3
masthead
24. května 1908. Císlo 143.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Nová řada počíná.
= Stěží v kterém manželství, byť sebe
láskyplnějším, trvaly libánky tak dlouho jako
u »Manesa«. Plných deset let. Těšili jsme s
téměř ze všeho, co konal a vykonal; laskali
jsme ho; nejvyšší naděje své do něho kladli
i tenkráte, když s jeho názory, útoky a boji
nebyli jsme ve všem všudy za jedno. Jeho kvas
se nám libil a nemohli jsme se dočkati z něho
vína. Měli jsme radost z jeho očistných snah
poznali jsme, že v mnohém vyjasnil a vyvýšil
naše názory a hlavně, že vskutku dovedl zví-
řiti a rozpáliti zájem umělecký v nových
vrstvách společnosti. Jeho výstavy tvoří řadu
závažných činů; jeho spolek zavírá v sobě nej-
radostnější talenty mladé generace, velmi učelivě,
vysoce snaživé, kterým bylo zřejmo, že přede
vším nutno zanedbané dohonili a získati spojení
s vývojovým pochodem ciziny. Jistě není mez
nimi zpátečníků, ano dnes tyto závody dospěly
tam, kde i nejkrajnější výstřelky moderní touhy
po originalní samostatnosti a naprosté nezá-
vislosti, jež se mnohdy rovná bezoblednosti.
5
article
jsou dostiženy. Tato perioda osvojování si umě-
lecké pokrokovosti, jinde už vybojované anebo
ještě zápasící, byla nutná a zdravá. Nyní jsme
žádostiví nových a našich prospěchů z ní. Při-
nesla k nám nejednou štěp, nad nimž jsme
měli právo se pozastaviti. Zcela cizí a nedo-
mácí hesla. Na příklad o olieialním umění
oficialní kritice. Kdeže vskutku jsou u nás
jaké jsou jejich znaky? Úřadní postavení pro-
ducentů? Velké státní nebo samosprávné ob-
jednávky? Obojí má také mladší generace. Aka
demičnost nebo povrchní manýra jednotliveů
ustálenost jejich umělecké formy? Toto druhé
není žádnou výhradou starších a k prvnímu se
dostane každé umění, jakmile zaujme vnitřnía
zevnější posice ovládající. Může být jen rozdi
jakostný v první řadě, rozeznávající umělecké
výtvory dobré, prostřední a slabé, jež už nejsou
ani uměním a druhě jsou jen příznakem osvo-
jené dovednosti. Směry vedou také rozhodujíeí
slovo, jenom že ne tak, jak se obecně myslí.
Aka demičnost
6
article
Světlá malba proti tmavé? Budiž. Přirozenéa
rozptýlené světlo proti umělému? Převaha pla-
stického a světlobarvového dojmu? Komposiční
úpravnost a formule proti jich míjení? Zajisté
všechno to. Pouze slušno míti na paměti, že
nic z toho není samospasitelné a že všechny
protilehlosti jsou v jádře svém stejné podstaty
Sila přesvědčení zde rozhoduje ve spojení se
stupněm nadání a zdatnosti výkonnosti.
A nejvýše stojí: původnost. Nejvýše proto,
že je nejvzácnějším a nejřídčejším zjevem. Iv
»Manesu« pocítite u jeho jednotlivců podíl vzorů
francouzských nebo anglických, a mnoho-li pak
zbude z umělecké formy na původnost? Osvojujísi
prý nejpokrokovější zásady a formule. Toť pravda
a přednost oproti starším záleží v tom, že tito
jich buď neznali nebo se jich dožili pozdě, kdy
už sami byli v sobě hotovi a nesehopni přilo-
žiti srdce k novým vzorům. Kam však vede
tato sklonnost k cizím vzorům? Vízte talent
tak pěkný a plný nadějí jako je Jana Sturzya
ptáte se pak zaraženi, ne-li zděšeni, má-li za-
potřebi k svému zdraví po krásné Divčině v
Moderní galerii pojednou se rozběhnout za
Iva
Manes
Sturzya
7
article
Maiollem při »Koupání vlasů«? Obětovali jadr-
nost své formy a svěže ušlechtilou vlnu svých
linií válečkovým úmyslnostem a doličkovaným
pseudonaivnostem tohoto sochaře dernier cri
A nejnovější dorost, který si »Manes« letos při-
bral, co ten přináší? Čiré nohsledství některých
buď efemerních zjevů nebo tak osobních způ-
sobů a nezpůsobů, že nutně musí zajít s jich
majiteli. Kdo zůstane stát, opozdívá se a bude
předhoněn na svoji škodu; kdo ale je poubým
napodobitelem a sebe obratnějším osvojovate-
lem byť nejnovějších a nejjakostnějších názorů
a hotovostí, není vůbec umělcem, poněvadž se
mu nedostává dvou základních znaků umělco-
vých: určitého a vlastního poměru k živé sku-
tečnosti a samobytného tvoření. Co tito nej
mladší, a sice venkoncem, dnes přinášejí, ne-
znamená, jak se snad domnívají, dostihnutí
nejvyšší pokrokovosti a připojení se k nejvy-
spělejšímu proudění, nýbrž zcela malátné a pro
ně i pro nás bezcenné kopie cizího zření a vy-
jadřování se. Značí-li v žargonu akademismus
pohodlné napodobování a utkvivající, nevyvíje
jící se strnulost, jak jinak by bylo lze označiti
toto vše nežli za modernistní skademismus?
Doufejme, že tento běh za cizímí světly
bludičkami dospívá tím ke své krajnosti. Snad
ji bylo třeba v této míře, aby každému jeho
lichost a nezdravost byla konečně zřejmá.
Každý z nás se učí: na škole, na vzorech.
Bylo by pošetilé, kdyby každý chtěl si vyna-
lézti písmo a sám bez učitele naučiti se čísti.
Umělecká škola je dobrou školou, jestliže do-
vede své žáky vypraviti do světa, to jest
k vlastní jejich tvořivé práci, s takovou zá-
sobou technických dovedností a hotovostí, aby
před vlastními zámysly a plány nebyli bez
radní.
8
article
Jest čirým omylem, domnívá-li se kdo, i škol
sama, že je s to vychovati a vypěstovati
umělce. Pravý umělec je vždycky — mimo
školní výbavy — selfmaddeman, aneb není vůbee
umělcem, to jest mužem tvořivé síly, vlastního
zorného úhlu a osobitého vyjadřování se. Ne-
třeba vykládati, že to jsou zároveň nejvyšš
kriteria každé umělecké jednotky.
»Manes« má mnoho protivníků i mezi svý
mi spolumalujícími, sochařujícími a stavícími
soudruhy. Z mnohých příčin. Pro svůj odklon
od šablony, pro svoje novotářství a také nepo-
chybně zvláště pro svoje skutečné úspěchy.
Těm se asi zdá být každá kárná epištolak
»Manesu« obrácená zaslouženou Nemesisa
budí v nich naděje, že »Manes« bude brzy
v koneích a oni že jsou na počátku uznánía
výhod. Byl by to krutý omyl, do něhož se
snad právě vžívají. Odvodní míra je pro vše-
chny stejná, pro tábory i jednotlivce. Výše po-
tence a sehopnost, ji plně a nepřemožitelně při-
vést k platnosti a výrazu, zde rozhoduje a chy
bami či omyly protivníka odstraňují se ješté
vlastní slabosti. Stýskám-li si do nepůvodnosti
a nesamostatnosti a třeba i do nenárodnosti jed-
něch, není tím dokonce řečeno, že by tyt
vlastnosti byly eo ipso v majetku strany protivné
leda vykáže-li se jiný přesvědčivě.
9
article
Národnost v umění! Thema stále nově
přetřásané a nikdy nedopověděné ! Jednou ve-
lebené a podruhé příkře odmítané! Už i za
zpátečnické prohlašované, ale sotva že se tak
stalo, už zase za nejnovější metu všech snad
vysoko vztyčované. Patrno, že asi není jed-
notného a neochvějného názoru o jeho pod-
statě a vzezření a nejméně o cestách, které by
uvážlivě k němu vedly. Nepochybně spočívá
největší omyl v tom, domnívámeli se, že lze
k věci v podstatě čiře instinktivní dospěti před-
sevzatým obmyslem. Nelze si předsevzlti: za-
miluji se vášnivě do tě či oné ženy, a nelze
umělci říci si: budu tvořiti národní umění. Ne-
závisí to jedině ani na jeho vůli, ani na jeho
osobních možnostech. Podklad, z něhož vyrů-
stá, a půda, na níž, rodí, zde neméně rozhodují ;
na pokoleních, na veškeré práci předchozí a na
všelikých a hlavně instinktivných cílech a sna-
hách jeho přítomnosti. Nejspíše nikdo z ná-
nedovede definovati napřed naše národní umění
nikdo nedovede říci, jaké konkretní podoby má
a musí mlt.
10
article
Počíláme Jos. Mánesa a M. Aleše k uměl-
cům specificky českým, kdo však mohl, nežl
se objevili, pověděti, jak si mají vésti, jakeí
tění své formulovati, aby jejich umění bylo ná-
rodním? Nalezli vše v sobě, když byli pudově
vyhledali nejjemnější kořinky duchového ka-
rakteru svého lidu, když pocítili a proeftili nej
něžnější, jinými nevšímaný a neuvědomělý van
jeho myšlení a tužeb. Oba obrátili svůj zřete
k lidu, k oněm massám a základům národa.
jež nejméně byly dotčeny a prostoupeny cizin
skými prvky, k jejich živolu, konání a také
výtvarnosti. Jos. Mánes byl subtilní maliř a do
konalý mistr formy; Aleš je geniální črtatel
napovídalel; onen kultivovaně vzhledný, tento
prost vší uhlazenosti a zevní urovnanosti. Ale
tyto dva citové organismy byli silní, poněvadž
pevně karaklerní muži a proto také takoví
umělei. M. Švabinský má mnoho jejich vlast-
ností: J. Uprka nikde nebude považován za
Mánes
Aleš
M Švabinský
J Uprka
Počílat Jos
11
article
Némce nebo Francouze a to ne pouze proto,že
maluje Slováky, aniž také pro svůj impresionis-
mus. U jiných jest ovšem jinak. Není za těžko
k jednotlivcům připojiti jich cizokrajné arche-
typy a to je přičinou, proč »Manes« na svých
výpravách za hranice setkává se sice s pochva-
lou své malířské a sochařské jemnosti a hoto
vosti, avšak také s konstatováním, že příliš za-
padá do rámce ostatního evropského umění, že
nemá dosti vlastní odlišnosti, totiž rodové a tím
národní. Pojem národního, kmenového, domoro
dého sotva co jiného značí u sourodé skupiny
měřené na jinorodých, nežli původnost a osobi-
tost jednotlivého umělce vedle jiných. Obě věc
souvisí s sebou v největší těsnosti a být svéráz
ným uměleckým individuem, oprostěným jak jen
dnes možno cizích vlivů a tvárnosti, značí tvořit
silnou a platnou jednotku, podmiňující součeí
národního umění.
Nejsem tak pošetilý, abych se domníval,
že umělci v »Manesu«, tak jak jsou, počnou se
teď vtělovati v ideál umělců příznačně a vý-
značně českých. Jejich generace prožila nutné
stadium dohánění, co bylo zanedbáno, zdokona
lování umělecké výchovy. Byli v dobré škole,
podobni jednotlivei, a tvoří celé pokolení v životé
národa. Nejspíše však je na čase, aby generace,
která jim jde v patách a kterou sami svým
přikladem a svými úspěchy povzbuzují a vy-
chovávají, měla eíle jiné, než jaké prozrazuje
při svém dnešním vystoupení. Čemu se pomocí
»Manesa« byli naučili, toho by měli užívati ne
k napodobení a opakování toho, co jiní už vy-
konali, nýbrž k vlastnímu osamostatnění a pro-
Karel B. Mádl.
hloubení.
Francouz
Slovák
Mádl
13
article
Zřizování škol menšinových.
Zřizování škol menšinových.
(Glossa ke konferenci v Lomu.)
Konference českých menšin nedávno v Lo-
mu pořádaná vynesla opětně na povrch veřej-
ného zájmu důležitou otázku školství mi-
noritního. Školská ta konference, jíž se
zúčastnili nejen znalci theoretičtí, kteří olázkou
zabývají se řadu let v logislativě i administra-
tivě školské, ale i praktičtí občané, kteří celou
bídu dosavadní desorganisnce právních poměrů
a celou tu měnivou interpretaci příslušných zá-
konů a nařízení prožili a na svém těle zakusili,
památná ta konference opětně prohlásila za nej-
naléhavější požadavek: pozemštění mino-
ritního školství.
Požadavek ton je tak pro české školství
důležitý a pro konečné zabezpečení potřebné
školské organisace v krajích národnostně smíše-
ných tak naléhavý, že neváháme otázkou pozem-
štění minoritních škol obírati se podrobněji, ve-
deni snahou, přispěti k tomu, aby nejen škol
ští odborníci, ale zvláště naše politická veřej
nost, naše autonomie a naše novinářstvo věno-
vali otázce minoriních škol neochabující pozor
nost a plné porozumění.
Otázku tak obsáhlou nelze vystihnouti jed
ním článkem a proto ve shodě s resolučním
usnesením školské konferonce v Lomu, které
do volávalo se v prvé řadě aspoň zlepšen
dosavadní praxe při zřizováni ško
minoritních, než bude žádoucí pozemštění
uzákoněno, chceme pojednati o dosavadní prax
při zřizování a rozšířování škol minoritních.
Řešení tohoto úkolu je mi usnadněno ne-
jen jistou praxi, „na místě samém nabytou
ale obzvláště výborným přehledem, který ve způ
sobě promemoria o školských otázkách národ-
ních interesů se dotýkajících a do kompetence
zemského sněmu spadajících vypracoval nej
lepší náš znalec otázky minoritních škol poslane
prof. dr. Jar. Čelakovský.
profesor
doktor
Jar
Čelakovský
Lom
Lo
14
article
Zřizování minoritních škol národních nen
řízeno přesným a určitým zněním zákona, nebot
naše zákonodárství příslušného ustanovení neob
sahuje. Praxe se tu přidržuje po stránce školské
potřeby jen § 59. říšského zákona ze dne 14
května 1869, dle něhož škola má býti založen
všude, kde v obvodu jedné hodiny a dle pěti-
letého průměru se nachází více než 40 dětí
kteréž musí do školy, více než čtyři kilometry
vzdálené, choditi a ovšem i článku. 1. zákona
zemského ze dne 19. února 1870, jímž svrchu
řečený § 59. říšského zákona je interpretován.
Po stránce práva národnostního přidržuje se
praxe jen 19. článku základního zákona státníh
o rovném právu národů.
V poměrech normalních musily by zajiste
tyto články úplně postačiti, aby zřízení mino-
ritních škol veřejných bylo zabezpečeno a pří-
slušnou praxí administrativní ulehčováno.
15
article
Avšak přítonmý stav i historie našeho škol-
ství menšinového usvědčují školskou admini-
strativu z malé benevolence. Podmínky pro za-
řízení školy zcela jasně svrehu řečenými zákony
dané se postupně nejen měnily, ale i velice stě-
žovaly — šlo-li o zřízení škol českých. Šlo-l
původně o minoritní školy německé, na př
v pražských předměstích, tu ke zřízení mino
ritní školy stačile, zjistilo-li se úřadně, že po
třebný počet dětí navštěvoval privátní školy jino
jazyčné ať v místě nebo v obci sousední. Nebylo
třeba žádostí rodičů, nobylo třeba přesného zji
šťování národnosti a p.
Jednalo-li se o zřízení škol českých.
praxe se ztížila. Nutně se vyžadovalo, aby rod
čové podali žádost s odvoláním k § 19. zákl
zákona říšského, a úřadně se zjišťovala národ-
nost dětí, pro něž žádaná škola zřízena být
měla. Obtíže se hromadily. Z pětiletého prů-
měru vyškrtávaly se všechny děti, o kterých se
zjistilo, že německy hovoři, nebo aspoň něme-
ckou školu navštěvují. Nepočítaly se děti, které
docházely do české školy soukromé nebo do
školy jiného obvodu a vylučovaly se z počtu ity
děti, které vůbec by byly mohly navštěvo-
vati veřejnou českou školu, byla-li ve vzdále-
ností čtyř kilometrů od jich bydliště.
16
article
To ještě nestačílo. Praxe se ztěžovala dále.
Ačkoliv zdá se samozřejmým, že při zjišťování
potřebného počtu 40 dětí jde o to, aby najisto
postaveno bylo, je-li tu v dané době dostatek
děti pro zřízení školy potřebných, přece jen
odpočítávaly se z průměru děti, které dříve
v obvodu žádané školy nebyly školou povinné
a dosud se žádá od zemské školní rady, aby
v každém jednotlivém případě prokázali žada-
telé o českou školu, od kterého dne v obvodu
žádané školy přebývají a okresní školní rada
jest zavázána, aby zjistíla, není-li někde v ob-
vodu čtyř kilometrů česká veřejná škola obecná,
aby do ní byly děti žadatelů odkázány a škola
se zařizovati nemusíla.
Uvědomíme-li si tyto obtíže, pak teprv plně
porozumíme požadavku školské konference če-
ských menšin v Lomu, aby změněna byla
dosavadní praxe školních úřadů
při hledání pětiletého průměru
tak, aby přešla na jevo skutečná
pravda v počtu dětí rodičů, přejt-
cích si české školy. Uvědomíme-li si, že
praxe školských úřadů mohla kdysi spontanně
nařizovati menšinové školy německé, pocho-
píme tím spíše, proč konference byla oprávněn
žádati, aby v místech, kde již jsou zřízeny
české školy soukromé, a tím potřeba a nutnost
škol českých dostatečně je prokázána, zřízena
byla veřejná škola bez jakéhokoliv zbytečného
teprv „šetření“ a šikanování rodičů.
Když konečně nejpřísnější praxi se učiní
zadost a potřebný počet dětí i se všemi výhra-
dami, jakých si nepříznivcí českých škol vyna-
myslili, se prokáže, tu teprve obtíže nastávají.
Lom
17
article
Dlouhé průtahy, nekonečné lhůty, které žádost
u rozmanilých úřadů zbytečně a zůmysl
zdržují, stálé odkládání a nové a nové urgence
a vymáhání urychloní celé dlouhé procedury, te
vše je jako schválně namiířeno, aby konečně
trpělivest a houževnatost žadatelů ochabla, jen
aby minoritní škola zřízena býti nemusila.
Odtud pramení snaha po definitiv-
ním upravení otázky cestou zá-
konodárnou, odtud snaha po po-
zemštění minoritního školství.
Již 4. ledna 1889 podal zemský výbor ná-
vrh příslušného zákona. Podstatnými zásadami
byl tu požadavek počtu 40 školou povinných
dětí, jichž mateřská řeč je jiná, než vyučovací
řeč ve škole místní a jichž rodičové nejméně
třiléta ve školní obci bydlí. Tento návrh byl
školskou komisí zprávou ze dne 16. lístopadu
1889 sněmu doporučen se změnou, aby poža-
dován byl pouze dvouletý pobyt rodičů
jich zákonitých zástupců. Zatim nadešly tak zv.
„punktace“ a předložena jest vládní předloha,
kterou pro zřízení minoritní školy vyžadovalo
se nejméně 40 školou povinných dětí, jichž
rodičové dotyčné národnosti přísluší a v obvodu
školní obce nejméně pět roků bydlí, aneb
aspoň 80 dětí, jichž rodičové obývají v opci nej-
méně tři roky. Ani tato předloha ne
uzákoněna, poněvadž právem byla pro při
sné své podmínky nepřijatelnou straná
svobodomyslné.
18
article
Nový návrh zákona předložen posl. pro.
drem. Čelakovským 17. ledna 1896, kde nepři-
hlíženo k době pobytu rodičů vůbec a dat um
podání žádosti činěno pro posouzení sta-
vu rozhodujícím. O tomto návrhu prof. Čelakov-
ského podala školská komise 8. února 1896
první zprávu, snažíc se najíti východisko mezi
vládní přodlohou z r. 1890 a stanoviskem na-
vrhovatele v tom, že považovati se měla po-
třeba minoritní školy za prokázanou, když rodi-
čové nebo jich zástupci nejméně pro 40 děti
o školu žádají a tři léta v obci trvale bydlí, při
čemž datum podání žádosti mělo býti směro-
datným. Poněvadž ale zemská školní rada ve
své nótě ze 2. února 1897 činila námitky, po-
dala komise školská druhý návrh ve smyslu
řečené noty upravený tak, že žádán tříletý po-
byt dětí, nikoliv rodičů a že pro rozhodování
má býti směrodatným den komise, nikoliv
den podání žádosti. Sněm tento druhý návrh
dne 4. března 1897 přijal 132 hlasy proti 58 (!)
hlasům v prvním čtení, ale pozdějším odporem
Nčmců, kteří chtěli řešení otázky minoritních
škol spojovati se změnou jiných školských zá-
konů, ku projednání nedošlo a poslanci němečtí
podali minoritní votum, v němž žádali nejméně
pětiletý pobyt rodičů nebo jich zá-
stupců a minimátní počet 40 dětí školou po-
vinných.
Čelakovský
Čelakov
19
article
Proto podala školská komise třetí návrl
dne 1. května 1899, stanovic definici minoritní
školy po přání vlády a žádajíc, aby komise ko-
nala se nejdéle ve lhůtě tříměsíční od po-
dání žádosti. A tento návrh byl dne 8.
a 9. května 1899 skoro jednomysln
přijat, ale dosud k sankei předlo-
žen nebyl.
Konečně v roce 1900 předložila vláda vy-
rovnávací konferenci nový návrh, souhlasný cel-
kem s vládní předlohou z r. 1890, ale lišíe
se tím, že žádal více než 40 dětí, jichž rodi-
čové (nikoliv i zástupci [!)) nejméně pět roků
v obei bydlí nebo více než 80 dětí, jichž rodi-
čové nejméně tři léta v obci přebývají.
Správně protestovali proti požadavku pěti-
letého pobytu poslanci dr. Šamánek a dr. Zátk
doktor
Šamánek
Zátk
20
article
na sněmu, ukazujíce, že již žádaný tříletý po-
byt ohrožuje zřízení minoritní školy. Od těch
dob přineslo zákonodárství říšské nový a pádný
důvod proti horrentnímu požadavku pětiletého
pobytu rodičů, neboť stačí-li při všeobecném
právu hlasovacím nyní pobyt jednoho roku pro
posouzení trvalého pobytu, je nade vši pochyb-
nost jisto, že vládní požadavek pětiletého
pobytu rodičů pro zřízení školy neobstojí více
v době přítomné a je samozřejmo, že není lze
českým poslancům od snížení prokázané doby
pobytu aspoň na tři léta naprosto ustoupiti.
Celý tento přebled je dokumentem těžkého
zápasu našeho národa o svá práva samozřejmá.
Nie tak nedokazuje ponižování, odstrkování a
znehodnocování naše jako teto justamentálni
odpírání škol české mládeži. V nižádném kultur-
ním oboru nekřičí naše porobonost tak, jak
v tomto případě, kdy jednomyslné usnesení
všeho poselstva tak vysoce kulturního a tk
velice poplatného národa, jakým je národ náš,
nestačí, aby přemožen byl odpor proti zřizo-
vání — elementarních škol.
Ve dvacátém stolotí ve středu Evropy je
dosud národ, ktorý není dosud s to celou vahou
svou zmoci, aby zřizovány byly pro jeho děti
potřebné školy. Tak jedná se snad s národem
porobeným a státu nebezpečným a ještě každý
přítel osvěty musil by se proti tomu ozvati.
Evropa
21
article
Jedná-li se tak však s národem naším, pak pře-
stává všechna důvěra a trpělivost, jak dobře n
konferenci v Lomu bylo pověděno.
Celá česká veřejnost měla by po příkladu
našich bratří z Podkrušnohoří živě a stále obl-
rati se otázkou zřizování menšinových škol ná-
kladem zemským. Tato otázka měla by se do-
stati do popředí veřejných projevů, měla by být
předmětem schůzí a porad, předmětem časopi-
secké propagandy — a kdyby mocný a silný
ruch tu nastal, doufám, že by se přece jen po-
dařilo pohnouti otázkou z mrtvého bodu, v němž
nyní utkvívá.
Zřejmé, usilovné i silné a co nejdůrazněj
projevené vůli celého národa mus
přece konečně býti vyhověno.
F. V. Moravec.
Vysokoškolské kursy učitelské konati se
buďou letos od 20. července do 6. srpna
v Kroměříži na Moravě. Přednášeti budou vy-
sokoškolští profesoři: dr. Foustka, dr. Heveroch
dr. Fr. Krejčí, Koloušek, dr. Vl. Novák, dr.
Šusta a dr. Tille. Kolejného se platí 20 K. Pri-
hlášky se zálohou 10 K přijímají B. Skála v
Vysočanech a Fr. Pastyřík v Těšánkách (pošt
Zdounky)
Útulek pro churavé učitelky zřídily si své-
pomocně a solidarně učitelky — slovinské a t
v romantické Babinji. Také německé učitelstv
má svůj Südheim při moři pro churavé kolegy.
Doporučovalo by se, aby též veliká učitelská
obec česká ujala se svorně myšlenky zříditi pro
churavé, jmenovitě „ačitelskými“ nemocemi
t. j. plicními a čivními stížené druhy a družky
svépomocný útulek.
F V Moravec
doktor
Foustka
Heveroch
Koloušek
vládní
Novák
Šust
Till
K Pri
B Skála
Pastyřík
Lom
Podkrušnohoří
Kroměříž
Morava
Vysočany
Francie
Zdounky
Těšánky
22
article
Sjezd české lidovýchovy. Svaz Osvětový
svolává sjezd všech vzdělavacích spolků i všech
pracovníků v oboru vzdělání lidu na dobu 27..
28. a 29. června, aby projednány byly nej-
důležitější otázky a potřeby vzdělání lidu
se týkající. Sjezd bude zahájen v sobotu dne
27. června o 4. hod. odpol. ve velkém sále
Měšťanské besedy v Praze. Po zahájení před-
sedou prof. drem. Pastrnkem rozdělí se
sjezd v odbory, v nichž budou ze podklad roko-
vání dány tyto otázky: Zřizování veřejných čítá-
ren. O krvavé literatuře. Organisace besídek pr
mládež škole odrostlou. Přenosná výstavka re-
produkcí. Akce pro zlepšení vzhledu hřbitovů.
Zachování svérázu našeho venkova. Svérázn
divadelní hry. Reforma a organisace činnosti
přednáškové. Organisace vzdělavací práce v ná-
rodě českém.
Referenti o řečených otázkách stanoven
jsou dosud pp.: Jos. Černý, Jan Emler, F. v
Moravec, prof. dr. Schrutz, dr. Tobolka, insp
Weigner, pí. Tyršová. Přihlášky další k rokování
a jiné návrhy k jednání přijímají se do 15.
června t. r. Vzdělavací spolky zajisté vyšlou
ke sjezdu své delegáty. Přihlášky a dotazy budte
adresovány: Svaz Osvělový v Praze.
doktor
Pastrnek
Černá
Emler
Moravec
profesor
Schrutz
Tobolka
Weigner
Tyršová
Praha
organizace besídka pr mládež
svaz Osvělový v Praga
27
article
Zprávy šachově.
Vídeň. Match Rubinstein—Teichmann vyhrál
prvý v poměru 3: 2 =1.
Paříž. Časopis „La Stratégie“ vypisuje za pro-
tektorátu Alaina C. Whiteho k ucténí památky + Numa
Pretia, dlouholetého vydavatele téhož časopisu, úlo-
hovou soutěž na dvoj- a trojtažky. V každém oddělení
možno konkurovati 4. úlohami; lhůta k zaslání do
31. prosince 1908. Cen v každém oddělení 20 a sice
vesměs šachová dila, vydaná Pretim a všechny ročníky
„La Stratégie“ (věnovala pí. Gerfaud-Preti). Mimo to
obdrží 10 účastníků, kteří zašlou nejlepší úlohy na
thema: „braní mimochodem v prvním tahu bílého“
v každém oddělení 10 speciálních odměn a sice knihu
„En passant“, kterou hodlá A. C. White po ukončení
této soutěže vydati. Účastníci, kteří obdrží ceny, do-
stanou též zdarma ono číslo „Stratégie“, ve kterém
publikován bude rozsudek. Zásilky (každá úloha na
5 diagramech) zaslány buďtež na adresu: Alain C.
White, 51, East 57 Street, Nový York U. S. A. Vyzý-
váme naše problemisty k účasti co nejhojnější.
Přátelé šachu v Břevnově se sejdou
zejtra v pondělí 25. t. m. o 8. hod. večerní v ho-
stinci „U Rusů“ (relká tichá místnost), aby se uradili
o založení šachového střediska v Břevnově. O šachor-
nice i řádného učitole šachu postaráno.
Úloha čís. 396. (Originál.)
Hanuš Š ar v Plzni
Match Rubinstein
Teichmann
Pretius
A C
White
Alain
A Vyzý
Rus
Vídeň
Paříž
Nová York U
Břevnov
Plzeň
Le Stratégie
Le Stratégie
East 57 Street
31
article
Jf4xch5
20. Se2—h5-
14. Jg5xh7lg)
Kg8xch?
21. Dh7—g6-+ Kř7—gs
15. Dd1—h5+ Kh7—gs
f7—f
22. Dgex« hs
g7x«c he
16. Ve4—h4
23. DŘ5—g6-+ Kg8 —hs
17. Sc4—e2 Je7— gsí
18. Dh5—h7+- Kg8—fz
24. Dg6xh6- a remi
19. Vh4—h6 Jg6 ——-f4
věčným šachem.
a) Alapin doporučuje na tomto místě 8. d4—d5, kte-
rýžto tah však vyvrací Suosko-Borowski násl. po-
kračováním 8..Je4c3, 9. b2c3 8b4e3+, 10.
Sc1—d2 Sb4d2+, 11. Ddid2 Jc6—e7 1 (ne
Dd8—e7++) atd.
b) Möllerův tah, který získává bílému silný útok.
Steinitzova kombinace 9. b2xc3 d7—d5, 10. Sc1—
a3 nevede, jak častěji bylo dokázáno, k ničemu.
c) Nejlépe. Lasker hrál proti Schlechterovi v Londýně
1899 9.Jc6—e5 načež následovalo 10. b2xcs (dle
Möllera a Snosko-Borowskiho je 10. Ddt—c2 lepší)
Je5xc4, 11. Dd1—d4 f7—f51, 12. Se1—g5? (Dxci
mělo se státi) Je4Xg5, 13. Dd4Xg7 Vh8—f8la
černý vyhrál.
d) Lepší jest 11... 0—0.
Na 12.Sc8—f5 mohlo by následovati 13. Sc4 —b5 —.
Asi nejlépe! Fleischmanu proti W. Cohnovi v Bar-
men 1905 a Michell proti Howellovi v kabelovém
zápase 1907 hráli Sc8—f5? a oba prohráli. Dobrým
pokračováním jest též 13.h7 -h6 jak hrál Chalu-
petzky v jedné turnajové partii proti Renyimu,
která po zajímavé hře byla dána za remis v lepší
posici pro černého (viz „Nár. Listy“ partie č. 254).
Zajímavá oběť, která však při duchaplné hře čer-
ného vede pouze k remise.
Jg
dh
Möllerův
Steinitzův
Lasker
Schlechter
Möller
Snosko
Borowski
Fleischman
W Cohn
Michell
Howell
Londýn
Chala
Kř 7
Sb 4 d 2
Jc 6
e 7 1
32
article
Řešení úloh.
Úl. čís. 367. R. Důtschke. Bílý: Ke7, De7, Vds.
Ses, Pb3, g2; černý: Ko4, Pbo, ob, f2, g4. Mat ve
2 tazích. 1. Vd3—dě ete.
Úl. čís. 368. Mískolzy Antal. Bilý: Kdt, Da4,
Pb2, b4, c2, f5, g2, g5, há; černý: Kri, Pb3, b7, e4,
f7, g3, h5. Mat ve 3 tazích. 1. 15—f6 Kgt, 2. Kxkel,
1. — o, 2. Kd5.
Úloha čís. 369. J. Jespersen. Bílý: Kel, Der,
Vds, Jb6, Pb3, d5, e6, f2, g4; černý: ke4, Je2, Pís.
Mat ve 2 tazích. 1. Jb6—d7 etc-
Úloha čís. 370. J. Cumpe. Bílý: Kf3, Dd8, Vg5,
h2, Se3, Pd6, h6; černý: Kht, Ji8, h3, Pd7, h5, h7.
Samomat ve 3 tazích. 1. Dd8—a8 Jg6, 2. De4-+ Jí4,
3. Vg4+ hg4+ mat.
Úloha čís. 371. F. Leupold. Bílý: Ka6, Db3, Ses,
Pc5, d2, g6; černý: Ke4, Pc6, d4, f5. Mat ve3
tazích. 1. Db3—g3 Kd5, 2. Še6-+, 1. — d3, 2. Des ,
1. — f4, 2. d3+.
Úloha čís. 372. A. Úršič. Bílý: Ka3, Ves, Jgs,
Pb2, c2, e4; černý: Kd4, Pa6, ci, c5, e5. g4. Mat
v 5 tazích. 1. Ka3—a2 a5, 2. Kbi a4, 3. Kcl a3, 4
b2xKa3 etc.
Úloha čís. 373. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kbe,
Da8, Jf3, Pd2, d6, e5, g4, h7; černý: Ke8, Vho
Jg5, Po4, d7. Mat ve 2 tazích. 1. d2—d4l ete.
Úloha čís. 374. Fr. Matoušek. Bílý: Kh3, Vfl,
Sb6, f5, Jf3, Pe2, d2, Kr4, Se3, h7, Jas, Pd5, d6, ge.
Mat ve 3 tazích. 1. Sb6— d8 , 2. Jdi—, 1. — Kx č t5.
2. Jg5-, 1. — gXf5, 2. Sg5-
Úloha čís. 375. K. A. L. Kuhbel. Bílý: Kg5, Dee,
Vd2, Sa5, Je7, Pb2, d3, e5, f4; černý: Kd4, Del, Pfo,
g3. Mat ve 2 tazích. 1. De2—f1 atd.
Úloha čís. 376. J. Doubrava. Bílý: Kg5, Des
Sc5, g4, Pb5, c6, d2, d4, g2; černý: Kd5, Vd3, Pg3.
Mat ve 2 tazích. 1. Sg4—e2 ete
R Důtschke
jít 7
Vds
Antal
J Jespersen
Jb
J Cumpe
F Leupold
A Úršič
K A L Kubbel
František
Matoušek
Sb
Jg
K A L Kuhbel
Pb
Pbo
Dera
Vds
Vg
h 7
parsek
Králové
del
Vd
Vg 4 + hg 4 + mat
Pb 2
c 2
Kgt
h 5
c 5
e 5
h 7
Vd 2
sa 5
42
article
Výtečný účinek Odolu spočivá především v jeho zvlášt-
nosti, do kotlavých znbů a do ústních sliznie
se vstřebovati a tyto jistou měrou impreguovati.
Rozumějme dobře neobyčejné důležitosti této zcela
zvláštní účinnosti Odolu: Kdežto jiné, ústa
zuby čisticí prostředky působí účinkem svým
jenom za těch málo okamžíků při vyplachování
úst, působí Odol určitě delší dobu a sice ještě
dlouho po té chvíli, ve které jsme zuby čistil
ato trvalém působení konány byly velmi zajímavé
vědecké výzkumy, jimiž jednomyslně dokázíno,
že touto obzvláštní vlastností Odolu zamezuje
se vyvinování hnileby v ústech a tím také za-
braňuje se zkáza zubů.
Odol