1
article
kraje znamenati úpadek, neboť v krajích těch
řeholníci kupovali za statisíce zboží, provozovali
průmysl, měli velký význam pro hospodářský
blahobyt jako výrobci a podnikatelé a jsou ze-
jmena proslulé některé klášterní továrny na vý-
robu likérů: benediktinky, chartreuse, trappistin
a j. Je pravdě podobno, že tyto hospodářsky
neblahé důsledky skutku nynější vlády nevzbudí
velké sympatie v dotyčných krajích pro nynější
vládu. Zdá se, že v těchto končinách neprojde
mnoho kandidátů Waldecka-Rousseaua. 4. Ko-
nečně jsou kongregace, které se nebudou chtít
podrobit novému zákonu, aní odejít, buď proto,
poněvadž nemají prostředků k takovému přesí-
dlení, buď protože jsou poněkud bojovné povahy.
Waldeck
Rousseau
ko
2
article
Proti těmto řeholníkům bude nutno za-
kročiti energicky, aby se naučili ctíti zákona
budou se opakovati známé bouřlivé výjevy
z doby Ferryho, kdy řeholníci a řeholnice ná-
silně, ozbrojenou mocí byli vypuzováni z klá-
šterů. Násilné zakročení je vždy nepopulární ve
Francii, ať se již použije proti komukoliv. Jest
tudíž možné, že vláda Waldecka Rousseaua neb
jeho nástupce neodhodlá se k podobnému
dobrodružství, zejmena v předvečer voleb r. 1902
a nechá policejního komisaře v kancelářia
četníka v kasárnech.
Jaký bude tedy praktický resultát toho
všeho? Budget bude zbaven jisté sumy millionů,
jichž má velmi zapotřebí, bude dveřmi vyhozen
jistý počet řeholníků, kteří se vrátí okny, aniž
by se co změnilo, zejmena u vyučujících řeholí,
již budou míti na dále své školy a od repu-
bliky odpadne několik krajů, jež republika při-
vede na mizinu.
To vše pro několik set tisíc franků, jež
s velkým namáháním bude vláda vymáhati od
autorisovaných kongregací. To nestálo věru z
práci. Je však pravda, že debata o zákonu
kongregačním prodloužila život kabinetu Waldecka-
Rousseaua a myslíme, že v tom vězel celý
zájem vlády, aby nový zákon byl prosazen.
Ferry
Waldeck Rousseau
Waldeck
Rousseau
Francie
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pokoření, jakého se v moravských
smiřovačkách dostalo »Mor. Orlici«, zbavuje
ji filosofického klidu, neboť na místě adjektiv
počíná užívati proti nám invektiv ! Uvádějíe
obsah rozmluvy dra. Engla s dopisovatelem »N.
Fr. Presse«, ovšem s náležitou úpravou,
otiskuje i výrok dra. Engla v příčině dohod-
nutí moravských vyrovnávačů s poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné a souhlasu jejího,
daného k zahájení moravského vyrovnání.
Dr. Engel uvedl, že byla vyrovnací akce na
Moravě zahájena ze soukromé pilnosti jednotli-
vými osobami, »kteréž se s naší stra-
nou sice sdělily, ale ostatně na
vlastní účet a risiko postupo-
valy — i vůči vlastní straně na
Mor
Orlik
doktor
Engel
Morava
4
article
Moravě.« V tomto projevu má prý Morava
— tak píše »Mor. Orlice« jisté zadostuči-
nění za to, že proti mrzkému podezí-
rání »Národních Listů« i předseda
klubu mladočeských poslanců v království ote-
vřeně prohlásil, že pravdou jest, že mladočeská
strana v Čechách před zahájením moravské
akce vyrovnávací zvěděla o ní od jejích prvních
původců, pp. dr. Perka a soudruhů.« Litujeme
velice, že staročeský orgán brněnský v pokladu
svých slov octl se již na dně truhlice, jak
tomu nasvědčuje jeho obrat o »mrzkém pode-
zírání«. Což si »Mor. Orlice« nevidí do — zo-
banů. Nám na tom záleží, abychom diskusi o
této důležité a tak dalekosáhlé záležitosti ná
roda udrželi na oné jisté úrovni polemické.
jaká může jedině věci prospěti. Injurie prone-
sená brněnským orgánem staročeským jest
pak hráčskou chybou, jakýmsi předčasným
vynesením trumfů, kteréž za staročeským pal-
cem jako vždy tak i na Moravě skládají se
z — hrubstev. Víme aspoň, co nás v dalším
potírání moravských smiřovaček čeká. »Národní
Listy« nikoho nepodezřívaly, nejméně pak
»mrzce«, nýbrž prohlásily, že vyrovnání mo-
ravské zshájeno bylo bez souhlasu národa če-
ského v Čechách a uvedly pro zhoubnost ta-
kového počínání nevývratné a nezdrtitelné dů-
vody. Obhájci smiřovaček uvedli na to — ze-
jmena dr. Žáček v Boskovicích, že dr. Perek
po svém dohodnutí se Skénem oznámil svůj
soukromý podnik vyrovnací zástupcům národní
strany svobodomyslné, že zejmena dr. Engel
dříve věděl o zahájené vyrovnací akci než dr.
Mor
doktor
Perk
Žáček
Perek
Skén
Engel
Morava
Orlice
Čechy
Boskovice
5
article
Žáček sám. Se strany moravských punktátorů
výslovně uvedeno, že provádějí vyrovnání se
souhlasem vůdců národní strany svobodomyslné
v Čechách a že jí podávají nepřetržité zprávy
o postupu této akce. Na to my prohlásili, že
neuznáváme žádného plenipotenciáře, který by
jmenem národa v Čechách mohl moravské části
tohoto národa udělovati souhlas k separátnímu
vyrovnání s Němci, jakož vůbec nikdy neopu-
stíme stanovisko, že by se tak díti smělo a že by
část společného česko-moravsko-slezského tábora
směla skládati zbraně, strhati stany a odstěhovati
se na nějaký neutrální pás. Doufáme, že jsme
tenkrát jasně dovodili zhoubnost separátního vy-
rovnání moravského pro naše české poměry
stojíme na tomto názoru i dnes. Ve výkonném
výboru nár. strany svobodomyslné v Čechách.
byla pocítěna správnost našeho stanoviska a my
byli s to uveřejniti autentickou zprávu o tom,
že ve výkonném výboru pražském nikdy o mo
ravské vyrovnací akci jednáno nebylo. Styk
moravských původců tamního vyrovnání s jaký-
mikoli členy národní strany svobodomyslné
v Čechách nepřekročil povahu soukromých roz-
mluv a to, co dr. Engel řekl zástupci »N. Fr.
Presse« jest přece pro každého, kdo čísti do-
vede jasným odmítnutím jakýchkoli zodpovědností
za moravské smiřovačky. To jasně
pověděno slovy dra. Engla, »že osobnosti ty
ostatně na vlastní účet a risiko
postupovaly.« »Zdaž průběhem doby stala
se o tom shoda, nevím,« dodává dr. Engel. Jak
v tomto postupu a průběhu lze mluvit o ně-
jakém a dokonce mrzkém podezřívání se strany
naší, toť záležitostí svědomí staročeského orgánu
brněnského.
Žáček
Němec
doktor
Engel
Engl
Čechy
národní
6
article
— Tři dny kalená střela vylétla dne
proti nám z kuše »Hlasu.Národa« a jeví všechny
stopy poctivé sic, ale stejně krušné, jako marné
práce, jakou si pánové dali s tím, aby svůj
šíp co nejdůkladněji otrávili. Leč jest známo.
že staročeské »curare« je sice stejně hnusné
jako tento pověstný jed, ale jinak úplně ne-
škodné. Celkem možno říci, že historická kože-
nost proslulého představitele české konservativní
žurnalistiky trvá dále s tou toliko změnou,
že se do kůže daly moly. Ubohosti, jimiž
naplněn jest dnešní výpad »Hlasu Národa«
proti nám ve věci, kteráž se ho ko-
nečně přímo ani netýká a za něž by se
styděl i nejposlednější venkovsky žurnalista,
srovnávají se na vlas s úpadkem, ve kterémž
se octl statečný ten bojovník od poslední
změny redakční. — Narážek »megalomanií«
a podobných měl by se vystříhati každý, kdo
stižen jest dokázanou »mikrokefalif« — aby-
chom váženému sousedu navzájem posloužili
také nějakým medicinským výrazem — a co se
týče »geniálnosti«, o níž se v dnešním »H. N.e
také řeč vede, panuje této závidění hodné vlast-
nosti v »Hlasu Národa«, takový nadbytek, ho-
tová »embarras de la richesse«, že bylo mu
nutno hledati — pojišťovací ventily. Venkovský
tisk vypravuje o tom historky, kteréž přestávají
býti žertem a vzbuzují skutečnou a nelíčenou
soustrast s obětmi, jimiž šposkytnuta příležitost
i čas k úvaze, kam vede geniálnost »Hlasu Ná-
roda«.
H N
richess
7
article
— Herecká bída. Od nějaké doby počíná
si slavné místodržitelství aspoň v jedné věci
velmi liberálně: v udělování hereckých koncessí
pro venkov. Následkem toho jest hereckých
společností již tolik, že podniknete-li někam na
venek delší výlet, najdete nejen v každém
městě, nýbrž i v každé větší vesnici divadlo.
Však neptejte se, jakého druhu, neptejte se,
kde hrají, na jakém divadle hrají a co hrají
Zařízení nejprimitivnější, za jakéž by se každé
ochotnické divadlo stydělo, kulisy, opryskanou
jakousi hrudkou zbarvené hadry a repertoir,
v němž dvě se dotýkají protivy. Buď uslyšíte
předpotopní německou fádní frašku, v níž za
svého mládí hrála už vaše babička, neb sprostou
francouzskou cochonerii, bídně a tak přeloženou,
aby lascivnosti presentovaly se, jak se říká.
hodně po lopatě. Ještě byste se smířili s vý-
kony. Tu i tam naleznete mezi těmi světem se
potloukajícími ubožáky skutečné talenty, tak že
byste nad osudem nebohých těchto lidí, kteří
by za jiných okolností dojista mohli vyniknouti,
zplakali. A což návštěva? Ptejte se průměr-
ných našich společností. Mizerná všude a bez
výjimky. Což je dnes vzdálenost! Za 24 hodin
jste z nejkrajnějších Čech v Praze a opět
doma. A kdo jednou jen viděl divadlo sku-
tečné, tomu otrhaná chata venkovského divadla
ovšem nestačí. A je to mnohdy skutečná obět.
zříci se požitku letního večera v čerstvém, zdra-
vém vzduchu a dáti se na dvě neb tři hodiny
zavřít do venkovské šenkovny a dát se tam
mučit »Ženichem z hladu«, »Převrženou slán-
kou«, »Černým Petrem«. Ředitel, který nie ne-
přijme, nic také vydati nemůže. To je jisto.
Petro
Čechy
Praha
8
article
A násladek toho bída, jež popsati se nedá!
Smutnými zkušenostmi poučen, především ven-
kovskému herci nikdo už ničeho nepůjčí, z čeho.
má ale ubožák žíti, když ředitel mu ani přislí-
bených sedm šestáků denně nedá. O kdyby měl
je »jisty«, jak pěkně by asi sám se ženou as
dvěma dětmi žil, ale týden docela bez krejcaru
prožíti s rodinou a hlady neumříti, je umění.
Ví bůh, že je. Konec konců je, že společnost
se rozprchne, že z celého ensemblu zbude jeden
nebo dva, a že za tři, za čtyři dny doplní se
opět novými obětmi. A tak to jde dálo. Lid
venkovský, u něhož byl druhdy herec vítaným
hostem, jejž ochotami zasypával, nenávidí dnes
potulné umělce, z nichž mnozí mnohem lépe
by se vyšinuli, kdyby síly své duševní i tělesné
věnovali povolání sice méně vznešenému, ale
solidnějšímu, dnes prostě řečeno, je také mnohá
divadelní společnost obyvatelstvu na obtíž.
bůh
9
article
K tomu není dramatické umění, aby ve sbor
svých kněží a kněžek pojalo a trpělo každou
buď hloupě domýšlivou, neb zkrachovanou exi-
stenci, tím méně má způsobilost za ředitele ten,
jenž má v kufru několik censurovaných knížek,
pár výprav, úloh a trochu hadrů, za něž by
vetešník nedal poctivou zlatku. Lidem talento-
vaným a k divadlu způsobilým, již živoří dnes
jako ti ostatní, by se pak naskytla příležitost ke
skutečnému uměleckému poslání na venkově a
za podmínek aspoň slušných. Svou ochotou v
udílení koncessí sl. místodržitelství existenci
kočujících divadel venkovských samo uvádí ad
absurdum.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Ex-
lova, dcera presidenta c. k. soudu krajského a pan
Methoděj Brandeys, c. k. soudní auskultant a
c. a k. poručík v záloze, slaví manželský sňatek
dne 20. t. m. o půl 10. hod. dopol. v chrámu sv.
Štěpána v Praze.
— Umrtí. Dne 12. t. m. zesnula v Polné paní
Magdalena Skryjová v 30. roce věku svého.
Pohřeb koná se ve středu dne 14. t. m. o 10. hod.
dopolední.
Mařenka
Brandeys
svatý . Štěpán
Skryjová
Praha
Polná
10
article
— Vyznamenání. Pan Frant. Jenček, kterýž
na velkostatku zvěstovském po více než 40 roků ne-
přetržitě jako hospodářský kontrolor jest zaměstnán,
byl za dlouholetou věrnou službu vyznamenán čest-
nou medaillí.
— Pamětní deska Tomy ze Štítného. v
neděli dne 18. t. m. koná se ve Stítném, malé obci
nedaleko Kamenice n. Lipou, Žirovnice, Počátek a
Nového Etinku významná slavnost odhalení pamětní
desky velikému našemu filosofu Tomě ze Štítného.
Slavnostní průvod, zpěvné sbory, řeč J. A. Jindry,
ředitele škol v Kamenici n. Lipou, odevzdání desky
obci štítenské, toť průběh slavnosti. Škoda, že nepří-
ležité spojení jak od Cerekvice Horní, tak od Jindři-
chova Hradce nedovolí navštěvovatelům ze vzdále-
nějších krajin zúčastniti se oslavy našeho prvního
myslitele a buditele lásky k jazyku mateřskému již
ve století 14.
František
Jenček
Toma
Štítný
Jindra
Žirovnice
Počátky
Cerekvice
Jindr
Hradec
11
article
Sjezd abiturientů kutnohorské reálky
z r. 1876 konal se v minulých dnech v Kutné Hoře.
Dostavili se bývali kollegové: Batík Václav, učitel
měšť. školy v Poličce, Brzák Frant., ředitel měšť.
školy v Nymburce, Černý Josef, řídící učitel na
Kaňku, Gottmel Emanuel, techn. adjunkt spolko-
vého cukrovaru v Kolíně, Klika Jar., učitel měšť.
školy ve Světlé, Kohout Jan, ředitel dolů ve Lhotce
u Mor. Ostravy, Köhler Josef, inženýr a spolu-
majitel techn. kanceláře, Konopka Jos., soukrom-
ník v Praze, Kurzweil, inženýr Assicurazioni Ge-
nerali v Praze, Marek Josef, professor ve vojensk,
ústavě Herdinově v Praze, Mašín Josef, magistrátní
úřadník v Praze, Mifka Boh., c. a k. dělostřelecký
vrchní inženýr v Pole, Mladějovský Ant., inže-
nýr želez. oddělení zem. výboru v Praze, Ninge
Frant., c. k. vrchní kontrolor cukerní daně v Doma-
žlicích, Novák J., professor české reálky v Budějo-
vicích, Pažout Frant., inženýr v Praze, Peři na
Ant., správce školy v Kunicích, Sveřepa Václav,
statkář ve Vinařích, Žďárský Václ., úřadník praž-
ské obce. Hlavní schůzka byla ve Vlaském dvoře,
kdež se k nim připojili vážení hosté Josef Weber
rytíř z Pravomilů, c. k. dvorní rada, potom mi-
lovaný třídní p. Frant. Aug. Slavík. nyní ředitel
reálky v Hodoníně, prof. Em. Leminger a prof.
Brzák
František
Josef
Emanuel
Klik
Kohout
Jan
Mor
Köhler
Konopka
Kurzweil
Assicurazioni
Marek Josef
Mašín
Mifek Boh
Antonín
Novák
Pažout
Václ
Weber
Aug
profesor
em
Leminger
Kutná hoře
Nymburk
Kaňk
Kolín
Lhotka
Ostrava
Praha
Kunice
Pravomil
Hodonín
Sveřepa Václav
Batík Václav
12
article
Zuvač. V zasedací síni obecního zastupitelstva byli
uvítáni starostou p. Macháčkem a náměstkem p.
Fr. Doskočilem a radními Sýkorou, Hrabá-
kem a Tučkem. Mluvčím abiturientů byl p. Nin-
ger, jenž děkoval za poctu v městě, kde tolik milých
upomínek se v mysli vybavuje. Na to prohlédli si
památnosti města, novou budovu reálné školy, kdež
je uvítal p. ředitel Strnad. Po prohlídce odebrali
se účastníci do Lorce ke společnému banketu, kamž
se dostavili i hosté, ředitel Strnad, prof. Leminger,
Erhart, Müller, radové městští a mnohé dámy účast-
níků. Řada přípitků srdečných se vystřídala. Dne 5.
srpna konány zádušní služby boží za zemřelé kol-
legy, čímž milá schůzka po 25 letech ukončena.
— Stipendia pro dvoutřídní obchodní
školu v Budějovicích. Pro posluchače české ob-
chodní školy v Budějovicích, první to odborné školy
toho druhu na českém jihu, zřízena jsou dosud tato
stipendia: Obchodního gremia v Sedlčanech, okres-
ního zastupitelstva v Týně nad Vltavou, okresního
zastupitelstva v Pacově, obecního zastupitelstvav
Lomnici n. L., obchodní a průmyslové komory v Č.
Budějovicích. Několik dalších stipendií bude ještě
zřízeno.
— Abiturienti ústavu učitelského v Č. Bu-
dějovicích z r. 1866 (tehdy byl ústav ještě utra-
quistický s převážnou většinou posluchačů českých)
sešli se minulý týden po třiceti pěti letech k přátel
Macháček
Doskočil
Sýkora
Tuček
Nina
Strnad
profesor
Leminger
Erhart
Müller
Hrabá
Lorec
Budějovice
Sedlčany
Týn nad Vltava
Pacov
Lomnice
Č . Budějovice
Č . bu
dvoutřídní obchodní škola v Budějovice