Periodikum ALTO Viewer

1

Číslo 289.

2

V Praze, dne 21. října 1900.

Praha

3

Ročník IV.

4 article

Redakce, administracea expedice; Praha, Pětrossova ulice, číslo 200 -II. Nefrankované dopiey se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nozapečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně á při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodíně ranní V pondělí a po svátku vždy po dvsnácté h díně polední. Jednotlívé číslo za 8

Praha Pětrossov ulice

5 article KAl

KAl Telefon redskce č. 1126 Slunce vychází v 6 hodin 32 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 56 minut večer

Kala

6 title

LILKt

7 article Neděle:

Neděle: Slavnost posv. chrámu. — Sv Voršily.

svazek Voršila

8 article Lle

Lle Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Štěpána na Nov. městě od 19.—23. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domuu: 2.80 měsíčně . . . . . čtvrtietně . . . K 8.40 celoročně . . .. K 83.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Franoie, Švýcerska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Štěpán Bela Praha Německo Srbsko Amerika Anglie Rusko

9 article

Č. jedn. Pr I. 549,/00.

10 article

Jménem Jeho Veličenstva císařel C. k. zemský co tiskový soud v Praze uznal k ná- vrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 17. října 1900 čís. Sa. 544/00 takto právem Obsah článku »Obnovení pravice« otisknutého v pe- riodickém, v Praze tištěném a vydávaném tiskopisu »Kato- lické Listy« ze dne 17. října 1900 č. 285, zakládá v místě »Ale tu se jím staví« až »Der Bien muss« skutkovou po- vahu zločinu uražení Veličenstva dle § 63 tr. z. Zabavení periodického časopisu »Katolické Listy« č. 285. ze dne 17. října 1900 se schvaluje dle § 489 ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se apovídá dle § 493. ř. tr. a naři- zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody Obsahem závadného místa porušuje se úcta k Jeho Veličenstvu, což zakládá skutkovou povahu zločinu uražení Veličenstva dle § 63. tr. zr Proto by o návrhům c. k. stát. zastupitelství vyhověno jak shora uvedeno. V Praze, dne 19. října 1900. Dr. Wokaun. Panu Josefu Kratochvílovi, redaktoru »Katol. Listů« v Praze, Pštrossova ulice č. 200—II. sbn

Kato doktor Wokaun Kratochvíl Katol Praha Pštrossův ulice

11 article Katolíci, voličové!

Katolíci, voličové! Přistupujete k volebnímu osudí, abyste spolu- rozhodovali o zástupcích českého lidu na říšské radě. Přistupujete k volbám s plným vědomím, že situace našeho národa jest velice vážná a že tudíž velmi mnoho na tom záleží, kdo bude vyslán do jeho zastupitelstva říšského. Víme to dnes všichni, že my Čechové máme mnoho mocných a zapři- sáhlých nepřátel, za to však málo, či spíše žádných přátel a že tedy výhradně musíme spoléhati na vlastní sílu svou. Za těchto okolností bylo by ovšem nejlepším bývalo, kdyby všechny politické strany, které ku státoprávnímu praporu se hlásí a svéprávnosta svézákonnost zemí koruny české, jakož i rovné právo českého jazyka v těchto zemích za první článek do svého programu přijaly, pominuvše pro- zatím všeho, co je dělí, společně byly postavily kandidáty do říšské rady a spojeným úsilím za je- jich zvolení pracovaly. Takovéto sjednocenosti při dnešních volbách byli bychom si dojista přáli, toho zvláště očekávajíce, že svolána bude »Národní rada« ku poradě o společném postupu všech státo- právních stran při příštích volbách. Bohužel však, že se tak do dnes nestalo a že nám bylo dáno na srozuměnou, aby každá strana zápasila na svou vlastní pěst.

Čecho

12 article

K tomu všemu hledíc, nezbývá nám, leč vo- liti jednu ze tří cest. Buď voleb se nesúčastniti a ponechati zápas druhým stranám. Tuto cestu však žádný katolík Čech nikdy nezvolí, poněvadž dnes jedná se o ty nejdražší statky našeho národa, o jeho jazyk totiž a o právo svobodného jeho sebeurčování, a proto žádný katolík český dnes volebnímu zápasu se ne- vyhne, nýbrž půjde nadšeně ve volební boj, aby spoluprotestoval proti bezpráví na národu českém páchaném. Druhá cesta by byla tato: Jíti sice do vo- lebního boje, bojovati však toliko za vítězství kan- didátů některé jiné státoprávní strany Uhoditi na tuto cestu však nedovoluje nám naše hrdost ná- rodní spolu s vědomím naší rovnocennosti s ostat- ními státoprávními stranami českými, kterážto hrdost a vědomí vylučují veškeru podřízenosta služebnost stranám jiným. Nezbývá nám tudíž, leč třetí cesta a ta jest: Účastniti se voleb s vlastními kandidáty aspoň v některých místech. Katolíci, voličové čeští! Na Vás nyní záleží, abyste, užívajíce svého volebního práva, plnili svou povinnost i jako vlastenci, i jako katolíci. Ni- kdo z Vás se volbě nevyhýbej, nýbrž každý jdi a vol!

Čechy

13 article

Jakožto horliví vyznavači a zastanci státního práva českého a spojené s ním svéprávnosti a své- zákonnosti zemí koruny české, jakož i rovného práva českého jazyka v zemích těchto, ani jeden z nás nedáme hlasu svého těm, kteří se posmívají »starým pergamenům« našeho práva českého a kteří spojují se s nepřáteli našeho národa. Jakožto katolíci pracovati budeme především o zvolení svých kandidátů. Kde vlastních svých kandidátů nepostavíme, tam dáme své hlasy onomu kandidátovi ze státoprávní některé strany, který naši svatováclavskou víru respektuje a svaté city našeho náboženství neuráží. Ten, kdo o svatou víru naší se otírá, na naše hlasy nikdy počí- tati nesmí. Jsme stranou katolického lidu českého, jehož hlavními sloupy vedle intelligence jest rolnictvo, řemeslnictvo se živnostnictvem a dělnictvo, Naše programy domáhají se zlepšení poměrů všech těchto stavů a proto kandidáti rolnictva, řemesl- nictva a dělnictva, pokud se hlásí k Svatováclav- skému a státoprávnímu praporu, mohou s jistotou spolehnouti se na podporu naší. Ponechávajíce si uveřejnění úplné kandidátní listiny na nejblíže příští dny, voláme vás, katolíky- voliče české do zbraně k úspěšnému volebnímu zápasu. V Praze, dne 19. října 1900. Z výboru pro společné záležitosti katolíků českých: obou stran křesťansky. sociál- ních a národní strany katolické. Dr. R Horský. Hr. V. J. Schönborn. Jos. Hovádek,. T. J. Jronšek. Dr. Jos. Burian. Prokop Holý. Václav žiřn. ThC. Jan Pauly. Václav Myslivec.

Schönborn T J Jronšek doktor Jos Burian žiřn Jan Paul Václav myslivec Praha Hradec

14 article

Po společné úradě dohodl se výbor pro spo- lečné záležitosti katolíků českých dosud na násle- dující kandidátní listině pro volby za V. kurii: Za X. volební okres, kde volí okresy: Jičín, Nová Paka, Hořice, Nový Bydžov, Chlumec, Po- děbrady, Králův Městec, Nymburk, Libáň, So- botka, Semily, Zelezný Brod, Lomnice a Jilem- nice: Josef John, tkadlec v Hrabačově u Ji- lemnice. Za XI. volební okres, kde volí okresy: Krá- lové Hradec, Nové Město nad Metují, Opočno, Náchod, Česká Skalice, Úpice, Police, Jaroměř, Nechanice, Pardubice, Holice, Chrudim, Nasavrky; Emil DlouhýPokorný, kaplan u sv. Jindřicha v Praze. Za XII. volební okres, kde volí okresy: Ii- tomyšl. Polička, Hlinsko, Vysoké Nýto. Skuč, Rychnov, Kostelec nad Orlicí, Žamberk, Ústí nad Orlicí: dr. Rudolf Horský, farář v Šárce u Prahy. Za XV. volební okres, v němž volí okresy: Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Pelhřimov, Pacov, Počátky, Kamenice, Selčany, Sedlec, Votice, Mi- levsko, Bechyně, Vltavotýn, Hluboká, Lišov, Ve- selí a Lomnice: Václav žižka, stříbrník v Praze. Za XVII. volební okres, kde volí okresy: Písek, Mirovice, Vodňany, Netolice, Strakonice, Horažďovice, Volyň, Sušice, Blatná, Březnice, Pří- bram a Dobříš: Leopold Havelka, horník v Příbrami.

Josef John DlouhýPokorný Jindřich doktor Horská Lomnica žižek Havelka Jičín Nová Paka Hořice Nová Bydžov Chlumec Městec Nymburk Libáň so Semily Zelezný Brod Lomnica Jilem Hrabačov Nová město nad Metuje Opočno Náchod Český Skalica Úpice Jaroměř Nechanice Pardubice Holice Chrudim Nasavrky Praha Hlinsko Rychnov Kostelec nad Orlice Žamberk Ústí nad Orlice Šárka u Praha Tábor Mladá Vožice Soběslav Pelhřimov Pacov Sedlec Votice Bechyně Vltavotýn Hluboká Lišov Písek Mirovice Vodňany Netolice Strakonice Horažďovice Volyň Sušice Blatná Březnice Dobříš Příbram lová Hradec

15 article Ve službách všeněmecké propagandy.

Ve službách všeněmecké propagandy. Zdá se, jakoby všichni zlí duchové byli rozpou- táni a z Německa na Rakousko poštváni za heslem teď anebo nikdy! To si zapřísáhlí nepřátelé Rakouska vypočetli, že Německo, většinou protestant- ské, přírůstek katolického Rakouska potřebovati ne- může, protože by v parlamentě velmi snadno většina protestantů mohla se státi menšinou. A proto jen

Německo Rakousko

16 article Kulturní Listy.

Kulturní Listy. V Praz e, 20. října. K. — Posvícení! Zapadající postavy po letech vynořují se na povrch při ročním návratu dnů, v nichž po vlastech našich jedna z nejstarších pa- mátek, čili zbytku památky se oslavuje. Je to kus lidového života, při něm lze až na dno lidské duše zříti. Musí ale s tím lidem žíti, s ním u stolu seděti, aby všecko postihl a pokud možná i zachytil. Posvícení, jak i slovo samo poukazuje, je zbytkem někdejšího posvěcení chrámu, s nímž na venkově spojovaly se obžinky, při nichž veselili se všickni. Obžinky ty doposud slaví se v původní ryzosti v Polsku, při nichž jsem osobně byl přítomen a jež slavný Mickiewič tolik nevyrovnatelně popsal. V tu určitou neděli ženci jdou do kostela a odpoledne za- počne všeobecná zábava — tanec na mlatě — kdež tančí dospělí. Venku na pažitu tančí děti. Pán statku, šlechtic nešlechtic, se šafářkou, anebo s pro- stou děvečkou započíná tanec a případně i paní s ně- kterým sekáčem. Pivo se točí z vyvalených soudků a koláče se berou z opálek na dlouhých stolech. Několik skopců a telat zaplatí obžinky svým ži- votem. Obžinky slavívaly se i u nás a slaví snad dosud na Moravě. U nás zbylo z nich již jen po- svícení. — Starý, — velí hospodyně na týden napřed, — musíš do mlýna, posvícení se blíží. Kde jaká mlýnská klapačka je, je selskými povozy obležena. Každý pantáta vzal s sebou obroku na tři dni, pro případ, že by nemohl hned nasejpati pro nával mletí.

Stará Praz e Polsko Morava

17 article

Teď již sedláci nemelou. Mlýny — co jich bývalo na př. v šáreckém údolí — skoro všecky oněměly. Teď pantátové jedou s obilím do »amerikána«, v němž si je za mouku vymění a při tom svůj dobyteko otruby okrádají. Anebo též obilí prodají židu a ku- pují si mouku k posvícení za hotové. Avšak z kou- peného se šetří, kdežto dokud pantátové sami si mlý- vali, chudina měla se o posvícení lépe. Proto i nyní již slavnosti posvícenské zanikají, odbývají se teď jen v užších domácích kruzích. Proto pokolení mladší těch pravých posvícenských slavností, jaké ještě bý- valy před 40—50 lety, nezná. Ale i teď ještě bývá o posvíceních veselo. Skoro po celý týden před posvícením panímámy ujmou se v domě absolutní nadvlády, do níž pantá- tové nesmějí ani — ceknout. V celém statku nastane generální poklízení a umývání. A pantátové sahají po svých dvojkách, napěchují se patronami, uvážou psy na šňůry a jdou střílet zajíce. Rolníci jsou dnes hrdi na to, mohou-li si střelit zajíce a proto teď málo kde pronajímají honitbu pánům. A činí tak dobře. Mají té dřiny do roka mnoho, proč by si též časem nedopřáli radost. A radost je býti přítomen takové honbě. Tu říkají v okolních vesnicích: — Aha! tam mají posvícení — střílejí! — A je toho střílení, jako když dva bataliony proti sobě stojí! A toho křiku honců a štěkotu psů — až uši

šárecký údolí

18 article

zaléhají. A to právě působí tolik příjemně na silné nervy střelců a honců. Je sice pravda, že mnohem více střílí se Pánu Bohu do oken, ale i přes to mnoho ušáků padne, jež sbírají honci a odnášejí na žebřinovou fůru, která z povzdálečí jede za střelci. Honba trvá asi do třech, načež se jede domů, kdež se zajíci a koroptve rozdílejí. Musí se ovšem dodati, že mnohý zajíc tu bývá střelen motykou anebo holí od honců, kteří po honě jdou paběrkovati. Honci pamatují si, kam který zajíc s postřeleným během asi zapadl. A tu se jde a hledá se, až se najde. Ho- nec psího nosu nepotřebuje, znáť on zaječí pelechy kdes pod mezí anebo v zaschlé strouze — — a tak se o posvícení dostává zvěřiny i mnohému baráční- kovi, který do honebního výboru nepatří. Avšako posvícení pantátové přimhuřují oči. Nejdéle v pátek před nedělí započne se s peče- ním koláčů, jichž se napeče — do milionů. Paní máma pozve si k tomu svou dceru, má-li ji na blízku provdanou, aby jí pomohla, a k vaření zjednává si kuchařku třeba i z města. — Přijde pan farář, přijde z města ten a onen musíme něco připraviti, aby to pánům chutnalo. — Na pátek též objedná se řezník na krmníka, na posvícení určeného. Bývá tu smrtelného ryku a křiku zapíchnutých krmníků, jenž ozývá se brzy z toho, brzy z onoho statku. Mnohý řezník za jeden den za- píchne i tři krmníky v různých statcích, opaří, roz- seká a nadělá z nich jitrnic. Výkon to zajisté veliký. V sobotu pak dojde na drůbež, mezi níž panímámy

bůh Honek