ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 900e0830-75a3-11dc-afd9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 43 celkem · entity: person 90, place 33, work 19, org 4
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. května 1908. Císlo 143.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Nová řada počíná. = Stěží v kterém manželství, byť sebe láskyplnějším, trvaly libánky tak dlouho jako u »Manesa«. Plných deset let. Těšili jsme s téměř ze všeho, co konal a vykonal; laskali jsme ho; nejvyšší naděje své do něho kladli i tenkráte, když s jeho názory, útoky a boji nebyli jsme ve všem všudy za jedno. Jeho kvas se nám libil a nemohli jsme se dočkati z něho vína. Měli jsme radost z jeho očistných snah poznali jsme, že v mnohém vyjasnil a vyvýšil naše názory a hlavně, že vskutku dovedl zví- řiti a rozpáliti zájem umělecký v nových vrstvách společnosti. Jeho výstavy tvoří řadu závažných činů; jeho spolek zavírá v sobě nej- radostnější talenty mladé generace, velmi učelivě, vysoce snaživé, kterým bylo zřejmo, že přede vším nutno zanedbané dohonili a získati spojení s vývojovým pochodem ciziny. Jistě není mez nimi zpátečníků, ano dnes tyto závody dospěly tam, kde i nejkrajnější výstřelky moderní touhy po originalní samostatnosti a naprosté nezá- vislosti, jež se mnohdy rovná bezoblednosti.
5 article
jsou dostiženy. Tato perioda osvojování si umě- lecké pokrokovosti, jinde už vybojované anebo ještě zápasící, byla nutná a zdravá. Nyní jsme žádostiví nových a našich prospěchů z ní. Při- nesla k nám nejednou štěp, nad nimž jsme měli právo se pozastaviti. Zcela cizí a nedo- mácí hesla. Na příklad o olieialním umění oficialní kritice. Kdeže vskutku jsou u nás jaké jsou jejich znaky? Úřadní postavení pro- ducentů? Velké státní nebo samosprávné ob- jednávky? Obojí má také mladší generace. Aka demičnost nebo povrchní manýra jednotliveů ustálenost jejich umělecké formy? Toto druhé není žádnou výhradou starších a k prvnímu se dostane každé umění, jakmile zaujme vnitřnía zevnější posice ovládající. Může být jen rozdi jakostný v první řadě, rozeznávající umělecké výtvory dobré, prostřední a slabé, jež už nejsou ani uměním a druhě jsou jen příznakem osvo- jené dovednosti. Směry vedou také rozhodujíeí slovo, jenom že ne tak, jak se obecně myslí.
Aka demičnost
6 article
Světlá malba proti tmavé? Budiž. Přirozenéa rozptýlené světlo proti umělému? Převaha pla- stického a světlobarvového dojmu? Komposiční úpravnost a formule proti jich míjení? Zajisté všechno to. Pouze slušno míti na paměti, že nic z toho není samospasitelné a že všechny protilehlosti jsou v jádře svém stejné podstaty Sila přesvědčení zde rozhoduje ve spojení se stupněm nadání a zdatnosti výkonnosti. A nejvýše stojí: původnost. Nejvýše proto, že je nejvzácnějším a nejřídčejším zjevem. Iv »Manesu« pocítite u jeho jednotlivců podíl vzorů francouzských nebo anglických, a mnoho-li pak zbude z umělecké formy na původnost? Osvojujísi prý nejpokrokovější zásady a formule. Toť pravda a přednost oproti starším záleží v tom, že tito jich buď neznali nebo se jich dožili pozdě, kdy už sami byli v sobě hotovi a nesehopni přilo- žiti srdce k novým vzorům. Kam však vede tato sklonnost k cizím vzorům? Vízte talent tak pěkný a plný nadějí jako je Jana Sturzya ptáte se pak zaraženi, ne-li zděšeni, má-li za- potřebi k svému zdraví po krásné Divčině v Moderní galerii pojednou se rozběhnout za
Iva Manes Sturzya
7 article
Maiollem při »Koupání vlasů«? Obětovali jadr- nost své formy a svěže ušlechtilou vlnu svých linií válečkovým úmyslnostem a doličkovaným pseudonaivnostem tohoto sochaře dernier cri A nejnovější dorost, který si »Manes« letos při- bral, co ten přináší? Čiré nohsledství některých buď efemerních zjevů nebo tak osobních způ- sobů a nezpůsobů, že nutně musí zajít s jich majiteli. Kdo zůstane stát, opozdívá se a bude předhoněn na svoji škodu; kdo ale je poubým napodobitelem a sebe obratnějším osvojovate- lem byť nejnovějších a nejjakostnějších názorů a hotovostí, není vůbec umělcem, poněvadž se mu nedostává dvou základních znaků umělco- vých: určitého a vlastního poměru k živé sku- tečnosti a samobytného tvoření. Co tito nej mladší, a sice venkoncem, dnes přinášejí, ne- znamená, jak se snad domnívají, dostihnutí nejvyšší pokrokovosti a připojení se k nejvy- spělejšímu proudění, nýbrž zcela malátné a pro ně i pro nás bezcenné kopie cizího zření a vy- jadřování se. Značí-li v žargonu akademismus pohodlné napodobování a utkvivající, nevyvíje jící se strnulost, jak jinak by bylo lze označiti toto vše nežli za modernistní skademismus? Doufejme, že tento běh za cizímí světly bludičkami dospívá tím ke své krajnosti. Snad ji bylo třeba v této míře, aby každému jeho lichost a nezdravost byla konečně zřejmá. Každý z nás se učí: na škole, na vzorech. Bylo by pošetilé, kdyby každý chtěl si vyna- lézti písmo a sám bez učitele naučiti se čísti. Umělecká škola je dobrou školou, jestliže do- vede své žáky vypraviti do světa, to jest k vlastní jejich tvořivé práci, s takovou zá- sobou technických dovedností a hotovostí, aby před vlastními zámysly a plány nebyli bez radní.
8 article
Jest čirým omylem, domnívá-li se kdo, i škol sama, že je s to vychovati a vypěstovati umělce. Pravý umělec je vždycky — mimo školní výbavy — selfmaddeman, aneb není vůbee umělcem, to jest mužem tvořivé síly, vlastního zorného úhlu a osobitého vyjadřování se. Ne- třeba vykládati, že to jsou zároveň nejvyšš kriteria každé umělecké jednotky. »Manes« má mnoho protivníků i mezi svý mi spolumalujícími, sochařujícími a stavícími soudruhy. Z mnohých příčin. Pro svůj odklon od šablony, pro svoje novotářství a také nepo- chybně zvláště pro svoje skutečné úspěchy. Těm se asi zdá být každá kárná epištolak »Manesu« obrácená zaslouženou Nemesisa budí v nich naděje, že »Manes« bude brzy v koneích a oni že jsou na počátku uznánía výhod. Byl by to krutý omyl, do něhož se snad právě vžívají. Odvodní míra je pro vše- chny stejná, pro tábory i jednotlivce. Výše po- tence a sehopnost, ji plně a nepřemožitelně při- vést k platnosti a výrazu, zde rozhoduje a chy bami či omyly protivníka odstraňují se ješté vlastní slabosti. Stýskám-li si do nepůvodnosti a nesamostatnosti a třeba i do nenárodnosti jed- něch, není tím dokonce řečeno, že by tyt vlastnosti byly eo ipso v majetku strany protivné leda vykáže-li se jiný přesvědčivě.
9 article
Národnost v umění! Thema stále nově přetřásané a nikdy nedopověděné ! Jednou ve- lebené a podruhé příkře odmítané! Už i za zpátečnické prohlašované, ale sotva že se tak stalo, už zase za nejnovější metu všech snad vysoko vztyčované. Patrno, že asi není jed- notného a neochvějného názoru o jeho pod- statě a vzezření a nejméně o cestách, které by uvážlivě k němu vedly. Nepochybně spočívá největší omyl v tom, domnívámeli se, že lze k věci v podstatě čiře instinktivní dospěti před- sevzatým obmyslem. Nelze si předsevzlti: za- miluji se vášnivě do tě či oné ženy, a nelze umělci říci si: budu tvořiti národní umění. Ne- závisí to jedině ani na jeho vůli, ani na jeho osobních možnostech. Podklad, z něhož vyrů- stá, a půda, na níž, rodí, zde neméně rozhodují ; na pokoleních, na veškeré práci předchozí a na všelikých a hlavně instinktivných cílech a sna- hách jeho přítomnosti. Nejspíše nikdo z ná- nedovede definovati napřed naše národní umění nikdo nedovede říci, jaké konkretní podoby má a musí mlt.
10 article
Počíláme Jos. Mánesa a M. Aleše k uměl- cům specificky českým, kdo však mohl, nežl se objevili, pověděti, jak si mají vésti, jakeí tění své formulovati, aby jejich umění bylo ná- rodním? Nalezli vše v sobě, když byli pudově vyhledali nejjemnější kořinky duchového ka- rakteru svého lidu, když pocítili a proeftili nej něžnější, jinými nevšímaný a neuvědomělý van jeho myšlení a tužeb. Oba obrátili svůj zřete k lidu, k oněm massám a základům národa. jež nejméně byly dotčeny a prostoupeny cizin skými prvky, k jejich živolu, konání a také výtvarnosti. Jos. Mánes byl subtilní maliř a do konalý mistr formy; Aleš je geniální črtatel napovídalel; onen kultivovaně vzhledný, tento prost vší uhlazenosti a zevní urovnanosti. Ale tyto dva citové organismy byli silní, poněvadž pevně karaklerní muži a proto také takoví umělei. M. Švabinský má mnoho jejich vlast- ností: J. Uprka nikde nebude považován za
Mánes Aleš M Švabinský J Uprka Počílat Jos
11 article
Némce nebo Francouze a to ne pouze proto,že maluje Slováky, aniž také pro svůj impresionis- mus. U jiných jest ovšem jinak. Není za těžko k jednotlivcům připojiti jich cizokrajné arche- typy a to je přičinou, proč »Manes« na svých výpravách za hranice setkává se sice s pochva- lou své malířské a sochařské jemnosti a hoto vosti, avšak také s konstatováním, že příliš za- padá do rámce ostatního evropského umění, že nemá dosti vlastní odlišnosti, totiž rodové a tím národní. Pojem národního, kmenového, domoro dého sotva co jiného značí u sourodé skupiny měřené na jinorodých, nežli původnost a osobi- tost jednotlivého umělce vedle jiných. Obě věc souvisí s sebou v největší těsnosti a být svéráz ným uměleckým individuem, oprostěným jak jen dnes možno cizích vlivů a tvárnosti, značí tvořit silnou a platnou jednotku, podmiňující součeí národního umění. Nejsem tak pošetilý, abych se domníval, že umělci v »Manesu«, tak jak jsou, počnou se teď vtělovati v ideál umělců příznačně a vý- značně českých. Jejich generace prožila nutné stadium dohánění, co bylo zanedbáno, zdokona lování umělecké výchovy. Byli v dobré škole, podobni jednotlivei, a tvoří celé pokolení v životé národa. Nejspíše však je na čase, aby generace, která jim jde v patách a kterou sami svým přikladem a svými úspěchy povzbuzují a vy- chovávají, měla eíle jiné, než jaké prozrazuje při svém dnešním vystoupení. Čemu se pomocí »Manesa« byli naučili, toho by měli užívati ne k napodobení a opakování toho, co jiní už vy- konali, nýbrž k vlastnímu osamostatnění a pro- Karel B. Mádl. hloubení.
Francouz Slovák Mádl
12 title
Školská hlídka
13 article Zřizování škol menšinových.
Zřizování škol menšinových. (Glossa ke konferenci v Lomu.) Konference českých menšin nedávno v Lo- mu pořádaná vynesla opětně na povrch veřej- ného zájmu důležitou otázku školství mi- noritního. Školská ta konference, jíž se zúčastnili nejen znalci theoretičtí, kteří olázkou zabývají se řadu let v logislativě i administra- tivě školské, ale i praktičtí občané, kteří celou bídu dosavadní desorganisnce právních poměrů a celou tu měnivou interpretaci příslušných zá- konů a nařízení prožili a na svém těle zakusili, památná ta konference opětně prohlásila za nej- naléhavější požadavek: pozemštění mino- ritního školství. Požadavek ton je tak pro české školství důležitý a pro konečné zabezpečení potřebné školské organisace v krajích národnostně smíše- ných tak naléhavý, že neváháme otázkou pozem- štění minoritních škol obírati se podrobněji, ve- deni snahou, přispěti k tomu, aby nejen škol ští odborníci, ale zvláště naše politická veřej nost, naše autonomie a naše novinářstvo věno- vali otázce minoriních škol neochabující pozor nost a plné porozumění. Otázku tak obsáhlou nelze vystihnouti jed ním článkem a proto ve shodě s resolučním usnesením školské konferonce v Lomu, které do volávalo se v prvé řadě aspoň zlepšen dosavadní praxe při zřizováni ško minoritních, než bude žádoucí pozemštění uzákoněno, chceme pojednati o dosavadní prax při zřizování a rozšířování škol minoritních. Řešení tohoto úkolu je mi usnadněno ne- jen jistou praxi, „na místě samém nabytou ale obzvláště výborným přehledem, který ve způ sobě promemoria o školských otázkách národ- ních interesů se dotýkajících a do kompetence zemského sněmu spadajících vypracoval nej lepší náš znalec otázky minoritních škol poslane prof. dr. Jar. Čelakovský.
profesor doktor Jar Čelakovský Lom Lo
14 article
Zřizování minoritních škol národních nen řízeno přesným a určitým zněním zákona, nebot naše zákonodárství příslušného ustanovení neob sahuje. Praxe se tu přidržuje po stránce školské potřeby jen § 59. říšského zákona ze dne 14 května 1869, dle něhož škola má býti založen všude, kde v obvodu jedné hodiny a dle pěti- letého průměru se nachází více než 40 dětí kteréž musí do školy, více než čtyři kilometry vzdálené, choditi a ovšem i článku. 1. zákona zemského ze dne 19. února 1870, jímž svrchu řečený § 59. říšského zákona je interpretován. Po stránce práva národnostního přidržuje se praxe jen 19. článku základního zákona státníh o rovném právu národů. V poměrech normalních musily by zajiste tyto články úplně postačiti, aby zřízení mino- ritních škol veřejných bylo zabezpečeno a pří- slušnou praxí administrativní ulehčováno.
15 article
Avšak přítonmý stav i historie našeho škol- ství menšinového usvědčují školskou admini- strativu z malé benevolence. Podmínky pro za- řízení školy zcela jasně svrehu řečenými zákony dané se postupně nejen měnily, ale i velice stě- žovaly — šlo-li o zřízení škol českých. Šlo-l původně o minoritní školy německé, na př v pražských předměstích, tu ke zřízení mino ritní školy stačile, zjistilo-li se úřadně, že po třebný počet dětí navštěvoval privátní školy jino jazyčné ať v místě nebo v obci sousední. Nebylo třeba žádostí rodičů, nobylo třeba přesného zji šťování národnosti a p. Jednalo-li se o zřízení škol českých. praxe se ztížila. Nutně se vyžadovalo, aby rod čové podali žádost s odvoláním k § 19. zákl zákona říšského, a úřadně se zjišťovala národ- nost dětí, pro něž žádaná škola zřízena být měla. Obtíže se hromadily. Z pětiletého prů- měru vyškrtávaly se všechny děti, o kterých se zjistilo, že německy hovoři, nebo aspoň něme- ckou školu navštěvují. Nepočítaly se děti, které docházely do české školy soukromé nebo do školy jiného obvodu a vylučovaly se z počtu ity děti, které vůbec by byly mohly navštěvo- vati veřejnou českou školu, byla-li ve vzdále- ností čtyř kilometrů od jich bydliště.
16 article
To ještě nestačílo. Praxe se ztěžovala dále. Ačkoliv zdá se samozřejmým, že při zjišťování potřebného počtu 40 dětí jde o to, aby najisto postaveno bylo, je-li tu v dané době dostatek děti pro zřízení školy potřebných, přece jen odpočítávaly se z průměru děti, které dříve v obvodu žádané školy nebyly školou povinné a dosud se žádá od zemské školní rady, aby v každém jednotlivém případě prokázali žada- telé o českou školu, od kterého dne v obvodu žádané školy přebývají a okresní školní rada jest zavázána, aby zjistíla, není-li někde v ob- vodu čtyř kilometrů česká veřejná škola obecná, aby do ní byly děti žadatelů odkázány a škola se zařizovati nemusíla. Uvědomíme-li si tyto obtíže, pak teprv plně porozumíme požadavku školské konference če- ských menšin v Lomu, aby změněna byla dosavadní praxe školních úřadů při hledání pětiletého průměru tak, aby přešla na jevo skutečná pravda v počtu dětí rodičů, přejt- cích si české školy. Uvědomíme-li si, že praxe školských úřadů mohla kdysi spontanně nařizovati menšinové školy německé, pocho- píme tím spíše, proč konference byla oprávněn žádati, aby v místech, kde již jsou zřízeny české školy soukromé, a tím potřeba a nutnost škol českých dostatečně je prokázána, zřízena byla veřejná škola bez jakéhokoliv zbytečného teprv „šetření“ a šikanování rodičů. Když konečně nejpřísnější praxi se učiní zadost a potřebný počet dětí i se všemi výhra- dami, jakých si nepříznivcí českých škol vyna- myslili, se prokáže, tu teprve obtíže nastávají.
Lom
17 article
Dlouhé průtahy, nekonečné lhůty, které žádost u rozmanilých úřadů zbytečně a zůmysl zdržují, stálé odkládání a nové a nové urgence a vymáhání urychloní celé dlouhé procedury, te vše je jako schválně namiířeno, aby konečně trpělivest a houževnatost žadatelů ochabla, jen aby minoritní škola zřízena býti nemusila. Odtud pramení snaha po definitiv- ním upravení otázky cestou zá- konodárnou, odtud snaha po po- zemštění minoritního školství. Již 4. ledna 1889 podal zemský výbor ná- vrh příslušného zákona. Podstatnými zásadami byl tu požadavek počtu 40 školou povinných dětí, jichž mateřská řeč je jiná, než vyučovací řeč ve škole místní a jichž rodičové nejméně třiléta ve školní obci bydlí. Tento návrh byl školskou komisí zprávou ze dne 16. lístopadu 1889 sněmu doporučen se změnou, aby poža- dován byl pouze dvouletý pobyt rodičů jich zákonitých zástupců. Zatim nadešly tak zv. „punktace“ a předložena jest vládní předloha, kterou pro zřízení minoritní školy vyžadovalo se nejméně 40 školou povinných dětí, jichž rodičové dotyčné národnosti přísluší a v obvodu školní obce nejméně pět roků bydlí, aneb aspoň 80 dětí, jichž rodičové obývají v opci nej- méně tři roky. Ani tato předloha ne uzákoněna, poněvadž právem byla pro při sné své podmínky nepřijatelnou straná svobodomyslné.
18 article
Nový návrh zákona předložen posl. pro. drem. Čelakovským 17. ledna 1896, kde nepři- hlíženo k době pobytu rodičů vůbec a dat um podání žádosti činěno pro posouzení sta- vu rozhodujícím. O tomto návrhu prof. Čelakov- ského podala školská komise 8. února 1896 první zprávu, snažíc se najíti východisko mezi vládní přodlohou z r. 1890 a stanoviskem na- vrhovatele v tom, že považovati se měla po- třeba minoritní školy za prokázanou, když rodi- čové nebo jich zástupci nejméně pro 40 děti o školu žádají a tři léta v obci trvale bydlí, při čemž datum podání žádosti mělo býti směro- datným. Poněvadž ale zemská školní rada ve své nótě ze 2. února 1897 činila námitky, po- dala komise školská druhý návrh ve smyslu řečené noty upravený tak, že žádán tříletý po- byt dětí, nikoliv rodičů a že pro rozhodování má býti směrodatným den komise, nikoliv den podání žádosti. Sněm tento druhý návrh dne 4. března 1897 přijal 132 hlasy proti 58 (!) hlasům v prvním čtení, ale pozdějším odporem Nčmců, kteří chtěli řešení otázky minoritních škol spojovati se změnou jiných školských zá- konů, ku projednání nedošlo a poslanci němečtí podali minoritní votum, v němž žádali nejméně pětiletý pobyt rodičů nebo jich zá- stupců a minimátní počet 40 dětí školou po- vinných.
Čelakovský Čelakov
19 article
Proto podala školská komise třetí návrl dne 1. května 1899, stanovic definici minoritní školy po přání vlády a žádajíc, aby komise ko- nala se nejdéle ve lhůtě tříměsíční od po- dání žádosti. A tento návrh byl dne 8. a 9. května 1899 skoro jednomysln přijat, ale dosud k sankei předlo- žen nebyl. Konečně v roce 1900 předložila vláda vy- rovnávací konferenci nový návrh, souhlasný cel- kem s vládní předlohou z r. 1890, ale lišíe se tím, že žádal více než 40 dětí, jichž rodi- čové (nikoliv i zástupci [!)) nejméně pět roků v obei bydlí nebo více než 80 dětí, jichž rodi- čové nejméně tři léta v obci přebývají. Správně protestovali proti požadavku pěti- letého pobytu poslanci dr. Šamánek a dr. Zátk
doktor Šamánek Zátk
20 article
na sněmu, ukazujíce, že již žádaný tříletý po- byt ohrožuje zřízení minoritní školy. Od těch dob přineslo zákonodárství říšské nový a pádný důvod proti horrentnímu požadavku pětiletého pobytu rodičů, neboť stačí-li při všeobecném právu hlasovacím nyní pobyt jednoho roku pro posouzení trvalého pobytu, je nade vši pochyb- nost jisto, že vládní požadavek pětiletého pobytu rodičů pro zřízení školy neobstojí více v době přítomné a je samozřejmo, že není lze českým poslancům od snížení prokázané doby pobytu aspoň na tři léta naprosto ustoupiti. Celý tento přebled je dokumentem těžkého zápasu našeho národa o svá práva samozřejmá. Nie tak nedokazuje ponižování, odstrkování a znehodnocování naše jako teto justamentálni odpírání škol české mládeži. V nižádném kultur- ním oboru nekřičí naše porobonost tak, jak v tomto případě, kdy jednomyslné usnesení všeho poselstva tak vysoce kulturního a tk velice poplatného národa, jakým je národ náš, nestačí, aby přemožen byl odpor proti zřizo- vání — elementarních škol. Ve dvacátém stolotí ve středu Evropy je dosud národ, ktorý není dosud s to celou vahou svou zmoci, aby zřizovány byly pro jeho děti potřebné školy. Tak jedná se snad s národem porobeným a státu nebezpečným a ještě každý přítel osvěty musil by se proti tomu ozvati.
Evropa
21 article
Jedná-li se tak však s národem naším, pak pře- stává všechna důvěra a trpělivost, jak dobře n konferenci v Lomu bylo pověděno. Celá česká veřejnost měla by po příkladu našich bratří z Podkrušnohoří živě a stále obl- rati se otázkou zřizování menšinových škol ná- kladem zemským. Tato otázka měla by se do- stati do popředí veřejných projevů, měla by být předmětem schůzí a porad, předmětem časopi- secké propagandy — a kdyby mocný a silný ruch tu nastal, doufám, že by se přece jen po- dařilo pohnouti otázkou z mrtvého bodu, v němž nyní utkvívá. Zřejmé, usilovné i silné a co nejdůrazněj projevené vůli celého národa mus přece konečně býti vyhověno. F. V. Moravec. Vysokoškolské kursy učitelské konati se buďou letos od 20. července do 6. srpna v Kroměříži na Moravě. Přednášeti budou vy- sokoškolští profesoři: dr. Foustka, dr. Heveroch dr. Fr. Krejčí, Koloušek, dr. Vl. Novák, dr. Šusta a dr. Tille. Kolejného se platí 20 K. Pri- hlášky se zálohou 10 K přijímají B. Skála v Vysočanech a Fr. Pastyřík v Těšánkách (pošt Zdounky) Útulek pro churavé učitelky zřídily si své- pomocně a solidarně učitelky — slovinské a t v romantické Babinji. Také německé učitelstv má svůj Südheim při moři pro churavé kolegy. Doporučovalo by se, aby též veliká učitelská obec česká ujala se svorně myšlenky zříditi pro churavé, jmenovitě „ačitelskými“ nemocemi t. j. plicními a čivními stížené druhy a družky svépomocný útulek.
F V Moravec doktor Foustka Heveroch Koloušek vládní Novák Šust Till K Pri B Skála Pastyřík Lom Podkrušnohoří Kroměříž Morava Vysočany Francie Zdounky Těšánky
22 article
Sjezd české lidovýchovy. Svaz Osvětový svolává sjezd všech vzdělavacích spolků i všech pracovníků v oboru vzdělání lidu na dobu 27.. 28. a 29. června, aby projednány byly nej- důležitější otázky a potřeby vzdělání lidu se týkající. Sjezd bude zahájen v sobotu dne 27. června o 4. hod. odpol. ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze. Po zahájení před- sedou prof. drem. Pastrnkem rozdělí se sjezd v odbory, v nichž budou ze podklad roko- vání dány tyto otázky: Zřizování veřejných čítá- ren. O krvavé literatuře. Organisace besídek pr mládež škole odrostlou. Přenosná výstavka re- produkcí. Akce pro zlepšení vzhledu hřbitovů. Zachování svérázu našeho venkova. Svérázn divadelní hry. Reforma a organisace činnosti přednáškové. Organisace vzdělavací práce v ná- rodě českém. Referenti o řečených otázkách stanoven jsou dosud pp.: Jos. Černý, Jan Emler, F. v Moravec, prof. dr. Schrutz, dr. Tobolka, insp Weigner, pí. Tyršová. Přihlášky další k rokování a jiné návrhy k jednání přijímají se do 15. června t. r. Vzdělavací spolky zajisté vyšlou ke sjezdu své delegáty. Přihlášky a dotazy budte adresovány: Svaz Osvělový v Praze.
doktor Pastrnek Černá Emler Moravec profesor Schrutz Tobolka Weigner Tyršová Praha organizace besídka pr mládež svaz Osvělový v Praga
27 article
Zprávy šachově. Vídeň. Match Rubinstein—Teichmann vyhrál prvý v poměru 3: 2 =1. Paříž. Časopis „La Stratégie“ vypisuje za pro- tektorátu Alaina C. Whiteho k ucténí památky + Numa Pretia, dlouholetého vydavatele téhož časopisu, úlo- hovou soutěž na dvoj- a trojtažky. V každém oddělení možno konkurovati 4. úlohami; lhůta k zaslání do 31. prosince 1908. Cen v každém oddělení 20 a sice vesměs šachová dila, vydaná Pretim a všechny ročníky „La Stratégie“ (věnovala pí. Gerfaud-Preti). Mimo to obdrží 10 účastníků, kteří zašlou nejlepší úlohy na thema: „braní mimochodem v prvním tahu bílého“ v každém oddělení 10 speciálních odměn a sice knihu „En passant“, kterou hodlá A. C. White po ukončení této soutěže vydati. Účastníci, kteří obdrží ceny, do- stanou též zdarma ono číslo „Stratégie“, ve kterém publikován bude rozsudek. Zásilky (každá úloha na 5 diagramech) zaslány buďtež na adresu: Alain C. White, 51, East 57 Street, Nový York U. S. A. Vyzý- váme naše problemisty k účasti co nejhojnější. Přátelé šachu v Břevnově se sejdou zejtra v pondělí 25. t. m. o 8. hod. večerní v ho- stinci „U Rusů“ (relká tichá místnost), aby se uradili o založení šachového střediska v Břevnově. O šachor- nice i řádného učitole šachu postaráno. Úloha čís. 396. (Originál.) Hanuš Š ar v Plzni
Match Rubinstein Teichmann Pretius A C White Alain A Vyzý Rus Vídeň Paříž Nová York U Břevnov Plzeň Le Stratégie Le Stratégie East 57 Street
31 article
Jf4xch5 20. Se2—h5- 14. Jg5xh7lg) Kg8xch? 21. Dh7—g6-+ Kř7—gs 15. Dd1—h5+ Kh7—gs f7—f 22. Dgex« hs g7x«c he 16. Ve4—h4 23. DŘ5—g6-+ Kg8 —hs 17. Sc4—e2 Je7— gsí 18. Dh5—h7+- Kg8—fz 24. Dg6xh6- a remi 19. Vh4—h6 Jg6 ——-f4 věčným šachem. a) Alapin doporučuje na tomto místě 8. d4—d5, kte- rýžto tah však vyvrací Suosko-Borowski násl. po- kračováním 8..Je4c3, 9. b2c3 8b4e3+, 10. Sc1—d2 Sb4d2+, 11. Ddid2 Jc6—e7 1 (ne Dd8—e7++) atd. b) Möllerův tah, který získává bílému silný útok. Steinitzova kombinace 9. b2xc3 d7—d5, 10. Sc1— a3 nevede, jak častěji bylo dokázáno, k ničemu. c) Nejlépe. Lasker hrál proti Schlechterovi v Londýně 1899 9.Jc6—e5 načež následovalo 10. b2xcs (dle Möllera a Snosko-Borowskiho je 10. Ddt—c2 lepší) Je5xc4, 11. Dd1—d4 f7—f51, 12. Se1—g5? (Dxci mělo se státi) Je4Xg5, 13. Dd4Xg7 Vh8—f8la černý vyhrál. d) Lepší jest 11... 0—0. Na 12.Sc8—f5 mohlo by následovati 13. Sc4 —b5 —. Asi nejlépe! Fleischmanu proti W. Cohnovi v Bar- men 1905 a Michell proti Howellovi v kabelovém zápase 1907 hráli Sc8—f5? a oba prohráli. Dobrým pokračováním jest též 13.h7 -h6 jak hrál Chalu- petzky v jedné turnajové partii proti Renyimu, která po zajímavé hře byla dána za remis v lepší posici pro černého (viz „Nár. Listy“ partie č. 254). Zajímavá oběť, která však při duchaplné hře čer- ného vede pouze k remise.
Jg dh Möllerův Steinitzův Lasker Schlechter Möller Snosko Borowski Fleischman W Cohn Michell Howell Londýn Chala Kř 7 Sb 4 d 2 Jc 6 e 7 1
32 article
Řešení úloh. Úl. čís. 367. R. Důtschke. Bílý: Ke7, De7, Vds. Ses, Pb3, g2; černý: Ko4, Pbo, ob, f2, g4. Mat ve 2 tazích. 1. Vd3—dě ete. Úl. čís. 368. Mískolzy Antal. Bilý: Kdt, Da4, Pb2, b4, c2, f5, g2, g5, há; černý: Kri, Pb3, b7, e4, f7, g3, h5. Mat ve 3 tazích. 1. 15—f6 Kgt, 2. Kxkel, 1. — o, 2. Kd5. Úloha čís. 369. J. Jespersen. Bílý: Kel, Der, Vds, Jb6, Pb3, d5, e6, f2, g4; černý: ke4, Je2, Pís. Mat ve 2 tazích. 1. Jb6—d7 etc- Úloha čís. 370. J. Cumpe. Bílý: Kf3, Dd8, Vg5, h2, Se3, Pd6, h6; černý: Kht, Ji8, h3, Pd7, h5, h7. Samomat ve 3 tazích. 1. Dd8—a8 Jg6, 2. De4-+ Jí4, 3. Vg4+ hg4+ mat. Úloha čís. 371. F. Leupold. Bílý: Ka6, Db3, Ses, Pc5, d2, g6; černý: Ke4, Pc6, d4, f5. Mat ve3 tazích. 1. Db3—g3 Kd5, 2. Še6-+, 1. — d3, 2. Des , 1. — f4, 2. d3+. Úloha čís. 372. A. Úršič. Bílý: Ka3, Ves, Jgs, Pb2, c2, e4; černý: Kd4, Pa6, ci, c5, e5. g4. Mat v 5 tazích. 1. Ka3—a2 a5, 2. Kbi a4, 3. Kcl a3, 4 b2xKa3 etc. Úloha čís. 373. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kbe, Da8, Jf3, Pd2, d6, e5, g4, h7; černý: Ke8, Vho Jg5, Po4, d7. Mat ve 2 tazích. 1. d2—d4l ete. Úloha čís. 374. Fr. Matoušek. Bílý: Kh3, Vfl, Sb6, f5, Jf3, Pe2, d2, Kr4, Se3, h7, Jas, Pd5, d6, ge. Mat ve 3 tazích. 1. Sb6— d8 , 2. Jdi—, 1. — Kx č t5. 2. Jg5-, 1. — gXf5, 2. Sg5- Úloha čís. 375. K. A. L. Kuhbel. Bílý: Kg5, Dee, Vd2, Sa5, Je7, Pb2, d3, e5, f4; černý: Kd4, Del, Pfo, g3. Mat ve 2 tazích. 1. De2—f1 atd. Úloha čís. 376. J. Doubrava. Bílý: Kg5, Des Sc5, g4, Pb5, c6, d2, d4, g2; černý: Kd5, Vd3, Pg3. Mat ve 2 tazích. 1. Sg4—e2 ete
R Důtschke jít 7 Vds Antal J Jespersen Jb J Cumpe F Leupold A Úršič K A L Kubbel František Matoušek Sb Jg K A L Kuhbel Pb Pbo Dera Vds Vg h 7 parsek Králové del Vd Vg 4 + hg 4 + mat Pb 2 c 2 Kgt h 5 c 5 e 5 h 7 Vd 2 sa 5
42 article
Výtečný účinek Odolu spočivá především v jeho zvlášt- nosti, do kotlavých znbů a do ústních sliznie se vstřebovati a tyto jistou měrou impreguovati. Rozumějme dobře neobyčejné důležitosti této zcela zvláštní účinnosti Odolu: Kdežto jiné, ústa zuby čisticí prostředky působí účinkem svým jenom za těch málo okamžíků při vyplachování úst, působí Odol určitě delší dobu a sice ještě dlouho po té chvíli, ve které jsme zuby čistil ato trvalém působení konány byly velmi zajímavé vědecké výzkumy, jimiž jednomyslně dokázíno, že touto obzvláštní vlastností Odolu zamezuje se vyvinování hnileby v ústech a tím také za- braňuje se zkáza zubů.
Odol