« V tomto projevu má prý Morava — tak píše »Mor. Orlice« jisté zadostuči- nění za to, že proti mrzkému podezí- rání »Národních Listů« i předseda klubu mladočeských poslanců v království ote- vřeně prohlásil, že pravdou jest, že mladočeská strana v Čechách před zahájením moravské akce vyrovnávací zvěděla o ní od jejích prvních původců, pp. dr. Perka a soudruhů.« Litujeme velice, že staročeský orgán brněnský v pokladu svých slov octl se již na dně truhlice, jak tomu nasvědčuje jeho obrat o »mrzkém pode- zírání«. Což si »Mor. Orlice« nevidí do — zo- banů. Nám na tom záleží, abychom diskusi o této důležité a tak dalekosáhlé záležitosti ná roda udrželi na oné jisté úrovni polemické. jaká může jedině věci prospěti. Injurie prone- sená brněnským orgánem staročeským jest pak hráčskou chybou, jakýmsi předčasným vynesením trumfů, kteréž za staročeským pal- cem jako vždy tak i na Moravě skládají se z — hrubstev. Víme aspoň, co nás v dalším potírání moravských smiřovaček čeká. »Národní Listy« nikoho nepodezřívaly, nejméně pak »mrzce«, nýbrž prohlásily, že vyrovnání mo- ravské zshájeno bylo bez souhlasu národa če- ského v Čechách a uvedly pro zhoubnost ta- kového počínání nevývratné a nezdrtitelné dů- vody. Obhájci smiřovaček uvedli na to — ze- jmena dr. Žáček v Boskovicích, že dr. Perek po svém dohodnutí se Skénem oznámil svůj soukromý podnik vyrovnací zástupcům národní strany svobodomyslné, že zejmena dr. Engel dříve věděl o zahájené vyrovnací akci než dr.
Mor doktor Perk Žáček Perek Skén Engel Morava Orlice Čechy Boskovice
5 article
Žáček sám. Se strany moravských punktátorů výslovně uvedeno, že provádějí vyrovnání se souhlasem vůdců národní strany svobodomyslné v Čechách a že jí podávají nepřetržité zprávy o postupu této akce. Na to my prohlásili, že neuznáváme žádného plenipotenciáře, který by jmenem národa v Čechách mohl moravské části tohoto národa udělovati souhlas k separátnímu vyrovnání s Němci, jakož vůbec nikdy neopu- stíme stanovisko, že by se tak díti smělo a že by část společného česko-moravsko-slezského tábora směla skládati zbraně, strhati stany a odstěhovati se na nějaký neutrální pás. Doufáme, že jsme tenkrát jasně dovodili zhoubnost separátního vy- rovnání moravského pro naše české poměry stojíme na tomto názoru i dnes. Ve výkonném výboru nár. strany svobodomyslné v Čechách. byla pocítěna správnost našeho stanoviska a my byli s to uveřejniti autentickou zprávu o tom, že ve výkonném výboru pražském nikdy o mo ravské vyrovnací akci jednáno nebylo. Styk moravských původců tamního vyrovnání s jaký- mikoli členy národní strany svobodomyslné v Čechách nepřekročil povahu soukromých roz- mluv a to, co dr. Engel řekl zástupci »N. Fr. Presse« jest přece pro každého, kdo čísti do- vede jasným odmítnutím jakýchkoli zodpovědností za moravské smiřovačky. To jasně pověděno slovy dra. Engla, »že osobnosti ty ostatně na vlastní účet a risiko postupovaly.« »Zdaž průběhem doby stala se o tom shoda, nevím,« dodává dr. Engel. Jak v tomto postupu a průběhu lze mluvit o ně- jakém a dokonce mrzkém podezřívání se strany naší, toť záležitostí svědomí staročeského orgánu brněnského.
Žáček Němec doktor Engel Engl Čechy národní
6 article
— Tři dny kalená střela vylétla dne proti nám z kuše »Hlasu.Národa« a jeví všechny stopy poctivé sic, ale stejně krušné, jako marné práce, jakou si pánové dali s tím, aby svůj šíp co nejdůkladněji otrávili. Leč jest známo. že staročeské »curare« je sice stejně hnusné jako tento pověstný jed, ale jinak úplně ne- škodné. Celkem možno říci, že historická kože- nost proslulého představitele české konservativní žurnalistiky trvá dále s tou toliko změnou, že se do kůže daly moly. Ubohosti, jimiž naplněn jest dnešní výpad »Hlasu Národa« proti nám ve věci, kteráž se ho ko- nečně přímo ani netýká a za něž by se styděl i nejposlednější venkovsky žurnalista, srovnávají se na vlas s úpadkem, ve kterémž se octl statečný ten bojovník od poslední změny redakční. — Narážek »megalomanií« a podobných měl by se vystříhati každý, kdo stižen jest dokázanou »mikrokefalif« — aby- chom váženému sousedu navzájem posloužili také nějakým medicinským výrazem — a co se týče »geniálnosti«, o níž se v dnešním »H. N.e také řeč vede, panuje této závidění hodné vlast- nosti v »Hlasu Národa«, takový nadbytek, ho- tová »embarras de la richesse«, že bylo mu nutno hledati — pojišťovací ventily. Venkovský tisk vypravuje o tom historky, kteréž přestávají býti žertem a vzbuzují skutečnou a nelíčenou soustrast s obětmi, jimiž šposkytnuta příležitost i čas k úvaze, kam vede geniálnost »Hlasu Ná- roda«.
H N richess
7 article
— Herecká bída. Od nějaké doby počíná si slavné místodržitelství aspoň v jedné věci velmi liberálně: v udělování hereckých koncessí pro venkov. Následkem toho jest hereckých společností již tolik, že podniknete-li někam na venek delší výlet, najdete nejen v každém městě, nýbrž i v každé větší vesnici divadlo. Však neptejte se, jakého druhu, neptejte se, kde hrají, na jakém divadle hrají a co hrají Zařízení nejprimitivnější, za jakéž by se každé ochotnické divadlo stydělo, kulisy, opryskanou jakousi hrudkou zbarvené hadry a repertoir, v němž dvě se dotýkají protivy. Buď uslyšíte předpotopní německou fádní frašku, v níž za svého mládí hrála už vaše babička, neb sprostou francouzskou cochonerii, bídně a tak přeloženou, aby lascivnosti presentovaly se, jak se říká. hodně po lopatě. Ještě byste se smířili s vý- kony. Tu i tam naleznete mezi těmi světem se potloukajícími ubožáky skutečné talenty, tak že byste nad osudem nebohých těchto lidí, kteří by za jiných okolností dojista mohli vyniknouti, zplakali. A což návštěva? Ptejte se průměr- ných našich společností. Mizerná všude a bez výjimky. Což je dnes vzdálenost! Za 24 hodin jste z nejkrajnějších Čech v Praze a opět doma. A kdo jednou jen viděl divadlo sku- tečné, tomu otrhaná chata venkovského divadla ovšem nestačí. A je to mnohdy skutečná obět. zříci se požitku letního večera v čerstvém, zdra- vém vzduchu a dáti se na dvě neb tři hodiny zavřít do venkovské šenkovny a dát se tam mučit »Ženichem z hladu«, »Převrženou slán- kou«, »Černým Petrem«. Ředitel, který nie ne- přijme, nic také vydati nemůže. To je jisto.
Petro Čechy Praha
8 article
A násladek toho bída, jež popsati se nedá! Smutnými zkušenostmi poučen, především ven- kovskému herci nikdo už ničeho nepůjčí, z čeho. má ale ubožák žíti, když ředitel mu ani přislí- bených sedm šestáků denně nedá. O kdyby měl je »jisty«, jak pěkně by asi sám se ženou as dvěma dětmi žil, ale týden docela bez krejcaru prožíti s rodinou a hlady neumříti, je umění. Ví bůh, že je. Konec konců je, že společnost se rozprchne, že z celého ensemblu zbude jeden nebo dva, a že za tři, za čtyři dny doplní se opět novými obětmi. A tak to jde dálo. Lid venkovský, u něhož byl druhdy herec vítaným hostem, jejž ochotami zasypával, nenávidí dnes potulné umělce, z nichž mnozí mnohem lépe by se vyšinuli, kdyby síly své duševní i tělesné věnovali povolání sice méně vznešenému, ale solidnějšímu, dnes prostě řečeno, je také mnohá divadelní společnost obyvatelstvu na obtíž.
bůh
9 article
K tomu není dramatické umění, aby ve sbor svých kněží a kněžek pojalo a trpělo každou buď hloupě domýšlivou, neb zkrachovanou exi- stenci, tím méně má způsobilost za ředitele ten, jenž má v kufru několik censurovaných knížek, pár výprav, úloh a trochu hadrů, za něž by vetešník nedal poctivou zlatku. Lidem talento- vaným a k divadlu způsobilým, již živoří dnes jako ti ostatní, by se pak naskytla příležitost ke skutečnému uměleckému poslání na venkově a za podmínek aspoň slušných. Svou ochotou v udílení koncessí sl. místodržitelství existenci kočujících divadel venkovských samo uvádí ad absurdum. — Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Ex- lova, dcera presidenta c. k. soudu krajského a pan Methoděj Brandeys, c. k. soudní auskultant a c. a k. poručík v záloze, slaví manželský sňatek dne 20. t. m. o půl 10. hod. dopol. v chrámu sv. Štěpána v Praze. — Umrtí. Dne 12. t. m. zesnula v Polné paní Magdalena Skryjová v 30. roce věku svého. Pohřeb koná se ve středu dne 14. t. m. o 10. hod. dopolední.
Mařenka Brandeys svatý . Štěpán Skryjová Praha Polná
10 article
— Vyznamenání. Pan Frant. Jenček, kterýž na velkostatku zvěstovském po více než 40 roků ne- přetržitě jako hospodářský kontrolor jest zaměstnán, byl za dlouholetou věrnou službu vyznamenán čest- nou medaillí. — Pamětní deska Tomy ze Štítného. v neděli dne 18. t. m. koná se ve Stítném, malé obci nedaleko Kamenice n. Lipou, Žirovnice, Počátek a Nového Etinku významná slavnost odhalení pamětní desky velikému našemu filosofu Tomě ze Štítného. Slavnostní průvod, zpěvné sbory, řeč J. A. Jindry, ředitele škol v Kamenici n. Lipou, odevzdání desky obci štítenské, toť průběh slavnosti. Škoda, že nepří- ležité spojení jak od Cerekvice Horní, tak od Jindři- chova Hradce nedovolí navštěvovatelům ze vzdále- nějších krajin zúčastniti se oslavy našeho prvního myslitele a buditele lásky k jazyku mateřskému již ve století 14.
František Jenček Toma Štítný Jindra Žirovnice Počátky Cerekvice Jindr Hradec
11 article
Sjezd abiturientů kutnohorské reálky z r. 1876 konal se v minulých dnech v Kutné Hoře. Dostavili se bývali kollegové: Batík Václav, učitel měšť. školy v Poličce, Brzák Frant., ředitel měšť. školy v Nymburce, Černý Josef, řídící učitel na Kaňku, Gottmel Emanuel, techn. adjunkt spolko- vého cukrovaru v Kolíně, Klika Jar., učitel měšť. školy ve Světlé, Kohout Jan, ředitel dolů ve Lhotce u Mor. Ostravy, Köhler Josef, inženýr a spolu- majitel techn. kanceláře, Konopka Jos., soukrom- ník v Praze, Kurzweil, inženýr Assicurazioni Ge- nerali v Praze, Marek Josef, professor ve vojensk, ústavě Herdinově v Praze, Mašín Josef, magistrátní úřadník v Praze, Mifka Boh., c. a k. dělostřelecký vrchní inženýr v Pole, Mladějovský Ant., inže- nýr želez. oddělení zem. výboru v Praze, Ninge Frant., c. k. vrchní kontrolor cukerní daně v Doma- žlicích, Novák J., professor české reálky v Budějo- vicích, Pažout Frant., inženýr v Praze, Peři na Ant., správce školy v Kunicích, Sveřepa Václav, statkář ve Vinařích, Žďárský Václ., úřadník praž- ské obce. Hlavní schůzka byla ve Vlaském dvoře, kdež se k nim připojili vážení hosté Josef Weber rytíř z Pravomilů, c. k. dvorní rada, potom mi- lovaný třídní p. Frant. Aug. Slavík. nyní ředitel reálky v Hodoníně, prof. Em. Leminger a prof.
Brzák František Josef Emanuel Klik Kohout Jan Mor Köhler Konopka Kurzweil Assicurazioni Marek Josef Mašín Mifek Boh Antonín Novák Pažout Václ Weber Aug profesor em Leminger Kutná hoře Nymburk Kaňk Kolín Lhotka Ostrava Praha Kunice Pravomil Hodonín Sveřepa Václav Batík Václav
12 article
Zuvač. V zasedací síni obecního zastupitelstva byli uvítáni starostou p. Macháčkem a náměstkem p. Fr. Doskočilem a radními Sýkorou, Hrabá- kem a Tučkem. Mluvčím abiturientů byl p. Nin- ger, jenž děkoval za poctu v městě, kde tolik milých upomínek se v mysli vybavuje. Na to prohlédli si památnosti města, novou budovu reálné školy, kdež je uvítal p. ředitel Strnad. Po prohlídce odebrali se účastníci do Lorce ke společnému banketu, kamž se dostavili i hosté, ředitel Strnad, prof. Leminger, Erhart, Müller, radové městští a mnohé dámy účast- níků. Řada přípitků srdečných se vystřídala. Dne 5. srpna konány zádušní služby boží za zemřelé kol- legy, čímž milá schůzka po 25 letech ukončena. — Stipendia pro dvoutřídní obchodní školu v Budějovicích. Pro posluchače české ob- chodní školy v Budějovicích, první to odborné školy toho druhu na českém jihu, zřízena jsou dosud tato stipendia: Obchodního gremia v Sedlčanech, okres- ního zastupitelstva v Týně nad Vltavou, okresního zastupitelstva v Pacově, obecního zastupitelstvav Lomnici n. L., obchodní a průmyslové komory v Č. Budějovicích. Několik dalších stipendií bude ještě zřízeno. — Abiturienti ústavu učitelského v Č. Bu- dějovicích z r. 1866 (tehdy byl ústav ještě utra- quistický s převážnou většinou posluchačů českých) sešli se minulý týden po třiceti pěti letech k přátel
Macháček Doskočil Sýkora Tuček Nina Strnad profesor Leminger Erhart Müller Hrabá Lorec Budějovice Sedlčany Týn nad Vltava Pacov Lomnice Č . Budějovice Č . bu dvoutřídní obchodní škola v Budějovice