3
masthead
26. května 1908.
5
article
Setřování. Vláda vynasnaží se zvlášť v oboru správy
o vyrovnání nynějších rozporů, aby učiněny byly
přípravy k trvalému míru mezi oběma národnostmi.
Ministr žádá za zamítnutí pilnosti. (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Posl. ryt. Malachovski praví: Prohlašujemev
souhlasu se všemi, jimž je zákon a právo svatým
že odsuzujeme všechny přehmaty a žádáme, aby
byly potrestány. Avšak spory o zákonnost zemských
voleb patří jen před autonomni forum zemského sně-
mu. Ukrajinci nemají práta mluviti zde jako zá-
stupci národa. Vyčítá jim, jsa přerušován výkřiky
štvaní a popuzování. Ruská mládež vychovává se
v zůšti proti Polákům. Poláci přejí si klidného spolu-
žití, žádají spravedlnost a přísné používání zákonův
Troufá, že dojde ku pokojnému postupu proti společ-
nému nepříteli. Poláci budou míti k tomu dosti do-
bré věle.
Budeme pracovati dále ke Klahu svého a vašeho
národa, budeme dále bojovati za ideály svobody, rov-
nesti, spravedlnosti, lásky k blížnímu a s boží po-
meci zvítězíme bez vás, přes vás a proti vám, kteř
jste nepřáteli svého vlastního národa. (Hlučná po-
chvala mezi Poláky: řečníku gratulují.)
Posl. Trylovský volal: Pryč s volebními pod-
vodníky! a byl volán k pořádku.
K návrhu Deluganovu rokování uzavřene
a hlavními řečníky zvolení poslanci Masaryk (proh
a Stapyňski (proli)
Posl. Mazaryk bude hlasovati pro pilnost návrho
z osobních, národních i politických důvodů. Celé ro-
kování je pod dojmem tragického činu ve Lvově.
Posl
Ukrajinec
Polák
Deluganův
Masaryk
Stapyňski
Trylovský
Lvov
6
article
Neschvaluje žádnou anarchistickou theorii. V činu
Sičvnského spatřuje příznačný zjev anarchistického
terorismu a musí jej zavrhovati. Dokazuje zevrubně
na základě dějepisných dat, proč jsou Čechové Ru-
sům bližší, než Polákům. Promlouvá o stanovisku
Poláků k Čechům, klerí mají ve zcela určitých otáz-
kách námitky profi posavadní polifice Poláků. Po
ukazuje na původní stanovisko Poláků k reformě vo-
lebního řádu, jakož i na to, že Poláci hlasovali pro
výminečný stav v Praze. Čechové nechovají prot
k Polákům nenávist; jednají s nimi s jistou zdrželi-
vestí Otázka polská je každému Slovanu otázkou
důležitou a závažnou. Polská šlechta souvisí vnitiní
svou podstatou se šlechtou rakouskou; Rakousko a
rakouskou šlechtu, v jejímž smyslu jest celá správa
posud vedena, sluší činiti zodpovědnou za to, nena-
byla-li šlechta v Haliči tak velkého významu
Rakouská správa je dosud aristokratická a místo-
Hržitel v Čechách je zrovna tak jako v Haliči velkým
pánem, jenž provádí svou vlastní politiku a proli
němuž jsou ministři často velmi slabí. Dnes blíží se
nám velmi zpačně Poláci jak svou taktikou, tak svým
stanoviskem k Rusům.
Čecho
Polák
Rus
Praha
Rakousko
Halič
Čechy
Hržitel
7
article
Pokud jde o stranu ruských poslanců v parla-
mentě, vykazuje se všemi přednostmi, avšak i urči-
tými vadami opravdové lidové strany. Avšak není jí
snadno vytvořiti z agitátorů v dobrém smyslu parla-
mentní politiky. V politice třeba trpělivosti. Poláei
měli by hájiti politiku smírlivosti a učiniti svým
programem krásné slovo hraběnky Potocké
Poslední řeč ministra vnitra musila Rusy po-
Bouřiti. Ani dnešní nebyla šťastná. Rečník bude hla-
sovati pro pilnost a meritum. Podobné poměry, jako
v Haliči, vyskytují se také ve správě Čech a Moravy.
Zavládly však také v parlamentě a působí opět na
Halič a jiné země. Všude třeba zavésti pořádek To
neznamená však, aby proti stranám nebo některému
národu zakročilo s surově a násilně. (Hlučná po-
chvala a potlesk.)
Posl. Stapiňský diví se, že posl. Masaryk mluvi
jako hlavní řečník pro. Poláci myslili dosud, že vši
chni Čechové jsou autonomisty a odvozují z toho dů
sledky. Jako autonomisté měli by však uznati, že zá-
ležitosti zemských voleb nemohou býti rozhodo
vány v rakouském ústředním parlamentě. Ruské ná
vrhy a řeči mají za účel pouze vzbuditi ve sněmovně
nepřátelskou náladu proti Polákům. Netieba však se
nám obávati, že by našla se zakouská vláda, sloužíc
říšským zájmům, která by zaujímala vůči nám Polá-
kům tak nepřátelské slanovisko, jak přejí si Ukra-
jinci. Situace ruského i polského národa v Haliči je
smutna. Není však zaviněna národnostními spory.
Potocká
Rus
Posl
Masaryk
Polák
Čecho
Halič
Čechy
Morava
8
article
Řečník poukazuje na společný postup polské strany
lidově s Rusy při dřívějších volbách. Posl. Staruch
chtěl býti hespitantem polské lidové strany. Posl
Staruch volá: Nestydatý lháři!) Pouze strach před
ztrátou mandátů rozzuřil ruské poslance. Polský ná-
rod vyplnil vždy všechny povinností ke svému bra-
trskému národu. Nejhorší volební nešvary provádějí
kdo si na ně stěžují. Zamítnutí předložených návího
je v zájmu Rusů i Poláků, kte.i vždy budou hledat
cestu ke smíření s ruským národem. Lepší budouc
nost lze očekávati pouze při svorně práci. (Hlučný
souhlas a pollesk mezi Poláky)
Posl. Petruškjevič v doslovu prosí sněmovnu
by hlasovala pro pilnost, aby Rusům ukázalo se
mohou-li dosíci lepšího osudu cestou zákonnou, nebo
jsou-li nuceni voliti cestu jinou. (Hlučný souhla
mezi Rusy)
Posl. Vityk v doslovu prohlásil, že zamítavé sta-
novisko polského klubu k návrhům svědčí o. jeho
špatném svědomí. (Hlučná pochvala.)
Za věcných oprav posl. Staněk vytkl, že posl
Masaryk pronesl svou řeč, jakoby mluvil jménem
všech zástupců českého národa. Prohlašuje jménen
svého klubu, že Masaryk nebyl zmocněn mluvili jmé-
nem českých agrárníků Názory Masarykovy sluší
považovati jen za jeho soukromé mínění. (Pochvala.
Posl. dr. Čelakovský připojil se jménem svých
politických přátel ke Staňkovu prohlášení, pravě, ž
nejen on, ale i jeho přátelé z autonomistických a po-
litických důvodů považují za svou povinnost hlaso
vati proti pilnosti. (Pochvala.)
Pilnost obou návrhů propadla
Přiští schůze bude z ejtra
Rus
Posl
Polák
Staněk
Masaryk
Masarykův
doktor
Čelakovský
Staňkův
9
article
Politické zorávy domáci.
Politické zorávy domáci.
V Praze, 25. května. (Zvýšen! vojen
ských latů.) Demise, podaná společným
ministry bar. Aehrenthalem a Schön
aichem, byla panovníkem zamítnuta, zpráva
o tom vydá se v nejbližší době. »Fremdlt«,
jenž minule už vysvětlil, proč oba ministři byl
nuceni demisi podati a zároveň připomenul, že
demise přijata nebude, poněvadž dohoda ve spo-
lečné ministerské poradě se stala po předběž-
ném schválení panovníkovu, chlácholí opět na
úvodním místě křesťanské sociály, kteří se do-
sud nespřátelili s porážkou, kterou utrpěli v této,
svévolně jimi vyvolané aféře. List bar. Aehren-
thala píše totiž: »Otázku důstojnických platů
a zlepšení příjmů mužstva bylo za okolností.
jak se vyvinuly, možno urovnati jen kompromi
sem. Každý kompromis předpokládá ústupky
Rakouské ústupky v této otázce týkají se ter
mínu a jen v nepatrné míře úvěru. Důstojnické
píaty a žold mužstva zvýší se bez jakýchkol
vojensko-politických ústupků Maďarům. Poda-
řilo se mimo to na místo pouhého přání, aby
se zlepšila také strava mužstva, doelliti dohody.
takže ono přání se vtělí už v položku rozpočto-
vou. Stanovisko rakouské uznáno tedy uher
skou vládou v mnohých kusech. Celý kompro-
mis jest prodehnut duchem loválné ústupnosti,
jaký se jevil také při vyrovnání. Je slušný
přijatelný.«
Ovšem křesťanští sociálové se dosud durd
a zvláště posl. Schraffl, který je spolu s hr
Latourem autorem návrhů, podaných v rakouské
delegaci, nechce ani slyšet o smíru. V »Reichsp.
vykládá, že ministry bar. Aehrenthala a Schö
naicha nemůže sprostiti převzatých závazků an
většina rakouské delegace, poněvadž oba ministr
své sliby nedali pouze delegaci, nýbrž každému
jednotlivému delegátu zvlášť a mohou tedy zá-
vaznosti, vyplývajíeí z jejich slibů, sproštění
býti pouze jednomyslným usnesením
celé delegace.
Aehrenthal
Schön
Maďar
Schraffl
V Reichsp
Praha
10
article
To jest ovšem povážlivé, a sice tím více
že dnes vlastně žádná rakouská delegace už ne-
existuje, neboť vykonavši v únoru svou práei
byla předsedou Fuchsem uzavřena a tln
jeji pravomoc skončila. Rakouská rišská rada
podobně jako sněm uherský, budou voliti nove
delegace a tu je otázka, bude-li posl. Schrafí
do delegace zase zvolen, aby tam mohl bar
Aehrenthalovi projeviti svou osobní důvěru neb
nedůvěru.
Z Pešti, 22. května. (Volební opre-
v a. — Nová universita.) V ministenstvě
vnitra jest osnova volební opravy pro uherský
sněm úplně hotova a hr. Andrássy podáva
již o ní zprávu panovníkovi za svého posledního
slyšeni. V krátce dozví se i veřejnost, jaké jsou
hlavní zásady této opravy. Dle „P. L.“ hr. An-
drássy ohlásí již ve středu ve sněmovně, kdy
jí předloží celou ospovu a při té příložitost
podá také hrubé obrysy celé opravy. — Ve
schůzi debrecinského konventu reformovano
církve sdělili hr. Štěp. Tisza a posl. Kolom
Thaly, že vláda se rozhodla zříditi třetí ma-
derskou universitu v Debrecíně. Do rozpočtu na
r. 1910 bude na ten účel vřaděn státní příspě-
vek 2 milionů korun, rovnající se částce, věno-
vané již na novou universitu od různých dárců.
Fuchs
Aehrenthal
Andrássy
P L
Štěp
Tisza
Pešť
Debrecín
Nová univerzita
11
article
Z Pešli, 22. května. (Jak se Maduř
zbavují oposice.) Sněmovní immunitn
výbor zbavil opět celou řadu slevenských a ru-
munských poslanců immunity, aby mohli byt
maďarskými soudy převedeni z parlamentu do
státního vězení. „Slov. Týždon.“ pronáší mi
nění, že hr. Andrássy chce se zbaviti všech opo-
sičných poslanců dříve, než se ve sněmovně
začne projednávai volební oprava. Nové procesy
„pro pobuřování“ maji na krku Slováci dr. P-
vel Blaho, Ferd. Skyčák, dr. Milan I van
ka, Milan Hodža a Method Bella. Posl
Juriga už sedí ve Vácově, takže ze Slováku
zůstane ve sněmovně prozatím jen Kollár
Blaho a Skyčák mají po deseti procesech
Ivánka šest. Z Rumunů čekají na odsodzen
„pro pobuřování“ dr. Maniu, dr. Vajda, d
Succiu, Oncu, Pop a dr. Vlad.
Andrássy
Slovák
doktor
Blaha
Ferd
I ka
Hodža
Bell
Posl Juriga
Vácův
Kollár Blaha
Ivánek
Rumun
Manio
Vajda
Oncu
Vlad
d Succia
12
article
Co se v Uhrách rozumí slovem „pobuřo
vání“, vysvítá z obžaloby dra. Ivánky. Za doby
voleb pravil v kandidátní řeči: Uhry jsou jak
matka, mající pět dětí: Sleváky, Maďary, Ru-
muny, Němse a Srby. Jako každ? matka má
podporovati všechny své děti, tak i my žádáme
aby nás vlast-matka všeenny stejně podpor-
vala. Neboť nebyla by to pořádná matka, kter
by při obědě jedr smu dítěti dala plnou misku
b0c
BmSv
ostatním dětem by nedala nic, snad ještě by je
udeřila po ústech. Toto podobenství vyslechl
četník a podal na kandidáta žalobu pro „pobuřo-
vání proti Maďarům“, ježto prý hlásal, že v téte
zemi Maďali všechno sežerou a Slováci dostanou
leda přes hubu. Četník Ivánkovu řeč trochu
přiozdobil, soud dá četníkovi ovšem za pravdu
a slovenský poslanec půjde za mříže, aby pan
ministrovi nepřekážel dělati „spravedlivou vo-
lební opravu“
Ivánek
Uher
Maďar
Srba
Slovák
Ivánkův
Uhry
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Věci černohorské.
Dnes na Cetyni začíná přeličení pr
spiknutí na život knížete Niikoly
ačlevů jeho dynastie, o něm podrobnější
zprávy čtenář nalezne mezi telegramy. Spiknutí
bylo odhaleno loni na podzim a hlavní přeličeni
mělo se konati v prosinci, ale bylo odročeno, pro-
tože podstata jeho ještě nebyla náležitě vyjasněna.
Spiknutí vzbudilo velikou sensaci, neboť r ee-
lém světě oylo ustáleno mínění, že něco tako-
vého je nemožno při slavných zásluhách a Čar
nou Horu, kterych si kníže Nikola dobyl jak
na bojišti, tak jako moudrý zeměsprávce, ne-
nechavší minouti roku bez prospěšné reformy
ať v oboru veřejné správy, ať školství nebo ko-
munikací. On Černou Horu rozšířil k moři, zpro-
tínal ji silnicemi a nyni se stará, aby černohor-
ský Bar byl se strany západní východiskem ve-
liké balkánské transversálky. Kníže Nikola na-
učil srhské mohamedány a srbské pravoslavné.
aby se ne Černé Hoře snášeli, eož samo je dílem
velikým a svědčí jak o jeho ušlechtilé mysli, tak
neobyčejné politické dovednosti. Dílo života
svého dovršil darováním národu konstituce. Čin-
nost jeho je bohata zásluhami o Černou Horu.
zásluhami, kterých dobýval nejen svým panovni
čím talentem, nýbrž i opravdovou láskou k lidu
a zemi, na jejíž prospěch myslil dnem i nocí
Zásluhy jeho nejsou ovocem několika let, ný
brž dlouhého panování, nyní už bezmála čtyři
cetiletého. Zbývá ovšem i na Černé Hoře ještě
mnché, aby bylo vykonáno. Ale co nevykonáno
nelze u knížete Nikoly nazvati opomenutím. Ta
kové poměry nejsou nikde a nikdy nebyly, aby
možno bylo prohlásiti: zde, v télo zemi již vy
konáno všecko a ničeho již netřeba. I ra mladí
pokelení všude se dostane, aby budovala dí
národní — kéž by je skutečně budovala a ne
bořila!
Nikola
ný Hora
Černá hoře
14
article
Světu bylo loni připraveno nemírné překva
pení novinami z Cetyně, že na život knížete Ni
koly a členů jeho rodu bylo nastrojeno spil. ate
Spiknutí bylo vyzrazeno a zmařeno, někte
účastníci zatčení na Černé Hoře, jiní zůstal
mimo vlasť. Jak se podivilo mimočernohorsk
obecenstvo tomuto spiknuti, jak za nemožnéa
neodůvodněně je považovalo, o tom nejlépo
svědčí, že rázem došlo víry psočení; šířené ci
zím tiskem, jakoby spiknutí nebylo opravdové
nýbrž na oko nastrojené nynějším předsedo
černohorského ministerstva, drem. Lazou Tomi
novičem, jenž prý si chtěl před knížetem za
hráti na spasitele jeho života a tím se upevni
i v jeho přízni, i na svém křesle. Mínění to je
za hranicemi černohorskými rozšířeno dosud.
Tak pevně je veřejné minění přesvědčene, že
není možná, aby o život knížete Nikely a o vy-
hlazení jeho krve ukládali Černehorci.
novič
Nikel
Černá hoře
15
article
Během dlouhého vyšetřování nepronikly na
veřejnost o černohorském spiknufi žádné bližší
zprávy. V den zahájení přelíčení přistupujeme
k věci právě tak záhadné, jako byla před pět
šesti měsíci. Budeme klidně a nepodjatě sledo
vati vývoj děje, jenž se v cetyňské soudnici ode
hraje. Avšak na tom nemůžeme přestati. Na
šemu českému obecenstvu je zapotřebí hlubšího
pohledu do černohorských poměrů v posledn
době a do intrik, kterými je Černá Hora obe
tkána. Až to vše bude vyjasněno v celkový
obraz, teprve bude jasno, oč šlo v tomto daném
případě, oč vůbec naproti Černé Hoře běží
komu.
Za tm účelem podáváme řadu informativnýeh
článků z péra jihoslovanského politika, jenž
do poměrů jest úplně zasvěcen, znám je nám
svou láskou ku pravdě i k srbskému národu
má všechny vlastnosti, aby podal poučení pra
divé, nikomu zbytečně nepřitěžující, ale nepod
kuřující.
Doporučujíce tyto články pozornosti čtenái
stva, ještě podotýkáme, že pisatel jejich nen
Černohorec a může se tedy na věc dívati objek-
tivné.
1or
16
article
Štvanice na knížete Nikolu v srbských
chorvatských listech začala, když v Srbsku byl
u vlády mladoradikálové či „samostalei“. V Běle
hradě se našlo několik studentů Černohorců,
kteří se jali pokračovati v práci známého špe
houna Sávy Ivanoviče, jenž byl králi Milanov
pomocníkem proti knížeti Nikolovi a nynís
zdržuje v Terstu. Štvanice vytýkala knížeti Ni
kolevi despotism, ale neutichla, když dal Čern
Hoře ústavu, nýbrž stala se ještě bezohlednějsí
a dravější. Lže a klevety na knížete neznaly
hranic. Stalo se na př., že na Cetyni náhle ze-
mřel náměstek ministra spravedlnosti, Milo
Šaulič. Bělehradské demokratické orgány „Dne-
tni List“ a „Štampa“ — noslední jest jediný
srbský list, jejž zná vídeňská žurnalistika,
„C. B.“— tvrdily, že ministra otrávil kn. Nikola.
Když tento očividný nesmysl nepřestávaly opa
kovati, kníže dai tělesné ostatky Šauličovy po
slati do Vídně na kliniku, kde povolanými znal
konstatováno, že otráven nebyl. Řečené listy
ani potom nepřestaly svou klevetu opc kovati.
Černohorec
Sáva Ivanovič
Milanov
Nikolov
Čern
List
Štamp
Srbsko
Běla hradit
Terst
Vídeň
Mila Šaulič
17
article
Štvanice na knížele Nikolu nabývala čín
dále, lím větších rozměrů, a do její organisaee
přibírány stále nové síly. V Bělehradě byli d
redakcí řečených listů zváni černohoršti stu
denti, podněcováni proti svému panovníkovi
duše jim otravovány. Tam se scházeli i ti Sebové
bělehradští, kteří jsou známi jako vídeňšt
najatci a kleří také v Srbsku vyvolali celě krise
jen aby Srbsko koupilo rakouská děla
Intriky a štvanice na knížete Nikolu stupňo-
vály se tou měrou, jakou pokračovala na Černo
Hoře dílo změny vládního systemu. Klub černo
horských studentů v Bělehradě spisoval prokla
mace a pamflety proti knížeti Nikolovi a jeh
vládě a v „Stampě“ byla uveřejněna s podpisem
„Černohorská omladina“ proklamace k lid
černohořskému a doporučen mu za nejspolehli
vější lék proti všemu zlu „srbský 29. máj“ —
kralovražda. (V ten den dle st. kal. zavražděn
srbský král Alexandr.) Jako druhý lék doporu
čena ruská revoluce. V Bělehradě bylo tištěno
na tisíce takových a jiných proklamací, jež po-
sílány přes Sarajevo na Černou Horu.
Touto cestou dostaly se do Drobňáků po-
hraničného plemene černohorského, kde byly
zachyceny.
Státní prokuratura černohorská žaluje dva-
náct studentů, podepsavších proklamace prot
knížeti a jeho vládě.
Nikolov
Bělehrad
Srbsko
Sarajevo
Černá Hora
18
article
Mladoradikálná strana srbská svolala mee
ting svých přivrženců, jenž přijal resoluci na
obranu černohorské omladiny a drze vystoupil
proti knížeti Nikolovi. Tato resoluce byla uve-
řejněna v hlavním orgánu mladoradikálném
„Odjeku“, a v ostatních listech nynější srbsk
oposice.O
Mezitím ještě dříve založen byl v Bělehrad
list „Slovenski Jug“ s programem vzájemnost
jižních Slovanů, tody Srbů, Chorvatů, Slovineů
a Bulharů. Mezi všemi jihoslovanskými kmeny
vždycky bylo dosti lidí, kteří rádi vystupoval
pod praporem jihoslovanské myšlenky, již al
ani nechtěli, ani nemohli postaviti na zdravýa
věený základ, a tak bylo i zde. Později utvořen
i jakýsi „jihoslovanský klub!, ale pravýa
hlavní účel zaležení „Slovenského Jugu“ ne-
mohl zůstati skryt. V listu zahájena palba p
knížeti Nikolovi a Černé Hoře a vedena sou-
stavně. Pomocí jihoslovanské myšlenky zapře-
deny styky mezi „Slov Jugem“ a srbskými
chorvatskými časopisy v Rakousko-Uhersku,
každý se ustrnul podivem, když jednoho krá
ného dne viděl, že na knížete Nikolu a jeho sod
napadají listy, které jej od svého prvého dne
velebily jako srbského a slovanského velikána
a vlastence. V „Slov. Jugu“ nikdy nebylo ne-
pěkného slovička o knížeti Ferdinandu Kobur
ském, a proti vládě Stambuloveů v Bulharsku
promluvil teprve, když padla. K vůli „jihoslo-
vanské myšlence“ vzaly si něktaré chorvatské
listy „Slovenski Jug“ za vzor a staly se pomoe
níky jeho v boji proti knížetí Nikolovi a jeho
vládě.
Srba
Chorvat
Slovine
Bulhar
Juga
Kobur
Bělehrad
Slovenski Jugoslávie
Černá hoře
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Slovan
Slovenski Jugoslávie
19
article
Tím způsobem jmenem „jihoslovanské my
šlenky“ štváno proti muži, kterému vždycky
yla svata, a přívrženci její stali se pomocnik
„Dnevního Listu“ — „Štampy“, o nichž byla ře
na počátku této stati.
Srbové mi ukazovali zoviny, které oznamo
valy, že bělehradská obec usnesla ze dávat
klubu „Slovenski Jug“ 4000 dinarů roční sub-
vence — a srbská obec je nyní v rukou mlado-
adikálů. Tento příspěvek byl oklikou věnován
černohorským nespokojencům, kteří se v míst
Srba
Slovenski Jugoslávie
20
title
V Praze, 25. května.
Praha
21
article
nostech „Slov. Jugu“ scházeli se erbskými úřad-
níky a důstojníky, kteří byli prve v službách
Černé Hory a působili tam až do dne zavraždění
krále Alexandra. Tehdy knížete Nikolu velebili,
ale vrátivše se do Srbska — nevím, zda dobro-
volně, či nikoli — dokazovali, že knížeti Niko-
lovi musí býti přichystán týž osud, jako králi
Alexandrovi.
Z rozhovorů se Srby přesvědčil jsem se, že
v Srbsku je zneužíváno velikých občanských
svobod a že srbská vláda často nemá žádného
prostředku, kterým by to zamezila. Srbové králov-
ství jsou jaksi pyšni, že svému králi mohou ve
svých listech vynadati, kdy se jim zlibí, aniž
to král může zameziti. Tito Srbové nemají nej-
menšího smyslu pro to, že útoky srbského tisku
na knížete Nikolu a Černou Horu, dějí-li se
v srbských listech a na srbské půdě, jsou srbské
věci na škodu.
Tolik bylo třeba pověděti, aby vaši čtenář
si mohli vysvětjiti, jak bylo možno, aby cizí
sgitace vražedně nepřátelská Černé Hoře a je-
jimu panovníkovi, přenesla své sídlo do Srbska
a do Bělehradu.
V zejtřejším článku vysvětlím vnitřní stav
Černé Hory a povím, jak zosnováno spiknutí
v Bělehradě.
Z Cetyně, 25. května. (Zvl. telegram
„Nár. L.) Proces pro spiknutí na ži-
vot knížete Nikoly začal dnes
ráno. Nával obecenstva ohromný.
Rajkovič přiznal se. Zejíra řada na Djulafiče.
Juga
Alexandr
Nikola
Niko
Alexandrov
Srba
Rajkovič
Srbsko
Černá Hora
Bělehrad
Cetyně
22
article
Návštěva presidenta Falliera v Londýně.
Pro cestu presidenta francouzské republiky
do Londýna byl ustanoven tento program: Fal-
liěres přijede 25. 1. m. na francouzském obr-
něnci »Leon Gambetta« do Doweru a bude
uvítán jmenem královým vévodou Connaugh-
tem. V Londýně na nádraží Victoria bude při-
jat králem Eduardem, princem Wales-
ským, premiérem Asguithem a ministrem
zahraničních věcí sirem Eduardem Grey em
a ostatními členy kabinetu. Po příjezdu do
York-housu odebere se president do Buckingham-
ského paláce k návštěvě král. manželů a pak
do Marlborough-house k návštěvě prince Wales-
ského a jeho choti. Večer je slavno stn
hostina vBuckinghamském paláci
Dne 26. navštiví president s králem Eduardem
francouzsko-anglickou výstavu.
Večer dává prine Walesský hostinu na po-
čest presidentovu. Dne 27. t. m. koná se ho-
stina v poledne na radnici v Guildhallu,
které zúčastní se též prine Walesský s choti,
jakož i jiní členové královské rodiny, minister-
ský předseda, členové kabínetu, francouzský
vyslanec v Londýně, anglický vyslanec v Pařizi
a členové městské rady. Večer je slavnostní
představení v Opeře, kde bude provedeno jedno
jednání z Bizetova »Lovce perel« a jedno jed
nání z Gounodova »Fausta«. Dne 28. t. m.
uspořádá president Falliěres hostinu, jia
zúčastní se král a prine Walesský. Dne 29.
května vrátí se Falliěres do Paříže
O cestě presidentově došly dnes tyto te-
legrafieké zprávy z Paříže: President F al-
1ires opustil v průvodu ministra zahrknič-
iich věcí Pichona Paríz o 198. hodině rán
a odjel do Londýna.
Fallier
Gambetta
Eduard
Asguith
Bizetův
Gounodův
Faust
Falliěres
Pichon Paríz
Londýn
Victoria
Wales
York
Buckingham
Marlborough
Pařizi
Aires
Paříž
Eduard Grey
Eduard francouzskýanglický
23
article
»Figaro« oznamuje, že bylo definitivně
ustanoveno, kdy presídent Falliěres na-
vštíví skandinavské dvory a kdy se
sejde s carem. Celá druhá polovice čer-
vence bude vyplněna těmito návštěvami. Dne
1. srpna vráli se president do Francie. Na ce-
stách ho bude provázeti ministr zahraničních
věcí Pichon
Odvolání admirála Philiberta.
Důležité rozhodnutí bylo učiněno ve fran-
couzské ministerské radě dne 23 t. m. Bylo
usneseno, aby velitel námořní moci francouzské
v marockých osadách admirál Philibert byl
odvolán a velitelem marocké námořní divise
byl jmenován kontreadmirál Berryer. Přičiny
toho rozhodnutí nejsou dosud známy. Někteří
soudí, že hlavní důvod hledati nutno v tom, že
admirál Philibert zasilal do Paříže přiliš mnoho
zpráv o vltězstvích a že vládu špatně informoval
o pokrocích Muleje Hafida Ministr námořnictvl
zaslal admirálu Philibertovi dopis, v němž mu
blahopřeje, že zůstal v plné shodě s generály
expedičního sboru, jakož i s francouzskýmia
cizozemskými diplomatickými zástupci. Dále po-
ukázal ministr na úspěšnou činnost námořnictva,
jež přispělo k ochraně evropských kolonií a k
zdaru operací. e o
Figaro
Philibert
Francie
Paříž
24
article
Hudba.
Hudba.
+ Výstavní koncerly. Česká Filharmonie odlo-
žila na léto své jméno a jako kdysi byla pro Lon-
dýn »Kubelikovým orchestrem« a pro Pavlovsk »prat-
ským filharmonickým orchestrem«, stala se nyní
»výstavním orchestrem« . . . Na českém jejím
jádru, doufáme, nezmění to ničeho. Připadá jí na
výstaviští úkol dosti značný i čestný, jemuž ona při
obsáhlosti svého repertoáru a jsouc početně i v kva-
litě sesílena, zdárně může dostáti. Denní potřebě
výstavního ruchu hoví koncerty při stolech, popula
risačního rázu, vyšším požadavkům umění sloužiti
maji sobotní koncerty filharmonické.
Prvý z nich přivábil nás minulé soboty do bu
debního paláce, splš appartního než krásného v jeho
modernisticky archaisujícím slohu, ale prostorného,
vzdušného, a co pro hudební síň nejvíce platí, zna-
menitě akustického. Každý hlas, každou nuanci je
tu slyšeti, melodii i střední hlasy, sebe jemnějšl
pianissimo, a při tom jako celek podává se tu zvuk
orchestru přesně, bez pazvuku, a jednotně. Rozsal
místnosti snesl by ovšem ještě silnější obsazení
šmytců.
Za dirigenta prvého koncertu pozván Gustav
Mahler. Měl na zahájení vyzván býti některý
český nebo slovanský umělec. To jde na vrab cel-
kového rázu výstavy. Známost sama byla interee-
santní. Znali jsme Mahlera v českém hudebním ži-
votě pražském dosud jen jako skladatele, z jehož
symfonií nejvíce druhá, c moll, dovedia nás na-
dehnouti. Nyní seznali jsme ho i po stránce, kterou
nejvíce jména i jednomyslného uznání ve světě po
žívá, jako dirigenta. Vytýká-li se skladbám jeho ex-
centričnost, nic není tak vzdáleno jeho dirigování
jako tato vlastnost.
Mahler
Pavlovsk
Český filharmonie
Kubelikův orchestr
25
article
Má sice také své zvlášinosti, své osobité a oso-
bivé rysy v řízení, ale celek jeho dirigentských vý-
konů jest přímo akademicky klidný, vyrovnaný, zvá-
žený a hladký, klassicky průhledný a prostý, bez
manýr, které zpravidla bývají nemanýrami u díri-
gentů, chtějících příliš své viastní já posunouti do
popředí. Mahler diriguje a skladby tlumočí co možná
objeklivně. Z jejich ducha je podává. Svým zasa-
huje toliko do zvukové, instrumentační stránky děl
interpretovaných tam, kde vidí se mu potřebno se-
síliti a vyzvednouti některá themata. Ponejvíce týká
se to nástrojů dechových a z těch zase rohů, jež
rád přidává na romnožení zvukové výraznostia
lesku, jak jsme pozorovali hlavně v Beethovenově
ouvertuře ke »Kariolanu«. V prvé větě sedmé sym-
fonie byla to zase některá zvolněná tempa, jež při-
blašovala subjektivní názor dirigentův k právu vlast-
ního projevu. Ale nesmíme zapomenouti, že věta
v těch místech nabývá uprostřed překypující vese-
losli převralem jakéhosi Lontrastojícího zádumčivého
rysu. V hlavnín pracuje Mahler jen ze skladby sam
a vnějšími pro středky co možná nenápadnými
Beethovenově A-dur symfonii dal celou její radost-
nost i rythmický vzruch. Zvláště pobřební allegretlo
druhé věty, skvostně dynamicky odstiněné, výstiho
v celé divné tesknosti jeho tvrdošíjného, daktyl se
spondeem střídajícího rytbmu. I skotačivé scherz
a ohnivé, bakchantické finale zilumočil s celou je-
jich vlřivostí, zachovav si při tem uměle ckou rovno-
váhu, s jakou jen mistr své věci dovede krotiti há-
rající vášeň. Filharmonikové ohebně sledovali mo-
delující ruku dirigentovu, schopni podali výkon.
přesně odpovídající jeho požadavkům.
Mahler
Beethovenův
Kariolan
Adur
26
article
Velmi propracovaně v rušných figuracícha
vzletně přednesli též pod ním ouverturu k Smetanově
»Prodané nevěstě«. Nejblíže jest individualitě Mahle-
rově ovšem Wagner, a jak úryvky z »Tristana
Isoldy« (předehra a Smrt z lásky), tak předehru
k »Mistrům pěvcům Norimberskym« přednesí ze
všeho nejstylověji. Vášnívě toužný stesk, vanouei
z »Tristana«, měl v Mahlerově reprodukci celou svoji
zžíravost, nádherná polyfonie předehry » Mistrů-pěvců«
průsvitně a plasticky vytříbena, skvěla se všemi bar-
vami své jemně zpřádané tkáně, pohybem i velebně
vyslupňovanou jásavostí vítězství všeho velkého
ryzího, ať je to láska nebo umění. Česká Filbarmonie
může koncert pod taktovkou Mahlerovou pravem čí-
tati mezi své výkony nejlepší. Velice distingované
obecenstvo, jež se k zahajovacímu koncertu sešlo.
potvrdilo fakt, neskrblíc pochvalou a uznáním. Mahle-
rovi na konec pořadu vzdány nadšené ovace.
Nejen však tento paráduí koncert, nýbrž i ob-
vyklý stolní, jejž v neděli na to jsem si vyslechl,
potvrdil mi, že Česká Filharmonie vypravila se n
svůj výstavní úkol jak náleží. Vkusný pořad, střída-
jící tvorbu českou (Rozkošného předehra k »Svato-
janským proudům«, Smetanova k »Hubičce«, Hlava-
čova »Lučinařka a chorovod« pro smyčcový orchestr)
účelně s vynikajícími autory cizími (Goldmark, Bízel,
Thomas, Brahms, Waguer) a volený i vděčně i cenně
přístupné i zajímavě (tak i hudebníka bude nejen
graciosností své hudby, ale 1 historicky jako před-
chůdkyně v mnohém ohledu Bizetovy »Carmene
zajímati Thomasova zpěvohra »Raymond«, z níž tu
poskytnut poslech ouvertury), zdařilé, technicky čist
i vzletné provedení, řízené pečlivou rukou dra. V
Zemánka, zasluhují věru, aby došly u obecenstva vý
stavního uznání a obliby co nejširší.
Smetanův
Mahl
Wagner
Tristan Isolda
Tristan
Mahlerův
Svata
Thomas
Brahms
Waguer
Bizetův
Carmen
Thomasův
Raymond
Český Filbarmonie
Český filharmonie
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Princezna Fürstenbergova ujela s bývalým
důstojníkem. Z Vídně, 25. května. Princezna Ama-
lie Leontina Fürstenbergova, nevlastní sestra knížele
Maxe Egona Fůrstenberga, prohla v sobotu s býva
lým nadporučíkem Gustavem Kozianem, který je
nyní zástupcem říšskolněmecké automobilové firmy
Prchli do Anglie, kďe chtěji vstoupiti v manželský
sňatek. Princezna jest jednou z nejkrátnějších div-
čích postav vídeňské aristokracie a sešla se s Kozi-
anem v Karlových Vatech, kde loni dlela. Ve čtv
tek odešla z paláce, kde bydlela se svou matkou
ubytovala se v jednom zdejším hotelu. V sobolu ujel
severní drahou s Koziánem a jeho matkou, která při
jela do Vídně. Přání princezny, aby si mohla vzíte
Koziana za manžela, nebudou asi kladeny překážky
protože princezna letos v březnu stala se plnoletou
Předlilavské úřady nemají příčiny k zakročení. Ko-
zian musil se pro dluhy vzdáti služby důstojnické
stal se přiležitostným zástupcem automobilové firmy
Fürstenbergův
Max
Egon
Fůrstenberg
Kozian
Vídeň
Anglie
Karlová vat
ko
28
article
„Max“. Loni vedl lelní filiálku v Marianských Lá
ních a v Karlových Varoch, kde se s princeznou se
známil. Jest mu 24 let a líčí se jako muž vysoké
statné postavy, s dobrým vzděláním a velkosvět-
skými způsoby. V Kanlových Varech vezl princeznu
několikráte v automobilu a při té příležitosti se do n
zamiloval. Jeho náklonnost byla brzo opětována. Přá
telům Kozianovým ve Vídni nebyl tento romá nel
neznám V poslední době nežil Kozian ve Vídni, ny
brž v Mannheimu, kde byl jednatelem rýnské auto
mobilové společnosti. Snažil oe mnohokráte dosíc
šlechlictví, které prý měli již jeho předkové. Z Mann
heimu udržoval s ptinceznou čilou korespondenci
písemně byl patrně umluven také plán jejich útěku
Kozian přijel před několika dny se svou matkou do
Vídně a ubytoval se v hotelu nedaleko severní dráhy
pod správným jménem. Sešel se s princeznou v so
botu ráno, odvezl ji z paláce a fiakrem jeli na se
verní pádraží. Mysli se, že do Anglie odjeli Ně
meckem
= Nezdařený pokus s aeroplanem. Z Paříže
25. května. K. k) Z Říma se sděluje, že francouzsky
Max
Kozianův
Mann
Kozian
Karlová Varochy
Kanlový Vary
Vídeň
Mannheim
Anglie
Paříž
Řím
29
article
technik letu Delagrange podnikl včerme pře
obrovským množstvím lidí se svým aeroplanem po-
kus, který však následkem silného větru se nezdařil
Část obecenslvu, která soudila, ze je o zaplacené
vstupné podvedena, způsobila takově výtržnosti, z
musila jízdu zjednali pořádek.
= Loď se potopila. Z Terstu, 25 kvěln
(K. k.) Dnes v noci potopil se italský parník „Vasta
Guerrora“, Následkem rozbouřeného moře narazi
parník několikráte na břeh, čimž utrpěl trhlinu. Pr-
spěchavší funkcionáři přístavního kapilanátu nemohl
následkem neklidného moře uvésti ihned v činnos
čerpadla. Parník byl proto odtažen na chráněné míste
za lamačem vln. Trhlina se však v té době zvětšila
takže loď následkem vnikání vody se naklonila
potopila přes to, že fungovála čerpadla v
= Zemětřesení v Uhrách. Z Kečkemetu, 25
května. (K. k.) Včera o 3410. dopoledne bylo zde p
cítěno vinité zemětresení se třemi otřesy O 20 minu
později se opětovalo zemětřesení se čtyřmi otřesy
Obyvatelstvo prchalo zděšeně z chr
mů a domů. Sřítilo se přes 100 komínů.
Terst
Uhry
Kečkemet
Vasto Guerror
30
article
Četné zdi jeví trhliny. O 1/42. odpoledn
bylo pocítěno opětně prostředně silné zemětřesení
= Demonstrace proti řezníkům ve Štyrském
Hradci. Ze Styrskěho Hradce, 25. května. Spo-
lečenstvo řezníků usneslo se před tremi nedělemi
nepovoliti svým členům prodej masa v neděli tak
dlouho, pokud úřad nerozhodne otázku nedělního
klidu řeznických pomocníků ve smyslu mistrům pří-
znivém. Když však včera dva řezníci přece otevřeli
krámy, shromáždilo se před nimi asi šedesát řezni-
ckých pomocníků, kteří obléhali obchody a házeli
do nich zapálené rakety, od nichž se na jedně ženě
vzňaly šaty, oheň byl však hned uhašen. Také láhev
terpentinu a shnilá vejce naházeli demonstranti d
obchodů. Stráži, která zatkla jedenáct osob, podařile
se jen s těží rozptýliti tasenou zbraní demonstranty
k nimž se připojilo mnoho mladých lidi
= Mezinárodní sdružení pro výzkum rakoviny
Z Berlína, 25. května. (»Nordd. Allg Zig.«) Kan-
cléř kn. Bülew přijal dlící zde členy představenstva
vedené prof. Leydenem, kteří mu podali zprávu
o založení nové organisace. Poukázav na svůj zájem
a velkou úctu k lékařskému stavu, prohlásil, že lé-
kařské výkony a zásluhy netkví jen v odborně vě-
deckém, nýbrž i v sociálně-politickém oboru. »Vítám
vaše sdružení — pokračoval — jako nový krok, jeni
sdružuje vzdělané národy ke společné práci, dale
proto, že právě tato vaše zvláštní práce má velký
význam, a doufám, že vaším semknutím rozšíří ae
obor vaší působnosti a zvýší se vaše síla.«
kun
rol
Bülew
profesor
Leyden
Štyrský Hradec
Styrskě Hradec
Stráž
Berlín
Kanada
sdružený pro výzkum
31
article
Proti Roosevelfovi
32
article
pronesl prudkou řeč bývalý sekretář pokladu
Shaw, jež učinila velkou sensaci. Shaw mluvil
na banketu obchodnického spolku novo-yorského
22. t. m. a při té přiležitosti ostře vystoupii
proti presidentu Roosoveltovi, jehož diktatorské
choutky vášnivě odsoudil. »Situace,« pravil, »je
velmi nebezpečná, neboť se blíži k tomu, že
ctižádostivý a bezohledný presi-
dent chce se na neobmezenou dobu zmocnii
vlády za pomoci peněžních králů, jejichž
pomoc si zajistil politickou ochranou jejich
zájmů.«
Shaw
Roosovelt
33
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
en s komory.
Po nedělní zátopě zbylo na výslavě několik
kaluží — a nevlidný chlad, který zaplašií včera
záplna z promenád vzdušně, letní toillety, při-
vedl ke cti žakety a svrchniky . . . a zahnal
ubohé Habešany do jejich chýší a chat — —
Nesvědčí výstavé dešť na spadnutí a hlu-
boko skleslý teploměr! Svědčí však exposicím
jež těší se skutečně pozorným návštěvám a pro-
hlídkám, nelákaji li ani koncerty ani jiné zábav
k pobytu pod širým nebem.
Včerejšek k večeru nezadal valné neděli;
vítr, chlad a dešť daly mladé výstavě náladu
sesmutnělou, jakoby šlo o poslední dni,
podzim.
Nebylo by si přáti léto ve znamení tako-
vých dnů; byloť znáti značné vázoutí ruchua
života, do něhož sotva jsme se vpravili !