ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9025fd00-75a3-11dc-83ae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 126, place 66, org 12, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
26. května 1908.
4 masthead
Císlo 145.
5 article
Setřování. Vláda vynasnaží se zvlášť v oboru správy o vyrovnání nynějších rozporů, aby učiněny byly přípravy k trvalému míru mezi oběma národnostmi. Ministr žádá za zamítnutí pilnosti. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. ryt. Malachovski praví: Prohlašujemev souhlasu se všemi, jimž je zákon a právo svatým že odsuzujeme všechny přehmaty a žádáme, aby byly potrestány. Avšak spory o zákonnost zemských voleb patří jen před autonomni forum zemského sně- mu. Ukrajinci nemají práta mluviti zde jako zá- stupci národa. Vyčítá jim, jsa přerušován výkřiky štvaní a popuzování. Ruská mládež vychovává se v zůšti proti Polákům. Poláci přejí si klidného spolu- žití, žádají spravedlnost a přísné používání zákonův Troufá, že dojde ku pokojnému postupu proti společ- nému nepříteli. Poláci budou míti k tomu dosti do- bré věle. Budeme pracovati dále ke Klahu svého a vašeho národa, budeme dále bojovati za ideály svobody, rov- nesti, spravedlnosti, lásky k blížnímu a s boží po- meci zvítězíme bez vás, přes vás a proti vám, kteř jste nepřáteli svého vlastního národa. (Hlučná po- chvala mezi Poláky: řečníku gratulují.) Posl. Trylovský volal: Pryč s volebními pod- vodníky! a byl volán k pořádku. K návrhu Deluganovu rokování uzavřene a hlavními řečníky zvolení poslanci Masaryk (proh a Stapyňski (proli) Posl. Mazaryk bude hlasovati pro pilnost návrho z osobních, národních i politických důvodů. Celé ro- kování je pod dojmem tragického činu ve Lvově.
Posl Ukrajinec Polák Deluganův Masaryk Stapyňski Trylovský Lvov
6 article
Neschvaluje žádnou anarchistickou theorii. V činu Sičvnského spatřuje příznačný zjev anarchistického terorismu a musí jej zavrhovati. Dokazuje zevrubně na základě dějepisných dat, proč jsou Čechové Ru- sům bližší, než Polákům. Promlouvá o stanovisku Poláků k Čechům, klerí mají ve zcela určitých otáz- kách námitky profi posavadní polifice Poláků. Po ukazuje na původní stanovisko Poláků k reformě vo- lebního řádu, jakož i na to, že Poláci hlasovali pro výminečný stav v Praze. Čechové nechovají prot k Polákům nenávist; jednají s nimi s jistou zdrželi- vestí Otázka polská je každému Slovanu otázkou důležitou a závažnou. Polská šlechta souvisí vnitiní svou podstatou se šlechtou rakouskou; Rakousko a rakouskou šlechtu, v jejímž smyslu jest celá správa posud vedena, sluší činiti zodpovědnou za to, nena- byla-li šlechta v Haliči tak velkého významu Rakouská správa je dosud aristokratická a místo- Hržitel v Čechách je zrovna tak jako v Haliči velkým pánem, jenž provádí svou vlastní politiku a proli němuž jsou ministři často velmi slabí. Dnes blíží se nám velmi zpačně Poláci jak svou taktikou, tak svým stanoviskem k Rusům.
Čecho Polák Rus Praha Rakousko Halič Čechy Hržitel
7 article
Pokud jde o stranu ruských poslanců v parla- mentě, vykazuje se všemi přednostmi, avšak i urči- tými vadami opravdové lidové strany. Avšak není jí snadno vytvořiti z agitátorů v dobrém smyslu parla- mentní politiky. V politice třeba trpělivosti. Poláei měli by hájiti politiku smírlivosti a učiniti svým programem krásné slovo hraběnky Potocké Poslední řeč ministra vnitra musila Rusy po- Bouřiti. Ani dnešní nebyla šťastná. Rečník bude hla- sovati pro pilnost a meritum. Podobné poměry, jako v Haliči, vyskytují se také ve správě Čech a Moravy. Zavládly však také v parlamentě a působí opět na Halič a jiné země. Všude třeba zavésti pořádek To neznamená však, aby proti stranám nebo některému národu zakročilo s surově a násilně. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Posl. Stapiňský diví se, že posl. Masaryk mluvi jako hlavní řečník pro. Poláci myslili dosud, že vši chni Čechové jsou autonomisty a odvozují z toho dů sledky. Jako autonomisté měli by však uznati, že zá- ležitosti zemských voleb nemohou býti rozhodo vány v rakouském ústředním parlamentě. Ruské ná vrhy a řeči mají za účel pouze vzbuditi ve sněmovně nepřátelskou náladu proti Polákům. Netieba však se nám obávati, že by našla se zakouská vláda, sloužíc říšským zájmům, která by zaujímala vůči nám Polá- kům tak nepřátelské slanovisko, jak přejí si Ukra- jinci. Situace ruského i polského národa v Haliči je smutna. Není však zaviněna národnostními spory.
Potocká Rus Posl Masaryk Polák Čecho Halič Čechy Morava
8 article
Řečník poukazuje na společný postup polské strany lidově s Rusy při dřívějších volbách. Posl. Staruch chtěl býti hespitantem polské lidové strany. Posl Staruch volá: Nestydatý lháři!) Pouze strach před ztrátou mandátů rozzuřil ruské poslance. Polský ná- rod vyplnil vždy všechny povinností ke svému bra- trskému národu. Nejhorší volební nešvary provádějí kdo si na ně stěžují. Zamítnutí předložených návího je v zájmu Rusů i Poláků, kte.i vždy budou hledat cestu ke smíření s ruským národem. Lepší budouc nost lze očekávati pouze při svorně práci. (Hlučný souhlas a pollesk mezi Poláky) Posl. Petruškjevič v doslovu prosí sněmovnu by hlasovala pro pilnost, aby Rusům ukázalo se mohou-li dosíci lepšího osudu cestou zákonnou, nebo jsou-li nuceni voliti cestu jinou. (Hlučný souhla mezi Rusy) Posl. Vityk v doslovu prohlásil, že zamítavé sta- novisko polského klubu k návrhům svědčí o. jeho špatném svědomí. (Hlučná pochvala.) Za věcných oprav posl. Staněk vytkl, že posl Masaryk pronesl svou řeč, jakoby mluvil jménem všech zástupců českého národa. Prohlašuje jménen svého klubu, že Masaryk nebyl zmocněn mluvili jmé- nem českých agrárníků Názory Masarykovy sluší považovati jen za jeho soukromé mínění. (Pochvala. Posl. dr. Čelakovský připojil se jménem svých politických přátel ke Staňkovu prohlášení, pravě, ž nejen on, ale i jeho přátelé z autonomistických a po- litických důvodů považují za svou povinnost hlaso vati proti pilnosti. (Pochvala.) Pilnost obou návrhů propadla Přiští schůze bude z ejtra
Rus Posl Polák Staněk Masaryk Masarykův doktor Čelakovský Staňkův
9 article Politické zorávy domáci.
Politické zorávy domáci. V Praze, 25. května. (Zvýšen! vojen ských latů.) Demise, podaná společným ministry bar. Aehrenthalem a Schön aichem, byla panovníkem zamítnuta, zpráva o tom vydá se v nejbližší době. »Fremdlt«, jenž minule už vysvětlil, proč oba ministři byl nuceni demisi podati a zároveň připomenul, že demise přijata nebude, poněvadž dohoda ve spo- lečné ministerské poradě se stala po předběž- ném schválení panovníkovu, chlácholí opět na úvodním místě křesťanské sociály, kteří se do- sud nespřátelili s porážkou, kterou utrpěli v této, svévolně jimi vyvolané aféře. List bar. Aehren- thala píše totiž: »Otázku důstojnických platů a zlepšení příjmů mužstva bylo za okolností. jak se vyvinuly, možno urovnati jen kompromi sem. Každý kompromis předpokládá ústupky Rakouské ústupky v této otázce týkají se ter mínu a jen v nepatrné míře úvěru. Důstojnické píaty a žold mužstva zvýší se bez jakýchkol vojensko-politických ústupků Maďarům. Poda- řilo se mimo to na místo pouhého přání, aby se zlepšila také strava mužstva, doelliti dohody. takže ono přání se vtělí už v položku rozpočto- vou. Stanovisko rakouské uznáno tedy uher skou vládou v mnohých kusech. Celý kompro- mis jest prodehnut duchem loválné ústupnosti, jaký se jevil také při vyrovnání. Je slušný přijatelný.« Ovšem křesťanští sociálové se dosud durd a zvláště posl. Schraffl, který je spolu s hr Latourem autorem návrhů, podaných v rakouské delegaci, nechce ani slyšet o smíru. V »Reichsp. vykládá, že ministry bar. Aehrenthala a Schö naicha nemůže sprostiti převzatých závazků an většina rakouské delegace, poněvadž oba ministr své sliby nedali pouze delegaci, nýbrž každému jednotlivému delegátu zvlášť a mohou tedy zá- vaznosti, vyplývajíeí z jejich slibů, sproštění býti pouze jednomyslným usnesením celé delegace.
Aehrenthal Schön Maďar Schraffl V Reichsp Praha
10 article
To jest ovšem povážlivé, a sice tím více že dnes vlastně žádná rakouská delegace už ne- existuje, neboť vykonavši v únoru svou práei byla předsedou Fuchsem uzavřena a tln jeji pravomoc skončila. Rakouská rišská rada podobně jako sněm uherský, budou voliti nove delegace a tu je otázka, bude-li posl. Schrafí do delegace zase zvolen, aby tam mohl bar Aehrenthalovi projeviti svou osobní důvěru neb nedůvěru. Z Pešti, 22. května. (Volební opre- v a. — Nová universita.) V ministenstvě vnitra jest osnova volební opravy pro uherský sněm úplně hotova a hr. Andrássy podáva již o ní zprávu panovníkovi za svého posledního slyšeni. V krátce dozví se i veřejnost, jaké jsou hlavní zásady této opravy. Dle „P. L.“ hr. An- drássy ohlásí již ve středu ve sněmovně, kdy jí předloží celou ospovu a při té příložitost podá také hrubé obrysy celé opravy. — Ve schůzi debrecinského konventu reformovano církve sdělili hr. Štěp. Tisza a posl. Kolom Thaly, že vláda se rozhodla zříditi třetí ma- derskou universitu v Debrecíně. Do rozpočtu na r. 1910 bude na ten účel vřaděn státní příspě- vek 2 milionů korun, rovnající se částce, věno- vané již na novou universitu od různých dárců.
Fuchs Aehrenthal Andrássy P L Štěp Tisza Pešť Debrecín Nová univerzita
11 article
Z Pešli, 22. května. (Jak se Maduř zbavují oposice.) Sněmovní immunitn výbor zbavil opět celou řadu slevenských a ru- munských poslanců immunity, aby mohli byt maďarskými soudy převedeni z parlamentu do státního vězení. „Slov. Týždon.“ pronáší mi nění, že hr. Andrássy chce se zbaviti všech opo- sičných poslanců dříve, než se ve sněmovně začne projednávai volební oprava. Nové procesy „pro pobuřování“ maji na krku Slováci dr. P- vel Blaho, Ferd. Skyčák, dr. Milan I van ka, Milan Hodža a Method Bella. Posl Juriga už sedí ve Vácově, takže ze Slováku zůstane ve sněmovně prozatím jen Kollár Blaho a Skyčák mají po deseti procesech Ivánka šest. Z Rumunů čekají na odsodzen „pro pobuřování“ dr. Maniu, dr. Vajda, d Succiu, Oncu, Pop a dr. Vlad.
Andrássy Slovák doktor Blaha Ferd I ka Hodža Bell Posl Juriga Vácův Kollár Blaha Ivánek Rumun Manio Vajda Oncu Vlad d Succia
12 article
Co se v Uhrách rozumí slovem „pobuřo vání“, vysvítá z obžaloby dra. Ivánky. Za doby voleb pravil v kandidátní řeči: Uhry jsou jak matka, mající pět dětí: Sleváky, Maďary, Ru- muny, Němse a Srby. Jako každ? matka má podporovati všechny své děti, tak i my žádáme aby nás vlast-matka všeenny stejně podpor- vala. Neboť nebyla by to pořádná matka, kter by při obědě jedr smu dítěti dala plnou misku b0c BmSv ostatním dětem by nedala nic, snad ještě by je udeřila po ústech. Toto podobenství vyslechl četník a podal na kandidáta žalobu pro „pobuřo- vání proti Maďarům“, ježto prý hlásal, že v téte zemi Maďali všechno sežerou a Slováci dostanou leda přes hubu. Četník Ivánkovu řeč trochu přiozdobil, soud dá četníkovi ovšem za pravdu a slovenský poslanec půjde za mříže, aby pan ministrovi nepřekážel dělati „spravedlivou vo- lební opravu“
Ivánek Uher Maďar Srba Slovák Ivánkův Uhry
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Věci černohorské. Dnes na Cetyni začíná přeličení pr spiknutí na život knížete Niikoly ačlevů jeho dynastie, o něm podrobnější zprávy čtenář nalezne mezi telegramy. Spiknutí bylo odhaleno loni na podzim a hlavní přeličeni mělo se konati v prosinci, ale bylo odročeno, pro- tože podstata jeho ještě nebyla náležitě vyjasněna. Spiknutí vzbudilo velikou sensaci, neboť r ee- lém světě oylo ustáleno mínění, že něco tako- vého je nemožno při slavných zásluhách a Čar nou Horu, kterych si kníže Nikola dobyl jak na bojišti, tak jako moudrý zeměsprávce, ne- nechavší minouti roku bez prospěšné reformy ať v oboru veřejné správy, ať školství nebo ko- munikací. On Černou Horu rozšířil k moři, zpro- tínal ji silnicemi a nyni se stará, aby černohor- ský Bar byl se strany západní východiskem ve- liké balkánské transversálky. Kníže Nikola na- učil srhské mohamedány a srbské pravoslavné. aby se ne Černé Hoře snášeli, eož samo je dílem velikým a svědčí jak o jeho ušlechtilé mysli, tak neobyčejné politické dovednosti. Dílo života svého dovršil darováním národu konstituce. Čin- nost jeho je bohata zásluhami o Černou Horu. zásluhami, kterých dobýval nejen svým panovni čím talentem, nýbrž i opravdovou láskou k lidu a zemi, na jejíž prospěch myslil dnem i nocí Zásluhy jeho nejsou ovocem několika let, ný brž dlouhého panování, nyní už bezmála čtyři cetiletého. Zbývá ovšem i na Černé Hoře ještě mnché, aby bylo vykonáno. Ale co nevykonáno nelze u knížete Nikoly nazvati opomenutím. Ta kové poměry nejsou nikde a nikdy nebyly, aby možno bylo prohlásiti: zde, v télo zemi již vy konáno všecko a ničeho již netřeba. I ra mladí pokelení všude se dostane, aby budovala dí národní — kéž by je skutečně budovala a ne bořila!
Nikola ný Hora Černá hoře
14 article
Světu bylo loni připraveno nemírné překva pení novinami z Cetyně, že na život knížete Ni koly a členů jeho rodu bylo nastrojeno spil. ate Spiknutí bylo vyzrazeno a zmařeno, někte účastníci zatčení na Černé Hoře, jiní zůstal mimo vlasť. Jak se podivilo mimočernohorsk obecenstvo tomuto spiknuti, jak za nemožnéa neodůvodněně je považovalo, o tom nejlépo svědčí, že rázem došlo víry psočení; šířené ci zím tiskem, jakoby spiknutí nebylo opravdové nýbrž na oko nastrojené nynějším předsedo černohorského ministerstva, drem. Lazou Tomi novičem, jenž prý si chtěl před knížetem za hráti na spasitele jeho života a tím se upevni i v jeho přízni, i na svém křesle. Mínění to je za hranicemi černohorskými rozšířeno dosud. Tak pevně je veřejné minění přesvědčene, že není možná, aby o život knížete Nikely a o vy- hlazení jeho krve ukládali Černehorci.
novič Nikel Černá hoře
15 article
Během dlouhého vyšetřování nepronikly na veřejnost o černohorském spiknufi žádné bližší zprávy. V den zahájení přelíčení přistupujeme k věci právě tak záhadné, jako byla před pět šesti měsíci. Budeme klidně a nepodjatě sledo vati vývoj děje, jenž se v cetyňské soudnici ode hraje. Avšak na tom nemůžeme přestati. Na šemu českému obecenstvu je zapotřebí hlubšího pohledu do černohorských poměrů v posledn době a do intrik, kterými je Černá Hora obe tkána. Až to vše bude vyjasněno v celkový obraz, teprve bude jasno, oč šlo v tomto daném případě, oč vůbec naproti Černé Hoře běží komu. Za tm účelem podáváme řadu informativnýeh článků z péra jihoslovanského politika, jenž do poměrů jest úplně zasvěcen, znám je nám svou láskou ku pravdě i k srbskému národu má všechny vlastnosti, aby podal poučení pra divé, nikomu zbytečně nepřitěžující, ale nepod kuřující. Doporučujíce tyto články pozornosti čtenái stva, ještě podotýkáme, že pisatel jejich nen Černohorec a může se tedy na věc dívati objek- tivné. 1or
16 article
Štvanice na knížete Nikolu v srbských chorvatských listech začala, když v Srbsku byl u vlády mladoradikálové či „samostalei“. V Běle hradě se našlo několik studentů Černohorců, kteří se jali pokračovati v práci známého špe houna Sávy Ivanoviče, jenž byl králi Milanov pomocníkem proti knížeti Nikolovi a nynís zdržuje v Terstu. Štvanice vytýkala knížeti Ni kolevi despotism, ale neutichla, když dal Čern Hoře ústavu, nýbrž stala se ještě bezohlednějsí a dravější. Lže a klevety na knížete neznaly hranic. Stalo se na př., že na Cetyni náhle ze- mřel náměstek ministra spravedlnosti, Milo Šaulič. Bělehradské demokratické orgány „Dne- tni List“ a „Štampa“ — noslední jest jediný srbský list, jejž zná vídeňská žurnalistika, „C. B.“— tvrdily, že ministra otrávil kn. Nikola. Když tento očividný nesmysl nepřestávaly opa kovati, kníže dai tělesné ostatky Šauličovy po slati do Vídně na kliniku, kde povolanými znal konstatováno, že otráven nebyl. Řečené listy ani potom nepřestaly svou klevetu opc kovati.
Černohorec Sáva Ivanovič Milanov Nikolov Čern List Štamp Srbsko Běla hradit Terst Vídeň Mila Šaulič
17 article
Štvanice na knížele Nikolu nabývala čín dále, lím větších rozměrů, a do její organisaee přibírány stále nové síly. V Bělehradě byli d redakcí řečených listů zváni černohoršti stu denti, podněcováni proti svému panovníkovi duše jim otravovány. Tam se scházeli i ti Sebové bělehradští, kteří jsou známi jako vídeňšt najatci a kleří také v Srbsku vyvolali celě krise jen aby Srbsko koupilo rakouská děla Intriky a štvanice na knížete Nikolu stupňo- vály se tou měrou, jakou pokračovala na Černo Hoře dílo změny vládního systemu. Klub černo horských studentů v Bělehradě spisoval prokla mace a pamflety proti knížeti Nikolovi a jeh vládě a v „Stampě“ byla uveřejněna s podpisem „Černohorská omladina“ proklamace k lid černohořskému a doporučen mu za nejspolehli vější lék proti všemu zlu „srbský 29. máj“ — kralovražda. (V ten den dle st. kal. zavražděn srbský král Alexandr.) Jako druhý lék doporu čena ruská revoluce. V Bělehradě bylo tištěno na tisíce takových a jiných proklamací, jež po- sílány přes Sarajevo na Černou Horu. Touto cestou dostaly se do Drobňáků po- hraničného plemene černohorského, kde byly zachyceny. Státní prokuratura černohorská žaluje dva- náct studentů, podepsavších proklamace prot knížeti a jeho vládě.
Nikolov Bělehrad Srbsko Sarajevo Černá Hora
18 article
Mladoradikálná strana srbská svolala mee ting svých přivrženců, jenž přijal resoluci na obranu černohorské omladiny a drze vystoupil proti knížeti Nikolovi. Tato resoluce byla uve- řejněna v hlavním orgánu mladoradikálném „Odjeku“, a v ostatních listech nynější srbsk oposice.O Mezitím ještě dříve založen byl v Bělehrad list „Slovenski Jug“ s programem vzájemnost jižních Slovanů, tody Srbů, Chorvatů, Slovineů a Bulharů. Mezi všemi jihoslovanskými kmeny vždycky bylo dosti lidí, kteří rádi vystupoval pod praporem jihoslovanské myšlenky, již al ani nechtěli, ani nemohli postaviti na zdravýa věený základ, a tak bylo i zde. Později utvořen i jakýsi „jihoslovanský klub!, ale pravýa hlavní účel zaležení „Slovenského Jugu“ ne- mohl zůstati skryt. V listu zahájena palba p knížeti Nikolovi a Černé Hoře a vedena sou- stavně. Pomocí jihoslovanské myšlenky zapře- deny styky mezi „Slov Jugem“ a srbskými chorvatskými časopisy v Rakousko-Uhersku, každý se ustrnul podivem, když jednoho krá ného dne viděl, že na knížete Nikolu a jeho sod napadají listy, které jej od svého prvého dne velebily jako srbského a slovanského velikána a vlastence. V „Slov. Jugu“ nikdy nebylo ne- pěkného slovička o knížeti Ferdinandu Kobur ském, a proti vládě Stambuloveů v Bulharsku promluvil teprve, když padla. K vůli „jihoslo- vanské myšlence“ vzaly si něktaré chorvatské listy „Slovenski Jug“ za vzor a staly se pomoe níky jeho v boji proti knížetí Nikolovi a jeho vládě.
Srba Chorvat Slovine Bulhar Juga Kobur Bělehrad Slovenski Jugoslávie Černá hoře Rakousko Uhersko Bulharsko Slovan Slovenski Jugoslávie
19 article
Tím způsobem jmenem „jihoslovanské my šlenky“ štváno proti muži, kterému vždycky yla svata, a přívrženci její stali se pomocnik „Dnevního Listu“ — „Štampy“, o nichž byla ře na počátku této stati. Srbové mi ukazovali zoviny, které oznamo valy, že bělehradská obec usnesla ze dávat klubu „Slovenski Jug“ 4000 dinarů roční sub- vence — a srbská obec je nyní v rukou mlado- adikálů. Tento příspěvek byl oklikou věnován černohorským nespokojencům, kteří se v míst
Srba Slovenski Jugoslávie
20 title
V Praze, 25. května.
Praha
21 article
nostech „Slov. Jugu“ scházeli se erbskými úřad- níky a důstojníky, kteří byli prve v službách Černé Hory a působili tam až do dne zavraždění krále Alexandra. Tehdy knížete Nikolu velebili, ale vrátivše se do Srbska — nevím, zda dobro- volně, či nikoli — dokazovali, že knížeti Niko- lovi musí býti přichystán týž osud, jako králi Alexandrovi. Z rozhovorů se Srby přesvědčil jsem se, že v Srbsku je zneužíváno velikých občanských svobod a že srbská vláda často nemá žádného prostředku, kterým by to zamezila. Srbové králov- ství jsou jaksi pyšni, že svému králi mohou ve svých listech vynadati, kdy se jim zlibí, aniž to král může zameziti. Tito Srbové nemají nej- menšího smyslu pro to, že útoky srbského tisku na knížete Nikolu a Černou Horu, dějí-li se v srbských listech a na srbské půdě, jsou srbské věci na škodu. Tolik bylo třeba pověděti, aby vaši čtenář si mohli vysvětjiti, jak bylo možno, aby cizí sgitace vražedně nepřátelská Černé Hoře a je- jimu panovníkovi, přenesla své sídlo do Srbska a do Bělehradu. V zejtřejším článku vysvětlím vnitřní stav Černé Hory a povím, jak zosnováno spiknutí v Bělehradě. Z Cetyně, 25. května. (Zvl. telegram „Nár. L.) Proces pro spiknutí na ži- vot knížete Nikoly začal dnes ráno. Nával obecenstva ohromný. Rajkovič přiznal se. Zejíra řada na Djulafiče.
Juga Alexandr Nikola Niko Alexandrov Srba Rajkovič Srbsko Černá Hora Bělehrad Cetyně
22 article
Návštěva presidenta Falliera v Londýně. Pro cestu presidenta francouzské republiky do Londýna byl ustanoven tento program: Fal- liěres přijede 25. 1. m. na francouzském obr- něnci »Leon Gambetta« do Doweru a bude uvítán jmenem královým vévodou Connaugh- tem. V Londýně na nádraží Victoria bude při- jat králem Eduardem, princem Wales- ským, premiérem Asguithem a ministrem zahraničních věcí sirem Eduardem Grey em a ostatními členy kabinetu. Po příjezdu do York-housu odebere se president do Buckingham- ského paláce k návštěvě král. manželů a pak do Marlborough-house k návštěvě prince Wales- ského a jeho choti. Večer je slavno stn hostina vBuckinghamském paláci Dne 26. navštiví president s králem Eduardem francouzsko-anglickou výstavu. Večer dává prine Walesský hostinu na po- čest presidentovu. Dne 27. t. m. koná se ho- stina v poledne na radnici v Guildhallu, které zúčastní se též prine Walesský s choti, jakož i jiní členové královské rodiny, minister- ský předseda, členové kabínetu, francouzský vyslanec v Londýně, anglický vyslanec v Pařizi a členové městské rady. Večer je slavnostní představení v Opeře, kde bude provedeno jedno jednání z Bizetova »Lovce perel« a jedno jed nání z Gounodova »Fausta«. Dne 28. t. m. uspořádá president Falliěres hostinu, jia zúčastní se král a prine Walesský. Dne 29. května vrátí se Falliěres do Paříže O cestě presidentově došly dnes tyto te- legrafieké zprávy z Paříže: President F al- 1ires opustil v průvodu ministra zahrknič- iich věcí Pichona Paríz o 198. hodině rán a odjel do Londýna.
Fallier Gambetta Eduard Asguith Bizetův Gounodův Faust Falliěres Pichon Paríz Londýn Victoria Wales York Buckingham Marlborough Pařizi Aires Paříž Eduard Grey Eduard francouzskýanglický
23 article
»Figaro« oznamuje, že bylo definitivně ustanoveno, kdy presídent Falliěres na- vštíví skandinavské dvory a kdy se sejde s carem. Celá druhá polovice čer- vence bude vyplněna těmito návštěvami. Dne 1. srpna vráli se president do Francie. Na ce- stách ho bude provázeti ministr zahraničních věcí Pichon Odvolání admirála Philiberta. Důležité rozhodnutí bylo učiněno ve fran- couzské ministerské radě dne 23 t. m. Bylo usneseno, aby velitel námořní moci francouzské v marockých osadách admirál Philibert byl odvolán a velitelem marocké námořní divise byl jmenován kontreadmirál Berryer. Přičiny toho rozhodnutí nejsou dosud známy. Někteří soudí, že hlavní důvod hledati nutno v tom, že admirál Philibert zasilal do Paříže přiliš mnoho zpráv o vltězstvích a že vládu špatně informoval o pokrocích Muleje Hafida Ministr námořnictvl zaslal admirálu Philibertovi dopis, v němž mu blahopřeje, že zůstal v plné shodě s generály expedičního sboru, jakož i s francouzskýmia cizozemskými diplomatickými zástupci. Dále po- ukázal ministr na úspěšnou činnost námořnictva, jež přispělo k ochraně evropských kolonií a k zdaru operací. e o
Figaro Philibert Francie Paříž
24 article Hudba.
Hudba. + Výstavní koncerly. Česká Filharmonie odlo- žila na léto své jméno a jako kdysi byla pro Lon- dýn »Kubelikovým orchestrem« a pro Pavlovsk »prat- ským filharmonickým orchestrem«, stala se nyní »výstavním orchestrem« . . . Na českém jejím jádru, doufáme, nezmění to ničeho. Připadá jí na výstaviští úkol dosti značný i čestný, jemuž ona při obsáhlosti svého repertoáru a jsouc početně i v kva- litě sesílena, zdárně může dostáti. Denní potřebě výstavního ruchu hoví koncerty při stolech, popula risačního rázu, vyšším požadavkům umění sloužiti maji sobotní koncerty filharmonické. Prvý z nich přivábil nás minulé soboty do bu debního paláce, splš appartního než krásného v jeho modernisticky archaisujícím slohu, ale prostorného, vzdušného, a co pro hudební síň nejvíce platí, zna- menitě akustického. Každý hlas, každou nuanci je tu slyšeti, melodii i střední hlasy, sebe jemnějšl pianissimo, a při tom jako celek podává se tu zvuk orchestru přesně, bez pazvuku, a jednotně. Rozsal místnosti snesl by ovšem ještě silnější obsazení šmytců. Za dirigenta prvého koncertu pozván Gustav Mahler. Měl na zahájení vyzván býti některý český nebo slovanský umělec. To jde na vrab cel- kového rázu výstavy. Známost sama byla interee- santní. Znali jsme Mahlera v českém hudebním ži- votě pražském dosud jen jako skladatele, z jehož symfonií nejvíce druhá, c moll, dovedia nás na- dehnouti. Nyní seznali jsme ho i po stránce, kterou nejvíce jména i jednomyslného uznání ve světě po žívá, jako dirigenta. Vytýká-li se skladbám jeho ex- centričnost, nic není tak vzdáleno jeho dirigování jako tato vlastnost.
Mahler Pavlovsk Český filharmonie Kubelikův orchestr
25 article
Má sice také své zvlášinosti, své osobité a oso- bivé rysy v řízení, ale celek jeho dirigentských vý- konů jest přímo akademicky klidný, vyrovnaný, zvá- žený a hladký, klassicky průhledný a prostý, bez manýr, které zpravidla bývají nemanýrami u díri- gentů, chtějících příliš své viastní já posunouti do popředí. Mahler diriguje a skladby tlumočí co možná objeklivně. Z jejich ducha je podává. Svým zasa- huje toliko do zvukové, instrumentační stránky děl interpretovaných tam, kde vidí se mu potřebno se- síliti a vyzvednouti některá themata. Ponejvíce týká se to nástrojů dechových a z těch zase rohů, jež rád přidává na romnožení zvukové výraznostia lesku, jak jsme pozorovali hlavně v Beethovenově ouvertuře ke »Kariolanu«. V prvé větě sedmé sym- fonie byla to zase některá zvolněná tempa, jež při- blašovala subjektivní názor dirigentův k právu vlast- ního projevu. Ale nesmíme zapomenouti, že věta v těch místech nabývá uprostřed překypující vese- losli převralem jakéhosi Lontrastojícího zádumčivého rysu. V hlavnín pracuje Mahler jen ze skladby sam a vnějšími pro středky co možná nenápadnými Beethovenově A-dur symfonii dal celou její radost- nost i rythmický vzruch. Zvláště pobřební allegretlo druhé věty, skvostně dynamicky odstiněné, výstiho v celé divné tesknosti jeho tvrdošíjného, daktyl se spondeem střídajícího rytbmu. I skotačivé scherz a ohnivé, bakchantické finale zilumočil s celou je- jich vlřivostí, zachovav si při tem uměle ckou rovno- váhu, s jakou jen mistr své věci dovede krotiti há- rající vášeň. Filharmonikové ohebně sledovali mo- delující ruku dirigentovu, schopni podali výkon. přesně odpovídající jeho požadavkům.
Mahler Beethovenův Kariolan Adur
26 article
Velmi propracovaně v rušných figuracícha vzletně přednesli též pod ním ouverturu k Smetanově »Prodané nevěstě«. Nejblíže jest individualitě Mahle- rově ovšem Wagner, a jak úryvky z »Tristana Isoldy« (předehra a Smrt z lásky), tak předehru k »Mistrům pěvcům Norimberskym« přednesí ze všeho nejstylověji. Vášnívě toužný stesk, vanouei z »Tristana«, měl v Mahlerově reprodukci celou svoji zžíravost, nádherná polyfonie předehry » Mistrů-pěvců« průsvitně a plasticky vytříbena, skvěla se všemi bar- vami své jemně zpřádané tkáně, pohybem i velebně vyslupňovanou jásavostí vítězství všeho velkého ryzího, ať je to láska nebo umění. Česká Filbarmonie může koncert pod taktovkou Mahlerovou pravem čí- tati mezi své výkony nejlepší. Velice distingované obecenstvo, jež se k zahajovacímu koncertu sešlo. potvrdilo fakt, neskrblíc pochvalou a uznáním. Mahle- rovi na konec pořadu vzdány nadšené ovace. Nejen však tento paráduí koncert, nýbrž i ob- vyklý stolní, jejž v neděli na to jsem si vyslechl, potvrdil mi, že Česká Filharmonie vypravila se n svůj výstavní úkol jak náleží. Vkusný pořad, střída- jící tvorbu českou (Rozkošného předehra k »Svato- janským proudům«, Smetanova k »Hubičce«, Hlava- čova »Lučinařka a chorovod« pro smyčcový orchestr) účelně s vynikajícími autory cizími (Goldmark, Bízel, Thomas, Brahms, Waguer) a volený i vděčně i cenně přístupné i zajímavě (tak i hudebníka bude nejen graciosností své hudby, ale 1 historicky jako před- chůdkyně v mnohém ohledu Bizetovy »Carmene zajímati Thomasova zpěvohra »Raymond«, z níž tu poskytnut poslech ouvertury), zdařilé, technicky čist i vzletné provedení, řízené pečlivou rukou dra. V Zemánka, zasluhují věru, aby došly u obecenstva vý stavního uznání a obliby co nejširší.
Smetanův Mahl Wagner Tristan Isolda Tristan Mahlerův Svata Thomas Brahms Waguer Bizetův Carmen Thomasův Raymond Český Filbarmonie Český filharmonie
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Princezna Fürstenbergova ujela s bývalým důstojníkem. Z Vídně, 25. května. Princezna Ama- lie Leontina Fürstenbergova, nevlastní sestra knížele Maxe Egona Fůrstenberga, prohla v sobotu s býva lým nadporučíkem Gustavem Kozianem, který je nyní zástupcem říšskolněmecké automobilové firmy Prchli do Anglie, kďe chtěji vstoupiti v manželský sňatek. Princezna jest jednou z nejkrátnějších div- čích postav vídeňské aristokracie a sešla se s Kozi- anem v Karlových Vatech, kde loni dlela. Ve čtv tek odešla z paláce, kde bydlela se svou matkou ubytovala se v jednom zdejším hotelu. V sobolu ujel severní drahou s Koziánem a jeho matkou, která při jela do Vídně. Přání princezny, aby si mohla vzíte Koziana za manžela, nebudou asi kladeny překážky protože princezna letos v březnu stala se plnoletou Předlilavské úřady nemají příčiny k zakročení. Ko- zian musil se pro dluhy vzdáti služby důstojnické stal se přiležitostným zástupcem automobilové firmy
Fürstenbergův Max Egon Fůrstenberg Kozian Vídeň Anglie Karlová vat ko
28 article
„Max“. Loni vedl lelní filiálku v Marianských Lá ních a v Karlových Varoch, kde se s princeznou se známil. Jest mu 24 let a líčí se jako muž vysoké statné postavy, s dobrým vzděláním a velkosvět- skými způsoby. V Kanlových Varech vezl princeznu několikráte v automobilu a při té příležitosti se do n zamiloval. Jeho náklonnost byla brzo opětována. Přá telům Kozianovým ve Vídni nebyl tento romá nel neznám V poslední době nežil Kozian ve Vídni, ny brž v Mannheimu, kde byl jednatelem rýnské auto mobilové společnosti. Snažil oe mnohokráte dosíc šlechlictví, které prý měli již jeho předkové. Z Mann heimu udržoval s ptinceznou čilou korespondenci písemně byl patrně umluven také plán jejich útěku Kozian přijel před několika dny se svou matkou do Vídně a ubytoval se v hotelu nedaleko severní dráhy pod správným jménem. Sešel se s princeznou v so botu ráno, odvezl ji z paláce a fiakrem jeli na se verní pádraží. Mysli se, že do Anglie odjeli Ně meckem = Nezdařený pokus s aeroplanem. Z Paříže 25. května. K. k) Z Říma se sděluje, že francouzsky
Max Kozianův Mann Kozian Karlová Varochy Kanlový Vary Vídeň Mannheim Anglie Paříž Řím
29 article
technik letu Delagrange podnikl včerme pře obrovským množstvím lidí se svým aeroplanem po- kus, který však následkem silného větru se nezdařil Část obecenslvu, která soudila, ze je o zaplacené vstupné podvedena, způsobila takově výtržnosti, z musila jízdu zjednali pořádek. = Loď se potopila. Z Terstu, 25 kvěln (K. k.) Dnes v noci potopil se italský parník „Vasta Guerrora“, Následkem rozbouřeného moře narazi parník několikráte na břeh, čimž utrpěl trhlinu. Pr- spěchavší funkcionáři přístavního kapilanátu nemohl následkem neklidného moře uvésti ihned v činnos čerpadla. Parník byl proto odtažen na chráněné míste za lamačem vln. Trhlina se však v té době zvětšila takže loď následkem vnikání vody se naklonila potopila přes to, že fungovála čerpadla v = Zemětřesení v Uhrách. Z Kečkemetu, 25 května. (K. k.) Včera o 3410. dopoledne bylo zde p cítěno vinité zemětresení se třemi otřesy O 20 minu později se opětovalo zemětřesení se čtyřmi otřesy Obyvatelstvo prchalo zděšeně z chr mů a domů. Sřítilo se přes 100 komínů.
Terst Uhry Kečkemet Vasto Guerror
30 article
Četné zdi jeví trhliny. O 1/42. odpoledn bylo pocítěno opětně prostředně silné zemětřesení = Demonstrace proti řezníkům ve Štyrském Hradci. Ze Styrskěho Hradce, 25. května. Spo- lečenstvo řezníků usneslo se před tremi nedělemi nepovoliti svým členům prodej masa v neděli tak dlouho, pokud úřad nerozhodne otázku nedělního klidu řeznických pomocníků ve smyslu mistrům pří- znivém. Když však včera dva řezníci přece otevřeli krámy, shromáždilo se před nimi asi šedesát řezni- ckých pomocníků, kteří obléhali obchody a házeli do nich zapálené rakety, od nichž se na jedně ženě vzňaly šaty, oheň byl však hned uhašen. Také láhev terpentinu a shnilá vejce naházeli demonstranti d obchodů. Stráži, která zatkla jedenáct osob, podařile se jen s těží rozptýliti tasenou zbraní demonstranty k nimž se připojilo mnoho mladých lidi = Mezinárodní sdružení pro výzkum rakoviny Z Berlína, 25. května. (»Nordd. Allg Zig.«) Kan- cléř kn. Bülew přijal dlící zde členy představenstva vedené prof. Leydenem, kteří mu podali zprávu o založení nové organisace. Poukázav na svůj zájem a velkou úctu k lékařskému stavu, prohlásil, že lé- kařské výkony a zásluhy netkví jen v odborně vě- deckém, nýbrž i v sociálně-politickém oboru. »Vítám vaše sdružení — pokračoval — jako nový krok, jeni sdružuje vzdělané národy ke společné práci, dale proto, že právě tato vaše zvláštní práce má velký význam, a doufám, že vaším semknutím rozšíří ae obor vaší působnosti a zvýší se vaše síla.« kun rol
Bülew profesor Leyden Štyrský Hradec Styrskě Hradec Stráž Berlín Kanada sdružený pro výzkum
31 article
Proti Roosevelfovi
32 article
pronesl prudkou řeč bývalý sekretář pokladu Shaw, jež učinila velkou sensaci. Shaw mluvil na banketu obchodnického spolku novo-yorského 22. t. m. a při té přiležitosti ostře vystoupii proti presidentu Roosoveltovi, jehož diktatorské choutky vášnivě odsoudil. »Situace,« pravil, »je velmi nebezpečná, neboť se blíži k tomu, že ctižádostivý a bezohledný presi- dent chce se na neobmezenou dobu zmocnii vlády za pomoci peněžních králů, jejichž pomoc si zajistil politickou ochranou jejich zájmů.«
Shaw Roosovelt
33 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské en s komory. Po nedělní zátopě zbylo na výslavě několik kaluží — a nevlidný chlad, který zaplašií včera záplna z promenád vzdušně, letní toillety, při- vedl ke cti žakety a svrchniky . . . a zahnal ubohé Habešany do jejich chýší a chat — — Nesvědčí výstavé dešť na spadnutí a hlu- boko skleslý teploměr! Svědčí však exposicím jež těší se skutečně pozorným návštěvám a pro- hlídkám, nelákaji li ani koncerty ani jiné zábav k pobytu pod širým nebem. Včerejšek k večeru nezadal valné neděli; vítr, chlad a dešť daly mladé výstavě náladu sesmutnělou, jakoby šlo o poslední dni, podzim. Nebylo by si přáti léto ve znamení tako- vých dnů; byloť znáti značné vázoutí ruchua života, do něhož sotva jsme se vpravili !