1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
v0l2.,. noslre
3
masthead
V Praze, v úterý 26. května 1908.
Praha
4
masthead
Jošmnob vyšor 3ložtilo
7
article
Na ranní a odpol. Iist
před plácíi se:o
v Praze v admtnistraol
as něsie
S K-
na čtvrt lela
s dvají donáško
nn ntěsl
na etvit lata . . . . 7 K 50h
v slkách: 2 K non
na naěsíc .
Poštou:
na čtvrt lota . . . . 9 K č0
s dvojí zisilkeu
.. . K oi
na věsíe
Praha
8
article
Karlovarský případ.
Karlovarský případ.
Pět let tomu, co užasl vzdělaný svět
nad skutkem neuvěřitelného fanatismu ple-
menného, jenž udál se v Karlových Varech,
kdy čeští a slovanští hosté nevinného kon-
certu, v tamní Slovanské besedě pořádaného.
byli vydáni po ulicích nejsurovějším insul-
tacím jen proto, že si chtěli v lázeňském
tom městě dopřáti svojí ušlechtilé zábavy
pod vlastním krovem. —
Dnes jest nám ustrnouti nad novým
skutkem téže zaryté nenávisti jistě části
karlovarských domorodcův těžících a tyjících
jinak vesele z peněz také českých proti ob-
čanům národnosti naší, již chtěli v budově
Slovanské besedy uspořádati si v neděli
politickou schůzi, na níž mělo býti jednáno
o situaci politické a otázce jazykové v úřadech
státních. Schůzi svolávali čeští dělníci v Kar-
lových Varech usedlí. Dle státních základních
zákonův mají veškeří občané království če-
ského stejné právo pořádati veřejné shro-
máždění nebo spolkové schůze v mezích
příslušných zákonův. Toho práva svého chtěli
také čeští občané karlovarští použiti a sice
ve skrovném rozsahu. Nepořádalio
schůzi na žádném veřejném prostranstv
pod širým nebem, nýbrž pod vlastn
střechou svojí Besedy. Nicméně pověstný
karlovarský »Badeblatt«, jehož redaktor Do-
roschkin již před pěti lety vyznamenával se
svým zlostným štvaním proti všemu, což če-
ského jest, přinášel od poloviny téhodne
denně provolání »Volksvereinu«, aby Němei
hleděli stůj co stůj tuto českou schůzi
znemožnit. —
Němei
Karlová Vary
Kara
9
article
Prota ohlásili naschvál německou vzdoro-
schůzi na týž den a tutéž hodinu v hotelu
Centralbahnhofu, sousedícím Slovanské be-
sedě. Okresní hejtmanství na to dle staré
praxe z časů Körbrových zakázalo obe
schůze. — Češti dělníci se tudíž obmezili
ještě víc a přestali na pouhé důvěrne
schůzi zvaných hostí při zavřených
dveřích. —
Tážeme se všech slušných a spravedli
vých lidí: potřebovala tato soukromá
sehůze Čechův — Němce karlovarské
v nejmenším rozčilovat? Nebyla snad záko-
nem dovolena? Byla. Platný zákon shro
mažďovací výslovně takové důvě rné schůze
zvaných hostí připouští.
Prot
Körbrový
Čechův
Němec
Centralbahnhofa
10
article
Či snad dopustili se pořadatelé nějak
nesprávnosti? Pak bylo věcí politického
úřadu zakročit. Avšak o tom ani zmínky ve
zprávách německých listův. Aneb snad
účastníci čeští, ubírajíce se do schůze, nějak
provokativně si počínali? Snad táhli v prů
vodu, snad nesli prapory neb odznaky dráž
dící německý národní cit? — Ničeho podob-
ného. Žadný ze všech listův německých
nemůže uvésti ani jediné slovo, n
jediný posuněk, ni jediný výkřik, kte-
rým by Češi jdoucí do schůze byli i jen je-
diného Němce urazili, provokovali. Češi
scházeli se po různu, klidně a tiše do Be-
sedy, nezavdávajíce nikomu nejmenší příčiny
k nevoli a pohoršení.
Nicméně nastojte: »Jakmile Něme
o tom zprávu dostali, že čeští ná-
rodní socialisté konají důvěrnou schůzi v Be-
sedě dle 2. shromažďovacího zákona, ihned
táhli před dům Besedy a protesto val
proti konání schůze...« vypravuje do
slovně »Bohemia« ... Druhý karlovarský jej
zpravodaj pak líčí dějství doslovně takto
»O půl 4. hodině odpolední konala se v Be-
sedě schůze. Před Besedou shromáždil se
obrovský zástup lidu z Karlo
nlotM olenlnll an oplanvie
Čech
Němec
Be
Bohemia
11
article
vých Varů a okolí, aby proti počí-
nání si Čechů protestoval. Když pak bylo
slyšeti z vnitřka silný potleis k —
telefonováno okresnímu hejtmanu, aby schůzi
zakázal. Ježto však redaktor Špatný z Prahy
dále řečnil a Češi mu opětovně tleskali
bylo množstvím samým požado-
váno rozpuštění schůze.« —
Nuže, co tomu říká všechna inteligence
německá? To je přece skvostný smysl pr
ústavní práva a pro zákonnou
svobodu občanskou, když svobodn
spoluobčané nechtějí svým svobodným spolu
občanům prostě dopřáti, aby si směli mez
sebou, při zavřených dveřích porokovati
o záležitostech veřejných, nýbrž volají na ně
policii, aby je rozehnala
Či snad zaslechli Němci před Besedou
z vnitřku besedního sálu nějaké výkřiky.
urážející německou národnost? Nějaké snad
slovo zášti a nenávisti proti sobě? Naprosto
ne! Ani slova! Neslyšeli než — pouhy
potlesk a to jim — — stačilo, aby
usilovali o rozehnání schůze.
Kde to jsme? Kde to žijeme? Což by
opravdu panovala taková nevědomost a ne-
znalost práva ústavního v massách něme-
ckých, aby nevěděly, že rouhají se státním
základním zákonům ústavním, když svým
spoluobčanům jazyka českého upírají právo
a svobodu slova, shromažďování a spolčování
se zaručené stejně a bezvýminečně všem
státním občanům bez rozdílu?
Však »Bohemie« sama cítí, že dotýční
karlovarští štváči dopustili se svým brojením
proti soukromé schůzi Čechů čirého bez
práví, že neměli zhola žádné pří
činy proti české té poradě protestovat
ježto program její neobsahoval ani bodu
úporného německému právu, neb německé
svobodě neb německé cti národní. Proto
orgán německého kasina hledí omluvit po-
čínání svých karlovarských komillitonů —
»o právněným rozčilením« německ
davové duše.
Čecho
Čech
Němec
Praha
Bohemia
12
article
Jaké oprávněné rozčilení? Slyšel kdo
za všechna léta, že by naše česká menšina
v Karlových Varech byla kdy Němcům tam-
ním i jen vody zkalila? Vystupovala snad
kdy vyzývavě, rušivě, jítříc a popuzujíc slo-
vanské lázeňské hosty proti Němcům
Žádného podobného skutku nelze našim ná-
rodním příslušníkům v lázeňském tom místě
dokázati. Naopak chovali se vždy a chovají
do dnes co nejskrovněji, snad více, než bý-
valo někdy moudré a místné.
Ale celá »vina« jejich záleží prostě
v tom, že jsou Čechy! Toť dráždía
jítří ony šlechetné pány ze Schönere-
rova Vereinu a »Volksvereinu«,
s jejich čistým »Badeblattem« a jeho re-
daktorem Doroschkinem, patrně také plno-
krevným Prateutonem nad »germánskou« —
Teplou. Všem těmto fanatickým nepřátelům
našim překážíme v Čechách všude pou-
hou svou existencí, nad tož pak
krajích a městech druhdy českých, během
staletí však zněmčených, jako Karlovy Vary
Tu se jich zmocňuje »rozčilení« teuton-
ské při každém zvuku českého slova neb
české písně, tu protestují vášnivě proti ne
vinnému koncertu jako proti soukromé česk
schůzi. Ale jest toto rozhořčení pánův
mravné? Jest protest jejich oprávněn? Kam
by to vedlo a spělo, kdyby takový duch ne-
vraživosti a nesnášelivosti přímo idiosynkra-
tické šířil se a prohluboval? K otázceté
daly drastickou odpověď další neblahé udá
losti karlovarské z minulé neděle, jichž prů
běh chceme naschvál sledovati dle vlastního
Němec
Volksverein
Karlová Vary
Čechy
Schöner
Karlov Vara
13
article
líčení »Bohemie«, z něhož vychází na jevo,
že pro nic za nic poštvaný německý
dav, usilovav o rozehnání české
schůze, hleděl se násilím dobýti
do vnitřku Besedního do mlu.
»Za nastalé tlačenice«, vypravuje
zpravodaj »Bohemie«, »dostal se knihovní
Kaschper do vrat Besedního domu, která
náhodou právě byla policií zamčena, takže
nemohl ven. Kaschper byl tu jedním Čechem
bodnut a těžce zraněn. Odnesen do domu
sousedního. Při pohledu na zraněného stal
se zástup ještě rozčilenějším, i bombar-
doval kameny veliké tabule skelné
v přízemních místnostech. (To
bombardování trvalo 11, hodiny, ba i z re-
volverů stříleno do oken Besedy, z nichž ni
jedno nezůstalo celé. Pozn. red.) Ko-
nečně — pokračuje »Bohemie« — přibyl
okresní hejtman Jordan s koncipistou
drem. Lirschem a říšským poslancem prof.
Lösslem, působíce tíšivé na dav, jenž žá-
dal, aby Češi odtáhli z Besedy
Prof. Lössl žádal množství, by zachovalo
klid, až se ukáže, kdo Kaschpera zranil
Češi na to částečně v průvodu četníkův
a policie opustili »Besedu«, kdežto Němei
zanotovali »Wacht am Rhein«, rozcházejíce
se. Redaktor Špatný jel v povoze ke dráze,
byl však ve Físchern poznán a napaden, než
četnictvo hned mu přispělo ku pomoci
doprovodilo jej. O 6. hodině bylo po de-
monstraci.
Kaschper
Čecho
Jordan
profesor
Lössl
Čech
Bohemia
Wacht be Rhein
14
article
Avšak o 8. hodině večer shromáždil se
znovu veliký dav před Besedou, zpívaje
vlastenecké písně a pronášeje k let by.
Policie zavřela ulice a měšťanosta Pfeiffer
napomínal ke klídu. Dále byli přítomní okr.
hejtman a policejní inspektor. Ježto však
dav se nechtěl rozejít, zakročila
o půl 10. hodině policejní stráž
a zatlačila množství.« — »Knihovní Kaschper
se v nemocnici znovu zotavil.« —
Poranění jeho není tedy patrně nikteral
vážné, ale za to dle souhlasných zpráv na-
šich listů nebyla ochrana Čechům policie
z Besedy na ulici vypuzeným nikterak do
statečna, aby byli ušetření krutých ublízení
na těle, zejmena přepadený redaktor Špatny
zakusil prý zle zbésilost fanatiků německých
Zaznamenali a vylíčili jsme celý případ
dle listů německých, poněvadž i z této líčby
je zřejmo, kdo tu byl v právu a kdo v ne
právu. Tak se nakládá s námi v naší od
věké vlasti za platností státních základníeh
zákonů o rovném právu všech občanů stat
ních — na papíře.
Pfeiffer
Čecho
Špatna
16
article
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 72)
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 72)
Ve Vídní, 25. května.
(Původní zpráva telef. » Nár. Listů «.)
Poslanecká sněmovna zamítla
pilnost všech ruských návrhů, by
zvolila se v poslanecké sněmovně zvláštní ko-
mise k vyšetření způsobu posledních voleb na
sněm království haličského. Stalo se tak po ně-
kolikahodinné rozpravě velmi podrážděné a váš-
nivé, velmi hlučné a lomozné a — dodejme —
po debatě pro všeehno Slovanstvo
tohoto státu nad miru smutné a ža-
lostné. Nikdy ještě nestáli zástupcové obou
národů království haličské obývajících prot
sobě tak prudce a přikře, jako dnos. Několika-
denní dobata o haličských poměrech vůbec ne
přispěla nikterak ke zlepšení styků polsko-
ruských, naopak zhoršila je. Jsou nyní napja
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
tější, nežli byly, a kdo dnes díval se dolů da
zasedací síně, mohl se právem domnívati, že
stojí tu armády, jež nalézají se v několikaleté
válce proti sobě pro nějakou velikou příčinu
životní, že stojí tu voje, odhodlané k zápasu na
život a na smrt.
Prudkou byla řeč ministra vnitra
sv. p. Bienertha proti tak zvaným ruským
radikálům. Nemůžeme ovšem zamlčeti, že
poslanci Budzinovský a Trylovský neprospěl
dobré věci svého lidu a sami vtiskl
zbraň proti měmu do rukou jak vládě,
tak Polákům. Nemůžeme tolikéž zamičeti, že
„Ruský klubli na říšské radě nalézá se
v Úplném rozkladu a že jeho rozvrat
se objevil také ve dnešní schůzi poslanecké sně-
movny: poslanci Budzinovský a Trylovský byl
úplně osamoceni za největší palby, podniknuté
proti nim se strany polské. Také to je truchlivý
výsledek několikadenního rokování o věcech ha-
ličských, že 30 poslanců ruských z královstv
haličského je dnes roztříštěno na několik sku-
pin, které se na vzájem nejen zapírají, nýbrž
potírají.
banoe ,po
nee
Nezazlíváme polským řečníkům dru. Mala-
chovskému o Stapiňskému, předsedovi polské
strany lidové, že proti ruským obžalobám se
bránili, myslíme však, že jim jako držitelům
moci bylo snáze zachovati umírněno s
a osvědčiti smiřlivost, nežli poslancům
ruským. Poslanec Stapiňski vstoupil dnes do
řady nejlepších mluvčích, které polská delegace
na říšské radě má. Slyšíme-li jej mluviti něme
cky, představíme si snadno, jak tento lidový po-
slanec působí svojí mateřštinou na masy lidu
venkovskéhc, zvláště selského. Posl. Stapiňsk
zajisté ještě dobude si ve vídeňské sněmovně
místa čelného a posice důležité.
Bienerth
Budzinovský
Trylovský
Polák
Malo
Stapiňský
Stapiňski
Posl
18
article
Poslanci čeští důvodně nezasáhl
do sporu a rozporu polsko-ruské h
ve sněmovně poslanecké. Poslanec prof. Masaryi
učinil výjimku. Ačkoliv apostrofoval Poláky, b
neprovozovali proti Syčinskému politiku pomsty.
ačkoli navzájem povědě! Rusům haličským, že
národ, který čítá 30 poslanců, nestřílí, ačkoli
káral způsob mluvy poslanců Trylovského
Budzinovského, ačkoli Rusíny vůbec vyzýval
aby si počínali diplomatičtěji, přece jeho pro
hlášení, že hlasovati bude pro pilnost a pro me-
ritum ruských návrhů, způsobílo na polskýel
lavicích velikou nevoli, které dal projev poton
posl. Stapiňski ve velikém obrněném protestu-
Prohlášení prof. Masaryka působilo nepříznivě
také na lavicích českých, kde nemohl
pochopiti, preč se český poslanec odhodlal pod
porovati podnět, který čelí k rozmnožení pravo-
moci říšské rady, k povýšení jejímu za rozhod-
öího nad zemskými volbami a k umenšení prá
zastupitelstev zemských. Na říšské radě pro-
jednávají se četné věci, které tam docela n
patří, a sněmům zemským vzaty byly četné věcí
profesor
Masaryi
Polák
Rus
Rusín
Masaryk
Trylovský Budzinovský
Irito
19
article
které jim náleží. Nemůže býti přece úkolem po-
slanců slovanských, sesilovati řišskou radu pro
sněmům zemským. Jako hodny byly odsouzen
nejrozhodnějšího pokusy hr. Sternberga, dostat
před forum poslanecké sněmovny svoji aféru př
volbách do sněmu království českého, jako
stejně odsouditi se musí veškery pokusy náro
ních sociálů, uvésti před forum poslanecké sně
movny zemské volby na Kutnohorsku, tak mu
síme při všech sympatiích, které chováme k rov-
nému právu Rusů haličských a ke všem jejich
snahám kulturním a hospodářským, přece jen
litovati, že jejich odboj proti Polákům svedl je
k návrhu, pro který žádný poctivý autonomista
povstati nemůže.
Poslanei Staněk a prof. Čelakovský učini
jménem stran, jejichž jsou členy, stručné a ne-
pokryté prohlášení, že nesdílejí stanovisko pro-
fesora Masaryka, nýbrž z důvodů auto no-
mistických a politických že bude
V drobném prodejit
ranni číslo o sobé . . . na S h
odpoladní
. . . ze 2 b
Ve ilialkách na venkovst
ranní číslo.
10h
Sternberg
Rus
Polák
Poslanei Staněk
profesor
Čelakovský
Masaryk
Kutnohorsko
21
article
vdpslední . . . . . . . . ak
Inserá(
platí se hotově uispřel.
Fředplačení a inserty přijíná dsslnl-
strase v Marianske slici č. s.
Tam nacházají se táž redakce
tskárna a szpedšce , Národnick Liati-
Dukopiay so navraesji
Národnick Liat
22
article
hlasovati proti pilnosti návrhů ru-
ských. Poláci provázeli vyjádření ta hlučným
potleskem.
Sotva začalc hlasování, sněmovna vyprázd-
nila se na polovici. Z 30 Rusů bylo v zasedaei
síni toliko 17, z 87 sociálních demokratů 20.
Pro pilnost hlasovaly jen tyto dvě skupiny, s ni-
mi pak ze všech ostatních Slovanů pouze prof.
Masaryk a na německé straně bar. Hock a dr.
Kuranda. Posl. dr. Stránský a dr. Sláma vyšli
před hlasováním, prof. Smrček nebyl dnes ve
sněmovně, dr. Bulín pak oddělil se od svých
politických přátel morrvských a hlasoval s ostat-
ními poslanci český mi.
Zejtra projedná se ještě jeden ruský pilný
návrh a potom dojde na pilný návrh prof. Stein-
wendra na neprodlené zahájení debaty rozp-
čtové. Počátkem schůze podařilo se poslanci
dru. Stölzlovi sehnati většinu pro návrh, aby
na jednací pořad zařaděna byla rozprava o odpo-
vědi, kterou na příslušný dotaz dal v pátek
v noci ministr zeměbrany podmaršálek Georgi
o pochodu solnohradské posádky, při kterém
četní vojáci onemocněli. Pozoruhodno jest, že
pro tento návrh nehlasoval ani jediný
člen německo-nacionálního svazu,
klerému dr. Stölzl náležl, takže prá-
vem posl. Schuhmeier volal na něj: „Hledejte
si svoji německou stranu lidovou!“ Rozprava
posl. Stölzlem navržená tedy na jednacím po-
řadu jest, ale kdy na ni dojde — není dozírno.
Polák
Rus
Masaryk
Hock
doktor
Kuranda
Posl
Stránský
Sláma
profesor
smrček
Bulín
Stein
Stölzl
George
Schuhmeier
23
article
Z Vídně, 25. května. (K. k.)
Předscda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
ve 3.15 hod.
Mezi došlými spisy jsou dotazy, v nichž
žádá se, by přísně byly vyšetřeny události o cvič-
něm pochodu v Solnohradě: — Finkaa
sp., v němž protestuje se rozhodně, aby zvýšení
důstojnických gáží, platu mužstva a zlepšení
stravy nebylo provedeno současně a táží se, jak
ospravedlní se, že s mužstvem se po té stránce na-
kládá nepříznivěji, než s důstojníky; — Maštál ky
a sp po rozmnožení poštovních ambulancí na trati
rak. sev.-záp. drúhy Chlumec—Poříčí: — Hrá-
ského a sp. po zákazu okr. hejtmanství v Olomouci
a moravského místodržitelství, jímž bylo úřadně
oprávněnému kultur. inž Novákovi v Olomouci zaká-
záno provádění kulturně inženýrské praxe a udělena
mu důtka pro překročení oboru jehe působnosti: —
Šilingera a sp. po pronásledování českého škol-
ství brněnskou obecní správou: — Lözsla a s
včerejších výtržnostech v Karlových Varech: —
dra. Kaftana a sp. po chystaných technických kur-
sech pro právníky u dolnorakouského místodržitel-
síví, poněvadz zavedením takových přednášek lze se
obávati poškození stavovských zájmů techniků a
není vyloučeno, že i konání spravedlnosti mohlo by
býti poškozeno
doktor
Weiskirchner
Novák
Šilinger
Kaftan
Vídeň
Solnohrad
Chlumec
Olomouc
Karlová Vary
24
article
Posl. hr. dr. Stölzl odůvodňoval delší řečí for-
mální návrh, aby rokovalo se v příští schůzi o odpb-
vědi miništra zemské obrany na dotaz po cvičném
pochodu solnuhradské posádky. Bylo v ní mnoho ne-
správností. Velitelé praporů a podřizení důstojníci
chovali se bezvadně a poskytli mužstvu všemožno
úlevu. Zatajováním prokazuje se vojenské správ
nejhorší služba. Prosí o přijetí svého návrhu, čemu
vyhovuje se jednomyslně
Míinistr vnitra bar. Bienarth ohražuje se proli
výkladu svých vývodů za rozpravy o návrhu posl
Gegliňského. Vláda nechce způsobiti u části cby-
vatelstva beznadějnost. Nový místodržitel prohlási
se pro zásady stejnoměrného použití zákona bez 10z-
dílu vyznání a národnosti. (Výkřiky posl. Starucha.)
To prospěje polskému i ruskému obyvatelstvu.
Národní obsah programu rusko-národního klubu ne-
může nalézti podpory u vlády už proto, že to nesou-
hlasí s národním vyznáním obyvatelstva, za jeho
zástupce se tato strana považuje. (Hlučná pochvala;
výkřiky posl. Markova.)
Tendence radikálního křídla náredně-demekrati-
cké ruské strany jsou takové, jak tvrdí řečníci na
polské straně. (Hlučná pochvala mezi Poláky.
Vláda vykoná jen svou povinnost, bude-li příště
věnovati nejvážnější pozornost činnosti radikální r-
ské Irakce. (Ilučná pochvala a potlesk mezi Poláky;
výkříky mezi Rusy a hlun)
Vyšetřování o říšských volbách a zkoumání vý-
sledků v min. vnítra trvalo až do konce minulého
roku. Do těchto výsledků lze nahlédnouti v. legiti-
mačním výboru. Přehmaty byly konstatovány také
o volbách zemských a proti vinnikům zahájeno v-
Posl
doktor
Stölzl
Markov
Polák
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovanská věda.
26
article
Století devatenácté dalo vznik mohutným
sdružením vědeckým a velikým podnikům lite-
rárním, na jaké dřive nebylo ani pomyšlení
Velkolepé expedice vědecké z Evropy a Ame
riky do zasypaných a zařícených dávno kultur
ních středisek asijských, grandiosní výpravy
prozkoumávající nitra pouští, hlubiny oceanu a
modrě výšiny nadoblačně, společná práce mužů.
jež dělily národnost, víra i politika — to vše
krásně dokumentovalo solidaritu kulfurního člo-
věka po celé zeměkouli a skvěle potvrdilo exi-
stenci idealních snah i v naší zdánlivě tak ma-
terialistické době.
Také filologie účastnila se tohoto velikéh
hnutí duchů. A nejvíce u národa filosofů,u
Němců. U nich počátkem XX. věku zjevilo se
vskutku nepřekonané dosud dílo akribie vědecké
a neúmorné pilnosti lidských mravenců — jsou
to první svazky velikého slovníku, lalinského
(»Thesaurus linguae latinae«), k jehož výdán
spolčilo se nákladem milionu marek pět něme-
ekých akademil, v činnost uvedlo celé stovky
pracovníků a nabromadilo miliony lístků, obsa-
hojících v sobě veškeren poklad latinského ja-
zyka. A u Němců vznikla také myšlenka ob-
sáhnouti veškeré obory vědy v rozsáhlých pří-
ručkách (»Grundrissech«), jejichž jednotlivé části
napsali osvědčení odborníci na základě nejno-
vějšího stavu vědy. Zjevily se tak příručky filo-
logie klassické, germánské, románské, iranské
atd., zjevily se dějiny veškerých států evrop-
ských (tam také my Čechové musíme hledat
nejnovější poučení o svých dějinách ve smutne
proslulém díle Bachmannově), dějiny literatur
evropských i asijských (mezi východními litera-
turami vyšla tam také známá kniha o naší lite-
raluře Jakubce-Nováka) — a německá věda již
již přikládala ruku, aby poučovala svět o vědě
Němec
Čecho
Bachmannův
Jakubec
Novák
Evropa
27
article
slovanské, o slavjanovědění, jak řikají Rusové
— slovanské filologii, jak říkáme u nás.
Co je filologie? Znalost duchovního život
nějakého národa. A poněvadž myšlenka jeví se
předem řečí, tedy znalost řeči, pak dále litera
tury a národního bytu. Již z této definice jes
patrno, že samo slovo slovanská filologie dává
podnět k pochybnostem: měli vůbec někdy Slo-
vané společný vývoj literární? Mají skutečně ně-
jaké prvky národního bytu společné? Vidlme
zřetelně, jak dvojí kultura — latinská a byzant
ská — děli se již věrou a písmem ve dva ne-
stejně veliké celky; vidíme sice jisté společn
znaky a věci u jednotlivých větví slovanských.
ale že by všechny větve jevily stejný ráz a měly
společné znaky podstatné, o tom lze mluviti pr
i proti. A (rozumí se) učenec německý není po-
vinen, aby úzkostlivě se pídil po onom starém
dědictví z pravěku u jednotlivých větví dochova-
ném, ba nemá k tomu ani dosti lásky, která roz-
hoduje všude, i ve vědě bez interesů ... Důkaz
toho jsou prostě české dějiny Bachmannovy.
Rus
Bachmannův
28
article
Má-li skutečně Slovanstvo nějaké dědietví
a nějaké poslání, pak musí se zjeviti v dějinách
jeho jazyka, jeho literatury, jeho lidové tradice
a zvyků. Je-li skutečně nějaká v skutku slovan-
ská věda, pak ji je slovanská filologie. Tato má
své zástupce na všech universitách ruských, na
mnohých rakouských, některých německých a laké
arci na universitě srbské i bulharské. Jsou-li
slovanšti učenci, bude i slovanská věda; a slo-
vanská věda nedopustí, aby o ní informovali svět
Némci.
Toto vědomí slovanské, tak přirozené a tak
vzáené přece, zjevilo se v carské akademii petro-
hradské, v jejím oddělení ruského jazyka i slo-
vesnosti a akademiků A Šachmatova. F. Fortu
natova a A. Sobolevskébo. Toto oddělení pojalo
r. 1902 plán vydati encyklopaedii slovanské filo-
logie a svolalo k tomu cíli předběžný sjezd ru-
ských filologů do Petrohradu. Sjezd neminuj na-
darmo; 3. května 1903 zvolilo ruské, oddělen
akademie redaktorem profesora vídeňské univer-
sity, dvorního radu Jagiče, který již od r. 189
zabýval se samostatně plánem takové eneyklo-
paedie. Valný. sjezd slovanských filologů cel
Evropy překazila válka rusko-japonská; „ta také
zdržela přípravné práce tak, že teprve nyní zjev
se první svazek monumentálního podniku, prvn
práce vědy slovanské, často tak přezírané a ne
doceňované.
F Fort
Jagič
Petrohrad
Evropa
univerzita srbský
29
article
Co práce stálo aspoň průpravné realisován
veliké myšlenky, vykládá redaktor Jaglé v před
mluvě. Elegieky zní jeho stesk, že » realisaee
té ideje předpokládá jistou vědeckou solidár
nost, která v oblasti slovanské vědy bohužel s
ještě nejeví zvlášť silně« — vzpomeňme při tom
našich literárních poměrů, kde vedle sebe žij
literáti osmi táborů, týchž často snah a my
šlenek, kteři však nedovedou najíti slova, kter
by je sloučilo, nedovedou zasypati přikopy mali
cherných sporů a osobních, často jen zdánli
vých antipsthií! »Jeví se rozrůzněnost« — ža
luje Jagié dále — »pocházející z části ze vzá
jemné neznámosti, z části z upjatosti ve sly
cích, jež proniká i v oblasť vědy.« Hle, jakobya
slyšel hlas žalujicího Kollára — a jak eufemi
sticky voleno slovo »upjatost«, svědčí jen po
hled na domácí naši literaturu, kde jmena dvou
autorů kterýchkoli jsou často hotovým heslem
bitevním! Cur mundus militat — nač ty boje
— práce je tolik pro všechny a místa p
každého dost. Aspoň — ve slovanské filologii
Že tomu je skutečně tak, svědčí projek
práce, obrovské již rozméry. Šest kvartových
svazků stoarchových má podati přehled veške-
rého »slovanovědění«. Projektují se tři obromně
oddíly, část jazyková, literární (historie slovan-
ských literatur) a elhnografická. Podrobný pro-
spekt připojen pouze pro část první, jazykovou
Kollár
Jagl
30
article
Prospekt uvádí podrobně přehled spisů
i autorů. Úvod má obsahovati bistorii slovanské
filologie (od dv. r. Jagiée). přehled současného
Slovanstva (od prof. L. Niederla) a písmo slo-
vanské (o runách od Jagiée, o řeckém písmu
od Gardthausena, o hlaholském od Jag 6e, o ky-
rilském od Lavrova, Sobolevského a Kalužňa
ckého, o tajném pismu od Kostiče a Speran-
ského, o latince od Brüeknera, Gebauera a j)
První oddil — slovanské jazykovědění — mí
obsahovati předně nauky obecně slovanské
psychologické základy (od Baudonina de Con
stenav). fysiologii řeči (od Bogorodického, Brocha,
Rozwadowského, Frinty), slovanštinu v dob
indoevropské (od Zubatého), grammaliku pra
slovanskou (od Fortunstova), slovanské tvoření
slov (od Uljanova), obecně slovanskou syntsk
(od Leskiena) praslovanský přízvuk (od Šuch
matova), metrika národní poesie (od Korše)
klassifikaci slovanských dialektů (od Baudonin
de Constenay). Pak má následovati gramma-
tické zpracování jednotlivých jazyků slovan-
ských; nás zde může zajímati jen zpracován
češtiny: historický úvod převzal Flejšhans, histo-
rickou grammatiku staročeskou E. Smelánka,
vytvoření nynějšího spisovného jazyka V. Vondrák
přehled nářečí českomoravských J. Pastrnek (ten
přejal i části o slovenštině), československý při-
zvuk A. Frinta. Konečně v poslední části to
hoto prvního jazykovědného oddílu má čini
popis styků jednotlivých slovanských jazyků n
vzájem a s jinými cizími; o češtině rozdélilis
opět práci V. Vondrák stopy vlivu církevně-
slovanského, V. Flajshans vliv latinský, A. Been
vliv německý, V. Francev vliv ruský (Melich
o vlivu maďarštiny na slovenštinu) — z ostat
nieh prací sem náleží jen z polštiny Nesingova
o vlivu českém na polštinu.
profesor
L Niederle
Lavrov
Sobolevský
Kalužňa
Kostič
Gebauer
Con
Broch
Rozwadowský
Frinta
Fortunstův
Uljanov
Flejšhans
E Smelánka
V Vondrák
J Pastrnek
A Frinta
V Flajshans
A Been
V Francev
Melich
Brüekner
Bogorodický
Baudonin jít Constenay
metrika národní poezie
Jaga 6 e
Speranský
československý přezvuk
31
article
O literárním a ethnografickém oddíle po-
dobného prospektu ještě není. Ale i z toho, co
tu pověděno, patrno, že to bude dílo monumen-
tální, jským nejen žádná slovanská literatura
se nemůže vykázati ani žádná jiná evropská,
ale že dilo to přinese i jednotlivým jazykům
hteratorám slovanským poučení o vlastních jejich
tbematech, jakého dosud nemají. Bude to každým
způsobem vzořná ukázka práce slovanské vědy.
va Vrchní redakce je co nějšťastnějí uložena
vrukou Jasičových. Za něho mluví jediný orgán
slovanské filologie (Archiv für slavische Phil-
logie), který po desitky let udržel a v němž sou-
středil práce nejlepších slovanských filologů, pro
něho mluví postavení vídeňské, kde je takřka
v centru slovanského života. Odcházeje právě
na odpočinek (po dokonaném 70. roce věku)
bude míti dosti prázdně k dílu, které vyžaduje
na redaktoru trpělivou, rozsáhlou a vytrvalou
korrespondenci. Jeho jméno je také zárukou, že
v žádném příspěvku neklesne úroveň dila pod
niveau védy ovropské.
Jasičový
Phil
32
article
První svazek (»Eneiklopedija sl av-
janskoj filologii. Izdanie otdělenija
russkago jazyka i slovesnosti Imperatorskoj Aka-
demii Nauk. Pod redakcieju ord. akad. I V
Jagiča. Vypusk 12. Skt. Peterburg 1908.)
počíná trochu z prostředka — dvanáctým se-
šifem. Jagié vida, že přispěvky se scházejí po-
malu a že mnozí přispěvatelé jaksi celému pod-
níku nedůvěřují, ustanovil se na tom vydávati
dílo tak, jak přispěvky se scházejí, nečekati, až
bude vše systematicky vypracováno, ale čísly
sešitů označiti místo díla v celkové budově.
I toto odhodlání je dobré; přispěvatelé vidí a spon
způsob, jak věc je myšlena, vidi, že myšlenka
neusiná a že Akademie ruská díla skutečně
nenechá nedokončeného. První tento svazek díla
obsahuje »Náčrt historie současného spisovného
ruského jazyka XVII.—XX. stol., jejži napsal
E. Budde, profesor kazaňské university (str. 132.
m. 8). Má to býti teprve 12. sešit díla celého
a třetí dílko, věnované ruskému jazyku (histo-
rický úvod a historickou grammatiku staroruskou,
jež mají předcházeti, slibil napsati A. Šach-
matov). Je provedeno vzornou methodou filo-
logickou a vyčerpává látku úplně.
Podávajíce našim čtenářům zprávu o prvním
svazku velikého tohoto slovanského podniku lite-
rárního, doufáme, že v době nedlouhé budeme
moci referovati tské o svazeích, věnovaných na-
V. Fiajšhans.
šemu jazyku i písemnictví.
odu vi án
mra čebae stáv 3na V unslhee sl ori
o aj samil šuántova katin an ol zlrale
l blvb na iavu a o
E Budd
V Fiajšhans
Peterburg
Imperatorskoj Aka
kazaňský univerzita