ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 902364f0-75a3-11dc-b7e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 24, person 104, org 13, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
v0l2.,. noslre
3 masthead
V Praze, v úterý 26. května 1908.
Praha
4 masthead
Jošmnob vyšor 3ložtilo
5 masthead
vvodo v len
6 masthead
Číslo 145.
7 article
Na ranní a odpol. Iist před plácíi se:o v Praze v admtnistraol as něsie S K- na čtvrt lela s dvají donáško nn ntěsl na etvit lata . . . . 7 K 50h v slkách: 2 K non na naěsíc . Poštou: na čtvrt lota . . . . 9 K č0 s dvojí zisilkeu .. . K oi na věsíe
Praha
8 article Karlovarský případ.
Karlovarský případ. Pět let tomu, co užasl vzdělaný svět nad skutkem neuvěřitelného fanatismu ple- menného, jenž udál se v Karlových Varech, kdy čeští a slovanští hosté nevinného kon- certu, v tamní Slovanské besedě pořádaného. byli vydáni po ulicích nejsurovějším insul- tacím jen proto, že si chtěli v lázeňském tom městě dopřáti svojí ušlechtilé zábavy pod vlastním krovem. — Dnes jest nám ustrnouti nad novým skutkem téže zaryté nenávisti jistě části karlovarských domorodcův těžících a tyjících jinak vesele z peněz také českých proti ob- čanům národnosti naší, již chtěli v budově Slovanské besedy uspořádati si v neděli politickou schůzi, na níž mělo býti jednáno o situaci politické a otázce jazykové v úřadech státních. Schůzi svolávali čeští dělníci v Kar- lových Varech usedlí. Dle státních základních zákonův mají veškeří občané království če- ského stejné právo pořádati veřejné shro- máždění nebo spolkové schůze v mezích příslušných zákonův. Toho práva svého chtěli také čeští občané karlovarští použiti a sice ve skrovném rozsahu. Nepořádalio schůzi na žádném veřejném prostranstv pod širým nebem, nýbrž pod vlastn střechou svojí Besedy. Nicméně pověstný karlovarský »Badeblatt«, jehož redaktor Do- roschkin již před pěti lety vyznamenával se svým zlostným štvaním proti všemu, což če- ského jest, přinášel od poloviny téhodne denně provolání »Volksvereinu«, aby Němei hleděli stůj co stůj tuto českou schůzi znemožnit. —
Němei Karlová Vary Kara
9 article
Prota ohlásili naschvál německou vzdoro- schůzi na týž den a tutéž hodinu v hotelu Centralbahnhofu, sousedícím Slovanské be- sedě. Okresní hejtmanství na to dle staré praxe z časů Körbrových zakázalo obe schůze. — Češti dělníci se tudíž obmezili ještě víc a přestali na pouhé důvěrne schůzi zvaných hostí při zavřených dveřích. — Tážeme se všech slušných a spravedli vých lidí: potřebovala tato soukromá sehůze Čechův — Němce karlovarské v nejmenším rozčilovat? Nebyla snad záko- nem dovolena? Byla. Platný zákon shro mažďovací výslovně takové důvě rné schůze zvaných hostí připouští.
Prot Körbrový Čechův Němec Centralbahnhofa
10 article
Či snad dopustili se pořadatelé nějak nesprávnosti? Pak bylo věcí politického úřadu zakročit. Avšak o tom ani zmínky ve zprávách německých listův. Aneb snad účastníci čeští, ubírajíce se do schůze, nějak provokativně si počínali? Snad táhli v prů vodu, snad nesli prapory neb odznaky dráž dící německý národní cit? — Ničeho podob- ného. Žadný ze všech listův německých nemůže uvésti ani jediné slovo, n jediný posuněk, ni jediný výkřik, kte- rým by Češi jdoucí do schůze byli i jen je- diného Němce urazili, provokovali. Češi scházeli se po různu, klidně a tiše do Be- sedy, nezavdávajíce nikomu nejmenší příčiny k nevoli a pohoršení. Nicméně nastojte: »Jakmile Něme o tom zprávu dostali, že čeští ná- rodní socialisté konají důvěrnou schůzi v Be- sedě dle 2. shromažďovacího zákona, ihned táhli před dům Besedy a protesto val proti konání schůze...« vypravuje do slovně »Bohemia« ... Druhý karlovarský jej zpravodaj pak líčí dějství doslovně takto »O půl 4. hodině odpolední konala se v Be- sedě schůze. Před Besedou shromáždil se obrovský zástup lidu z Karlo nlotM olenlnll an oplanvie
Čech Němec Be Bohemia
11 article
vých Varů a okolí, aby proti počí- nání si Čechů protestoval. Když pak bylo slyšeti z vnitřka silný potleis k — telefonováno okresnímu hejtmanu, aby schůzi zakázal. Ježto však redaktor Špatný z Prahy dále řečnil a Češi mu opětovně tleskali bylo množstvím samým požado- váno rozpuštění schůze.« — Nuže, co tomu říká všechna inteligence německá? To je přece skvostný smysl pr ústavní práva a pro zákonnou svobodu občanskou, když svobodn spoluobčané nechtějí svým svobodným spolu občanům prostě dopřáti, aby si směli mez sebou, při zavřených dveřích porokovati o záležitostech veřejných, nýbrž volají na ně policii, aby je rozehnala Či snad zaslechli Němci před Besedou z vnitřku besedního sálu nějaké výkřiky. urážející německou národnost? Nějaké snad slovo zášti a nenávisti proti sobě? Naprosto ne! Ani slova! Neslyšeli než — pouhy potlesk a to jim — — stačilo, aby usilovali o rozehnání schůze. Kde to jsme? Kde to žijeme? Což by opravdu panovala taková nevědomost a ne- znalost práva ústavního v massách něme- ckých, aby nevěděly, že rouhají se státním základním zákonům ústavním, když svým spoluobčanům jazyka českého upírají právo a svobodu slova, shromažďování a spolčování se zaručené stejně a bezvýminečně všem státním občanům bez rozdílu? Však »Bohemie« sama cítí, že dotýční karlovarští štváči dopustili se svým brojením proti soukromé schůzi Čechů čirého bez práví, že neměli zhola žádné pří činy proti české té poradě protestovat ježto program její neobsahoval ani bodu úporného německému právu, neb německé svobodě neb německé cti národní. Proto orgán německého kasina hledí omluvit po- čínání svých karlovarských komillitonů — »o právněným rozčilením« německ davové duše.
Čecho Čech Němec Praha Bohemia
12 article
Jaké oprávněné rozčilení? Slyšel kdo za všechna léta, že by naše česká menšina v Karlových Varech byla kdy Němcům tam- ním i jen vody zkalila? Vystupovala snad kdy vyzývavě, rušivě, jítříc a popuzujíc slo- vanské lázeňské hosty proti Němcům Žádného podobného skutku nelze našim ná- rodním příslušníkům v lázeňském tom místě dokázati. Naopak chovali se vždy a chovají do dnes co nejskrovněji, snad více, než bý- valo někdy moudré a místné. Ale celá »vina« jejich záleží prostě v tom, že jsou Čechy! Toť dráždía jítří ony šlechetné pány ze Schönere- rova Vereinu a »Volksvereinu«, s jejich čistým »Badeblattem« a jeho re- daktorem Doroschkinem, patrně také plno- krevným Prateutonem nad »germánskou« — Teplou. Všem těmto fanatickým nepřátelům našim překážíme v Čechách všude pou- hou svou existencí, nad tož pak krajích a městech druhdy českých, během staletí však zněmčených, jako Karlovy Vary Tu se jich zmocňuje »rozčilení« teuton- ské při každém zvuku českého slova neb české písně, tu protestují vášnivě proti ne vinnému koncertu jako proti soukromé česk schůzi. Ale jest toto rozhořčení pánův mravné? Jest protest jejich oprávněn? Kam by to vedlo a spělo, kdyby takový duch ne- vraživosti a nesnášelivosti přímo idiosynkra- tické šířil se a prohluboval? K otázceté daly drastickou odpověď další neblahé udá losti karlovarské z minulé neděle, jichž prů běh chceme naschvál sledovati dle vlastního
Němec Volksverein Karlová Vary Čechy Schöner Karlov Vara
13 article
líčení »Bohemie«, z něhož vychází na jevo, že pro nic za nic poštvaný německý dav, usilovav o rozehnání české schůze, hleděl se násilím dobýti do vnitřku Besedního do mlu. »Za nastalé tlačenice«, vypravuje zpravodaj »Bohemie«, »dostal se knihovní Kaschper do vrat Besedního domu, která náhodou právě byla policií zamčena, takže nemohl ven. Kaschper byl tu jedním Čechem bodnut a těžce zraněn. Odnesen do domu sousedního. Při pohledu na zraněného stal se zástup ještě rozčilenějším, i bombar- doval kameny veliké tabule skelné v přízemních místnostech. (To bombardování trvalo 11, hodiny, ba i z re- volverů stříleno do oken Besedy, z nichž ni jedno nezůstalo celé. Pozn. red.) Ko- nečně — pokračuje »Bohemie« — přibyl okresní hejtman Jordan s koncipistou drem. Lirschem a říšským poslancem prof. Lösslem, působíce tíšivé na dav, jenž žá- dal, aby Češi odtáhli z Besedy Prof. Lössl žádal množství, by zachovalo klid, až se ukáže, kdo Kaschpera zranil Češi na to částečně v průvodu četníkův a policie opustili »Besedu«, kdežto Němei zanotovali »Wacht am Rhein«, rozcházejíce se. Redaktor Špatný jel v povoze ke dráze, byl však ve Físchern poznán a napaden, než četnictvo hned mu přispělo ku pomoci doprovodilo jej. O 6. hodině bylo po de- monstraci.
Kaschper Čecho Jordan profesor Lössl Čech Bohemia Wacht be Rhein
14 article
Avšak o 8. hodině večer shromáždil se znovu veliký dav před Besedou, zpívaje vlastenecké písně a pronášeje k let by. Policie zavřela ulice a měšťanosta Pfeiffer napomínal ke klídu. Dále byli přítomní okr. hejtman a policejní inspektor. Ježto však dav se nechtěl rozejít, zakročila o půl 10. hodině policejní stráž a zatlačila množství.« — »Knihovní Kaschper se v nemocnici znovu zotavil.« — Poranění jeho není tedy patrně nikteral vážné, ale za to dle souhlasných zpráv na- šich listů nebyla ochrana Čechům policie z Besedy na ulici vypuzeným nikterak do statečna, aby byli ušetření krutých ublízení na těle, zejmena přepadený redaktor Špatny zakusil prý zle zbésilost fanatiků německých Zaznamenali a vylíčili jsme celý případ dle listů německých, poněvadž i z této líčby je zřejmo, kdo tu byl v právu a kdo v ne právu. Tak se nakládá s námi v naší od věké vlasti za platností státních základníeh zákonů o rovném právu všech občanů stat ních — na papíře.
Pfeiffer Čecho Špatna
15 title
Říšská řada.
16 article Poslanecká sněmovna- (Schůze 72)
Poslanecká sněmovna- (Schůze 72) Ve Vídní, 25. května. (Původní zpráva telef. » Nár. Listů «.) Poslanecká sněmovna zamítla pilnost všech ruských návrhů, by zvolila se v poslanecké sněmovně zvláštní ko- mise k vyšetření způsobu posledních voleb na sněm království haličského. Stalo se tak po ně- kolikahodinné rozpravě velmi podrážděné a váš- nivé, velmi hlučné a lomozné a — dodejme — po debatě pro všeehno Slovanstvo tohoto státu nad miru smutné a ža- lostné. Nikdy ještě nestáli zástupcové obou národů království haličské obývajících prot sobě tak prudce a přikře, jako dnos. Několika- denní dobata o haličských poměrech vůbec ne přispěla nikterak ke zlepšení styků polsko- ruských, naopak zhoršila je. Jsou nyní napja
Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
tější, nežli byly, a kdo dnes díval se dolů da zasedací síně, mohl se právem domnívati, že stojí tu armády, jež nalézají se v několikaleté válce proti sobě pro nějakou velikou příčinu životní, že stojí tu voje, odhodlané k zápasu na život a na smrt. Prudkou byla řeč ministra vnitra sv. p. Bienertha proti tak zvaným ruským radikálům. Nemůžeme ovšem zamlčeti, že poslanci Budzinovský a Trylovský neprospěl dobré věci svého lidu a sami vtiskl zbraň proti měmu do rukou jak vládě, tak Polákům. Nemůžeme tolikéž zamičeti, že „Ruský klubli na říšské radě nalézá se v Úplném rozkladu a že jeho rozvrat se objevil také ve dnešní schůzi poslanecké sně- movny: poslanci Budzinovský a Trylovský byl úplně osamoceni za největší palby, podniknuté proti nim se strany polské. Také to je truchlivý výsledek několikadenního rokování o věcech ha- ličských, že 30 poslanců ruských z královstv haličského je dnes roztříštěno na několik sku- pin, které se na vzájem nejen zapírají, nýbrž potírají. banoe ,po nee Nezazlíváme polským řečníkům dru. Mala- chovskému o Stapiňskému, předsedovi polské strany lidové, že proti ruským obžalobám se bránili, myslíme však, že jim jako držitelům moci bylo snáze zachovati umírněno s a osvědčiti smiřlivost, nežli poslancům ruským. Poslanec Stapiňski vstoupil dnes do řady nejlepších mluvčích, které polská delegace na říšské radě má. Slyšíme-li jej mluviti něme cky, představíme si snadno, jak tento lidový po- slanec působí svojí mateřštinou na masy lidu venkovskéhc, zvláště selského. Posl. Stapiňsk zajisté ještě dobude si ve vídeňské sněmovně místa čelného a posice důležité.
Bienerth Budzinovský Trylovský Polák Malo Stapiňský Stapiňski Posl
18 article
Poslanci čeští důvodně nezasáhl do sporu a rozporu polsko-ruské h ve sněmovně poslanecké. Poslanec prof. Masaryi učinil výjimku. Ačkoliv apostrofoval Poláky, b neprovozovali proti Syčinskému politiku pomsty. ačkoli navzájem povědě! Rusům haličským, že národ, který čítá 30 poslanců, nestřílí, ačkoli káral způsob mluvy poslanců Trylovského Budzinovského, ačkoli Rusíny vůbec vyzýval aby si počínali diplomatičtěji, přece jeho pro hlášení, že hlasovati bude pro pilnost a pro me- ritum ruských návrhů, způsobílo na polskýel lavicích velikou nevoli, které dal projev poton posl. Stapiňski ve velikém obrněném protestu- Prohlášení prof. Masaryka působilo nepříznivě také na lavicích českých, kde nemohl pochopiti, preč se český poslanec odhodlal pod porovati podnět, který čelí k rozmnožení pravo- moci říšské rady, k povýšení jejímu za rozhod- öího nad zemskými volbami a k umenšení prá zastupitelstev zemských. Na říšské radě pro- jednávají se četné věci, které tam docela n patří, a sněmům zemským vzaty byly četné věcí
profesor Masaryi Polák Rus Rusín Masaryk Trylovský Budzinovský Irito
19 article
které jim náleží. Nemůže býti přece úkolem po- slanců slovanských, sesilovati řišskou radu pro sněmům zemským. Jako hodny byly odsouzen nejrozhodnějšího pokusy hr. Sternberga, dostat před forum poslanecké sněmovny svoji aféru př volbách do sněmu království českého, jako stejně odsouditi se musí veškery pokusy náro ních sociálů, uvésti před forum poslanecké sně movny zemské volby na Kutnohorsku, tak mu síme při všech sympatiích, které chováme k rov- nému právu Rusů haličských a ke všem jejich snahám kulturním a hospodářským, přece jen litovati, že jejich odboj proti Polákům svedl je k návrhu, pro který žádný poctivý autonomista povstati nemůže. Poslanei Staněk a prof. Čelakovský učini jménem stran, jejichž jsou členy, stručné a ne- pokryté prohlášení, že nesdílejí stanovisko pro- fesora Masaryka, nýbrž z důvodů auto no- mistických a politických že bude V drobném prodejit ranni číslo o sobé . . . na S h odpoladní . . . ze 2 b Ve ilialkách na venkovst ranní číslo. 10h
Sternberg Rus Polák Poslanei Staněk profesor Čelakovský Masaryk Kutnohorsko
20 article
kled nar
21 article
vdpslední . . . . . . . . ak Inserá( platí se hotově uispřel. Fředplačení a inserty přijíná dsslnl- strase v Marianske slici č. s. Tam nacházají se táž redakce tskárna a szpedšce , Národnick Liati- Dukopiay so navraesji
Národnick Liat
22 article
hlasovati proti pilnosti návrhů ru- ských. Poláci provázeli vyjádření ta hlučným potleskem. Sotva začalc hlasování, sněmovna vyprázd- nila se na polovici. Z 30 Rusů bylo v zasedaei síni toliko 17, z 87 sociálních demokratů 20. Pro pilnost hlasovaly jen tyto dvě skupiny, s ni- mi pak ze všech ostatních Slovanů pouze prof. Masaryk a na německé straně bar. Hock a dr. Kuranda. Posl. dr. Stránský a dr. Sláma vyšli před hlasováním, prof. Smrček nebyl dnes ve sněmovně, dr. Bulín pak oddělil se od svých politických přátel morrvských a hlasoval s ostat- ními poslanci český mi. Zejtra projedná se ještě jeden ruský pilný návrh a potom dojde na pilný návrh prof. Stein- wendra na neprodlené zahájení debaty rozp- čtové. Počátkem schůze podařilo se poslanci dru. Stölzlovi sehnati většinu pro návrh, aby na jednací pořad zařaděna byla rozprava o odpo- vědi, kterou na příslušný dotaz dal v pátek v noci ministr zeměbrany podmaršálek Georgi o pochodu solnohradské posádky, při kterém četní vojáci onemocněli. Pozoruhodno jest, že pro tento návrh nehlasoval ani jediný člen německo-nacionálního svazu, klerému dr. Stölzl náležl, takže prá- vem posl. Schuhmeier volal na něj: „Hledejte si svoji německou stranu lidovou!“ Rozprava posl. Stölzlem navržená tedy na jednacím po- řadu jest, ale kdy na ni dojde — není dozírno.
Polák Rus Masaryk Hock doktor Kuranda Posl Stránský Sláma profesor smrček Bulín Stein Stölzl George Schuhmeier
23 article
Z Vídně, 25. května. (K. k.) Předscda dr. Weiskirchner zahájil schůzi ve 3.15 hod. Mezi došlými spisy jsou dotazy, v nichž žádá se, by přísně byly vyšetřeny události o cvič- něm pochodu v Solnohradě: — Finkaa sp., v němž protestuje se rozhodně, aby zvýšení důstojnických gáží, platu mužstva a zlepšení stravy nebylo provedeno současně a táží se, jak ospravedlní se, že s mužstvem se po té stránce na- kládá nepříznivěji, než s důstojníky; — Maštál ky a sp po rozmnožení poštovních ambulancí na trati rak. sev.-záp. drúhy Chlumec—Poříčí: — Hrá- ského a sp. po zákazu okr. hejtmanství v Olomouci a moravského místodržitelství, jímž bylo úřadně oprávněnému kultur. inž Novákovi v Olomouci zaká- záno provádění kulturně inženýrské praxe a udělena mu důtka pro překročení oboru jehe působnosti: — Šilingera a sp. po pronásledování českého škol- ství brněnskou obecní správou: — Lözsla a s včerejších výtržnostech v Karlových Varech: — dra. Kaftana a sp. po chystaných technických kur- sech pro právníky u dolnorakouského místodržitel- síví, poněvadz zavedením takových přednášek lze se obávati poškození stavovských zájmů techniků a není vyloučeno, že i konání spravedlnosti mohlo by býti poškozeno
doktor Weiskirchner Novák Šilinger Kaftan Vídeň Solnohrad Chlumec Olomouc Karlová Vary
24 article
Posl. hr. dr. Stölzl odůvodňoval delší řečí for- mální návrh, aby rokovalo se v příští schůzi o odpb- vědi miništra zemské obrany na dotaz po cvičném pochodu solnuhradské posádky. Bylo v ní mnoho ne- správností. Velitelé praporů a podřizení důstojníci chovali se bezvadně a poskytli mužstvu všemožno úlevu. Zatajováním prokazuje se vojenské správ nejhorší služba. Prosí o přijetí svého návrhu, čemu vyhovuje se jednomyslně Míinistr vnitra bar. Bienarth ohražuje se proli výkladu svých vývodů za rozpravy o návrhu posl Gegliňského. Vláda nechce způsobiti u části cby- vatelstva beznadějnost. Nový místodržitel prohlási se pro zásady stejnoměrného použití zákona bez 10z- dílu vyznání a národnosti. (Výkřiky posl. Starucha.) To prospěje polskému i ruskému obyvatelstvu. Národní obsah programu rusko-národního klubu ne- může nalézti podpory u vlády už proto, že to nesou- hlasí s národním vyznáním obyvatelstva, za jeho zástupce se tato strana považuje. (Hlučná pochvala; výkřiky posl. Markova.) Tendence radikálního křídla náredně-demekrati- cké ruské strany jsou takové, jak tvrdí řečníci na polské straně. (Hlučná pochvala mezi Poláky. Vláda vykoná jen svou povinnost, bude-li příště věnovati nejvážnější pozornost činnosti radikální r- ské Irakce. (Ilučná pochvala a potlesk mezi Poláky; výkříky mezi Rusy a hlun) Vyšetřování o říšských volbách a zkoumání vý- sledků v min. vnítra trvalo až do konce minulého roku. Do těchto výsledků lze nahlédnouti v. legiti- mačním výboru. Přehmaty byly konstatovány také o volbách zemských a proti vinnikům zahájeno v-
Posl doktor Stölzl Markov Polák
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovanská věda.
26 article
Století devatenácté dalo vznik mohutným sdružením vědeckým a velikým podnikům lite- rárním, na jaké dřive nebylo ani pomyšlení Velkolepé expedice vědecké z Evropy a Ame riky do zasypaných a zařícených dávno kultur ních středisek asijských, grandiosní výpravy prozkoumávající nitra pouští, hlubiny oceanu a modrě výšiny nadoblačně, společná práce mužů. jež dělily národnost, víra i politika — to vše krásně dokumentovalo solidaritu kulfurního člo- věka po celé zeměkouli a skvěle potvrdilo exi- stenci idealních snah i v naší zdánlivě tak ma- terialistické době. Také filologie účastnila se tohoto velikéh hnutí duchů. A nejvíce u národa filosofů,u Němců. U nich počátkem XX. věku zjevilo se vskutku nepřekonané dosud dílo akribie vědecké a neúmorné pilnosti lidských mravenců — jsou to první svazky velikého slovníku, lalinského (»Thesaurus linguae latinae«), k jehož výdán spolčilo se nákladem milionu marek pět něme- ekých akademil, v činnost uvedlo celé stovky pracovníků a nabromadilo miliony lístků, obsa- hojících v sobě veškeren poklad latinského ja- zyka. A u Němců vznikla také myšlenka ob- sáhnouti veškeré obory vědy v rozsáhlých pří- ručkách (»Grundrissech«), jejichž jednotlivé části napsali osvědčení odborníci na základě nejno- vějšího stavu vědy. Zjevily se tak příručky filo- logie klassické, germánské, románské, iranské atd., zjevily se dějiny veškerých států evrop- ských (tam také my Čechové musíme hledat nejnovější poučení o svých dějinách ve smutne proslulém díle Bachmannově), dějiny literatur evropských i asijských (mezi východními litera- turami vyšla tam také známá kniha o naší lite- raluře Jakubce-Nováka) — a německá věda již již přikládala ruku, aby poučovala svět o vědě
Němec Čecho Bachmannův Jakubec Novák Evropa
27 article
slovanské, o slavjanovědění, jak řikají Rusové — slovanské filologii, jak říkáme u nás. Co je filologie? Znalost duchovního život nějakého národa. A poněvadž myšlenka jeví se předem řečí, tedy znalost řeči, pak dále litera tury a národního bytu. Již z této definice jes patrno, že samo slovo slovanská filologie dává podnět k pochybnostem: měli vůbec někdy Slo- vané společný vývoj literární? Mají skutečně ně- jaké prvky národního bytu společné? Vidlme zřetelně, jak dvojí kultura — latinská a byzant ská — děli se již věrou a písmem ve dva ne- stejně veliké celky; vidíme sice jisté společn znaky a věci u jednotlivých větví slovanských. ale že by všechny větve jevily stejný ráz a měly společné znaky podstatné, o tom lze mluviti pr i proti. A (rozumí se) učenec německý není po- vinen, aby úzkostlivě se pídil po onom starém dědictví z pravěku u jednotlivých větví dochova- ném, ba nemá k tomu ani dosti lásky, která roz- hoduje všude, i ve vědě bez interesů ... Důkaz toho jsou prostě české dějiny Bachmannovy.
Rus Bachmannův
28 article
Má-li skutečně Slovanstvo nějaké dědietví a nějaké poslání, pak musí se zjeviti v dějinách jeho jazyka, jeho literatury, jeho lidové tradice a zvyků. Je-li skutečně nějaká v skutku slovan- ská věda, pak ji je slovanská filologie. Tato má své zástupce na všech universitách ruských, na mnohých rakouských, některých německých a laké arci na universitě srbské i bulharské. Jsou-li slovanšti učenci, bude i slovanská věda; a slo- vanská věda nedopustí, aby o ní informovali svět Némci. Toto vědomí slovanské, tak přirozené a tak vzáené přece, zjevilo se v carské akademii petro- hradské, v jejím oddělení ruského jazyka i slo- vesnosti a akademiků A Šachmatova. F. Fortu natova a A. Sobolevskébo. Toto oddělení pojalo r. 1902 plán vydati encyklopaedii slovanské filo- logie a svolalo k tomu cíli předběžný sjezd ru- ských filologů do Petrohradu. Sjezd neminuj na- darmo; 3. května 1903 zvolilo ruské, oddělen akademie redaktorem profesora vídeňské univer- sity, dvorního radu Jagiče, který již od r. 189 zabýval se samostatně plánem takové eneyklo- paedie. Valný. sjezd slovanských filologů cel Evropy překazila válka rusko-japonská; „ta také zdržela přípravné práce tak, že teprve nyní zjev se první svazek monumentálního podniku, prvn práce vědy slovanské, často tak přezírané a ne doceňované.
F Fort Jagič Petrohrad Evropa univerzita srbský
29 article
Co práce stálo aspoň průpravné realisován veliké myšlenky, vykládá redaktor Jaglé v před mluvě. Elegieky zní jeho stesk, že » realisaee té ideje předpokládá jistou vědeckou solidár nost, která v oblasti slovanské vědy bohužel s ještě nejeví zvlášť silně« — vzpomeňme při tom našich literárních poměrů, kde vedle sebe žij literáti osmi táborů, týchž často snah a my šlenek, kteři však nedovedou najíti slova, kter by je sloučilo, nedovedou zasypati přikopy mali cherných sporů a osobních, často jen zdánli vých antipsthií! »Jeví se rozrůzněnost« — ža luje Jagié dále — »pocházející z části ze vzá jemné neznámosti, z části z upjatosti ve sly cích, jež proniká i v oblasť vědy.« Hle, jakobya slyšel hlas žalujicího Kollára — a jak eufemi sticky voleno slovo »upjatost«, svědčí jen po hled na domácí naši literaturu, kde jmena dvou autorů kterýchkoli jsou často hotovým heslem bitevním! Cur mundus militat — nač ty boje — práce je tolik pro všechny a místa p každého dost. Aspoň — ve slovanské filologii Že tomu je skutečně tak, svědčí projek práce, obrovské již rozméry. Šest kvartových svazků stoarchových má podati přehled veške- rého »slovanovědění«. Projektují se tři obromně oddíly, část jazyková, literární (historie slovan- ských literatur) a elhnografická. Podrobný pro- spekt připojen pouze pro část první, jazykovou
Kollár Jagl
30 article
Prospekt uvádí podrobně přehled spisů i autorů. Úvod má obsahovati bistorii slovanské filologie (od dv. r. Jagiée). přehled současného Slovanstva (od prof. L. Niederla) a písmo slo- vanské (o runách od Jagiée, o řeckém písmu od Gardthausena, o hlaholském od Jag 6e, o ky- rilském od Lavrova, Sobolevského a Kalužňa ckého, o tajném pismu od Kostiče a Speran- ského, o latince od Brüeknera, Gebauera a j) První oddil — slovanské jazykovědění — mí obsahovati předně nauky obecně slovanské psychologické základy (od Baudonina de Con stenav). fysiologii řeči (od Bogorodického, Brocha, Rozwadowského, Frinty), slovanštinu v dob indoevropské (od Zubatého), grammaliku pra slovanskou (od Fortunstova), slovanské tvoření slov (od Uljanova), obecně slovanskou syntsk (od Leskiena) praslovanský přízvuk (od Šuch matova), metrika národní poesie (od Korše) klassifikaci slovanských dialektů (od Baudonin de Constenay). Pak má následovati gramma- tické zpracování jednotlivých jazyků slovan- ských; nás zde může zajímati jen zpracován češtiny: historický úvod převzal Flejšhans, histo- rickou grammatiku staročeskou E. Smelánka, vytvoření nynějšího spisovného jazyka V. Vondrák přehled nářečí českomoravských J. Pastrnek (ten přejal i části o slovenštině), československý při- zvuk A. Frinta. Konečně v poslední části to hoto prvního jazykovědného oddílu má čini popis styků jednotlivých slovanských jazyků n vzájem a s jinými cizími; o češtině rozdélilis opět práci V. Vondrák stopy vlivu církevně- slovanského, V. Flajshans vliv latinský, A. Been vliv německý, V. Francev vliv ruský (Melich o vlivu maďarštiny na slovenštinu) — z ostat nieh prací sem náleží jen z polštiny Nesingova o vlivu českém na polštinu.
profesor L Niederle Lavrov Sobolevský Kalužňa Kostič Gebauer Con Broch Rozwadowský Frinta Fortunstův Uljanov Flejšhans E Smelánka V Vondrák J Pastrnek A Frinta V Flajshans A Been V Francev Melich Brüekner Bogorodický Baudonin jít Constenay metrika národní poezie Jaga 6 e Speranský československý přezvuk
31 article
O literárním a ethnografickém oddíle po- dobného prospektu ještě není. Ale i z toho, co tu pověděno, patrno, že to bude dílo monumen- tální, jským nejen žádná slovanská literatura se nemůže vykázati ani žádná jiná evropská, ale že dilo to přinese i jednotlivým jazykům hteratorám slovanským poučení o vlastních jejich tbematech, jakého dosud nemají. Bude to každým způsobem vzořná ukázka práce slovanské vědy. va Vrchní redakce je co nějšťastnějí uložena vrukou Jasičových. Za něho mluví jediný orgán slovanské filologie (Archiv für slavische Phil- logie), který po desitky let udržel a v němž sou- středil práce nejlepších slovanských filologů, pro něho mluví postavení vídeňské, kde je takřka v centru slovanského života. Odcházeje právě na odpočinek (po dokonaném 70. roce věku) bude míti dosti prázdně k dílu, které vyžaduje na redaktoru trpělivou, rozsáhlou a vytrvalou korrespondenci. Jeho jméno je také zárukou, že v žádném příspěvku neklesne úroveň dila pod niveau védy ovropské.
Jasičový Phil
32 article
První svazek (»Eneiklopedija sl av- janskoj filologii. Izdanie otdělenija russkago jazyka i slovesnosti Imperatorskoj Aka- demii Nauk. Pod redakcieju ord. akad. I V Jagiča. Vypusk 12. Skt. Peterburg 1908.) počíná trochu z prostředka — dvanáctým se- šifem. Jagié vida, že přispěvky se scházejí po- malu a že mnozí přispěvatelé jaksi celému pod- níku nedůvěřují, ustanovil se na tom vydávati dílo tak, jak přispěvky se scházejí, nečekati, až bude vše systematicky vypracováno, ale čísly sešitů označiti místo díla v celkové budově. I toto odhodlání je dobré; přispěvatelé vidí a spon způsob, jak věc je myšlena, vidi, že myšlenka neusiná a že Akademie ruská díla skutečně nenechá nedokončeného. První tento svazek díla obsahuje »Náčrt historie současného spisovného ruského jazyka XVII.—XX. stol., jejži napsal E. Budde, profesor kazaňské university (str. 132. m. 8). Má to býti teprve 12. sešit díla celého a třetí dílko, věnované ruskému jazyku (histo- rický úvod a historickou grammatiku staroruskou, jež mají předcházeti, slibil napsati A. Šach- matov). Je provedeno vzornou methodou filo- logickou a vyčerpává látku úplně. Podávajíce našim čtenářům zprávu o prvním svazku velikého tohoto slovanského podniku lite- rárního, doufáme, že v době nedlouhé budeme moci referovati tské o svazeích, věnovaných na- V. Fiajšhans. šemu jazyku i písemnictví. odu vi án mra čebae stáv 3na V unslhee sl ori o aj samil šuántova katin an ol zlrale l blvb na iavu a o
E Budd V Fiajšhans Peterburg Imperatorskoj Aka kazaňský univerzita